107 C 12/2020

Plný text

Okresní soud ve Vsetíně rozhodl samosoudkyní JUDr. Lenkou Fialovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce anonymizována tři slova obec , anonymizována dvě slova obec ulice a číslo , PSČ obec proti žalovanému: osobní údaje žalovaného žaloba o zaplacení částky 77 671 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba, aby byl žalovaný povinen zaplatit žalobci částku ve výši 77 671 Kč s 10% úrokem z prodlení od 7. 3. 2020 do zaplacení, se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobou doručenou zdejšímu soudu dne 10. 9. 2020 se žalobce domáhal po žalovaném zaplacení částky 77 671 Kč s příslušenstvím. Žalobce uváděl, že žalovaný byl u žalobce veden v evidenci uchazečů o zaměstnání od 6. 2. 2017 do 30. 4. 2018. Evidence byla žalovanému ukončena z důvodu nástupu do zprostředkovaného zaměstnání na dobu určitou od 1. 5. 2018 do 31. 10. 2018, s týdenní pracovní dobou 40 hodin, u zaměstnavatele [územní celek] - toto pracovní místo (pomocný dělník) bylo vytvořeno jako tzv.„ pracovní příležitost v rámci veřejně prospěšných prací“ podle zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, s finanční podporou z národního projektu„ Nové pracovní příležitosti - Veřejně prospěšné práce“, a to podle podmínek dohodnutých v Dohodě o vytvoření pracovních příležitostí v rámci veřejně prospěšných prací a poskytnutí příspěvku spolufinancovaného ze státního rozpočtu a Evropského sociálního fondu č. [anonymizováno] [číslo]; tato dohoda mezi zaměstnavatelem obcí [obec] a žalobcem (dále jen„ úřad práce“) byla uzavřena dne 27. 4. 2018. Příspěvek na vytvoření pracovního místa byl žalobcem poskytován podle článku III. dohody. Mzdové náklady vyplacené žalobcem na osobu žalovaného od za výše uvedené období činily celkem 77 671 Kč. Veřejně prospěšnými pracemi jsou podle zákona o zaměstnanosti časově omezené pracovní příležitosti, které zaměstnavatel vytváří k pracovnímu umístění uchazečů o zaměstnání. Primární podmínkou je tedy skutečnost, že na veřejně prospěšné práce nastoupí uchazeč o zaměstnání, který je veden v evidenci úřadu práce a není možno mu zajistit pracovní uplatnění jiným způsobem. Tyto podmínky byly žalovaným splněny. Pravomocným rozhodnutím [anonymizována dvě slova] ze dne 13. 11. 2019, [číslo jednací], byl však žalovaný zpětně ode dne 3. 7. 2017 sankčně vyřazen z evidence uchazečů o zaměstnání z důvodu nesplnění oznamovací povinnosti podle § 25 odst. 3 zákona o zaměstnanosti. V důsledku porušení zákonné povinnosti a zpětného vyřazení z evidence uchazečů o zaměstnání žalovaný pozbyl ode dne 3. 7. 2017 (tedy též zpětně) status uchazeče o zaměstnání, a tudíž v době uzavření dohody o vytvoření pracovních příležitostí a v době umístění žalovaného na veřejně prospěšné práce žalovaný nesplňoval podmínku pro umístění na vytvořené pracovní místo a příspěvek nesměl být žalobcem poskytován. Žalovaný tak podle žalobce svým jednáním zavinil, že finanční prostředky vynaložené na vytvoření pracovního místa v rámci veřejně prospěšných prací byly žalobcem poskytnuty neoprávněně. Žalovaný byl žalobcem vyzván k úhradě dlužné částky ve výši 71 671 Kč, žalovaný však nic nezaplatil. Žalobce se proto obrací podanou žalobou na soud. Písemnou výzvu k zaplacení doručil žalobce žalovanému dne 24. 1. 2020, s lhůtou k zaplacení do 6. 3. 2020.

