11 C 16/2022

Plný text

Okresní soud ve Vsetíně rozhodl samosoudcem JUDr. Ing. Radomírem Cábem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované pro zaplacení 23 974,55 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 23 974,55 Kč s úrokem ve výši 14,3 % p.a. z částky 23 974,55 Kč za dobu od 1. 9. 2021 do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 10 % p.a. z částky 23 974,55 Kč za dobu od 1. 9. 2021 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni k rukám jejího právního zástupce náhradu nákladů řízení ve výši 2 470 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobou podanou u místně nepříslušného Obvodnímu soudu pro Prahu 1 dne 15. 9. 2021 ve znění doplnění doručeného soudu dne 20. 4. 2022 (čl. 15) domáhala se žalobkyně po žalované zaplacení částky specifikované v enunciátu tohoto rozsudku. Tvrdila, že dne 4. 10. 2018 uzavřela s žalovanou smlouvu o kontokorentním úvěru, kterou se zavázala poskytnout žalované na její běžný účet č. [bankovní účet] zřízený na základě rámcové smlouvy o poskytování platebních služeb ze dne 8. 8. 2017 kontokorentní úvěr do výše úvěrového rámce 15 000 Kč, a to na dobu jednoho roku s automatickou prolongací v případě absence výpovědi smlouvy některou ze smluvních stran (dále jako Smlouva o úvěru) s tím, že žalovaná se zavázala zajistit, aby úvěrový rámec nebyl přečerpán. Před poskytnutím kontokorentního úvěru žalobkyně prověřovala údaje uvedené žalovanou v její žádosti o jeho poskytnutí, včetně údaje o výši jejího příjmu, který jí byl posílán na běžný účet, na němž byl kontokorentní úvěr poskytován, a který činil 17 000 Kč měsíčně, a dále včetně údajů o nezbytných výdajích žalované ve výši 3 500 Kč, které opět ověřovala z výpisů z běžného účtu žalované. Přihlédla rovněž k tvrzení žalované, podle kterého neměla žádné další závazky, což současně ověřila kontrolou v databázi BRKI, podle jejíchž výsledků měla žalovaná v době posuzování žádosti jeden splátkový úvěr s měsíční splátkou 1 212 Kč. Dále přihlédla i ke skutečnosti, že na žalovanou nebyly vznášeny dotazy dalších institucí podle § 38 zákona o bankách, jakož i ke skutečnosti, že proti žalované nebylo vedeno žádné insolvenční řízení. Práva a povinnosti smluvních stran ze Smlouvy o úvěru se dále řídily příslušnými ustanoveními rámcové smlouvy a obchodních podmínek. Za sjednání závazku poskytnout kontokorentní úvěr byla žalovaná povinna zaplatit žalobkyni odměnu 150 Kč (1% z úvěrového rámce) uvedenou v sazebníku a dále se zavázala platit z poskytnutých peněžních prostředků úrok ve výši 14,3% p.a. a v případě přečerpání úvěrového rámce i úrok z prodlení z částky, o níž je úrokový rámec přečerpán, ve výši roční repo sazby stanovené ČNB zvýšené o osm procentních bodů. Dle čl. III. odst. 5 a 6 obchodních podmínek byly úroky a (případné) úroky z prodlení připisovány k jistině vždy k poslednímu dni kalendářního měsíce. Žalovaná opakovaně nedodržela úvěrový rámec a dne 31. 8. 2019 naúčtováním úroků a úroků z prodlení přečerpala úvěrový rámec o 180,77 Kč. Za období od 5. 10. 2018 do 31. 8. 2021 žalovaná na svém účtu učinila debetní obraty v celkové výši 197 924,13 Kč, na poplatcích jí byla naúčtována částka 438 Kč (za zřízení kontokorentního úvěru poplatek 150 Kč, za dotaz na zůstatek poplatek 2 x 9 Kč a za výběr z bankomatu poplatek 9 x 30 Kč) na úrocích z úvěru částka 6 757,11 Kč a na úrocích z prodlení částka 3 396,78 Kč. Před poskytnutím kontokorentního úvěru byl účet v kladném zůstatku 159,47 Kč a na účet byla za toto období připsána částka 184 382 Kč. Dne 23. 9. 2019 zaslala žalobkyně žalované výpověď Smlouvy o úvěru (žalovaná ji převzala 25. 9. 2019), na jejímž základě byla Smlouva o úvěru ke dni 26. 11. 2019 ukončena a úvěrový rámec tak byl snížen na částku 0 Kč. Za dobu do 31. 8. 2021 činila celková výše úvěru 23 974,55 Kč a tato částka je nadále úročena jak úrokem ve výši 14,3% p.a., tak i úrokem z prodlení ve výši 10% p.a. Žalovaná tuto dlužnou částku žalobkyni neuhradila, ač ji o to naposledy předžalobní upomínkou ze dne 15. 1. 2021 vyzývala.

