11 C 8/2023
č. j. 11 C 8/2023-22
V PLATNOSTIOkresní soud ve Vsetíně zamítl žalobu o vyúčtování dluhu za spotřebitelský úvěr, protože věřitel při poskytnutí úvěru nezjistil úvěruschopnost dlužníka. Soud se opřel o § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, podle něhož věřitel je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet úvěr. Z důkazů vyplývá, že údaje o příjmech a výdajích dlužníka byly nepravděpodobné a věřitel nezkontroloval databáze dlužníků. Soud proto považoval smlouvu o úvěru za neplatnou a žalobu zamítl, protože dlužník již splatil více než původní částku.
Plný text
Okresní soud ve Vsetíně rozhodl samosoudcem JUDr. Ing. Radomírem Cábem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení 12 891,92 Kč s příslušenstvím
I. Žaloba, aby žalované bylo uloženo zaplatit žalobkyni částku 12 891,92 Kč s kapitalizovaným úrokem za dobu do 18. 11. 2022 ve výši 7 783,61 Kč, s kapitalizovaným úrokem z prodlení za dobu do 27. 7. 2022 ve výši 2 427,55 Kč, s kapitalizovaným úrokem z prodlení za dobu od 28. 7. 2022 do 18. 11. 2022 ve výši 157,89 Kč a s úrokem z prodlení ve výši 8,05% p.a. z částky 6 391,92 Kč za dobu od 19. 11. 2022 do zaplacení, se zamítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů tohoto řízení.
1. Žalobou - návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu doručeným zdejšímu soudu dne 8. 12. 2022 domáhala se žalobkyně po žalované zaplacení částek specifikovaných v enunciátu tohoto rozsudku. Tvrdila, že její předchůdkyně společnost právnická osoba (dále jako právnická osoba) uzavřela dne 25. 8. 2016 s žalovanou v písemné formě Smlouvu o úvěru číslo (dále jako Smlouva o úvěru), na jejímž základě právnická osoba poskytla žalované úvěr ve výši 15 000 Kč, jehož převzetí žalovaná potvrdila podpisem Smlouvy o úvěru, a žalovaná se zavázala tento úvěr společně s kapitalizovaným úrokem, poplatkem za poskytnutí úvěru, s poplatkem za vyhodnocení úvěru a s inkasním poplatkem celkem ve výši 12 272 Kč vrátit právnická osoba formou čtrnácti měsíčních splátek á 1 948 Kč, tedy celkem měla zaplatit 27 272 Kč. Společnost anonymizováno poskytla úvěr na základě žalovanou vyplněné žádosti o úvěr, v níž žalovaná uvedla informace o své osobě, zaměstnání, ostatních finančních závazcích, o výši měsíčních příjmů a výdajů a podpisem žádosti potvrdila správnost těchto údajů. Žalovaná však porušila svůj závazek vrátit úvěr řádně a včas, když uhradila pouze částku 16 219,85 Kč, což odpovídá osmi řádně uhrazeným splátkám. Z těchto splátek byla na jistinu alokována částka 8 608,08 Kč a na ostatní poplatky a úroky částka 7 611,77 Kč. S úhradou částky 11 052,15 Kč (z toho částka 6 391,92 Kč představovala neuhrazenou jistinu a částka 4 660,26 Kč příslušenství a poplatky) se žalovaná dostala do prodlení, přičemž úplná splatnost těchto částek nastala nejpozději v den splatnosti poslední splátky 25. 10. 2017. Na základě rámcové smlouvy o postupování pohledávek ze dne 4. 4. 2022 ve znění pozdějších dodatků došlo prostřednictvím dílčí smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 28. 7. 2022 s účinností k témuž dni k postoupení pohledávky právnická osoba za žalovanou žalobkyni. Žalobkyně touto žalobou nepožaduje po žalované celou dlužnou částku, ale pouze nesplacenou jistinu ve výši 6 391,92 Kč, poplatek za poskytnutí úvěru 2 430,88 Kč, poplatek za vyhodnocení úvěru 439,53 Kč, inkasní poplatek 1 519,31 Kč, kapitalizovaný smluvní úrok ve výši 439,53 Kč, kapitalizovaný smluvní úrok 15% p.a. z jistiny 6 391,92 Kč za dobu od 26. 10. 2017 do 14. 7. 2022 ve výši 4 523,38 Kč, kapitalizovaný úrok z prodlení z jistiny 6 391,92 Kč za dobu od 16. 10. 2017 do 26. 10. 2022 ve výši 2 427,55 Kč a smluvní pokutu 0,5% p.d. z jistiny 6 391,92 Kč za dobu od 26. 10. 2017 do 7. 8. 2022, kdy žalobkyně tuto částku zkrátila na 6 500 Kč. Žalovaná tuto pohledávku žalobkyni uhradila pouze zčásti, kdy po postoupení zaplatila částku 1 400 Kč. Zbylou částku do dnešního dne neuhradila, ač ji o to žalobkyně upomínala naposledy předžalobní upomínkou z 21. 11. 2022. K ústnímu jednání dne 22. 3. 2023 se žalobkyně po předchozí řádné omluvě nedostavila.
