11 C 150/2023

Plný text

Okresní soud ve Vsetíně rozhodl samosoudcem JUDr. Ing. Radomírem Cábem ve věci žalobkyně: Jméno zainteresované společnosti 0/0, IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem adresa zainteresované společnosti zastoupená advokátem Zástupce zainteresované společnosti sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 proti žalovanému: Jméno zainteresované osoby 0/0, narozený Datum narození zainteresované osoby 0/0 bytem Adresa zainteresované osoby 0/0 o zaplacení 16 440 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 9 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % p.a. z částky 9 000 Kč za dobu od 17. 2. 2024 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. V části, v níž se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení další částky 7 440 Kč s úrokem kapitalizovaným za dobu do 1. 6. 2023 ve výši 1 793,14 Kč, s úrokem ve výši 20,79% p.a. z částky 9 000 Kč za dobu od 2. 6. 2023 do zaplacení, s úrokem z prodlení kapitalizovaným za dobu do 1. 6. 2023 ve výši 1 013,44 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % p.a. z částky 9 000 Kč za dobu od 2. 6. 2023 do 16. 2. 2024, se žaloba zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů tohoto řízení.

1. Žalobou - návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu doručeným zdejšímu soudu dne 7. 11. 2023 domáhala se žalobkyně na žalovaném zaplacení částky 16 440 Kč s úrokem kapitalizovaným za dobu do 1. 6. 2023 ve výši 1 793,14 Kč, s úrokem ve výši 20,79 % p.a. z částky 9 000 Kč za dobu od 2. 6. 2023 do zaplacení, s úrokem z prodlení kapitalizovaným za dobu do 1. 6. 2023 ve výši 1 013,44 Kč a s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % p.a. z částky 9 000 Kč za dobu od 2. 6. 2023 do zaplacení. Tvrdila, že její předchůdkyně společnost právnická osoba (dále jako společnost Anonymizováno) dne 27. 4. 2021 s žalovaným uzavřela smlouvu o spotřebitelském úvěru č. hodnota (dále jako Smlouva), když předtím s odbornou péčí posoudila jeho schopnost splácet tak, že se žalovaného dotazovala na jeho rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry a tyto informace ověřila z dalších dokladů vyžádaných od žalovaného (výplatních pásek, pracovní smlouvy, nájemní smlouvy), když neprokázání povinnosti řádného zjištění úvěruschopnosti žalovaného dle názoru žalobkyně ostatně nezpůsobuje absolutní neplatnost Smlouvy, a na jejím základě žalovanému poskytla v hotovosti úvěr ve výši 9 000 Kč a žalovaný se zavázal tento úvěr společně s úrokem 20,79 % p.a. kapitalizovaným dopředu na částku 1 800 Kč, odměnou za administrativní činnost 1 800 Kč a odměnou za hotovostní inkaso splátek 3 600 Kč a pojistným 240 Kč splatit v 60-ti týdenních splátkách á 274 Kč počínaje první splátkou splatnou 4. 5. 2021 a konče poslední splátkou splatnou 21. 6. 2022. Žalovaný však neuhradil ničeho. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 1. 6. 2023 byla pohledávka postoupena žalobkyni, přičemž k tomuto datu byla pohledávka vyčíslena na částku 21 440 Kč, která obsahovala i navýšení, které však žalobkyně žalovanému neúčtuje a požaduje pouze původně sjednané částky včetně úroku 20,79 % p.a. a úroku z prodlení 11,75 % p.a. Žalovaný však žádnou z těchto dlužných částek neuhradil, ač jej k tomu žalobkyně předžalobní upomínkou marně vyzývala. K jednání dne 16. 4. 2024 se po předchozí řádné omluvě nedostavila.

2. Žalovaný se ve věci samé nevyjádřil. Jednání dne 16. 4. 2024 se účastnil formou videokonference pouze zpočátku, přičemž po úvodním poučení vznesl námitku podjatosti soudce. K výzvě soudu, aby sdělil, v jakých konkrétních skutečnostech má podjatost spočívat a jakými konkrétními důkazy může být prokázána, pak sdělil, že se vyjadřovat nehodlá a naopak chce svou účast u jednání ukončit. Videokonference byla následně ukončena a nadále bylo jednáno v nepřítomnosti žalovaného.

