111 C 2/2026

Plný text

Okresní soud ve Vsetíně rozhodl samosoudcem JUDr. Ing. Radomírem Cábem ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně , IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Anonymizováno bytem Anonymizováno o zaplacení 137 054 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 100 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,5 % p.a. z částky 100 000 Kč za dobu od 17. 3. 2026 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. V části, v níž se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení další částky 37 054,69 Kč, úroku ve výši 73,37 % p.a. z částky 100 000 Kč za dobu od 26. 8. 2025 do 17. 9. 2025, úroku ve výši 12 % p.a. z částky 100 000 Kč za dobu od 18. 9. 2025 do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový úrok dosáhne částky 373 824 Kč, úroku z prodlení ve výši 11,5 % p.a. z částky 119 669 Kč za dobu od 26. 8. 2025 do 16. 3. 2026 a úroku z prodlení ve výši 11,5 % p.a. z částky 19 669 Kč za dobu od 17. 3. 2026 do zaplacení, se žaloba zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni k rukám její právní zástupkyně náhradu poměrné části 28 % nákladů řízení, tedy částku 11 044 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobou - návrhem na vydání platebního rozkazu doručeným zdejšímu soudu dne 20. 1. 2026 domáhala se žalobkyně po žalovaném zaplacení částek specifikovaných v enunciátu tohoto rozsudku. Tvrdila, že po předchozím ověření úvěruschopnosti žalovaného zahrnující i lustrum v databázích SOLUS, NRKI, insolvenční rejstřík a dále z dokladů o příjmech a (blíže nespecifikovaného) prohlášení žalovaného s žalovaným uzavřela dne 30. 4. 2025 s žalovaným Smlouvu o úvěru č. , hodnota, (dále jako Smlouva o úvěru), a to za pomoci prostředků komunikace na dálku, kdy žalovaný Smlouvu o úvěru podepsal doplněním jedinečného kódu, který mu byl poskytnut žalobkyní. Na základě Smlouvy o úvěru žalobkyně žalovanému dne 2. 5. 2025 poskytla úvěr ve výši 100 000 Kč a žalovaný se tento úvěr spolu s úrokovou sazbou 73,37 % p.a. zavázal splatit formou 48 měsíčních splátek á 6 490 Kč splatných vždy k 19. dni v měsíci, počínaje první splátkou splatnou dne 19. 6. 2025. Žalovaný však žalobkyni nezaplatil ničeho. Za prodlení v délce více jak 30 dnů s úhradou 1. a 2. splátky žalobkyně po žalovaném požaduje podle odst. 6.

1. Smlouvy o úvěru smluvní pokutu 2 x 499 Kč = 998 Kč. Dále po něm požaduje podle odst. 6.

2. Smlouvy o úvěru náhradu nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením ve výši 400 Kč, když k této částce žalobkyně dospěla tak že po žalovaném požaduje částku 200 Kč za každou splátku, s níž byl žalovaný v prodlení delším jak 15 dnů. K částce 200 Kč pak dospěla tak, že sečetla jednotkové náklady na mzdu svých zaměstnanců, na provoz call centra, na provize vymáhací společnosti atd. V důsledku prodlení žalovaného s úhradou splátky splatné 19. 6. 2025 delším než 65 dnů došlo podle odst. 6.

3. Smlouvy o úvěru k zesplatnění úvěru k datu 24. 8. 2025. Podle odst. 6.

4. Smlouvy o úvěru se celá nesplacená jistina a úroky staly novou jistinou, jejíž výše činila 118 271,73 Kč, kterou žalovaný nezaplatil. Žalobkyni tak podle odst. 6.