2. Žalovaná, u níž fikce doručení žaloby vhozením do domovní schránky na adrese evidované v CEO jako adresa jejího trvalého pobytu nastala již dne 3. 3. 2023, se k žalobě nevyjádřila a k jednání dne 23. 3. 2023 se nedostavila, ač jí bylo předvolání k tomuto jednání doručeno společně se žalobou.
3. Soud proto věc při jednání dne 23. 3. 2023 projednal v nepřítomnosti účastníků. Při rozhodování věci vycházel především z následujících důkazů, z nichž zjistil: - z žádosti o úvěr (CEPR), že žalobkyně dne 24. 8. 2016 s využitím formuláře právnická osoba požádala tuto společnost o úvěr ve výši 15 000 Kč, přičemž uvedla, že je ovdovělá, bydlí ve vlastní nemovitosti, v aktuálním zaměstnání je od 15. 5. 2015, její mzda činí 13 000 Kč, za bydlení zaplatí částku 1 300 Kč měsíčně, na dopravu, jídlo a osobní náklady vynaloží částku 4 000 Kč měsíčně a za splátky stávajících půjček (není specifikováno, jakých) zaplatí částku 1 000 Kč měsíčně, přičemž k doložení svého příjmu měla přiložit výplatní pásky a pracovní smlouvu; - z obsahu insolvenčního rejstříku soud zjistil, že dne datum podala žalovaná insolvenční návrh spojený s návrhem na povolení oddlužení, dne datum byl zjištěn její úpadek žalované a bylo povoleno jeho řešení oddlužením, dne 14.8.2017 jí bylo schváleno oddlužení plněním splátkového kalendáře, avšak to bylo dne 5.9.2018 zrušeno a na její majetek byl prohlášen konkurs, který byl veden jako nepatrný, dne 2.12.2021 bylo vydáno rozvrhové usnesení a dne 4.2.2022 byl konkurs na majetek žalované zrušen po splnění oddlužení. Ze seznamu pohledávek přihlášených do insolvenčního řízení žalované se pak podává, že pohledávka věřitele číslo právnická osoba vznikla na základě smlouvy o úvěru ze dne 15.4.2016 a jistina činila 318 314,63 Kč, pohledávka věřitele číslo právnická osoba označená číslo) vznikla na základě smlouvy číslo ze dne 9.3.2016, přičemž žalovaná z této smlouvy měla splácet částku 280 Kč týdně, a pohledávka označená číslo) vznikla na základě smlouvy číslo ze dne 2.6.2016, přičemž žalovaná z této smlouvy měla splácet částku 217 Kč týdně a pohledávka věřitele číslo anonymizována tři slova vznikla na základě smlouvy o revolvingovém úvěru uzavřené již v roce 2002. - ze Smlouvy o úvěru číslo (CEPR), že právnická osoba jako věřitelka uzavřela s žalovanou jako dlužnicí dne 25. 8. 2016 smlouvu, kterou se právnická osoba zavázala poskytnout žalované hotovostní úvěr ve výši 15 000 Kč a žalovaná podpisem Smlouvy o úvěru potvrdila jeho převzetí a zavázala se tento úvěr společně s úrokem 1 444 Kč, poplatkem za poskytnutí úvěru 6 000 Kč, poplatkem za vyhodnocení úvěrového případu 1 078 Kč a poplatkem za hotovostní inkaso plateb ve výši 3 750 Kč vrátit formou čtrnácti měsíčních splátek po 1 948 Kč s tím, že první splátka byla splatná do měsíce od podpisu Smlouvy o úvěru; - z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 4. 8. 2022 ve spojení s poštovním podacím archem ze dne 8. 8. 2022 (CEPR), že právnická osoba oznámila žalované, že její pohledávka za žalovanou ze Smlouvy o úvěru byla na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 28. 7. 2022 postoupena žalobkyni; - z výpisu žalobkyně z OR (CEPR) soud ověřil právní subjektivitu žalobkyně; - z předžalobní upomínky ze dne 21. 11. 2022 ve spojení s poštovním podacím archem ze 23. 11. 2022 (CEPR), že žalobkyně zastoupena svým právním zástupcem žalovanou vyzvala k zaplacení dlužné částky ze Smlouvy o úvěru, kterou vyčíslila na 29 101,16 Kč.
4. Z dalších provedených důkazů soud nezjistil skutečnosti významné pro posouzení věci, proto je blíže neuvádí ani nehodnotí.
