10 C 93/2021

Plný text

Okresní soud ve Vsetíně rozhodl samosoudcem JUDr. Michalem Halamíčkem ve věci žalobce: osobní údaje žalobce proti žalovanému: osobní údaje žalovaného žaloba o uložení povinnosti umožnit žalobci přístup na nemovitost žalovaného a strpět provedení prací

I. Žalovaný je povinen umožnit žalobci vstup na pozemky p. [číslo] p. [číslo] v [katastrální uzemí] za účelem zřízení a následného provozování stavby zemního kabelového vedení nízkého napětí.

II. Žalovaný je povinen strpět zřízení a následné provozování stavby zemního kabelového vedení nízkého napětí na pozemcích p. [číslo] p. [číslo] v [katastrální uzemí] v rozsahu vymezeném v geometrickém plánu [číslo] [rok] vyhotoveným dne 7.7.2015 [právnická osoba] s.r.o., [IČO], se sídlem Nábřeží Dukelských hrdinů 1217, 756 61 Rožnov pod Radhoštěm.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 10 000 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobou doručenou zdejšímu soudu dne 28. 6. 2021 se žalobce domáhal vydání rozsudku, jímž by byla žalovanému uložena povinnost umožnit žalobci vstup na pozemky specifikované v žalobě a strpět na nich zřízení a provozování stavby zemního kabelového vedení nízkého napětí (v rozsahu vymezeném geometrickým plánem, který byl žalobcem taktéž přiložen). Žalobce uváděl, že na základě licence udělené mu Energetickým regulačním úřadem je provozovatelem distribuční soustavy elektrické energie ve smyslu § 25 zákona č. 458/2000 Sb., energetického zákona. Dle § 25 odst. 10 písm. a) tohoto zákona je povinen každému, kdo požádá o připojení k distribuční soustavě, stanovit podmínky a termín připojení a umožnit distribuci elektřiny. V zastavěném území je pak dle § 45 odst. 2 písm. a) tohoto zákona povinen vybudovat na své náklady přípojku pro připojení zákazníka. V roce 2015 požádal o připojení k distribuční soustavě na pozemku p. [číslo] v k.ú. [obec] pan [jméno] [příjmení], bytem Jablůnka č.p. 274, čímž žalobci vznikly povinnosti uvedené výše, tzn. povinnost připojit odběrné zařízení pana [příjmení] k distribuční soustavě a povinnost vybudovat za tím účelem elektrickou přípojku pro připojení jeho odběrného místa na pozemku p. [číslo] v k.ú. Jabůnka. Žalobce proto v souladu s výše uvedenými ustanovením energetického zákona a dalšími prováděcími předpisy uzavřel s panem [příjmení] dne 23. 4. 2015 smlouvu o budoucí smlouvě o připojení k distribuční soustavě ([číslo]). Jako nejjednodušší, nejefektivnější a jediná reálná možnost vybudování přípojky byla žalobcem shledána přípojka z trafostanice na sousedním pozemku p. [číslo] v k.ú. [obec], přes pozemek p. [číslo] v k.ú. [obec]. Na základě požadavku pana [příjmení] a uzavřené smlouvy o budoucí smlouvě o připojení proto žalobce uzavřel s majiteli těchto pozemků smlouvy o zřízení věcného břemene, kterými bylo sjednáno ve prospěch žalobce věcné břemeno spočívající zejména v právu zřídit, provozovat, opravovat a udržovat na těchto pozemcích zemní kabelové vedení nízkého napětí (přípojku). Rozsah věcného břemene byl stanoven geometrickým plánem [číslo] 2015 vyhotoveným dne 7.7.2015 [právnická osoba] s.r.o., který byl přílohou smluv o zřízení věcného břemene. Žalovaný je vlastníkem pozemků p. [číslo] p. [číslo] v k.ú. [obec]. Dne 27. 4. 