111 C 36/2018

Plný text

Okresní soud ve Vsetíně rozhodl samosoudcem JUDr. Ing. Radomírem Cábem ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalovaným: 1. celé jméno žalovaného , datum narození bytem adresa žalovaného a žalované 2. celé jméno žalované , datum narození bytem adresa žalovaného a žalované oba zastoupeni advokátem anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa o zaplacení částky 343 906 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba, aby žalovaný 1) a žalovaná 2) byli povinni zaplatit žalobci společně a nerozdílně částku 300 386 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % p.a. z částky 300 386 Kč za dobu od 1. 1. 2018 do zaplacení, se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalovaným k rukám [anonymizováno] [jméno] [příjmení], advokáta ve [obec], náhradu nákladů řízení ve výši 194 636 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobou podanou u zdejšího soudu dne 30.11.2018 ve znění doplnění ze dne 17.12.2018 (čl. 26), doplnění ze dne 27.2.2019 (čl. 35) a doplnění ze dne 29.3.2019 (čl. 49) domáhal se žalobce po žalovaných zaplacení částky 343 906 Kč s příslušenstvím v podobě úroku z prodlení ve výši 8,05% p.a. z částky za dobu od 1.1.2018 do zaplacení. Tvrdil, že žalovaní jsou vlastníky pozemku parc.č. St. [číslo] v k.ú. a obci [obec] (dále jako Pozemek), jehož součástí je i stavba [adresa] (dále jako Budova). Pozemek i Budovu nabyli na základě kupních smluv ze dne 15.2.2016 a 8.3.2016 O možnosti odkupu geodeticky oddělené části Pozemku a Budovy žalobce jednal s předchůdcem žalovaných [jméno] [příjmení], neboť měl zájem realizovat vestavbu a rekonstrukci části Budovy pro své bydlení a jednal o tom i s žalovanou 2) v době, kdy se společně s žalovaným 1) stala vlastníkem Pozemku a Budovy a za oddělení a prodej části Pozemku a Budovy žalované 2) uhradil částku 81 000 Kč. Ústní dohodu o odkupu části Pozemku a Budovy uzavřenou s [jméno] [příjmení] a následně i se žalovanou 2) považoval žalobce za platnou a proto v roce 2015 započal s realizací prací spočívajících v sanaci základového zdiva a vyzdění nové bytové jednotky včetně instalace rozvodů elektro a vody. Z poslední tři roky takto zhodnotil Pozemek a Budovu o částku 343 906 Kč, ve skutečnosti však mnohem vyšší, ale předchozí jeho nároky jsou promlčeny. S ohledem na postoj žalovaných, kdy žalovaná neměla a nemá zájem o odprodej části Budovy a Pozemku, žalobce žalované vyzval dne 13.12.2017 k vydání bezdůvodného obohacení v celkové výši 416 607 Kč. Na to žalovaná 2) reagovala e-maily z 15.12.2017 a 18.12.2017 s tím, že žalobcem provedené práce jsou již staršího data a žalovaní kupovali Pozemek a Budovu ve stavu, v jakém se nacházely. Žalobce však s odkazem na fotokopie daňových dokladů prokazuje, že do Budovy a Pozemku investoval v roce 2016 a 2017 v důvěře, že žalovaní dodrží dohodu o odprodeji části Budovy a Pozemku. Částka 343 906 Kč je složena z následujících částek, které žalobce do Budovy a Pozemku investoval: a) 9 186 Kč za zakoupení a instalace elektrického bojleru dle faktury č. [rok] se splatností dne 6.2.2017. Při těchto pracích došlo k výměně bojleru v původní koupelně a k výměně navazujících trubek mezi zdí koupelny a bojlerem. b) 159 000 Kč za provedení zednických prací na Budově v měsících 8/ 2016 až 12/ 2016 dle faktury [číslo] se splatností dne 31.12.2016. Jednalo se o "různé podezdívky a opravy komínu", kdy byly vybourány dveře mezi WC a stavbou, rekonstruována zeď přiléhající k bývalé koupelně včetně izolace proti hluku, byla vybudována příčka oddělující komín od nosné zdi, v 1. NP pak byly udělány veškeré vnitřní příčky a zateplení včetně natažení perlinky. c) 48 600 Kč za provedení mechanického ošetření a impregnace a montáž dřevěných dílců v oblasti střechy a půdy dle faktury [číslo] se splatností dne 31.3.2017. Jednalo se o ošetření krovů Bochemitem a vykartáčování. Na vedlejší části domu došlo rovněž k výměně některých konstrukčních prvků a podepření krovu. Tyto práce proběhly od března roku 2016 do roku 2017. d) 29 600 Kč za provedení vodoinstalace dle daňového dokladu [číslo] ze dne 21.7.2017. Jednalo se o instalaci regulačního ventilu v mezistěně, výměnu baterií, fitinek u WC a výměnu ventilů. e) 18 200 Kč za provedení čištění a opravy kanalizace dle daňového dokladu [číslo] [rok] ze dne 10.3.2017. Jednalo se o čištění odpadních trubek až do žumpy. f) 35 800 Kč za opravu elektroinstalace dle daňového dokladu [číslo] [rok] ze dne 1.4.2017. Jednalo se o výměnu smyčky, některých prvků v rozvaděči elektřiny a odpojení přívodu elektřiny do sklepa, který je vedle domu jako samostatná stavba. g) 43 520 Kč za provedení zemních a drenážních prací dle příjmového dokladu [číslo] [rok] ze dne 10.3.2016, kdy tyto práce byly prováděny v době od 7/ 2015 až 12/ 2015 a vyúčtovány byly až v roce 2016. Souhlas s provedením rekonstrukce Budovy byl ze strany dřívějších spoluvlastníků dán ústně a prostřednictvím e-mailu v roce 2014. Při ústním jednání dne 11.4.2019 na své žalobě setrval, přičemž doplnil, že žalovaní souhlas provedením prací udělili v roce 2013 a ke stanovení výše bezdůvodného obohacení navrhl zpracování znaleckého posudku.