5. Provedeným dokazováním učinil soud následující závěr o skutkovém stavu: Společnost anonymizováno se žalovanou dne 25. 8. 2016 uzavřela Smlouvu o úvěru, na jejímž základě poskytla žalované úvěr ve výši 15 000 Kč a žalovaná se zavázala tento úvěr společně s dopředu zkalkulovaným úrokem 1 444 Kč, poplatkem za poskytnutí úvěru 6 000 Kč, poplatkem za vyhodnocení úvěrového případu 1 078 Kč a poplatkem za hotovostní inkaso plateb 3 750 Kč právnická osoba splatit formou 14 měsíčních splátek ve výši 1 948 Kč. Před uzavřením Smlouvy o úvěru žalovaná vyplnila žádost o úvěr, z níž vyplývá, že v době uzavření Smlouvy o úvěru byla zaměstnána s příjmem ve výši 13 000 Kč měsíčně a její celkové měsíční výdaje včetně nákladů za bydlení činily 6 600 Kč měsíčně (z čehož pouhých 1 300 Kč představovaly náklady na bydlení, což je i v případě vlastnického bydlení nepřiměřeně málo, protože i v takovém případě žalovaná musela platit elektřinu, vodné a stočné, vytápění a odvoz odpadu, na což vše částka 1 300 Kč ani v roce 2016 postačovat nemohla). Tvrzení o výši splátek stávajících úvěrů 1 000 Kč měsíčně se rovněž jeví být vzhledem ke zjištěním soudu z obsahu insolvenčního rejstříku značně nepravděpodobným, když například věřiteli právnická osoba žalovaná již od 15. 4. 2016 dlužila částku přes 300 000 Kč, z čehož splátka 1 000 Kč měsíčně nepostačí ani na úroky. Nadto žalovaná v té době splácela další dvě půjčky u věřitele právnická osoba, u nichž výše týdenních splátek činila 497 Kč (tedy zhruba 2 000 Kč měsíčně). Údaje o těchto úvěrech (přinejmenším o prvním z nich) přitom musely být seznatelné z databází dlužníků vedených bankami (například BRKI). Nic bližšího o poměrech žalované pak již zjištěno nebylo. Žalobkyně rovněž ani netvrdila, že by právnická osoba provedla v rámci posuzování úvěruschopnosti žalované její lustrum v exekučním rejstříku, ačkoli po složení drobného poplatku je tento rejstřík každému veřejně přístupný, případně v databázi BRKI. Žádné listiny tyto údaje dokládající žalobkyně k žalobě nepřiložila. Protože se žalobkyně k ústnímu jednání dne 23. 3. 2023 nedostavila, nemohl ji soud vyzvat k doplnění těchto rozhodných tvrzení a zejména k označení důkazů k jejich prokázání. Celkem žalovaná dle tvrzení žalobkyně splatila částku 16 219,85 Kč a další částku 1 400 Kč po postoupení pohledávky. Smlouvou o postoupení pohledávek z 28. 7. 2022 postoupila právnická osoba pohledávku žalobkyni.
6. Podle ust. § 101 odst. 1 písm. b) zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jako o.s.ř.) K tomu, aby bylo dosaženo účelu řízení, jsou účastníci povinni zejména plnit důkazní povinnost (§ 120 odst. 1) a další procesní povinnosti uložené jim zákonem nebo soudem. Podle ust. § 120 odst. 1 věta prvá o.s.ř. Účastníci jsou povinni označit důkazy k prokázání svých tvrzení.
7. Podle ust. § 1 věta druhá zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jako ZSÚ) Spotřebitelským úvěrem se rozumí odložená platba, půjčka, úvěr nebo jiná obdobná finanční služba poskytovaná nebo přislíbená spotřebiteli věřitelem, nebo zprostředkovatelem. Podle ust. § 9 odst. 1 ZSÚ Věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná.
8. Podle ust. § 419 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších právních předpisů (dále jako o.z.) Spotřebitelem je každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná. Podle ust. § 420 o.z. Kdo samostatně vykonává na vlastní účet a odpovědnost výdělečnou činnost živnostenským nebo obdobným způsobem se záměrem činit tak soustavně za účelem dosažení zisku, je považován se zřetelem k této činnosti za podnikatele. Podle ust. § 1879 o.z. Věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Podle ust. § 588 věta prvá o.z. Soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. Podle ust. § 1958 odst. 2 o.z. Neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. Podle ustanovení § 2993 věta první o.z. Plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila.
