11 C 28/2023

Plný text

Okresní soud ve Vsetíně rozhodl samosoudcem JUDr. Ing. Radomírem Cábem ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně , narozená Datum narození žalobkyně bytem Adresa žalobkyně proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Anonymizováno bytem Anonymizováno zastoupený advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky o výživné a příspěvek na úhradu nákladů spojených s těhotenstvím a porodem

I. Žalovaný je povinen platit žalobkyni částku potřebnou na výživu ve výši 500 Kč měsíčně vždy k prvému dni každého kalendářního měsíce předem, a to v době od 16. 2. 2023 do 21. 7. 2025, nejdéle však do doby, kdy bude určeno otcovství jiného muže k nezletilé dceři žalobkyně , jméno FO, , nar. , datum, , případně kdy bude určeno, že žalovaný není jejím otcem.Dlužné výživné splatné za dobu od 16. 2. 2023 do 26. 9. 2023 ve výši 3 666 Kč, jakož i výživné dospělé do konce měsíce, v němž tento rozsudek nabude právní moci, je žalovaný povinen zaplatit žalobkyni do 30-ti dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni příspěvek na úhradu nákladů spojených s těhotenstvím a porodem ve výši 1 000 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. V části, v níž se žalobkyně po žalovaném domáhala na příspěvku na úhradu nákladů spojených s těhotenstvím a porodem další částky 8 000 Kč a dále výživného ve výši 3 500 Kč měsíčně za dobu od 14. 11. 2022 do 15. 2. 2023 a výživného ve výši dalších 3 000 Kč měsíčně za dobu od 16. 2. 2023 do 21. 7. 2025, se žaloba zamítá.

IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů tohoto řízení.

V. Žalovanému se povinnost k úhradě soudního poplatku neukládá.

1. Žalobou doručenou zdejšímu soudu dne 16. 2. 2023 domáhala se žalobkyně určení otcovství ke svém dosud nenarozeném dítěti. Tvrdila, že je těhotná, dítě se má narodit v měsíci srpnu tohoto roku, v době rozhodné pro jeho narození se intimně stýkala pouze se žalovaným, avšak tento odmítá své otcovství uznat a s žalobkyní přestal jakkoli komunikovat. Současně navrhla, aby bylo žalovanému uloženo přispívat žalobkyni na výlohy v těhotenství částkou ve výši 1 500 Kč měsíčně a dále aby jí zaplatil jednorázové výdaje ve výši 5 000 Kč měsíčně. V části, v níž se žalobkyně domáhala výživného 1 500 Kč měsíčně a náhrady výdajů 5 000 Kč, byla žaloba vyloučena k samostatnému řízení a věci byla přidělena spisová značka 11 C 28/2023. Podáním doručeným zdejšímu soudu dne 28. 2. 2023 označeným jako „předběžné opatření ve věci výživného pro neprovdanou matku“ žalovaná popsala své spolužití s žalovaným, jakož i neúspěšnou snahu jej kontaktovat v poslední době, dále a své osobní, majetkové a výdělkové poměry, a uvedla různé částky, které by potřebovala. Při své výpovědi mimo jednání u zdejšího soudu dne 3. 3. 2023 pak upřesnila, že svým návrhem doručeným soudu dne 28. 2. 2023 nehodlala žádat o vydání předběžného opatření ve smyslu § 76 občanského soudního řádu, ale podat návrh podle § 920 odst. 2 občanského zákoníku. Současně upřesnila, že touto žalobou se domáhá zaplacenía) výživného pro sebe ve výši 3 500 Kč za dobu od 14. 11. 2022 do dvou let věku dítěte, ab) náhrady nákladů 9 000 Kč, z čehož částka 5 000 Kč představuje náhradu částky vynaložené za léky, které by bez těhotenství platit nemusela, a částka 4 000 Kč představuje náhradu nákladů za těhotenské oblečení.