2. Žalovaná se k žalobě do dnešního dne nevyjádřila, ač fikce jejího doručení na adresu evidovanou v CEO jako adresa jejího trvalého pobytu nastala již dne 23. 6. 2022 (obálka čl. 38 ve spojení se sdělení pro vyvěšení čl. 40).

3. Za splnění podmínek uvedených v ust. § 115a o.s.ř. soud věc rozhodl bez nařízení jednání, když žádný z účastníků ve lhůtě stanovené usnesením čj. 11C 16/2022-33 nevyslovil s tímto postupem svůj nesouhlas (§ 101 odst. 4 o.s.ř).

4. Soud ve věci vycházel především z následujících důkazů, z nichž zjistil: - z Rámcové smlouvy o poskytování platebních služeb (PO), že žalobkyně s žalovanou uzavřeli dne 8. 8. 2017 smlouvu, kterou se žalobkyně zavázala pro žalovanou za podmínek stanovených touto smlouvou a obchodními podmínkami k rámcové smlouvě zřídit a vést běžný účet č. [bankovní účet] s tím, že další bankovní produkty a služby žalobkyně žalované poskytne prostřednictvím internetbankingu, kde podpis žalované bude nahrazen elektronickým podpisem spočívajícím v odeslání autorizačního kódu. - z žádosti o poskytnutí kontokorentního úvěru ze dne 27. 9. 2018 (čl. 19), že žalovaná žalobkyni požádala o kontokorentní úvěr do výše 100 000 Kč s tím, že její čistá měsíční mzda u zaměstnavatele [příjmení] [jméno] činí 17 000 Kč, nemá žádné závazky, její nezbytné měsíční výdaje činí částku 3 500 Kč, nemá žádné nesplacené závazky vůči FÚ, ČSSZ ani zdravotní pojišťovně, nemá závazky hrozící žalobou či vymáháním, nebyl proti ní podán návrh na zahájení insolvenčního řízení, exekučního řízení či řízení o výkon rozhodnutí, není účastníkem žádného soudního, rozhodčího či správního řízení, nebyla pravomocně odsouzena za trestný čin atd. - z přiložené tabulky posuzující žádost žalované o poskytnutí kontokorentního úvěru, že žalobkyně tuto žádost vyhodnotila s přihlédnutím ke znalosti obratů na běžném účtu žalované a žádost byla doporučena ke schválení. - ze Smlouvy o spotřebitelském úvěru ve formě kontokorentního úvěru (PO), že žalobkyně jako banka s žalovanou uzavřeli dne 4. 10. 2018 na základě předchozí žádosti žalované smlouvu, kterou se žalobkyně zavázala poskytnout žalované k jejímu běžnému účtu č. [bankovní účet] kontokorentní úvěr v podobě povoleného debetního zůstatku ve výši 15 000 Kč a žalovaná se zavázala platit z vyčerpaného úvěru úroky ve výši 14,3% p.a. a zaplatit poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 150 Kč, a to na dobu jednoho roku s tím, že pokud smlouva nebude vypovězeno některou ze smluvních stran podle čl. IX. odst. 1 obchodních podmínek, doba poskytnutí úvěrového rámce bude obnovena ode dne následujícího po dni, kdy měla jeho účinnost skončit, na dobu dalšího jednoho roku. Součástí smlouvy byly i obchodní podmínky a sazebník. - z obchodních podmínek ke smlouvě o spotřebitelském úvěru ve formě kontokorentního úvěru (PO), že úroky z úvěru budou vždy k poslednímu dni kalendářního měsíce připočítávány k jistině (článek III. odst. 2), že žalovaná se zavázala sledovat výši úvěru na běžném účtu a zajistit, aby nedošlo k překročení sjednaného úvěrového rámce s tím, že v takovém případě bude částka, o kterou je úvěrový rámec překročen, úročena vedle běžného úroku i úrokem z prodlení (článek VI. odst. 5.) a že v případě, kdy debetní zůstatek běžného účtu přesáhne výši úvěrového rámce je žalobkyně oprávněna m.j. prohlásit úvěr za předčasně splatný a smlouvu vypovědět, což je v obchodních podmínkách označeno jako„ Prohlášení předčasné splatnosti s výpovědí“ a v takovém případě je žalovaná povinna úvěr i s příslušenstvím splatit ve lhůtě do 2 měsíců od doručení výpovědi (článek VI. odst. 1 písm. g) ve spojení s čl. VI. odst. 2). - z výpočtové tabulky zobrazující pohyby na účtu žalované (ISAS), že až do konce měsíce 6/2019 se žalované dařilo dodržovat úvěrový rámec do 15 000 Kč měsíčně. K 1. 7. 2019 v souvislosti s připočtením úroků došlo poprvé k překročení úvěrového rámce. K poslední kreditní operaci ve výši 500 Kč na jejím účtu došlo dne 7. 8. 2019, čímž byla výše dlužné částky naposledy snížena pod úvěrový rámec na částku 14 681,57 Kč. Pak žalovaná účet prakticky přestala užívat a vlivem připočítávání běžného úroku a úroku z prodlení vždy ke konci měsíce k jistině došlo již k 1. 9. 2019 k přečerpání úvěrového rámce o částku 180,77 Kč (jistina činila 15 180,77 Kč) a tato částka se v průběhu dalších období zvyšovala, až k datu 31. 8. 2021 dosáhla výše 23 974,55 Kč. - z výpovědi ze dne 23. 9. 2019 doručené žalované dne 25. 9. 2019 (čl. 45), že žalobkyně žalované k datu 26. 11. 2019 vypověděla Smlouvu o úvěru a současně ji vyzvala k vyrovnání záporného zůstatku ve výši 15 180,77 Kč (relevantní k datu 31. 8. 2019). - z předžalobní upomínky ze dne 15. 1. 2021 (čl. 47), že žalobkyně zastoupena svým právním zástupcem vyzvala žalovanou k úhradě nepovoleného debetního zůstatku na běžném účtu č. [bankovní účet], jehož tehdejší výše činila 20 426,45 Kč 5. Z ostatních žalobcem předložených důkazů soud nezjistil skutečnosti významné pro rozhodnutí této věci, proto je blíže neuvádí ani nehodnotí.

