11 C 101/2020
č. j. 11 C 101/2020-35
V PLATNOSTIOkresní soud ve Vsetíně rozhodl, že žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 6 066 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % p.a. za dobu od 30. září do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci. Soud uznal, že ujednání o „souhrnném poplatku“ ve výši 139 % p.a. je neplatné, protože způsobuje značnou nerovnováhu v právech a povinnostech stran podle § 56 odst. 1 obč.zák. a § 39 obč.zák. Nárok na zbytek částky 3 186 Kč a na úroky z prodlení za dobu před 30. zářím byl zamítnut, protože žalovaná nebyla předtím řádně oznámena o žalobě. Soud dospěl k závěru, že neplatné ustanovení nelze oddělit od ostatních částí smlouvy, a proto se práva a povinnosti vypořádají podle zásad bezdůvodného obohacení podle § 451 obč.zák.
Plný text
Okresní soud ve Vsetíně rozhodl samosoudcem JUDr. Ing. Radomírem Cábem ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované pro zaplacení 8 000 Kč s příslušenstvím a 3 186 Kč,
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 6 066 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25% p.a. za dobu od 30.9.2020 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. V části, v níž se žalobce po žalované domáhal zaplacení další částky 1 934 Kč, kapitalizovaného úroku (poplatku) 3 186 Kč, úroku z prodlení v zákonem stanovené výši z částky 8 000 Kč za dobu od 2.7.2015 do 29.9.2020 a úroku z prodlení v zákonem stanovené výši z částky 1 934 Kč za dobu od 30.9.2020 do zaplacení, se žaloba zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů tohoto řízení.
1. Žalobou – návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu podaným u zdejšího soudu dne datum domáhal se žalobce po žalované zaplacení částky 8 000 Kč s úrokem z prodlení v zákonem stanovené výši za dobu od 2.7.2015 do zaplacení a kapitalizovaného úroku (poplatku) 3 186 Kč. Tvrdil, že žalovaná uzavřela s předchůdcem žalobce právnická osoba dne datum smlouvu o půjčce číslo na jejímž základě předchůdce žalobce poskytl žalované půjčku ve výši 8 000 Kč a žalovaná se zavázala tuto částku zvýšenou o souhrnný poplatek 5 120 Kč vrátit formou anonymizováno týdenních splátek po částka, z nichž poslední splátka byla stanovena na datum. Žalovaná však uhradila pouze částku 1 934 Kč Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum byla s účinností ke dni datum pohledávka postoupena právnická osoba anonymizováno, což bylo žalované oznámeno dopisem ze dne 25.6.2015 Smlouvou o postoupení pohledávky ze dne datum došlo s účinností k témuž dni k postoupení pohledávky žalobci, což bylo žalované oznámeno dopisem ze dne 11.9.2018. Od postoupení žalovaná neuhradila ničeho a žalobci tak nadále dluží částku 8 000 Kč a na souhrnném poplatku (úroku) částku 3 186 Kč. Tuto částku žalovaná neuhradila ani poté, co jí o to žalobce předžalobní upomínkou ze dne 5.5.2020 upomínal. K ústnímu jednání dne datum se po předchozí řádné omluvě nedostavil.
2. Žalovaná se k žalobě do dnešního dne nevyjádřila, ač domněnka jejího doručení na adresu anonymizována dvě slova ve obec evidovanou v CEO jako jeho adresa trvalého pobytu žalované nastala již dne 29.9.2020 (obálka číslo listu ve spojení se sdělením pro vyvěšení číslo listu). K ústnímu jednání dne datum se nedostavila, ač jí bylo předvolání k němu doručeno stejným způsobem dne 5.12.2020 (obálka číslo listu ve spojení se sdělením pro vyvěšení číslo listu).
