10 C 70/2021

Plný text

Okresní soud ve Vsetíně rozhodl samosoudcem JUDr. Michalem Halamíčkem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený advokátkou Mgr. jméno příjmení sídlem adresa o zaplacení částky 196 036 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 196 036 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % z částky 196 036 Kč od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 71 482 Kč k rukám advokáta Mgr. [jméno] [příjmení], LL.M. do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žalovaný je povinen zaplatit státu - České republice na náhradě nákladů řízení částku 5 226 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

IV. Po právní moci tohoto rozsudku bude žalobkyni vrácena složená jistota ve výši 10 000 Kč.

1. Žalobou doručenou zdejšímu soudu dne [datum] se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 196 036 Kč s příslušenstvím. Uváděla, že s žalovaným žila v partnerském soužití, vedli společnou domácnost, a to nejprve v letech 2012 až 2015, poté pak od počátku roku 2017 do [datum], kdy žalobkyně opustila společnou domácnost (z důvodu nadměrného požívání alkoholu žalovaným). Žalovaný v době soužití účastníků byl (a nadále je) vlastníkem nemovitostí v obci a k.ú. [obec] (specifikovaných podrobně v textu žaloby), je evidován jako jejich výlučný vlastník. Žalobkyně, žalovaný a jejich nezletilý syn bydleli nejprve společně v bytě, následně v části domu, který užívala matka žalovaného, a protože tyto prostory rodině nevyhovovaly, rozhodli se účastníci přibližně v březnu 2018, že zrealizují na pozemku žalovaného p. [číslo] stavbu rodinného domu, přičemž žalobkyně se bude podílet na výstavbě svými investicemi. S výstavbou bylo započato přibližně v dubnu (roku 2018). Žalobkyně zabezpečila finanční prostředky od své matky (rovněž„ [celé jméno žalobkyně]“), a to 265 000 Kč, 75 000 Kč a 732 000 Kč, a ze své mzdy (v rámci pracovního místa učitelky mateřské školy), provedla hotovostní výběry v rozsahu celkem 558 000 Kč, a v textu žaloby pak specifikovala, jaký konkrétní materiál byl postupně za tyto prostředky nakupován a jaké stavební práce byly provedeny. Žalovaný v tu dobu pracoval u [právnická osoba] [anonymizováno] [právnická osoba] s příjmem„ přibližně 24 000 Kč“ (údaj z roku 2015). V době zahájení stavby neměl žalovaný podle žalobkyně žádné úspory, kterými by mohl financovat realizaci stavby. Asi od roku 2017 byl žalovaný též v dlouhodobější pracovní neschopnosti. Důvodem (jediným), na základě kterého žalobkyně prováděla investice do nemovitosti ve výlučném vlastnictví žalovaného, byla předchozí dohoda účastníků z března 2018, že se žalobkyně bude podílet investicemi na realizaci rodinného domu, aby účastníci získali prostory pro společné bydlení. Vzhledem k ukončení společného soužití k [datum] pak právní důvod pro poskytnutí takovýchto investic žalobkyně do nemovitého majetku žalovaného odpadl. Žalobkyně se žalobou podanou v této věci domáhá vydání (zaplacení) pouze části svých investic, a to investice do koupě střešní krytiny od [právnická osoba] s.r.o. v částce 196 036 Kč provedené dne [datum]. Jde (po odpadnutí právního důvodu investice) o bezdůvodné obohacení žalovaného, které je žalovaný povinen žalobkyni vydat. Žalobkyně odkazovala na zákonnou úpravu (§ 2991 OZ) a judikaturu (rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ve věci 28 Cdo 1374/2018). Žalobkyně zaslala žalovanému předžalobní výzvu, následně při nahlížení do katastru nemovitostí zjistila, že u předmětných nemovitostí žalovaného je zaznamenáno vkladové řízení a nemovitosti by měly být převáděny na třetí osobu - [právnická osoba] s.r.o.; proto žalobkyně do podané žaloby inkorporovala též návrh na nařízení předběžného opatření (s další tam uvedenou argumentací), jímž by byla žalovanému uložena povinnost nenakládat s předmětnými nemovitostmi.