2. Žalovaní se k žalobě vyjádřili písemným podáním ze dne 13.3.2019 (čl. 42). Zdůraznili především, že poté, co se stali vlastníky Budovy a Pozemku, k žádným stavebním úpravám Budovy nedocházelo a mohlo k tomu dojít pouze předtím, než se vlastníky stali. Vzhledem k příjmu žalobce cca 15 000 Kč však nepovažují za reálné, aby žalobce do Pozemku a Budovy částku vyšší než 400 000 Kč investoval. Pokud se týká prací ad a) až g) výše, tyto na Pozemku ani Budově provedeny nebyly, pouze byl bez jejich souhlasu namontován bojler, který žalovaní v rámci následné rekonstrukce demontovali a je připraven k vydání žalobci. Popřeli rovněž tvrzení žalobce, že by měl žalované 2) předat částku 81 000 Kč, či že by s ním jednali o oddělení a prodeji části Pozemku a Budovy. V Budově se žalovaný zdržoval protiprávně, maximálně přes víkendy, přičemž odkázali na rozsudek Okresního soudu ve Vsetíně čj. [spisová značka], jímž bylo žalobci uloženo Budovu vyklidit a který nabyl právní moci dne 7.2.2018. Upozornili rovněž, že žalobce část Budovy naopak znehodnotil, kdy se v Budově rozmohli hlodavci, které pak žalovaní na své náklady museli likvidovat. Navrhovali proto, aby soud žalobu zamítl. Při ústním jednání dne 11.4.2019 žalovaní na svém stanovisku setrvali. Přítomná žalovaná 2) opětovně odmítla, že by na Budově od roku 2016 probíhaly nějaké práce, a pokud ano, dělo by se tak bezvědomí a bez souhlasu žalovaných. Nadto v roce 2018 sami žalovaní provedli rozsáhlou rekonstrukci Budovy. Po koupi Budovy a Pozemku počátkem roku 2016 se žalovaní o tyto nemovitosti tolik nestarali, protože respektovali věcné břemeno paní [příjmení]. Žalovaná 2) však za paní [příjmení] tu a tam zašla, zda něco nepotřebuje, a proto může s jistotou prohlašovat, že po koupi Budovy a Pozemku žádné práce na nich neprobíhaly. Tento stav trval do měsíce 5/ 2017, kdy se paní [příjmení] z Budovy odstěhovala, avšak žalovaní se nemohli ujmout vlastnictví, protože klíče měl žalobce. Žalovaní o ně žalobce i za asistence Policie České republiky opakovaně žádali a nakonec podali proti žalobci žalobu na vyklizení Budovy a Pozemku. Žalobce Budovu za dobu do vyklizení vybydlel. V roce 2018 žalovaní provedli kompletní rekonstrukci, při níž změnili dispozici místností, vybourali a jinde znovu postavili některé zdi, z původního bytu 1+1 tak vznikl byt 3+1, z původní koupelny je nyní ložnice, z komory koupelna, dělaly se nové kompletní rozvody ÚT včetně nového kotle, vodoinstalace, elektroinstalace, kanalizace.

3. Mezi účastníky nebylo sporu o tom, že žalovaní nejprve k datu 15.2.2016 nabyli do svého SJM podíl na Pozemku o velikosti id. ½ od paní [jméno] [příjmení] a následně k datu 8.3.2016 nabyli do svého SJM zbylý podíl na Pozemku a Budovu od pana [jméno] [příjmení].

