11 C 20/2025

Plný text

Okresní soud ve Vsetíně rozhodl samosoudcem JUDr. Ing. Radomírem Cábem ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně , IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o zaplacení 14 684,22 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 7 100 Kč, a to v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 500 Kč měsíčně, splatných vždy k 25. dni v měsíci, počínaje měsícem následujícím po měsíci, v němž tento rozsudek nabude právní moci, až do úplného zaplacení.

II. V části, v níž se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení další částky 7 684,22 Kč a úroku z prodlení ve výši 15 % p.a. z částky 14 684,22 Kč za dobu od 9. 3. 2023 do zaplacení, se žaloba zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobou - návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu doručeným zdejšímu soudu dne 5. 2. 2025 domáhal se žalobce na žalovaném zaplacení částky 14 684,22 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % p.a. z částky 14 684,22 Kč za dobu od 9. 3. 2023 do zaplacení. Tvrdil, že jeho předchůdkyně společnost , právnická osoba, (dále jako společnost , Anonymizováno, ) uzavřela s žalovaným dne 7. 2. 2023 smlouvu o úvěru (dále jako Smlouva), na jejímž základě žalovanému poskytla úvěr v celkové výši 7 100 Kč, který měl být splacen nejdéle dne 8. 3. 2023, což však žalovaný neučinil a tento úvěr společně s poplatkem ve výši 7 584,22 Kč nadále dluží. Úvěr byl poskytnut prostřednictvím webové stránky www., Anonymizováno, .cz, kde se žalovaný registroval a poté požádal o poskytnutí úvěru. Dále žalobce uvedl, že před poskytnutím úvěru společnost , Anonymizováno, žalovaného lustrovala ve veřejně dostupných databázích ISIR, CEE, CRKI, EUCB a na základě toho nedospěla k pochybám ohledně jeho platební schopnosti, žádosti o úvěr proto vyhověla a úvěr dne 7. 2. 2023 žalovanému převodem na jeho účet č. , č. účtu, poskytla. Žalovaný však dlužnou částku neuhradil. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 10. 12. 2024 byla pohledávka postoupena žalobci. Žalobce poté zastoupen svým právním zástupcem žalovanému zaslal dne 20. 12. 2024 předžalobní upomínku, avšak žalovaný dluh neuhradil. K jednání dne 3. 7. 2025 se žalobkyně po předchozí řádné omluvě nedostavila.

2. Žalovaný se k žalobě vyjádřil při jednání dne 3. 7. 2025. Učinil nesporným, že Smlouvu se společností , Anonymizováno, prostřednictvím internetu uzavřel, že částku 7 100 Kč obdržel a že z ní ničeho nevrátil. Nevzpomíná si, že by se jej společnost , Anonymizováno, před uzavřením Smlouvy ptala na jeho majetkové a výdělkové poměry. K dotazu soudu doplnil, že v jeho možnostech je splácet dluh splátkami ve výši 500 Kč měsíčně.