2. Usnesením ze dne 26. 4. 2023, č.j. 11 C 28/2023-12 soud tuto změnu žaloby připustil.

3. Žalovaný, jemuž byly žaloba, změna žaloby i protokol sepsaný o výpovědi žalobkyně mimo jednání dne 3. 3. 2023 doručeny do vlastních rukou dne 29. 3. 2023, sdělil podáním ze dne 3. 4. 2023, že v době rozhodné pro početí dítěte měla žalobkyně pohlavní styk i s , jméno FO, , , Anonymizováno, Žalovaný si tak nemůže být jist, že právě on je otcem nenarozeného dítěte, avšak pokud by se jeho otcovství prokázalo, byl by ochoten se na úhradě výloh, které byl prokazatelně vynaloženy, podílet. Žalobkyní požadovanou částku však považuje za nepřiměřenou. Dále popsal své poměry, kdy platí výživné na další dvě nezletilé děti a na tomto výživném má dluh, který se snaží splácet, aby nenarůstal.

4. Při jednání dne 23. 5. 2023, jakož i při dalším jednání, které bylo na základě žádosti žalobkyně odročeno až na den 21. 9. 2023, soud provedl následující důkazy, z nichž zjistil:- z výpisu žalovaného z CEO (čl. 5), že žalovaný je svobodný a má dva syny, a to , jméno FO, narozeného , datum, a , Anonymizováno, narozeného , datum, .- z protokolu (čl. 8), že žalovaný dne 21. 3. 2023 při řízení vedeném zdejším soudem pod sp.zn. , Anonymizováno, nesouhlasil s tím, aby bylo určeno jeho otcovství k (tehdy ještě nenarozené) dceři žalobkyně. Své otcovství neuznával s tím, že otcem dítěte dle něj mohl být ještě , jméno FO, , s nímž žalobkyně bydlí.- z výpisu žalobkyně z CEO (čl. 16), že žalobkyně je svobodná a má ještě dvě děti, a to dceru , jméno FO, , nar. , datum, a syna , jméno FO, , narozeného , datum, .- z těhotenského průkazu (čl. 20), že očekávaný termín porodu dcery žalobkyně byl , datum, .- z žádosti o změnu jména (čl. 21), že žalovaný dne 11. 12. 2022 sepsal žádost o změnu svého příjmení z „, Anonymizováno, “ na „, jméno FO, “, což zdůvodňoval neshodami ve své rodině a skutečností, že s žalobkyní čekal narození dítěte, avšak ve třetím měsíci těhotenství došlo k potratu.- z lékařských zpráv ze dne , datum, , , datum, a , datum, (PO-1 až PO-3), že žalobkyni byly předepsány léky Prednison, Vitamín E, Intralipid, a Utrogestan.Anonymizovaný odstavecAnonymizovaný odstavec- z výpovědi žalobkyně jako účastnice řízení (čl. 38), že dcera , jméno FO, se narodila , datum, . Před jejím narozením byla žalobkyně na rodičovské dovolení se synem , jméno FO, , rodičovský příspěvek pobírala pouze do 30. 7. 2021, poté byla na Úřadu práce a po dobu pěti měsíců pobírala podporu v nezaměstnanosti. V době početí nezletilé , jméno FO, byla žalobkyně zcela bez příjmu, od té doby pobírala pouze příspěvek na bydlení ve výši 16 000 Kč měsíčně a výživné na své první dvě děti ve výši 1 500 Kč. Mezi její výdaje patřil a patří nájem ve výši 16 426 Kč, který platí panu , jméno FO, , za jídlo dá cca 3 000 Kč měsíčně, oblečení dostává z charity. V souvislosti s narozením dcery , jméno FO, peněžitou pomoc v mateřství nepobírala, protože nemá odpracovaný ani jeden rok, od , datum, jí vznikl nárok na rodičovský příspěvek ve výši 6 250 Kč, který bude pobírat po dobu čtyř let, avšak o tuto částku se jí sníží příspěvek na bydlení, takže ve výsledku bude nadále pobírat částku 16 000 Kč. V souvislosti s narozením dcery , jméno FO, se jí zvedly výdaje o cca 4 000 Kč měsíčně, které platí za plíny a umělou stravu, další náklady ve výši cca 240 Kč měsíčně jí vznikají na cestovném autobusem do Zlína v souvislosti s návštěvami lékařů, nahodilé náklady jí vznikají i za léky v souvislosti s dětskými nemocemi dcery , jméno FO, . V průběhu těhotenství žalobkyně brala léky Utrogestan, kde doplatila celkem částku 1 600 Kč, Prednison, kde doplatila 70 Kč, Ingralipid, kde doplatila 954 Kč, Magnesol, kde doplatila 1 152 Kč, a vitamíny, kde zaplatila 4 500 Kč. Dále si pořídila těhotenské oblečení, a to dvoje legíny za 699 Kč, šaty za 250 Kč, podprsenku za 949 Kč, spodní prádlo za 318 Kč, vložky do podprsenky za 249 Kč a kraťasy za 249 Kč. Žalobkyně je zcela nemajetná. V době, kdy se stýkala s žalovaným, neměla intimní poměr s jiným mužem.- z výpovědi žalovaného jako účastníka řízení (čl. 39v), že žalovaný je zcela nemajetný, od 9. 1. 2023 je zaměstnán u firmy , Anonymizováno, s příjmem 20 000 Kč čistého měsíčně, dále pobírá příspěvek na bydlení 2 800 Kč měsíčně. Mezi jeho výdaje patří nájem 8 000 Kč měsíčně, částku 1 000 Kč měsíčně dá za obědy, 3 500 Kč měsíčně splácí půjčku u , právnická osoba, ., částku 5 500 Kč měsíčně platí na výživném na své dvě děti ve věku 4 a 6 let, 600 Kč měsíčně platí za jízdné do práce a částku 300 Kč za telefon. Dále splácí příležitostné půjčky u svých známých, kde dluží cca 20 000 Kč. V době od října 2022 do prosince 2022 žalobkyni dal 5 000 Kč jako příspěvek na léky a vitamíny, toto čerpal z příjmů získaných prodejem svého nářadí. Dalších 3 000 Kč jí dal v lednu 2023. S žalobkyní se naposledy intimně stýkal počátkem října 2022, jednalo se o chráněný styk.

