11 C 17/2026

Plný text

Okresní soud ve Vsetíně rozhodl samosoudcem JUDr. Ing. Radomírem Cábem ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně, IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o zaplacení 17 395 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 12 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,5 % p.a. z částky 12 000 Kč za dobu od 5. 5. 2026 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. V části, v níž se žalobce po žalovaném domáhal zaplacení další částky 5 395 Kč s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % p.a. z částky 17 039,93 Kč za dobu od 18. 2. 2024 do 4. 5. 2026, s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % p.a. z částky 5 039,93 Kč za dobu od 5. 5. 2026 do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 3,25 % p.a. z částky 12 000 Kč za dobu od 5. 5. 2026 do zaplacení, se žaloba zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů tohoto řízení.

1. Žalobou – návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu doručeným zdejšímu soudu dne 13. 5. 2025 ve znění částečného zpětvzetí ze dne 21. 8. 2025 (čl. 8) domáhal se žalobce na žalovaném zaplacení částky 17 395 Kč s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % p.a. z částky 17 039,93 Kč za dobu od 18. 2. 2024 do zaplacení. Tvrdil, že jeho předchůdkyně společnost právnická osoba (dále jako společnost Anonymizováno) uzavřela s žalovaným dne 18. 1. 2024 smlouvu o úvěru (dále jako Smlouva), na jejímž základě žalovanému poskytla úvěr v celkové výši 12 000 Kč, který měl být splacen nejdéle dne 17. 2. 2024, což však žalovaný neučinil a tento úvěr společně s poplatkem ve výši 5 039,93 Kč nadále dluží. Smlouva byla sjednána prostřednictvím webové stránky www.Anonymizováno.cz, kde se žalovaný registroval a její znění odsouhlasil verifikačním kódem. Dále žalobce uvedl, že před poskytnutím úvěru společnost Anonymizováno žalovaného lustrovala ve veřejně dostupných databázích ISIR, CEE, CRKI, EUCB a na základě toho nedospěla k pochybám ohledně jeho platební schopnosti, žádosti o úvěr proto vyhověla a úvěr dne 18. 1. 2024 žalovanému převodem na jeho účet č. č. účtu poskytla. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 5. 3. 2025 byla pohledávka postoupena společnosti právnická osoba a tato společnost ji smlouvou o postoupení pohledávek z téhož dne postoupila žalobci. Žalobce poté zastoupen svým právním zástupcem žalovanému zaslal dne 6. 4. 2025 předžalobní upomínku, avšak žalovaný dluh neuhradil. K jednání dne 28. 5. 2026 se žalobce po předchozí řádné omluvě nedostavil.

2. Žalovaný se k žalobě do dnešního dne nevyjádřil, ač fikce jejího doručení do vlastních rukou (společně s výzvou, aby tak učinil) na adrese evidované v ISZR jako doručovací adresa žalovaného nastala již dne 4. 5. 2026 (obálka čl. 22 ve spojení se sdělením pro vyvěšení čl. 23). K jednání dne 28. 5. 2026 se bez omluvy nedostavil, ač fikce doručení předvolání k tomuto jednání nastala společně s fikcí doručení žaloby.

3. Soud proto dne 28. 5. 2026 podle § 101 odst. 3 občanského soudního řádu věc projednal v nepřítomnosti účastníků.

4. Při jednání byly provedeny následující důkazy, z nichž soud zjistil: - ze sdělení právnická osoba ze dne 17. 3. 2025 (čl. 17), že účet č. č. účtu je veden pro žalovaného a dne 18. 1. 2024 byla na tento účet z účtu č. č. účtu vedeného pro společnost Anonymizováno převedena částka 12 000 Kč. - z potvrzení o provedení transakce (CEPR), že z účtu společnosti Anonymizováno č. č. účtu byla na účet č. č. účtu dne 18. 1. 2024 odeslána částka 12 000 Kč. - z Dílčí smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 4. 3. 2025 s přílohou (CEPR) soud zjistil, že mezi společností Anonymizováno jako postupitelem a žalobcem jako postupníkem byla uzavřena smlouva, kterou došlo k postoupení celkem hodnota pohledávek žalobci. Mezi těmito pohledávkami byla i pohledávka za žalovaným označená číslem Smlouvy. - z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 6. 4. 2025 (CEPR), že společnost Anonymizováno oznámila žalovanému, že svou pohledávku za ním ze Smlouvy postoupila žalobci. - z výzvy před podáním žaloby ze dne 6. 4. 2025 ve spojení s poštovním podacím lístkem z téhož dne (CEPR) soud zjistil, že žalobce vyzval žalovaného k úhradě částky 42 267,92 Kč, která měla být dle jeho tvrzení součtem pohledávky samotné a dalších nákladů a sankcí. Nicméně doručení této výzvy prokázáno nebylo, tudíž nebylo možno ani vycházet z domněnky dojití třetího pracovního dne po odeslání dle ustanovení § 573 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jako o. z.), ve znění pozdějších právních předpisů (k tomu srov. usnesení Ústavního soudu ze dne 6. 8. 2019, sp. zn. II. ÚS 2403/19, který v bodě 8 dovodil, že „Jestliže stěžovatelka podpůrně argumentuje ustanovením § 573 obč. zák., který zakotvuje domněnku dojití zásilky, je k tomu třeba uvést, že tato vyvratitelná domněnka platí jen v situaci, kdy zásilka adresátovi prokazatelně došla. Nejedná se tedy o domněnku dojití písemnosti, která nebyla adresátovi prokazatelně doručena, ale byla prokazatelně odeslána (viz zákonná dikce "došlá zásilka").“).

