11 C 125/2023

Plný text

Okresní soud ve Vsetíně rozhodl samosoudcem JUDr. Ing. Radomírem Cábem v právní věci žalobkyně: Jméno zainteresované osoby 0/0, narozená Anonymizováno bytem Anonymizováno proti žalovanému: Jméno zainteresované osoby 1/0, narozený Anonymizováno bytem Anonymizováno o určení výživného zletilého dítěte

I. Žalovaný je povinen platit žalobkyni za dobu od 1. 10. 2023 do 31. 12. 2023 výživné ve výši 3 060 Kč, za dobu od 1. 1. 2024 do 31. 1. 2024 výživné ve výši 3 750 Kč, za dobu od 1. 2. 2024 do 29. 2. 2024 výživné ve výši 1 010 Kč, za dobu od 1. 3. 2024 do 31. 3. 2024 výživné ve výši 1 650 Kč a za dobu od 1. 4. 2024 dále výživné ve výši 2 250 Kč, a to vždy k 1. dni v měsíci, za který se platí. Dlužné výživné za dobu od 1. 10. 2024 do vyhlášení rozsudku ve výši 13 752 Kč, jakož i výživné, které se stane splatným do konce kalendářního měsíce, v němž tento rozsudek nabude právní moci, je žalovaný povinen zaplatit žalobkyni nejdéle do 25. dne v měsíci následujícím po měsíci, v němž tento rozsudek nabude právní moci.

II. Žaloba, aby žalovaný byl povinen platit žalobkyni počínaje dnem 1. 10. 2023 další výživné nad rámec toho uvedeného ve výroku I. tohoto rozsudku, se zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobou podanou u zdejšího soudu dne 23. 10. 2023 domáhala se žalobkyně po žalovaném jako po svém otci stanovení výživného ve výši 7 000 Kč měsíčně. Uvedla, že výživné ve výši 2 100 Kč od žalovaného pobírala na základě rozhodnutí ze dne 1. 9. 2017, avšak ke dni 29. 9. 2022 bylo zrušeno z důvodu ukončení studia. Od 1. 10. 2023 však začala studovat na Univerzitě Karlově v Praze, přičemž za nájem platí 9 500 Kč měsíčně, za stravu cca 5 000 Kč měsíčně a ostatní náklady činí 1 000 Kč měsíčně. Pro účely studia bude muset zakoupit notebook za částku cca 23 000 Kč. Matka pracuje jako skladník ve společnosti Anonymizováno s příjmem 23 000 Kč měsíčně, žalovaný pak ve společnosti Anonymizováno.

2. Žalovaný sdělil přípisem doručeným soudu dne 15. 12. 2023 (čl. 5), že nárok žalobkyně uznává a chce jí přispívat, avšak jeho finanční situace mu neumožňuje hradit výživné v navrhované výši, když rozhodnutím Okresního soudu ve Vsetíně ze dne 14. 11. 2022, č.j. spisová značka mu bylo zvýšeno výživné na druhou dceru na částku 4 500 Kč měsíčně, pracuje jako dělník u společnosti Anonymizováno s příjmem ve výši 20 000 Kč měsíčně a má vleklé zdravotní problémy. Mezi jeho další neopominutelné měsíční výdaje patří zálohy na elektřinu ve výši 3 000 Kč, za plyn ve výši 250 Kč, vodné a stočné 260 Kč, televizní a rozhlasové poplatky 200 Kč, a za léky 500 Kč. Jednou ročně vynaloží částku 10 000 Kč za otop, 2 700 Kč za pojištění auta, 450 Kč za popelnice a 100 Kč za psa. Dále částkou 2 700 Kč splácí úvěr.

