11 C 86/2025

Plný text

Okresní soud ve Vsetíně rozhodl samosoudcem JUDr. Ing. Radomírem Cábem ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně , IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Anonymizováno bytem Anonymizováno o zaplacení 14 624 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 7 000 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. V části, v níž se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení další částky 7 624 Kč a úroku z prodlení ve výši 15% p.a. z částky 7 910 Kč za dobu od 22. 9. 2025 do zaplacení, se žaloba zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů tohoto řízení.

1. Žalobou - návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu doručeným zdejšímu soudu dne 23. 5. 2025 domáhala se žalobkyně na žalovaném zaplacení celkem částky 14 624 Kč. Tvrdila, že její předchůdkyně společnost , právnická osoba, (dále jako společnost , Anonymizováno, ) uzavřela s žalovaným smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, (dále jako Smlouva), na jejímž základě poskytla dne 11. 9. 2023 žalovanému úvěr ve výši 7 000 Kč a žalovaný se zavázal tuto částku společně s úrokem 70 Kč a poplatkem 840 Kč společnosti , Anonymizováno, vrátit nejdéle do 10 dnů od jeho poskytnutí. To však neučinil a společnosti , Anonymizováno, vzniklo podle čl. VI. odst. 1 bod 1.3.

1. Smlouvy právo na poplatek za administraci prodlení ve výši 700 Kč, podle čl. VI. odst. 1 bod 1.3.

2. Smlouvy právo na poplatek za upomínky formou SMS a e-mailových zpráv v celkové výši 800 Kč a poplatek za upomínky formou písemných výzev v celkové výši 1 000 Kč, a dle čl. VI. odst. 1 bod 1.2.1. právo na smluvní pokutu ve výši 0,1 % p.d., kdy je požadována pouze smluvní pokuta ve výši 4 214 Kč. Smlouvou o postoupení pohledávek postoupila společnost , Anonymizováno, tuto pohledávku společnosti , právnická osoba, (dále jako společnost , Anonymizováno, ), ta ji dále postoupila společnosti , právnická osoba, (dále společnost , Anonymizováno, ) a ta ji poté postoupila žalobkyni. K jednání dne 13. 1. 2026 se po předchozí řádné omluvě nedostavila, soud proto věc projednal v její nepřítomnosti.

2. Žalovaný při jednání dne 13. 1. 2026 připustil, že nějakou smlouvu přes internet uzavřel a že částka 7 000 Kč byla připsána na jeho účet. Obsah této smlouvy si však nepamatuje a rovněž si nepamatuje, že by společnost , Anonymizováno, před tvrzeným uzavřením Smlouvy jakkoli zkoumala jeho úvěruschopnost. V současné době je žalovaný bez zaměstnání, poslední výplata mu přišla v říjnu roku 2025, je zcela nemajetný a na jeho majetek je vedena exekuce. Nemůže proto říci, kdy je v jeho možnostech splatit částku 7 000 Kč.

3. Soud vycházel zejména z následujících důkazů, z nichž zjistil:- ze smlouvy o postoupení pohledávky z , datum, (CEPR), že pohledávka společnosti , Anonymizováno, za žalovaným ze Smlouvy, případně z bezdůvodného obohacení v souvislosti se smlouvou vzniklého, byla postoupena společnosti , Anonymizováno, ,- ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, s přílohou (CEPR), že pohledávka společnosti , Anonymizováno, za žalovaným byla dále postoupena společnosti , Anonymizováno, ,- ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, s přílohou (CEPR), že pohledávka společnosti , Anonymizováno, za žalovaným byla dále postoupena žalobkyni,- z předžalobní upomínky ze dne , datum, ve spojení s poštovním podacím archem (CEPR), že žalobkyně zastoupena svým právním zástupcem vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky,- ze sdělení společnosti , Anonymizováno, ze dne , datum, (čl. 19-20), že účet č. , č. účtu, byl veden pro žalovaného a že na tento účet byla dne , datum, připsána částka 7 000 Kč od společnosti , Anonymizováno, ,- z výpovědi žalovaného jako účastníka řízení při jednání dne 13. 1. 2026 (čl. 24), že žalovaný je zcela nemajetný, prakticky bezdomovec a je zatížen dalšími dluhy, z nichž jeden je vymáhán exekučně. Žalovaný nemá přehled o všech svých závazcích a netuší, kdy je v jeho možnostech částku 7 000 Kč žalobkyni splatit, dle jeho názoru to nebude v jeho možnostech nikdy.

