113 C 1/2022

Plný text

Okresní soud ve Vsetíně - pobočka ve Valašském Meziříčí rozhodl samosoudkyní Mgr. Hanou Kohoutkovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený advokátkou Mgr. jméno příjmení sídlem adresa , o zaplacení částky 9.526,46 Kč s příslušenstvím,

I. Žaloba, aby žalovaný byl povinen zaplatit žalobci částku 9.526,46Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,50 % ročně z částky 9.526,46 Kč od 28. 8. 2021 do zaplacení, se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému na nákladech řízení k rukám Mgr. [jméno] [příjmení] částku 12.740,36 Kč a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Návrhem doručeným soudu dne 6. 1. 2022 se žalobce po žalovaném domáhal zaplacení částky 9.526,40 Kč s příslušenstvím z titulu neuhrazených faktur za spotřebu elektrické energie a plynu; z návrhu se podává, že 3. 5. 2010 uzavřel žalobce s žalovaným jako nájemcem nájemní smlouvu, na základě které měl žalovaný pronajaty od žalobce nebytové prostory – prostory sloužící k podnikání umístěné v domě [adresa] – hasičská zbrojnice, a to v rozsahu: bývalá zasedací místnost o podlahové ploše 30 m². Žalobce tuto nájemní smlouvu žalovanému vypověděl na základě výpovědi ze dne 28. 1. 2021, která byla žalovanému doručena 4. 2. 2021. Fakticky došlo k ukončení nájemní smlouvy dle následné dohody ke dni 31. 7. 2021. K předání pronajatých prostor došlo 2. 8. 2021, kdy byl oběma účastníky podepsán protokol o předání prostor sloužících k podnikání (v protokolu je nesprávně uveden rok 2020, správně má být rok 2021) s tím, že v protokolu byly oběma účastníky odsouhlaseny konečné stavy měřících médií v pronajatých prostorách, následně žalobce žalovanému vyúčtoval dvěma fakturami částku 7.843,87 Kč za elektrickou energii a 1.682,59 Kč za spotřebu plynu. Žalobce uvádí, že součástí těchto faktur jsou i přílohy, kde je podrobně uveden výpočet a přefakturace spotřebovaných energií a přiloženy kopie faktur od dodavatelů. Obě faktury byly žalovanému doručeny dne 24. 8. 2021. Žalovaný má neoprávněné výhrady k předmětným fakturám, které uvádí v reklamaci vyúčtování energií s tím, že dodávky plynu a elektrické energie byly fakticky a prokazatelně ukončeny 30. 7. 2021 demontáží obou zařízení za účasti pracovníků [anonymizována dvě slova], a to k 30. 7. 2021, přičemž žalovaný současně žádal o doložení, že podružný plynoměr i elektroměr mají za účtované období platné ověření dle zákona č. 505/1999 Sb. a dále, že ve vyúčtování elektrické energie není zohledněno, že od 9. 12. 2020 do 31. 12. 2020 a od 1. 1. 2021 do 31. 7. 2021 jsou jiné ceny souvisejících služeb (kdy ve vyúčtování plynu toto zohledněno je). Žalovaný hradil žalobkyni nájemné do doby ukončení nájmu 31. 7. 2021 dle vystavených faktur a k tomuto datu byly vyúčtovány i konečné stavy energií. Navíc při určení spotřeby energií bylo vycházeno ze zjištěného a odsouhlaseného konečného stavu těchto médií uvedených v předávacím protokolu, který přichystal sám žalovaný. Jak podružný elektroměr, tak podružný plynoměr jsou ve vlastnictví žalovaného a z tohoto důvodu si platné ověření zařizoval sám žalovaný. Žalobce považuje obě faktury za správné a vede je ve svém účetnictví. Žalobce má za to, že žalovaný si pouze bezdůvodně, úmyslně a účelově vymýšlí způsoby, jak se placení vyhnout.