5. Smlouvy o úvěru vznikl nárok na smluvní pokutu 0,1 % z dlužné nové jistiny za každý den prodlení, tedy od 26. 8. 2025 do zaplacení. Žalobkyně po žalovaném požaduje zaplacení tzv. „nové jistiny“ 118 271,73 Kč, smluvní pokuty 998 Kč, náhrady nákladů 400 Kč, smluvní pokutu 0,1 % p.d. z dlužné nové jistiny, kterou žalobkyně požaduje pouze za dobu do sepisu žaloby, což činí 17 385,69 Kč, úrok z původní jistiny úvěru 100 000 Kč ve výši 73,37 % p.a. za prvních 90 dnů prodlení a úrok 12 % za dobu od 91. dne prodlení do zaplacení, nejdéle však do doby, kdy tento úrok dosáhne částky 373 824 Kč. Tyto částky žalovaný žalobkyni přes zaslání předžalobní upomínky nezaplatil. Při jednání dne 28. 4. 2026 na své žalobě setrvala.

2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil, ač fikce jejího doručení na adresu evidovanou v ISZR jako adresa trvalého pobytu žalovaného nastala již dne 16. 3. 2026 (obálka čl. 49 ve spojení se sdělením pro vyvěšení čl.

51. K jednání dne 28. 4. 2026 se nedostavil, ač fikce doručení předvolání k tomuto jednání nastala společně s fikcí doručení žaloby.

3. Soud ve věci provedl následující důkazy, z nichž zjistil:- ze smlouvy o , Anonymizováno, (čl. 24-25), že , Anonymizováno, se dne 23. 7. 2024 zavázala pro žalovaného zřídit a vést účet č. , č. účtu, .- z potvrzení o provedení transakce (čl. 19-21), že na účet žalovaného č. , č. účtu, byla dne 3. 1. 2025 připsána , podezřelý výraz, za dobu od 1. 12. 2024 do 31. 12. 2024 ve výši 18 821 Kč, dne 20. 1. 2025 , podezřelý výraz, za období od 1. 1. 2025 do 13. 1. 2025 ve výši 8 452 Kč a dne 10. 2. 2025 , Anonymizováno, ve výši 17 272 Kč.- z výzev k zaplacení ze dne 21. 7. 2025 (čl. 32) a 19. 8. 2025 (čl. 31), že žalobkyně žalovaného upomínala o úhradu dlužných splátek a upozorňovala na možnost zesplatnění celého úvěru.- z dodejky ze dne 6. 5. 2025 (čl. 33), že žalobkyně tohoto dne žalovanému doručila blíže neurčenou listinu.- z oznámení ze dne 24. 8. 2025 (čl. 34), že žalobkyně žalovaného vyzvala k okamžité úhradě dosud nesplacené části úvěru.- z výpisu z registru SOLUS (čl. 15) a NRKI (čl. 42), že žalobkyně dne 30. 4. 2025 lustrovala žalovaného v těchto databázích, přičemž z databáze NRKI vyplývalo, že žalovaný již k tomuto dni oslovil sedm finančních institucí s žádostí o úvěr, dlužil již částku 60 773 Kč a měl dluh po splatnosti 10 073 Kč.- z kopie OP žalovaného (čl. 22-23), že žalobkyně disponuje kopií občanského průkazu žalovaného a že žalovaný je rozvedený.- z hodnocení klienta (čl. 26), že žalobkyně v rámci ověřování úvěruschopnosti žalovaného zjistila, že je zaměstnancem a jeho příjem činí 27 300 Kč měsíčně, avšak nezjistila, zda lze očekávat, že tento příjem bude mít po celou dobu trvání úvěrového vztahu. Dále zjistila, že žalovaný je rozvedený a žije bez partnerky, je zaměstnán na hlavní pracovní poměr u společnosti , adresa, , jím uváděný příjem činí 27 300 Kč měsíčně, jeho výdaje činí 9 994 Kč (4 860 Kč životní minimum, 4 934 Kč náklady na bydlení a 200 Kč ostatní náklady), avšak nic bližšího (např. zda má děti) nezjistila.- ze sdělení , Anonymizováno, (čl. 48), že majitelem účtu , č. účtu, je žalovaný a že na tento účet byla dne 2. 5. 2025 připsána částka 100 000 Kč z účtu č. , č. účtu, s poznámkou „, Anonymizováno, “.- z předžalobní výzvy ze dne 29. 12. 2025 (čl. 36) ve spojení s poštovním podacím archem (čl. 14), že žalobkyně žalovaného vyzvala k zaplacení dlužné částky ze Smlouvy o úvěru, kterou vyčíslila na 119 669 Kč s příslušenstvím a smluvní pokutou, nicméně nebylo prokázáno, že by tato předžalobní výzva byla žalovanému skutečně doručena.