4. Soud ve věci provedl následující důkazy, z nichž zjistil: - z předžalobní výzvy ze dne 13.12.2017 (čl. 18), že žalobce zastoupen právním zástupcem žalované vyzval k zaplacení částky 416 607 Kč jako bezdůvodného obohacení, jež mělo na straně žalovaných vzniknout provedením prací na Budově a Pozemku ze strany žalobce v posledních třech letech. - z e-mailu žalované 2) ze dne 15.12.2017 (čl. 19), že žalovaná 2) zástupci žalobce zaslala fotodokumentaci a upozorňovala, že Budova žádnou rekonstrukcí neprošla, naopak byla ze strany žalobce zdevastována. - z e-mailu žalované 2) ze dne 18.12.2017 (čl. 21), že žalovaná 2) zaslala zástupci žalobce usnesení o dědictví a vyjadřovala se k historii vlastnických vztahů k Budově a Pozemku. Dále sdělovala, že již počátkem roku 2016 byl žalobce upozorněn žalovanou 2) i předchůdcem žalovaných ve vlastnictví Budovy a Pozemku panem [jméno] [příjmení], že žalovaní jsou novými vlastníky těchto nemovitostí a že byl vyzván, aby se ihned vystěhoval. - z faktury [číslo] [rok] (čl. 17), že dodavatel pan [jméno] [příjmení] vyúčtoval dne 10.3.2016 žalobci částku 43 520 Kč za "provedené zemni a drenazni práce na stavbe cp [anonymizováno], a hotovost v této výši převzal. - z obsahu usnesení Krajského soudu v Ostravě čj. [insolvenční spisová značka] ze dne [datum], že soud zjistil úpadek žalobce, ustanovil [právnická osoba] insolvenčním správcem a povolil řešení úpadku oddlužením. - ze sdělení insolvenčního správce ze dne 13.2.2019 (čl. 32), že se insolvenční řízení nachází ve fázi před rozhodnutím o způsobu řešení úpadku žalobce a dále že žalobce insolvenčnímu správci nedoložil podklady ke své tvrzené pohledávce za žalovanými, což brání zapsání této pohledávky do soupisu majetkové podstaty. - z obsahu listiny "souhlas osob se stavebním záměrem" (čl. 51), že žalovaní dne 17.6.2013 podepsali tuto listinu, v níž coby vlastníci sousední nemovitosti vyjádřili pro účely stavebníka, jímž byl žalobce, souhlas se stavbou "vestavba bytové jednotky – stavební úpravy rodinného domu [adresa] s hospodářskou částí se vznikem druhé bytové jednotky".

5. Z ostatních provedených důkazů soud nezjistil skutečnosti významné pro posouzení věci, dílem proto, že byly navrženy k prokázání skutečnosti mezi účastníky nesporné, a dílem proto, že rozhodné skutečnosti neprokazovaly. Soud je proto blíže neuvádí ani nehodnotí.

6. Pokud žalobce navrhoval provedení důkazu "výslechem provádějících firem – fyzických a statutárních orgánů" za účelem prokázání, že jím tvrzené práce byly na nemovitostech provedeny až v době, kdy jejich vlastníky byli žalovaní, soud je jako nadbytečné zamítl z důvodu, že nebylo prokázáno, že tyto (žalobcem tvrzené) práce byly prováděny se souhlasem, či alespoň s vědomím žalovaných.

7. Pokud žalobce při ústním jednání dne 11.4.2019 navrhoval doplnění dokazování výpovědí svědkyně paní [jméno] [příjmení], a to za účelem prokázání skutečnosti, že předchůdce žalovaných ve vlastnictví Budovy a Pozemku pan [příjmení] [příjmení] v květnu roku 2016 při návštěvě paní [jméno] [příjmení] říkal, že "klidně to může žalobce dostavit, že se jistě nakonec domluví", soud tento důkazní návrh zamítl z důvodu, že v té době již pan [příjmení] [příjmení] nebyl vlastníkem, tudíž jeho stanovisko v té době (i pokud by toto tvrzení bylo prokázáno) nebylo významné.

8. Pokud žalobce navrhoval doplnění dokazování fotokopiemi daňových dokladů (PO čl. 52) za účelem prokázání svého tvrzení, že práce na Budově a Pozemku prováděl i v roce 2015, soud tento důkazní návrh jako nadbytečný zamítl, neboť v roce 2015 žalovaní nebyli vlastníky předmětných nemovitostí.

9. Pokud žalobce navrhoval doplnění dokazování projektovou dokumentací (PO čl. 52) a potvrzením stavebního úřadu o tom, že tato projektová dokumentace byla podána na stavební úřad, soud tento jeho důkazní návrh zamítl jako nadbytečný, protože za situace, kdy nebyl prokázán souhlas žalovaných s provedením prací na Budově a Pozemku v roce 2016, nebylo významné, zda žalobce o tři roky dříve tuto stavbu ohlásil, či nikoli.

10. Pokud žalovaní navrhovali doplnění dokazování listinami a fotografiemi v přílohové obálce na čl. 53 za účelem prokázání svého tvrzení, že Budova byla rekonstruována jejich činností v roce 2018 a nikoli činností žalovaného v roce 2016, soud tyto důkazy jako nadbytečné zamítl, když skutečnost (nadto žalobcem nijak nerozporovaná), že Budova byla žalovanými v roce 2018 rekonstruována, je v daném případě bez významu.

11. Takto provedeným dokazováním soud dospěl k následujícímu skutkovému závěru: Dne 17.6.2013 žalovaní jako vlastníci sousední nemovitosti podepsali listinu - "souhlas osob se stavebním záměrem", v níž jako vlastníci sousední nemovitosti vyjádřili pro účely stavebníka, jímž byl žalobce, souhlas se stavbou "vestavba bytové jednotky – stavební úpravy rodinného domu [adresa] s hospodářskou částí se vznikem druhé bytové jednotky". K datu 15.2.2016 žalovaní nabyli do svého SJM podíl na Pozemku o velikosti id. ½ od paní [jméno] [příjmení] a následně k datu 8.3.2016 nabyli do svého SJM zbylý podíl na Pozemku a Budovu od pana [jméno] [příjmení]. Žalobce dne 13.12.2017 vyzval žalované k zaplacení částky 416 607 Kč jako bezdůvodného obohacení, jež mělo na straně žalovaných vzniknout tak, že žalobce v posledních třech letech provedl práce na Budově a Pozemku. Žalovaní však zaplacení této částky odmítli zejména s poukazem na skutečnost, že k provedení žádných prací na Budově a Pozemku v roce 2016 a 2017 nedošlo.