2. Žalovaný navrhoval zamítnutí žaloby s tím, že neuznává tvrzenou pohledávku žalobce ani co do důvodu či výše. Žalovaný uvádí, že faktury mu doručeny byly, ale tyto žalobci vrátil, neboť je považoval za neoprávněné. Tato skutečnost vyplývá z dopisu ze dne 16. 12. 2021, nazvaném Reklamace vyúčtování energií k datu ukončení nájmu. Žalovaný již v tomto dopise požadoval po žalobci předložení potvrzení, že měřidlo, které žalobce užívá k fakturaci, odpovídá požadavku § 3 odst. 3 písm. a zákona č. 505/1999 Sb. o metrologii, a vzhledem k tomu, že tato skutečnost nebyla ze strany žalobce prokázána, fakturu neuhradil. Rovněž se nezakládá na pravdě, že by žalovaný měl povinnost si„ zařídit“ ověření stanoveného měřidla, když ze zákona plyne tato povinnost osobě, která na základě daného měřidla účtuje energie. Žalovaný se proto obrátil na Český metrologický institut, který žalovanému zaslal dne 23. 3. 2022 reakci se závěrem, že elektroměr označený jako DDS-1Y není způsobilý k použití s významem dle § 3 odst. 3 zákona o metrologii, přičemž postrádá základní předpoklad stanoveného měřidla, jímž je schválení typu ve smyslu ustanovení § 6 zákona o metrologii či uvedení na trh s posouzením shody dle nařízení vlády č. 121/2016 Sb., kterým je do českého právního řádu transponována směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/32/EU ze dne 26. 2. 2014. Takové měřidlo není možné ověřit a není tedy možné jej ve funkci stanoveného měřidla používat. Dále uvádí, že žalobce se k jeho reklamaci nevyjádřil a žalovanému rovnou zaslal předžalobní výzvu. Žalovaný byl na konci roku 2021 kontaktován právním zástupcem žalobce, který se snažil s žalovaným dohodnout a sdělit mu, že si musí být vědom, že [anonymizováno] nemůže zpětně nechat měřidla ocejchovat. Žalovaný by s tímto nezákonným postupem jednak nesouhlasil, navíc zajistit ocejchování bylo povinností žalobce, nikoliv jeho. Žalovaný nepopírá, že v rámci nájemní smlouvy bylo ujednáno, že nájemce pořídí na vlastní náklady měřidla, čemuž žalovaný dostál, avšak žádným způsobem na něj nebyla ani nemohl být převedena zákonná povinnost, která svědčí toliko uživateli, osobě, která používá měřidla k fakturaci. Nad rámec žalovaný uvedl, že elektroinstalaci a přívod elektrické energie žalobce požadoval zhotovit [právnická osoba] [jméno], která pro [anonymizováno] prováděla elektroinstalační práce a údržbu veřejného osvětlení. V té době byl [příjmení] [jméno] zastupitelem obce, členem rady a neuvolněným místostarostou. To, že žalovaný hradil elektrickou energii na základě neocejchovaného měřidla ani nevěděl a ani si toho nemohl být vědom, neboť elektroměr byl v rozvaděči zakrytován a žalovaný neměl žádné právo zasahovat do elektrických zařízení, které byly v majetku žalobce. Na to, že elektroměr není pravděpodobně v pořádku, byl žalovaný upozorněn až odborně způsobilou osobou při demontáži elektroměru z rozvaděče žalobce. Samotný elektroměr nebyl ani cejchování schopný pro jeho nepřesnost měření. Žalovaný dovozuje, že pokud by byl elektroměr řádně ocejchován, jeho spotřeba i platba by byla nižší. Rovněž není pravdou, že by se pouze kvůli žalovanému instalovala podružná měřidla, rovněž v ostatních nebytových prostorách žalobce i jiní uživatelé měli podružná měřidla.

