11 C 101/2020

Plný text

Okresní soud ve Vsetíně rozhodl samosoudcem JUDr. Ing. Radomírem Cábem ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované pro zaplacení 8 000 Kč s příslušenstvím a 3 186 Kč,

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 6 066 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25% p.a. za dobu od 30.9.2020 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. V části, v níž se žalobce po žalované domáhal zaplacení další částky 1 934 Kč, kapitalizovaného úroku (poplatku) 3 186 Kč, úroku z prodlení v zákonem stanovené výši z částky 8 000 Kč za dobu od 2.7.2015 do 29.9.2020 a úroku z prodlení v zákonem stanovené výši z částky 1 934 Kč za dobu od 30.9.2020 do zaplacení, se žaloba zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů tohoto řízení.

1. Žalobou – návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu podaným u zdejšího soudu dne [datum] domáhal se žalobce po žalované zaplacení částky 8 000 Kč s úrokem z prodlení v zákonem stanovené výši za dobu od 2.7.2015 do zaplacení a kapitalizovaného úroku (poplatku) 3 186 Kč. Tvrdil, že žalovaná uzavřela s předchůdcem žalobce [právnická osoba] dne [datum] smlouvu o půjčce [číslo] na jejímž základě předchůdce žalobce poskytl žalované půjčku ve výši 8 000 Kč a žalovaná se zavázala tuto částku zvýšenou o souhrnný poplatek 5 120 Kč vrátit formou [anonymizováno] týdenních splátek po [částka], z nichž poslední splátka byla stanovena na [datum]. Žalovaná však uhradila pouze částku 1 934 Kč Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] byla s účinností ke dni [datum] pohledávka postoupena [právnická osoba] [anonymizováno], což bylo žalované oznámeno dopisem ze dne 25.6.2015 Smlouvou o postoupení pohledávky ze dne [datum] došlo s účinností k témuž dni k postoupení pohledávky žalobci, což bylo žalované oznámeno dopisem ze dne 11.9.2018. Od postoupení žalovaná neuhradila ničeho a žalobci tak nadále dluží částku 8 000 Kč a na souhrnném poplatku (úroku) částku 3 186 Kč. Tuto částku žalovaná neuhradila ani poté, co jí o to žalobce předžalobní upomínkou ze dne 5.5.2020 upomínal. K ústnímu jednání dne [datum] se po předchozí řádné omluvě nedostavil.

2. Žalovaná se k žalobě do dnešního dne nevyjádřila, ač domněnka jejího doručení na adresu [anonymizována dvě slova] ve [obec] evidovanou v CEO jako jeho adresa trvalého pobytu žalované nastala již dne 29.9.2020 (obálka [číslo listu] ve spojení se sdělením pro vyvěšení [číslo listu]). K ústnímu jednání dne [datum] se nedostavila, ač jí bylo předvolání k němu doručeno stejným způsobem dne 5.12.2020 (obálka [číslo listu] ve spojení se sdělením pro vyvěšení [číslo listu]).

3. Soud provedl následující důkazy, z nichž zjistil: - ze smlouvy o půjčce ([příjmení]), že předchůdce žalobce s žalovanou uzavřeli dne [datum] smlouvu, jíž předchůdce žalobce poskytl žalované v hotovosti půjčku ve výši 8 000 Kč a žalovaná svým podpisem současně potvrdila její převzetí a zavázala se tuto částku společně s tzv. "souhrnným poplatkem" 5 120 Kč, celkem tedy částku 13 120 Kč, vrátit předchůdci žalobce k rukám jeho zástupce formou [anonymizováno] týdenních hotovostních splátek á [částka] s tím, že první splátka je splatná do 7. dnů od data uzavření smlouvy. Nedílnou součástí smlouvy o půjčce byly smluvní podmínky, dle nichž veškeré splátky byly započítávány nejprve na souhrnný poplatek a po jeho uhrazení na vlastní částku půjčky (čl. 5) a byla sjednána neplatná rozhodčí doložka (čl. 15). Smlouva neobsahovala ujednání o tom, co (jaké položky) tzv. "souhrnný poplatek" obsahuje. - z oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum] ([příjmení]) společně s poštovním podacím archem z [datum] ([příjmení]), že [právnická osoba] oznámila žalované, že na základě smlouvy o postoupení pohledávky ze dne [datum] postoupila svou pohledávku ze smlouvy o půjčce [číslo] [právnická osoba] [anonymizováno]. - z oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum] ([příjmení]) společně s poštovním podacím archem z [datum] ([příjmení]), že [právnická osoba] [anonymizováno] oznámila žalované že se na základě smlouvy o postoupení pohledávky z [datum] stal žalobce věřitelem pohledávky vyplývající ze smlouvy o půjčce [číslo] uzavřené mezi žalovanou a [právnická osoba] - z předžalobní upomínky z 5.5.2020 (CEPR) ve spojení s poštovním podacím archem ze dne 7.5.2020 (CEPR), že žalobce zastoupen svým právním zástupcem vyzval žalovanou k úhradě pohledávky v celkové výši 11 186 Kč vycházející ze smlouvy [číslo] uzavřené mezi žalovanou a [právnická osoba] - dle výpisu z databáze ARAD (čl. 31) činila v měsíci 6/2007 průměrná sazba nových úvěrů poskytovaných bankami domácnostem na spotřebu splatných do jednoho roku 12,20% a průměrná sazba úvěrů z kreditních karet 20,33%.

