110 C 9/2022

Plný text

Okresní soud ve Vsetíně rozhodl samosoudcem JUDr. Michalem Halamíčkem ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený advokátem Mgr. jméno příjmení sídlem adresa o zaplacení částky 56 592 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba, aby žalovaný byl povinen zaplatit žalobci částku 56 592 Kč s 8,5% úrokem z prodlení z této částky od [datum] do zaplacení, se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému na náhradě nákladů řízení částku 35 798 Kč k rukám advokáta Mgr. [jméno] [příjmení] do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobou (návrhem na vydání platebního rozkazu) doručenou zdejšímu soudu dne [datum] se žalobce domáhal po žalovaném zaplacení částky 56 592 Kč s úrokovým příslušenstvím. Žalobce uváděl, že žalovanému pronajal od [datum] objekt [adresa] v [obec] (místnosti v něm), a to pro podnikatelskou činnost - výrobu těstovin. Sjednané nájemné bylo placeno řádně. Budova byla opravena v roce 1989. Nájem byl ukončen (písemnou) dohodou ke dni [datum]. Předávací protokol byl ze dne [datum]. Na pronajatém objektu byly zjištěny závady vzniklé při podnikatelské činnosti. Žalovaný ale požadoval, aby předávací protokol byl podepsán jako předání budovy bez závad. Žalovaný byl„ mnohokrát ústně vyzván“, aby uvedl stavební stav budovy do původního stavu, dne [datum] byl písemně vyzván k nahrazení škody. Bylo zjištěno, že v místnostech je plesnivé linoleum, poničené stěny, rozbité dveře, vyjeté koleje v zámkové dlažbě, v garáži opadaná omítka, poničené žaluzie. Žalovaný byl vyzván, aby nejpozději do [datum] sdělil, zda souhlasí s odstraněním těchto závad, nebo aby sdělil jiný návrh, jak chce škodu nahradit. Byl také upozorněn, že pokud nedojde k dohodě, bude věc řešena soudně. Žalovaný nereagoval. Dne [datum] mu byla zaslána předžalobní výzva (s výzvou k uzavření dohody o náhradě škody), žalovaný ale nereagoval, o náhradě škody odmítl dále jednat a cokoli doplatit. Žalobci tedy nezbylo než škodu vyčíslit, odborné vyjádření mu vypracoval„ certifikovaný inspektor nemovitostí“ [jméno] [příjmení] dne [datum] (listina byla předkládána spolu s žalobou). Žalobce se tak domáhal po žalovaném z titulu náhrady škody zaplacení částky 56 592 Kč s úrokovým příslušenstvím, které požadoval od data podání žaloby ([datum]) do zaplacení.

2. Žalovaný navrhoval, aby žaloba byla zamítnuta. Smlouva o nájmu nebytových prostor byla uzavřena [datum], ukončena byla dohodou stran - dohoda byla uzavřena [datum] s ukončením nájemního vztahu k datu [datum]. Stranami byl podepsán též předávací protokol ze dne [datum], kdy byly nebytové prostory předány. Žaloba v této věci byla podána teprve [datum], tedy po uplynutí tříleté promlčecí lhůty, a žalovaný tak vznášel námitku promlčení. Nad rámec této argumentace žalovaný poukazoval na předávací protokol, v němž strany uvedly a podepsaly, že prostory jsou předány (a převzaty) bez závad a že veškeré vzájemné nároky pronajímatele a nájemce jsou vyrovnány a žádná ze smluvních stran nebude vznášet jakékoliv další požadavky. K žalobcem tvrzeným závadám pak žalovaný podotýká, že nájemní vztah trval přes 24 let, za takovou dlouhou dobu dochází nutně k opotřebení věcí (i nemovitostí, prostorů), přičemž i dle hmotného práva se má při odevzdání (vrácení) věci nájemcem přihlédnout k obvyklému opotřebení při řádném užívání. Obvyklé užívání je povoleným následkem výkonu užívacího práva, míra obvyklého opotřebení zohledňuje i délku užívání a ujednaný, případně obvyklý způsob užívání. Žalobcem tvrzené poškození - plesnivé linoleum, poškozené stěny, dveře, zámková dlažba, opadaná omítka, poškozené žaluzie - je opotřebením obvyklým s ohledem na délku a účel užívání v tomto případě. Žalobce ani neuvedl závady do předávacího protokolu při předání prostor ([datum]).

3. Žalobce na to reagoval dalšími podáními, v nichž poukazoval na to, že žalovanému zaslal výzvu k úhradě škody dne [datum], předžalobní výzvu dne [datum], a poté ještě další výzvu - upomínku. Když žalovaný nereagoval, nezbylo než stanovit výši škody odborným posouzením, což se stalo [datum], tímto dnem byla„ zjištěna a prokázána výše způsobené škody“ - žalobce tedy nebyl při uplatňování svého práva pasivní, stále se snažil o uzavření dohody. Žalobce dále upozorňoval na to, že kromě obecné tříleté subjektivní promlčecí doby běžící ode dne, kdy právo mohlo být uplatňováno poprvé, existuje u majetkových práv ještě desetiletá objektivní promlčecí doba, která běží„ ode dne vzniku subjektivního práva na náhradu škody“, a ta dosud neuplynula. K promlčení pohledávky tak nemohlo dojít. Žalobce měl na podání žaloby lhůtu až do roku 2029. Žalovaný nemůže žalobci diktovat, kdy má podat žalobu, anebo mu určovat běh subjektivní lhůty. Výzvy zaslané žalovanému v roce 2020 znamenaly navíc i stavení běhu promlčecí lhůty.