5. Žalovaný proti výpovědi žalobkyně neměl námitky, žalobkyně namítala, že částku 5 000 Kč jí žalovaný nedal. Přes výzvu soudu podle § 118a odst. 3 o.s.ř. žalovaný neoznačil důkazy k prokázání svého tvrzení, že žalobkyni dal částku 5 000 Kč na léky a vitamíny.

6. Oproti tomu z dalšího provedeného důkazu fotografií vozidla (čl. 19) soud nezjistil skutečnosti významné pro posouzení věci, a proto tento důkaz dále neuvádí ani nehodnotí.

7. Pokud se týkalo listiny označené jako „ambulantní nález“ (čl. 33), žalobkyně tuto listinu předložila pouze jako podklad pro svou žádost o odročení jednání. Soud proto tento důkaz neprovedl.

8. Závěr o skutkovém stavu, který soud provedeným dokazováním učinil, je následující: Dne , datum, se žalobkyni narodila dcera , jméno FO, . Žalobkyně je svobodná a otcovství k dceři , jméno FO, nebylo určeno ani souhlasným prohlášením rodičů. Žalobkyně za otce dcery , jméno FO, označuje žalovaného, přičemž bylo prokázáno, že s ním měla intimní styk přinejmenším koncem září a počátkem října roku 2022 (z usnesení PČR na čl. 29 vyplývá, že žalovaný připustil, že s žalobkyní mohl mít intimní styk ještě v listopadu 2022). Žalobkyně je svobodná, zcela nemajetná a z předchozího vztahu s panem , jméno FO, má ještě dvě děti, a to dceru , jméno FO, narozenou , datum, a syna , jméno FO, narozeného , datum, . V období předcházejícím početí i narození dcery , jméno FO, byla žalobkyně bez vlastního příjmu, když rodičovský příspěvek v souvislosti s narozením syna , jméno FO, pobírala pouze do 30. 7. 2021 a poté ještě pět měsíců pobírala podporu v nezaměstnanosti. Pobírala pouze příspěvek na bydlení ve výši 16 000 Kč měsíčně, výživné na první dvě děti ve výši 1 500 Kč měsíčně a od , datum, jí (v souvislosti s narozením dcery , jméno FO, ) vznikl nárok na rodičovský příspěvek 6 250 Kč měsíčně, avšak o tuto částku se sníží příspěvek na bydlení, takže bude nadále celkem pobírat příspěvek 16 000 Kč. Bydlí i s dětmi v bytě, který jí pronajímá , jméno FO, , Anonymizováno, , za nájem mu platí 16 426 Kč měsíčně, další částku 3 000 Kč měsíčně dá za jídlo, v souvislosti s narozením dcery , jméno FO, se jí zvýšily náklady o cca 4 000 Kč (2 000 Kč za dětské plíny a stejná částka za umělou stravu), další náklady ve výši cca 240 Kč měsíčně jí vznikají na cestovném autobusem do Zlína v souvislosti s návštěvami lékařů, nahodilé náklady jí vznikají i za léky v souvislosti s dětskými nemocemi dcery , jméno FO, . V průběhu těhotenství žalobkyně brala léky Utrogestan, kde doplatila celkem částku 1 600 Kč, Prednison, kde doplatila 70 Kč, Ingralipid, kde doplatila 954 Kč, Magnesol, kde doplatila 1 152 Kč, a vitamíny, kde zaplatila 4 500 Kč. Dále si pořídila těhotenské oblečení, a to dvoje legíny za 699 Kč, šaty za 250 Kč, podprsenku za 949 Kč, spodní prádlo za 318 Kč, vložky