4. Oproti tomu z dalších žalobkyní předložených důkazů soud nezjistil skutečnosti významné pro posouzení věci. Pokud se týká- listiny označené jako Smlouva o úvěru č. , hodnota, a datované 30. 4. 2025 (čl. 39), a dále dodatku č. 1 k této smlouvě (čl. 11), tyto neobsahovaly podpis žalovaného, tudíž soud z nich nemohl mít za ověřené, že právě zde zachycené právní jednání (Smlouvu o úvěru ve znění dodatku s tímto obsahem) žalobkyně se žalovaným učinili.- z oznámení o schválení úvěru ke Smlouvě o úvěru (čl. 37), že žalobkyně vyhotovila dokument, kterým žalovanému oznámila, že návrh na uzavření Smlouvy o úvěru ve znění dodatku č. 1 akceptovala, přičemž uvedla základní parametry úvěru. Nebylo však prokázáno, že by právě tuto listinu žalobkyně žalovanému předala.- ze splátkového kalendáře (čl. 38), že žalobkyně vyhotovila listinu obsahující termíny všech 48 splátek á 6 490 Kč, které měl žalovaný žalobkyni zaplatit.

5. Pokud se týká ostatních listin - předsmluvního formuláře (čl. 27 a násl.), karty klienta (čl. 35), výpisu ze seznamu regulovaných a registrovaných subjektů finančního trhu (čl. 13), doklad o vyplacení úvěru (čl. 16), prohlášení klienta (čl. 17), soud z nich nezjistil další rozhodné skutečnosti významné pro zjištění skutkového stavu, proto je blíže neuvádí ani nehodnotí. Pokud se týká listiny označené jako „Podpis na dálku – smlouva o spotřebitelském úvěru (tzv. produkt A)“ (čl. 10), nejednalo se o důkaz jako takový, ale pouze o obecné skutkové tvrzení žalobkyně popisující její postup při uzavírání smluv, bez konkrétních údajů o projednávané věci. Pokud se týká dalších listin – „Základní informace o klientovi“ (čl. 7), „Důkaz o odeslání 1,- Kč“ (čl. 7v), „Zaslaná SMS (čl. 8), Důkaz o přijaté SMS (čl. 8v) jednalo se o žalobkyní vyhotovené listiny, nijak nepodepsané žalovaným, bez důkazní hodnoty.

6. Závěr, který soud provedeným dokazováním o skutkovém stavu učinil, je následující: Dne 2. 5. 2025 byla na účet žalovaného číslo , č. účtu, převedena částka 100 000 Kč z účtu žalobkyně. Žalobkyně tvrdila, že o žalovaném zjistila, že je zaměstnán na hlavní pracovní poměr s příjmem 27 300 Kč, jeho výdaje činí 4 860 Kč (životní minimum), náklady na bydlení 4 934 Kč a ostatní náklady 200 Kč, je rozvedený a žije bez partnerky, nicméně tyto údaje nijak neprokazovala. Z předloženého výpisu žalovaného z NRKI naopak vyplývalo, že žalovaný již oslovil sedm finančních institucí s žádostí o úvěr, již dluží částku 60 773 Kč, z toho po splatnosti 10 073 Kč. Na úhradu dluhu vůči žalobkyni žalovaný nezaplatil ničeho. Žalobkyně poté vyhotovila několik výzev k úhradě, aniž by bylo prokázáno, že tyto listiny byly žalovanému doručeny. Předžalobní výzva ze dne 29. 12. 2025 byla žalovanému zaslána na adresu , adresa, , nicméně doručení této výzvy prokázáno nebylo, tudíž nebylo možno ani vycházet z domněnky dojití třetího pracovního dne po odeslání dle ustanovení § 573 občanského zákoníku (k tomu srov. usnesení Ústavního soudu ze dne 6. 8. 2019, sp. zn. II. ÚS 2403/19, který v bodě 8 dovodil, že „Jestliže stěžovatelka podpůrně argumentuje ustanovením § 573 obč. zák., který zakotvuje domněnku dojití zásilky, je k tomu třeba uvést, že tato vyvratitelná domněnka platí jen v situaci, kdy zásilka adresátovi prokazatelně došla. Nejedná se tedy o domněnku dojití písemnosti, která nebyla adresátovi prokazatelně doručena, ale byla prokazatelně odeslána (viz zákonná dikce "došlá zásilka").“).