4. Z listinných důkazů provedených v řízení učinil soud následující skutková zjištění: -) z výtisků e-mailové komunikace (č.l. 3 - 4 a 6 - 7 spisu), že jde o e-maily mezi zástupcem žalobce a protistranou z období [datum] až [datum], zástupce žalobce v textu avizuje připravenost žaloby o náhradu škody, odkazuje na„ znalecký posudek“, zástupce žalovaného vysvětluje nesouhlasné stanovisko. -) z faktury vystavené [datum], že zhotovitel odborného vyjádření [jméno] [příjmení] fakturoval objednateli JUDr. [jméno] [příjmení] částku 10 000 Kč za provedení prohlídky RD [adresa] v [obec]. -) z výpisu z živnostenského rejstříku, že žalovaný je fyzickou osobou - podnikatelem, když k živnosti ohlašovací volné (výroba, obchod a služby, výroba potravinářských a škrobárenských výrobků…) mu vzniklo oprávnění dne [datum] na dobu neurčitou. -) z listiny„ Smlouva o nájmu nebytových prostor“, že listina odkazuje na zákon č. 116/1990 Sb., smluvními stranami jsou [celé jméno žalobce] s adresou [obec a číslo] jako pronajímatel, nájemce je pak označen jako [anonymizováno], [celé jméno žalovaného], [příjmení] [jméno], s adresou [obec a číslo]. Konstatuje se, že pronajímatel je vlastníkem objektu [adresa] (budovy včetně pozemku). Pronajímatel prohlašuje, že je oprávněn přenechat uvedené nebytové prostory do nájmu nájemci. Prostory se dávají do nájmu za účelem provozu„ výrobna těstovin“. Smlouva je uzavřena na dobu neurčitou s výpovědní lhůtou tři měsíce. Je sjednávána cena nájmu a její splatnost. Dle dalšího textu je konstatováno, že platnost smlouvy zaniká (mimo jiné) též dohodou smluvních stran. Listina vymezuje některá další práva a povinnost stran, je ve svém závěru datována [datum] (s tím, že je ujednáno, že nabývá účinnosti [datum]) a obsahuje podpisy osob za smluvní strany. (Účastníci na obou procesních stranách k této listině u jednání sdělili, že je to skutečně smlouva, která byla uzavřena o nájmu předmětných nebytových prostor, byla takto tehdy uzavřena a podepsána, v samotné smlouvě nespatřují předmět sporu. Žalobce sdělil, že smlouvu uzavíral se dvěma fyzickým osobami - podnikateli, totiž s [celé jméno žalovaného] a [jméno] [příjmení], kteří podnikali v oboru výroby těstovin, a tyto prostory si právě pro takovýto účel najímali. Obě procesní strany též sdělily, že listina v přílohové obálce je jedním ze stejnopisů smlouvy, který byl podepsán pouze pronajímatelem, avšak smlouva samotná v originálu byla podepsána oběma smluvními stranami tak, jak se podává z č. l. 19 spisu.) -) z listiny„ Dohoda o ukončení smlouvy o nájmu nebytových prostor“, že listina vymezuje jako pronajímatele [celé jméno žalobce], jako nájemce pak [celé jméno žalovaného] (oba jsou specifikováni dalšími údaji). V textu je uvedeno, že se účastníci dohodli na ukončení nájemní smlouvy ze dne [datum], kdy předmětem nájmu byly nebytové prostory na adrese [adresa žalovaného a žalobce]. Datum ukončení nájemní smlouvy má být [datum]. Je též uvedeno, že nedílnou součástí této dohody je předávací protokol. Listina je datována [datum] a podepsána ručními podpisy osob za smluvní strany (přičemž u nájemce je obsažen také otisk razítka [anonymizováno], [celé jméno žalovaného], [příjmení] [jméno]). (Žalobce k této listině u jednání sdělil, že je to skutečně listina, kterou byl ukončen předmětný nájem nebytových prostor; jeho podpis na listině je skutečně jeho pravým podpisem; nevzpomíná si, zda listinu podepsali oba podnikatelé coby nájemci.) -) z listiny„ Předávací protokol“, že v záhlaví listiny jsou specifikovány smluvní strany shodně jako v Dohodě o ukončení smlouvy o nájmu nebytových prostor, přičemž [celé jméno žalobce] je označen jako přebírající a [celé jméno žalovaného] jako předávající. V dalším textu je konstatováno, že dne [datum] převzal [celé jméno žalobce]„ nazpět“ nebytové prostory na adrese [adresa žalovaného a žalobce], a to na základě ukončení nájemního vztahu. Je uvedeno, že nájemní prostory byly předány a převzaty bez závad. Pod tímto textem jsou vytištěny čtyři linky na případné další ruční doplnění listiny, neobsahují však žádný text. V listině je dále uvedeno, že tímto jsou veškeré vzájemné nároky pronajímatele a nájemce vyrovnány, nájemní vztah je ukončen dohodou a žádná ze smluvních stran nebude moci vznášet jakékoliv požadavky. Listina je datována [datum] a podepsána ručními podpisy osob za smluvní strany (přičemž u předávajícího je obsažen také otisk razítka [anonymizováno], [celé jméno žalovaného], [příjmení] [jméno]). (Žalobce k této