12. Tvrzení žalobce, že práce na Budově realizoval se souhlasem žalovaných, zůstalo přes výzvu a poučení dle ust. § 118a o.s.ř. neprokázáno a v podstatě i relevantním způsobem nedotvrzeno.

13. Dne [datum] vydal Krajský soud v Ostravě usnesení čj. [insolvenční spisová značka], jímž zjistil úpadek žalobce, ustanovil [právnická osoba] insolvenčním správcem a povolil řešení úpadku oddlužením. K datu 13.2.2019 žalobce v rozporu s povinností vyplývající pro něj z ust. § 210 zákona č. 182/2006 Sb., insolvenčního zákona (dále jako ins.zák.) insolvenčnímu správci nedoložil podklady ke své tvrzené pohledávce za žalovanými, což insolvenčnímu správci zabránilo v jejím zapsání do soupisu majetkové podstaty. Jakkoli by to bylo z hlediska majetkových zájmů věřitelů žalobce (pokud by pohledávka byla skutečně existentní, jak žalobce tvrdí) jistě přínosné. Po procesní stránce soud s odkazem na ust. § 229 odst. 3 písm. e) ins.zák. soud konstatoval, že žalobce zůstal nadále osobou s dispozičními oprávněními ve vztahu k majetkové podstatě.

14. S ohledem na výše uvedený závěr o skutkovém stavu soud žalobu rozsudkem čj. 111C 36/2018-57 ze dne 11.4.2019 zamítl, když s přihlédnutím k ust. § 2991 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jako o.z.) a ust. § 3001 odst. 2 o.z. konstatoval, že a) je evidentní, že žalobcem tvrzený předmět obohacení nelze vydat (měl spočívat v pracích a materiálech zapracovaných do Budovy); b) existence (byť i jen konkludentně projeveného) souhlasu žalovaných s žalobcem tvrzenými pracemi na Budově nebyla prokázána, když ani z listiny "souhlas osob se stavebním záměrem" (čl. 51) soud tento souhlas nemohl dovodit, protože žalovaní tuto listinu podepsali nikoli coby vlastníci Budovy a Pozemku, ale pouze coby vlastníci sousední nemovitosti, kdy se pro účely stavebníka, jímž byl žalobce, vyjádřili souhlas se stavbou "vestavba bytové jednotky – stavební úpravy rodinného domu [adresa] s hospodářskou částí se vznikem druhé bytové jednotky"; a c) soud v daném případě neshledal, že by nepřiznáním práva na náhradu za bezdůvodné obohacení vznikl stav zjevně odporující dobrým mravům, tudíž je zřejmé, že i pokud by bylo prokázáno, že žalobce skutečně jím tvrzené práce na Budově a Pozemku provedl (což žalovaní popírají), stejně by soudu nezbylo, než s odkazem na cit. ust. § 3001 odst. 2 o.z. návrh žalobce jako nedůvodný zamítnout.