3. Při jednání byly provedeny následující důkazy, z nichž soud zjistil:- ze Smlouvy (CEPR) s přihlédnutím ke skutkovým tvrzením žalovaného, že žalovaný jako dlužník se společností , Anonymizováno, jako věřitelkou uzavřel dne 6. 2. 2023 smlouvu, jíž se společnost , Anonymizováno, zavázala poskytnout žalovanému bezúčelový spotřebitelský úvěr ve výši 7 100 Kč převodem na jeho bankovní účet a žalovaný se jej zavázal spolu s úrokem ve výši 40 % p.a. a poplatkem ve výši 7 584,22 Kč splatit nejdéle do 8. 3. 2023. Pro případ prodlení se zaplacením jakékoli splátky byla sjednána smluvní pokuta 0,1 % p.d. z dlužné částky.- ze standardní informace o spotřebitelském úvěru (CEPR), že společnost , Anonymizováno, vyhotovila dokument, jímž žalovaného informovala o základních parametrech úvěru, jako je výše úvěru, výše splátek, výše úrokové sazby, RPSN ve výši 9 742,60 % apod.- z potvrzení o provedení tuzemské úhrady, že společnost , právnická osoba, potvrdila, že dne 7. 2. 2023 převedla částku 7 100 Kč z účtu společnosti , Anonymizováno, na účet č. , č. účtu, uvedený ve Smlouvě jako účet žalovaného.- z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 20. 12. 2024, že společnost , Anonymizováno, oznámila žalovanému, že svou pohledávku dne 10. 12. 2024 postoupila žalobkyni.- z výzvy před podáním žaloby ze dne 20. 12. 2024 ve spojení s poštovním podacím lístkem z téhož dne (CEPR), že žalobkyně žalovaného vyzývala k úhradě částky v celkové výši 30 852,45 Kč, kdy tento dluh měl vzniknout na základě smlouvy o spotřebitelském úvěru uzavřené dne 7. 2. 2023 se společností , Anonymizováno, .- průměrná úroková sazba u nových úvěrů poskytovaných bankami činila v měsíci 2/2023.- z výpovědi žalovaného jako účastníka řízení, že je zcela nemajetný, bydlí v sociálním bytě pronajatém od města, jeho příjem činí 20 000 Kč čistého, avšak z něj jsou prováděny srážky na úhradu předchozích dluhů, takže reálně dostane cca 16 000 Kč čistého a z toho musí platit nájemné 8 500 Kč a dále musí živit sebe a svou přítelkyni, která je v evidenci uchazečů o zaměstnání vedené u Úřadu práce.

4. Hodnocením těchto důkazů jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti a s přihlédnutím ke skutkovým tvrzením žalovaného dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu: Společnost , Anonymizováno, a žalovaný dne 6. 2. 2023 uzavřeli Smlouvu, kterou se společnost , Anonymizováno, zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 7 100 Kč a žalovaný se zavázal tento úvěr společně s úrokem 40 % p.a. a poplatkem 7 584,22 Kč splatit nejdéle dne 8. 3. 2023. Dne 7. 2. 2023 byla částka 7 100 Kč na účet žalovaného převedena. Žalovaný dlužnou částku ani zčásti nesplatil. Pohledávka společnosti , Anonymizováno, byla dne 10. 12. 2024 postoupena žalobkyni. Žalovaný je zcela nemajetný, žije v sociálním bytě, jeho příjem činí 20 000 Kč měsíčně, z čehož mu po splátkách dluhů zůstane 16 000 Kč měsíčně a z této částky musí platit nájem bytu 8 500 Kč měsíčně a dále živit sebe i svou přítelkyni. Je v jeho možnostech splácet 500 Kč měsíčně.

5. Nebylo nijak prokázáno tvrzení žalobkyně (ostatně samo o sobě velmi obecné), že by společnost , Anonymizováno, před uzavřením Smlouvy relevantním způsobem posuzovala úvěruschopnost žalovaného. Protože se žalobkyně k soudnímu jednání nedostavila, nemohla být soudem vyzvána podle ust. § 118a odst. 1, odst. 3 občanského soudního řádu k doplnění rozhodných tvrzení a k označení důkazů k jejich prokázání stran toho, že před poskytnutím úvěru byla řádně ověřena úvěruschopnost žalovaného. Nemohla být ani soudem upozorněna na možnost jiného právního posouzení dle ust. § 118a odst. 2 občanského soudního řádu.

6. Podle ust. § 101 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jako o.s.ř.) K tomu, aby bylo dosaženo účelu řízení, jsou účastníci povinni zejména (a) tvrdit všechny pro rozhodnutí významné skutečnosti; neobsahuje-li všechna potřebná tvrzení žaloba (návrh na zahájení řízení) nebo písemné vyjádření k ní, uvedou je v průběhu řízení, (b) plnit důkazní povinnost (§ 120 odst. 1) a další procesní povinnosti uložené jim zákonem nebo soudem, (c) dbát pokynů soudu. Podle ust. § 120 odst. 1 o.s.ř. Účastníci jsou povinni označit důkazy k prokázání svých tvrzení. Soud rozhoduje, které z navrhovaných důkazů provede.