listině u jednání uvedl, že je to listina, kterou podepisovali coby předávací protokol při ukončení nájemního vztahu jako přílohu dohody; jeho podpis je jeho pravým podpisem. Obě procesní strany pak k dotazu soudu shodně sdělily, že předávací protokol byl podepsán oběma stranami tak, jak je patrno z č.l. 21verte spisu, stejnopis v přílohové obálce byl pouze jedním ze stejnopisů, který zůstal nepodepsán přebírajícím, avšak originál byl podepsán oběma stranami.) -) z listiny„ Výzva k nahrazení nápravy škody“, že listina je datována [datum], je adresována [celé jméno žalovaného] a pod textem je uvedeno jméno a příjmení [celé jméno žalobce]. V textu je odkazováno na smlouvu o nájmu nebytových prostor z [datum] a na její ukončení dohodou k [datum]. Pisatel uvádí, že s ukončením nájmu souhlasil, avšak poté, co shlédl prostory a jejich stav, odmítl podepsat předávací protokol, kde bylo uvedeno, že prostory byly předány bez závad a že veškeré nároky stran jsou vyrovnány; zmiňoval konflikty a problémy během nájemního vztahu, které se ale vždy dařilo řešit; uváděl, že poté, co se adresát rozhodl ukončit pronájem, shlédl pisatel prostory, které byly na první pohled značně poničené, v místnostech zůstalo plesnivé linoleum, poničené stěny, rozbité dveře, vyjeté koleje v zámkové dlažbě; dále nájemci užívali nad rozsah smlouvy garáž, kde byla opadaná omítka; byly poničené všechny žaluzie; zůstalo tam něco z vybavení nájemců. Pisatel uvádí, že poté, co„ zjistili“ tato poškození a zanechání nemovitosti v tomto stavu,„ požádali“ nájemce, aby uvedli nemovitost do původního stavu, což nájemci odmítli, a to velmi vulgárně. Opakovaně proto pisatel i jeho matka žádali nájemce, aby„ věci spravili“, dosud však došlo jen ke spravení omítek za částku 1 300 Kč, kterou nájemci ještě strhli pisateli ze mzdy, neboť byl u nich zaměstnán. Pisatel nájemcům vytýká, že mu způsobili škodu na majetku a on bude požadovat náhradu. Chce předejít soudním sporům, nabízí jim dohodu, aby mu ze strany nájemců byly nahrazeny náklady na opravu zámkové dlažby s vyjetými kolejemi, na nové venkovní dveře a na pořízení nových venkovních žaluzií; pokud budou pisateli nahrazeny tyto náklady, je ochoten nadále„ neřešit další škody“ způsobené na stěnách a podlahách a další náklady spojené se stěhováním a úklidem. Pisatel vyzývá adresáta k písemnému kontaktu do [datum] a ke sdělení stanoviska. V případě nedohody chce své právo vymáhat soudně, což si vyžádá náklady právního zastoupení. -) z listiny„ Předžalobní výzva“, že listina je datována [datum], je adresována [celé jméno žalovaného] a pod textem je uvedeno jméno a příjmení [celé jméno žalobce]. Text je obsahově prakticky totožný s výše uvedenou listinou„ Výzva k nahrazení nápravy škody“. Pisatel dále odkazuje na § 142a o.s.ř., vyzývá k nápravě, žádá o opravení prostor nemovitosti, a pokud se tak nestane, avizuje, že se obrátí na soudního znalce za účelem výpočtu částky odpovídající výši škod, s tím, že částku pak bude vymáhat soudně, čímž budou vznikat další náklady. -) z výslechu žalobce [celé jméno žalobce] jako účastníka řízení, že s pány [celé jméno žalovaného] a [příjmení] se seznámil v rámci uzavření smlouvy tak, že je znala jeho matka, žalobce je znal jen trochu, od vidění. [jméno] předtím vyhořela provozovna, kde vyráběli těstoviny, matka jim nabídla možnost, že by byli v prostorech žalobce. Pan [anonymizováno] asi v roce 2019 zemřel. Žalobce s oběma jednal o uzavření smlouvy. Pronajaté prostory byly především dvě místnosti, v jedné se vyráběly těstoviny, v druhé se v podstatě balily, dále tam bylo pronajato sociální zařízení. Reálně oni pak ještě používali třeba další místnost k uskladnění, ale ta nebyla předmětem nájemní smlouvy. Od roku 1989 až do uzavření této nájemní smlouvy nebyla v prostorách jiná provozovna, takže od opravy v roce 1989 tam do uzavření této smlouvy nefungoval např. jiný podnikatel apod. Žalobce (s matkou) tyto prostory také nevyužívali sami pro nějakou činnost, spíše tam do té doby měli nějaké věci. V době, kdy měli pánové [celé jméno žalovaného] a [příjmení] pronajaté ty prostory, byl žalobce nejen jejich pronajímatelem, ale také pro ně pracoval na základě pracovní smlouvy, byl tedy jejich zaměstnanec, a to přímo ve výrobě těstovin, po určitou dobu pro ně také pracoval na základě živnostenského oprávnění. Jejich vzájemné vztahy byly nejprve spíše dobré, ale ke konci nájemního vztahu již zhoršené, špatné. Žalobce to vnímal tak, že oni mu třeba řekli, že je nedostatek sáčků