11 C 11/2023

Plný text

Okresní soud ve Vsetíně rozhodl samosoudcem JUDr. Ing. Radomírem Cábem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného pro zaplacení 11 795,72 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba, aby žalovaný byl povinen zaplatit žalobkyni částku 11 795,72 Kč s úrokem za dobu od 20. 12. 2019 do 31. 7. 2022 ve výši 1 237,52 Kč, s úrokem ve výši 26,28% p.a. z částky 11 795,72 Kč za dobu od 1. 8. 2022 do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 15% p.a. z částky 11 795,72 Kč za dobu od 1. 8. 2022 do zaplacení, se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobou - návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu doručeným zdejšímu soudu dne 1. 11. 2022 domáhala se žalobkyně na žalovaném zaplacení částky 11 795,72 Kč s úrokem kapitalizovaným za dobu od 20. 12. 2019 do 31. 7. 2022 ve výši 1 237,52 Kč, s úrokem ve výši 26,28% p.a. z částky 11 795,72 Kč za dobu od 1. 8. 2022 do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 15% p.a. z částky 11 795,72 Kč za dobu od 1. 8. 2022 do zaplacení. Tvrdila, že dne 20. 12. 2019 uzavřel žalovaný se společností [právnická osoba] (dále jako [právnická osoba]) smlouvu o revolvingovém úvěru [číslo] kterou se [právnická osoba] zavázala poskytnout žalovanému revolvingový úvěr do výše úvěrového rámce 40 000 Kč a žalovaný se tento úvěr zavázal splácet podle podmínek uvedených v čl. III. této smlouvy. K jejímu uzavření mělo dojít tak, že žalovaný [právnická osoba] požádal o poskytnutí úvěru, přičemž v žádosti uvedl údaje o své osobě včetně údajů o zaměstnání a o příjmech a výdajích, tuto žádost [právnická osoba] akceptovala a žalovaný následně prostřednictvím elektronického podpisu vyjádřil svůj souhlas se smlouvou o RÚ. Blíže způsob, jakým měl žalovaný smlouvu o RÚ podepsat, žalobkyně nepopsala, pouze obecně popsala, že podle dohody účastníků se za elektronický podpis považoval„ … podpis učiněný pomocí SignPadu, resp. jiného obdobného zařízení pro snímání vlastnoručního podpisu; nebo zadáním a odesláním identifikačního a/nebo autorizačního údaje nebo jejich kombinací v zabezpečené internetové aplikaci pomocí SMS na určené číslo mobilního telefonu; nebo jiný typ elektronického podpisu podle právních předpisů.“. Společnost [anonymizováno] v souladu se smlouvou o RÚ žalovanému na jeho účet zaslala dne 20. 12. 2019 částku 20 151 Kč, avšak žalovaný úvěr řádně nesplácel a [právnická osoba] jej ke dni 31. 7. 2022 prohlásila za splatný. Dlužná částka sestává z jistiny 10 526,77 Kč, poplatků dle čl. VII. odst. 8 smlouvy ve výši 600 Kč, smluvních pokut 0,1% p.d. dle čl. III. odst. 4 smlouvy ve výši 229,50 Kč a pojistného ve výši 7,99% z měsíční splátky úvěru dle čl. III. odst. 4 smlouvy ve výši 439,45 Kč. Pokud se týká úroku kapitalizovaného ke dni 31. 7. 2022 ve výši 1 237,52 Kč, žalobkyně namísto specifikace z jakých částek a za jaké období je kapitalizován toliko obecně uvedla, že je tvořen úrokem 26,28% p.a., který se měl žalovaný dle podmínek smlouvy zavázat platit vždy k 17. dni v měsíci, a to vždy„ … z aktuální výše celkové jistiny…“. Ke své aktivní věcné legitimaci žalobkyně uvedla, že jí [právnická osoba] pohledávku za žalovaným postoupila na základě smlouvy o postoupení pohledávek s účinností ode dne 4. 8. 2022. Žalovaný dlužnou částku neuhradil, ač jej k tomu žalobkyně předžalobní upomínkou vyzývala. K ústnímu jednání dne 27. 6. 2023 se žalobkyně po předchozí řádné omluvě nedostavila.