3. Mezi účastníky nebylo sporu o tom, že žalobkyně je dcerou žalovaného.

4. Soud provedl v řízení následující důkazy a z nich vzal za prokázané: - z dokladu o studiu (čl. 2), že žalobkyně je od 25. 9. 2023 zapsána ke studiu bakalářského studijního programu Studium humanitní vzdělanosti vyučovaného v prezenční formě studia; - z dokladu SIPO (čl. 6), že žalovaný v měsících 10/2023 a 11/2023 platil zálohy na plyn ve výši 250 Kč, zálohy na vodné a stočné 260 Kč, televizní a rozhlasové poplatky 180 Kč a zálohy na elektřinu ve výši 2 820 Kč v měsíci 10/2023 a 3 000 Kč v měsíci 11/2023; - z potvrzení (čl. 11), že průměrný čistý příjem matky žalobkyně za měsíce 10/2023 až 12/2023 činil 24 082 Kč; - z potvrzení (čl. 13v), že průměrný čistý příjem žalovaného za měsíce 10/2023 až 12/2023 činil 22 811 Kč; - z výpisu matky žalobkyně z CEO (čl. 15), že žalobkyně má již zletilou sestru jméno FO; - z usnesení zdejšího soudu (čl. 16), že zdejší soud usnesením ze dne 14. 11. 2022, č.j. spisová značka schválil smír, jímž bylo výživné pro jméno FO, sestru žalobkyně, zvýšeno na částku 4 500 Kč měsíčně; - z potvrzení (čl. 23), že čistý měsíční příjem matky žalobkyně v měsíci 1/2024 činil 32 694 Kč; - z výplatní páska (čl. 25), že čistá mzda žalovaného v měsíci 1/2024 činila 23 952 Kč; - z poukazu k odbornému vyšetření (čl. 26), že žalovaný má dlouhodobé zdravotní obtíže projevující se zhoršenou pohyblivostí, dosah chůze činí 20 metrů; - ze zprávy ošetřujícího lékaře žalovaného tituly před jménem ze dne 15. 3. 2024 (čl. 31), že žalovaný je od 5. 2. 2024 v pracovní neschopnosti, jejíž očekávanou délku není lékař schopen odhadnout; - z výpisu z běžného účtu matky žalobkyně (č. 32), že matka žalobkyně platí televizní poplatky ve výši 135 Kč, záloha na vodné a stoční činí 800 Kč, platí úrazové pojištění 693 Kč, za internet 1 273 Kč (čtvrtletně), zálohy na elektřinu činí 6 100 Kč, splátky kuchyně 4 000 Kč, - z nájemní smlouvy (čl. 33-36), že žalobkyně společně s dalšími dvěma nájemci platí za nájem bytu na adrese adresa nájemné a zálohy na služby v celkové výši 27 530 Kč; - ze zprávy ošetřujícího lékaře tituly před jménem (čl. 42), že k datu 26. 4. 2024 byl žalovaný nadále v pracovní neschopnosti a její očekávanou délku není lékař schopen odhadnout; - z potvrzení OSSZ o vyplacených dávkách nemocenského pojištění (čl. 43), že výše dávek nemocenského pojištění žalovaného činí 491 Kč denně; - z fotokopie dokladu SIPO na jméno žalovaného za období 3/2024 (čl. 44), že žalovaný nadále platí rozhlasové a televizní poplatky ve výši 180 Kč, zálohu na plyn 250 Kč a zálohu na vodné a stočné 260 Kč, pouze záloha na elektřinu se zvýšila na 4 940 Kč.