4. Z ostatních provedených důkazů soud nezjistil skutečnosti významné pro posouzení věci, proto je blíže neuvádí ani nehodnotí. Pokud se týká Smlouvy a s ní souvisejících dokumentů (formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, všeobecné obchodní podmínky, přehled SMS upomínek, přehled e-mailových upomínek a písemné upomínky), nebylo prokázáno, že by právě toto právní jednání žalovaný učinil, resp. že by právě Smlouvu s tímto obsahem uzavřel. Pokud se pak týká potvrzení o platbě, skutečnost, která měla být tímto důkazem prokázána, byla spolehlivě prokázána jiným důkazem a nadto o ní nebylo mezi účastníky sporu.

5. Závěr o skutkovém stavu, k němuž soud hodnocením předložených důkazů jednotlivě i v jejich souvislostech dospěl, je následující: Dne , datum, byla na bankovní účet č. , č. účtu, , jehož majitelem je žalovaný, připsána částka 7 000 Kč z účtu společnosti , Anonymizováno, . Smlouvou ze dne , datum, byla pohledávka společnosti , Anonymizováno, za žalovaným postoupena společnosti , Anonymizováno, . Smlouvou o postoupení pohledávek z , datum, byla pohledávka za žalovaným postoupena společnosti , Anonymizováno, . Smlouvou o postoupení pohledávek z , datum, byla pohledávka za žalovaným dále postoupena žalobkyni. Předžalobní upomínkou ze dne , datum, žalobkyně žalovaného naposledy upomínala o úhradu dlužné částky, nebylo však prokázáno, že by tato upomínka byla žalovanému doručena, když žalovaný toto nečinil nesporným. Nebylo proto možno vycházet z domněnky dojití třetího pracovního dne po odeslání dle ustanovení § 573 občanského zákoníku (k tomu srov. usnesení Ústavního soudu ze dne 6. 8. 2019, sp. zn. II. ÚS 2403/19, který v bodě 8 dovodil, že „Jestliže stěžovatelka podpůrně argumentuje ustanovením § 573 obč. zák., který zakotvuje domněnku dojití zásilky, je k tomu třeba uvést, že tato vyvratitelná domněnka platí jen v situaci, kdy zásilka adresátovi prokazatelně došla. Nejedná se tedy o domněnku dojití písemnosti, která nebyla adresátovi prokazatelně doručena, ale byla prokazatelně odeslána (viz zákonná dikce "došlá zásilka").“). Žalovaný je zcela nemajetný6. Naopak skutková tvrzení žalobkyně o tom, že společnost , Anonymizováno, se žalovaným uzavřela prostřednictvím elektronické komunikace na dálku Smlouvu s jí vylíčeným obsahem, prokázáno nebylo, když z listin přiložených k žalobě toto bez dalšího nevyplývá, resp. není prokázáno, že by k tomuto právnímu jednání mezi společností , Anonymizováno, a žalovaným skutečně došlo. Protože se žalobkyně k soudnímu jednání nedostavila, nemohla být soudem vyzvána podle ust. § 118a odst. 3 občanského soudního řádu k označení důkazů k prokázání svých skutkových tvrzení, případně nemohla nastat fikce nespornosti jeho skutkových tvrzení dle ust. § 153b odst. 1 občanského soudního řádu. Nemohla být ani soudem upozorněna na možnost jiného právního posouzení dle ust. § 118a odst. 2 občanského soudního řádu.

7. Soud dále podotýká, že žalobkyně ani řádně netvrdila, natož aby doložila, že společnost , Anonymizováno, před uzavřením smlouvy o úvěru ověřovala úvěruschopnost žalovaného.