2. Žalobce doplnil na výzvu soudu, že zaplacení žalované částky požaduje žalobce v souladu s § 2910 o.z., z titulu náhrady škody způsobené porušením právní povinnosti. Žalovaný, přesto, že byl poučen o svých povinnostech, porušil svou povinnost stanovenou ust. § 25 odst. 3 zákona o zaměstnanosti, v důsledku kterého byl pravomocně sankčně vyřazen z evidence uchazečů o zaměstnání, čímž zpětně pozbyl status uchazeče o zaměstnání. Nesplňoval tak od 3. 7. 2017 podmínku pro to, aby pro něj bylo pracovní místo zaměstnavatelem vytvořeno, aby byl na toto místo umístěn a příspěvek na jeho mzdové náklady tak nesměl být žalobcem poskytnut. Žalobci žalovaný způsobil škodu, neboť vynaložené finanční prostředky mu byly poskytnuty neoprávněně.

3. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil.

4. Jednání proběhlo bez přítomnosti účastníků, když žalovanému bylo doručeno fikcí, k jednání se nedostavil ani neomluvil. Žalobce je z jednání omluvil, o odročení jednání však nepožádal. <b>5. Z důkazů provedených v řízení učinil soud následující skutková zjištění:</b> 6. Z listiny ze dne 27. 4. 2018 označené jako„ Dohoda o vytvoření pracovních příležitostí v rámci veřejně prospěšných prací a poskytnutí příspěvku spolufinancovaného ze státního rozpočtu a Evropského sociálního fondu č. [anonymizováno] [číslo]“, že smluvními stranami dohody byly [anonymizována dvě slova] [země] na straně jedné a [územní celek] (označená jako„ zaměstnavatel“) na straně druhé, dohoda byla uzavřena s odkazem na ustanovení zákona o zaměstnanosti, kdy úřad práce má poskytnout zaměstnavateli příspěvek na vytvoření pracovního místa v rámci veřejně prospěšných prací. Je vymezeno, že zaměstnavatel vytvoří pracovní příležitost - jedno pracovní místo„ pomocný dělník“ s týdenním úvazkem 40 hod., a to v době od 1. 5. 2018 do 31. 10. 2018. Pracovní místo bude obsazeno zaměstnancem, kterého zaměstnavatel přijme do pracovního poměru, [anonymizována dvě slova] se pak zavazuje poskytnout zaměstnavateli příspěvek ve výši vynaložených prostředků na mzdy a s tím související pojištění a další platby, maximální výše příspěvku na 1 místo je 15 000 Kč Dohoda dále vymezuje další práva a povinnosti stran, vyúčtovávání příspěvku a jeho proplácení, rovněž v článku VI. vrácení příspěvku (avšak pouze ve vztahu mezi smluvními stranami dohody).

7. Z listiny označené jako„ Projednávací list k umístění uchazeče o zaměstnání“, že v listině je vymezen zaměstnavatel [územní celek] a uchazeč o zaměstnání [celé jméno žalovaného], tedy žalovaný, je proveden též odkaz na dohodu č. [anonymizováno] [rok]. Z jejího obsahu je též patrno, že [anonymizována dvě slova] doporučil žalovaného na obcí zřizované místo. (Výtisk doložený jako důkaz není podepsán.)

8. Z listiny ze dne 7. 5. 2018 označené jako„ Seznámení se zařazením do projektu financovaného z Evropského sociálního fondu“, že v listině je proveden též odkaz na shora označenou dohodu, žalovaný pak potvrzuje a podepisuje seznámení se s některými údaji a podmínkami projektu.

9. Z listiny ze dne 15. 5. 2017 označené jako„ Pracovní smlouva“, že jako zaměstnavatel je označena [územní celek], jako zaměstnanec žalovaný [celé jméno žalovaného]. Zaměstnanec má vykonávat práci jako pomocný dělník, v obci [obec], s dnem nástupu do práce 1. 5. 2018, na dobu určitou do 31. 10. 2018, s úvazkem 40 hod. týdně. Ohledně mzdy se odkazuje na platový výměr. Jsou vymezena některá další práva a povinnosti smluvních stran.