5. Takto provedeným dokazováním s přihlédnutím k těm skutkovým tvrzením účastníků, které nebyly rozporovány, učinil soud následující závěry o skutkovém stavu: - Žalobkyně je dcerou žalovaného. Od 25. 9. 2023 je zapsána ke studiu bakalářského studijního programu Studium humanitní vzdělanosti vyučovaného v prezenční formě studia. Její pravidelné měsíční náklady činí cca 16 000 Kč měsíčně, z nichž nejvíce - 9 500 Kč měsíčně činí náklady na bydlení v místě jejího studia. V souvislosti se studiem jí vznikají i jednorázové výdaje, např. 23 000 Kč na koupi notebooku. - Průměrný měsíční příjem žalovaného za měsíci 10/2023-12/2023 činil 22 811 Kč, v měsíci 1/2024 vydělal 23 952 Kč, od 5. 2. 2024 je však dlouhodobě na nemocenské s tím, že nemocenská za 2/2024 činila 491 Kč denně, tedy (společně se mzdou za dobu před nástupem na nemocenskou) jeho měsíční příjem v 2/2024 činil cca 15 000 Kč. Výši nemocenské za další období žalovaný soudu neprokázal, nicméně vzhledem k tomu, že v prvním 30 dnech činí nemocenská 60 % denního vyměřovacího základu (DZV), v dalších 30 dnech 66 % DVZ a od 61. dne 72 % DVZ, lze snadno dovodit, že DVZ žalovaného činí 491 Kč / 0,6 = 818,3 Kč, potažmo že v měsíci 3/2024 žalovaný pobíral 66 % DVZ, což činí 540 Kč denně = cca 16 500 Kč za měsíc (což žalovaný při jednání dne 23. 5. 2024 víceméně potvrdil) a že za měsíce 4/2024 a dále bude pobírat 72 % z DVZ 818,3 Kč, což je 589 Kč denně = cca 17 950 Kč měsíčně. Soud si je vědom skutečnosti, že pracovní neschopnost žalovaného začala až 5. 2. 2024, nikoli již od 1. 2. 2024, tudíž závěry o výši nemocenské žalovaného uvedené výše jsou zatíženy nepřesností, nicméně pro úvahy o stanovení výše výživného tyto závěry postačují. Zdravotní stav žalovaného je nyní dlouhodobě nepříznivý, délku jeho pracovní neschopnosti nelze určit, když závisí na výsledku plánované operace páteře, k níž však může dojít i až za půl roku. Je zde možnost, že mu následně bude přiznán invalidní důchod. Mezi výdaje žalovaného patří zejména výživné pro jeho další dceru a sestru žalobkyně jméno FO ve výši 4 500 Kč měsíčně (určené v době, kdy žalobkyně nestudovala) a pak měsíční platby spojené s bydlením (250 Kč za plyn, 260 Kč za vodné a stočné, 180 Kč za televizní a rozhlasové poplatky, 2 820 Kč a nyní již 4 940 Kč zálohy za elektřinu). Další částku 10 000 Kč ročně vynaloží za dřevo na topení. Nicméně z těchto částek platí vždy jednu polovinu, druhou polovinu platí jeho nejmladší syn, jemuž na podzim roku 2023 daroval svůj dům na adrese adresa, v němž nadále bydlí. Splácí půjčku na pořízení kotle v domě, kdy zbývá doplatit ještě částku cca 30 000 Kč. - Průměrný příjem matky žalobkyně činil za měsíce 10/2023 až 12/2023 částku 24 082 Kč, v měsíci 1/2024 vydělala 32 694 Kč. Rovněž její měsíční náklady jsou spojeny především s bydlením, kdy bydlí ve vlastním (již splaceném) domě, záloha na vodné a stočné činí 800 Kč, záloha na elektřinu 6 100 Kč, televizní a rozhlasové poplatky 180 Kč a za internet platí 1 273 Kč (čtvrtletně). Platí rovněž úrazové pojištění 693 Kč a za pořízení kuchyň splácí částku 4 000 Kč.

6. Lze ostatně konstatovat, že o těchto skutkových závěrech nebylo mezi účastníky sporu.

7. Podle § 910 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších právních předpisů (dále jako o.z.) Předci a potomci mají vzájemnou vyživovací povinnost. Podle § 911 o.z. Výživné lze přiznat, jestliže oprávněný není schopen sám se živit. Podle § 913 odst. 1 o.z. Pro určení rozsahu výživného jsou rozhodné odůvodněné potřeby oprávněného a jeho majetkové poměry, jakož i schopnosti, možnosti a majetkové poměry povinného. Podle § 915 odst. 1 o.z. Životní úroveň dítěte má být zásadně shodná s životní úrovní rodičů. Toto hledisko předchází hledisku odůvodněných potřeb dítěte. Podle § 921 odst. 1 o.z. Výživné se plní v pravidelných dávkách a je splatné vždy na měsíc dopředu, ledaže soud rozhodl jinak nebo se osoba výživou povinná dohodla s osobou oprávněnou jinak. Podle § 922 odst. 1 o.z. Výživné lze přiznat jen ode dne zahájení soudního řízení; u výživného pro děti i za dobu nejdéle tří let zpět od tohoto dne.

8. Soud předesílá, že vyživovací povinnosti rozhodoval za situace, kdy žalovaný trpí zdravotní poruchou, která ho činí práce neschopným, v nejbližší době nelze očekávat zlepšení jeho zdravotního stavu a žalovaný sám očekává spíše přiznání invalidního důchodu. V úvahu proto připadalo i vyčkat se stanovením výživného do doby, kdy dojde ke stabilizaci zdravotního stavu žalovaného, potažmo i jeho příjmových poměrů. Žalovaný však sám uvedl, že k operaci páteře, která by měla ke zlepšení jeho zdravotního stavu vést, může dojít i za půl roku, a navíc tato operace stěží může přinést okamžité řešení jeho zdravotních problémů, či alespoň okamžitou stabilizaci zdravotního stavu. Žalobkyně však studuje již nyní a již nyní potřebuje prostředky z výživného, aby z nich alespoň částečně mohla náklady svého studia hradit. Soud proto v daném případě přikročil ke stanovení výživného i s vědomím toho, že případné přiznání invalidního důchodu žalovanému v budoucnu si vyžádá korekci tohoto rozhodnutí.