3. Soud provedl následující důkazy, z nichž zjistil: - ze smlouvy o půjčce (příjmení), že předchůdce žalobce s žalovanou uzavřeli dne datum smlouvu, jíž předchůdce žalobce poskytl žalované v hotovosti půjčku ve výši 8 000 Kč a žalovaná svým podpisem současně potvrdila její převzetí a zavázala se tuto částku společně s tzv. "souhrnným poplatkem" 5 120 Kč, celkem tedy částku 13 120 Kč, vrátit předchůdci žalobce k rukám jeho zástupce formou anonymizováno týdenních hotovostních splátek á částka s tím, že první splátka je splatná do 7. dnů od data uzavření smlouvy. Nedílnou součástí smlouvy o půjčce byly smluvní podmínky, dle nichž veškeré splátky byly započítávány nejprve na souhrnný poplatek a po jeho uhrazení na vlastní částku půjčky (čl. 5) a byla sjednána neplatná rozhodčí doložka (čl. 15). Smlouva neobsahovala ujednání o tom, co (jaké položky) tzv. "souhrnný poplatek" obsahuje. - z oznámení o postoupení pohledávky ze dne datum (příjmení) společně s poštovním podacím archem z datum (příjmení), že právnická osoba oznámila žalované, že na základě smlouvy o postoupení pohledávky ze dne datum postoupila svou pohledávku ze smlouvy o půjčce číslo právnická osoba anonymizováno. - z oznámení o postoupení pohledávky ze dne datum (příjmení) společně s poštovním podacím archem z datum (příjmení), že právnická osoba anonymizováno oznámila žalované že se na základě smlouvy o postoupení pohledávky z datum stal žalobce věřitelem pohledávky vyplývající ze smlouvy o půjčce číslo uzavřené mezi žalovanou a právnická osoba - z předžalobní upomínky z 5.5.2020 (CEPR) ve spojení s poštovním podacím archem ze dne 7.5.2020 (CEPR), že žalobce zastoupen svým právním zástupcem vyzval žalovanou k úhradě pohledávky v celkové výši 11 186 Kč vycházející ze smlouvy číslo uzavřené mezi žalovanou a právnická osoba - dle výpisu z databáze ARAD (čl. 31) činila v měsíci 6/2007 průměrná sazba nových úvěrů poskytovaných bankami domácnostem na spotřebu splatných do jednoho roku 12,20% a průměrná sazba úvěrů z kreditních karet 20,33%.
4. Z ostatních listin přiložených k žalobě soud nezjistil skutečnosti významné pro posouzení věci, proto tyto důkazy je blíže neuvádí ani nehodnotí.
5. Závěr o skutkovém stavu, k němuž soud provedeným dokazováním dospěl, je následující: Předchůdce žalobce právnická osoba jako věřitel s žalovanou jako dlužníkem uzavřeli dne datum smlouvu o půjčce, jíž předchůdce žalobce žalované půjčil částku 8 000 Kč a žalovaná se tuto půjčku společně s tzv. "souhrnným poplatkem" ve výši 5 120 Kč zavázala vrátit předchůdci žalobce formou anonymizováno týdenních splátek á částka, z nichž první splátka byla splatná 7. kalendářní den od uzavření smlouvy. Splátky měly být podle dohody placeny k rukám zástupce předchůdce žalobce. Smlouva o půjčce neobsahovala ujednání, co (jaké položky) tzv. "souhrnný poplatek" obsahuje, jinými slovy za jaké úkony či služby je tento poplatek žalované účtován. Součástí smlouvy o půjčce byly smluvní podmínky, podle nichž se splátky žalované započítávaly nejprve na "souhrnný poplatek" a teprve po jeho uhrazení na vlastní půjčku (čl. 5). Průměrná úroková sazba nových úvěrů poskytovaných bankami domácnostem na spotřebu činila v měsíci 6/2007 v případě úvěrů splatných do jednoho roku 12,20% a průměrná sazba úvěrů z kreditních karet činila v tomto měsíci 20,33%. Žalovaná však uhradila pouze částku 1 934 Kč, z níž byl částečně uhrazen tzv. "souhrnný poplatek", který se tak dle žalobce snížil na částku 5 120 Kč – 1 934 Kč = 3 186 Kč Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum byla pohledávka s účinností ke dni datum postoupena právnická osoba anonymizováno, což bylo žalované oznámeno přípisem ze dne datum, zaslaným na adresu adresa adresu adresa žalované. Předžalobní upomínkou ze dne 5.5.2020 zaslanou rovněž na adresu adresa žalované.
6. Dle ust. § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb. při posuzování nároku žalobce soud vycházel zejména z příslušných ustanovení zákona č. 40/1964 Sb. (dále jen obč.zák.).