7. Přes výzvu a poučení soudem dle § 118a odst. 3 o.s.ř. při jednání dne 28. 4. 2026 nebylo prokázáno skutkové tvrzení žalobkyně, že se žalovaným uzavřela prostřednictvím elektronické komunikace na dálku (právě) Smlouvu o úvěru s žalobkyní vylíčeným obsahem, jakkoli bylo zřejmé, že k nějakému právnímu jednání mezi žalobkyní a žalovaným došlo. Nebylo ani prokázáno skutkové tvrzení žalobkyně (nadto samo o sobě neurčité a nedostatečné), že před uzavřením Smlouvy o úvěru řádně prověřovala úvěruschopnost žalovaného, když žalobkyně v tomto směru přes výzvu a poučení dle § 118a odst. 3 o.s.ř. žádné další důkazy soudu nenabídla (pracovní smlouvu, výplatní pásky, doklad o vlastnictví nemovitosti k bydlení) a z důkazu výpisem z NRKI naopak vyplývalo, že žalovaný úvěruschopný není, když již dluží částku 60 773 Kč, z čehož (a to je významné) částku 10 073 Kč po splatnosti.

8. Podle ust. § 101 odst. 1 písm. zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jako o.s.ř.) K tomu, aby bylo dosaženo účelu řízení, jsou účastníci povinni zejména (a) tvrdit všechny pro rozhodnutí věci významné skutečnosti; neobsahuje-li všechna potřebná tvrzení žaloba (návrh na zahájení řízení) nebo písemné vyjádření k ní, uvedou je v průběhu řízení, (b) plnit důkazní povinnost (§ 120 odst. 1) a další procesní povinnosti uložené jim zákonem nebo soudem. Podle ust. § 120 odst. 1 věta prvá o.s.ř. Účastníci jsou povinni označit důkazy k prokázání svých tvrzení.

9. Podle § 2 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších právních předpisů (dále jako o.z.) Výklad a použití právního předpisu nesmí být v rozporu s dobrými mravy a nesmí vést ke krutosti nebo bezohlednosti urážející obyčejné lidské cítění. Podle ust. § 419 o.z. Spotřebitelem je každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná. Podle ust. § 420 o.z. Kdo samostatně vykonává na vlastní účet a odpovědnost výdělečnou činnost živnostenským nebo obdobným způsobem se záměrem činit tak soustavně za účelem dosažení zisku, je považován se zřetelem k této činnosti za podnikatele. Podle ust. § 588 věta prvá o.z. Soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. Podle § 1796 o.z. Neplatná je smlouva, při jejímž uzavírání někdo zneužije tísně, nezkušenosti, rozumové slabosti, rozrušení nebo lehkomyslnosti druhé strany a dá sobě nebo jinému slíbit či poskytnout plnění, jehož majetková hodnota je k vzájemnému plnění v hrubém nepoměru. Podle ust. § 1879 o.z. Věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Podle ust. § 1958 odst. 2 o.z. Neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. Podle ustanovení § 1970 o.z. Po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Podle ustanovení § 2993 věta první o.z. Plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila.

