11 C 32/2020

Plný text

Okresní soud ve Vsetíně rozhodl samosoudcem JUDr. Ing. Radomírem Cábem ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované pro zaplacení 6 337 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 485 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05% p.a. z částky 485 Kč za dobu od 28.4.2020 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. V části, v níž se žalobce po žalované domáhal další částky 5 852 Kč, kapitalizovaného úroku 1 998,47 Kč, úroku 20,5% p.a. z částky 3 994,60 Kč od 25.6.2019 do zaplacení, kapitalizovaného úroku z prodlení 824,36 Kč, úroku z prodlení ve výši 8,05% p.a. z částky 3 994,60 Kč za dobu od 25.6.2019 do 27.4.2020 a úroku z prodlení ve výši 8,05% p.a. z částky 3 509,60 Kč za dobu od 28.4.2020 do zaplacení, se žaloba zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů tohoto řízení.

1. Žalobou - návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu doručeným zdejšímu soudu dne 19.12.2019 domáhal se žalobce na žalované zaplacení na částky 6 337 Kč s příslušenstvím. Tvrdil, že žalovaná uzavřela s předchůdcem žalobce [právnická osoba] dne [datum] smlouvu o půjčce [číslo] na jejímž základě předchůdce žalobce poskytl žalované zápůjčku ve výši 7 000 Kč a žalovaná se zavázala tuto částku zvýšenou o kapitalizované úroky 922 Kč, poplatek za zpracování zápůjčky 1 438 Kč a poplatek za hotovostní inkaso splátek 3 492 Kč vrátit formou [anonymizováno] týdenních splátek po [částka], přičemž poslední splátka byla stanovena na [datum]. Žalovaná však nehradila splátky řádně a včas, když poslední splátku uhradila dne [datum], čímž své závazky ze smlouvy porušila. Pohledávka 6 337 Kč je tvořena dlužnou jistinou 3 994,60 Kč a poplatky 2 342,40 Kč Vedle ní se žalobce domáhá úroků kapitalizovaných za dobu od 2.3.2017 do 24.6.2019 ve výši 1 998,47 Kč, úroků 20,5% p.a. z jistiny 3 994,60 Kč za dobu od 25.6.2019 do zaplacení, úroků z prodlení kapitalizovanými za dobu od 30.1.2017 do 24.6.2019 ve výši 824,36 Kč a úroků z prodlení ve výši 8,05% p.a. z částky 3 994,60 Kč za dobu od 25.6.2019 do zaplacení. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] byla pohledávka postoupena žalobci, což bylo žalované oznámeno dopisem ze dne 24.6.2019. Žalovaná tyto částky žalobci neuhradila, ač ji o to žalobce předžalobní výzvou marně vyzýval. Splnění zákonné povinnosti dle ust. § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jako ZoSÚ) splnil jeho předchůdce tak, že s odbornou péčí posoudil schopnost žalované splácet na základě zhodnocení informací získaných od žalované ohledně jejích rodinných, majetkových a jiných poměrů, což ostatně sama žalovaná v textu smlouvy potvrdila. Přípisem ze dne 1.10.2020 (čl. 23) pak žalobce doplnil, že žalovaná dne 20.4.2020 uznala písemně svůj dluh ze smlouvy o zápůjčce v tehdejší výši 9 537 Kč. Přípisem ze dne 9.12.2020 pak žalobce upřesnil, že k uznání dluhu žalovanou došlo dne 20.4.2017. K ústnímu jednání dne [datum] se po předchozí řádné omluvě nedostavil.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, ač fikce jejího doručení na adresu [anonymizována dvě slova] ve [obec] evidovanou v CEO jako adresa jejího trvalého pobytu nastala již dne 27.4.2020 (obálka [číslo listu] ve spojení se sdělením pro vyvěšení [číslo listu]). K ústnímu jednání dne [datum] se nedostavila, ač fikce doručení předvolání k němu nastala stejným způsobem již dne 30.11.2020 (obálka [číslo listu] ve spojení se sdělením pro vyvěšení [číslo listu]).