10. Z listiny datované dnem 20. 1. 2020 označené jako„ Výzva k vrácení finančních prostředků“, že listinu adresoval [anonymizována dvě slova] žalovanému a v jejím textu je rekapitulováno, že žalovaný nastoupil 1. 5. 2018 na místo veřejně prospěšných prací u [územní celek], že na pracovní místo (na mzdu žalovaného) byl poskytován z veřejných prostředků příspěvek na základě dohody mezi úřadem práce a obcí, celkem bylo vyplaceno 77 671 Kč, následně však bylo úřadu práce na základě kontroly zaměstnavatele [právnická osoba] zjištěno, že žalovaný od vykonával činnost pro tuto společnost na základě dohody o provedení práce, a to v době evidence u úřadu práce. Zahájení výkonu této činnosti však žalovaný neoznámil úřadu práce. Proto byla jeho evidence na úřadu práce zpětně ukončena od 2. 7. 2017 sankčním vyřazením. Příspěvek na pracovní místo tak byl hrazen neprávem, tím vznikla [anonymizována dvě slova] škoda ve výši 77 671 Kč odpovídající vynaloženým finančním prostředkům na mzdové náklady a žalovaný je vyzýván k úhradě této částky do 30 dnů od převzetí této výzvy. Listina obsahuje otisk razítka [anonymizována dvě slova] a podpis osoby za tento úřad. Byla k ní dále doložena poštovní doručenka s datem doručení 24. 1. 2020.

11. Z listiny datované dnem 13. 11. 2019 označené č.e. [anonymizováno] [číslo] a [číslo jednací],„ Rozhodnutí, že listinu vydal [anonymizována tři slova], adresována je žalovanému. [anonymizována dvě slova] rozhodl tak, že žalovaný [celé jméno žalovaného] se podle § 30 odst. 1 písm. b) bod 1 a odst. 3 zákona o zaměstnanosti vyřazuje z evidence uchazečů o zaměstnání ode dne 3. 7. 2017 z důvodu nesplnění oznamovací povinnosti dle § 25 odst. 3 zákona o zaměstnanosti, neboť neoznámil úřadu práce výkon činnosti na základě dohody o provedení práce, která nebrání vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání, nejpozději v den nástupu k výkonu této činnosti. V odůvodnění jsou rekapitulovány skutečnosti ohledně evidence žalovaného úřadem práce, jeho umístění k zaměstnavateli [územní celek] a ohledně jeho výkonu práce pro zaměstnavatele [právnická osoba], když úřad práce vycházel z dohody o provedení práce a potvrzení o výši odměny, která činila 3 150 Kč, jednalo se tedy o výkon činnosti, který nebránil zařazení a vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání, neboť výše odměny nepřesáhla polovinu minimální mzdy. Vzhledem k tomu, že žalovaný výkon takovéto činnosti úřadu práce neoznámil, bylo s ním zahájeno správní řízení o vyřazení z evidence, a tímto rozhodnutím je z evidence vyřazován. Listina obsahuje otisk kulatého úředního razítka [anonymizována dvě slova] a podpis osoby jednající za úřad. K listině byla doložena poštovní doručenka s datem doručení 20. 11. 2019.

12. Z listin„ Vyúčtování mzdových nákladů“, že [územní celek] oznamovala údaje a vyúčtovávala příspěvek úřadu práce v souvislosti s pracovním místem žalovaného. Oznamovala vždy měsíčně hrubou mzdu, odvody pojistného, náhradu mzdy za příp. pracovní neschopnost, součet těchto položek, a dále následoval výpočet příspěvku úřadu práce, ten činil v součtu za květen až říjen 2018 celkem 77 671 Kč.

