11 C 18/2024

Plný text

Okresní soud ve Vsetíně rozhodl samosoudcem JUDr. Ing. Radomírem Cábem v právní věci žalobců: a) Jméno žalobce A , narozený datum narození bytem adresa b) Jméno žalobce B , narozený datum narození bytem adresa c) Jméno žalobce C , narozená datum narození bytem adresa všichni zastoupeni advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalované: jméno žalované , IČO IČO sídlem adresa zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta o odstranění stavby,

I. Žaloba, aby žalovaný byl povinen odstranit z pozemku parc.č. , hodnota, v k.ú. a obci , adresa, stavbu vodovodu – samospádného vodojemu, včetně všech staveb a zařízení, které s ním provozně souvisí, se zamítá.

II. Žalobce a), žalobce b) a žalobkyně c) jsou povinni zaplatit žalovanému společně a nerozdílně k rukám jeho právního zástupce náhradu nákladů řízení ve výši 13 547 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobou podanou u zdejšího soudu dne 11. 1. 2024 domáhali se žalobci, aby soud žalovanému uložil odstranit z pozemku parc.č. , hodnota, v k.ú. a obci , adresa, (dále jako Pozemek) stavbu označenou jako „stavba vodovodu – samospádného vodojemu, včetně staveb a zařízení, které s ním provozně souvisí (dále jako Stavba). Tvrdili, že jsou podílovými spoluvlastníky Pozemku (jakož i dalších pozemků v okolí) a že se na něm nachází Stavba, která byla vybudována v roce , Anonymizováno, a v roce , Anonymizováno, zkolaudována, avšak podmínky uvedené v kolaudačním rozhodnutí nebyly splněny a nebylo ani dohledáno územní rozhodnutí a stavební povolení. Do roku , Anonymizováno, byla Stavba vedena v majetku žalovaného, pak z něj byla vyřazena a v roce , Anonymizováno, opět zařazena. Za zatížení Pozemku Stavbou žalobci od žalovaného nedostávají žádné finanční plnění a odběr vody z Pozemků způsobuje, že žalobci nemají dostatek vody ve své nemovitosti, což je způsobeno i tím, že oproti stavu v době vybudování Stavby v roce , Anonymizováno, , kdy ji užívalo pět domácností, ji nyní užívá cca patnáct vlastníků nemovitostí. V roce , Anonymizováno, byl schválen záměr žalovaného převést Stavbu do vlastnictví třetích osob (jejích uživatelů) a dne , datum, byl tento záměr schválen , Anonymizováno, žalovaného. Mají za to, že Stavba je na Pozemku bez jejich souhlasu či jiného práva, její existence logicky vyžaduje i zajištění přístupu a toto žalobce omezuje ve výkonu jejich vlastnického práva k Pozemku.

2. Podáním ze dne 17. 6. 2024 (čl. 36 a násl.) žalobci doplnili, že Stavba byla povolena rozhodnutím , adresa, o schválení stavby podle § 24 vl. nar. č. 14/59 Sb. ze dne , datum, s tím, že je nutno provést oplocení, bakteriologický a chemický rozbor vody, na hlavním potrubí osadit uzavírací ventil a v manipulační šachtě osadit řádný kovový žebřík, což však nebylo nikdy provedeno. Dále namítali, že žalovaný až do roku , Anonymizováno, nedisponoval povolením pro nakládání s vodami, z čehož dovozovali, že Stavba nemohla být řádně užívána, že v projektové dokumentaci je Stavba nedostatečně identifikována a není známo, v jakém stavu se nachází. Žalobci jsou tak v situaci, kdy na jejich Pozemku se nachází Stavba, která byla užívána bez splnění stanovených podmínek, nesplňuje zákonné normy a řadu let byla provozována nezákonně, tudíž mají za to, že by měla být odstraněna. Nadto realizace záměru žalovaného převést vlastnické právo několika spoluvlastníkům by ve svém důsledku znásobila zásahy do jejich vlastnického práva k Pozemku.