7. Podle ust. § 657 obč.zák. Smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu. Podle ust. § 52 odst. 1 obč.zák. Spotřebitelskými smlouvami jsou smlouvy kupní, smlouvy o dílo, případně jiné smlouvy, pokud smluvními stranami jsou na jedné straně spotřebitel a na druhé straně dodavatel. Podle ust. § 52 odst. 2 obč.zák. Dodavatelem je osoba, která při uzavírání a plnění smlouvy jedná v rámci své obchodní nebo jiné podnikatelské činnosti. Podle ust. § 52 odst. 3 obč.zák. ve znění účinném do 31.7.2010 Spotřebitelem je osoba, která při uzavírání a plnění smlouvy nejedná v rámci své obchodní nebo jiné podnikatelské činnosti. Podle ust. § 55 odst. 1 obč.zák. ve znění účinném do 31.7.2010 Smluvní ujednání spotřebitelských smluv se nemohou odchýlit od zákona v neprospěch spotřebitele. Spotřebitel se zejména nemůže vzdát práv, které mu zákon poskytuje, nebo jinak zhoršit své smluvní postavení. Podle ust. § 55 odst. 2 věta prvá obč.zák. ve znění účinném do 31.7.2010 Ujednání ve spotřebitelských smlouvách ve smyslu § 56 se považují za platná, pokud se spotřebitel nedovolá jejich neplatnosti (§ 40a). Podle ust. § 56 odst. 1 obč.zák. Spotřebitelské smlouvy nesmějí obsahovat ujednání, která v rozporu s požadavkem dobré víry znamenají k újmě spotřebitele značnou nerovnováhu v právech a povinnostech stran. Podle ust. § 39 obč.zák. Neplatný je právní úkon, který svým obsahem nebo účelem odporuje zákonu nebo jej obchází anebo se příčí dobrým mravům. Podle ust. § 41 obč.zák. Vztahuje-li se důvode neplatnosti jen na část právního úkonu, je neplatnou jen tato část, pokud z povahy právního úkonu nebo z jeho obsahu anebo z okolností, za nichž k němu došlo, nevyplývá, že tuto část nelze oddělit od ostatního obsahu. Podle ust. § 451 odst. 1 obč.zák. Kdo se na úkor jiného bezdůvodně obohatí, musí obohacení vydat. Podle ust. § 451 odst. 2 obč.zák. Bezdůvodným obohacením je majetkový prospěch získaný plněním bez právního důvodu, plněním z neplatného právního úkonu (…). Podle ust. § 517 odst. 2 obč.zák. Jde-li o prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění úroky z prodlení (…); výši úroků z prodlení (…) stanoví prováděcí předpis. Podle ust. § 563 obč.zák. Není-li doba splnění dohodnuta, stanovena právním předpisem nebo určena v rozhodnutí, je dlužní povinen splnit dluh prvního dne poté, kdy byl o plnění věřitelem požádán.
8. Aktivní legitimace žalobce vyplývá z předložených důkazů smlouvami o postoupení pohledávek a z oznámeními o postoupení pohledávky.
9. Po právní stránce soud věc posoudil zejména podle shora označených právních norem, přičemž přihlédl i k právním závěrům, které v obdobné věci učinil Krajský soud v Ostravě ve svém rozsudku čj. 8Co 137/2018-99 ze dne 18.6.2018, jakož i k charakteru předchůdce žalobce právnická osoba coby podnikatele poskytujícího nebankovní půjčky, jehož imanentním smyslem existence je vytváření zisku, a dospěl k následujícím závěrům: Tzv. "souhrnný poplatek" 5 120 Kč sjednaný ve smlouvě o půjčce, je ziskem, který předchůdce žalobce za půjčení finančních prostředků generoval. Plní tedy v podstatě funkci úroku (jak ostatně žalobce ve své žalobě připouštěl. Sazba tohoto úroku pak dle výpočtu soudu činí 139% p.a. Úrokové sazby u nových úvěrů poskytovaných bankami v České republice domácnostem na spotřebu s fixací do 1 roku včetně přitom dle databáze ARAD sestavované Českou národní bankou činily v měsíci 6/2007, kdy předchůdce žalobce žalované úvěr poskytl, 12,20% a dokonce i (tradičně nejvyšší) sazba úroků u kreditních karet činila 20,33% p.a., čili více jak šestkrát méně. Soud si je vědom toho, že se jedná o úvěr na dobu pouze jednoho roku, ale přece jenom se nejedná o tzv. "půjčku do výplaty", u níž je vyšší úroková míra spíše akceptovatelná. Úrok 139 % p.a. je dle názoru soudu i v případě půjčky na dobu necelého jednoho roku nepřiměřeně vysoký a ujednání o něm je příkladem ujednání znamenajícího v rozporu s požadavkem dobré víry k újmě žalované jako spotřebitele značnou nerovnováhu v právech a povinnostech stran, neboť žalovaná jako spotřebitel je adhezní smlouvou zavázána k plnění, které je v hrubém nepoměru k plnění, které jí žalobce poskytl. Takové ujednání je dle cit. ust. § 56 odst. 1, § 55 odst. 1 a § 55 odst. 2 ujednáním neplatným, přičemž s odkazem na rozhodnutí usnesení pléna Ústavního soudu České republiky ve věci sp.zn. Pl. ÚS 1/10 ze dne 9.2.2011 (ve kterém Ústavní soud formuloval závěr, že ust. § 55 odst. 2 obč.zák. ve znění účinném do 31.7.2010 nemá být obecnými soudy aplikováno, a to s přihlédnutím k relevantní judikatuře Soudního dvora Evropské unie, neboť koncepce relativní neplatnosti spotřebitelských smluv odporuje i českému ústavnímu pořádku) soud konstatuje, že (i když smlouva o půjčce byla uzavřena před datem 1.8.2010) se v daném případě jedná o neplatnost absolutní ve smyslu cit. ust. § 39 obč.zák. Ve smyslu cit. ust. § 41 obč.zák. (a s přihlédnutím k závěrům uvedeným Krajským soudem v Ostravě v již zmíněném rozsudku 8Co 137/2018-99 ze dne 18.6.2018) přitom toto neplatné ustanovení nelze oddělit od ostatních částí smlouvy o půjčce, protože s přihlédnutím k adhezní povaze smlouvy a ke smyslu existence předchůdce žalobce, jímž je generování zisku, lze konstatovat, že uzavření smlouvy bez vygenerovaného zisku v takto nemravné výši by pro předchůdce žalobce nebylo ekonomicky zajímavé, potažmo že by smlouvu o půjčce bez takto vysokého úroku (poplatku) neuzavřel.