4. Z ostatních listin přiložených k žalobě soud nezjistil skutečnosti významné pro posouzení věci, proto tyto důkazy je blíže neuvádí ani nehodnotí.

5. Závěr o skutkovém stavu, k němuž soud provedeným dokazováním dospěl, je následující: Předchůdce žalobce [právnická osoba] jako věřitel s žalovanou jako dlužníkem uzavřeli dne [datum] smlouvu o půjčce, jíž předchůdce žalobce žalované půjčil částku 8 000 Kč a žalovaná se tuto půjčku společně s tzv. "souhrnným poplatkem" ve výši 5 120 Kč zavázala vrátit předchůdci žalobce formou [anonymizováno] týdenních splátek á [částka], z nichž první splátka byla splatná 7. kalendářní den od uzavření smlouvy. Splátky měly být podle dohody placeny k rukám zástupce předchůdce žalobce. Smlouva o půjčce neobsahovala ujednání, co (jaké položky) tzv. "souhrnný poplatek" obsahuje, jinými slovy za jaké úkony či služby je tento poplatek žalované účtován. Součástí smlouvy o půjčce byly smluvní podmínky, podle nichž se splátky žalované započítávaly nejprve na "souhrnný poplatek" a teprve po jeho uhrazení na vlastní půjčku (čl. 5). Průměrná úroková sazba nových úvěrů poskytovaných bankami domácnostem na spotřebu činila v měsíci 6/2007 v případě úvěrů splatných do jednoho roku 12,20% a průměrná sazba úvěrů z kreditních karet činila v tomto měsíci 20,33%. Žalovaná však uhradila pouze částku 1 934 Kč, z níž byl částečně uhrazen tzv. "souhrnný poplatek", který se tak dle žalobce snížil na částku 5 120 Kč – 1 934 Kč = 3 186 Kč Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] byla pohledávka s účinností ke dni [datum] postoupena [právnická osoba] [anonymizováno], což bylo žalované oznámeno přípisem ze dne [datum], zaslaným na adresu [adresa] adresu [adresa žalované]. Předžalobní upomínkou ze dne 5.5.2020 zaslanou rovněž na adresu [adresa žalované].

6. Dle ust. § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb. při posuzování nároku žalobce soud vycházel zejména z příslušných ustanovení zákona č. 40/1964 Sb. (dále jen obč.zák.).