2. Soud k návrhu žalobkyně nařídil dne [datum rozhodnutí] pod č.j. [číslo jednací] předběžné opatření, jímž žalovanému uložil nenakládat s nemovitostmi zapsanými na [list vlastnictví] pro obec a k.ú. [obec] u [stát. instituce], [stát. instituce]. Usnesení o předběžném opatření nabylo právní moci dne [datum].

3. Soud následně vydal v této věci platební rozkaz (ze dne 9.8.2021, č.j. 10 C 70/2021-52).

4. Žalovaný proti němu podal včasný odpor. Sdělil, že nesouhlasí„ s dlužnou částkou“, zákonným úrokem z prodlení ani s náklady právního zastoupení žalobkyně, které jsou neúměrně vysoké. V dalším podání, označeném jako„ vyjádření“, pak sděloval, že„ nějaká investice ze strany žalobkyně byla provedena“, avšak uvedená částka v žalobě je„ nadhodnocena“, žalovaný také nesouhlasí se zákonným úrokem (z prodlení) a navrhuje proto žalobu zamítnout. Náklady zastoupení žalobkyně si má paní [celé jméno žalobkyně] sama uhradit.

5. Z důkazů provedených v řízení učinil soud následující skutková zjištění: -) z rozsudku Okresního [anonymizováno] ve [obec] ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací] (č. l. 10-12 spisu), že rozsudek upravuje péči o nezletilého [celé jméno žalovaného], narozeného v roce 2013, který je dítětem účastníků, tedy [celé jméno žalobkyně] a [celé jméno žalovaného]; dítě bylo svěřeno do péče matky a otec byl zavázán k placení výživného ve výši 2 900 Kč měsíčně; z odůvodnění je patrno, že návrh podávala matka, rodiče nejsou manželé, znali se od roku 2009, od roku 2012 vedli společnou domácnost, v červenci 2015 matka opustila společnou domácnost pro odlišné názory na společné soužití, pro časté požívání alkoholu otcem, a také proto, že i„ na ni vztáhl ruku“; matka pak bydlela se synem, rodiče se byli schopni dohodnout na styku otce se synem, matka byla aktuálně na mateřské dovolené, jinak měla uzavřen pracovní poměr jako učitelka v mateřské školce; otec na syna platil výživné 2 500 Kč měsíčně, matka požadovala úpravu na vyšší částku; otec pracoval u zaměstnavatele [právnická osoba] s čistým příjmem 24 000 Kč měsíčně čistého; je zmíněno, že otec splácí hypotéku na stavební pozemek ve [obec] ve výši 7 000 Kč měsíčně, zbývalo doplatit 700 000 Kč; v budoucnu by chtěl otec stavět rodinný dům; matka zabezpečuje řádně veškeré potřeby dítěte; výživné, k jehož placení byl otec zavázán, bylo stanoveno částkou 2 900 Kč měsíčně od [datum], a to„ s ohledem na jeho výdělkové možnosti“; rozsudek nabyl právní moci [datum]. -) ze dvou cenových nabídek (č. l. 13 - 16 spisu), že [právnická osoba] s.r.o. vyhotovila dne [datum] dvě cenové nabídky, které adresovala [celé jméno žalovaného], šlo o nabídky materiálu - střešní krytiny a souvisejících dílů pro provedení, cenová nabídka z materiálů [anonymizováno] byla vyčíslena na 176 102 Kč a cenová nabídka z materiálů [anonymizováno] byla vyčíslena na 187 876,32 Kč. K nabídkám se vztahoval též doprovodný e-mail prodejce. -) z listiny - daňového dokladu [číslo] (č. l. 21-22 spisu), že [právnická osoba] s.r.o. vyúčtovala touto listinou vystavenou dne [datum] celkovou (výslednou) cenu za střešní krytinu ve výši 196 036 Kč; jako odběratel je uveden [celé jméno žalovaného]; jako číslo bankovního účtu [právnická osoba] s.r.o., na nějž se má platit, je uvedeno číslo [bankovní účet], přičemž variabilní symbol pro platbu je [číslo]. -) z výpisu z účtu„ [číslo]“ (č. l. 30-32 spisu), že výpis se vztahuje k účtu [celé jméno žalobkyně] u [právnická osoba], výpis je za období [datum] až [datum]; mezi příjmovými položkami na účtu figurují mj. příchozí platby od„ [celé jméno žalobkyně]“ ve výši 75 000 Kč a 732 000 Kč (na konci června 2018) a příchozí platby od„ Mateřské školy [obec]“, které byly pravidelně každoměsíční a byly ve výši od 15 540 Kč do 26 329 Kč; mezi výdajovými položkami pak je mj. položka - platba částky 196 036 Kč na účet [bankovní účet] s textem„ střecha“ a s variabilním symbolem [číslo]. Datum platby je [datum]. -) z listin - výtisků z nahlížení do katastru nemovitostí (č. l. 23-29, 40 spisu) a výpisu z katastru nemovitostí (č. l. 37 spisu), že žalovaný [celé jméno žalovaného] je evidován jako (výlučný, jediný) vlastník nemovitostí zapsaných na [list vlastnictví] pro obec a k.ú. [obec] u [stát. instituce], [stát. instituce], mimo jiné též pozemku p. [číslo] o [anonymizováno] [výměra]; (zástupce žalobkyně uvedl u jednání v rámci vyjádření k důkazům, že předmětný dům, ve vztahu ke kterému jde o investice v této občanskoprávní věci, je rozestavěným domem, který zatím není zapsán v katastru nemovitostí a je stavěn na pozemku [parcelní číslo]; na pozemku [parcelní číslo] se nachází jiný dům, již dobudovaný, který však není domem, kterého by se týkala žalovaná investice). -) z fotografií (č. l. 33 spisu), že čtyři doložené fotografie zobrazují rozestavěný dům. -) ze znaleckého posudku [číslo] znalce [celé jméno znalce] (č.l. 79 a násl. spisu), že znalec v úvodu rekapituluje znalecký úkol dle usnesení soudu, jímž byl v této věci ustanoven (úkolem znalce bylo po prostudování spisu, po ohledání nemovitosti na místě samém, případně po dalších nezbytných úkonech nutných pro vypracování posudku, stanovit peněžní částku, o kterou se zhodnotila nemovitost žalovaného /rozestavěný dům nacházející se na pozemku p. [číslo] orná půda, zapsaném na [list vlastnictví] pro obec a k.ú. [obec], vedeném u Katastrálního úřadu pro Zlínský kraj, Katastrálního pracoviště Vsetín investicí žalobkyně 196 036 Kč představující úhradu koupě střešní krytiny na domě; znalec měl provést ocenění domu před vložením takovéto investice a po jejím vložení, a vypočíst následně rozdíl mezi hodnotou /tržní cenou/ rozestavěného domu před investicí a po ní). V dalším textu posudku znalec uvádí podklady pro vypracování (včetně provedeného šetření na místě samém u nemovitosti), popisuje předmětný rozestavěný dům (přičemž do posudku jsou vytištěny též aktuální fotografie, na nichž je patrna také provedená střecha); znalec popisuje metodiku výpočtu; znalec vyjadřuje závěr, že rozdíl tržní hodnoty stavby po provedené investici (5 860 000 Kč) a tržní hodnoty stavby před provedením investice (5 657 830 Kč) představuje částku ve výši 202 170 Kč. Posudek obsahuje znaleckou doložku, je datován [datum] a obsahuje dále otisk kulatého razítka znalce a jeho ruční podpis. Přílohou posudku jsou katastrální výstupy (mapy a údaje o nemovitosti) a další fotodokumentace posuzované nemovitosti.