10. Lze tedy uzavřít, že pokud je ujednání o poplatku za hotovostní inkaso splátek neplatné a pokud toto ujednání nelze od ostatních částí smlouvy o půjčce oddělit, je neplatná smlouva půjčce jako celek. Za této situace nezbývá, než práva a povinnosti smluvních stran vypořádat podle cit. ust. § 451 obč.zák. upravujících zásady pro vydání bezdůvodného obohacení. Žalobce tvrdil a prokázal, že jeho předchůdce poskytl žalované částku 8 000 Kč a dále tvrdil, že žalovaná z ní jeho předchůdci vrátila částku 1 934 Kč. Bylo tedy na žalované, aby případně tvrdila a prokazovala, že žalobci, resp. jeho předchůdci uhradila více, či že tento její dluh zanikl jiným způsobem. Což však neučinila a soudu proto nezbylo, než žalované uložit, aby částku 8 000 Kč – 1 934 Kč = 6 066 Kč zaplatil, a to dle cit. ust. § 517 odst. 2 obč.zák. spolu s úrokem z prodlení. Splatnost této částky se však dle cit. ust. § 563 obč.zák. v daném případě odvíjí až od doručení žaloby žalované soudem, čili od 29.9.2020, protože předchozí předžalobní výzva byla žalované zaslána na adresu, která nebyla v CEO evidována jako adresa jejího trvalého pobytu. Nebylo přitom ze strany žalobce prokázáno, že by tato listina byla žalované skutečně doručena. Výše úroku z prodlení pak činí 8,25% p.a. Soud proto žalované uložil zaplatit žalobci částku 6 066 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25% p.a. za dobu od 30.9.2020 do zaplacení, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku a ve zbylé části žalobu zamítl, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozsudku.
11. Při rozhodování o náhradě nákladů řízení, postupoval soud podle § 142 odst. 2 o.s.ř., tedy podle kritéria úspěchu ve věci, když v souladu se závěry uvedenými v nálezu Ústavního soudu ČR sp.zn. II. ÚS 586/05 ze dne 15.11.2007 při posuzování kritéria úspěchu ve věci vycházel nikoli pouze z výše jistiny, ale rovněž z úroku z prodlení kapitalizovaného ke dni vyhlášení rozsudku. Žalobce požadoval (za dobu do vynesení rozsudku) na jistině částku 8 000 Kč, na souhrnném poplatku částku 3 186 Kč a na úroku z prodlení z částky 8 000 Kč za dobu od 2.7.2015 do 7.1.2021 částku 3 403,29 Kč, celkem tedy částku 14 589,49 Kč. Soud nárok žalobce shledal důvodným pouze co do částky 6 066 Kč a úroku z prodlení od 30.9.2020 do vynesení rozsudku ve výši 135,39 Kč, tedy celkem co do částky 6 201,39 Kč. Žalobce tedy byl úspěšný z 42,51 % a naopak z 57,49 % byl neúspěšný. Ve smyslu cit. ust. § 142 odst. 2 o.s.ř. je to tedy žalovaná, kdo má nárok na náhradu 14,98 % svých nákladů, které vynaložila k účelnému uplatňování nebo bránění práva. Protože však z obsahu spisu nevyplývá, že by nějaké náklady žalovaná v souvislosti s tímto řízením skutečně vynaložila, rozhodl soud o nákladech řízení tak, že právo na jejich náhradu žádnému z účastníků nepřiznal. Proti tomuto rozsudku je možno podat odvolání ve lhůtě do 15-ti dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení prostřednictvím podepsaného soudu ke Krajskému soudu v Ostravě ve dvojím vyhotovení. Nebude-li povinnost stanovená tímto rozsudkem splněna dobrovolně, lze se jejího splnění domáhat exekučně.
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.