10 C 79/2023

Plný text

Okresní soud ve Vsetíně - pobočka ve Valašském Meziříčí rozhodl samosoudkyní Mgr. Šárkou Zemanovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně , IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného zastoupený advokátem Anonymizováno o vydání věcí

I. Žalovaný je povinen žalobkyni vydat vozidla , Anonymizováno, , VIN , VIN kód, , , Anonymizováno, , VIN , VIN kód, , , Anonymizováno, , VIN , VIN kód, , a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 24.449 Kč k rukám právního zástupce žalobkyně, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se žalobou podanou dne 19.7.2023 domáhá vydání vozidel , Anonymizováno, , VIN , VIN kód, , , Anonymizováno, , VIN , VIN kód, , , Anonymizováno, , VIN , VIN kód, (dále jen „vozidla Dodge, Chevrolet a Audi“). Žalobkyně tvrdí, že uzavřela se společností , právnická osoba, v likvidaci (dále jen „dlužník“) dne 6. června 2014 smlouvy o úvěru č. , hodnota, , č. , hodnota, a č. , hodnota, . Za dlužníka podepisoval smlouvy žalovaný v postavení jednatele a jediného společníka dlužníka. Předmětem smluv o úvěru bylo úvěrové financování nákupu vozidel Dodge, Audi a Chevrolet. Zároveň strany sjednaly smlouvy o zajišťovacím převodu vlastnického práva a smlouvy o zápůjčce, kdy žalobce se s rozvazovací podmínkou stal vlastníkem vozidel. Dlužník nesplácel úvěry včas, proto žalobkyně dopisy ze dne 7. ledna 2015 od smluv odstoupila a vyzvala dlužníka k vrácení vozidel, což dlužník neučinil. Žalovaný vozidla držel, když byl rozsudkem Okresního soudu ve , adresa, ze dne 2.3.2022, č. j. , Anonymizováno, pravomocně odsouzen pro zločin zpronevěry, kterého se dopustil tím, že si uvedená vozidla přisvojil. Žalovaný vozidla ani po výzvě nevrátil.

2. Žalovaný namítá, že smlouvu uzavřel dlužník nikoli žalovaný. V současné době je z vozidel pojízdný jen JEEP , Anonymizováno, , ostatní vozidla má sice žalovaný v držení, ale nemají technickou způsobilost k provozu (podání ze dne 4.10.2023, čl. 103). Posléze namítal (č.l. 113), že sporná vozidla ve svém držení nemá. Dále zpochybnil, že žalobkyně je jejich vlastníkem, že by žalovaný byl někdy jejich vlastníkem. Poukazuje na pozdní uplatnění práva žalobkyní. Podivuje se, proč žalobkyně nepožaduje i vydání vozidla Jeep. Namítá, že Audi je zadrženo celním úřadem. Vozidla v držení nikdy neměl, když dokumenty zavazují dlužníka. Namítá, že ohledně vozidel už byl pravomocně odsouzen, mj. i k úhradě náhrady škody, tj. pokud by bylo žalobě vyhověno, byl by sankcionován za totéž podruhé. Namítá, že podpisy na smlouvách o úvěru nejsou jeho podpisy.

3. Z rozsudku Okresního soudu ve , adresa, ze dne 2.3.2022, č. j. , Anonymizováno, (č.l. 12) bylo zjištěno, že žalovaný byl uznán vinným, že si přisvojil cizí věc, která mu byla svěřena a způsobil tak na cizím majetku značnou škodu, čímž spáchal zločin zpronevěry podle § 206 odst. 1, 4 písm. d) tr. zákoníku, když jako jednatel dlužníka, poté, co dne 6. 6. 2014 uzavřel s žalobkyní úvěrové smlouvy č. , hodnota, , , Anonymizováno, a , Anonymizováno, , jejichž předmětem bylo financování vozidel , Anonymizováno, RZ , SPZ, , , Anonymizováno, RZ , SPZ, a , Anonymizováno, RZ , SPZ, a které obsahovaly smlouvy o zajišťovacím převodu vlastnického práva k uvedeným vozidlům, na jejichž základě se vlastníkem vozidel stala ke dni podpisu úvěrových smluv žalobkyně., a dále smlouvy o výpůjčce, na jejichž základě byla vozidla přenechána dlužníku k bezplatnému užívání, řádně nehradil splátky k úvěrovým smlouvám, což mělo za následek odstoupení od úvěrových smluv žalobkyní s výzvami k bezprostřednímu předání vozidel, které byly doručeny dlužníku dne 8. 1. 2015, a které znamenaly zánik smluv o výpůjčce k vozidlům, vozidla žalobkyní nevydal a ponechal si je ve své dispozici s úmyslem si je ponechat trvale, čímž žalobkyni způsobil škodu ve výši 1.581.731,42 Kč. Generální ředitelství cel dne 10.11.2017 vyloučilo, že by vozidlo Audi bylo celní správou zajištěno. Celní úřad , Anonymizováno, sdělil, že příkazem k odnětí věci bylo nařízeno odnětí vozidla Audi, z technických důvodů bylo vozidlo Audi dne 17.5.2013 ponecháno na adrese , adresa, . K námitce žalovaného, že smlouvy o úvěru nepodepsal, vyslechl soud v trestním řízení svědky, mj. , jméno FO, , jednatele prodejce vozidel, společnosti , právnická osoba, . (dále jen „prodejce“), kteří potvrdili, že žalovaný před nimi smlouvy podepsal. Znalkyně z oboru písmoznalectví potvrdila podpisy žalovaného na úvěrových smlouvách za pravé. Žalovaný byl obžalován i ze zpronevěry vozidla , Anonymizováno, , ke kterému uzavřel smlouvu o úvěru a zajišťovacím převodu práva č. , hodnota, . Datace smlouvy i obsah smlouvy (vyjma výše úvěru, splátek, ceny vozidla) je shodný jako u zbylých tří vozidel. Žalovaný v průběhu trestního řízení vypověděl, že se vozidla Audi, Dodge i Chevrolet nacházejí na adrese jeho bydliště, vozidlo Jeep , Anonymizováno, zůstalo u prodejce.Rozsudek ve výroku o vině nabyl právní moci dne 16.5.2022 (doložka právní moci na uvedeném rozsudku v trestním spise).