2. Žalovaný se k žalobě do dnešního dne nevyjádřil, ač v jeho případě nastala fikce jejího doručení do vlastních rukou na adresu evidovanou v CEO jako adresa trvalého pobytu žalovaného již dne 6. 3. 2023 (obálka čl. 19 ve spojení se sdělením pro vyvěšení na ÚD soudu čl. 20). Rovněž k ústnímu jednání se nedostavil, až fikce doručení předvolání k tomuto jednání do vlastních rukou nastala již dne 21. 5. 2023 (obálka čl. 24 ve spojení se sdělením pro vyvěšení na ÚD soudu čl. 26).

3. Soud proto dne 27. 6. 2023 věc projednal a rozhodl bez účasti žalobce a žalovaného.

4. Ve věci byly provedeny následující důkazy, z nichž soud zjistil: - z listiny označené jako žádost/smlouva o revolvingovém úvěru [číslo] že tato listina obsahuje identifikační údaje [právnická osoba] jako poskytovatele úvěru a žalovaného jako klienta včetně jeho rodného čísla a čísla OP, žalovaný byl v době jejího vyhotovení svobodný, bydlel u„ rodičů, dětí“, podnikal v řemeslnictví či zemědělství, jeho čistý měsíční příjem činil 35 000 Kč, výdaje 5 000 Kč a neměl žádné finanční závazky. Nebylo zde uvedeno nic o tom, jakým způsobem a zda vůbec byly tyto informace ověřeny. Listina dále obsahovala ujednání, podle kterého se [právnická osoba] zavázala poskytnout žalovanému revolvingový úvěr do výše 50 000 Kč a žalovaný se zavázal tento úvěr splácet měsíčními splátkami ve výši min. 5% dlužné částky, nejméně však 500 Kč, byla sjednána roční úroková sazba, jejíž výše v době vyhotovení této listiny činila 22,68%. Ve výši 20 151 Kč měl být úvěr čerpán převodem na účet [právnická osoba], [anonymizováno] za účelem úhrady prodejní ceny zboží označeného jako„ TV“ a v této části měl být splacen formou deseti měsíčních splátek á 2 015 Kč splatných vždy k 17. dni v měsíci počínaje první splátkou dne 17. 1. 2020. Listina byla u podpisu označena datem 20. 12. 2019, ze strany žalovaného byla podepsána zjevně na TouchPadu, podpis [právnická osoba] chybí. - z listiny označené jako„ předdotazy“, že dle předložené tabulky„ Úvěr v Siclidu nevznikl“,„ Klient není v Solusu“ a pokud se týká předdotazu pro ICO„ Dotaz neproběhl“. - z výpisu čerpání a splácení úvěru, že dne 20. 12. 2019 žalovaný čerpal úvěr ve výši 20 151 Kč, a na jeho úhradu v době od 6. 5. 2020 do 14. 12. 2021 celkem zaplatil částku 52 628 Kč. Z výpisu čerpání a splácení úvěru dále vyplývá, že žalovaný v době od 7. 1. 2020 do 7. 4. 2020 postupně vyčerpal další částku 23 741,03 Kč. - z odstoupení od úvěrové smlouvy [číslo] že [právnická osoba] dne 28. 6. 2022 odstoupila od smlouvy o revolvingovém úvěru z důvodu prodlení se splácením úvěru a vyzvala žalovaného k jednorázové úhradě částky 13 034 Kč. - ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 2. 8. 2022, že [právnická osoba] jako postupitelka s žalobkyní jako postupníkem uzavřeli smlouvu, kterou [právnická osoba] na žalobkyni postoupila pohledávky uvedené v příloze, a přičemž dle jejího čl. 15 tato smlouva nabyla účinnosti dnem podpisu. Přílohou této smlouvy byl i seznam postupovaných pohledávek a pohledávka za žalovaným je zde uvedena pod č. 81. - z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 8. 8. 2022 ve spojení s poštovním podacím archem z téhož dne, že [právnická osoba] oznámila žalovanému, že pohledávku ze smlouvy o revolvingovém úvěru postoupila žalobkyni, která se tak stala její novou věřitelkou. - z předžalobní upomínky ze dne 22. 8. 2022 ve spojení s poštovním podacím archem, že žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě postoupení pohledávky a upozornila jej, že v případě nezaplacení má tuto listinu považovat za předžalobní upomínku podle § 142a občanského soudního řádu.