3. Žalovaný se k podané žalobě vyjádřil podáním ze dne 23. 8. 2024 (čl. 54 a násl.). Učinil nesporným, že Stavbu vlastní a provozuje, zdůraznil však, že Stavba není neoprávněná, neboť předchůdce žalobců ve vlastnictví Pozemku , Jméno žalobce B, udělil s jejím umístěním souhlas. Nadto je Stavba vodním dílem ve smyslu vodního zákona, přičemž dle ust. § 59a tohoto zákona vzniklo na Pozemku ve prospěch Stavby věcné břemeno. Dále uvedl, že nikdy nepřestal být vlastníkem Stavby, a i mezi lety , Anonymizováno, až , Anonymizováno, Stavbu vlastnil a provozoval, a v minulosti na ní prováděl udržovací práce. I pokud by z faktu, že Stavba byla v roce , Anonymizováno, vyřazena z účetní evidence žalovaného, bylo možno dovozovat, že ji opustil, tato skutečnost by neměla žádný vliv na existenci jeho vlastnického práva, protože desetiletá doba by v souladu s § 3067 občanského zákoníku začala plynout až dne , datum, .

4. Soud k návrhu účastníků provedl následující důkazy, z nichž zjistil:- z výpisu z katastru nemovitostí (čl. 12-14 a 18-19), že žalobci jsou podílovými spoluvlastníky mimo jiné i Pozemku. Jedná se o lesní pozemek o výměře , Anonymizováno, m2. Žalobce a) nabyl jeho id. ½ na základě usnesení , adresa, o potvrzení dědictví ze dne , datum, , č.j. , Anonymizováno, , zbývající id. ½ nabyli žalobce b) a žalobkyně c) do (nyní) , Anonymizováno, na základě smlouvy o převodu nemovitostí , Anonymizováno, ze dne , datum, .- z přípisu žalovaného z 16. 8. 2023 (čl. 15), že , Anonymizováno, žalovaného na svém , Anonymizováno, dne , datum, schválilo prodej Stavby jejím uživatelům, k čemuž však zatím nedošlo, že žalobci dle žalovaného nemají předkupní právo ke Stavbě a konečně že celou situaci v lokalitě , Anonymizováno, by dle názoru žalovaného vyřešilo vybudování nového veřejného vodovodu, k čemuž chybí souhlas vlastníků pozemku parc.č. , hodnota, .- z katastrální mapy (čl. 16) a náčrtu vodojemu , Anonymizováno, (čl. 50) základní místopisné údaje o Pozemku.- z rozhodnutí , právnická osoba, ze dne , datum, , sp.zn. , spisová značka, (čl. 41-42), že žalovanému bylo vydáno povolení k odběru podzemních vod na Pozemku za účelem zásobování obyvatel v lokalitě , adresa, vodou.- z rozhodnutí , právnická osoba, ze dne , datum, , č.j. , spisová značka, . (čl. 50v a 59), že žalovanému bylo na základě místního šetření a splnění dalších podmínek uděleno povolení ke skupinovému vodovodu tvořeném studnou jako pramenní jímkou, akumulační nádrží a gravitačním vodovodním řadem pro občany v údolí , adresa, .- z rozhodnutí , právnická osoba, ze dne , datum, , č.j. , spisová značka, (čl. 51v-52, 60), že vzhledem k výsledku provedeného kolaudačního řízení bylo žalovanému uděleno povolení k uvedení vodovodu do trvalého užívání, a to za stanovených podmínek.- ze souhlasu , jméno FO, , bytem , adresa, , s výstavbou Stavby (čl. 61-62), že , Jméno žalobce B, dne , datum, sdělil, že „Proti vybudování vodojemu pro skupinový vodovod občanů ve , Anonymizováno, nemám žádných námitek. Jelikož je budován na mém pozemku, požaduji, aby po provedení výstavby bal dán terén do původního stavu. Dále požaduji, aby byl na potrubí naproti mému rodinnému domku osazen , Anonymizováno, pro případné napojení. Prostor kolem vodojemu do dobudování požaduji prozatímně ohradit.“- z dokladu o nabytí Pozemku žalobcem a) (čl. 70-71), že usnesením , adresa, ze dne , datum, ve věci dodatečného projednání po , jméno FO, , posledně bytem , Anonymizováno, bylo žalobci a) potvrzeno nabytí dědictví, které představovalo mimo jiné i podíl o velikosti id. ½ na Pozemku. Usnesení nabylo právní moci dne , datum, .- z notářského zápisu , Anonymizováno, (čl. 72v-73), že žalobce b) a žalobkyně c) nabyli kupní smlouvou mimo jiné i id. ½ Pozemku od , jméno FO, bytem , adresa, .- z faktury č. , hodnota, (čl. 63), že , jméno FO, vyúčtoval žalovanému za „vsazení vodoměru a výměnu kulových ventilů na části vodovodu , adresa, “ dne , datum, částku 18 811 Kč bez DPH.- z ohlášení udržovacích prací (čl. 64-66), že žalovaný dne , datum, ohlásil , právnická osoba, , že jako vlastník Stavby provede vyčištění jímacího objektu tvořeného kamenivem a perforovanou novodurovou trubkou o délce cca 1,5m a poté bude do jímacího objektu osazena šachta s pokopem, přičemž s provedením těchto prací bylo plánováno na měsíc , Anonymizováno, . Přílohou byl situační nákres a technická zpráva.- z faktury č. , hodnota, (čl. 67), že , jméno FO, vyúčtoval žalovanému za opravu vodovodního potrubí a vodojemu , Anonymizováno, dne , datum, částku 2 835 Kč.