6. Závěr, který soud o skutkovém stavu na základě žalobkyní předložených listin a jejích skutkových tvrzení učinil, je následující: Žalobkyně se žalovanou uzavřela dne 8. 7. 2017 rámcovou smlouvu o poskytování platebních služeb, na jejímž základě žalobkyně pro žalovanou zřídila a vedla účet č. [bankovní účet]. Dne 4. 10. 2018 pak spolu uzavřeli (poté, co žalobkyně posoudila a ověřila úvěruschopnost žalované) Smlouvu o úvěru, jíž se žalobkyně zavázala poskytnout žalované na tomto účtu úvěrový limit 15 000 Kč. Smlouva byla uzavřena na dobu jednoho roku s automatickým prodlužováním v případě splnění podmínek ze strany žalované. Žalovaná se zavázala platit z čerpaných prostředků úrok ve výši 14,3% p.a. a v případě prodlení s úhradou splátek či v případě přečerpání úvěrového rámce i úrok z prodlení. Žalovaná úvěr průběžně čerpala a splácela, přičemž poslední kreditní operací ve výši 500 Kč dne 7. 8. 2019 se jí naposledy podařilo debetní zůstatek na účtu snížit pod částku úvěrového rámce 15 000 Kč. K datu 1. 9. 2019 se však v souvislosti s vyúčtováním úroků z prodlení debetní zůstatek zvýšil na částku 15 180,77 Kč. Přípisem ze dne 23. 9. 2019 žalobkyně Smlouvu o úvěru vypověděla a vyzvala žalovanou k vyrovnání debetního zůstatku. Žalovaná tak však neučinila a v následující době se z důvodu připočítávání úroků a úroků z prodlení, které nebyly vyrovnávány žádnými kreditními platbami, celkový debetní zůstatek zvýšil k datu 31. 8. 2021 až na částku 23 974,55 Kč. Žalovaná však žalobkyni tuto dlužnou částku neuhradila, ač ji o to žalobkyně předžalobní výzvou ze dne 15. 1. 2019 vyzývala.