10. Podle ust. § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném v době uzavření Smlouvy o úvěru (dále jako ZSÚ) Spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. Podle ust. § 86 odst. 1 ZSÚ Poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle ust. § 87 odst. 1 ZSÚ Poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

11. Na skutkový stav popsaný výše, kdy nebylo prokázáno tvrzené uzavření Smlouvy o úvěru, avšak byl prokázán převod částky 100 000 Kč z účtu žalobkyně na účet žalovaného, soud aplikoval zejména výše uvedené právní normy a dospěl k závěru, že smluvní vztah mezi účastníky je třeba posoudit po právní stránce podle zásad o vydání bezdůvodného obohacení, kdy žalobkyně žalovanému ve smyslu cit. ust. § 2991 odst. 2 o. z. plnila bez právního důvodu částku 100 000 Kč, zatímco žalovaný jí nezaplatil ničeho, tudíž je dle cit. § 2993 věta prvá o.z. povinen jí částku 100 000 Kč vydat. Pohledávka se ve smyslu cit. ust. § 1958 odst. 2 o.z. stala splatnou až dne 16. 3. 2026, kdy došlo k doručení žaloby žalovanému, když k vyúčtování dlužné částky předžalobní výzvou soud nemohl přihlížet, protože nebylo doloženo, že by byla žalovanému skutečně doručena. Soud proto žalovanému uložil zaplatit žalobkyni částku 100 000 Kč spolu s úrokem z prodlení v zákonem stanovené výši 11,5 % p.a. za dobu od 17. 3. 2026 do zaplacení, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku, a ve zbylé části žalobu zamítl, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozsudku.

12. Soud k tomu dále podotýká, že i pokud by po skutkové stránce dospěl k závěru, že k žalobkyní tvrzenému právnímu jednání – uzavření Smlouvy o úvěru mezi její předchůdkyní a žalovaným skutečně dne 30. 4. 2025 došlo, nemohl by přehlédnout, že žalovaný při uzavírání Smlouvy o úvěru nejednal v rámci své podnikatelské činnosti, zatímco skutečnost, že žalobkyně při uzavírání Smlouvy o úvěru splňovala podmínky uvedené v cit. ust. § 420 o.z., je evidentní. Soud by proto v souladu s ust. § 2 odst. 1 ZSÚ musel provést posouzení předmětného právního jednání (uzavření Smlouvy o úvěru) i z hlediska splnění podmínek uvedených v příslušných ustanovení ZSÚ. Ze strany žalobkyně přitom nebylo prokázáno, že by před uzavřením Smlouvy o úvěru řádně zkoumala úvěruschopnost žalovaného, spíše bylo prokázáno, že žalovaný úvěrovatelný nebyl. Žalobkyně tak porušila svou povinnost vyplývající z cit. ust. § 86 odst. 1 ZSÚ. Důsledkem by pak byla neplatnost Smlouvy o úvěru dle cit. ust. § 87 dost. 1 ZSÚ, přičemž se jedná o neplatnost absolutní ve smyslu cit. ust. § 588 o.z.

13. Soudu by pak za této situace stejně nezbylo, než vztah mezi účastníky posoudit podle cit. ust. §§ 2993 o.z. upravujících vydání bezdůvodného obohacení s přihlédnutím k ust. § 87 odst. 1 věta třetí ZSÚ, přičemž ve věci samé by dospěl k prakticky stejnému rozhodnutí.