7. Podle ust. § 419 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších právních předpisů (dále jako o.z.) Spotřebitelem je každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná. Podle ust. § 420 o.z. Kdo samostatně vykonává na vlastní účet a odpovědnost výdělečnou činnost živnostenským nebo obdobným způsobem se záměrem činit tak soustavně za účelem dosažení zisku, je považován se zřetelem k této činnosti za podnikatele. Podle ust. § 1879 o.z. Věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Podle ust. § 588 věta prvá o.z. Soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. Podle ust. § 1796 o.z. Neplatná je smlouva, při jejímž uzavírání někdo zneužije tísně, nezkušenosti, rozumové slabosti, rozrušení nebo lehkomyslnosti druhé strany a dá sobě nebo jinému slíbit či poskytnout plnění, jehož majetková hodnota je k vzájemnému plnění v hrubém nepoměru. Podle ust. § 2991 odst. 1 zákona o.z. Kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

8. Podle ust. § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném v době uzavření Smlouvy o úvěru (dále jako ZSÚ) Spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. Podle ust. § 86 odst. 1 ZSÚ Poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle ust. § 87 odst. 1 ZSÚ Poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Podle ust. § 87 odst. 2 ZSÚ Je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům.

9. Jak soud konstatoval výše, žalobkyně neprokázala, (a v podstatě ani řádně netvrdila), že by společnost , Anonymizováno, , Anonymizováno, před uzavřením Smlouvy splnila podmínky uvedené v cit. ust. § 86 odst. 1 ZSÚ. Nebylo přitom ani tvrzeno, že by žalovaný při jejím uzavírání jednal v rámci své podnikatelské činnosti, zatímco skutečnost, že společnost , Anonymizováno, při jejím uzavírání splňovala podmínky uvedené v cit. ust. § 420 o.z., je evidentní (ostatně sama Smlouva ve svém záhlaví deklarovala, že se ZSÚ řídí). Za této situace soud musel dovodit neplatnost Smlouvy o SÚ podle cit. ust. § 87 odst. 1 ZSÚ, přičemž se v daném případě jedná o neplatnost absolutní dle cit. ust. § 588 o.z. ve spojení s ust. § 87 odst. 1 ZSÚ a nikoli pouze relativní ve smyslu ust. § 586 o.z. Ve smyslu cit. ust. § 87 odst. 1 věta třetí ZSU tak žalovanému vznikla povinnost vrátit jistinu úvěru 7 100 Kč v době přiměřené jeho možnostem, přičemž žalovaný tvrdil a svou účastnickou výpovědí prokázal, že jeho možnosti umožňují pouze, aby jeho dluh byl splacen splátkami ve výši 500 Kč měsíčně. Soud proto žalobě vyhověl co do částky 7 100 Kč splatné ve splátkách á 500 Kč měsíčně, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku, zatímco ve zbylé části žalobu zamítl, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozsudku.

10. Orbiter dictum soud dále podotýká, že i pokud by žalobkyně řádně tvrdila a prokázala, že společnost , Anonymizováno, před uzavřením Smlouvy splnila podmínky uvedené v ust. § 86 odst. 1 ZSÚ, nemohl by přehlédnout, že jistina úvěru činila 7 100 Kč, avšak žalovaný měl za pouhých 29 dnů společnosti , Anonymizováno, zaplatit 14 684,22 Kč, tudíž RPSN činila závratných 9 742,60 %. Soud by proto stejně musel dovodit, že se jedná o případ lichvy ve smyslu cit. ust. § 1796 o.z., a protože by moderace dle ust. § 577 o.z. vzhledem k charakteru a předmětu podnikání společnosti , Anonymizováno, do úvahy nepřipadala, byl by opět nucen dovodit absolutní neplatnost Smlouvy o Ú ve smyslu cit. ust. § 588 o.z. a vztah mezi účastníky vypořádat podle zásad upravujících vydání bezdůvodného obohacení (§ 2991 a násl. o.z.), tudíž výsledek sporu by byl prakticky totožný.

11. Při rozhodování o náhradě nákladů řízení soud postupoval podle ustanovení § 142 odst. 2 o.s.ř., přičemž přihlédl ke skutečnosti, že z procesního hlediska převážně úspěšný žalovaný se závěrem jednání dne 3. 7. 2025 práva na náhradu nákladů řízení vzdal. Soud proto žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení nepřiznal, jak je uvedeno ve výroku III. tohoto rozsudku.