5. Z ostatních provedených důkazů soud nezjistil skutečnosti významné pro posouzení věci, proto je blíže neuvádí ani nehodnotí.

6. Závěr o skutkovém stavu, jež soud učinil z žalobcem uvedených skutkových tvrzení a označených důkazů, je následující: Dne 20. 12. 2020 žalovaný (zjevně prostřednictvím TouchPadu) vyznačil svůj podpis na listině označené jako žádost/smlouva o revolvingovém úvěru [číslo] dle níž mu měla [právnická osoba] poskytnout revolvingový úvěr až do výše 50 000 Kč a v rámci něj již dne 20. 12. 2019 úvěr ve výši 20 151 Kč za účelem koupě zboží – televizoru, kdy tato částka byla dle této listiny převedena přímo na účet [právnická osoba] [anonymizováno] Vedle tohoto čerpání žalovaný postupně v době od 7. 1. 2020 do 7. 4. 2020 vyčerpal další částku 23 741,03 Kč. Na úhradu tohoto dluhu žalovaný [právnická osoba] v době od 6. 5. 2020 do 14. 12. 2021 celkem zaplatil částku 52 628 Kč. Přípisem ze dne 28.6.2022 [právnická osoba] oznámila žalovanému, že od smlouvy o revolvingovém úvěru odstupuje a žádá o zaplacení dlužné částky 13 034 Kč. S účinností ke dni 2. 8. 2022 [právnická osoba] předmětnou pohledávku postoupila žalobkyni, což bylo žalovaném oznámeno přípisem ze dne 8. 8. 2022. Předžalobní upomínkou ze dne 22. 8. 2022 žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky. Nebylo však prokázáno, že by tato listina byla žalovanému skutečně doručena, tudíž nebylo možno ani vycházet z domněnky dojití třetího pracovního dne po odeslání dle ustanovení § 573 občanského zákoníku (k tomu srov. usnesení Ústavního soudu ze dne 6. 8. 2019, sp. zn. II. ÚS 2403/19, který v bodě 8 dovodil, že„ Jestliže stěžovatelka podpůrně argumentuje ustanovením § 573 obč. zák., který zakotvuje domněnku dojití zásilky, je k tomu třeba uvést, že tato vyvratitelná domněnka platí jen v situaci, kdy zásilka adresátovi prokazatelně došla. Nejedná se tedy o domněnku dojití písemnosti, která nebyla adresátovi prokazatelně doručena, ale byla prokazatelně odeslána (viz zákonná dikce "došlá zásilka").“).

7. Pokud se týká ověřování úvěruschopnosti žalovaného, [právnická osoba] se omezila pouze na lustrum žalovaného v databázi SOLUS a SICLID a na údaje uvedené žalovaným v listině označené jako žádost/smlouva o revolvingovém úvěru [číslo] kdy žalovaný uvedl, že je svobodný, bydlí u rodičů, či dětí, podniká v řemeslnictví či zemědělství, jeho čistý měsíční příjem činil 35 000 Kč, výdaje 5 000 Kč a nemá žádné finanční závazky. Nebylo tvrzeno ani prokazováno, že by tyto údaje byly (vyjma lustrace žalovaného v databázi SOLUS a SICLID) jakkoli ověřovány.