do podprsenky za 249 Kč a kraťasy za 249 Kč. Žalovaný je rovněž svobodný a zcela nemajetný, z předchozího vztahu má syna , jméno FO, narozeného , datum, a syna , Anonymizováno, narozeného , datum, , na něž platí výživné celkem ve výši 5 500 Kč měsíčně, dále platí nájemné ve výši 8 000 Kč měsíčně, částku 1 000 Kč měsíčně dá za obědy, 3 500 Kč měsíčně splácí půjčku u , právnická osoba, ., 600 Kč měsíčně platí za jízdné do práce a částku 300 Kč za telefon. Dále splácí příležitostné půjčky u svých známých, kde dluží cca 20 000 Kč. Je zaměstnán u firmy , Anonymizováno, s příjmem 20 000 Kč čistého měsíčně, dále pobírá příspěvek na bydlení ve výši 2 800 Kč měsíčně. V měsíci lednu 2023 žalobkyni předal částku 3 000 Kč jako příspěvek na úhradu nákladů na léky a vitamíny.

9. Podle ustanovení § 783 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších právních předpisů (dále jako o.z.) Nedojde-li k určení otcovství podle § 776, 777 nebo 778, ani podle § 779, může matka, dítě i muž, který tvrdí, že je otcem, navrhnout, aby otcovství určil soud. Podle § 783 odst. 2 o.z. Má se za to, že otcem je muž, který s matkou dítěte souložil v době, od které neprošlo do narození dítěte méně než sto šedesát a více než tři sta dní, ledaže jeho otcovství vylučují závažné okolnosti. Podle ustanovení § 913 odst. 1 o.z. Pro určení rozsahu výživného jsou rozhodné odůvodnění potřeby oprávněného a jeho majetkové poměry, jakož i schopnosti, možnosti a majetkové poměry povinného. Podle ustanovení § 920 odst. 2 o.z. Soud může na návrh těhotné ženy uložit muži, jehož otcovství je pravděpodobné, aby částku potřebnou na výživu a příspěvek na úhradu nákladů spojených s těhotenstvím a porodem poskytl předem. Podle § 921 odst. 1 o.z. Výživné se plní v pravidelných dávkách a je splatné vždy na měsíc dopředu, ledaže soud rozhodl jinak nebo se osoba výživou povinná dohodla s osobou oprávněnou jinak. Podle § 922 odst. 1 o.z. Výživné lze přiznat jen ode dne zahájení soudního řízení; u výživného pro děti i za dobu nejdéle tří let zpět od tohoto dne. Podle § 922 odst. 2 o.z. Výživné pro neprovdanou matku a úhradu nákladů spojených s těhotenstvím a porodem lze přiznat i nazpět, nejdéle však dva roky ode dne porodu.

10. Při právním posouzení věci soud vycházel ze skutkových zjištění uvedených výše, přičemž přihlížel i k charakteru řízení o nároku podle cit. ust. § 920 odst. 2 o.z., který je v podstatě předběžným opatřením sui generis, přičemž poté, co případně bude postaveno na jisto otcovství žalovaného a co budou přesněji prokázány nároky žalobkyně, není vyloučeno dorovnání výše výživného a nákladů spojených s těhotenstvím a porodem v řízení podle § 920 odst. 1 o.z. (srov. Z. Králíčková, Z. Kyselovská: Občanský zákoník II., Rodinné právo, (§655-975), 2. vydání, 2020, s. 1024-1034, část III.).