4. Z usnesení Krajského soudu v , adresa, ze dne 16.5.2022, č. j. , Anonymizováno, (č.l. 3) bylo zjištěno, že k odvolání žalovaného byl výše uvedený rozsudek zrušen ve výroku o náhradě škody, žalobkyně byla se svým nárokem na náhradu škody odkázána na řízení ve věcech občanskoprávních, ve výroku o vině zůstal rozsudek nezměněn.

5. Ze smluv o úvěru č. , hodnota, (č. l. 71), č. , hodnota, (č. l. 51) a č. , hodnota, (č. l. 31) soud zjistil, že byly uzavřeny dne 6. 6. 2014 mezi žalobkyní jako úvěrující a dlužníkem jako úvěrovaným. Za dlužníka je připojen podpis žalovaného. Smlouva č. , hodnota, se týkala vozidla Chevrolet, cena vozidla dle smlouvy činila 750.000 Kč, z toho část ceny zaplacené prostřednictvím úvěru žalobkyně činila 560.000 Kč. Smlouva č. , hodnota, se týkala vozidla Dodge, cena vozidla dle smlouvy činila 500.000 Kč, z toho část ceny zaplacené prostřednictvím úvěru žalobkyně činila 400.000 Kč. Smlouva č. , hodnota, se týkala vozidla Audi, cena vozidla dle smlouvy činila 500.000 Kč, z toho část ceny zaplacené prostřednictvím úvěru žalobkyně činila 400.000 Kč. Ve všech smlouvách bylo v čl. 2.4. sjednáno, že žalobkyně zašle část úvěru ve smlouvě uvedené výši na účet prodávajícího. V článku 3 všech úvěrových smluv byly sjednány smlouvy o zajišťovacím převodu vlastnického práva a smlouvy výpůjčce. Podle těch se smluvní strany dohodly na zřízení zajišťovacího převodu vlastnického práva k vozidlům. Dlužník jimi převedl vlastnické právo k vozidlům na žalobkyni, a tato se zavázala je převést zpět po úplném zániku veškerých zajištěných závazků. Zároveň žalobkyně přenechala vozidla k užívání dlužníku bezplatně na dobu od podpisu úvěrové smlouvy do dne zániku zajištěných závazků jejich zaplacením nebo dne, kdy je dlužník povinen předat auta k prodeji. V čl. 5 všech smluv byly sjednány podmínky splácení úvěru. Splátky měly činit dle úvěrové smlouvy č. , hodnota, částku 14.874 Kč měsíčně, dle úvěrové smlouvy č. , hodnota, částku 11.944 Kč měsíčně a dle úvěrové smlouvy č. , hodnota, částku 10.444 Kč měsíčně. Ve smlouvách je u data smlouvy vyplněno převzetí vozidel v 19.00.

6. Z odstoupení od smluv o úvěru ze dne 7. ledna 2015 (č.l. 9-11) soud zjistil, že těmito listinami žalobkyně oznamuje dlužníku, že od všech výše uvedených smluv o úvěru ke dni 15.1.2015 odstupuje z důvodu hrubého porušení smlouvy a žádá o vrácení vozidel.