na balení těstovin, a až později se ukázalo, že výroba bude končit. Žalobce naopak počítal s tím, že výroba pojede dál, byl tím zklamán. Vyloženě nepřátelský ale vztah nebyl, byla komunikace, žalobce byl překvapen, že výroba končí a musí si hledat něco nového. Žalobce v předmětných prostorách - v té provozovně - byl prakticky denně po celou dobu, co výroba fungovala. Na konci nájemního vztahu se účastníci vztahu shodli na tom, že výroba skončí k určitému datu, tedy že nájemní smlouva má skončit dohodou. Dohodu o ukončení smlouvy o nájmu i předávací protokol podepisovali asi o pár dnů dříve, než měl samotný nájem skončit. Žalobce v provozovně byl osobně i právě v tom časovém období koncem března roku 2019, kdy nájemní vztah končil. Žalobce viděl stav té provozovny, viděl, jak nebytové prostory vypadají a v jakém jsou stavu. Strany v předávacím protokolu podepsaly, že nájemní prostory byly předány a převzaty bez závad. Avšak určité závady podle žalobce byly - např. opotřebené podlahy, týkalo se to linolea, na zdech byly určité fleky, potřebovalo to vymalovat, na oknech byla podle žalobce určitá netěsnost, rovněž u dveří byla netěsnost. Žalobci to přišlo víc než jen jako normální opotřebení. Žalobce nájemcům později, po podepsání toho předávacího protokolu, řekl, že to nevidí jako normální opotřebení. Řekl jim to snad ještě v dubnu 2019, ale přesně si to nevzpomene. Řekl jim, že je to v takovém stavu, že se to bude muset nějak opravit. Na jejich reakci si již nevzpomíná. Mluvil tehdy zřejmě s oběma pány, tedy [celé jméno žalovaného] i [příjmení], oni tam byli většinou oba. Žalobce komunikoval podle svých vzpomínek o těch škodách s panem [celé jméno žalovaného] a panem [příjmení], komunikovali žalobce i jeho matka. Žalobce tam pracoval, avšak on to nezdevastoval. Ten stav prostorů byl způsoben tou výrobou, její povahou. I pan [celé jméno žalovaného] a pan [příjmení] v průběhu třeba upozorňovali žalobce na to, že je třeba něco opravit, někdy se takové věci napravily, někdy ne. Říkali například žalobci v průběhu nájemního vztahu, že je třeba vymalovat, a to se udělalo, v průběhu těch let se tam malovalo, asi pětkrát, přesně si žalobce nevzpomene. -) z výslechu žalovaného [celé jméno žalovaného] jako účastníka řízení, že s panem [příjmení] podnikal asi od roku 1991, neměli spolu založenou právnickou osobu, podnikali jako dvě fyzické osoby. Původně měli firmu v jiných prostorách, v roce 1994 to tam bohužel vyhořelo a hledali nové prostory. Osobně znali paní [příjmení], věděli také, že předmětné prostory v domu [adresa] má prázdné. [příjmení] nemovitosti byl pan [celé jméno žalobce], jednali tedy s ním a s ním byla také uzavřena následně nájemní smlouva. Pan [anonymizováno] zemřel v roce 2019. Pronajaté prostory v domě [adresa] zahrnovaly v podstatě tři místnosti - v jedné větší byla výrobna a sušička a lis, v druhé byla balírna, pak tam byla ještě předsíň. Místnosti dostali nájemci ve stavu, který by vyslýchaný označil jako dobrý, avšak ne jako“ nový“. Místnosti byly prázdné. Na začátku před započetím výroby museli přivést ještě vedení vody, zabudovat dřez a umyvadlo, musela se zřídit silnější elektrická přípojka a následně se nastěhovaly stroje. V průběhu nájemního vztahu, čili do března 2019, se podle poznatků vyslýchaného asi dvakrát měnilo linoleum, dělaly se také nějaké úpravy na podnět hygieny - např. zešikmené parapety. Místnosti se malovaly za tu dobu asi dvakrát. Zabudovávali také bezdotykovou baterii s dalším dřezem. Ohledně vzájemného upomínání stran v průběhu nájemního vztahu z hlediska stavu prostorů a jejich případných oprav vyslýchaný uvedl, že nájemci pana [celé jméno žalobce] vícekrát upomínali z hlediska čistoty prostor, on se rovněž nestaral pořádně o stroj, podle poznatků vyslýchaného způsobil jeho závadu a to vyžádalo několikrát opravu stroje. Pan [celé jméno žalobce] pro nájemce pracoval, asi v letech 1995 až 2000 to bylo na pracovní poměr, pak od roku 2000 nadále jako OSVČ. Pracoval pro nájemce až do konce nájemního vztahu, čili do března 2019. Podle poznatků vyslýchaného to naopak nebylo tak, že by pan [celé jméno žalobce] ohledně něčeho upomínal nájemce. Kromě žalobce tam ještě pracovali další brigádníci. Došlo třeba k situaci, že někdo utrhl kliku u stroje - vyslýchaný neví, zda žalobce nebo brigádníci, vyslýchaný upomínal žalobce o sehnání a namontování nové kliky, kliku nakonec někdo z nich sehnal. Došlo také třeba k malému problému s dveřmi, ty nešly pořádně dovírat, patrně kvůli