11 C 143/2025

Plný text

Okresní soud ve Vsetíně rozhodl samosoudcem JUDr. Ing. Radomírem Cábem ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně , IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Jméno žalované , narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované o zaplacení 17 004 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 8 000 Kč, a to do pěti měsíců od právní moci tohoto rozsudku.

II. V části, v níž se žalobkyně po žalované domáhala zaplacení další částky 9 004 Kč a úroku z prodlení ve výši 12,75% p.a. z částky 8 000 Kč za dobu od 20. 7. 2024 do zaplacení, se žaloba zamítá.

III. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované poměrnou část 14 % jejích nákladů řízení, tedy částku 50 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobou - návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu doručeným zdejšímu soudu dne 15. 9. 2025 domáhala se žalobkyně na žalované zaplacení částky 17 004 Kč. Tvrdila, že po předchozím posouzení úvěruschopnosti žalované, kdy žalovaná byla povinna uvést výši svých měsíčních příjmů a výdajů, a lustraci v insolvenčním rejstříku a centrální evidenci exekucí, její předchůdkyně společnost , právnická osoba, (dále jako společnost , Anonymizováno, ) uzavřela s žalovanou za pomoci prostředků komunikace na dálku smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , na jejímž základě žalované poskytla dne 19. 6. 2024 úvěr ve výši 8 000 Kč a žalovaná se zavázala tuto částku společně s úrokem 240 Kč a poplatkem 2 880 Kč společnosti , Anonymizováno, vrátit nejdéle do 30 dnů od jeho poskytnutí. To však neučinila a společnosti , Anonymizováno, vzniklo podle čl. VI. odst. 1 bod 1.3.

1. Smlouvy právo na poplatek za administraci prodlení ve výši 700 Kč, podle čl. VI. odst. 1 bod 1.3.

2. Smlouvy právo na poplatek za upomínky formou SMS a e-mailových zpráv v celkové výši 800 Kč a poplatek za upomínky formou písemných výzev v celkové výši 1 000 Kč, a dle čl. VI. odst. 1 bod 1.2.1. právo na smluvní pokutu ve výši 0,1 % p.d., kdy je požadována pouze smluvní pokuta ve výši 3 384 Kč. Smlouvou o postoupení pohledávek postoupila společnost , Anonymizováno, tuto pohledávku společnosti , právnická osoba, (dále jako společnost , Anonymizováno, ), ta ji dále postoupila žalobkyni. K jednání dne 29. 1. 2026 se po předchozí řádné omluvě nedostavila.

2. Žalovaná se k žalobě vyjádřila při jednání dne 29. 1. 2026. Uznala, že něco na internetu „vyklikala“ a že částka 8 000 Kč jí přišla na účet. Řešila tehdy mimořádně špatnou sociální situaci. Nepamatovala si, že by společnost , Anonymizováno, ověřovala její úvěruschopnost. Nepamatovala si rovněž, že by se společností , Anonymizováno, uzavřela smlouvu o úvěru právě s obsahem, jaký vyplývá z žalobkyní předložené smlouvy.

3. Při jednání soud provedl následující důkazy, z nichž zjistil:- ze sdělení , právnická osoba, ze dne 5. 12. 2025 (čl. 14-15), že účet č. , Anonymizováno, je veden pro žalovanou a dne 21. 5. 2024 na něj byla připsána částka 8 000 Kč.- ze Smlouvy o postoupení pohledávky č. , hodnota, (CEPR), že společnost , Anonymizováno, jako postupitel se společností , Anonymizováno, jako postupníkem uzavřely dne 20. 9. 2024 smlouvu, kterou byla pohledávka za žalovanou z titulu bezdůvodného obohacení ve výši 8 000 Kč postoupena společnosti , Anonymizováno, .- ze Smlouvy o postoupení pohledávek , Anonymizováno, ve spojení s přílohou (CEPR), že společnost , Anonymizováno, jako postupitel s žalobkyní jako postupníkem uzavřely dne 23. 9. 2024 smlouvu, kterou byla pohledávka za žalovanou dále převedena žalobkyni.- z předžalobní výzvy ze dne 22. 7. 2025 ve spojení s poštovním podacím archem (CEPR), že žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě pohledávky, kterou vyčíslila na 22 711 Kč.- z výpovědi žalované jako účastnice řízení (čl. 15), že žalovaná je zcela nemajetná a žije se svými čtyřmi nezletilými dětmi ve věkovém rozmezí 4 až 17 let v domě patřící její matce. Mezi její náklady patří náklady na oblečení a stravu svou a jejích čtyř dětí, z nichž jedno v dětství utrpělo úraz hlavy, dále na jejich školní potřeby apod. Za bydlení v domě její matky neplatí nájem, podílí se však na úhradě vody a energií. Má další dluhy u nebankovních společností, jejich výši nezná a v současné době je nesplácí. Na její majetek je vedena exekuce. Její příjem je tvořen přídavky na děti v celkové výši cca 5 000 Kč, na prostřední dva syny dostává výživné ve výši 6 000 Kč měsíčně celkem, čerpá příspěvek na péči druhého stupně na jejího dvanáctiletého syna ve výši cca 8 000 Kč, další částku cca 6 000 Kč měsíčně získává příležitostnými výdělky. Je nezaměstnaná, v budoucnu hodlá pracovat v , Anonymizováno, .