5. Z ostatních provedených důkazů soud nezjistil skutečnosti významné pro posouzení věci, proto tyto důkazy dále neuvádí ani nehodnotí.

6. Návrh žalobců na doplnění dokazování stavebním spisem ke stavbě vodojemu soud při jednání dne , datum, zamítl z důvodu, že spisem jako takovým důkaz provést nelze. Současně je poučil, že spis od , Anonymizováno, vyžádal, tudíž je možno do něj nahlédnout a případně navrhnout důkaz konkrétní listinou v něm se nacházející. Návrh žalobců na provedení důkazu listinou „zařazení stavby vodovodu do majetku žalovaného“, kterou by si měl soud vyžádat u žalovaného, soud zamítl z důvodu, že postupem podle § 128 občanského soudního řádu nelze nutit účastníka, aby poskytl informace nezbytné k úspěšnému vedení sporu druhou stranou (k tomu srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 18. 2. 2009, sp.zn. 23 Odo 1612/2006). Návrh žalobců na doplnění dokazování znaleckým posouzením funkčnosti stavby vodovodu a jeho vlivu na zásobování objektu žalobců a dále znaleckým posudkem na posouzení otázky, zda stavba vodovodu odpovídá projektové dokumentaci, soud zamítl pro nadbytečnost, když tyto otázky nebyly pro rozhodnutí věci významné. Návrh žalobců na doplnění dokazování listinou z , datum, (čl. 84-85) soud zamítl proto, že tento důkazní návrh byl učiněn až po koncentraci řízení. Návrh žalobců na doplnění dokazování povoleními pro nakládání s vodami vydanými před , datum, a opakovaný návrh na doplnění dokazování listinou o zařazení Stavby do majetku žalovaného soud zamítl, protože žalobci tyto listiny ve lhůtě stanovené soudem při jednání dne , datum, (při němž bylo řízení zkoncentrováno) nezaložili do spisu a nadto tyto listiny dle názoru zástupkyně žalobců ani neexistují.