7. Podle § 2662 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších právních předpisů (dále jako o.z.) Smlouvou o účtu se ten, kdo vede účet, zavazuje zřídit od určité doby v určité měně účet pro jeho majitele, umožnit vložení hotovosti na účet nebo výběr hotovosti z účtu nebo provádět převody peněžních prostředků z účtu či na účet. Podle § 2665 o.z. Ujednají-li strany, že ten, kdo vede účet, umožní výběr hotovosti nebo provede převod peněžních prostředků z účtu, ač pro to na účtu není dostatek peněžních prostředků, použijí se přiměřeně ustanovení o úvěru. Podle § 2395 o.z. Smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 1970 o.z. Po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

8. Po právní stránce soud věc posoudil zejména podle výše uvedených norem a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. Žalobkyně předloženými listinami prokázala, že žalované po řádném posouzení její úvěruschopnosti na základě Smlouvy o úvěru poskytla na jejím účtu č. [bankovní účet] kontokorentní úvěr do částky 15 000 Kč a žalovaná se zavázala platit z poskytnutých peněžních prostředků úrok ve výši 14,3% p.a. a v případě prodlení i úrok z prodlení, přičemž tyto úroky byly dle dohody účastníků připočítávány k jistině. Žalovaná úvěr čerpala a k datu 1. 9. 2019 přečerpala úvěrový rámec. Žalobkyně z tohoto důvodu v souladu s článkem VI. odst. 1 písm. g), odst. 2 obchodních podmínek přikročila k jednorázovému zesplatnění dlužné částky. Protože však žalovaná ničeho neuhradila, došlo vlivem postupného připočítávání úroků a úroků z prodlení k nárůstu dluhu až na částku 23 974,55 Kč, která tu byla k datu 31. 8. 2021. Soud proto žalobě vyhověl, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.

9. Pokud jde o náhradu nákladů řízení, postupoval soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř. a z procesního hlediska úspěšné žalobkyni přiznal právo na náhradu nákladů řízení v plné výši. Tyto náklady se skládají z a) zaplaceného soudního poplatku ve výši 1 199 Kč; b) odměny advokáta za tři úkony právní služby (příprava a převzetí dle § 11 odst. 1 písm. a) vyhl. č. 177/1996 Sb (dále jako vyhláška), sepis žaloby dle § 11 odst. 1 písm. d) vyhlášky, sepsání prosté výzvy k plnění dle § 11 odst. 2 písm. h) téže vyhlášky ve výši 2,5 x 300 Kč = 750 Kč dle § 14b odst. 1 bod 2 vyhlášky (když naplnění hypotézy normy ust. § 14b odst. 1 písm. a) až c) vyhlášky má soud v tomto případě za evidentní, ostatně sama žalobkyně odměnu v této výši požadovala); c) paušální náhrady hotových výdajů za úkony uvedené ad b) výše ve výši 3 x 100 Kč = 300 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky; d) náhrady za 21% DPH ve výši 221 Kč; a celkem činí 2 470 Kč, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozsudku.

10. Pokud se týká přípisu žalobkyně ze dne 20. 4. 2022, soud jí za něj odměnu přiznat nemohl, protože žalobkyně jím pouze odstraňovala nedostatky skutkových tvrzení své žaloby, za níž jí odměna přiznána byla, přičemž soud v této souvislosti s odkazem na ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. připomíná, že účastník zásadně nemá právo na náhradu všech svých nákladů, ale pouze těch potřebných k účelnému uplatňování či bránění svého práva. Účelným by přirozeně bylo, aby již žaloba obsahovala vedle správných údajů o výši žalovaných částek i úplný výčet všech potřebných skutkových okolností, tudíž by nebylo potřeba ji následně doplňovat.

11. Nad rámec výše uvedeného soud dále podotýká, že účelným by nepochybně byl i procesní postup, kdy by žalobkyně svou žalobu podala přímo u místně příslušného soudu, čímž by mimo jiné dosáhla pro sebe jistě žádoucího zkrácení celkové doby řízení.

12. Lhůta k plnění dlužných částek byla stanovena dle § 160 odst. 1 věta prvá o.s.ř., místo plnění náhrady nákladů řízení bylo stanoveno dle ust. § 149 odst. 1 o.s.ř.