110 C 22/2025

Plný text

Okresní soud ve Vsetíně rozhodl soudkyní JUDr. Pavlínou Malůšovou ve věci žalobce: Anonymizováno , IČO Anonymizováno sídlem Anonymizováno proti žalované: Jméno žalované , narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované o zaplacení 25 028 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 25 028 Kč s úrokem z prodlení ve výši 0,1 % denně z částky 7 850 Kč od 1. 2. 2025 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 0,1 % denně z částky 7 850 Kč od 1. 3. 2025 do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 0,1 % denně z částky 7 850 Kč od 1. 4. 2025 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení v částce 1 552 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobou podanou dne 13. 5. 2025 se žalobce domáhal po žalované zaplacení částky 25 028 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že je výlučným vlastníkem bytu č. , hodnota, v bytovém domě č. p. , číslo, , , adresa, , který pronajal žalované na základě nájemní smlouvy ze dne 3. 6. 2024 sjednané na dobu určitou do 3. 12. 2024. Z důvodu neuhrazení dluhu žalobci ke dni uplynutí sjednané doby nájmu nebyla doba nájmu prodloužena a žalovaná byla písemnou výzvou ze dne 27. 11. 2024 vyzvána k vyklizení předmětného bytu. Od 4. 12. 2024 žalovaná užívá předmětný byt již bezprávního důvodu a žalobce nárokuje dle článku IX. odst. 10 nájemní smlouvy náhradu ve výši ujednaného nájemného a záloh na služby spojené s užíváním bytu ve výši, jaká byla hrazena před skončením nájmu. Žalovaná neuhradila žalobci náhradu za užívání bytu v době od ledna do března 2025, což za tyto 3 měsíce činí celkem 23 550 Kč (3 × 7 850 Kč). V případě prodlení s úhradou těchto plnění byla sjednána povinnost nájemce zaplatit úrok z prodlení ve výši 0,1 % za každý i započatý den prodlení. Z titulu užívání bytu bez právního důvodu byla článkem VIII. odst. 5 nájemní smlouvy sjednána smluvní pokuta pro případ soudního vymáhání pohledávky ve výši 5 % z žalované jistiny dluhu a ve výši 300 Kč za každou zaslanou výzvu. I přes zaslané výzvy žalobce nebyla dlužná částka žalovanou uhrazena.

2. Podáním ze dne 23. 6. 2025 žalobce upravil znění petitu co do výše úroku z prodlení tak, aby odpovídala žalobním tvrzením.

3. Žalovaná se k podané žalobě ani k opravenému petitu žaloby nevyjádřila a skutečnosti tvrzené v žalobě žádným způsobem nesporovala.

4. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), a rozhodl pouze na základě předložených listinných důkazů, z nichž učinil skutková zjištění a z nich tento závěr o skutkovém stavu věci.

5. Vlastnictví bytové jednotky č. , hodnota, na adrese , adresa, žalobcem bylo doloženo výpisem z katastru nemovitostí. Zajištění správy budovy vyplývá z příkazní smlouvy o obstarání správy nemovitostí ve spojení s přílohou č. , hodnota, , ze dne , datum, . Z nájemní smlouvy na pronájem bytu bylo zjištěno, že byla uzavřena dne , datum, mezi žalobcem jako pronajímatelem a žalovanou jako nájemcem a předmětem nájmu byl byt č. , hodnota, . Nájemce se zavázal platit pronajímateli měsíční úhradu za užívání bytu a služby ve výši a za podmínek stanovených ve smlouvě, přičemž smlouva byla uzavřena na dobu určitou do 3. 12. 2024. Dle článku IX. odst. 10 nájemní smlouvy bylo sjednáno, že pronajímatel má právo na náhradu ve výši ujednaného nájemného, neodevzdá-li nájemce byt pronajímateli v den skončení nájmu až do dne, kdy nájemce pronajímateli byt skutečně odevzdá. Nájemce je dále povinen hradit za tuto dobu rovněž zálohy na služby spojené s užíváním bytu. Tato plnění budou nájemcem uhrazena vždy do posledního kalendářního dne daného měsíce, za který se příslušná náhrada za nájemné a záloha na služby hradí. V případě prodlení s úhradou těchto plnění, je nájemce povinen zaplatit pronajímateli úrok z prodlení ve výši 0,1 % za každý i započatý den prodlení. Dále byly článkem VIII. odst. 5 nájemní smlouvy ujednány smluvní pokuty z titulu užívání bytu bez právního důvodu, a to ve výši 300 Kč za každou zaslanou výzvu a smluvní pokutu ve výši 5 % z žalované jistiny dluhu v případě soudního vymáhání pohledávky. Z výzvy žalobce ze dne 27. 11. 2024 bylo zjištěno, že nebyl vydán souhlas k uzavření dodatku k prodloužení doby nájmu. Z evidenčního listu pro výpočet nájemného od , datum, společnosti , právnická osoba, , která je správcem bytového fondu , adresa, a z předpisů úhrad bylo zjištěno, že žalovaná nezaplatila za měsíce leden, únor a březen roku 2025 dlužnou částku 7 850 Kč. Žalované byla dne 1. 4. 2025 zaslána předžalobní upomínka, v níž byla upozorněna na účtování smluvní pokuty.

6. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce takto:

7. Soud se mimo jiné opřel o závěry rozsudku Nejvyššího soudu ČR ze dne 29. 1. 2008, sp. zn. 30 Cdo 68/2007, podle nichž se výše plnění za užívání cizí věci (nemovitosti) bez právního důvodu odvozuje od prospěchu, jenž získal ten, kdo se tímto užíváním obohatil; za bezdůvodné obohacení je možno považovat pouze ten prospěch, o nějž obohacený na úkor druhého buď zvýšil svůj majetkový stav, anebo o nějž se jeho majetkový stav nezmenšil, ač by se tak za běžných okolností stalo. Majetkovým vyjádřením tohoto prospěchu je peněžitá částka, která odpovídá částkám vynakládaným obvykle v daném místě a čase na užívání věci i s přihlédnutím k druhu právního důvodu (smluvního typu či věcného práva k věci cizí), kterým se zpravidla právo užívání věci vzhledem k jeho rozsahu a způsobu zakládá; nejčastěji jde o nájemní smlouvu, kdy se výše náhrady poměřuje s obvyklou hladinou nájemného, které by byl nájemce za obvyklých okolností povinen plnit, pokud by užíval věc na základě platné nájemní smlouvy.

8. Podle § 2201 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) se nájemní smlouvou pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné.

9. Podle § 2247 odst. 1 o. z. si strany ujednají, která plnění spojená s užíváním bytu nebo s ním související služby zajistí pronajímatel; schází-li takové ujednání, použije se ustanovení odstavce 2.

10. Podle § 2295 o. z., pronajímatel má právo na náhradu ve výši ujednaného nájemného, neodevzdá-li nájemce byt pronajímateli v den skončení nájmu až do dne, kdy nájemce pronajímateli byt skutečně odevzdá.

11. Podle § 2991 odst. 1 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

12. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

13. Podle § 2048 odst. 1 o. z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením tvrzené povinnosti vznikla škoda.

14. Při právním hodnocení věci soud konstatoval, že žalobní tvrzení mají oporu v předložených listinných důkazech a žaloba byla tudíž podána důvodně. Nájemní vztah žalobce jako pronajímatele a žalované jako nájemce na základě nájemní smlouvy uzavřené dne 3. 6. 2024 skončil ve smyslu § 2201 o. z. uplynutím doby ke dni 3. 12. 2024. Žalovaná přesto předmětnou bytovou jednotku nadále užívala bez právního důvodu až do března 2025, aniž by za toto užívání bytu poskytla protiplnění, čímž se bezdůvodně obohatila (§ 2991 o. z.). V důsledku toho vzniklo žalobci v souladu s § 2295 o. z. a v souladu s čl. IX. odst. 10 nájemní smlouvy právo na náhradu ve výši dříve ujednaného nájemného, neboť byt nebyl žalovanou odevzdán žalobci v den skončení nájmu. Podle nájemní smlouvy a předpisu úhrad činila výše této náhrady za jeden měsíc částku 7 850 Kč splatnou vždy do posledního kalendářního dne toho kterého měsíce. Jelikož se žalovaná dostala s dlužnou částkou za 3 měsíce do prodlení, je povinna v souladu s § 1970 o. z. zaplatit žalobci též úroky z prodlení, a to ve smluvně sjednané výši 0,1 % za každý i započatý den prodlení, ode dne sjednané splatnosti náhrady. S odkazem na§ 2048 o. z. a ujednání účastníků v čl. VIII. odst. 5 nájemní smlouvy bylo žalobě vyhověno i co do požadované smluvní pokuty za zaslání písemné výzvy k úhradě ve výši 300 Kč a za náklady vynaložené v souvislosti se soudním řízení ve sjednané výši 1 178 Kč představující 5 % z dlužné částky.

15. Vzhledem k tomu, že se žalobci předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě ve znění opravy, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.

16. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 552 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 252 Kč a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 300 Kč za jeden úkon dle § 2 odst. 3 uvedené vyhlášky.

17. Lhůtu k plnění soud stanovil ve výrocích I. i II. třídenní na základě § 160 odst. 1 o.s.ř., když neshledal podmínky k jejímu prodloužení.