7. Hodnocením provedených důkazů jednotlivě i v jejich vzájemných souvislostech dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu: Žalobci jsou podílovými spoluvlastníky mimo jiné i Pozemku, kdy žalobce a) nabyl svůj podíl o velikosti id. ½ v roce , Anonymizováno, dědictvím po zesnulém , jméno FO, , naposledy bytem , adresa, , a žalobci b) a c) nabyli svůj podíl o velikosti id. ½ v roce , Anonymizováno, koupí od , jméno FO, . Na základě bezpodmínečného souhlasu vlastníků dotčených nemovitostí, mimo jiné i souhlasu , jméno FO, , předchůdce žalobců ve vlastnictví Pozemku, byla žalovanému dne , datum, rozhodnutím , právnická osoba, uděleno povolení ke zhotovení Stavby, a rozhodnutím téhož orgánu ze dne , datum, byl žalovanému udělen souhlas k uvedení Stavby do trvalého užívání. Stavba, která je tvořena prameništěm, rezervoárem a vodovodním řadem, je od té doby užívána k zásobování k ní připojených nemovitostí vodou. Žalovaný rovněž provádí její údržbu a drobné rekonstrukce. Dne , datum, bylo žalovanému vydáno povolení k odběru podzemních vod na Pozemku za účelem zásobování obyvatel v lokalitě , adresa, , vodou.

8. Podle § 498 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších právních předpisů (dále jako o.z.) Nemovité věci jsou pozemky a podzemní stavby se samostatným účelovým určením, jakož i věcná práva k nim, a práva, která za nemovité věci prohlásí zákon. Stanoví-li zákon, že určitá věc není součástí pozemku, a nelze-li takovou věc přenést z místa na místo bez porušení její podstaty, je i tato věc nemovitá. Podle § 509 o.z. Liniové stavby, zejména vodovody, kanalizace nebo energetická či jiná vedení, a jiné předměty, které ze své povahy pravidelně zasahují více pozemků, nejsou součástí pozemku. Má se za to, že součástí liniových staveb jsou i stavby a technická zařízení, která s nimi provozně souvisí.

9. Podle § 55 odst. 1 písm. c) zákona č. 254/2001 Sb., vodního zákona, ve znění pozdějších právních předpisů (dále jen VodZ) Vodní díla jsou stavby, které slouží ke vzdouvání a zadržování vod, umělému usměrňování odtokového režimu povrchových vod, k ochraně a užívání vod, k nakládání s vodami, ochraně před škodlivými účinky vod, k úpravě vodních poměrů nebo k jiným účelům sledovaným tímto zákonem, a to zejména … (c) stavby vodovodních řadů a vodárenských objektů včetně úpraven vody, kanalizačních stok, kanalizačních objektů, čistíren odpadních vod, jakož i stavby k čištění odpadních vod před jejich vypouštěním do kanalizací, Podle § 59a odst. 1 VodZ Vlastník pozemku je povinen strpět za jednorázovou náhradu na svém pozemku vodní dílo vybudované před 1. lednem 2002 a jeho užívání. Tato povinnost vázne na pozemku jako služebnost ve prospěch vodního díla, a není-li to možné, tak ve prospěch osoby, která je vlastníkem stavby vodního díla podle § 55 odst. 1 tohoto zákona.

10. Po právní stránce soud konstatuje, že Stavba je ve smyslu cit. ust. §§ 498 a 509 o.z. samostatnou nemovitou věcí, a jako taková je ve vlastnictví žalovaného, tedy osoby odlišné od žalobců jako podílových spoluvlastníků Pozemku, na němž se nachází, když žalovaný nabyl vlastnické právo ke Stavbě jejím zhotovením v druhé polovině roku , Anonymizováno, , nejpozději , datum, . Pokud žalobci v této souvislosti upozorňovali, že rada žalovaného ke dni , datum, schválila vyřazení Stavby z majetku žalovaného a že teprve v roce , Anonymizováno, tam měl být znovu zařazen, tato skutečnost nebyla významná, protože pouhým vyřazením z majetku z účetní evidence (či jeho opětovným zařazením) nemohl žalovaný pozbýt (či následně zase nabýt) vlastnické právo ke Stavbě jako nemovité věci.