7. Podle ust. § 657 obč.zák. Smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu. Podle ust. § 52 odst. 1 obč.zák. Spotřebitelskými smlouvami jsou smlouvy kupní, smlouvy o dílo, případně jiné smlouvy, pokud smluvními stranami jsou na jedné straně spotřebitel a na druhé straně dodavatel. Podle ust. § 52 odst. 2 obč.zák. Dodavatelem je osoba, která při uzavírání a plnění smlouvy jedná v rámci své obchodní nebo jiné podnikatelské činnosti. Podle ust. § 52 odst. 3 obč.zák. ve znění účinném do 31.7.2010 Spotřebitelem je osoba, která při uzavírání a plnění smlouvy nejedná v rámci své obchodní nebo jiné podnikatelské činnosti. Podle ust. § 55 odst. 1 obč.zák. ve znění účinném do 31.7.2010 Smluvní ujednání spotřebitelských smluv se nemohou odchýlit od zákona v neprospěch spotřebitele. Spotřebitel se zejména nemůže vzdát práv, které mu zákon poskytuje, nebo jinak zhoršit své smluvní postavení. Podle ust. § 55 odst. 2 věta prvá obč.zák. ve znění účinném do 31.7.2010 Ujednání ve spotřebitelských smlouvách ve smyslu § 56 se považují za platná, pokud se spotřebitel nedovolá jejich neplatnosti (§ 40a). Podle ust. § 56 odst. 1 obč.zák. Spotřebitelské smlouvy nesmějí obsahovat ujednání, která v rozporu s požadavkem dobré víry znamenají k újmě spotřebitele značnou nerovnováhu v právech a povinnostech stran. Podle ust. § 39 obč.zák. Neplatný je právní úkon, který svým obsahem nebo účelem odporuje zákonu nebo jej obchází anebo se příčí dobrým mravům. Podle ust. § 41 obč.zák. Vztahuje-li se důvode neplatnosti jen na část právního úkonu, je neplatnou jen tato část, pokud z povahy právního úkonu nebo z jeho obsahu anebo z okolností, za nichž k němu došlo, nevyplývá, že tuto část nelze oddělit od ostatního obsahu. Podle ust. § 451 odst. 1 obč.zák. Kdo se na úkor jiného bezdůvodně obohatí, musí obohacení vydat. Podle ust. § 451 odst. 2 obč.zák. Bezdůvodným obohacením je majetkový prospěch získaný plněním bez právního důvodu, plněním z neplatného právního úkonu (…). Podle ust. § 517 odst. 2 obč.zák. Jde-li o prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění úroky z prodlení (…); výši úroků z prodlení (…) stanoví prováděcí předpis. Podle ust. § 563 obč.zák. Není-li doba splnění dohodnuta, stanovena právním předpisem nebo určena v rozhodnutí, je dlužní povinen splnit dluh prvního dne poté, kdy byl o plnění věřitelem požádán.

8. Aktivní legitimace žalobce vyplývá z předložených důkazů smlouvami o postoupení pohledávek a z oznámeními o postoupení pohledávky.

9. Po právní stránce soud věc posoudil zejména podle shora označených právních norem, přičemž přihlédl i k právním závěrům, které v obdobné věci učinil Krajský soud v Ostravě ve svém rozsudku čj. 8Co 137/2018-99 ze dne 18.6.2018, jakož i k charakteru předchůdce žalobce [právnická osoba] coby podnikatele poskytujícího nebankovní půjčky, jehož imanentním smyslem existence je vytváření zisku, a dospěl k následujícím závěrům: Tzv. "souhrnný poplatek" 5 120 Kč sjednaný ve smlouvě o půjčce, je ziskem, který předchůdce žalobce za půjčení finančních prostředků generoval. Plní tedy v podstatě funkci úroku (jak ostatně žalobce ve své žalobě připouštěl. Sazba tohoto úroku pak dle výpočtu soudu činí 139% p.a. Úrokové sazby u nových úvěrů poskytovaných bankami v České republice domácnostem na spotřebu s fixací do 1 roku včetně přitom dle databáze ARAD sestavované Českou národní bankou činily v měsíci 6/2007, kdy předchůdce žalobce žalované úvěr poskytl, 12,20% a dokonce i (tradičně nejvyšší) sazba úroků u kreditních karet činila 20,33% p.a., čili více jak šestkrát méně. Soud si je vědom toho, že se jedná o úvěr na dobu pouze jednoho roku, ale přece jenom se nejedná o tzv. "půjčku do výplaty", u níž je vyšší úroková míra spíše akceptovatelná. Úrok 139 % p.a. je dle názoru soudu i v případě půjčky na dobu necelého jednoho roku nepřiměřeně vysoký a ujednání o něm je příkladem ujednání znamenajícího v rozporu s požadavkem dobré víry k újmě žalované jako spotřebitele značnou nerovnováhu v právech a povinnostech stran, neboť žalovaná jako spotřebitel je adhezní smlouvou zavázána k plnění, které je v hrubém nepoměru k plnění, které jí žalobce poskytl. Takové ujednání je dle cit. ust. § 56 odst. 1, § 55 odst. 1 a § 55 odst. 2 ujednáním neplatným, přičemž s odkazem na rozhodnutí usnesení pléna Ústavního soudu České republiky ve věci sp.zn. Pl. ÚS 1/10 ze dne 9.2.2011 (ve kterém Ústavní soud formuloval závěr, že ust. § 55 odst. 2 obč.zák. ve znění účinném do 31.7.2010 nemá být obecnými soudy aplikováno, a to s přihlédnutím k relevantní judikatuře Soudního dvora Evropské unie, neboť koncepce relativní neplatnosti spotřebitelských smluv odporuje i českému ústavnímu pořádku) soud konstatuje, že (i když smlouva o půjčce byla uzavřena před datem 1.8.2010) se v daném případě jedná o neplatnost absolutní ve smyslu cit. ust. § 39 obč.zák. Ve smyslu cit. ust. § 41 obč.zák. (a s přihlédnutím k závěrům uvedeným Krajským soudem v Ostravě v již zmíněném rozsudku 8Co 137/2018-99 ze dne 18.6.2018) přitom toto neplatné ustanovení nelze oddělit od ostatních částí smlouvy o půjčce, protože s přihlédnutím k adhezní povaze smlouvy a ke smyslu existence předchůdce žalobce, jímž je generování zisku, lze konstatovat, že uzavření smlouvy bez vygenerovaného zisku v takto nemravné výši by pro předchůdce žalobce nebylo ekonomicky zajímavé, potažmo že by smlouvu o půjčce bez takto vysokého úroku (poplatku) neuzavřel.