3. Po povedeném dokazování vzal soud za prokázané, že mezi žalovaným jako nájemcem a žalobcem jako pronajímatelem byla uzavřena dne 3. 5. 2010 nájemní smlouva, na základě které byly žalovanému pronajaty nebytové prostory umístěné v domě [adresa] – hasičská zbrojnice, a to v rozsahu: bývalá zasedací místnost OÚ o podlahové ploše 30 m², a to na dobu neurčitou. V bodě II. 5 bylo sjednáno, že nájemce si na své náklady zřídí samostatné vytápění místnosti pomocí plynového kotle umístěného v pronajatém prostoru s podružným měřením zemního plynu, dále si zřídí samostatný přívod elektrické energie do pronajatého prostoru s podružným měřením – elektroměrem. Dopisem ze dne 28. 1. 2021 byla nájemní smlouva ze dne 3. 5. 2010 vypovězena. Dne 2. 8. 2021 byl sepsán mezi stranami protokol o předání prostor sloužících k podnikání s tím, že pronajímatel předmět nájmu od nájemce převzal bez výhrad, zároveň byly zaznamenány stavy podružného elektroměru v době předání: 17.886 kWh, a stav plynoměru v době předání 4 174 m³. Rukou je vepsána poznámka:„ Ostatní ujednání: média za 1-7/ 2021 budou vyúčtována dle faktur, nájem 6-7/ 2021 bude vyúčtován rovněž.“ Žalovanému byly doručeny dvě faktury vystavené dne 13. 8. 2021 s datem splatnosti 27. 8. 2021, a to [číslo]. U faktury [číslo] je uvedeno:„ Přefakturace spotřeby el. energie [číslo] za období – ukončení nájmu,“ a to bez uvedení spotřebované elektrické energie i její jednotkové ceny s tím, že cena bez DPH je 6.482,54 Kč, DPH 1.361,33 Kč, celkem 7.843,87 Kč. Ve faktuře [číslo] je uvedeno:„ Přefakturace spotřeby plynu [číslo] ukončení nájmu“; rovněž v této faktuře není uvedeno množství spotřebovaného plynu, není uvedena ani jednotková cena, je zde pouze uvedena cena bez DPH 1.390,57 Kč, DPH 292,02 Kč, celkem 1.682,59 Kč.

4. Součástí spisu je propočet přeúčtování spotřeby elektřiny na odběrném místě za období od 9. 12. 2020 - 31. 7. 2021 s tím, že počáteční stav kanceláře žalovaného činil 16.437 kWh, konečný stav 17.886 kWh, spotřeba 1.449 kWh a konečná částka 7.843,87 Kč. Z přílohy k faktuře za elektřinu za odečtové období 9. 12. 2020 do 31. 7. 2021 je celková dodávka elektřiny v částce 16.172,85 Kč, celkem spotřebováno 3.615 kWh. Dále je ve spisovém materiálu stav plynu v [číslo] s tím, že u podružného plynoměru žalovaného za období od 31. 12. 2020 do 26. 4. 2021 byla spotřeba 165 m³ plynu, za období od 26. 4. 2021 do 31. 7. 2021 byla spotřeba 11 m³ plynu. Dále je zde faktura od dodavatele plynu v částce 16.713,66 Kč za období od 1. 1. 2021 do 26. 4. 2021.

5. Dopisem ze dne 13. 8. 2021 žalobce vyzval žalovaného k úhradě faktur jak za odběr plynu, tak za odběr energie i za nájem nebytových prostor za období od 1. 6. 2021 do 31. 7. 2021 (faktura [číslo]). Dopisem ze dne 23. 9. 2021 žalovaný reklamoval vyúčtování energií k datu ukončení nájmu s tím, že reklamoval vyúčtování plynu z důvodu, že dodávka plynu byla fyzicky a prokazatelně ukončena dne 30. 7. 2021 demontáží jeho zařízení za účasti pracovníků [anonymizována dvě slova], a ne až 31. 7. 2021. Takže k 31. 7. 2021 nebyl podružný plynoměr v budově hasičské zbrojnice osazen, a tudíž nemohl být zjištěn koncový stav tohoto měřidla. Zároveň vyzval žalobce k doložení platného ověření podružného plynoměru dle zákona č. 505/1999 Sb. Rovněž reklamoval vyúčtování elektrické energie z důvodu, že dodávka elektrické energie byla fyzicky a prokazatelně ukončena dne 30. 7. 2021 demontáží jeho zařízení, a ne až k 31. 7. 2021, proto nemohl být zjištěn k tomuto datu koncový stav měřidla. Rovněž vyzval k doložení, že podružný plynoměr má platné ověření. Dále uvedl, že není zohledněno, že od 9. 12. 2020 - 31. 12. 2020 a od 1. 1. 2021 – 31. 7. 2021 jsou jiné ceny souvisejících služeb, přičemž ve vyúčtování plynu je toto zohledněno.