11. Nadto případný převod vlastnictví ke Stavbě by nemohl mít vliv na existenci zákonného věcného břemene, která je dále dovozována, ale pouze na pasivní legitimaci žalovaného, neboť pokud by bylo (hypoteticky) zjištěno, že žalovaný není vlastníkem Stavby, logickým důsledkem by bylo zamítnutí žaloby pro nedostatek pasivní věcné legitimace.

12. Soud dále konstatuje, že Stavba je vodním dílem ve smyslu cit. ust. § 55 odst. 1 písm. c) VodZ, které bylo vybudováno dlouho před 1. lednem 2002. Ve smyslu cit. ust. § 59 VodZ proto vzniklo ve prospěch žalovaného jako vlastníka Stavby věcné břemeno ex lege zatěžující Pozemek, které žalobcům coby jeho vlastníkům brání v tom, aby se úspěšně domáhali jejího odstranění. Ostatně Nejvyšší soud ve svém rozsudku ze dne 18. 9. 2019, sp.zn. 22 Cdo 1427/2019 dospěl k závěru, že Protože vodní dílo může být jak věcí – stavbou ve smyslu občanského práva a tedy může být za podmínek uvedených zejména v § 3055 o. z. ve vlastnictví někoho jiného než vlastníka pozemku, tak i součástí pozemku, může být žaloba na jeho odstranění jak žalobou na vypořádání neoprávněné stavby, tak i negatorní žalobou na odstranění výsledku stavebních prací. Je rozhodné, zda vodní dílo je samostatnou věcí – předmětem vlastnického práva. Nicméně existence legálního věcného břemene (§ 59a vodního zákona) brání jak vyhovění žalobě na vypořádání neoprávněné stavby, tak i na vyhovění negatorní žalobě na odstranění zemních prací, resp. uvedení pozemku do původního stavu. Pokud tedy soud učiní závěr o existenci uvedeného legálního věcného břemene, může žalobu na odstranění vodního díla včetně jeho součástí zamítnout, aniž by musel zkoumat, zda dílo je či není věcí – předmětem vlastnického vztahu.

13. Již z tohoto důvodu, tedy existence věcného břemene ex lege ve prospěch žalovaného, bylo nutno žalobu jako nedůvodnou zamítnout.

14. I pokud by však soud odhlédl od skutečnosti, že na Pozemku vázne věcné břemeno umístění Stavby coby vodního díla, musel by dojít ke stejnému rozhodnutí ve věci. Judikatura již dříve dovodila, že oprávněnost stavby je třeba posoudit podle právní úpravy, která tu byla v době jejího vzniku (srov. např. rozhodnutí Nejvyššího soudu sp.zn. 22 Cdo 2392/99), zatímco vypořádání mezi stavebníkem a vlastníkem pozemku, na němž je stavba umístěna, se v případě neoprávněných staveb zcela zřízených na cizím pozemku před nabytím účinnosti o.z. nadále řídí příslušnými ustanovením zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, ve znění účinném po 1. 1. 1992, tedy zejména jeho ustanovením § 135c (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 16. 3. 2016, sp. zn. 22 Cdo 4461/2015). Provedeným dokazováním přitom bylo prokázáno, že pan , jméno FO, , který je přímým předchůdcem žalobců ve vlastnictví Pozemku, dne , datum, , udělil souhlas s umístěním Stavby na Pozemku. Je tedy zřejmé, že žalovaný Stavbu na Pozemku zhotovil na základě časově neomezeného obligačního práva a Stavbu proto nelze mít za neoprávněnou. Není proto důvod ji jako neoprávněnou vypořádávat (v tomto případě jejím odstraněním dle ust. § 135c odst. 1 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku ve znění účinném od 1. 1. 1992), jak žalobci požadují.