3. Soudce účastníky tohoto řízení ani jejich zástupce nezná a nemá žádný poměr k projednávané věci. Není si vědom žádné skutečnosti, která by odůvodňovala jeho vyloučení z projednání a rozhodnutí této věci.

4. Podle § 14 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších právních předpisů (dále jako o.s.ř.) Soudci a přísedící jsou vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci, jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům je tu důvod pochybovat o jejich nepodjatosti. Podle § 15a odst. 1 o.s.ř. Účastníci mají právo vyjádřit se k osobám soudců a přísedících, kteří mají podle rozvrhu práce věc projednat a rozhodnout. O tom musí být soudem poučeni. Podle § 15a odst. 2 část věty před středníkem o.s.ř. Účastník je povinen námitku podjatosti soudce (přísedícího) uplatnit nejpozději při prvním jednání, kterého se zúčastnil soudce (přísedící), o jehož vyloučení jde; Podle § 15a odst. 3 o.s.ř. V námitce podjatosti musí být vedle obecných náležitostí (§ 42 odst. 4) uvedeno, proti kterému soudci (přísedícímu) směřuje, v čem je spatřován důvod pochybnosti o jeho nepodjatosti, popřípadě kdy se o něm účastník podávající námitku dozvěděl, a jakými důkazy může být prokázán. Podle § 15b odst. 1 o.s.ř. K rozhodnutí o námitce podjatosti soud věc předloží s vyjádřením dotčených soudců (přísedících) svému nadřízenému soudu. V řízení lze zatím učinit jen takové úkony, které nesnesou odkladu. Podle § 15b odst. 2 o.s.ř. Ustanovení odstavce 1 neplatí, byla-li námitka uplatněna před nebo v průběhu jednání, při němž byla věc rozhodnuta, a má-li soud za to, že námitka není důvodná.

5. V daném případě žalovaný vznesl sice včasnou, avšak neodůvodněnou námitku podjatosti soudce. Přes opakovanou výzvu neuvedl žádné konkrétní skutečnosti, v nichž má dle něj podjatost soudce spočívat a nesplnil tak povinnost uvedenou v cit. ust. § 15a odst. 3 o.s.ř. Soudce účastníky tohoto řízení ani jejich zástupce nezná a nemá žádný poměr k projednávané věci. Námitku podjatosti proto lze považovat za nedůvodnou. Soud proto věc nepředkládal nadřízenému soudu k rozhodnutí o námitce podjatosti, ale v souladu s cit. ust. § 15b odst. 2 o.s.ř. pokračoval v jednání a při tomto jednání věc rozhodl.