navlhnutí, vyslýchaný upomínal žalobce, ať dveře vysadí a zabezpečí ohoblování. Dveře nebyly„ vyřešeny“, nebyly tedy upraveny. Podle poznatků vyslýchaného také žalobce způsobil vadu na svářečce sáčků, opravu zabezpečovali nájemci. Vyslýchaný by celkově vztahy s žalobcem nicméně označil za dobré. Ale když třeba nájemci někdy v rámci řešení problémů zvýšili hlas, žalobce hned vyhrožoval, že odejde. Vyslýchaný má zato, že došlo například k udělení pokuty od hygieny nebo za nedodání zboží, přičemž za to mohl žalobce, když se nestaral o stroj a podobně. Avšak vztahy se nějak výrazně nehoršily, na konci nebyly nějak vyloženě špatné, byly to pracovní problémy a jejich nepříjemná řešení. Nájemní vztah byl ukončen prakticky proto, že už to nešlo dělat dále, podle vyslýchaného se žalobce špatně staral o stroj a další výroba už nebyla možná, a to z technických i hygienických důvodů. Podle poznatků vyslýchaného tehdy žalobce sám říkal, že už to nechce dál dělat a že je rád, že s tím končí. Nájemci po ukončení nájemního vztahu nepokračovali s výrobou těstovin někde jinde, tato výroba byla tímto způsobem v březnu 2019 definitivně ukončena. Vedle toho pánové [celé jméno žalovaného] a [příjmení] předtím a také potom podnikali ještě jinde a jinak - měli dvě maloobchodní prodejny a velkoobchod, to pokračovalo nezávisle na skončení výroby těstovin. Nájemci se s žalobcem domluvili, že výroba skončí ke konci března 2019 a že nájemní vztah bude ukončen. Žalobce byl v předmětných prostorách až do konce nájemního vztahu, nájemci tam také pravidelně dojížděli. Žalobce měl za úkol demontovat zařízení - sušičku na těstoviny, dřez, vedení médií. Žalobce nedemontoval vše sám, nájemci tam museli poslat i další své zaměstnance. Ve výsledku došlo k demontování všeho potřebného. V rámci ukončení nájmu nedošlo k tomu, že by nájemci žalobci nebo naopak žalobce nájemcům něco vytýkal, že by někdo z nich něco zvláštního požadoval z hlediska stavu těch prostor. Žalobce věděl, co má z hlediska techniky demontovat a jak. Řekl také potom nájemcům, že je opravdu rád, že už to vše končí. Dohodu o ukončení nájemní smlouvy podepisovali nájemci a pronajímatel v sídle nájemců, tedy jinde než byla provozovna [adresa]. Žalobce nájemcům ani následně nevytýkal nic z hlediska stavu těch prostor. Takové výtky nájemcům volala paní [příjmení], matka žalobce, a to po ukončení nájemního vztahu. Volala, že„ je tam všechno zničené“, např. že jsou tam plísně pod linoleem apod. Avšak podle poznatků vyslýchaného právě toto způsobil sám žalobce, protože např. sifon od umyvadla mu tam tekl, protékal na podlahu, nájemci mu to říkali a on to stejně neopravil. Dále paní [příjmení] v telefonátu říkala, že tam mají být zničené dveře a skrčené žaluzie. Nájemci pak následně do prostor ještě šli a dělali určité opravy či úpravy - např. zazdili díry po ventilátorech, opravili určité omítky od poničení unikající vodou. To byly ale podle vyslýchaného věci, které způsobil žalobce a měl je stejně opravit on. I po takovéto opravě nájemcům paní [příjmení] ještě volala, nebyla stále spokojená s opravou prostor. Avšak podle vyslýchaného ani není možné říci, že by to nájemcům původně předal pronajímatel v lepším stavu. Vyslýchaný měl zato, že paní [příjmení] přece s nájemci nemá„ nic společného“ - ta ty prostory nájemcům nepronajala, a tak pokud něco potřebuje, má poslat syna, ať ten si to přijde s nájemci vyjasnit. Pan [celé jméno žalobce] ale s nájemci o ničem nejednal a ani nechtěl jednat. Vyslýchaný ho v následné době potkal někde na náměstí a ptal se ho, co má znamenat dopis - listina„ Výzva k nahrazení nápravy škody“, a žalobce na to reagoval tak, že„ to není blbost“ a šel pryč. Volala pak opět paní [příjmení]. Podle vyslýchaného však žalobce neměl zájem se na ničem dalším domlouvat ani o ničem dalším komunikovat. Když byl žalobce u nájemců zaměstnán, bral plat kolem 6 000 až 7 000 Kč měsíčně, byl to asi hrubý plat. Když pak pro nájemce pracoval jako OSVČ, bral 70 % čistého zisku a nájemci brali 30 % čistého zisku. Má-li vyslýchaný odhadnout, kolik takto měl žalobce čistého zisku měsíčně, pak záleželo na objemech prodeje - když byl dobrý měsíc, bylo to třeba i 35 000 Kč nebo i 37 000 Kč, když byl horší měsíc, bylo to třeba jen 15 000 Kč. Nájemné dle smlouvy už ale bylo„ zahrnuto v tom“, nájemci tedy neplatili žalobci ještě další oddělenou částku za nájemné, bralo se to jako„ nákladová položka“. Žalobce ale nebyl„ spolupodnikající“ nájemců. Zařízení provozovny náleželo nájemcům, prostory