7. Žalobkyně dne 1.12.2022 vyzvala žalovaného k vrácení vozidel (zjištěno z výzvy k předání vozidel ze dne 1. prosince 2022 a podacího archu, č.l. 7,8)

8. Žalovaný byl dle § 118a o.s.ř. vyzván, aby doplnil svá tvrzení, zda, kdy a jak přestal mít vozidla v držení, a k těmto tvrzením navrhl důkazy (č.l. 149). Žalovaný k tomu uvedl (č.l. 157), že není ve věci pasivně legitimován, neboť svým jménem žádný dokument ohledně vozidel nepodepisoval, neví, kdy a jak přestal mít vozidla v držení, podle jeho názoru je nikdy nedržel, neboť v dokumentech je uveden dlužník. Od úvěrových smluv bylo odstoupeno, ale žalobkyně nečinila žádné kroky, aby jí dlužník vozidla vydal. Žalovaný navrhl, aby si soud vyžádal spisy ve věci insolvence dlužníka, zda vozidla byla součástí spisů. Tvrdí, že insolvenční řízení byla vedena v letech v letech 2014 až 2016. Dále navrhl výslech jednatele prodejce , jméno FO, , kdy u něj byla vozidla uložena a kdy a jak si je případně žalovaný nebo dlužník odvezli.

9. Podle § 1042 občanského zákoníku se může vlastník domáhat ochrany proti každému, kdo neprávem do jeho vlastnického práva zasahuje nebo je ruší jinak než tím, že mu věc zadržuje.

10. Podle § 2040 o.z. smlouvou o zajišťovacím převodu práva zajišťuje dlužník nebo třetí osoba dluh tím, že věřiteli dočasně převede své právo. Má se za to, že zajišťovací převod práva je převodem s rozvazovací podmínkou, že dluh bude splněn.

11. Podle § 2044 odst. 1 o.z. není-li zajištěný dluh splněn, stane se převod práva nepodmíněným a dlužník předá věřiteli vše, co je nutné k plnému výkonu převedeného práva.

12. Podle § 614 o.z. nepromlčuje se vlastnické právo ani právo domáhat se rozdělení společné věci, právo na zřízení nezbytné cesty a právo na vykoupení reálného břemene.

13. Podle § 135 odst. 1 o.s.ř. soud je vázán rozhodnutím příslušných orgánů o tom, že byl spáchán trestný čin, přestupek nebo jiný správní delikt postižitelný podle zvláštních předpisů, a kdo je spáchal, jakož i rozhodnutím o osobním stavu; soud však není vázán rozhodnutím v blokovém řízení.

14. Podle ustálení judikatury Nejvyššího soudu vyjádřené například v usnesení ze dne 18. 9. 2018, sp. zn. 22 Cdo 2721/2018: „Při uplatnění nároku na vydání věci je žalobce povinen prokázat okolnosti, od nichž odvozuje vlastnické právo k věci, jakož i skutečnost, že žalovaný nabyl držbu či detenci k jeho věci; naopak žalobce není povinen prokázat, že žalovaný mu věc stále neoprávněně zadržuje. Dojde-li k prokázání nabytí držby či detence žalovaným, leží důkazní břemeno o pozbytí držby na žalovaném...“15. Žalobkyně smlouvami o zajišťovacím převodu práva prokázala, že je vlastníkem sporných vozidel, odstoupením od úvěrových smluv prokázala, že se podmíněný převod vozidel stal trvalým, ale zejména že dlužník pozbyl oprávnění vozidla užívat. V nyní projednávané věci jsou účastníci řízení i soud vázáni v souladu s § 135 odst. 1 o.s.ř. pravomocným výrokem o vině rozsudku Okresního soudu ve , adresa, ze dne 2.3.2022, č. j. , Anonymizováno, , kterým je opět potvrzováno vlastnictví žalobkyně (pokud by žalovaný nepodepsal smlouvy o úvěru, jak tvrdí, žalobkyně by se vlastníkem nestala a žalovaný by se nedopustil zpronevěry), ukončení smluv o úvěru nikoli splněním, ale odstoupením (ostatně uvedené není rozporováno).

16. Pravomocným výrokem o vině rozsudku Okresního soudu ve , adresa, ze dne 2.3.2022, č. j. , Anonymizováno, jsou účastníci řízení i soud vázáni i v jeho závěru, že si žalovaný vozidla přisvojil. Žalobkyně tedy prokázala, že žalovaný vozidla i po ukončení smlouvy o výpůjčce zadržoval. Bylo tedy na žalovaném, aby prokázal, že držbu vozidel pozbyl (viz usnesení Nejvyššího soudu ze dne 18. 9. 2018, sp. zn. 22 Cdo 2721/2018). Přes výzvu soudu v tomto směru žalovaný svá tvrzení nedoplnil. I pokud by vozidla byla zapsána do majetkové podstaty dlužníka, není takovým zařazením soud v tomto řízení vázán a takové zařazení či nezařazení neznamená pozbytí držby žalovaným. Námitka, že vozidlo Audi je v držení celní správy, byla řešena a vyvrácena v trestním řízení, celní správa uvedla, že vozidlo Audi zůstalo na adrese bydliště žalovaného. Žalovaný tehdy vypověděl, že v jeho bydlišti jsou všechny nyní posuzovaná vozidla. Ostatně i v tvrzení o držení vozidla Audi žalovaným platí závaznost výroku o vině, když trestní soud přes stejnou námitku, že Audi drží celní správa, dospěl k závěru o přisvojení žalovaným.