2016 jako vlastník pozemku p. [číslo] uzavřel se žalobcem jednu z výše uvedených smluv o zřízení věcného břemene, a to za jednorázovou náhradu ve výši 10 000 Kč Smlouvu o zřízení věcného břemene k pozemkům p. [číslo] uzavřel se žalobcem [jméno] [příjmení], který následně část pozemku p. [číslo] (přiléhající k pozemku žalovaného p. [číslo]) označenou nově jako pozemek p. [číslo] odprodal žalovanému. Všechny smlouvy (práva jimi založená) byly následně vloženy do katastru nemovitostí a ve vztahu ke všem pozemkům v plánované trase přípojky - p. [číslo] (po jeho následném rozdělení pak také p. [číslo]) i p. [číslo] jsou v katastru nemovitostí zapsána ve prospěch žalobce věcná břemena opravňující jej vybudovat a následně provozovat na těchto pozemcích zemní kabelové vedení nízkého napětí (přípojku). Poté, co žalobce získal územní rozhodnutí pro stavbu přípojky a započal s její realizací, žalovaný mu sdělil prostřednictvím svého zástupce dopisem ze dne 7. 9. 2016, že mu vstup na svůj pozemek neumožní, neboť se jedná o svažitý a nestabilní terén a na pozemku p. [číslo] již došlo k sesuvům, na jeho domě č.p. 601 jsou patrné praskliny, žalovaný se proto obává, že v případě provedení prací dojde k dalšímu narušení podloží a ke zhoršení již tak špatné situace. Žalobce s ohledem na to práce zastavil a nechal na své náklady provést geologický průzkum. Ten provedl Ing. [příjmení] [příjmení], odborně způsobilá osoba v oboru inženýrská geologie a hydrogeologie, a na základě svých šetření vypracoval Zprávu o inženýrskogeologickém průzkumu [číslo] z 5/ 2017, jejíž závěr byl, že pozemek v místě staveniště je možno označit jako stabilní a zamýšlenými pracemi nedojde k narušení stability svahu dotčených parcel. Žalovaný přesto s provedením prací nesouhlasil s tím, že tato lokalita byla již dříve předmětem posouzení znalce pana [příjmení] [jméno] [příjmení], který lokalitu označil jako nestabilní. Žalobce proto požádal Ing. [příjmení] o seznámení se s tímto posudkem a o vypracování dodatku ke Zprávě. Na základě dodatečného šetření pak Ing. [příjmení] vypracoval Doplňující inženýrskogeologické posouzení, v němž dospěl k závěru, že místo plánované přípojky nejeví známky nestability a není dotčeno sesuvnými pohyby. Tyto pohyby jsou registrovány ve vzdálenosti cca 100 – 200 metrů severovýchodně, jsou však ukloněny opačným směrem a nacházejí se v jiné geomorfologické pozici. Stavba přípojky nízkého napětí se tak nenachází v sesuvném území a její realizací v relativně mělké hloubce 0,8 metru a kolmo na svah nedojde k narušení stability svahu na dotčených pozemcích. Žalovaný však ani poté realizaci stavby na svém pozemku neumožnil. Přestože Ing. [příjmení] označil zamýšlené práce spočívající ve vybudování přípojky za bezpečné, a přestože žalobce k jejich realizaci opravňovalo existující věcné břemeno, nechtěl žalobce situaci dovést do krajnosti a snažil se nalézt jiné technické řešení připojení pozemku pana [příjmení]. Taková (jiná) řešení se však ukázala být neúměrně nákladná a setkala se navíc s nesouhlasy vlastníků pozemků dotčených nově uvažovanými trasami přípojky. Žalobci tedy nezbylo než se vrátit k původní - nejjednodušší a smluvně zajištěné trase. Proto žalobce v roce 2020 ještě opakovaně vyzval žalovaného k umožnění stavby přípojky v trase, pro kterou byla zřízena věcná břemena, tyto dopisy však zůstaly bez reakce, žalovaný si je nepřevzal, a to přesto, že se v místě svého trvalého bydliště zdržuje. Žalobci tedy nezbývá než se domáhat svých práv vyplývajících z věcného břemene soudní cestou. Vybudovat přípojku je jeho povinností ve smyslu výše citovaných ustanovení energetického zákona a uzavřené smlouvy o budoucí smlouvě o připojení. Právo, jehož se domáhá, mu vyplývá z existujících věcných břemen zapsaných k pozemkům p. [číslo] p. [číslo] v k.