6. Dopisem ze dne 17. 8. 2021 žalobce se vyjadřuje k jednotlivým námitkám žalovaného. Dne 7. 7. 2021 zaslal žalobce žalovanému upomínku k neuhrazeným fakturám, následně mu byla dne 22. 9. 2021 doručena důrazná předžalobní výzva k úhradě dluhu.

7. Z dopisu Českého metrologického institutu ze dne 23. 3. 2022 bylo žalovanému k jeho žádosti ohledně platnosti ověření stanovených měřidel sděleno, že jsou-li stanovena měřidla používána s významem uvedeným v ustanovení § 3 odst. 3 zákona č. 505/1990 Sb. o metrologii, mohou být používána pouze v době platnosti ověření (viz § 11 odst. 1 věta první). Tímto náhledem jsou posouzena měřidla, jež měla být využívána k určení ceny služeb v minulosti poskytovaných obcí [obec] v souvislosti s nájmem nebytových prostor. U předloženého plynoměru [číslo] se doba platnosti ověření počítá od roku posouzení shody uvedeného ve značce shody na štítku plynoměru jako dvojčíslí za písmenem„ M“ v obdélníku. Dobu platnosti ověření stanoví příloha vyhlášky č. 345/2002 Sb., kterou se stanoví měřidla k povinnému ověřování a měřidla podléhající schválení typu, pro membránové plynoměry na 10 let. Ve spojení s § 7 odst. 1 vyhlášky č. 262/2000 Sb., kterou se zajišťuje jednotnost a správnost měřidel a měření, pak doba platnosti ověření končí 31. 12. 2020. Měřidlo je možné k účelům dle § 3 odst. 3 po uplynutí této doby používat jen po ověření dle § 9 zákona o metrologii. Na měřidle byla nalezena pouze zajišťovací značka výrobce, úřední značka následného ověření již nikoli. Platnost ověření tedy skončila nejpozději 31. 12. 2020. Elektroměr označený jako DDS-1Y není způsobilý k použití s významem dle § 3 odst. 3 zákona o metrologii. Postrádá základní předpoklad stanoveného měřidla, jímž je schválení typu ve smyslu ustanovení § 6 zákona o metrologii či uvedení na trh s posouzením shody dle nařízení vlády č. 121/2016 Sb., o posuzování shody měřidel při jejich dodávání na trh.

8. Soudu byla doložena faktura [číslo] dodavatele [příjmení] [jméno] - [anonymizováno], [obec a číslo], pro odběratele [celé jméno žalovaného] (žalovaného), na základě které se fakturuje montáž elektroinstalace, včetně elektrozařízení v celkové ceně 20.689,50 Kč. Faktura je vystavena 13. 1. 2011, tedy na počátku nájemního vztahu mezi žalobcem a žalovaným. Ve faktuře je dále uvedeno„ Prohlášení o shodě podle zákona č. 22/97 Sb.“ 9. Právní zástupce žalobce u jednání předložil originály faktur, jež jsou žalovány v předmětném řízení s tím, že na druhé straně faktur byly uvedeny tzv. likvidační lístky za období 8/ 2021 Tyto likvidační lístky nebyly dle vyjádření žalovaného součástí zasílaných faktur. Rovněž nebyly součástí listin, které žalobce soudu zasílal při podání žaloby. Z těchto likvidačních lístků rovněž nelze vyčíst žádné relevantní údaje pro přefakturaci elektřiny a plynu v daném případě.