15. Na základě odvolání žalovaného byla věc předložena Krajskému soudu v Ostravě, který (ohledně skutečností významných pro rozhodnutí věci) dospěl k následujícím závěrům. Předně konstatoval (bod 8), že argumentace žalovaných ohledně nedostatku aktivní legitimace žalobce z důvodu insolvenčního řízení není správná, protože žalobce byl dle ust. § 229 ins.zák. osobou s dispozičním oprávněním a k podání žaloby tak byl aktivně legitimován. Dále konstatoval (bod 9), že okresní soud žalobu správně zamítl co do částky 43 520 Kč, tj. v části, v níž se žalobce domáhal náhrady za zhodnocení Budovy a Pozemku provedením zemních a drenážních prací, protože sám žalobce tvrdil, že tyto práce byly provedeny v roce 2015, kdy ještě žalovaní nebyli vlastníky Budovy a Pozemku. Dále konstatoval (bod 10), že pokud žalovaní coby vlastníci sousedních nemovitostí udělili v roce 2013 ve stavebním řízení souhlas k tvrzeným úpravám předmětných nemovitých věcí, tak tomuto souhlasu nelze přihlížet, protože tak učinili v době, kdy nemohli vědět, že se stanou jejich vlastníky. A konečně konstatoval (bod 11), že pokud žalobce jednal s právním předchůdcem žalovaných o odkupu geodeticky oddělené části Pozemku a Budovy, tak toto jednání žalované nezavazuje. Okresnímu soudu však vytkl (bod 13), že jeho závěr, že skutkové tvrzení o tom, že žalobce o možnosti odkupu geodeticky oddělené části Pozemku a Budovy jednal přímo se žalovanou 2) v době, kdy se již stala (společně s žalovaným 1)) vlastníkem Pozemku a Budovy a že jí za to uhradil částku 81 000 Kč, zůstalo neprokázáno, byl předčasný, protože soud k němu dospěl, aniž by žalobci poskytl poučení podle ust. § 118a odst. 3 o.s.ř. Krajský soud v Ostravě proto sám žalobce vyzval (bod 14) dle ust. § 118a odst. 1, odst. 3 o.s.ř. k doplnění rozhodných tvrzení a k označení důkazů k jejich prokázání stran toho, jaká dohoda konkrétně byla uzavřena, jaký byl její obsah a zda byl tento příslib (prodeje geodeticky oddělené části Pozemku a Budovy) ze strany žalovaných odvolán. Žalobce na to při ústním jednání dne 2.12.2019 (čl. 89) a pak znovu ve svém podání ze dne 19.12.2019 (čl. 91) doplnil, že měl od žalovaných dostat příslib odkoupení části předmětné nemovitosti, z níž v budoucnu měla být vytvořena samostatná bytová jednotka, za částku 81 000 Kč, přičemž stejnou dohodu, resp. ústní příslib, měl žalobce uzavřenu i s předchůdci žalovaných panem [příjmení] a panem [příjmení]. K tomuto jednání mělo dojít na jaře roku 2016, bezprostředně poté, co se žalovaní stali vlastníky Budovy a Pozemku, přičemž ze strany žalované 2) bylo již před koupí Budovy a Pozemku řečeno, že tuto koupi zamýšlí učinit a současně žalovaná ústně přislíbila, že hodlá respektovat závazek k budoucímu prodeji, který byl žalobci dán panem [příjmení] a panem [příjmení]. Dohoda měla znít tak, že žalovaní na výzvu žalobce prodají část Pozemku a Budovy v rozsahu dle zpracované dokumentace žalobci. V souvislosti s tímto příslibem měl žalobce žalované 2) předat částku 81 000 Kč jako úhradu za prodej geodeticky vymezené části Pozemku a Budovy. Tento příslib ze strany žalovaných nebyl nikdy odvolán. K prokázání těchto tvrzení pak žalobce navrhl důkaz účastnickou výpovědí žalobce, výslech svědka [jméno] [příjmení] a svědka [jméno] [příjmení], výslech žalovaného 1) jako účastníka řízení a výslech jeho rodičů jako svědků, a konečně výslech svědka [jméno] [příjmení], který žalobci s rekonstrukcí a vestavbou bytové jednotky pomáhal. Krajský soud v Ostravě proto rozsudkem čj. [číslo jednací] ze dne 26.5.2020 rozsudek okresního soudu potvrdil v části, v níž byla zamítnuta žaloba, aby žalovaní byli povinni zaplatit žalobci částku 43 520 Kč spolu s úrokovým příslušenstvím a ve zbylé části rozsudek soudu prvního stupně zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení s tím, že budou provedeny žalobcem navržené důkazy k prokázání tvrzení o uzavření dohody s žalovanou.