8. Podle ust. § 101 odst. 1 písm. a) a b) zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších právních předpisů (dále jako o.s.ř.) o.s.ř. K tomu, aby bylo dosaženo účelu řízení, jsou účastníci povinni zejména (a) tvrdit všechny pro rozhodnutí věci významné skutečnosti; neobsahuje-li všechna potřebná tvrzení žaloba (návrh na zahájení řízení) nebo písemné vyjádření k ní, uvedou je v průběhu řízení, (b) plnit důkazní povinnost (§ 120 odst. 1) a další procesní povinnosti uložené jim zákonem nebo soudem. Podle ust. § 120 odst. 1 o.s.ř. Účastníci jsou povinni označit důkazy k prokázání svých tvrzení. Soud rozhoduje, které z navrhovaných důkazů provede.

9. Podle ust. § 2991 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších právních předpisů (dále jako o. z.) Kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle ust. § 2991 odst. 2 o.z. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Podle § 2993 věta prvá o.z. Plnila-li strana, aniž tu byl splatný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Podle ust. § 1958 odst. 2 o.z. Neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. Podle ust. § 1970 o.z. Po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

10. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších právních předpisů (dále jako ZSÚ) Spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. Podle § 86 odst. 1 ZSÚ Poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru důkladně posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě informací nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených k povaze, délce, výši a rizikovosti úvěru pro spotřebitele, získaných z relevantních vnitřních nebo vnějších zdrojů, včetně spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle § 87 odst. 1 ZSÚ Poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

11. Aktivní věcnou legitimaci žalobkyně má soud za prokázanou předloženými smlouvami o postoupení pohledávek.

12. Na skutkový stav popsaný výše, kdy nebylo prokázáno tvrzené uzavření smlouvy o úvěru, avšak dne , datum, byl prokázán převod částky 7 000 Kč z účtu předchůdkyně žalobkyně společnosti , Anonymizováno, na účet žalovaného, soud aplikoval zejména výše uvedené právní normy a dospěl k závěru, že smluvní vztah mezi účastníky je třeba posoudit po právní stránce podle zásad o vydání bezdůvodného obohacení, kdy předchůdkyně žalobkyně žalovanému ve smyslu cit. ust. § 2991 odst. 2 o. z. plnila bez právního důvodu částku 7 000 Kč, tudíž žalovaný je dle cit. § 2993 věta prvá o.z. povinen tuto částku vydat.

13. K tomu přistupuje další skutečnost, totiž že žalovaný při uzavírání Smlouvy nejednal v rámci své (případné) podnikatelské činnosti, zatímco skutečnost, že předchůdkyně žalobkyně při jejím uzavírání splňovala podmínky uvedené v ust. § 420 o.z., je evidentní. Soud proto v souladu s cit. ust. § 2 odst. 1 ZSÚ musel provést posouzení předmětného právního jednání i z hlediska splnění podmínek uvedených v příslušných ustanovení ZSÚ. Ze strany žalobkyně přitom nebylo ani relevantním způsobem tvrzeno, natož prokázáno, že by její předchůdkyně před uzavřením Smlouvy řádně zkoumala úvěruschopnost žalovaného, jak bylo její povinností vyplývající z cit. ust. § 86 odst. 1 ZSÚ. Důsledkem je pak i neplatnost Smlouvy dle cit. ust. § 87 dost. 1 ZSÚ a skutečnost, že žalovaný je povinen vrátit žalobkyni jistinu úvěru, tedy částku 7 000 Kč v době přiměřené jeho možnostem. Protože z výpovědi žalovaného vyplývá, že je zcela nemajetný, s dalšími závazky a že dle jeho názoru nebude nikdy v jeho možnostech částku 7 000 Kč žalobkyni splatit, a současně protože nějakou lhůtu splatnosti soud ve svém rozsudku uvést musel, stanovil soud tuto splatnost v délce odpovídající pariční lhůtě, tedy v délce tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, a žalovanému uložil částku 7 000 Kč žalobkyni v této lhůtě zaplatit, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.

14. Při rozhodování o náhradě nákladů řízení, postupoval soud podle § 142 odst. 2 o.s.ř. s přihlédnutím k tomu, že z procesního hlediska převážně úspěšný žalovaný se při jednání dne 13. 1. 2026 práva na náhradu nákladů řízení vzdal. Soud proto právo na náhradu nákladů řízení žádnému z účastníků nepřiznal.