10. Jak vyplynulo z účastnické výpovědi žalovaného, před zahájením nájemního poměru oslovil [anonymizováno] s žádostí o zprostředkování nájmu nebytových prostor, jednal s bývalým starostou Ing. [jméno]. Ze strany obce byl požadavek, aby si pořídil měřidla na elektřinu a plyn s tím, že jinak by média hradil podle plochy nájmu. Spíš to bylo tak, že pokud si nepořídí měřidla, tak mu pronájem nebude umožněn. On tyto podmínky akceptoval. U plynoměru oslovil instalatérskou firmu, zároveň požádal pana [jméno], který pracoval v oboru elektro i v rámci [územní celek], aby mu pořídil měřidlo na odběr elektřiny a celou elektroinstalaci. Tehdy byl pan [jméno] v radě obce. Žalovaný předpokládal, že oba subjekty, které zajišťovaly měřidla, znají vyhlášku, spoléhal na odbornost dodavatelů. V roce 2018 se ohradil proti vyúčtování, protože od obce nedostal řádný výpočet přefakturace, tzn. faktury, které [anonymizováno] platila za dodávky energií. Dal proto podnět na Energetický regulační [anonymizováno]. Výsledkem bylo, že ERÚ mu sdělil, že [anonymizováno] mu faktury dodala a fakturace již byla v pořádku. V roce 2021 byla ze strany obce nájemní smlouva ukončena. Následně se s obcí dohodli, že nájemní poměr bude ukončen ke dni sepisu předání prostor, což proběhlo 2. 8. 2021. Po ukončení nájemního poměru byly předloženy žalobcem dvě faktury, tyto byly vystaveny v rozporu se zákonem. Na fakturách měly být uvedeny termíny plnění, jsou tam jiná data. Rovněž měl pochybnost, jestli měřidla, která byla do prostor instalována, byla cejchována, či nikoliv, proto oslovil Metrologický institut v Brně, který mu uvedl, že povinnost udržovat měřidla ve správném stavu a zařizovat cejchování má ten, kdo vystavuje faktury dalšímu odběrateli, což měla být [anonymizováno], tj. žalobce. Následně byla ze strany Metrologického institutu provedena kontrola a i v rámci obce, byla zjištěna pochybení při udržování jiných měřidel v chodu. [příjmení] vůbec netušil, že mu pan [jméno] dává do objektu měřidlo, které od počátku cejchováno nebylo. On to jako laik zjistit nemohl, navíc byl elektroměr zakryt a on neměl oprávnění s ním manipulovat.

11. Ze svědecké výpovědi [jméno] [jméno] bylo zjištěno, že cca před 11-12 lety jako živnostník v oboru elektro dle požadavku žalovaného namontoval do nebytového prostoru elektroinstalaci i měřidlo. Tehdy namontoval necejchované měřidlo, a to z důvodu této praxe v obci. Nikdo jiný z nájemců nechtěl cejchované, proto předpokládal, že stačí namontovat necejchované měřidlo. Finanční rozdíl uvedl: 1.000 Kč za necejchované měřidlo, 5- 10.000 Kč za cejchované měřidlo. V minulosti odběr elektřiny v rámci obce nikdo nereklamoval. Svědek uvedl, že v podstatě montuje pouze necejchovaná měřidla, neboť s cejchovanými měřidly jsou spojeny velké vícenáklady, a to se zasíláním zařízení na další zkoušky, přičemž uživatel musí mít k dispozici další záložní elektroměr, který je namontován v místě měření po dobu, kdy je měřidlo na zkoušce. Dle jeho dlouholeté zkušenosti s necejchovanými měřidly uvedl, že jejich přesnost měření je vysoká, a to maximálně +- 1%. Svědek uvedl, že nemá oprávnění k osazování měřidel dle zákona o metrologii. Následně se fakturuje na základě spotřeby uvedené na měřidle. Neví, zdali je fakturace na základě neocejchovaného měřidla v souladu se zákonem. Jednalo se o požadavek ze strany obce, aby do objektů, které budou pronajímány, byla montována necejchovaná měřidla, a to kvůli ceně i vícenákladům.