16. Okresní soud proto doplnil dokazování - výpovědí svědka [jméno] [příjmení] (čl. 124v), který vypověděl, že s žalobcem zhruba v době od roku 2012 do roku 2016 spolupracoval, a to i na nemovitosti v [obec], s přestávkami, jak byly peníze a čas. Když začali, byla to stodola plná věcí, když skončili, bylo to jako barák. Střecha zůstala, dole pod ní se to dozdívalo. Pracovali tam ještě s dalším dělníkem, [jméno] [jméno]. Žalované svědek nezná. Neví nic o tom, že by se předmětná nemovitost prodávala žalovaným a že by žalovaná 2) v této souvislosti žalobci něco slibovala. Neví nic o tom, že by mezi žalobcem a žalovanou 2) došlo k nějaké dohodě či že by žalobce předal žalované 2) nějaké peníze. - z výpovědi svědka [jméno] [příjmení] (čl. 125v), že svědek je bratrem žalobce přes matku, otce mají rozdílné. S žalobcem se běžně setkávají, žalobce svědkovi volal, ať se dostaví k podání svědecké výpovědi, o jejím obsahu se však nebavili. Rovněž žalované svědek zná, v roce 2012 jim prodal dům a začátkem roku 2016 jim prodal i další dům (Budovu). Svědek byl vlastníkem Budovy a podílu na Pozemku, druhý podíl měla paní [jméno] [příjmení]. Budova se skládala z obytné části a stodoly. Svědek dávno v minulosti žalobci slíbil, že si může ve stodole zaparkovat mobilhaim. Žalobce však proti vůli svědka zabral celou stodolu, udělal základy, vylil podlahy a vyzdil, a to vedlo k problémům s paní [jméno] [příjmení], přítelkyní svědka, a k následné hádce mezi žalobcem a svědkem. Svědek se poté někdy po zimě roku 2014 odstěhoval pryč, to měl žalobce vykopané základy a začínal lít podlahy. Od nějaké doby již žalobce stavět přestal, protože to koupila žalovaná 2), ale již si (svědek) nevzpomíná, kdy přestal, pouze si myslí, že žalobce přestal stavět dřív, než svědek Budovu prodal žalované 2). Svědek sice v minulosti žalobci slíbil, že si v půlce stodoly může zaparkovat mobilhaim, nikdy mu však nesliboval, že by si v půlce té stodoly mohl provést vestavbu rodinného domu. Žalobce však zabral celou stodolu a ještě namísto stání pro mobilhaim provedl vestavbu rodinného domu. Svědek žalovaného 1) ani žalovanou 2) před prodejem Budovy neupozorňoval, že žalobci slíbil v půlce stodoly zaparkovat mobilhaim či provádět nějaké stavební úpravy a neví nic o tom, že by před prodejem Budovy, nebo i po něm, došlo mezi žalobcem a žalovanou 2 či žalovaným 1) k nějakému jednání, při němž by žalovaná měla slíbit, že žalobci část Budovy a Pozemku odprodá, či že by za to měla inkasovat nějakou částku. - z výpovědi žalobce jako účastníka řízení (čl. 129v), že k jednání s žalovanou 2) probíhalo vždy v Budově v místnosti, kde bydlela paní [jméno] [příjmení], a to v době, kdy tam začal stavět, protože žalovaná byla zvědavá, jak to pokračuje. Peníze, částku 80 000 Kč, dával žalované 2) zjara roku 2015, poprvé v roce 2014 vyplatil paní [jméno] [příjmení] částku 20 000 Kč. Žalovaná 2) vypisovala na částku 80 000 Kč příjmový doklad, který pak spálila. Po předání peněz se o tom bavil s dělníky. Za oddělení nemovitosti se mělo platit 4,50 Kč/m2, přičemž paní [příjmení] mělo být dáno 8 Kč/m2, Žalobce žalované 2) důvěřoval, platil jí jednou, ale platil paní [příjmení], přičemž vše souvisí se vším. Stavební práce probíhaly do léta roku 2017, kdy žalobce šel na katastrální úřad a zjistil, že v tom jsou intriky. V lednu, když tam začala jezdit Policie ČR, bylo žalobci sděleno, že dohoda neplatí, což bylo tři měsíce předtím, než si žalobce najmul advokáta. K obsahu výpovědi žalobce je soud nucen konstatovat, že tato výpověď obsahuje značné rozpory. Ačkoli žalobce původně uváděl, že měl žalované 2) dát částku 81 000 Kč (srov. např. jeho výpověď při jednání před Krajským soudem v Ostravě na čl. 89), nyní hovořil pouze o částce 80 000 Kč. Nesouhlasí ani doba, kdy tato částka měla být předána, kdy žalobce při své výpovědi uvedl, že žalované 2) měl tuto částku dát zjara roku 2015, k čemuž však mohl mít stěží důvod, když žalovaná 2) společně s žalovaným 1) Budovu a Pozemek nabyli až o rok později. Pokud měl následně hovořit o předání této částky s dělníky, nelze opomenout, že svědek [jméno] [příjmení] si na to vůbec nepamatuje. Pokud soud žalobci předestřel, že když měl žalované 2) zaplatit 4,50 Kč/m2 (což při výměře Pozemku 100 m2 představuje částku 4 500 Kč), jak dospěl k částce 81 000 Kč, žalobce sám uvedl, že prostě něco plácl, přičemž z výpovědi žalobce vyplynulo, že zaměňuje částky, které měl zaplatit paní [příjmení], s částkami, které údajně zaplatil žalované 2). Nadto celá tato výpověď o údajném příslibu prodeje geodeticky oddělené části Pozemku a Budovy z jara 2016 je v příkrém rozporu s dřívějším prohlášením žalobce při ústním jednání dne 11.4.2019 (čl. 54), podle kterého se o tom, že předmětné nemovitosti jsou ve vlastnictví žalovaných, měl dozvědět až v listopadu 2017.

17. Důkaz svědeckou výpovědí rodičů žalovaného 1) soud neprovedl, protože žalobce podáním ze dne 28.8.2020 (čl. 122v) sdělil, že na tomto důkazu již netrvá. Důkaz výpovědí žalovaného 1) soud neprovedl proto, že žalovaný 1) se ani k jednání dne 26.11.2020, ani k jednání dne 7.1.2021 nedostavil, přičemž jeho právní zástupce při prvním z těchto jednání uvedl, že žalovaný 1) využívá svého práva nevypovídat a při druhém upřesnil, že žalovaný 1) u žádného jednání nebyl a nic o nich neví, když vše zařizovala jeho manželka - žalovaná 2). Důkaz výpovědí svědka [jméno] [příjmení] soud zamítl z důvodu nemožnosti provedení tohoto důkazu, když žalobcem označená adresa svědka [příjmení], [ulice a číslo] dle sdělení České pošty, s.p. neexistuje (čl. 115v) a jinou adresu svědka (nebo alespoň datum jeho narození, aby soud adresu mohl vyhledat v CEO) žalobce přes výzvu usnesením čj. 111C 36/2018-118 ze dne 12.8.2020 a pak znovu při ústním jednání dne 26.11.2020 (čl. 126v) nesdělil, ač soud žalobce upozornil, že v opačném případě nebude možno tento důkaz provést. Nadto žalobce sám při jednání dne 7.1.2021 (čl. 130v) uvedl, že tento svědek by měl vypovědět pouze, co si o tom myslí a kolik mu (svědkovi) žalovaná 2) dluží peněz, což byly skutečnosti pro rozhodnutí věci nevýznamné. Dodatečně žalobcem navržený důkaz výpovědí svědka [jméno] [jméno] byl zamítnut pro nadbytečnost, když svědek samotný dle žalobce pouze stál na lešení a tvrzenému jednání žalobce s žalovanou 2) nebyl přítomen, nehledě na skutečnost, že tento důkazní návrh byl učiněn opožděně.