ú. [obec] v katastru nemovitostí. Pozemek p. [číslo] je oplocen, tvoří součást obydlí žalovaného, žalobce na něj nemá přístup a svépomocí si přes výslovný nesouhlas žalovaného svá práva vynutit nemůže. Vzhledem k tomu, že žalovaný nesouhlasí se stavbou přípojky jako celku, vztahuje žalobce svůj žalobní požadavek i na pozemek p. [číslo]. Za účelem vybudování přípojky je žalobce nucen vstoupit na nemovitosti žalovaného, přičemž právo přístupu na nemovitosti žalovaného není obsahem věcného břemene (tím je umístění a provozování zemního kabelového vedení nízkého napětí), ale je samostatným oprávněním provozovatele distribuční soustavy vyplývajícím z § 25 odst. 3 písm. f) energetického zákona. Toto právo je tedy žalobce oprávněn realizovat za podmínek uvedených v § 25 odst. 8 energetického zákona. Povinností provozovatele distribuční soustavy je bezprostředně oznámit vstup na cizí nemovitosti vlastníku takové nemovitosti. Žalobci je bráněno rovněž ve výkonu tohoto práva. Zatímco právo zřídit a provozovat zařízení distribuční soustavy na cizí nemovitosti ve smyslu § 25 odst. 3 písm. e) energetického zákona, které je vázáno dle § 25 odst. 4 energetického zákona na zřízení věcného břemene, je limitováno sjednaným rozsahem v geometrickém plánu, právo vstupovat a vjíždět na cizí nemovitosti dle § 25 odst. 3 písm. f) energetického zákona tímto způsobem limitováno není, dle § 25 odst. 8 je provozovatel distribuční soustavy povinen toto právo realizovat vždy tak, aby co nejvíce šetřil práva vlastníků dotčených nemovitostí. Výkon tohoto práva je tedy vždy závislý na místních podmínkách a situaci v území, které se mohou v průběhu času měnit (vznikající zástavba, porosty apod.), a proto nelze výkon tohoto práva prostorově omezit. S takovouto argumentací žalobce navrhoval, aby soud vyhověl jeho žalobním požadavkům.

2. Žalovaný se k podané žalobě nikterak nevyjádřil, ve věci neučinil v průběhu řízení k soudu žádné podání, nedostavoval se k nařízeným jednáním.

3. Z důkazů provedených v řízení učinil soud následující skutková zjištění: -) z listiny " Smlouva o uzavření budoucí smlouvy o připojení odběrného elektrického zařízení k distribuční soustavě do napěťové hladiny 0,4 kV (NN) ", že smlouva má [číslo] a smluvními stranami byla společnost žalobce (jako "provozovatel distribuční soustavy") na straně jedné a [jméno] [příjmení] (jako "žadatel") na straně druhé (oba subjekty jsou podrobně specifikovány). Je uvedeno, že žadatel má zájem o odběr elektřiny v odběrném místě na adrese [obec], na parcele [číslo] dne 7.4.2015 požádal o připojení odběrného elektrického zařízení v odběrném místě do napěťové hladiny 0,4 kV (NN). Je dále konstatováno, že provozovatel distribuční soustavy neshledal důvody, jež by připojení bránily, a k připojení může dojít až poté, co žadatel zřídí odběrné zařízení a provozovatel distribuční soustavy provede odpovídající úpravu své distribuční soustavy. Je dále mezi stranami ujednáváno budoucí uzavření smlouvy o připojení odběrného zařízení. Je odkazováno na relevantní ustanovení energetického zákona. Provozovatel distribuční soustavy se v dalším textu zavazuje mj. zajistit odpovídající úpravu své distribuční soustavy s technickým řešením připojení, získat podle stavebních předpisů právo užívat stavbu a získat potřebná práva odpovídající věcnému břemeni zřídit a provozovat dotčenou část stavby na nemovitostech třetích osob, včetně práva přístupu. Listina obsahuje vymezení dalších práv a povinností stran, je datována 23. 4. 