12. Podle z.č. 505/1990 Sb. o metrologii platí: Podle § 3 odstavec 1: Měřidla slouží k určení hodnoty měřené veličiny. Spolu s nezbytnými pomocnými měřícími zařízeními se pro účely tohoto zákona člení na: a) etalony; b) pracovní měřidla stanovená (dále jen "stanovená měřidla"); c) pracovní měřidla nestanovená (dále jen "pracovní měřidla"); d) certifikované referenční materiály a ostatní referenční materiály, pokud jsou určeny k funkci etalonu nebo stanoveného nebo pracovního měřidla. Podle § 3 odstavec 3 písm. a): Stanovená měřidla jsou měřidla, která Ministerstvo průmyslu a stanoví vyhláškou k povinnému ověřování s ohledem na jejich význam v závazkových vztazích, například při prodeji, nájmu nebo darování věci, při poskytování služeb nebo při určení výše náhrady škody, popřípadě jiné majetkové újmy. Podle § 9 odstavec 1: Ověřením stanoveného měřidla se potvrzuje, že stanovené měřidlo má požadované metrologické vlastnosti. Tento požadavek se považuje za splněný, pokud má měřidlo požadované metrologické vlastnosti stanovené opatřením obecné povahy. Opatření obecné povahy kromě požadovaných metrologických vlastností stanoveného měřidla stanoví i zkoušky při jeho ověřování. Postup při ověřování stanovených měřidel stanoví ministerstvo vyhláškou. Podle § 9 odstavec 2: Ověřené stanovené měřidlo opatří Český metrologický institut nebo autorizované metrologické středisko úřední značkou nebo vydá ověřovací list anebo použije obou těchto způsobů. Grafickou podobu úřední značky a náležitosti ověřovacího listu stanoví ministerstvo vyhláškou. Podle § 11 odst. 1: Stanovených měřidel může být používáno pro daný účel jen po dobu platnosti provedeného ověření. Novému ověření však tato měřidla již nepodléhají, pokud prokazatelně přestala být užívána k účelům, pro které byla vyhlášena jako stanovená. Podle § 10 občanského zákoníku platí: Odstavec 1): Nelze-li právní případ rozhodnout na základě výslovného ustanovení, posoudí se podle ustanovení, které se týká právního případu co do obsahu a účelu posuzovanému právnímu případu nejbližšího. Odstavec 2): Není-li takové ustanovení, posoudí se právní případ podle principů spravedlnosti a zásad, na nichž spočívá tento zákon, tak, aby se dospělo se zřetelem k zvyklostem soukromého života a s přihlédnutím k stavu právní nauky i ustálené rozhodovací praxi k dobrému uspořádání práv a povinností. Podle § 7 z. č. 67/2013 Sb. kterým se upravují některé otázky související s poskytováním plnění spojených s užíváním bytů a nebytových prostorů v domě s byty, platí: Odstavec 1): Není-li jiným právním předpisem stanoveno jinak, skutečnou výši nákladů a záloh za jednotlivé služby vyúčtuje poskytovatel služeb příjemci služeb vždy za zúčtovací období a vyúčtování doručí příjemci služeb nejpozději do 4 měsíců od skončení zúčtovacího období. Odstavec 2): Poskytovatel služeb ve vyúčtování musí uvést skutečnou výši nákladů na služby v členění podle poskytovaných služeb se všemi potřebnými náležitostmi, včetně uvedení celkové výše přijatých měsíčních záloh za služby tak, aby výše případných rozdílů ve vyúčtování byla zřejmá a kontrolovatelná z hlediska způsobů a pravidel sjednaných pro rozúčtování. Odstavec 3): Finanční vyrovnání provedou poskytovatel a příjemce služeb v dohodnuté lhůtě, nejpozději však ve lhůtě 4 měsíců ode dne doručení vyúčtování příjemci služeb.