10. Lze tedy uzavřít, že pokud je ujednání o poplatku za hotovostní inkaso splátek neplatné a pokud toto ujednání nelze od ostatních částí smlouvy o půjčce oddělit, je neplatná smlouva půjčce jako celek. Za této situace nezbývá, než práva a povinnosti smluvních stran vypořádat podle cit. ust. § 451 obč.zák. upravujících zásady pro vydání bezdůvodného obohacení. Žalobce tvrdil a prokázal, že jeho předchůdce poskytl žalované částku 8 000 Kč a dále tvrdil, že žalovaná z ní jeho předchůdci vrátila částku 1 934 Kč. Bylo tedy na žalované, aby případně tvrdila a prokazovala, že žalobci, resp. jeho předchůdci uhradila více, či že tento její dluh zanikl jiným způsobem. Což však neučinila a soudu proto nezbylo, než žalované uložit, aby částku 8 000 Kč – 1 934 Kč = 6 066 Kč zaplatil, a to dle cit. ust. § 517 odst. 2 obč.zák. spolu s úrokem z prodlení. Splatnost této částky se však dle cit. ust. § 563 obč.zák. v daném případě odvíjí až od doručení žaloby žalované soudem, čili od 29.9.2020, protože předchozí předžalobní výzva byla žalované zaslána na adresu, která nebyla v CEO evidována jako adresa jejího trvalého pobytu. Nebylo přitom ze strany žalobce prokázáno, že by tato listina byla žalované skutečně doručena. Výše úroku z prodlení pak činí 8,25% p.a. Soud proto žalované uložil zaplatit žalobci částku 6 066 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25% p.a. za dobu od 30.9.2020 do zaplacení, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku a ve zbylé části žalobu zamítl, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozsudku.

11. Při rozhodování o náhradě nákladů řízení, postupoval soud podle § 142 odst. 2 o.s.ř., tedy podle kritéria úspěchu ve věci, když v souladu se závěry uvedenými v nálezu Ústavního soudu ČR sp.zn. II. ÚS 586/05 ze dne 15.11.2007 při posuzování kritéria úspěchu ve věci vycházel nikoli pouze z výše jistiny, ale rovněž z úroku z prodlení kapitalizovaného ke dni vyhlášení rozsudku. Žalobce požadoval (za dobu do vynesení rozsudku) na jistině částku 8 000 Kč, na souhrnném poplatku částku 3 186 Kč a na úroku z prodlení z částky 8 000 Kč za dobu od 2.7.2015 do 7.1.2021 částku 3 403,29 Kč, celkem tedy částku 14 589,49 Kč. Soud nárok žalobce shledal důvodným pouze co do částky 6 066 Kč a úroku z prodlení od 30.9.2020 do vynesení rozsudku ve výši 135,39 Kč, tedy celkem co do částky 6 201,39 Kč. Žalobce tedy byl úspěšný z 42,51 % a naopak z 57,49 % byl neúspěšný. Ve smyslu cit. ust. § 142 odst. 2 o.s.ř. je to tedy žalovaná, kdo má nárok na náhradu 14,98 % svých nákladů, které vynaložila k účelnému uplatňování nebo bránění práva. Protože však z obsahu spisu nevyplývá, že by nějaké náklady žalovaná v souvislosti s tímto řízením skutečně vynaložila, rozhodl soud o nákladech řízení tak, že právo na jejich náhradu žádnému z účastníků nepřiznal.