6. Při jednání soud provedl následující důkazy, z nichž zjistil: - z výpisu žalobkyně z OR (CEPR) soud ověřil právní subjektivitu žalobkyně; - z karty zákazníka (CEPR), že žalovaný dne 27. 4. 2021 vyplnil se zástupkyní společnosti Anonymizováno žádost o spotřebitelský úvěr, v níž žádal o úvěr ve výši 10 000 Kč, přičemž o sobě uvedl, že je svobodný, bydlí samostatně v nájmu, má jedno nezaopatřené dítě, od měsíce 1/2021 je zaměstnán s příjmem ve výši 16 317 Kč, přičemž další částku 2 000 Kč pobírá „bokem na ruku“ od neznámého plátce, jeho výdaje na bydlení činí 9 860 Kč a další výdaje činí 6 000 Kč, tudíž pro splácení lze použít částku 2 467 Kč. Mezi výdaji žalovaného však nebylo uvedeno placení vyživovací povinnosti ani splátky úvěrů a zápůjček. Dále žalovaný uvedl, že na jeho majetek je vedena jedna exekuce. - ze Smlouvy označené jako Anonymizováno – smlouva o spotřebitelském úvěru č. hodnota (CEPR), že společnost Anonymizováno jako věřitelka uzavřela s žalovaným jako dlužníkem dne 27. 4. 2021 smlouvu , kterou se společnost Anonymizováno zavázala poskytnout žalovanému hotovostní spotřebitelský úvěr ve výši 9 000 Kč a žalovaný podpisem Smlouvy potvrdil jeho převzetí a zavázal se tento úvěr společně s úrokem 1 800 Kč, administrativním poplatkem 1 800 Kč, poplatkem za hotovostní inkaso splátek 3 600 Kč a poplatkem za pojištění 240 Kč (celkem tedy částku 16 440 Kč) vrátit formou 60-ti týdenních splátek po 274 Kč; - ze zařazení zákazníka do pojistného programu, že žalovaný měl sjednat pojistné krytí pro případ smrti, úplné invalidity a pracovní neschopnosti následkem úrazu či nemoci. - ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 1. 6. 2023 s přílohou – seznamem postoupených pohledávek, kde je žalovaný uveden ve druhé polovině druhé strany (CEPR), z potvrzení o zaplacení úplaty (CEPR) a z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 23. 6. 2023 ve spojení s poštovním podacím lístkem z téhož dne (CEPR), že společnost Anonymizováno jako postupitel se žalobkyní jako postupníkem uzavřeli smlouvu, jejímž předmětem bylo postoupení mimo jiné i pohledávky za žalovaným žalobkyni. - z předžalobní upomínky ze dne 29. 9. 2023 ve spojení s poštovním podacím lístkem ze 2. 10. 2023 (CEPR), že žalobkyně zastoupena svým právním zástupcem žalovaného vyzvala k zaplacení dlužné částky ze Smlouvy, kterou vyčíslila na 20 222,78 Kč. - ze statistiky úrokových sazeb ČNB (čl. 21), že průměrná úroková sazba nových spotřebitelských úvěrů v měsíci 4/2021 činila 7,48 % p.a. a průměrná úroková sazba nových úvěrů z kreditních karet v měsíci 4/2021 činila 23,94 % p.a.

7. Provedeným dokazováním učinil soud následující závěr o skutkovém stavu: Společnost Anonymizováno se žalovaným, o němž zjistila, že je svobodný, bydlí samostatně v nájmu, má jedno nezaopatřené dítě, od měsíce 1/2021 je zaměstnán s příjmem ve výši 16 317 Kč měsíčně, přičemž další částku 2 000 Kč pobírá „bokem na ruku“, jeho výdaje na bydlení činí 9 860 Kč a další výdaje činí 6 000 Kč, mezi něž však není uvedeno placení vyživovací povinnosti ani splátky úvěrů a zápůjček, a že na jeho majetek je vedena jedna exekuce, o níž nic bližšího nezjistila, dne 27. 4. 2021 uzavřela Smlouvu, na jejímž základě poskytla žalovanému úvěr ve výši 9 000 Kč a žalovaný se zavázal tento úvěr společně s dopředu zkalkulovaným úrokem 1 800 Kč, administrativním poplatkem 1 800 Kč, poplatkem za hotovostní inkaso splátek 3 600 Kč a poplatkem za pojištění 240 Kč společnosti Anonymizováno splatit formou 60-ti týdenních splátek ve výši 274 Kč. Nebylo však tvrzeno, že by cokoli splatil. Smlouvou o postoupení pohledávek z 1. 6. 2023 postoupila společnost Anonymizováno pohledávku žalobkyni, což žalovanému písemně oznámila. Předžalobní upomínkou ze dne 29. 9. 2023 pak žalobkyně žalovaného vyzvala k úhradě dlužné částky vyčíslené na 20 222,78 Kč. Nebylo prokázáno, že by žalovanému byla tato předžalobní upomínka, či předtím oznámení o postoupení pohledávky doručena.