13. Z listiny datované dnem 16. 12. 2019 označené jako„ Hlášení nesrovnalosti“, že pracoviště [anonymizována dvě slova] hlásilo nesrovnalost zjištěnou na základě potvrzení zaměstnavatele [právnická osoba], [anonymizováno] ohledně pracovní činnosti vykonávané [celé jméno žalovaného], přičemž ten tuto činnost [anonymizována dvě slova] neoznámil. Hlášení bylo provedeno formulářem správci Evropského sociálního fondu - Ministerstvu práce a sociálních věcí. Reakcí byl přípis - Odpověď na hlášení nesrovnalosti datovaná 14. 1. 2020, v jejímž textu se mj. uvádí, že výdaje vynaložené na mzdy žalovaného jsou "nezpůsobilými výdaji projektu", a vzhledem k tomu, že k neoprávněnému poskytnutí finančního příspěvku nedošlo jednáním zaměstnavatele nýbrž opomenutím uchazeče, je pan [celé jméno žalovaného] odpovědný za uhrazení nákladů vynaložených na jeho mzdy. Odkazuje se na § 2910 OZ o náhradě škody a [anonymizována dvě slova] je nabádán, aby vyzval [celé jméno žalovaného] k vrácení nezpůsobilých výdajů.

14. Ze sdělení [územní celek] z 30. 8. 2021 bylo zjištěno, že pan [celé jméno žalovaného] byl zaměstnán na veřejně prospěšné práce z [anonymizována dvě slova] u [územní celek] od 1. 5. 2018 do 31. 10. 2018, jeho příjem za dobu tohoto zaměstnání činil celkem 58 266 Kč.

15. Stručně shrnuto, soud má se shora uvedeného za prokázáno, že po skutkové stránce žalobce prokázal svá tvrzení uváděná v žalobě, tedy že žalovaný byl u žalobce veden v evidenci uchazečů o zaměstnání od 6. 2. 2017 do 30. 4. 2018. Evidence byla žalovanému ukončena z důvodu nástupu do zprostředkovaného zaměstnání na dobu určitou od 1. 5. 2018 do 31. 10. 2018, s týdenní pracovní dobou 40 hodin, u zaměstnavatele [územní celek] - toto pracovní místo (pomocný dělník) bylo vytvořeno jako tzv.„ pracovní příležitost v rámci veřejně prospěšných prací“ podle zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti. Mzdové náklady vyplacené žalobcem na osobu žalovaného od za výše uvedené období činily celkem 77 671 Kč. Žalovaný byl zpětně rozhodnutím [anonymizována dvě slova] sankčně vyřazen z evidence uchazečů o zaměstnání od 1. 7. 2017, neboť nesplnil svou zákonnou povinnost ohlásit výdělečnou činnost u jiného zaměstnavatele, zde konkrétně činnost na dohodu o provedení práce u společnosti [právnická osoba], kde dosáhl výdělku 3 150 Kč. <b>16. Po právní stránce soud věc hodnotí následujícím způsobem:</b> 17. Podle § 30 odst. 1 písm. b) bod 1. zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, uchazeče o zaměstnání krajská pobočka [anonymizována dvě slova] z evidence uchazečů o zaměstnání rozhodnutím vyřadí, jestliže uchazeč o zaměstnání bez vážných důvodů nesplní povinnost stanovenou v § 25 odst. 3.

18. Podle § 30 odst. 3 shora uvedeného zákona, vyřazení z evidence uchazečů o zaměstnání se provede dnem, kdy nastala některá ze skutečností uvedených v odstavcích 1 a 2. Rozhodnutí o vyřazení nelze vydat po uplynutí 3 let ode dne, kdy nastala skutečnost bránící vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání podle odstavce 1 písm. a), nebo kdy uchazeč o zaměstnání nesplnil povinnost vyplývající z odstavce 1 písm. b).

19. Podle § 25 odst. 3 shora uvedeného zákona, zařazení a vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání nebrání a. výkon činnosti na základě pracovního nebo služebního poměru, pokud měsíční výdělek nepřesáhne polovinu minimální mzdy, nebo b. výkon činnosti na základě dohody o pracovní činnosti, pokud měsíční odměna nebo odměna připadající na 1 měsíc za období, za které přísluší, nepřesáhne polovinu minimální mzdy.

20. Uchazeč o zaměstnání je povinen krajské pobočce [anonymizována dvě slova] výkon této činnosti bez ohledu na výši měsíčního výdělku nebo odměny oznámit při podání žádosti o zprostředkování zaměstnání nebo nejpozději v den nástupu k výkonu této činnosti, a ve lhůtě stanovené krajskou pobočkou [anonymizována dvě slova] dokládat výši měsíčního výdělku nebo odměny. V případě výkonu více činností se pro účely splnění podmínky měsíčního výdělku měsíční výdělky (odměny) sčítají.

