10 C 94/2026
č. j. 10 C 94/2026-12
V PLATNOSTIOkresní soud ve Vsetíně zrušil vyživovací povinnost žalobce vůči žalovanému na základě jejich konsenzuální dohody o ukončení výživného. Soud se opřel o § 911 o. z., podle něhož výživné přestává být povinností, pokud oprávněný je schopen se živit sám. Změna okolností byla prokázána skutečností, že žalovaný ukončil studium a získal možnost samostatného živobytí. Soud rozhodl o zrušení povinnosti od 1. dubna, což odpovídá dohodě stran, a náhradu nákladů řízení zamítl.
Plný text
Okresní soud ve Vsetíně rozhodl soudkyní JUDr. Pavlínou Malůšovou ve věci žalobce: Jméno žalobce, narozený Datum narození žalobce bytem Adresa žalobce proti žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o zrušení výživného
I. Vyživovací povinnost žalobce vůči žalovanému, naposled stanovená rozsudkem Okresního soudu ve adresa ze dne datum, č. j. Anonymizováno se ke dni 1. 4. 2026 zrušuje.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Účastníci doručili soudu dne 20. 4. 2026 dohodu o ukončení vyživovací povinnosti, což soud posoudil dle obsahu jako návrh otce na zrušení výživného vůči svému zletilému synovi. O povinnosti platit výživné ve výši 2 700 Kč měsíčně bylo rozhodnuto rozsudkem zdejšího soudu č. j. Anonymizováno. Vzhledem k tomu, že žalovaný dne 18. 3. 2026 ukončil studium na adresa a od tohoto dne je schopen sám se živit, účastníci se dohodli na ukončení vyživovací povinnosti ke dni 1. 4. 2026. Účastníci souhlasili s rozhodnutím soudu bez nařízení jednání ve smyslu § 115a zákona č. 99/1963 Sb. občanský soudní řád (dále jen o. s. ř.). Soud učinil následující skutková zjištění: Z připojeného spisu Okresního soudu ve adresa sp. zn. Anonymizováno bylo zjištěno, že naposled bylo o vyživovací povinnosti žalobce k tehdy nezletilému žalovanému rozhodnuto rozsudkem ze dne datum, č. j. Anonymizováno tak, že běžné výživné bylo stanoveno částkou 2 700 Kč měsíčně počínaje dnem datum. Tento rozsudek nabyl právní moci dne datum. Z potvrzení o studiu adresa, IČO IČO, sídlem adresa bylo zjištěno, že žalovaný navštěvoval školu v období od datum do datum a důvodem ukončení studia bylo vyloučení. Z dohody o ukončení vyživovací povinnosti uzavřené mezi žalobcem a žalovaným dne 14. 4. 2026 se podává, že se oba účastníci řízení konsenzuálně dohodli na zrušení výživného z důvodu ukončení studia žalovaného na střední odborné škole a jeho schopnosti se samostatně živit. Obě smluvní strany daly svým podpisem najevo svůj souhlas s tím, že žalobce od 1. 4. 2026 nebude na výživu žalovaného platit ničeho. Podle § 911 zákona č. 89/2012 Sb. občanský zákoník (dále jen o. z.) lze výživné přiznat, jestliže oprávněný není schopen sám se živit. Podle § 163 o. s. ř. rozsudek odsuzující k plnění v budoucnu splatných dávek nebo k plnění ve splátkách je možno na návrh změnit, jestliže se podstatně změnily okolnosti, které jsou rozhodující pro výši a další trvání dávek nebo splátek. Nestanoví-li zákon jinak, je změna rozsudku přípustná od doby, kdy došlo ke změně poměrů. Podle § 161 odst. 2 o. s. ř. není-li v rozsudku uložena povinnost k plnění, je rozsudek vykonatelný, jakmile nabyl právní moci. Při právním hodnocení věci se soud ve smyslu § 163 o. s. ř. zabýval tím, zda došlo k podstatné změně poměrů odůvodňující zrušení výživného a konstatoval, že tato změna byla dostatečně prokázána. Žalovaný ke dni datum ukončil studium, a proto již není odkázán na výživu žalobce jako svého rodiče. Žalovaný se zrušením výživného souhlasil. Datum zrušení vyživovací povinnosti bylo určeno ve shodě s návrhem obou účastníků ode dne 1. 4. 2026. Listinnými důkazy bylo tedy prokázáno, že žalovaný je schopen se živit sám. V důsledku toho zanikla dle § 911 o. z. povinnost žalobce hradit na žalovaného výživné, a soud proto rozhodl o zrušení této povinnosti žalobce stanovené naposled rozsudkem zdejšího soudu ze dne datum, č. j. Anonymizováno a to ke dni datum. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o.s.ř., přičemž žalobce ani žalovaný vznik nákladů řízení nedokládali ani jakoukoli náhradu nepožadovali. Proto soud rozhodl ve výroku II. tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ostravě, prostřednictvím Okresního soudu ve Vsetíně. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobce domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.