8. Protože se žalobkyně k soudnímu jednání nedostavila, nemohla být soudem vyzvána podle ust. § 118a odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jako o.s.ř.) k doplnění skutkových tvrzení ohledně toho, jaké případné další informace za účelem posouzení úvěruschopnosti žalovaného [právnická osoba] získala a dle ust. § 118a odst. 3 o.s.ř. jaké listiny za účelem ověření jeho úvěruschopnosti vyžádala. Nemohla být ani soudem upozorněna na možnost jiného právního posouzení ohledně řádného posouzení úvěruschopnosti žalovaného, potažmo ohledně neplatnosti smlouvy o úvěru dle ust. § 118a odst. 2 o.s.ř.

9. Podle ust. § 101 odst. 1 písm. b) o.s.ř. K tomu, aby bylo dosaženo účelu řízení, jsou účastníci povinni zejména plnit důkazní povinnost (§ 120 odst. 1) a další procesní povinnosti uložené jim zákonem nebo soudem. Podle ust. § 120 odst. 1 o.s.ř. Účastníci jsou povinni označit důkazy k prokázání svých tvrzení. Soud rozhoduje, které z navrhovaných důkazů provede.

10. Podle ust. § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném v době uzavření Smlouvy o úvěru (dále jako ZSÚ) Spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. Podle ust. § 86 odst. 1 ZSÚ Poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle ust. § 87 odst. 1 ZSÚ Poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Podle ust. § 87 odst. 2 ZSÚ Je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům.

11. Podle ust. § 419 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších právních předpisů (dále jako o.z.) Spotřebitelem je každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná. Podle ust. § 420 o.z. Kdo samostatně vykonává na vlastní účet a odpovědnost výdělečnou činnost živnostenským nebo obdobným způsobem se záměrem činit tak soustavně za účelem dosažení zisku, je považován se zřetelem k této činnosti za podnikatele. Podle ust. § 1879 o.z. Věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Podle ust. § 588 věta prvá o.z. Soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. Podle ust. § 1958 odst. 2 o.z. Neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. Podle ustanovení § 2993 věta první o.z. Plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila.

12. Aktivní věcnou legitimaci žalobkyně má soud za prokázanou z předloženého oznámení o postoupení pohledávky.

13. Po právní stránce soud věc posoudil zejména podle výše uvedených norem a dospěl k závěru, že žaloba je nedůvodná.

14. Soud především předesílá, že z obsahu smlouvy o revolvingovém úvěru vyplývá, že žalovaný při jejím uzavírání nejednal v rámci své (případné) podnikatelské činnosti, když úvěr byl poskytnut na pořízení televizoru, následné čerpání svými značně drobnými objemy nenasvědčují podnikatelské činnosti a v záhlaví smlouvy byl žalovaný označen rodným, nikoli identifikačním číslem. Oproti tomu skutečnost, že [právnická osoba] při uzavírání předmětné smlouvy splňovala podmínky uvedené v cit. ust. § 420 o.z. a tudíž ji bylo možno považovat za podnikatele, je evidentní. Soud proto předmětné právní jednání (uzavření Smlouvy o úvěru mezi předchůdkyní žalobkyně a žalovaným) posuzoval v souladu s ust. § 2 odst. 1 ZSÚ i z hlediska splnění podmínek uvedených v příslušných ustanovení ZSÚ.

15. Pokud žalobkyně tvrdila, že [právnická osoba] uzavřela s žalovaným dne 20. 12. 2019 předmětnou smlouvu o revolvingovém úvěru, soud se sice (s jistými pochybnostmi) přiklonil k závěru, že k tomuto právnímu jednání došlo, nicméně nemohl přehlédnout, že [právnická osoba] při jejím uzavírání rezignovala na svou povinnost uvedenou v cit. ust. § 86 odst. 1 ZSÚ a nezjistila od žalovaného dostatečné informace k posouzení jeho úvěruschopnosti, když údaj o tom, že bydlí u„ rodičů, dětí“ je neurčitý, stejně jak údaj, že podniká„ v řemeslnictví či lesnictví“. Nadto tyto sporé údaje nebyly (soudě podle předložených listin) nijak ověřovány, tedy že by od žalovaného bylo vyžádáno alespoň jeho daňové přiznání, či výpis z účtu a podobně (k tomu srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25.7.2018 sp.zn. 33Cdo 2178/2018: Věřitel nedostojí povinnosti stanovené zákonem o spotřebitelském úvěru (nepostupuje s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr), vyjde-li z objektivně nepodloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho poměrech; nic na tom nemění, že dlužník není evidován v databázi dlužníků.)