byly žalobcovy. Pokud jde o povinnosti žalobce, případně o dohodu o jeho„ pozici“ - žalobce se měl starat o výrobu, o její hygieničnost, měl udržovat strojní vybavení apod. - to bylo tedy právě to, ohledně čeho vznikaly mezi stranami občas spory a nájemci museli třeba i zvyšovat hlas. Žalobce to dělal s chybami, s vadami, nájemci museli vždy jít a říct mu, co má napravovat, třeba že někde mu leželo velké množství mouky apod. O místnosti měl pečovat žalobce, ten tam ostatně i denně byl a měl zabezpečit opravu či úpravu čehokoli negativního, co by se tam vyskytlo. Na tomto se strany domlouvaly ústně - tedy na tom, co kdo bude dělat, co kdo má zařídit apod. -) z odborného vyjádření [jméno] [příjmení] č. 2022, že jde o odborné vyjádření o tržní hodnotě nemovitých věcí, a to stavby [adresa] na pozemku p. [číslo] vše v obci a k.ú. [obec]. Jako vlastník dle listu vlastnictví a zároveň objednavatel vyjádření je uveden žalobce. V textu listiny jsou vymezeny pojmy, postupy při zpracování vyjádření, je popsána lokalita a nemovitosti, včetně zobrazení fotografií. Poté je prováděn výpočet tržní hodnoty nemovitostí, a to se závěrem, že stavba („ stavební součásti při [adresa]“) má tržní hodnotu v částce (po zaokrouhlení) 890 000 Kč, pozemek („ pozemková součást parcela [číslo]“) má tržní hodnotu v částce (po zaokrouhlení) 90 000 Kč, celkem tak v součtu za nemovitosti 980 000 Kč. Odborné vyjádření je datováno [datum] a obsahuje předtisk jména„ [jméno] [příjmení]“ a ruční podpis. (U jednání sdělil zástupce žalobce k této listině, že ji žalobce předložil jakožto posouzení hodnoty celé nemovitosti.) -) z listin - Vyjádření inspektora nemovitostí k aktuálnímu stavu nemovitosti, včetně příloh, že jako objednavatel vyjádření je uveden žalobce, jako účel podaného vyjádření je uveden text:„ Vyhodnotit aktuální stav po převzetí prostor od nájemníka a vyčíslit náklady na uvedení do původního stavu.“ Listina je datována [datum], obsahuje otisk razítka [jméno] [příjmení] coby„ certifikovaného inspektora“, s dalším textem na razítku„ Asociace inspektorů nemovitostí“. Je uvedeno, že zpracovatel vyjádření provedl místní šetření [datum]. V části„ Nález“ jsou popisována shledaná poškození a je k nim provedena fotodokumentace (poškozená skleněná výplň okna, neodstranění příček a posuvných dveří, poškození vstupních dveří, otvor ve zdivu, poškození povrchů uvnitř objektu, výskyt plísně), je dále uváděno, jak lze jednotlivá poškození opravit, přičemž v závěru je uvedena částka orientačních nákladů„ do cca 56 592 Kč“ s tím, že tato hodnota je pouze orientační a před provedením opravy je třeba zpracovat výrobní dokumentaci a provést přesné ocenění. Přílohou tohoto vyjádření pak jsou listiny„ Stavební rozpočet“,„ Výkaz výměr“,„ Krycí list rozpočtu“, jakož i nákres (plán) stavby. -) z výslechu svědkyně [jméno] [příjmení], že je matkou žalobce, její vztahy k žalobci jsou dobré, je to její syn; žalovaného zná svědkyně jako tradičního souseda v obci, vztahy s ním dříve byly dobré, poté se však pokazily v rámci ukončení toho nájemního vztahu, když jej svědkyně a její syn vyzývali k nápravám či opravám prostorů; vztah k němu tedy svědkyně označuje jako nyní již negativní, nicméně není tam žádný jiný důvod ani jiná osobní negativní okolnost než právě jen to, co bylo dáno ukončením nájemního vztahu. Svědkyně nikdy dříve nebyla vlastnicí domu [adresa], vlastníkem je žalobce, on to koupil od jiných příbuzných (tety). Dům pak spravili, prakticky jej chtěli pronajímat. Dům, ve kterém svědkyně a žalobce bydlí, je jiným domem. [adresa] pak dali do nájmu žalovanému, respektive„ jeho firmě“, tedy k podnikání, k výrobě těstovin. Jiní nájemníci tam v té době nebyli. Žalobce pro žalovaného a jeho dřívějšího společníka také pracoval, čili při té výrobě těstovin pro ně byl činný, a to nějakou dobu jako zaměstnanec, nějakou dobu jako živnostník, který pro ně prováděl činnost při té výrobě. Prakticky tam byl od začátku až do konce nájemního vztahu. V průběhu toho nájemního vztahu nebyl podle svědkyně žádný problém s poškozením prostorů apod. Oni - tedy firma pana [celé jméno žalovaného] - tam dávali např. nové sušičky, nový stroj, vybudovali tam ale zároveň přepážky, o kterých svědkyni neřekli. Po ukončení nájemního vztahu tam ale byly určité vady a problémy - např. tam byl odsavač a v něm byly díry, prostory byly používáním„ úplně zdemolované“ - pan [celé jméno žalovaného] i s tehdejším společníkem panem [příjmení] to dávali částečně do pořádku, ale nedali