9. Aktivní věcnou legitimaci žalobkyně má soud za prokázanou z předloženého oznámení o postoupení pohledávky.
10. Po právní stránce soud věc posoudil zejména podle výše uvedených norem a dospěl k závěru, že žaloba je nedůvodná.
11. Soud především předesílá, že z obsahu Smlouvy o úvěru i z žádosti o úvěr, vyplývá, že žalovaná při uzavírání Smlouvy o úvěru nejednala v rámci své (případné) podnikatelské činnosti. Oproti tomu skutečnost, že právnická osoba při uzavírání Smlouvy o úvěru splňovala podmínky uvedené v cit. ust. § 420 o.z. a tudíž ji bylo možno považovat za podnikatele, je evidentní. Soud proto předmětné právní jednání (uzavření Smlouvy o úvěru mezi předchůdkyní žalobkyně a žalovaným) posuzoval v souladu s ust. § 1 ZSÚ i z hlediska splnění podmínek uvedených v příslušných ustanovení ZSÚ.
12. Pokud žalobkyně tvrdila, že právnická osoba uzavřela s žalovanou dne 25. 8. 2016 Smlouvu o úvěru, bylo sice prokázáno, že k tomuto právnímu jednání došlo, nicméně soud nemohl přehlédnout, že právnická osoba při jejím uzavírání rezignovala na svou povinnost uvedenou v cit. ust. § 9 odst. 1 ZSÚ a nezjistila od žalované dostatečné informace k posouzení její úvěruschopnosti, když tvrzená výše měsíčních výdajů žalované na (byť vlastnické) bydlení 1 300 Kč měsíčně je nepřiměřeně nízká a rovněž udávaná výše splátek jiných dluhů 1 000 Kč měsíčně je vzhledem k zjištěním soudu o dalších tehdejších dluzích žalované nepravděpodobná. Navíc žalobkyně ani netvrdila, že by právnická osoba provedla nějaké lustrum v databázích dlužníků (např. BRKI), jímž by nepochybně zjistila údaje o dalších dluzích žalované, což by ji muselo přimět (přinejmenším) ke zjišťování podrobnějších informací ohledně toho, jak žalovaná dospěla k tvrzené výši splátek. Pokud by se žalobkyně k jednání dne 23. 3. 2023 dostavila, byla by soudem vyzvána k doplnění těchto rozhodných tvrzení, avšak svou neúčastí se o tuto možnost připravila.
13. Nelze rovněž přehlédnout, že žalobkyně neoznačila žádné důkazy k prokázání svého tvrzení, že právnická osoba od žalované vyžádala nějaké listiny, když žádné z listin označených v žádosti o úvěr nedoložila (k tomu srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25.7.2018 sp.zn. 33Cdo 2178/2018: Věřitel nedostojí povinnosti stanovené zákonem o spotřebitelském úvěru (nepostupuje s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr), vyjde-li z objektivně nepodloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho poměrech; nic na tom nemění, že dlužník není evidován v databázi dlužníků.)
14. Dle názoru soudu je tedy zjevné, že právnická osoba dle cit. ust. § 9 odst. 1 ZSÚ v daném případě nepostupovala a úvěr žalované poskytla, aniž by bylo zřejmé, že žalovaná jej bude schopna splatit. Zákonem předjímaným důsledkem porušení této povinnosti (sankcí) je pak neplatnost Smlouvy o úvěru, přičemž soud v této souvislosti podotýká, že se ve smyslu cit. ust. § 588 o.z. jedná o neplatnost absolutní, neboť poskytování spotřebitelských úvěrů v rozporu s ust. § 9 odst. 1 ZoSÚ je dle názoru soudu jednáním zjevně rozporným s dobrými mravy a (současně) ve svých sociálních důsledcích, kdy v jeho důsledku vzniká velká skupina sociálně vyloučených lidí nacházejících se v dluhové pasti se zásadními sociologickými dopady nejen do sféry těchto lidí, ale i jejich rodin, i jednáním narušujícím veřejný pořádek.
15. Za této situace pak nezbylo, než vztah mezi účastníky posoudit podle cit. ust. §§ 2993 o.z. upravujících vydání bezdůvodného obohacení s přihlédnutím k ust. § 9 odst. 1 ZSÚ. Smlouvou o úvěru bylo prokázáno, že právnická osoba žalované poskytla částku 15 000 Kč, přičemž žalovaná dle tvrzení žalobkyně vrátila celkem částku 16 219,85 Kč + 1 400 Kč = 17 619,85 Kč. Je tedy zřejmé, že již nadále ničeho nedluží. Soud proto žalobu v celém rozsahu zamítl, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.
16. Při rozhodování o náhradě nákladů řízení, postupoval soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř. s přihlédnutím k tomu, že soudě podle obsahu spisu z procesního hlediska zcela úspěšné žalované žádné náklady v souvislosti s tímto řízením nevznikly. Soud proto právo na náhradu nákladů řízení žádnému z účastníků nepřiznal. Proti tomuto rozsudku je možno podat odvolání ve lhůtě do 15-ti dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení prostřednictvím podepsaného soudu ke Krajskému soudu v Ostravě ve dvojím vyhotovení.
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.