6. K zadání znaleckého posudku považuje soud za účelné uvést následující: rozsahem bezdůvodného obohacení získaného úpravami cizí nemovitosti se ve své rozhodovací praxi zabýval Nejvyšší soud ČR a v usnesení ze dne 6. prosince 2012, sp.zn. 28 Cdo 3481/2012 formuloval a odůvodnil závěr, že„ v případě stavebních úprav nemovitosti není dobře možné, aby její vlastník investorovi vydal to, co bezdůvodným obohacením nabyl (rekonstrukci nemovitosti). Proto je na místě poskytnutí peněžité náhrady podle § 458 odst. 1 věty druhé obč. zák. Výše této náhrady pak neodpovídá hodnotě vynaložených prostředků či provedených prací (investic), nýbrž zhodnocení věci, jež se obohacenému dostalo, tj. rozdílu mezi hodnotou věci (tržní cenou) před investicemi a poté. Obohacený je totiž povinen vydat jen ten majetkový prospěch, jehož se mu obohacením dostalo, a nikoliv nahradit majetkovou ztrátu tomu, na jehož úkor bylo obohacení získán. Výše bezdůvodného obohacení získaného investicemi do cizí nemovitosti (jejími stavebními úpravami) provedenými bez právního důvodu odpovídá rozsahu, v němž se nemovitost v důsledku investic oproti předchozímu stavu zhodnotí“.

7. Žalobkyně v řízení prokázala, že zaplatila za střešní krytinu, jež byla následně zabudována do nemovitosti (domu) žalovaného, částku 196 036 Kč, avšak to - vzhledem ke shora rozebraným judikatorním závěrům - bez dalšího neznamená, že by jí soud mohl z titulu bezdůvodného obohacení přiznat vůči žalovanému právě takovouto částku coby cenu prokázaných výdajů (investic), neboť výše náhrady nemá znamenat„ hodnotu vynaložených prostředků či provedených prací (investic)“, nýbrž„ zhodnocení věci, jež se obohacenému dostalo, tj. rozdílu mezi hodnotou věci (tržní cenou) před investicemi a poté“. Proto bylo tedy namístě zadat znalecký posudek, neboť vyčíslení takovéhoto rozdílu hodnot je nepochybně otázkou odbornou.

8. Žalobkyně navrhla zpracování takovéhoto znaleckého posudku v řízení, přičemž výsledkem byl závěr znalce, že rozdíl tržní hodnoty stavby po provedené investici a tržní hodnoty stavby před provedením investice představuje částku ve výši 202 170 Kč, tedy ještě vyšší částku, než na kterou zněl žalobní požadavek. Žalobkyně nicméně v řízení neučinila změnu (rozšíření) žaloby, a předmětem řízení tak zůstala částka 196 036 Kč s příslušenstvím. Soud dále považuje za vhodné uvést, že znalecké závěry obsažené v posudku byly dostatečně přesvědčivé a jednoznačně odůvodněné, nebyl proto důvod nařizovat nadto výslech znalce, neboť takový postup by nebyl v souladu se zásadou ekonomie a rychlosti řízení (a ostatně žádná z procesních stran ani výslech znalce nepožadovala).

9. Přiléhavá na tento případ je i judikatura, kterou žalobkyně uvedla v žalobě. Nejvyšší soud ČR ve svém rozsudku ze dne 16. července 2018, sp.zn. 28 Cdo 1374/2018 formuloval a odůvodnil závěry, že„ za dostatečný právní důvod vynaložení investic na nemovitost (dům či bytovou jednotku) v tomto směru, tj. z pohledu naplnění skutkové podstaty bezdůvodného obohacení vzniklého z právního důvodu, jenž odpadl, soudní praxe považuje i vzájemnou dohodu účastníků o společném bydlení a využívání nemovitosti (bytu) k tomuto účelu, na jejímž základě se investující osoba podílela na pořízení nemovitosti či na jejích stavebních úpravách za účelem získání či zkvalitnění prostor pro společné bydlení; ke vzniku bezdůvodného obohacení v takovém případě dochází zpravidla teprve v okamžiku, kdy účastníci takové dohody zrušili společné soužití a společné užívání bytu“. (Srov. i další judikaturu tam citovanou, zejm. pod sp.zn. 28 Cdo 382/2012)