3. Provedeným dokazováním učinil soud následující závěr o skutkovém stavu: Předchůdce žalobce s žalovanou dne [datum] uzavřeli smlouvu o zápůjčce [číslo] kterou předchůdce žalobce poskytl žalované zápůjčku ve výši 7 000 Kč a žalovaná se zavázala tuto zápůjčku společně s dopředu zkalkulovaným úrokem 922 Kč, poplatkem za administrativní činnost 1 438 Kč a poplatkem za hotovostní inkaso splátek 3 492 Kč předchůdci žalobce splatit formou [anonymizováno] měsíčních splátek ve výši 215 Kč, pouze poslední splátka činila 167 Kč Celkem však zaplatila částku 6 515 Kč Smlouvou o postoupení pohledávek z [datum] postoupil předchůdce žalobce pohledávku žalobci, což žalované oznámil dopisem z téhož dne. Žalobce předložil dále listinu ze dne [datum] označenou jako "uznání dluhu se splátkovým kalendářem", jejímž obsahem bylo uznání dluhu ze smlouvy [číslo] závazek tento dluh splatit ve splátkách á 800 Kč měsíčně, nicméně soud nemohl přehlédnout, že podpis žalované na této listině se vizuálně odlišuje od jejího podpisu na smlouvě o zápůjčce.

4. Z listin předložených žalobcem pak především nijak nevyplývalo jeho skutkové tvrzení, podle kterého jeho předchůdce s odbornou péčí posoudil schopnost žalované splácet na základě zhodnocení informací získaných od žalované ohledně jejích rodinných, majetkových a jiných poměrů. Skutečnost, že konstatování tohoto bylo bez jakýchkoli bližších údajů obsaženo ve formulářové smlouvě o zápůjčce, soud z hlediska prokázání této rozhodné skutečnosti nemohl mít za dostatečnou. Protože se žalobce k jednání dne [datum] nedostavil, nemohl jej soud k prokázání tohoto jeho rozhodného tvrzení v souladu s ust. § 118a odst. 3 o.s.ř. vyzvat.

5. Podle ust. § 101 odst. 1 písm. b) zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jako o.s.ř.) K tomu, aby bylo dosaženo účelu řízení, jsou účastníci povinni zejména plnit důkazní povinnost (§ 120 odst. 1) a další procesní povinnosti uložené jim zákonem nebo soudem. Podle ust. § 120 odst. 1 věta prvá o.s.ř. Účastníci jsou povinni označit důkazy k prokázání svých tvrzení.

6. Podle ust. § 1 věta druhá zákonač. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru ve znění účinném od 1.1.2014 (dále jako ZSÚ) Spotřebitelským úvěrem se rozumí odložená platba, půjčka, úvěr nebo jiná obdobná finanční služba poskytovaná nebo přislíbená spotřebiteli věřitelem, nebo zprostředkovatelem. Podle ust. § 9 odst. 1 ZSÚ Věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná.

7. Podle ust. § 2 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jako o.z.) Každé ustanovení soukromého práva lze vykládat jenom ve shodě s Listinou základních práv a svobod a ústavním pořádkem vůbec, se zásadami, na nichž spočívá tento zákon, jakož i s trvalým zřetelem k hodnotám, které tím chrání. Rozejde-li se výklad jednotlivého ustanovení pouze podle jeho slov s tímto příkazem, musí mu ustoupit. Podle ust. § 6 odst. 1 o.z. Každý má povinnost jednat v právním styku poctivě. Podle § 419 o.z. Spotřebitelem je každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná. Podle § 420 odst. 1 o.z. Kdo samostatně vykonává na vlastní účet a odpovědnost výdělečnou činnost živnostenským nebo obdobným způsobem se záměrem činit tak soustavně za účelem dosažení zisku, je považován se zřetelem k této činnosti za podnikatele. Podle ust. § 588 o.z. Soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. Podle ust. § 1879 o.z. Věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Podle ust. § 1958 odst. 2 o.z. Neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužní je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. Podle ust. § 1970 o.z. Po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení (…). Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Podle § 2053 o.z. Uzná-li někdo svůj dluh co do důvodu i výše prohlášením učiněným v písemné formě, má se za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá. Podle § 2991 odst. 2 o.z. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu (…). Podle ust. § 2993 věta prvá o.z. Plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila.

8. Aktivní věcnou legitimaci žalobce má soud za prokázanou z předloženého oznámení o postoupení pohledávky.

9. Po právní stránce soud věc posoudil zejména podle výše uvedených norem a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná toliko zčásti.