11. Jak vyplývá z provedeného dokazování, nezletilá dcera žalobkyně , jméno FO, se narodila dne , datum, . Doba, od které do tohoto data neprošlo méně než sto šedesát a více jak tři sta dní, je v rozmezí od 24. 9. 2022 do 11. 2. 2023. Přitom bylo prokázáno (a žalovaný to ani nepopíral), že žalovaný s žalobkyní souložil přinejmenším v měsíci září a říjnu roku 2022. V tvrzení žalovaného, že souložil s ochranou, nelze dle názoru soudu (i pokud by toto tvrzení bylo prokázáno) spatřovat závažnou okolnost vylučující jeho otcovství, protože žádná ochrana není zcela spolehlivá. Bylo přitom prokázáno, že žalobkyně není vdaná, tudíž tu není muž, kterému by svědčila první domněnka otcovství uvedená v § 776 odst. 1 o.z., a současně nebylo ani tvrzeno, že by otcovství jiného muže bylo určeno souhlasným prohlášením podle § 779 o.z. Je tedy zřejmé, že žalovanému svědčí třetí domněnka otcovství k nezletilé , jméno FO, uvedená v cit. ust. § 783 odst. 2 o.z. Za situace, kdy ani provedeným odkazováním svědka , jméno FO, nebylo prokázáno, že by žalobkyně v době rozhodné pro početí nezletilé , jméno FO, měla intimní styk s jiným mužem, lze ve smyslu cit. ust. § 920 odst. 2 o.z. dovodit, že je otcovství žalovaného pravděpodobné, tudíž že mu lze uložit, aby poskytl (alespoň nějakou) částku potřebnou na výživu žalobkyně a na úhradu nákladů spojených s těhotenstvím a porodem.

12. Pokud se týká výživného, soud ve smyslu cit. ust. § 913 odst. 1 o.z. vycházel z majetkových poměrů, možností a schopnosti žalovaného, jakož i z majetkových poměrů a potřeb žalobkyně. Z provedeného dokazování vyplývá, že majetkové poměry obou účastníků jsou neutěšené a oba jsou zcela nemajetní. Žalobkyně v podstatě nemá prostředky na obživu pro sebe, ani své děti, nicméně nutno zdůraznit, že tento stav tu byl již před jejím těhotenstvím a narozením dcery , jméno FO, nedoznal významnější změny. Žalovanému pak po úhradě nutných výdajů zůstává k dispozici pouze částka 3 900 Kč (20 000 Kč + 2 800 Kč – 18 900 Kč), z níž ještě splácí příležitostné půjčky u svých známých. Za této situace, pokud by jeho otcovství k nezletilé , jméno FO, bylo postaveno na jisto, by dle názoru soudu šlo uvažovat o výživném v řádu jednotky až nízkých jednotek tisíců Kč, avšak s přihlédnutím k přetrvávající nejistotě ohledně jeho otcovství soud částku výživného stanovil na 500 Kč měsíčně. Přirozeně s tím, že, jak je uvedeno výše, v případě určení jeho otcovství bude možno v řízení podle § 920 odst. 1 o.z. tuto částku, a to i zpětně, zvýšit.

13. Pokud se týká počátku doby, za níž je výživné stanoveno, dle názoru soudu bylo žalobkyni možno přiznat toto výživné pouze za dobu ode dne zahájení soudního řízení podle obecného ustanovení § 922 odst. 1 o.z., tedy od 16. 2. 2023, když výjimka dle ustanovení § 922 odst. 2 o.z. se dle názoru soudu vztahuje pouze na řízení podle § 920 odst. 1 o.z., kdy je otcovství dítěte postaveno na jisto. Soud opět podotýká, že pokud se tak v budoucnu v případě žalovaného stane, nic žalobkyni nebrání v tom, aby výživné i za dobu předcházející datu zahájení tohoto řízení uplatnila novou žalobou, v níž současně může uplatnit i dorovnání výživného za dobu, po níž bylo tímto rozsudkem přiznáno.