to úplně do pořádku. Zůstaly tam problémy jako například plísně na podlaze, poničená podlaha. Nájem trval asi 25 let. Dále tam zůstaly například zničené žaluzie, neboť docházelo k podávání zboží v krabicích přes okno. Ve dvoře domu byly také poničené kachlice, a to od auta, kterým se přivážel materiál. Kachlice pak nové dávali svědkyně a žalobce. Pak šlo již spíše o„ neohlášené věci“ jako dávání mouky do garáže anebo užívání další garáže (v objektu jsou dvě), kde také udělali (žalovaný a jeho společník) nějaké přepážky. Svědkyně a žalobce jim spoustu věcí tolerovali, protože to prakticky byli známí, nějak zvláště je ani neupozorňovali, mysleli si, že automaticky„ by měli vše zpravovat“. Po skončení nájemního vztahu jim říkali, že mají něco opravit či uvést do původního stavu, takže po ukončení nájemního vztahu tedy pana [celé jméno žalovaného] a pana [příjmení] vyzývali, aby„ to vše dali do pořádku“, a oni (pan [celé jméno žalovaného] a pan [příjmení]) tam následně měli pozvaného zedníka, tomu dali asi 1 300 Kč, podle poznatků svědkyně následně částku strhli synovi z výplaty. Zedník tam dal do pořádku jen část, takže část problémů přetrvala. Svědkyně a žalobce to opět panu [celé jméno žalovaného] a panu [příjmení] říkali, zbytek ale už nebyl zcela opraven. Žalobce psal panu [celé jméno žalovaného] také doporučený dopis, na který ale pan [celé jméno žalovaného] už nereagoval. Svědkyně a žalobce si to pak nechtěli nechat líbit a výsledkem je, že věc chtěli dát k soudu. Svědkyně a žalobce panu [celé jméno žalovaného] a panu [příjmení] půjčovali asi 400 000 Kč, k tomu došlo asi v polovině nájemního vztahu, byly to peníze na pořízení nových strojů. Pan [celé jméno žalovaného] a pan [příjmení] tyto peníze vraceli tak, že splátky tvořily„ jakoby část výplaty žalobce“ u nich, takže on třeba dostal 35 000 Kč, ale z toho část byl plat a část bylo vrácení té půjčky - třeba právě z částky 35 000 Kč bylo 20 000 Kč na vrácení té půjčky. Podle svědkyně to byl problém, protože tím pádem ten stroj vlastně zaplatili svědkyně či žalobce. Pan [celé jméno žalovaného] a jeho společník měli pronajatou i„ hůru“ v tom objektu, tedy prostor pod střechou, tam měli např. sáčky.

5. Podle § 609 věta prvá OZ, nebylo-li právo vykonáno v promlčecí lhůtě, promlčí se a dlužník není povinen plnit. Podle § 610 odst. 1 věta prvá OZ, k promlčení soud přihlédne, jen namítne-li dlužník, že je právo promlčeno. Podle § 611 věta prvá OZ, promlčují se všechna majetková práva s výjimkou případů stanovených zákonem. Podle § 619 odst. 1 a odst. 2 OZ, jedná-li se o právo vymahatelné u orgánu veřejné moci, počne promlčecí lhůta běžet ode dne, kdy právo mohlo být uplatněno poprvé; právo může být uplatněno poprvé, pokud se oprávněná osoba dozvěděla o okolnostech rozhodných pro počátek běhu promlčecí lhůty, anebo kdy se o nich dozvědět měla a mohla. Podle § 620 odst. 1 věta prvá OZ, okolnosti rozhodné pro počátek běhu promlčecí lhůty u práva na náhradu škody zahrnují vědomost o škodě a osobě povinné k její náhradě. Podle § 629 odst. 1 OZ, promlčecí lhůta trvá tři roky. Podle § 636 odst. 1 OZ, právo na náhradu škody nebo jiné újmy se promlčí nejpozději za deset let ode dne, kdy škoda nebo újma vznikla.

6. V posuzovaném případě je podstatné, že žalobce, který byl pronajímatelem předmětných nebytových prostorů a zároveň pro žalovaného (a pro jeho společníka v podnikání, jenž zemřel roku 2019) v předmětných prostorách pracoval při výrobě těstovin, byl reálně přítomen v předmětných nebytových prostorách po celou dobu nájemního vztahu, tedy od roku 1995 do konce března 2019. Vyplývá to z výslechu samotného žalobce, ale také z výslechů žalovaného a svědkyně. Žalobce byl tedy obeznámen se stavem prostorů, s jejich konkrétním opotřebením či poškozením. Nejpozději k datu předání předávacím protokolem ([datum]) tak měl nepochybně vědomost o škodě a o osobě povinné k její náhradě. Není podstatné, že neměl k dispozici přesné vyčíslení škody v penězích - v korunách českých (posouzení odborně kvalifikovanou osobou si nechal zpracovat až v březnu 2022, přičemž i takovéto„ Vyjádření“ stanovovalo pouze vyčíslení orientační). Srov. např. závěry obsažené v rozsudku Nejvyššího soudu ČR ze dne 30. srpna 2012, sp.zn. 25 Cdo 2189/2011 Počátek běhu subjektivní promlčecí lhůty tak nastal následujícího dne po předání prostor, tzn. [datum], a subjektivní promlčecí lhůta skončila po třech letech, tedy [datum]. Žaloba v této věci byla podána dne [datum]. Jde tedy o právo promlčené.