8. Podle ust. § 101 odst. 1 o.s.ř. K tomu, aby bylo dosaženo účelu řízení, jsou účastníci povinni zejména (a) tvrdit všechny pro rozhodnutí věci významné skutečnosti; neobsahuje-li všechna potřebná tvrzení žaloba (návrh na zahájení řízení) nebo písemné vyjádření k ní, uvedou je v průběhu řízení, (b) plnit důkazní povinnost (§ 120 odst. 1) a další procesní povinnosti uložené jim zákonem nebo soudem. Podle ust. § 120 odst. 1 věta prvá o.s.ř. Účastníci jsou povinni označit důkazy k prokázání svých tvrzení.

9. Podle § 2 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších právních předpisů (dále jako o.z.) Výklad a použití právního předpisu nesmí být v rozporu s dobrými mravy a nesmí vést ke krutosti nebo bezohlednosti urážející obyčejné lidské cítění. Podle ust. § 419 o.z. Spotřebitelem je každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná. Podle ust. § 420 o.z. Kdo samostatně vykonává na vlastní účet a odpovědnost výdělečnou činnost živnostenským nebo obdobným způsobem se záměrem činit tak soustavně za účelem dosažení zisku, je považován se zřetelem k této činnosti za podnikatele. Podle § 576 o.z. Týká-li se důvod neplatnosti jen takové části právního jednání, kterou lze od jeho ostatního obsahu oddělit, je neplatnou jen tato část, lze-li předpokládat, že by k právnímu jednání došlo i bez neplatné části, rozpoznala-li by strana neplatnost včas. Podle § 577 o.z. Je-li důvod neplatnosti jen v nezákonném určení množstevního, časového, územního nebo jiného rozsahu, soud rozsah změní tak, aby odpovídal spravedlivému uspořádání práv a povinností stran; návrhy stran přitom vázán není, ale uváží, zda by strana k právnímu jednání vůbec přistoupila, rozpoznala-li by neplatnost včas. Podle ust. § 588 věta prvá o.z. Soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. Podle § 1796 o.z. Neplatná je smlouva, při jejímž uzavírání někdo zneužije tísně, nezkušenosti, rozumové slabosti, rozrušení nebo lehkomyslnosti druhé strany a dá sobě nebo jinému slíbit či poskytnout plnění, jehož majetková hodnota je k vzájemnému plnění v hrubém nepoměru. Podle ust. § 1879 o.z. Věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Podle ust. § 1958 odst. 2 o.z. Neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. Podle ustanovení § 1970 o.z. Po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Podle ustanovení § 2993 věta první o.z. Plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila.

10. Podle ust. § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném v době uzavření Smlouvy o úvěru (dále jako ZSÚ) Spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. Podle ust. § 86 odst. 1 ZSÚ Poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle ust. § 87 odst. 1 ZSÚ Poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Podle ust. § 87 odst. 2 ZSÚ Je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům.

11. Aktivní věcnou legitimaci žalobkyně má soud za prokázanou z předložené smlouvy o postoupení pohledávek a z předloženého oznámení společnosti Anonymizováno o postoupení pohledávky.

12. Po právní stránce soud věc posoudil zejména podle výše uvedených norem a dospěl především k závěru, že smlouva je koncipována nevyváženě, v neprospěch žalovaného jako slabší smluvní strany. S přihlédnutím k charakteru společnosti Anonymizováno coby podnikatele poskytujícího nebankovní půjčky, jehož imanentním smyslem existence je generování zisku, soud předesílá, že nejenom úrok, ale i další poplatky (vyjma pojistného 240 Kč) představují nikoli úplatu za nějaké služby, ale zisk, který společnost Anonymizováno za půjčení finančních prostředků generovala. Tyto „poplatky“ celkem ve výši 5 400 Kč tedy v podstatě plní funkci dalších úroků, jinak řečeno celá částka navýšení úvěru 7 200 Kč (včetně úroku 1 800 Kč) je v podstatě úrokem (odměnou za půjčení peněz). Sazba tohoto úroku je pak dle aplikace „úvěrová kalkulačka“ na stránkách https://www.finance.cz/uvery-a-pujcky/kalkulacky-a-aplikace/splatkovy-kalkulator/ 109,75 % p.a. Úrokové sazby u nových úvěrů poskytovaných bankami přitom činily dle databáze ARAD sestavované Českou národní bankou v měsíci dubnu roku 2021, kdy společnost Anonymizováno žalobci zápůjčku poskytla, 7,48 % p.a., a dokonce i (tradičně nejvyšší) sazba úroků u kreditních karet činila 23,94 % p.a., čili bezmála pětkrát méně. Úrok (odměna za půjčení peněz) 109,75 % p.a. je dle názoru soudu v případě půjčky na dobu lehce přesahující jeden rok (zcela zjevně) nepřiměřeně vysoký a ujednání o něm obsažené ve Smlouvě je příkladem neplatného právního jednání naplňujícího znaky popsané v cit. ust. § 1796 o.z.