2015 u podpisu žadatele a 13.4.2015 u podpisu osoby za provozovatele distribuční soustavy. Smlouva má dvě přílohy - v první je obsažena specifikace technických podmínek, v druhé je dále konkretizován obsah budoucí smlouvy o připojení. -) z listiny„ Smlouva o zřízení věcného břemene“ (č.l. 16 a násl. spisu), že smluvními stranami byl [celé jméno žalovaného] (jako„ povinný“) na straně jedné a společnost žalobce (jako„ oprávněná“) na straně druhé (oba subjekty jsou podrobně specifikovány). Je uvedeno, že žalobce je provozovatel distribuční soustavy, je odkazováno na ustanovení energetického zákona. [celé jméno žalovaného] je výlučným vlastníkem pozemku p. [číslo] v katastrálním území a obci [obec]. Pozemek se nachází na území vymezeném licencí, v němž žalobce provozuje distribuční soustavu. Předmětem smlouvy je zřízení a vymezení věcného břemene ke zřízení a umístění a provozování zařízení distribuční soustavy. Věcné břemeno se zřizuje ve prospěch oprávněného. Povinný se zavazuje strpět práva oprávněného plynoucí z věcného břemene a s ním spojených zákonných omezení, je povinen strpět výkon práv vyplývajících z této smlouvy i z energetického zákona. Je specifikováno věcné břemeno s odkazem na § 25 odst. 4 energetického zákona. Účelem je umístění součásti distribuční soustavy, jde o zemní vedení nízkého napětí, oprávněný má právo jej zřídit, provozovat, opravovat, udržovat, provádět tam ve smlouvě specifikované činnosti. Ohledně rozsahu věcného břemene je odkazováno na geometrický plán [číslo] 2015, který je součástí smlouvy (s tím, že byl rovněž schválen příslušným katastrálním úřadem). Oprávněný má též právo vstupovat a vjíždět na pozemek v souvislosti se zřizováním, obnovou a provozováním distribuční soustavy. Věcné břemeno se zřizuje za úplatu (10 000 Kč). Smlouva je datována 27. 4. 2016 a obsahuje podpisy osob za obě smluvní strany. Její přílohou je geometrický plán [číslo] 2015 vyhotovený dne 7.7.2015 [právnická osoba] s.r.o., [IČO], se sídlem Nábřeží Dukelských hrdinů 1217, 756 61 Rožnov pod Radhoštěm. Geometrický plán vymezuje územní rozsah zřízeného věcného břemene. -) z listiny„ Smlouva o zřízení věcného břemene“ (č.l. 66 a násl. spisu a shodně č.l. 72 a násl. spisu), že smluvními stranami byl [jméno] [příjmení] (jako„ povinný“) na straně jedné a společnost žalobce (jako„ oprávněná“) na straně druhé (oba subjekty jsou podrobně specifikovány). Je zřizováno obsahově shodné věcné břemeno jako ve výše uvedené smlouvě s [celé jméno žalovaného], touto smlouvou je však zřizováno ke služebným pozemkům p. [číslo] p. [číslo] vlastníka [jméno] [příjmení]. Je též odkazováno na geometrický plán [číslo] 2015, který je přílohou smlouvy. Smlouva je datována 26. 11. 2015 a obsahuje podpisy osob za obě smluvní strany. -) z listiny„ Zpráva o inženýrskogeologickém průzkumu…“ [číslo] že zpráva byla vyhotovena v květnu 2017 a byla podepsána Ing. [jméno] [příjmení] a opatřena též jeho kulatým razítkem (s textem„ odborná způsobilost v oboru inženýrská geologie a hydrogeologie“). Dle obsahu zprávy byl proveden geologický průzkum pro připravovanou stavbu připojení pozemku k distribuční síti v [obec]. Jde o přípojku elektrického zemního vedení nízkého napětí v délce 52m. [příjmení] vedení má být napojeno na stávající trafostanici na pozemku p. [číslo] je popisován jeho průběh, má jít o připojení pozemku s plánovanou stavbou rodinného domu, dle ČSN jde o liniovou stavbu,„ stavbu nenáročnou“. Cílem inženýrskogeologického průzkumu bylo zjištění a ověření geologických a dalších poměrů staveniště, vlastností základových půd, zjištění úrovně hladiny podzemní vody, ověření svahové stability. Jsou popisovány sondovací práce, geologické a hydrogeologické poměry, vlastnosti základové půdy. V bodu 6 je obsažen„ technický závěr“, podle nějž jsou na staveništi poměrně jednoduché geotechnické poměry, staveniště je možno označit jako vhodné, projektovaná liniová stavba zemní přípojky je hodnocena jako nenáročná. Zpráva popisuje vedení kabelu (výkop 0,8m hluboký v travnaté