9. Při rozhodování o žalobě soud vycházel zejména ze skutečnosti, že žalobkyně, která je dcerou žalovaného, studuje vysokou školu formou prezenčního studia, tudíž její schopnost sama se živit je významně snížena a ve smyslu § 911 o.z. je na místě jí přiznat výživné. Při úvahách o jeho výši se soud zabýval především poměry účastníků, zejména dle § 913 odst. 1 o.z. potřebami žalobkyně ve výši cca 16 000 Kč měsíčně danými zejména vysokými náklady na bydlení (o nichž mezi účastníky nebylo fakticky sporu a ani soud o nich žádné pochybnosti neměl), a možnostmi žalovaného, které bohužel jsou v současné době významně limitovány jeho zdravotním stavem, jakož i možnostmi matky žalobkyně, které nejsou výrazně vyšší, než možnosti žalovaného. Současně soud uvážil i tu skutečnost, že byť žalobkyně studuje v prezenční formě studia, může alespoň část svých nákladů kompenzovat brigádou v období letních měsíců. Vzal v úvahu rovněž údaje uvedené v tabulce doporučeného výše výživného, z níž se podává, že výše výživného osoby ve věku 18 a více let by měla v případě dvou vyživovacích povinností činit 18 % z příjmu žalovaného, což by odpovídalo výživnému ve výši dle následující tabulky: Protože však příjem žalovaného byl po celou rozhodnou dobu spíše nízký (a ani v budoucnu nelze očekávat jeho významné zlepšení), přistoupil soud v souladu s „Manuálem pro práci s doporučenou tabulkou k určování výživného dětí“ zveřejněným na www stránkách Ministerstva spravedlnosti k redukci za pomoci kontrolní částky, jak je uvedeno v následující tabulce: Dle této tabulky je zřejmé, že kontrolní částka s pevnou spodní sazbou je vyšší, než kontrolní částka stanovená procentem z příjmu, tudíž soud vycházel z kontrolní částky s pevnou spodní sazbou. V následujícím řádku je pak údaj o maximální výši výživného stanovený jako rozdíl příjmu a kontrolní částky, a v posledním řádku je částka, výživného, jež při dvou vyživovacích povinnostech připadá na žalobkyni, přičemž soud podotýká, že vzhledem k věku sestry žalobkyně jméno FO by obě vyživovací povinnosti měly být v zásadě podobné. Soud však vzal do úvahy i skutečnost, že žalovaný bydlí v domě svého syna a jeho celkové náklady na bydlení tak nejsou nikterak vysoké. Nadto po dobu své pracovní neschopnosti ušetří část prostředků za jinak nutné dojíždění do zaměstnání. Proto soud pro dobu od začátku pracovní neschopnosti dále oproti částkám uvedeným v tabulce přistoupil ke zvýšení výživného o cca jednu čtvrtinu, a za měsíc 2/2024 stanovil výživné na částku 1 010 Kč, za měsíc 3/2024 na částku 1 650 Kč a za měsíc 4/2024 a dále na částku 2 250 Kč. Za měsíce 10/2023 až 12/2023 soud proto žalobkyni přiznal výživné ve výši 3 060 Kč, za měsíc 1/2024 (kdy ještě stále žalovaný pracoval) výživné ve výši 3 750 Kč, a po nástupu na nemocenskou v závislosti na její výši výživné 1 010 Kč za měsíc 2/2024, ve výši 1 650 Kč za měsíc 3/2024 a ve výši 2 250 Kč od měsíce 4/2024 dále, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.

10. Pokud se týká pariční lhůty u výživného, které již dospělo, soud přihlédl ke skutkovým tvrzením žalovaného o jeho současných majetkových poměrech, pro které je pro něj obtížné vyplatit ihned dlužnou částku, a poskytl mu k tomu prodlouženou lhůtu do 25-tého dne následujícího po dni právní moci tohoto rozsudku.

11. Ve zbylé části až do požadované výše měsíčního výživného 7 000 Kč soudu nezbylo, než žalobu žalobkyně jako nedůvodnou zamítnout, jak je uvedeno ve výroku č. II. tohoto rozsudku.

12. Pokud jde o náklady řízení, oba účastníci se práva na jejich náhradu vzdali. Soud proto žádnému z nich právo na náhradu nákladů řízení nepřiznal, jak je uvedeno ve výroku III. tohoto rozsudku. Proti tomuto rozsudku j e m o ž n o podat odvolání do 15ti dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení prostřednictvím podepsaného soudu ke Krajskému soudu v Ostravě ve dvou vyhotoveních. Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá toto vykonatelné rozhodnutí, může se oprávněný domáhat splnění povinnosti exekučně.