21. Podle § 2910 OZ, škůdce, který vlastním zaviněním poruší povinnost stanovenou zákonem a zasáhne tak do absolutního práva poškozeného, nahradí poškozenému, co tím způsobil. Povinnost k náhradě vznikne i škůdci, který zasáhne do jiného práva poškozeného zaviněným porušením zákonné povinnosti stanovené na ochranu takového práva.

22. Podle § 2 odst. 3 OZ, výklad a použití právního předpisu nesmí být v rozporu s dobrými mravy a nesmí vést ke krutosti nebo bezohlednosti urážející obyčejné lidské cítění.

23. V posuzované věci soud má za prokázáno, jak již shrnul shora, že žalovaný v době evidence u úřadu práce vykonával výdělečnou činnost, kterou úřadu práce v rozporu s právními předpisy neoznámil, a z tohoto důvodu bylo pravomocně rozhodnuto o jeho sankčním vyřazení z evidence uchazečů o zaměstnání.

24. Spornou je dle soudu žalobcem označená právní kvalifikace věci, kdy se domáhá škody způsobené porušením právní povinnosti. Žalobce tvrdí, kdo je škůdce, popisuje výši škody a mechanismus, který k jejímu vzniku vedl, nicméně prokazuje pouze porušení zákonné povinnosti. Zda však škoda vznikla, komu a v jaké výši zůstává neprokázáno – účelem poskytnutí finančních prostředků byla podpora zaměstnanosti, toho účelu bylo zaměstnáním žalovanému, který skutečně řádně zaměstnán byl, dosaženo. Zároveň žalobce nijak netvrdí, jak mu škoda vznikla – nedokládá, že by peníze určené na tyto prostředky musel vracet či o ně přišel, a v tomto směru ho soud ani nemohl poučit, vzhledem k jeho neúčasti na jednání soudu. Toto pak představuje důvod zamítnutí žaloby, neboť z žalobních tvrzení ani nevyplývá jiná možnost právní kvalifikace věci, kdy by povinnost žalovaného plnění vracet vznikala z jiného titulu.

25. Žalobce se v tomto případě domáhá svého nároku z toho důvodu, že žalovaný porušil svou povinnost stanovenou zákonem o zaměstnanosti (§ 25 odst. 3 zákona o zaměstnanosti), byl následně sankčně vyřazen z evidence uchazečů o zaměstnání, neměla s ním být uzavírána smlouva o zaměstnání a je povinen peníze, které byly na něj jako mzdové prostředky vyplaceny, vrátit. Takový postup soud považuje v této konkrétní situaci za nepřiměřeně tvrdý, má za to, že neměl vést až k vyřazení žalovaného z evidence uchazečů o zaměstnání a není možno po něm vyžadovat vrácení prostředků na jeho mzdu vynaložených. Jeho výdělek u neohlášeného zaměstnavatele činil totiž pouze 3 150 Kč a žalobce považuje vrátit 77 671 Kč (a fakticky od zaměstnavatele obdržel v čisté mzdě pouze částku 58 266 Kč), což představuje hrubý nepoměr mezi těmito plněními. Zaměstnání žalovaného u tohoto dalšího zaměstnavatele navíc nijak neomezilo výkon práce u [územní celek], resp. to žalobce netvrdí. V tomto směru lze pro srovnání odkázat na rozhodnutí Nejvyššího správního soudu ČR ze dne 11. 5. 2021, č.j. 1 Ads 52/2021-31 (jakož i v dalších rozhodnutích v tomto rozsudku citovaných) formuloval a odůvodnil následující závěry a zásady: s ohledem na dalekosáhlé následky vyřazení z evidence je nezbytné se zřetelem na zásadu proporcionality poměřovat míru porušení povinnosti a tvrdostí sankce, kterou zákon s porušením spojuje. Je třeba přihlížet ke konkrétním okolnostem případu a zohlednit povahu (intenzitu) porušení povinnosti. Úmyslem zákonodárce při zakotvení možnosti vyřazení z evidence uchazečů o zaměstnání nebylo "trestat" uchazeče za každé bagatelní pochybení, ale zajistit, aby výhod spojených s vedením v evidenci nemohly požívat osoby, které své postavení zneužívají a znemožňují úřadu práce vykonávat jeho činnost. Vyřazení z evidence má být až krajním řešením.