17. S ohledem na výše uvedené právní závěry soudu bylo doplnění dokazování výslechem svědka , jméno FO, , insolvenčním spisem, znaleckým posudkem v oboru písmoznalectví (návrhy č.l. 157 a 159) i listinami vztahujícími se k uzavírání úvěrových smluv (návrh č.l. 129) nadbytečné.

18. Námitka pozdního uplatnění práva není důvodná – dle § 614 o.z. se vlastnického právo, tedy ani možnost jeho ochrany, nepromlčuje. Námitka neuplatnění vydání i dalšího vozidla není relevantní – je na žalobkyni, zda vůbec a pro které věci žalobu podá. Ani námitka dvojího trestu není důvodná. Žalovaný dosud zavázán k vydání sporných vozidel nebyl, nebyl ani zavázán k úhradě jejich věcné hodnoty, když výrok o náhradě škody vydaný v trestním řízení byl zrušen. Skutečnost, že pachatel je odsouzen za zpronevěru a zároveň je vyzván k vydání zpronevěřené věci, není ani dvojím obviněním a nelze je považovat ani za dvojnásobné odčinění škody.

19. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 24.449 Kč. Tyto náklady sestávají z:- soudní poplatek v částce 2.000 Kč- odměna ve výši 6x2.300 Kč stanovená dle § 6 odst. 1, § 9 odst. 1 a § 7, § 12 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 30.000 Kč za každý z šesti úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (za převzetí zastoupení, předžalobní výzvu, žalobu a účast u jednání soudu ve dnech 7.2.2024, 7.6.2024 a 14.10.2024)- paušální náhrada výdajů za tytéž úkony po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t.- cestovní náhrady ve výši 2x590 Kč za účast na jednáních soudu ve dnech 7.2.2024 a 7.6.2024 za 74 ujetých km (ze , adresa, a zpět) při průměrné spotřebě 6,2 l/100 km, ceně benzínu 95 (nutnost použití vyššího oktanového čísla z technického průkazu nevyplývá, reálné použití benzínu vyššího oktanového čísla nebylo prokázáno) 38,20 Kč za litr paliva a 5,60 Kč/km za amortizaci vozidla, obojí dle vyhlášky č. 398/2023 Sb.- náhrada za ztrátu času v trvání 2x2 × 30 minut v částce 2x200 Kč podle § 14 a. t. v souvislosti s cestami realizovanými dne 7.2.2024 a 7. 6. 2024- cestovní náhrady ve výši 773 Kč za účast na jednání pobočky soudu ve dne 14.10.2024 za 97,2 ujetých km (ze , adresa, a zpět) při průměrné spotřebě 6,2 l/100 km, ceně benzínu 95 38,20 Kč za litr paliva a 5,60 Kč/km za amortizaci vozidla, obojí dle vyhlášky č. 398/2023 Sb.- náhrada za ztrátu času v trvání 2x3 × 30 minut v částce 600 Kč podle § 14 a. t. v souvislosti s cestou realizovanou dne 14.10. 2024- daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 18.553 Kč ve výši 3.896 Kč.

20. Soud aktuální hodnotu vydávaných automobilů nezná. Znalec , právnická osoba, (č.l. 709 až 727 trestního spisu) oceňoval automobily k datu 8. 1. 2015 a 21. 7. 2017. Protože první právní úkon v řízení byl učiněn dne 1.12.2022 (předžalobní výzva), nelze z ceny zjišťované v trestním řízení vycházet (ostatně viz i důvody zrušení výroku o náhradě škody).

21. Za podání ze dne 4.9.2023 i ani za podání ze dne 26.7.2024 nebyla náhrada nákladů řízení přiznána, neboť se jedná o podání z hlediska rozhodování o nákladech řízení neúčelná, neboť v nich žalobkyně opakovala jen skutečnosti tvrzené v žalobě (podání ze dne 26.7.2023) nebo navrhovala důkazy, které mohla navrhnout v žalobě, případně u jednání dne 7.6.2024.

22. Lhůty k plnění byly stanoveny v souladu s § 160 o.s.ř.