16. Dle názoru soudu je tedy zjevné, že [právnická osoba] dle cit. ust. § 86 odst. 1, odst. 2 věta prvá ZSÚ v daném případě nepostupovala a úvěr žalovanému poskytla, aniž by bylo zřejmé, že žalovaný jej bude schopen splatit.

17. Rovněž zjevné narušování veřejného pořádku ve smyslu ust. § 588 o.z. je v tomto případě dle názoru soudu evidentní, protože sjednávání spotřebitelských úvěrů s dlužníky, kteří nejsou schopni je splácet, tyto osoby i jejich rodiny dostává do mimořádně špatné sociální situace (sociální pasti) s významně negativními celospolečenskými dopady. Je tedy zřejmé, že následkem porušení povinnosti uvedené v cit. ust. § 86 ZSÚ je absolutní (nikoli toliko relativní) neplatnost předmětné smlouvy o revolvingovém úvěru, přičemž lze odkázat jak na bohatou judikaturu soudů nižších stupňů (namátkou např. rozsudek Okresního soudu ve Zlíně ze dne 25. 2. 2020 sp.zn. 38 C 25/2020), tak zejména i na závěry, k nimž Ústavní soud dospěl ve svém usnesení ze dne 6. 10. 2021 sp.zn. Pl.ÚS 3/20, při němž vycházel z dřívějšího rozsudku Soudního dvora Evropské unie ze dne 5. 3. 2020 sp.zn. C -679/18). Lze rovněž připomenout, že i zákonodárce s účinností od 29. 5. 2022 přistoupil ke změně formulace ustanovení § 87 odst. 1 věta druhá ZSÚ ve prospěch závěru o absolutní neplatnosti smlouvy uzavřené v rozporu s ustanovením § 86 ZSÚ a do textu zákona v podstatě přejal závěr, k němuž Soudní dvůr Evropské unie ve výše uvedeném rozsudku dospěl. Soud proto předmětnou smlouvu o revolvingovém úvěru i bez návrhu žalovaného posoudil jako právní jednání absolutně neplatné dle cit. ust. § 588 o.z. ve spojení s ust. § 87 odst. 1 ZSÚ a nikoli pouze jako právní jednání relativně neplatné ve smyslu ust. § 586 o.z.

18. Za této situace pak nezbylo, než vztah mezi účastníky posoudit podle cit. ust. §§ 2993 o.z. upravujících vydání bezdůvodného obohacení s přihlédnutím k ust. § 87 odst. 1 věta třetí ZSÚ. Předloženými listinami bylo prokázáno, že žalovaný na základě předmětné smlouvy o revolvingovém úvěru, jíž soud shledal neplatnou, čerpal nejprve dne 20. 12. 2019 úvěr ve výši 20 151 Kč za účelem koupě televizoru a poté postupně v době od 7. 1. 2020 do 7. 4. 2020 vyčerpal další částku 23 741,03 Kč, celkem tedy vyčerpal 43 892,03 Kč. Na úhradu tohoto dluhu žalovaný [právnická osoba] v době od 6. 5. 2020 do 14. 12. 2021 celkem zaplatil částku 52 628 Kč. Je tedy zřejmé, že již nadále ničeho nedluží. Soud proto žalobu v celém rozsahu zamítl, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.

19. Při rozhodování o náhradě nákladů řízení, postupoval soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř. s přihlédnutím k tomu, že soudě podle obsahu spisu z procesního hlediska zcela úspěšnému žalovanému žádné náklady v souvislosti s tímto řízením nevznikly. Soud proto právo na náhradu nákladů řízení žádnému z účastníků nepřiznal.