15. Pokud žalobci v té souvislosti tvrdili, že podmínky uvedené v rozhodnutí o schválení stavby dle § 24 vl.nař.č. 14/59 Sb. nebyly splněny, či že žalovaný neměl před rokem , Anonymizováno, disponovat povolením k nakládání s vodami, nebyla toto tvrzení pro rozhodnutí věci významná. Je nutno zdůraznit, že předmětem tohoto řízení je zjištění, zda se nejedná o neoprávněnou stavbu, nikoli o tzv. černou stavbu ve smyslu příslušných stavebně právních předpisů [srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 10. 5. 2017, sp.zn. 22 Cdo 5780/2016, z nějž se podává, že Stavba je neoprávněná tehdy, stavěl-li někdo na cizím pozemku, aniž by mu svědčil právní titul, umožňující na cizím pozemku zřídit stavbu. Pro klasifikaci stavby jako neoprávněné není rozhodující, zda stavebník měl či neměl stavební povolení, a bez dalšího není rozhodné ani vydané kolaudační rozhodnutí. Závěr o oprávněnosti stavby je spojen výhradně s existencí občanskoprávního titulu k výstavbě, a nikoliv se stavebním povolením a kolaudačním rozhodnutím, resp. jejich absencí. Tedy při rozhodování o neoprávněné stavbě není rozhodující, zda jde ve smyslu stavebních předpisů o stavbu povolenou či nikoli.].

16. Nad rámec výše uvedeného soud podotýká, že dle jeho názoru by k vyřešení celé situace nepochybně přispělo, pokud by se podařilo v dané lokalitě vybudovat veřejný vodovod, jak ostatně žalovaný ve svém přípise z 16. 8. 2023 (čl. 15) uvádí, čímž by byl odstraněn základní problém s nedostatkem vody. Žalovaný by v této souvislosti mohl zvážit, zda je skutečně nezbytné do té doby provádět dispozice s vlastnickým právem ke Stavbě, když právě toto je z hlediska žalobců obzvláště problematické, jak ostatně v průběhu tohoto řízení z jejich strany opakovaně zaznělo.

17. O nákladech řízení soud rozhodl podle ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř., s přihlédnutím k tomu, že v tomto případě byl z procesního hlediska plně úspěšným účastníkem řízení žalovaný, jemuž tak přísluší právo na náhradu nákladů řízení v plné výši tvořenéa) odměnou advokáta za 4 úkony právní pomoci (příprava a převzetí, sepis vyjádření k žalobě, účast při jednání dne , datum, a účast u jednání dne , datum, ) ve výši 4 x 1 500 Kč = 6 000 Kč dle ust. § 7 bod 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, ve znění pozdějších právních předpisů (dále jako Vyhláška), když soud pro účely stanovení sazby mimosmluvní odměny vycházel z tarifní hodnoty sporu 10 000 Kč stanovené dle ust. § 9 odst. 1 Vyhlášky;b) paušální náhradou hotových výdajů za první dva z výše uvedených úkonů právní pomoci ve výši 2 x 300 Kč = 600 Kč dle ust. § 13 odst. 4 Vyhlášky ve znění účinném do 31. 12. 2024;c) paušální náhradou hotových výdajů za další dva z výše uvedených úkonů právní pomoci ve výši 2 x 450 Kč = 600 Kč dle ust. § 13 odst. 4 Vyhlášky ve znění účinném od 1. 1. 2025;d) náhradou cestovních nákladů osobním automobilem , Anonymizováno, reg.zn. , SPZ, jednání dne , datum, a dne , datum, na trase , adresa, a zpět v délce 140 km, což při spotřebě 8,7 l BA/100 km a vyhláškové ceně 35,80 Kč za litr paliva činí 2 x 140 x (5,80 + 35,80 x 8,7 / 100) = 2 x 1 248 Kč = 2 496 Kč;e) náhradou za čas zmeškaný cestou k jednání ve dnech , datum, a , datum, vždy v rozsahu čtyř započatých půlhodin, což dle § 14 odst. 3 Vyhlášky činí 2 x 4 x 150 Kč = 1 200 Kč;g) náhradou za 21% DPH ve výši 2 351 Kč;a celkem činí částku 13 547 Kč, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozsudku.

18. Místo plnění náhrady nákladů řízení bylo stanoveno dle ust. § 149 odst. 1 o.s.ř., datum plnění dle ust. § 160 odst. 1 věta prvá o.s.ř.