4. Oproti tomu z dalších žalobkyní předložených důkazů soud nezjistil skutečnosti významné pro posouzení věci, když pokud se týká- smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, (CEPR), všeobecných obchodních podmínek (CEPR) a předsmluvního formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru (CEPR), tyto listiny nebyly ze strany žalované podepsány a žalovaná po jejich shlédnutí nemohla potvrdit, že by právě tyto listiny podepsala, resp. že by právě smlouvu o úvěru se zde zachyceným obsahem se společností , Anonymizováno, uzavřela.- přehledu SMS upomínek a e-mailových upomínek a dále pokud se týká písemných upomínek (CEPR), tyto listiny neměly bez prokázání toho, že společnost , Anonymizováno, uzavřela se žalovanou smlouvu o úvěru právě s obsahem zachyceným v listině, kterou ke své žalobě připojila, důkazní hodnotu.- potvrzení o platbě ze strany společnosti , právnická osoba, (CEPR), tato listina prokazovala převod částky 8 000 Kč na účet žalované, avšak o této skutečnosti nebylo sporu, nehledě na to, že byla prokázána již potvrzením společnosti , právnická osoba, .

5. Závěr o skutkovém stavu, k němuž soud hodnocením předložených důkazů jednotlivě i v jejich souvislostech dospěl, je následující: Dne 21. 5. 2024 byla na bankovní účet č. , č. účtu, , jehož majitelem je žalovaná, připsána částka 8 000 Kč. Smlouvou o postoupení pohledávky č. , hodnota, ze dne 20. 9. 2024 byla pohledávka společnosti , Anonymizováno, za žalovanou postoupena společnosti , Anonymizováno, . Smlouvou o postoupení pohledávek z 23. 9. 2024 byla pohledávka za žalovanou dále postoupena žalobkyni. Předžalobní upomínkou ze dne 22. 7. 2025 žalobkyně žalovanou upomínala o úhradu dlužné částky, nebylo však prokázáno, že by tato upomínka byla žalované doručena, když z přiloženého poštovního podacího archu (kdy odesílatelem zásilek byla navíc společnost , právnická osoba, , nikoli žalobkyně) bylo prokázáno zaslání zásilky žalované, avšak doručení prokázáno nebylo. Nebylo proto možno vycházet z domněnky dojití třetího pracovního dne po odeslání dle ustanovení § 573 občanského zákoníku (k tomu srov. usnesení Ústavního soudu ze dne 6. 8. 2019, sp. zn. II. ÚS 2403/19, který v bodě 8 dovodil, že „Jestliže stěžovatelka podpůrně argumentuje ustanovením § 573 obč. zák., který zakotvuje domněnku dojití zásilky, je k tomu třeba uvést, že tato vyvratitelná domněnka platí jen v situaci, kdy zásilka adresátovi prokazatelně došla. Nejedná se tedy o domněnku dojití písemnosti, která nebyla adresátovi prokazatelně doručena, ale byla prokazatelně odeslána (viz zákonná dikce "došlá zásilka").“).

6. Naopak skutková tvrzení žalobkyně o tom, že společnost , Anonymizováno, se žalovanou uzavřela prostřednictvím elektronické komunikace na dálku smlouvu o úvěru č. , hodnota, s jí vylíčeným obsahem, prokázáno nebylo, když z listin přiložených k žalobě toto bez dalšího nevyplývá, resp. nebylo prokázáno, že by (právě) k tomuto právnímu jednání mezi společností , Anonymizováno, a žalovanou skutečně došlo. Protože se žalobkyně k soudnímu jednání nedostavila, nemohla být soudem vyzvána podle ust. § 118a odst. 3 občanského soudního řádu k označení důkazů k prokázání svých skutkových tvrzení. Nemohla být ani soudem upozorněna na možnost jiného právního posouzení dle ust. § 118a odst. 2 občanského soudního řádu.

7. Soud dále podotýká, že žalobkyně ani řádně netvrdila, natož aby doložila, že společnost , Anonymizováno, před uzavřením smlouvy o úvěru ověřovala úvěruschopnost žalované.

8. Podle ust. § 101 odst. 1 písm. a) a b) zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších právních předpisů (dále jako o.s.ř.) o.s.ř. K tomu, aby bylo dosaženo účelu řízení, jsou účastníci povinni zejména (a) tvrdit všechny pro rozhodnutí věci významné skutečnosti; neobsahuje-li všechna potřebná tvrzení žaloba (návrh na zahájení řízení) nebo písemné vyjádření k ní, uvedou je v průběhu řízení, (b) plnit důkazní povinnost (§ 120 odst. 1) a další procesní povinnosti uložené jim zákonem nebo soudem. Podle ust. § 120 odst. 1 o.s.ř. Účastníci jsou povinni označit důkazy k prokázání svých tvrzení. Soud rozhoduje, které z navrhovaných důkazů provede.