5. Oproti tomu - ze Smlouvy označené číslem Anonymizováno (CEPR) soud žádné rozhodné skutečnosti zjistit nemohl, protože Smlouva nebyla ze strany žalovaného podepsána, a z pouhého tvrzení žalobce, že žalovaný projevil svou vůli uzavřít právě Smlouvu s tímto obsahem zasláním elektronického kódu Anonymizováno, soud bez dalších důkazu nemohl mít tuto skutečnost za prokázánu. - z Formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru (CEPR) soud žádné rozhodné skutečnosti zjistit nemohl, protože nebylo prokázáno, že právě s touto listinou byl žalovaný seznámen. - z přiložené listiny označené jako Informace o vlastníkovi (CEPR) soud žádné rozhodné skutečnosti zjistit nemohl, protože se obsahově jednalo o nikým nepodepsanou tabulku vyhotovenou patrně společností Anonymizováno bez důkazní hodnoty.

6. Jiné důkazy žalobce k prokázání svých rozhodných tvrzení soudu nepředložil ani neoznačil a soud je tudíž nemohl provést.

7. Závěr, který soud provedeným dokazováním o skutkovém stavu učinil, je následující: a) Společnost Anonymizováno ze svého účtu č. č. účtu převedla dne 18. 1. 2024 na účet žalovaného č. č. účtu částku 12 000 Kč a tato částka byla na účet žalovaného i připsána. b) Nebylo prokázáno, že by společnost Anonymizováno s žalovaným uzavřela Smlouvu, na jejímž základě mělo k převodu výše uvedené částky coby úvěru na účet žalovaného dojít. c) Nebylo nijak prokázáno tvrzení žalobce (ostatně samo o sobě velmi obecné), že by společnost Anonymizováno před uzavřením Smlouvy relevantním způsobem posuzovala úvěruschopnost žalovaného. d) Bylo prokázáno, že pohledávka společnosti Anonymizováno za žalovaným označená číslem Smlouvy byla postoupena přímo žalobci.

8. Lze tedy shrnout, že pro rozhodnutí věci významné skutečnosti uvedené ad b) a c) výše nebyly při tomto řízení prokázány. Protože se žalobce k soudnímu jednání nedostavil, nemohl být soudem vyzván podle ust. § 118a odst. 1, odst. 3 občanského soudního řádu k doplnění rozhodných tvrzení a k označení důkazů k jejich prokázání. Nemohl být ani soudem upozorněn na možnost jiného právního posouzení dle ust. § 118a odst. 2 občanského soudního řádu.

9. Podle ust. § 101 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jako o.s.ř.) K tomu, aby bylo dosaženo účelu řízení, jsou účastníci povinni zejména (a) tvrdit všechny pro rozhodnutí významné skutečnosti; neobsahuje-li všechna potřebná tvrzení žaloba (návrh na zahájení řízení) nebo písemné vyjádření k ní, uvedou je v průběhu řízení, (b) plnit důkazní povinnost (§ 120 odst. 1) a další procesní povinnosti uložené jim zákonem nebo soudem, (c) dbát pokynů soudu. Podle ust. § 120 odst. 1 o.s.ř. Účastníci jsou povinni označit důkazy k prokázání svých tvrzení. Soud rozhoduje, které z navrhovaných důkazů provede.