13. Jak vyplynulo z provedeného dokazování, mezi žalobcem a žalovaným byl uzavřen nájemní vztah, který trval od 3. 5. 2010 do 2. 8. 2020, kdy byly pronajaté prostory v domě [adresa] ve [obec] protokolárně předány zpět žalobci. Touto žalobou se žalobce domáhal úhrady dvou faktur, a to [číslo] [číslo] obě ze dne 13. 8. 2021. První fakturou byla vyfakturována částka za spotřebovanou elektrickou energii 7.843,87 Kč, druhou fakturou byl vyfakturován spotřebovaný plyn v částce 1.682,59 Kč. Jak dále vyplynulo z provedeného dokazování, na základě nájemní smlouvy bylo povinností nájemce tj. žalovaného zřídit mj. podružné měření zemního plynu a zřídit samostatný přívod elektrické energie s podružným elektroměrem. Obě podružná měřidla byla žalovanému dodána externími firmami, přičemž podružný elektroměr byl dodán [právnická osoba] [jméno], tehdejšího zastupitele a radního v obci [obec], tj. žalobce. Sám svědek [jméno] uvedl, že měřidlo, které v nebytovém prostoru žalovaného namontoval, nebylo cejchované, uváděl důvody, zejména finanční, pro tento postup s tím, že svědek ani nevěděl, zda-li je fakturace na základě necejchovaného měřidla v souladu se zákonem. Žalovaný při montáži obou měřidel předpokládal odbornost dodavatelů, přičemž již v roce 2018 se proti vyúčtování ohradil, neboť mu ani nebyly předloženy faktury, na základě kterých jemu byla spotřeba energií vyúčtována. Dal proto podnět na Energetický regulační [anonymizováno], jehož výsledkem bylo, že [anonymizována dvě slova] faktury dodala a následně byla fakturace již v pořádku. Jak uvedl žalovaný, po ukončení nájemního poměru mu byly předloženy 2 faktury, které byly dle něj v rozporu se zákonem, on proto požádal o vyjádření se Metrologický ústav v Brně, a to k otázce, zda-li u namontovaných měřidel byly dodrženy právní předpisy. Jak vyplynulo ze sdělení Českého metrologického institutu ze dne 23. 3. 2022, jehož obsah je uveden v odůvodnění shora, žádné z měřidel, která měl žalovaný pro měření spotřeby elektřiny a plynu namontováno nesplňovalo náležitosti zákona č. 505/1990 Sb. o metrologii, a to zejména ustanovení § 3 odst. 3 zákona a § 11 odst. 1 zákona. Pokud se týká plynoměru, pak doba platnosti plynoměru byla stanovena na 10 let, po této době bylo měřidlo možné používat k účelům dle § 3 odst. 3 zákona o metrologii pouze po ověření dle § 9 zákona o metrologii. U uvedeného plynoměru platnost ověření skončila nejpozději 31. 12. 2020. Pokud se jedná o elektroměr, pak tento postrádal základní předpoklad stanoveného měřidla, jímž je schválení typu ve smyslu ust. § 6 zákona o metrologii či uvedení na trh s posouzením shody dle nařízení vlády č. 121/2016 Sb. o posuzování shody měřidel při jejich dodávání na trh. Vzhledem k tomu, že uvedená měřidla byla využívána při nájemním poměru mezi žalobcem a žalovaným, měla splňovat kritérium tzv.„ stanoveného měřidla“ dle § 3 odst. 1 písm. b) ve spojení s odst. 3 písm. a) zákona o metrologii. Jak vyplynulo z vyjádření Českého metrologického institutu ze dne 23. 3. 2022, ani jedno z měřidel, tj. ani elektroměr, ani plynoměr uvedená kritéria nesplňoval, žalobce proto nebyl oprávněn na základě těchto měřidel vystavovat žalovanému faktury za spotřebovanou elektrickou energii a plyn. Soud se rovněž zjistil, že vystavené faktury ze dne 13. 8. 2021 nesplňují řádné náležitosti pro vyúčtování energií, neboť v nich není uvedeno za jaké období má žalovaný za spotřebovanou elektrickou energii či plyn hradit, nejsou zde uvedena žádná data, ze kterých by bylo možno dovodit výši spotřebované energie, resp. početní postup, kterým žalobce dospěl k požadované částce ve faktuře, nejsou zde uvedeny jednotkové ceny za energie. Takto vystavené faktury jsou nepřezkoumatelné a nemohou být řádným podkladem pro fakturaci za energii. Pokud u jednání právní zástupce žalobce tvrdil, že součástí faktur byl tzv. likvidační lístek (2 listiny datované 13. 8. 2021), pak ani z těchto likvidačních lístků, jež prokazatelně součástí faktur zasílaných žalovanému nebyly, neboť nebyly ani součástí spisového materiálu v rámci podané žaloby, nelze vyčíst, jakým početním postupem byly vypočteny částky požadované ve fakturách. Je navíc s podivem, že v tzv. likvidačním lístku je uvedeno období: 8/ 2021, ačkoliv nájemní poměr byl prokazatelně ukončen 2. 8. 2021. Je tedy otázkou, za jaké období žalobce vlastně chtěl fakturovat, či reálně fakturoval dodávky médií. Soud v dané věci obrací pozornost k rozsudku Nejvyššího soudu České republiky sp. zn. 26 Cdo 521/2017, který ve věcech nájemních poměrů u nebytových prostor analogicky dle ust. § 10 odst. 1občanského zákoníku aplikuje § 7 odst. 2 z.č. 67/2013 Sb. kterým se upravují některé otázky související s poskytováním plnění spojených s užíváním bytů a nebytových prostorů v domě s byty a uzavírá, že poskytovatel služeb ve vyúčtování musí uvést skutečnou výši nákladů na služby v členění podle poskytovaných služeb se všemi potřebnými náležitostmi, včetně uvedení celkové výše přijatých měsíčních záloh za služby tak, aby výše případných rozdílů ve vyúčtování byla zřejmá a kontrolovatelná z hlediska způsobů a pravidel sjednaných pro rozúčtování.