10. Vzhledem ke shora rozebranému soud považuje za důvodné, aby přiznal žalobkyni vůči žalovanému nárok z titulu bezdůvodného obohacení (§ 2991 a násl. OZ), když žalobkyně provedla v době společného soužití investici do nemovitosti výlučně vlastněné žalovaným, společné soužití účastníků bylo poté zrušeno a rozsah přiznaného bezdůvodného obohacení zohledňuje rozdíl mezi hodnotou nemovitosti před investicí a po ní.

11. Soud nemohl zohlednit obranu žalovaného uplatněnou (prostřednictvím jeho zástupkyně) u druhého jednání v této věci (srov. protokol č.l. 122 spisu) a spočívající ve sdělení nových skutečností o tom, že financování předmětné nemovitosti považuje žalovaný za dar a mezi účastníky nemělo být nic požadováno z titulu jakýchkoli vzájemných investic. Jde o opožděně uvedené nové skutečnosti v rozporu s koncentrací občanskoprávního řízení dle § 118b odst. 1 věta druhá o.s.ř.; soud k takovýmto novým skutečnostem tedy již nemohl přihlížet (nemohl tedy ani vyzývat žalovaného k označení důkazů k prokázání takto opožděně uplatněných skutečností) a v řízení se již takto provedenou argumentací nezabýval.

12. Soud tedy ve výroku I. tohoto rozsudku uložil žalovanému za povinnost zaplatit žalobkyni částku 196 036 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení (počátek prodlení se odvíjí od splatnosti dle výzvy, která byla zároveň předžalobní výzvou - srov. č.l. 48, 49 spisu), a to z titulu bezdůvodného obohacení.

13. O nákladech řízení ve vztahu mezi účastníky rozhodl soud ve výroku II. tohoto rozsudku podle ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř., a uložil tedy žalovanému coby procesní straně, která v řízení neměla úspěch, náhradu nákladů žalobkyně. Přiznány byly následující náklady: zaplacený soudní poplatek 9 802 Kč, zaplacený soudní poplatek za předběžné opatření 1 000 Kč; zaplacená záloha na znalecký posudek ve výši 5 000 Kč, která byla celá použita na znalečné, a je tedy nákladem na straně žalobkyně; odměna zástupce žalobkyně dle vyhlášky č. 177/1996 Sb., v platném a účinném znění, je vypočtena tak, že jednomu úkonu právní služby odpovídá částka 8 980 Kč, ve věci je celkem shledáváno šest úkonů právní služby, a to převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva, sepis a podání žaloby, vyjádření k odporu, účast u dvou soudních jednání - takto je přiznávána odměna 53 880 Kč; k úkonům právní služby se váže 6 režijních paušálů po 300 Kč, tedy 1 800 Kč. Zástupce žalobce sdělil, že není plátcem DPH, není tedy přiznávána náhrada této daně. Celkem přiznané náklady řízení žalobkyně činí 71 482 Kč.

14. Ve výroku III. uložil soud žalovanému povinnost zaplatit náklady státu - část znalečného totiž nebyla pokryta vybranou zálohou od žalobkyně, byla tak vyplacena z rozpočtových prostředků soudu. Ve smyslu § 148 o.s.ř. je tak povinností žalovaného zaplatit tyto náklady státu.

15. Ve výroku IV. pak soud ve smyslu § 75b odst. 4 o.s.ř. ve spojení s § 102 odst. 3 o.s.ř. rozhodl o vrácení jistoty, kterou žalobkyně složila při návrhu na nařízení předběžného opatření (přičemž jistota bude žalobkyni vrácena teprve po právní moci tohoto rozsudku).