13. Moderace ve smyslu § 577 dle názoru soudu nepřipadá do úvahy, protože její podmínkou je závěr o pouze částečné neplatnosti smlouvy (§ 576 o.z.). V daném případě však nelze předpokládat, že by k uzavření Smlouvy došlo i bez neplatné části (v níž byly sjednány předmětné poplatky), protože s ohledem na výše uvedený charakter podnikání společnosti Anonymizováno, které je založeno na nepřiměřeně vysokých odměnách za půjčení peněz (ať už v podobě úroků, nebo různých poplatků) kompenzujících podnikatelské riziko při poskytování nebankovních půjček (obvykle) osobám se zhoršenou platební morálkou, které by u bankovních subjektů úvěr pravděpodobně nezískaly, je evidentní, že by společnost Anonymizováno Smlouvu bez těchto poplatků neuzavřela.

14. Pokud je Smlouva jako celek neplatným právním jednáním ve smyslu cit. ust. § 588 o.z., je nutno práva a povinnosti smluvních stran vypořádat podle cit. ust. § 2993 o.z. upravujících zásady pro vydání bezdůvodného obohacení. Žalobkyně tvrdila a prokázala, že společnost Anonymizováno žalovanému poskytla částku 9 000 Kč a nebylo tvrzeno, že by cokoli splatil, či že by dluh zanikl jiným způsobem. Je tedy zřejmé, že částku 9 000 Kč žalovaný nadále dluží, a to dle cit. ust. § 1970 o.z. spolu s úrokem z prodlení. Splatnost této částky se však dle cit. ust. § 1958 odst. 2 o.z. odvíjí až od doručení žaloby žalovanému soudem dne 16. 2. 2024. Soud proto žalovanému uložil zaplatit žalobkyni částku 9 00 Kč s úrokem z prodlení v žalobkyní požadované výši 11,75 % p.a. (která je nižší, než ta vyplývající z obecných právních předpisů) za dobu od 17. 2. 2024 do zaplacení, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku a ve zbylé části žalobu zamítl, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozsudku.