10. Pokud žalobce tvrdil, že jeho předchůdce uzavřel s žalovanou dne [datum] smlouvu o zápůjčce, bylo sice prokázáno, že k tomuto jednání došlo, nicméně soud nemohl přehlédnout, že žalobce nijak neprokázal své tvrzení ohledně splnění podmínek uvedených v cit. ust. § 9 odst. 1 ZoSÚ. Předloženou smlouvu o zápůjčce tak soud musel mít dle poslední věty ust. § 9 odst. 1 ZoSÚ za neplatnou. Soud dále v tomto případě dovodil i zjevné narušování veřejného pořádku, protože sjednávání spotřebitelských úvěrů s dlužníky, kteří nejsou schopni je splácet, tyto osoby i jejich rodiny dostává do mimořádně špatné sociální situace (sociální pasti) s významně negativními celospolečenskými dopady. Soud proto předmětnou smlouvu o zápůjčce posoudil jako právní jednání absolutně neplatné dle cit. ust. § 588 o.z. ve spojení s ust. § 9 odst. 1 ZSÚ a nikoli pouze jako právní jednání relativně neplatné ve smyslu ust. § 586 o.z. (nehledě na skutečnost, že použití konceptu relativní neplatnosti, jak je uveden v ust. § 586 o.z., se soudu v tomto případě jeví jako problematické a znevýhodňující žalovanou jako spotřebitele - srov. např. rozsudek Krajského soudu v Ostravě čj. 15Co 123/2019-115 ze dne 1.8.2019).

11. Soud k tomu podotýká, že ani předložená listina označená jako "uznání dluhu" (i pokud by soud odhlédl od skutečnosti, že podpis žalované na této listině evidentně neodpovídá jejímu podpisu na smlouvě o zápůjčce) na závěru o absolutní neplatnosti smlouvy o zápůjčce nemůže ničeho změnit. Uznání dluhu ve smyslu cit. ust. § 2053 o.z. nepředstavuje samostatný titul, z nějž by nárok žalobce vůči žalovanému mohl vyplývat (jako by tomu bylo například v případě narovnání dle § 1903 a násl. o.z.), ale pouze má za následek vznik domněnky, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trval. To je však v daném případě, kdy pro nesplnění podmínek uvedených v cit. ust. § 9 odst. 1 ZoSÚ je smlouva o zápůjčce absolutně neplatná, evidentně nemožné a je zřejmé, že žalovaná uznala zčásti neexistující dluh.

12. Jinými slovy, ze skutečnosti, že žalovaná uznala dluh, nelze dovozovat či dokonce stavět na jisto, že povinnosti stanovené v cit. ust. § 9 odst. 1 ZoSÚ předchůdce žalobce splnil, protože v takovém případě by byla efektivně vyloučena kontrola splnění těchto povinností ze strany soudu, ač je soud dle závěrů uvedených v nálezu Ústavního soudu sp.zn. III ÚS 4129/18 ze dne 26.2.2019 povinen jejich splnění zkoumat. Takový výklad by ve svém důsledku vedl k oslabení, resp. faktickému vyloučení ochrany, kterou ZoSÚ žalované jako spotřebiteli poskytuje, a to zvláště v případě, kdy by uznání dluhu bylo vtěleno již do formulářové smlouvy o zápůjčce.

13. Za této situace pak nezbylo, než vztah mezi účastníky posoudit podle cit. ust. §§ 2991 a 2993 o.z. upravujících vydání bezdůvodného obohacení. Smlouvou o zápůjčce bylo prokázáno, že předchůdce žalobce žalované poskytl částku 7 000 Kč, přičemž žalovaná dle provedeného důkazu tabulkou umoření vrátila částku 6 515 Kč. Je tedy zřejmé, že částku 485 Kč mu nadále dluží. Vedle toho má žalobce v souladu s cit. ust. § 1970 o.z. nárok i na úrok z prodlení ve výši 8,05% p.a., jak požadoval, avšak nikoli za dobu od 25.6.2019, ale pouze za dobu od 28.4.2020, po doručení žaloby žalované dne 27.4.2020, jak je uvedeno výše.

14. Soud proto žalované uložil zaplatit žalobci částku 485 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05% p.a. z částky 485 Kč za dobu od 28.4.2020 do zaplacení, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku, a ve zbylé části žalobu zamítl, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozsudku.

15. Při rozhodování o náhradě nákladů řízení, postupoval soud podle § 142 odst. 2 o.s.ř., tedy podle kritéria úspěchu ve věci, když převážně úspěšným účastníkem řízení byla žalovaná, jíž však soudě podle obsahu spisu žádné náklady v souvislosti s tímto řízením nevznikly. Soud proto o otázce nákladů řízení účastníků rozhodl tak, že žádnému z nich právo na jejich náhradu nepřiznal.