26. Dále je zřejmé, že výkon činnosti pro zaměstnavatele [právnická osoba] byl tzv. "nekolidujícím zaměstnáním", byl tedy prací, kterou žalovaný mohl ve smyslu § 25 odst. 3 zákona o zaměstnanosti vykonávat i při vedení v evidenci uchazečů - pouze měl takovouto činnost úřadu práce oznámit, což neudělal. Nezbytné je vzít v úvahu, že žalovaný byl po dobu šesti měsíců u zaměstnavatele skutečně zaměstnán a svou mzdu si odpracoval. Byť zákon o zaměstnanosti umožňuje zpětné vyřazení z evidence uchazečů o zaměstnání, pak má soud za to, že není možno z této skutečnosti vyvodit až tak závažné důsledky jako v tomto případě (když fakticky se nejedná o stejnou situaci jako u neoprávněně vyplacených dávek státní sociální podpory, aj.). Není možno též pomíjet skutečnost, že se jedná o spojité nádoby, když zároveň mezi žalovaným a [anonymizováno] [obec] byla podepsána řádná pracovní smlouva, povinnostem z pracovní smlouvy žalovaný dostál a tato obec mu plnila za odvedenou práci.

27. I pokud by žalobce v tomto směru se svou žalobou uspěl, ať už z jakéhokoliv právního titulu, pak vyvstává otázka, zda skutečně měl a mohl žalovaný po dobu šesti měsíců pracovat zadarmo, zda by následně měl právo požadovat za svou práci odměnu např. po zaměstnavateli z titulu pracovní smlouvy či bezdůvodného obohacení či nikoliv. Takový výklad práva, kdy by vůbec za fakticky odvedenou práci neměl žalovaný dostat od nikoho zaplaceno, případně kdy povinnost platit by byla pouze na zaměstnavateli i přes smlouvy s [anonymizována dvě slova] o poskytnutí příspěvku, a navíc o tomto by bylo rozhodnuto až zpětně, soud považuje za nemorální a bezohledný.

28. Ze všech těchto důvodů považuje soud postup [anonymizována dvě slova], který zpětně vyřadil žalovaného z evidence uchazečů a vymáhá po něm peněžní plnění představující výdělek žalovaného u zaměstnavatele [územní celek] (a nadto i náklady na zřízení takovéhoto pracovního místa, tzn. celý příspěvek obci od [anonymizována dvě slova]), za příliš formální. Soud tedy s ohledem na výše uvedené hodnotí vyřazení žalovaného z evidence uchazečů o zaměstnání jako nepřiměřeně tvrdou sankci, a případnou povinnost hradit zpětně peněžní plnění odpovídající příspěvku [anonymizována dvě slova] obci (a zahrnující zejména mzdu vyplacenou žalovanému za práci odvedenou pro obec) za postup (použití právního předpisu), jenž by byl v příkrém rozporu s dobrými mravy (§ 2 odst. 3 OZ). Takové plnění tak nelze v řízení před soudem přiznat.

29. Vzhledem ke shora uvedenému tedy soud vyhodnotil žalobu jako nedůvodnou a proto ji zamítl.

30. O nákladech řízení rozhodl soud tak, že žádnému z účastníků nepřiznal právo na jejich náhradu. Procesně úspěšný byl v řízení žalovaný, ten však dle svého závěrečného vyjádření žádné náklady nepožadoval a z obsahu spisu nelze také usuzovat na žádné náklady procesního charakteru, které by bylo možno přiznat k náhradě.

31. Žalovaný byl ze zákona osvobozen od soudních poplatků. Vzhledem k tomu, že žalovaný byl v řízení zcela úspěšný, nedochází k přenosu povinnosti soudní poplatek zaplatit na žalovaného a České republice tento poplatek nebude hrazen.