14. Ze shora uvedených důvodů, tak soud návrh žalobce na úhradu dvou uvedených faktur zamítl, neboť žádné z měřidel, na základě kterých žalobce prováděl tzv. přefakturaci médií, neodpovídalo požadavkům uvedeným v zákoně o metrologii, přičemž ani fakturace ze strany žalobce nebyla provedena řádně, přičemž pouze řádné vyúčtování může přivodit splatnost vyúčtovaného nedoplatku. Za tohoto stavu věci tak soud žalobě nevyhověl a zamítl ji v celém rozsahu.

15. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o. s. ř., když žalovaný měl ve věci plný úspěch. Na nákladech právního zastoupení bylo žalovanému přiznáno: 5 úkonů právní pomoci po 1.500 Kč dle § 7 odst. 4 ve spojení s § 8 odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb. za přípravu, převzetí věci, sepis odporu včetně jeho odůvodnění, sepis vyjádření ve věci ze dne 31. 8. 2022, porada s klientem před jednáním dne 7. 10. 2022 a účast u soudního jednání dne 11. 10. 2022, 5krát režijní paušál po 300 Kč, dále cestovné ze sídla advokátní kanceláře k soudu a zpět, celkem 159 km vozidlem Škoda Superb s průměrnou spotřebou 5,1 litrů nafty na 100 km s vyhláškovou cenou paliva 47,10 Kč a sazbou základní náhrady za používání silničních motorových vozidel 4,7 Kč na 1 km, tj. na cestovném 1.129,23 Kč, dále 4 půl hodiny ztráty času k jednání tj. 400 Kč a 21 % DPH z uvedených částek. Celkové náklady řízení ve výši 12.740,36 Kč je žalobce povinen zaplatit k rukám právní zástupkyně žalovaného do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.