18. Po skutkové stránce tak lze shrnout, že tvrzení žalobce, že měl dostat nejprve od dřívějšího vlastníka Budovy [jméno] [příjmení] a na jaře roku 2016 i přímo od žalovaných (poté, co nabyli vlastnické právo) příslib odkoupení geodeticky oddělené části Budovy a Pozemku za částku 81 000 Kč, zůstalo neprokázáno. Vyplývá totiž pouze z výpovědi žalobce jako účastníka řízení, která však obsahovala značné rozpory, zejména (nikoli však pouze) je rozporná s dřívějším tvrzením žalobce při ústním jednání dne 11.4.2019 (čl. 54), podle kterého se o tom, že předmětné nemovitosti jsou ve vlastnictví žalovaných, měl dozvědět až v listopadu 2017. Lze ostatně odkázat na ryze podpůrný význam výpovědi účastníka ve sporném řízení (srov. např. Drápal, L., Bureš, J. a kol: Občanský soudní řád I, II, komentář, 1. vydání, Praha, C.H.Beck, 2009, str. 909 "V právní teorii vyslovovanou nedůvěru k výslechu účastníka řízení jako k důkazu soudní praxe plně ověřuje."). Dalším provedeným důkazem výpovědí svědka [jméno] [příjmení], nevlastního bratra žalobce, pak toto tvrzení žalobce bylo spíše zpochybněno, když svědek vyvrátil tvrzení žalobce, že mu on sám měl přislíbit odprodej geodeticky oddělené části Budovy, když naopak uvedl, že žalobci povolil pouze úpravu části stodoly (coby součásti Budovy) na parkovací stání pro mobilhaim, avšak žalobce proti jeho vůli zabral a přestavěl celou stodolu. Pokud to tedy žalobci neslíbil ani tento svědek coby dřívější vlastník Budovy, nemůže být pravdivé ani tvrzení žalobce, že žalovaná 2) mu měla následně přislíbit, že hodlá tento údajný závazek svědka respektovat. O žalobcem tvrzeném příslibu ze strany žalované 2) pak ani tento svědek, ani další svědek [jméno] [příjmení], nevěděli ničeho.

19. Soud je tedy nucen konstatovat, že závěr o skutkovém stavu přes doplněné dokazování zůstal oproti tomu, jaký byl podkladem pro vydání později částečně zrušeného rozsudku čj. 111C 36/2018-57 ze dne 11.4.2019, nezměněn. Spíše naopak, v neprospěch žalobce bylo výpovědí svědka [jméno] [příjmení] vyvráceno jeho skutkové tvrzení o tom, že odkoupení geodeticky oddělené části Budovy a Pozemku mu měl přislíbit [příjmení] [příjmení] coby dřívější vlastník Budovy a podílový spoluvlastník Pozemku.

20. Podle ust. § 2991 odst. 1 o.z. Kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle ust. § 3001 odst. 2 o.z. Získal-li obohacený předmět obohacení v dobré víře nebo bez svého svolení a nelze-li jej dobře vydat, není povinen k náhradě, ledaže by tím vznikl stav zjevně odporující dobrým mravům.

21. Po procesní stránce soud předesílá, že usnesením čj. [insolvenční spisová značka] ze dne [datum] schválil Krajský soud v Ostravě oddlužení žalobce plněním splátkového kalendáře a toto oddlužení nadále probíhá. Žalobce tak v souladu s ust. § 409 odst. 3 ins.zák. nadále zůstal osobou s dispozičními oprávněními ve vztahu k majetku náležejícímu do majetkové podstaty v době schválení oddlužení.

22. Za situace, kdy skutkový závěr zůstal stejný, jako byl v případě později zrušeného rozsudku čj. 111C 36/2018-57 ze dne 11.4.2019, kdy zejména se žalobci ani přes doplnění dokazování nepodařilo prokázat, že žalovaní (jakýmkoli způsobem) svolili k provedení jím tvrzených prací na Budově a Pozemku, dospěl soud i ke stejným právním závěrům.

23. I nadále je soud nucen konstatovat, že pokud žalobce (dle svého tvrzení, které ovšem žalovaní popírají) v roce 2016 a 2017 provedl na Budově stavební práce, ačkoli si byl vědom toho, že je Budova i Pozemek ve vlastnictví žalovaných, kteří mu k provedení těchto prací nedali souhlas, jednal s naprosto nepochopitelnou lehkomyslností a neúctou k vlastnickému právu žalovaných. Za této situace nelze dovozovat, že nepřiznáním práva na náhradu za bezdůvodné obohacení by vznikl stav zjevně odporující dobrým mravům.