ploše a 1,2m ve zpevněné ploše, délka přípojky 52m). Je uváděno, že trasa přípojky je vedena kolmo na vrstevnice (na svah). Je popisováno složení půdy a jsou dávána doporučení pro hloubení. [příjmení] podzemní vody v „ zájmovém prostoru staveniště“ sondou do hloubky 2,5m pod terén„ nebyla zastižena“. Stávající svah nejeví stopy nestability. Svah v nejbližším okolí staveniště liniové stavby přípojky není dotčen sesuvnými pohyby a svah staveniště je možné posuzovat jako stabilní. Nejbližší aktivní sesuvy jsou registrovány v Geofondu [obec] (registr svahových nestabilit) cca 150 - 200m severozápadním a severním směrem. Tyto nestabilní svahy jsou generelně ukloněny opačným směrem a nacházejí se v jiné geomorfologické pozici. Příznivým faktorem pro realizaci stavby elektrické zemní přípojky je její směrové vedení kolmo na vrstevnice (na svah), velmi mělká hloubka výkopu nepřesahující v rostlém terénu 0,8m a jílovité zeminy, které se po provedení výkopu rýhy zpětně navrátí do výkopu. Realizací stavby nedojde k narušení stability svahu dotčených parcel. -) z listiny„ Doplňující inženýrskogeologické posouzení…“ [číslo] že zpráva byla vyhotovena v prosinci 2018 a byla podepsána Ing. [jméno] [příjmení] a opatřena též jeho kulatým razítkem (s textem„ odborná způsobilost v oboru inženýrská geologie a hydrogeologie“). Dle obsahu zprávy jde zejména o doplnění předchozí zprávy ohledně vlivu na objekt rodinného domu [celé jméno žalovaného] situovaného cca 50 - 100 m severovýchodně na parcele [číslo] od budoucí přípojky nízkého napětí. Jsou popisovány geologické poměry oblasti a místa, složení hornin a půdy, jakož i hydrogeologické poměry. Je činěn závěr, že z pohledu stability svah v nejbližším okolí staveniště liniové stavby přípojky není dotčen sesuvnými pohyby a svah staveniště je možné posuzovat jako stabilní. Jsou opakovány některé závěry předchozí zprávy. Při severním okraji pozemku p. [číslo] v návaznosti na údolní polohu bezejmenné vodoteče je (s odkazem na další výzkumy) registrován dočasně uklidněný sesuv; projektovaná přípojka se v tomto sesuvném území nenachází. Realizací stavby přípojky nedojde k narušení stability svahu dotčených parcel [číslo] ani parcely [číslo]. Úzký prostor (pruh) liniové stavby přípojky (max. 0,5m široký) nemá svou polohou a situováním žádnou geotechnickou spojitost s plochami svahových nestabilit. Vybudování přípojky nebude mít jakýkoli vliv na stávající stav rodinného domu č.p. 601. -) z listin obsahujících vzájemnou korespondenci žalobce a žalovaného (či jeho zmocněnce), že žalovaný žalobce upozorňoval dopisem ze dne 7.9.2016, že v oblasti okolo dotčených pozemků dochází k sesuvům půdy (specifikoval sesuv, ke kterému již došlo na pozemku manželů [příjmení]) a ke zvedáni hladin„ spodní“ vody. Žalovaný žalobce vyzývá, aby neprováděl jakékoli výkopové práce bez řádného geologického průzkumu. Došlo-li by ke škodě, vymáhal by ji po žalobci. V dopise datovaném 19.9.2017 žalovaný žalobci sděluje, že nesouhlasí s realizací stavby - přípojky nízkého napětí na pozemku p. [číslo] trvá na tom, aby neprobíhaly jakékoli výkopové práce, neboť nejprve musí znalec jednoznačně sdělit, že realizace přípojky nemůže mít jakýkoli vliv na majetek ve vlastnictví žalovaného, z důvodu ochrany majetku a zdraví. Dopisem ze dne 20.9.2017 pak žalovaný opětovně vyjadřuje žalobci nesouhlas s předmětnou stavbou přípojky. Příčinou problémů v minulosti bylo hrubé podcenění správných zásad výstavby ve složitých podmínkách. Žalovaný nepovolí žádné úpravy na svém pozemku p. [číslo] dokud nebudou splněny podmínky doporučené odborem životního prostředí ve [obec], žalovaný v textu uvádí doporučení odvedení srážkových vod do bezejmenné vodoteče a provedení inženýrsko - geologického průzkumu. Dopis datovaný 14.2.2019 nadepsal žalovaný„ Zamítnutí přípojky NN na pozemku [číslo] v k.