7. Objektivní desetiletá promlčecí lhůta běží ode dne, kdy škoda nebo újma vznikla. Pro počátek jejího běhu tak byl rovněž rozhodný nejpozději den [datum], kdy byly prostory předány zpět pronajímateli (žalobci), neboť po tomto datu již žalovaný ani jeho společník předmětné prostory neužívali a po tomto datu žádná další nová škoda nevznikla.

8. Vzájemný vztah subjektivní a objektivní promlčecí lhůty je takový, že uplynutím kterékoli z nich se nárok promlčuje. Není podstatné, že jedna ze lhůt případně běžela či běží dále (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 18. srpna 2010, sp.zn. 30 Cdo 479/2010 či rozsudek téhož soudu ze dne 3. května 2013, sp.zn. 28 Cdo 3634/2012; k běhům obou lhůt srov. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 26. července 2007, sp.zn. 21 Cdo 2423/2006).

9. Promlčecí lhůta se nepřerušuje ani nestaví výzvami (ať už písemnými či ústními). Pro běh promlčení tak není významné, zda žalobce či jeho matka žalovaného (případně i jeho společníka v podnikání v době před jeho smrtí) v mezidobí vyzývali ústně či písemně k odstranění škody či její náhradě. Od takových výzev tedy neběžela ani žádná nová promlčecí lhůta. Soud z prokázaného skutkového stavu nemá důvod usuzovat na žádnou okolnost, která by vedla k přerušení či stavění promlčecí lhůty, nebo která by vedla k jinému běhu promlčecích lhůt, než jaký je soudem popsán výše. Nelze též usuzovat na žádnou okolnost, kvůli níž by bylo vznesení námitky promlčení v této věci v rozporu s dobrými mravy.

10. Vzhledem ke shora rozebranému běhu promlčecích lhůt, jenž má za následek hodnocení žalovaného práva coby promlčeného, a vzhledem k tomu, že žalovaný vznesl v řízení námitku promlčení, nelze se v řízení před soudem domoci práva, která se stalo předmětem žalobního požadavku v této věci. Soud tedy ve výroku I. tohoto rozsudku žalobu podanou v této věci zamítl.

11. O nákladech řízení rozhodl soud podle ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř.; ve věci měl procesní úspěch žalovaný, neboť žaloba proti němu směřující byla zamítnuta. Žalobce je proto povinen zaplatit žalovanému účelně vynaložené náklady řízení. Ty sestávají z odměny advokáta za 7 úkonů právní služby (příprava a převzetí zastoupení, podání odporu ze dne [datum], vyjádření žalovaného ze dne [datum], účast u 4 jednání soudu dne [datum], [datum], [datum] a [datum]) dle 11 odst. 1 písm. a), h), k ) g) vyhl. č. 177/1996 Sb. (dále jen vyhláška); celkem byla přiznána odměna za úkony ve výši 7 x 3 380 Kč Kč, tj. 23 660 Kč (soud vycházel z tarifní hodnoty sporu ve výši 56 592 Kč a dle § 7 bodu 5 vyhlášky činí sazba odměny za jeden úkon částku 3 380 Kč); k tomu soud přičetl paušální náhradu hotových výdajů 7 x 300 Kč, tj. 2 100 Kč dle § 13 odst. 3 vyhlášky, náhradu za promeškaný čas vzhledem ke 4 jednáním soudu dle § 14 odst. 3 vyhlášky (100 Kč za každou i jen započatou půlhodinu), celkem 16 půlhodin x 100 Kč, tj. 1 600 Kč. Dále je přiznáváno cestovné ke 4 jednáním soudu na trase [obec] - [obec] a zpět (76 km jedna cesta tam a zpět), osobním automobilem Volkswagen Sharan, při průměrné spotřebě 5,2 l /100 km; cena motorové nafty podle vyhlášky č. 511/2021 Sb. § 4 písm. c) činí 47,10 Kč za litr a sazba za používání motorového vozidla podle § 1 písm. b) činí 4,70 Kč, částka za cestovné pak činí 1 086,68 Kč (ve vztahu k jednáním soudu [datum] a [datum]); cena motorové nafty podle vyhlášky č. 467/2022 Sb. § 4 písm. c) činí 44,10 Kč za litr a sazba za používání motorového vozidla podle § 1 písm. b) činí 5,20 Kč, částka za cestovné pak činí 1 138 Kč (ve vztahu k jednáním soudu dne [datum] a [datum]). Dále byla přiznána náhrada 21% DPH ze shora uvedených plnění, a to ve výši 6 212,98 Kč Celkem náklady řízení činí (po zaokrouhlení) 35 798 Kč.