24. Lze tedy i nadále konstatovat, že a) je evidentní, že žalobcem tvrzený předmět obohacení nelze vydat (měl spočívat v pracích a materiálech zapracovaných do Budovy); b) existence (byť i jen konkludentně projeveného) souhlasu žalovaných s žalobcem tvrzenými pracemi na Budově nebyla prokázána; a c) soud v daném případě neshledal, že by nepřiznáním práva na náhradu za bezdůvodné obohacení vznikl stav zjevně odporující dobrým mravům, tudíž je zřejmé, že i pokud by bylo prokázáno, že žalobce skutečně jím tvrzené práce na Budově a Pozemku provedl (což žalovaní popírají), stejně by soudu nezbylo, než s odkazem na cit. ust. § 3001 odst. 2 o.z. návrh žalobce jako nedůvodný zamítnout. Soud proto s odkazem na zásadu hospodárnosti řízení upustil od prokazování provedení těchto prací, jakož i od prokazování skutečnosti, že jejich provedením se hodnota Budovy a Pozemku zvýšila o žalobcem požadovanou částku 300 386 Kč, a žalobu žalobce zamítl, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.

25. Nad rámec výše uvedeného soud poznamenává, že i pokud by odhlédl od nedoloženého souhlasu žalovaných a i pokud by se žalobci podařilo prokázat, že jím tvrzené práce skutečně provedl, jeví se (i vzhledem k následné kompletní rekonstrukci Budovy provedené žalovanými) tvrzení žalobce o zhodnocení Budovy a Pozemku o částku 300 386 Kč jako značně nadsazené. Jak již soud upozornil při ústním jednání dne 11.4.2019, i nyní opětovně zdůrazňuje, že výše bezdůvodného obohacení se zásadně neodvíjí od výše prostředků vynaložených žalobcem na provedené práce, ale odpovídá rozsahu, v němž se nemovitost v důsledku těchto prací zhodnotí.

26. Při rozhodování o náhradě nákladů řízení, postupoval soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř. a z procesního hlediska zcela úspěšným žalovaným přiznal právo na náhradu nákladů řízení v plné výši. Tyto náklady se skládají z: a) odměny advokáta za převzetí a přípravu zastoupení dle ust. § 11 odst. 1 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jako AT), ve výši 15 520 Kč; b) odměny advokáta za sepis vyjádření k žalobě ze dne 13.3.2019 dle ust. § 11 odst. 1 písm. d) AT ve výši 15 520 Kč; c) odměny advokáta za účast u jednání dne 11.4.2019 dle ust. § 11 odst. 1 písm. g) AT ve výši 31 040 Kč, když toto jednání bylo v rozsahu dvou započatých dvouhodin; d) odměny advokáta za účast u jednání před Krajským soudem v Ostravě dne 2.12.2019 dle ust. § 11 odst. 1 písm. g) AT ve výši 15 520 Kč; e) odměny advokáta za sepis vyjádření ze dne 9.3.2020 dle ust. § 11 odst. 1 písm. d) AT ve výši 15 520 Kč; f) odměny advokáta za účast u jednání před Krajským soudem v Ostravě dne 2.12.2019 dle ust. § 11 odst. 1 písm. g) AT ve výši 15 520 Kč; g) odměny advokáta za účast u jednání před okresním soudem dne 26.11.2020 dle ust. § 11 odst. 1 písm. g) AT ve výši 30 528 Kč, když toto jednání bylo v rozsahu dvou započatých dvouhodin; h) odměny advokáta za účast u jednání před okresním soudem dne 7.1.2021 dle ust. § 11 odst. 1 písm. g) AT ve výši 15 264 Kč. Sazba odměny za úkon právní služby byla stanovena dle ust. § 7 bod 6 AT s přihlédnutím k ust. § 12 odst. 4 AT, když zástupce žalovaných tyto úkony právní služby učinil při zastupování dvou osob, přičemž v případě úkonů ad a) až f) soud vycházel z tarifní hodnoty sporu 343 906 Kč, zatímco v případě úkonů ad g) a ad h) z tarifní hodnoty sporu 300 386 Kč. K tomu je nutno připočíst i) paušální náhradu hotových výdajů ve výši 10 x 300 Kč = 3 000 Kč dle ust. § 13 odst. 3 AT, j) náhradu cestovních nákladů k jednání dne 2.12.2019 na trase Vsetín, Ostrava a zpět v délce 180 km [značka automobilu] [anonymizováno] ref.zn. [anonymizováno], což při kombinované spotřebě paliva BA 95 6,2l /100 km a vyhláškové ceně pohonné hmoty činí částku 180 x (4,10 + 33,40 x 6,2 / 100) = 1 110,74 Kč; k ) náhradu cestovních nákladů k jednání dne 26.5.2020 na trase Vsetín, Ostrava a zpět v délce 180 km [značka automobilu] [anonymizováno] ref.zn. [anonymizováno], což při kombinované spotřebě paliva BA 95 6,2l /100 km a vyhláškové ceně pohonné hmoty činí částku 180 x (4,20 + 32 x 6,2 / 100) = 1 113,12 Kč; l) náhradu za čas promeškaný cestou k těmto jednáním v rozsahu 2 x 6-ti započatých půlhodin, což činí částku 1 200 Kč; m) náhradu za 21% DPH, jejím je právní zástupce žalovaných dle osvědčení na čl. 127 plátcem, což činí částku 33 779,73 Kč. Celkem tedy náklady řízení žalovaných činí částku 194 636 Kč, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozsudku.

27. Místo plnění náhrady nákladů řízení bylo stanoveno dle ust. § 149 odst. 1 o.s.ř., termín plnění dle § 160 odst. 1 o.s.ř.