ú. [obec]“, sděluje žalobci, že neumožní žádné zemní práce na pozemku do doby, než bude oblast osazena sondami, což měl nařídit Krajský úřad Zlínského kraje Obecnímu úřadu Jablůnka, a dokud nebude jeho pozemek geologickou službou [obec] prohlášen jako stabilní. Dopisem ze dne 10.4.2019 pak žalovaný sděluje žalobci, že nesouhlasí se vstupem na své pozemky za účelem realizace přípojky, a upozorňuje jej též na to, že (žalovaný) je majitelem„ melioračního díla“. Žalobce v dopisech žalovanému (jeho zmocněnci) sděluje, že ví o geologické situaci na místě, upozorňuje, že některá z požadovaných opatření (např. zmapování současného stavu odvodňovacích zařízení) jsou především záležitostí žalovaného, přičemž z dopisů žalovaného nevyplývá, že by je chtěl realizovat. Žalobce žalovanému sděluje výsledky posouzení Ing. [příjmení], žádá žalovaného o umožnění vstupu na jeho pozemek za účelem realizace předmětné přípojky. Upozorňuje jej na povinnost, kterou má žalobce ze zákona, tzn. zřízení přípojky pro zájemce, který o to požádá a splní zákonné podmínky (v tomto případě [jméno] [příjmení]). Žalobce se vyjadřuje též k účelnosti postupu. Odkazuje též na dosud provedená posouzení, přičemž např. průzkumy k melioraci má dle dostupného rozhodnutí Krajského úřadu Zlínského kraje provést nikoli Obecní úřad Jablůnka, nýbrž vlastník melioračních zařízení, tedy žalovaný. Je odkazováno na smlouvu o zřízení věcného břemene (mezi účastníky) a žalovaný je žádán o umožnění vstupu žalobce za účelem realizace přípojky. Opakovaná výzva v tomto smyslu je pak výzvou„ předžalobní“, neboť upozorňuje mj. na možnost soudního řízení a s tím spojených procesních nákladů. -) z výpisů z katastru nemovitostí, že na [list vlastnictví] vedeném pro obec a k.ú. [obec] u Katastrálního úřadu pro Zlínský kraj, Katastrální pracoviště Vsetín (výtisk proveden k datu 13.12.2021), jsou vedeny pozemky ve výlučném vlastnictví [celé jméno žalovaného], mj. i pozemek p. [číslo] pozemek p. [číslo]; k těmto pozemkům jsou zapsána též věcná břemena ve prospěch oprávněného - žalobce; u pozemku p. [číslo] jde o věcné břemeno podle smlouvy o zřízení věcného břemene ze dne 27. 4. 2016 a je vymezeno jako právo zřízení, umístění, provozování a údržby zařízení distribuční soustavy - zemní kabelové vedení NN, a dále je definováno jako právo vstupovat a vjíždět na pozemek v souvislosti se zřízením, obnovou a provozováním distribuční soustavy (…), to vše na dobu neurčitou a v rozsahu geometrického plánu [číslo] 2015; u pozemku p. [číslo] jde o věcné břemeno podle smlouvy o zřízení věcného břemene ze dne 26. 11. 2015 a je vymezeno jako právo zřízení, umístění, provozování a údržby zařízení distribuční soustavy - zemní vedení NNK, a dále je definováno jako právo vstupovat a vjíždět na pozemek v souvislosti se zřízením, obnovou a provozováním distribuční soustavy (…), to vše na dobu neurčitou a v rozsahu geometrického plánu [číslo] 2015; na [list vlastnictví] vedeném pro obec a k.ú. [obec] u Katastrálního úřadu pro Zlínský kraj, Katastrální pracoviště Vsetín (výtisk proveden k datu 13.12.2021), jsou vedeny pozemky ve výlučném vlastnictví [jméno] [příjmení], mj. i pozemek p. [číslo] pozemek p. [číslo]; k těmto pozemkům je zapsáno též věcné břemeno ve prospěch oprávněného – žalobce, a to podle smlouvy o zřízení věcného břemene ze dne 26. 11. 