15. Nad rámec výše uvedeného soud podotýká, že i pokud by nedovodil neplatnost Smlouvy z cit. ust. § 1796 o.z., nemohl by přehlédnout, že žalovaný při jejím uzavírání nejednal v rámci své (případné) podnikatelské činnosti, zatímco skutečnost, že společnost Anonymizováno při uzavírání Smlouvy splňovala podmínky uvedené v cit. ust. § 420 o.z., je evidentní. Soud by proto v souladu s ust. § 2 odst. 1 ZSÚ musel provést posouzení předmětného právního jednání (uzavření Smlouvy mezi společností Anonymizováno a žalovaným) i z hlediska splnění podmínek uvedených v příslušných ustanovení ZSÚ. V této souvislosti by musel zjistit, že společnost Anonymizováno při posuzování úvěruschopnosti žalovaného sice od něj vyžádala některé informace, avšak značně neúplně a i ty, které zjistila, vyhodnotila nesprávně. Předně z údajů poskytnutých žalovaným vyplývá, že jeho čisté příjmy vůbec splácení úvěru neumožňují, protože jen o málo převyšují jeho náklady na bydlení a osobní výdaje. Splátky úvěru 274 Kč týdně (cca 1 200 Kč měsíčně) měly být placeny v podstatě z částky 2 000 Kč, kterou žalovaný pobíral (měl pobírat) tzv. „bokem na ruku“, což logicky nemohlo představovat stabilní příjem, s nímž by bylo možno kalkulovat. Nadto žalovaný uvedl, že má jedno nezaopatřené dítě, avšak mezi měsíčními výdaji neuvedl žádnou částku připadající na jeho výživu. Konečně žalovaný uvedl, že na jeho majetek je vedena jedna exekuce, avšak v měsíčních výdajích není uvedena žádná částka, z níž by byla tato exekuce splácena. Je tedy zřejmé, že společnost Anonymizováno při uzavírání Smlouvy svým povinnostem uvedeným v cit. ust. § 86 ZSÚ nedostála. Důsledkem je pak neplatnost Smlouvy dle cit. ust. § 87 ZSÚ, přičemž se jedná o neplatnost absolutní ve smyslu cit. ust. § 588 o.z., nikoli pouze relativní, když ohledně tohoto závěru lze odkázat jak na bohatou judikaturu soudů nižších stupňů, tak zejména i na závěry, k nimž Ústavní soud dospěl ve svém usnesení ze dne 6. 10. 2021 sp.zn. Pl.ÚS 3/20, při němž vycházel z dřívějšího rozsudku Soudního dvora Evropské unie ze dne 5. 3. 2020 sp.zn. C 679/18).

16. Soudu by pak za této situace stejně nezbylo, než vztah mezi účastníky posoudit podle cit. ust. §§ 2993 o.z. upravujících vydání bezdůvodného obohacení s přihlédnutím k ust. § 87 odst. 1 věta třetí ZSÚ, přičemž ve věci samé by dospěl k prakticky stejnému rozhodnutí.

17. Při rozhodování o náhradě nákladů řízení, postupoval soud podle § 142 odst. 2 o.s.ř., tedy podle kritéria úspěchu ve věci, když v souladu se závěry uvedenými v nálezu Ústavního soudu ČR sp.zn. II. ÚS 586/05 ze dne 15.11.2007 při posuzování kritéria úspěchu ve věci vycházel nikoli pouze z výše jistiny a poplatků, ale rovněž z úroku a z úroku z prodlení kapitalizovaného ke dni vyhlášení rozsudku. Žalobkyně požadovala na jistině a dalších svých nárocích částku 16 440 Kč, na kapitalizovaném úroku 1 793,14 Kč, na kapitalizovaném úroku z prodlení 1 0136,44 Kč, na úroku 20,79 % p.a. z jistiny 9 000 Kč za dobu od 2. 6. 2023 do vynesení rozsudku 1 638,92 Kč a na úroku z prodlení ve výši 11,75% p.a. z 9 000 Kč za dobu od 2. 6. 2023 do vynesení rozsudku další částku 926,28 Kč, celkem tedy 21 811,78 Kč. Úspěšná byla pouze co do jistiny 9 000 Kč a co do úroku z prodlení 11,75% p.a. z této jistiny za dobu od 17. 2. 2024 do vynesení rozsudku ve výši 173,36 Kč, celkem tedy co do částky 9 173,36 Kč. Žalobkyně tedy byla celkově úspěšná z 42,10 % a naopak z 57,90 % byla neúspěšná. Ve smyslu cit. ust. § 142 odst. 2 o.s.ř. je to tedy žalovaný, komu vznikl nárok na náhradu 15,80 % nákladů, které vynaložil k účelnému uplatňování nebo bránění práva. Protože se však z obsahu spisu nepodává, že by žalovanému v souvislosti s tímto řízením nějaké účtovatelné náklady vznikly, rozhodl soud tak, že žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení nepřiznal. Proti tomuto rozsudku je možno podat odvolání ve lhůtě do 15-ti dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení prostřednictvím podepsaného soudu ke Krajskému soudu v Ostravě ve dvojím vyhotovení. Nebude-li povinnost stanovená tímto rozsudkem splněna dobrovolně, lze se jejího splnění domáhat exekučně.