14. Pokud se týká konce doby, za níž je výživné stanoveno, soud vycházel z obecné maximálně dvouleté doby pobírání výživného s tím, že tuto dobu dále omezil pro případ, že dříve bude postaveno na jisto, že žalovaný otcem dítěte není.

15. Žalobkyni proto bylo přiznáno výživné ve výši 500 Kč měsíčně za dobu od zahájení řízení do 21. 7. 2025, tedy do doby dvou let věku její nezletilé dcery , jméno FO, , jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku, zatímco ve zbylé části byla žaloba zamítnuta, jak je uvedeno ve výroku III. tohoto rozsudku.

16. Pokud se týká nákladů spojených s těhotenstvím a porodem, žalobkyně svou výpovědí prokázala, že v souvislosti s těhotenstvím vynaložila celkem částku 8 249 Kč na léky a vitamíny (1 600 Kč na Utrogestan, 70 Kč na Prednison, 954 Kč na Intralipid, 1 125 Kč na Magnesol a 4 500 Kč na vitamíny) a dále částku 2 714 Kč na ošacení (699 Kč na těhotenské leginy, 250 Kč na těhotenské šaty, 949 Kč na těhotenskou podprsenku, 318 Kč na spodní prádlo, 249 Kč na vložky do podprsenky a stejnou částku na těhotenské kraťasy). Celkem tedy vynaložila částku 10 963 Kč. Jak vyplývá ze skutkových zjištění uvedených výše, majetkové poměry obou účastníků jsou víceméně stejné, oba jsou nemajetní a po úhradě nutných výdajů prakticky bez dalších volných prostředků. Dle názoru soudu by se proto žalovaný na těchto nákladech měl podílet jednou polovinou, tedy částkou 5 481,50 Kč. S přihlédnutím ke skutečnosti uvedené výše, že nárok žalobkyně vznesený při toto řízení je svým charakterem předběžným opatřením, které je vydáváno za situace, kdy ještě není postaveno na jisto otcovství žalovaného, přičemž v případě určení jeho otcovství je možno zbylou částku uplatnit ve standardním řízení podle § 920 odst. 1 o.z., soud částku připadající na žalovaného snížil na 4 000 Kč.

17. Výpovědí žalovaného, proti níž žalobkyně ničeho nenamítala, pak bylo zjištěno, že žalovaný žalobkyni v době od počátku ledna do počátku února roku 2023 již zaplatil částku 3 000 Kč. Soud proto nyní žalovanému uložil zaplatit žalobkyni pouze rozdíl ve výši 1 000 Kč, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozsudku, zatímco ve zbylé části její žalobu zamítl, jak je uvedeno ve výroku III. tohoto rozsudku.

18. Pokud se týká výroku o náhradě nákladů řízení, soud s odkazem na ust. § 142 odst. 2 o.s.ř. konstatuje, že převážně úspěšným účastníkem řízení byl podle jeho výsledku zjevně žalovaný, když mu bylo uloženo, aby žalobkyni zaplatil pouze malou část z toho, co na něm požadovala. Byl to tedy žalovaný, komu by příslušelo právo na náhradu poměrné části nákladů řízení. Soud však nemohl přehlédnout, že žalobkyně je matkou samoživitelkou, její majetkové poměry jsou zcela neutěšené a nadto jsou na ni výživou odkázány nyní již tři nezletilé děti, z nichž dcera , jméno FO, vzhledem ke svému věku vyžaduje celodenní péči žalobkyně. Dle názoru soudu v těchto skutečnostech lze spatřovat důvody hodné zvláštního zřetele ve smyslu hypotézy normy § 150 o.s.ř. a proto v tomto případě soud žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení ani zčásti nepřiznal, jak je uvedeno ve výroku IV. tohoto rozsudku.

19. Žalobkyně byla od povinnosti platit soudní poplatek za toto řízení osvobozena podle § 11 odst. 2 písm. c) zákona o soudních poplatcích. Protože, jak uvedeno výše, žalovanému proti žalobkyni vzniklo právo na náhradu nákladů řízení (které soud v tomto výjimečném případě podle § 150 o.s.ř. nepřiznal) nebylo možno podle § 2 odst. 3 zákona o soudních poplatcích zavázat žalovaného k tomu, aby platil byť i jen část soudního poplatku (výrok V.).