2015 a je vymezeno jako právo zřízení, umístění, provozování a údržby zařízení distribuční soustavy - zemní vedení NNK, a dále je definováno jako právo vstupovat a vjíždět na pozemek v souvislosti se zřízením, obnovou a provozováním distribuční soustavy (…), to vše na dobu neurčitou a v rozsahu geometrického plánu [číslo] 2015; 4. Podle § 25 odst. 1 zákona č. 458/2000 Sb., v platném a účinném znění, o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), provozovatel distribuční soustavy a) zajišťuje spolehlivé provozování, obnovu a rozvoj distribuční soustavy na území vymezeném licencí, b) poskytuje služby distribuční soustavy, c) řídí toky elektřiny v distribuční soustavě při respektování přenosů elektřiny mezi ostatními distribučními soustavami a přenosovou soustavou ve spolupráci s provozovateli ostatních distribučních soustav a provozovatelem přenosové soustavy. Podle § 25 odst. 10 písm. a) energetického zákona, provozovatel distribuční soustavy je dále povinen každému, kdo požádá o připojení k distribuční soustavě, stanovit podmínky a termín připojení a umožnit distribuci elektřiny každému, kdo o to požádá, je připojen a splňuje podmínky připojení a obchodní podmínky stanovené Pravidly provozování distribuční soustavy, s výjimkou případu prokazatelného nedostatku kapacity zařízení pro distribuci nebo při ohrožení spolehlivého a bezpečného provozu distribuční soustavy nebo přenosové soustavy. Podle § 45 odst. 2 písm. a) energetického zákona, elektrickou přípojku nízkého napětí zřizuje na své náklady v zastavěném území podle zvláštního právního předpisu provozovatel distribuční soustavy. Podle § 25 odst. 3 písm. f) energetického zákona, provozovatel distribuční soustavy má právo vstupovat a vjíždět na cizí nemovitosti v souvislosti se zřizováním, obnovou a provozováním distribuční soustavy. Podle § 25 odst. 8 energetického zákona, provozovatel distribuční soustavy je povinen při výkonu oprávnění podle odstavce 3 písm. e) až g) co nejvíce šetřit práv vlastníků dotčených nemovitostí a vstup na jejich nemovitosti jim bezprostředně oznámit. Po skončení prací je povinen uvést nemovitosti do předchozího stavu, a není-li to možné s ohledem na povahu provedených prací, do stavu odpovídajícího předchozímu účelu nebo užívání dotčené nemovitosti a bezprostředně oznámit tuto skutečnost vlastníku nemovitosti. Po provedení odstranění nebo okleštění stromoví je povinen na svůj náklad provést likvidaci vzniklého klestu a zbytků po těžbě. Podle § 25 odst. 3 písm. e) energetického zákona, provozovatel distribuční soustavy má právo v souladu se zvláštním právním předpisem4d zřizovat a provozovat na cizích nemovitostech zařízení distribuční soustavy, přetínat tyto nemovitosti vodiči a umísťovat v nich vedení. (Poznámka 4d uvádí, že takovýmto zvláštním právním předpisem je zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu /stavební zákon/). Podle § 25 odst. 4 energetického zákona, provozovatel distribuční soustavy je povinen zřídit věcné břemeno umožňující využití cizí nemovitosti nebo její části pro účely uvedené v odstavci 3 písm. e), a to smluvně s vlastníkem nemovitosti za jednorázovou náhradu; v případě, že vlastník není znám nebo určen nebo proto, že je prokazatelně nedosažitelný nebo nečinný nebo nedošlo k dohodě s ním a jsou-li dány podmínky pro omezení vlastnického práva k pozemku nebo ke stavbě podle zvláštního právního předpisu4e, vydá příslušný vyvlastňovací úřad na návrh příslušného provozovatele distribuční soustavy rozhodnutí o zřízení věcného břemene umožňujícího využití této nemovitosti nebo její části. To platí i v případě, kdy je stavba, pro kterou se právo vyvlastňuje, zřizována nebo již byla zřízena a zřízení věcného břemene nezmařil provozovatel distribuční soustavy.