10. Podle ust. § 2991 o. z. Kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle ust. § 2991 odst. 2 o.z. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Podle § 2993 věta prvá o.z. Plnila-li strana, aniž tu byl splatný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Podle ust. § 1958 odst. 2 o.z. Neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. Podle ust. § 1970 o.z. Po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

11. Aktivní věcná legitimace žalobce vyplývá z předložené smlouvy o postoupení pohledávek a z oznámení o postoupení pohledávky.

12. Na skutkový stav popsaný výše, kdy zejména nebylo prokázáno tvrzené uzavření Smlouvy, avšak bylo prokázáno poskytnutí částky 12 000 Kč, soud aplikoval zejména výše uvedené právní normy a dospěl k závěru, že smluvní vztah mezi účastníky je třeba posoudit po právní stránce podle zásad o vydání bezdůvodného obohacení, kdy předchůdkyně žalobce žalovanému ve smyslu cit. ust. § 2991 odst. 2 o. z. plnila bez právního důvodu částku 12 000 Kč, tudíž žalovaný je dle cit. § 2993 věta prvá o.z. povinen tuto částku žalobci vydat, což však dle tvrzení žalobce do dnešního dne neučinil. Bylo tak na žalovaném, aby případně tvrdil a prokazoval, že tuto částku, nebo alespoň část z ní, uhradil, což však žalovaný při tomto řízení neučinil. Pohledávka se ve smyslu cit. ust. § 1958 odst. 2 o.z. stala splatnou až dne 4. 5. 2026, kdy byla žaloba doručena žalovanému, když k vyúčtování dlužné částky předžalobní výzvou soud nemohl přihlížet, protože nebylo doloženo, že by byla žalovanému skutečně doručena. Soud proto žalovanému uložil zaplatit žalobci dlužnou částku 12 000 Kč spolu s úrokem z prodlení v zákonem stanovené výši 11,5 % p.a. za dobu od 5. 5. 2026 do zaplacení, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku, a ve zbylé části žalobu zamítl, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozsudku.

13. Soud k tomu dále podotýká, že i pokud by po skutkové stránce dospěl k závěru, že k žalobcem tvrzenému právnímu jednání – uzavření Smlouvy mezi předchůdkyní žalobce a žalovaným skutečně došlo, nemohl by přehlédnout, že ze strany žalobce nebylo prokázáno, že předchůdkyně žalobce při uzavírání Smlouvy splnila svou povinnost uvedenou v ust. § 86 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších právních předpisů (dále jako ZSÚ). Následkem porušení této povinnosti je ve smyslu § 87 odst. 1 ZSÚ absolutní neplatnost Smlouvy a za této situace by pak soudu stejně nezbylo, než vztah mezi účastníky posoudit podle cit. ust. §§ 2991 a násl. o.z. upravujících vydání bezdůvodného obohacení.

14. Při rozhodování o náhradě nákladů řízení, postupoval soud podle § 142 odst. 2 o.s.ř., tedy podle kritéria úspěchu ve věci, když v souladu se závěry uvedenými v nálezu Ústavního soudu ČR sp. zn. II. ÚS 586/05 ze dne 15.11.2007 při posuzování kritéria úspěchu ve věci vycházel nikoli pouze z výše jistiny, ale rovněž z úroku z prodlení kapitalizovaného ke dni vyhlášení rozsudku. Žalobkyně požadovala částku 17 395 Kč, na úroku z prodlení 14,75 % p.a. z této jistiny za dobu od 18. 2. 2024 do částečného zpětvzetí žaloby dne 21. 8. 2025 částku 3 867,14 Kč a na úroku z prodlení 14,75 % p.a. z částky 17 039,93 Kč (po částečném zpětvzetí) za dobu od 22. 8. 2025 do vynesení rozsudku dne 28. 5. 2026 další částku 1 928,08 Kč, celkem tedy 23 190,22 Kč. Úspěšná byla pouze co do jistiny 12 000 Kč a co do úroku z prodlení 11,5 % p.a. z této částky za dobu od 5. 5. 2026 do vynesení rozsudku 28. 5. 2026 ve výši 90,74 Kč, celkem tedy co do částky 12 090,74 Kč. Žalobkyně tedy byla celkově úspěšná z 52,10 % a naopak z 47,90 % byla neúspěšná. Je tedy zřejmé, že její úspěch byl přibližně stejný, jako její neúspěch. Soud proto dle § 142 odst. 2 o.s.ř. vyslovil, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů tohoto řízení. Proti tomuto rozsudku je možno podat odvolání ve lhůtě do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení prostřednictvím podepsaného soudu ke Krajskému soudu v Ostravě ve dvojím vyhotovení.