9. Podle ust. § 2991 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších právních předpisů (dále jako o. z.) Kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle ust. § 2991 odst. 2 o.z. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Podle § 2993 věta prvá o.z. Plnila-li strana, aniž tu byl splatný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila.

10. Podle ust. § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném v době uzavření předmětných smluv o úvěru (dále jako ZSÚ) Spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. Podle ust. § 86 odst. 1 ZSÚ Poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle ust. § 87 odst. 1 ZSÚ Poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Podle ust. § 87 odst. 2 ZSÚ Je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům.

11. Aktivní věcnou legitimaci žalobkyně má soud za prokázanou předloženými smlouvami o postoupení pohledávek.

12. Při právním posouzení této věci soud především nemohl přehlédnout, že žalovaná při uzavírání tvrzené smlouvy o úvěru nejednala v rámci své (případné) podnikatelské činnosti, zatímco skutečnost, že společnost , Anonymizováno, při jejím uzavírání splňovala podmínky uvedené v ust. § 420 o.z., je evidentní. Soud proto v souladu s cit. ust. § 2 odst. 1 ZSÚ provedl posouzení předmětného právního jednání i z hlediska splnění podmínek uvedených v příslušných ustanovení ZSÚ. Ze strany žalobkyně přitom nebylo nijak prokazováno (natož prokázáno) její vskutku toliko obecné tvrzení, že společnost , Anonymizováno, před tvrzeným uzavřením smlouvy o úvěru řádně zkoumala úvěruschopnost žalované, jak bylo její povinností vyplývající z cit. ust. § 86 odst. 1 ZSÚ. Důsledkem je pak neplatnost smlouvy o úvěru dle cit. ust. § 87 odst. 1 věta druhá ZSÚ, přičemž se jedná o neplatnost absolutní a dle cit. ust. § 87 odst. 1 věta třetí ZSÚ je žalovaná v takovém případě povinna vrátit jistinu úvěru, tedy částku 8 000 Kč v době přiměřené jejím možnostem. Žalovaná tvrdila, že tuto částku může vrátit do pěti měsíců, přičemž její výpovědí bylo zjištěno, že její příjmy a celkové sociální a majetkové poměry by odůvodňovaly lhůtu spíše delší. Soud proto žalované uložil, aby částku 8 000 Kč vrátila do pěti měsíců, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.

13. Pokud se týká úroků z prodlení, soud s odkazem na závěry uvedené rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 20. 4. 2022 sp. zn. 33 Cdo 3675/2021, podotýká, že poskytovatel úvěru (v tomto případě žalobkyně coby nástupkyně společnosti , Anonymizováno, ) má nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, a to v nové době splatnosti soudem stanovené. Nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 o. z. vznikne (může vzniknout) teprve v okamžiku prodlení žalované s vrácením zbývající části jistiny spotřebitelského úvěru.

14. Vzhledem k výše uvedeným závěrům ohledně neplatnosti smlouvy o úvěru dle cit. ust. § 87 odst. 1 ZSÚ bylo nadbytečné zabývat se dalšími důvody její neplatnosti.

15. Při rozhodování o náhradě nákladů řízení, postupoval soud podle § 142 odst. 2 o.s.ř., tedy podle kritéria úspěchu ve věci, když v souladu se závěry uvedenými v nálezu Ústavního soudu ČR sp.zn. II. ÚS 586/05 ze dne 15.11.2007 při posuzování kritéria úspěchu ve věci vycházel nikoli pouze z výše jistiny, ale rovněž z úroku z prodlení kapitalizovaného ke dni vyhlášení rozsudku. Žalobkyně svou žalobou požadovala částku 17 004 Kč a na úroku z prodlení 12,75 % p.a. z částky 8 000 Kč za dobu od 20. 7. 2024 do vyhlášení rozsudku dne 6. 2. 2026 další částku 1 583,23 Kč, celkem tedy 18 587,23 Kč. Úspěšná byla pouze co do částky 8 000 Kč. Žalobkyně tedy byla celkově úspěšná ze 43 % a naopak z 57 % byla neúspěšná. Ve smyslu cit. ust. § 142 odst. 2 o.s.ř. je to tedy žalovaná, kdo má nárok na náhradu 14 % svých nákladů, které vynaložila k účelnému bránění svého práva.

16. Tyto náklady se skládají za) paušální náhrady za účast u jednání dne 29. 1. 2026 ve výši 300 Kč dle § 1 odst. 3 písm. c), § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb. ab) náhrady cestovní výdajů autobusem na trase , adresa, a zpět, které dle lístku na čl. 13v činí 29 Kč za jednu cestu, dohromady tedy 58 Kč,a celkem činí částku 358 Kč. Z toho poměrná část 14 % představuje 50 Kč. Soud proto žalobkyni uložil zaplatit žalované částku 50 Kč, jak je uvedeno ve výroku III. tohoto rozsudku.

17. Termín plnění náhrady nákladů řízení byl stanoven dle § 160 odst. 1 o.s.ř.