5. V posuzované věci činí soud závěr o tom, že žalobce se uložení povinností žalovanému dle žalobního požadavku (petitu žaloby) domáhal důvodně, když takovéto povinnosti vyplývají žalovanému z platně zřízených (a trvajících, existujících) věcných břemen a ze zákona.

6. Žalovaný byl v řízení zcela pasivní, nepodal ani procesní vyjádření, ani se nedostavoval k jednání. Jeho (nesouhlasný) názor je však vyjádřen v jeho přípisech žalobci, které byly čteny jako důkaz. Je patrno, že vyjadřoval obavy ohledně geologické stability daného místa a ohledně stavu vod na pozemcích. Žalobce nechal vypracovat dvě posouzení Ing. [jméno] [příjmení] coby odborně způsobilou osobou v oboru inženýrská geologie a hydrogeologie. Z nich je patrno, že geologické a hydrogeologické poměry na místě nebrání stavbě takovéto přípojky, kterou hodlá realizovat žalobce. Soud neshledal důvod pro to, aby takovýto odborný názor nechal ještě dále přezkoumávat. Názory a závěry předložených posouzení jsou odůvodněny, je odkazováno na šetření na místě samém a jsou prezentovány zdroje informací pro vyhotovená posouzení. Posouzení vypracovaná Ing. [jméno] [příjmení] tak nemají důvod být pro soud nedůvěryhodné.

7. Sám žalobce odkazoval v textu žaloby na § 25 odst. 8 energetického zákona (srov. citaci shora), jde o ustanovení představující zákonnou limitaci provozovatele distribuční soustavy při výkonu jeho oprávnění (zejm.„ …co nejvíce šetřit práv vlastníků dotčených nemovitostí…“,„ …vstup na jejich nemovitosti jim bezprostředně oznámit…“,„ …po skončení prací uvést nemovitosti do předchozího stavu, a není-li to možné s ohledem na povahu provedených prací, do stavu odpovídajícího předchozímu účelu nebo užívání dotčené nemovitosti a bezprostředně oznámit tuto skutečnost vlastníku nemovitosti...“). Právu dle věcného břemene a dle zákona vstupovat na pozemek a zřídit tam přípojku tak koresponduje zároveň zákonná povinnost žalobce počínat si v souladu s § 25 odst. 8 energetického zákona, jakož i ostatně v souladu s obecnou povinností prevence před vznikem škody.

8. Soud dále konstatuje, že podání žaloby bylo důvodné, neboť jakkoli má žalobce smluvně upraveno věcné břemeno (zapsané v katastru nemovitostí) a zákonná práva (vstupu), neměl dosud exekuční titul. Odmítal-li tedy žalovaný umožnit vstup a zřízení a provozování přípojky, bylo namístě podání žaloby k občanskoprávnímu soudu.

9. Vzhledem ke shora rozebranému tedy soud rozhodl tak, že žalobě vyhověl a uložil žalovanému povinnosti dle výroků I. a II. tohoto rozsudku.

10. O nákladech řízení rozhodoval soud podle ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř. a procesně úspěšnému žalobci přiznal na náhradě nákladů částku celkem 10 000 Kč, která představuje zaplacený soudní poplatek v této věci. Jiné náklady nebyly žalobcem, uplatněny a nejsou patrny ani z obsahu spisu.