14. Při rozhodování o náhradě nákladů řízení, postupoval soud podle § 142 odst. 2 o.s.ř., tedy podle kritéria úspěchu ve věci, když v souladu se závěry uvedenými v nálezu Ústavního soudu ČR sp.zn. II. ÚS 586/05 ze dne 15.11.2007 při posuzování kritéria úspěchu ve věci vycházel nikoli pouze z výše jistiny, ale rovněž z úroku z prodlení kapitalizovaného ke dni vyhlášení rozsudku. Žalobkyně požadovala na (nové) jistině částku 119 669 Kč, na smluvní pokutě částku 17 385,69 Kč, na úroku ve výši 73,37 % p.a. z částky 100 000 Kč za dobu od 26. 8. 2025 do 17. 9. 2025 částku 4 623,32 Kč, na úroku ve výši 12 % p.a. z částky 100 000 Kč za dobu od 18. 9. 2025 do vynesení rozsudku částku 7 331,51 Kč a na úroku z prodlení ve výší 11,5 % p.a. z částky 119 669 Kč za dobu od 26. 8. 2025 do vynesení rozsudku další částku 9 312,87 Kč, celkem tedy 158 322,39 Kč. Úspěšná byla pouze co do jistiny 100 000 Kč a úroku z prodlení ve výši 11,5 % p.a. z částky 100 000 Kč za dobu od 17. 3. 2026 do vynesení rozsudku, což činí ve výši 1 386,30 Kč, celkem tedy co do částky 101 386,30 Kč. Žalobkyně tedy byla celkově úspěšná z 64 % a naopak z 36 % byla neúspěšná. Ve smyslu cit. ust. § 142 odst. 2 o.s.ř. má tedy nárok na náhradu 28 % svých nákladů, které vynaložila k účelnému uplatňování nebo bránění práva.

15. Tyto náklady se v tomto případě skládají zea) zaplaceného soudního poplatku 6 833 Kč;b) odměny advokáta za čtyři úkony právní služby [příprava a převzetí dle § 11 odst. 1 písm. a) vyhl.č. 177/1996 Sb (dále jako vyhláška), sepsání prosté výzvy k plnění dle § 11 odst. 2 písm. h) téže vyhlášky, sepis žaloby dle § 11 odst. 1 písm. d) vyhlášky a účast u jednání dne 28. 4. 2026 dle § 11 odst. 1 písm. g) vyhlášky] ve výši 3,5 x 6 620 Kč = 23 170 Kč dle § 7 bod 5 vyhlášky, když soud vycházel z tarifní hodnoty sporu 137 054,69 Kč;c) paušální náhrady hotových výdajů za úkony uvedené ad b) výše ve výši 4 x 450 Kč = 1 800 Kč dle § 13 odst. 4 vyhlášky;d) náhrady za čas zmeškaný cestou právní zástupkyně žalobkyně k jednání dne 28. 4. 2026 v rozsahu šesti zmeškaných půlhodin, což dle § 14 odst. 3 vyhlášky činí 6 x 150 Kč = 900 Kč;e) náhrady cestovních nákladů osobním automobilem , Anonymizováno, na trase , adresa, a zpět v celkové délce 130 km, což při kombinované spotřebě 5,1 l NM/100 km a vyhláškové ceně pohonné hmoty činí 130 x (5,9 + 5,1 x 34,10 / 100) = 993,08 Kč;f) náhrady za DPH ve výši 5 641,25 Kč;a celkem činí částku 39 337,33 Kč. Z toho poměrná část 28 % představuje 11 044 Kč, jak je uvedeno ve výroku III. tohoto rozsudku.

16. Pokud žalobkyně v souvislosti s předžalobní výzvou požadovala odměnu ve výši dle § 11 odst. 1 písm. d) vyhlášky, soud jí vyhovět nemohl, protože předžalobní výzva neobsahovala právní rozbor. Nehledě na skutečnost, že sepis předžalobní výzvy se všemi náležitostmi uvedenými v ust. § 11 odst. 1 písm. d) vyhlášky by v takto skutkově i právně jednoduché věci jen stěží mohlo naplnit kritérium účelnosti. Soud proto žalobkyni přiznal odměnu pouze ve výši dle § 11 odst. 2 písm. h) vyhlášky, jak je uvedeno výše.

17. Místo plnění náhrady nákladů řízení bylo stanoveno dle ust. § 149 odst. 1 o.s.ř., termín plnění dle § 160 odst. 1 o.s.ř.