113 C 20/2020

Plný text

Okresní soud ve Vsetíně - pobočka ve Valašském Meziříčí rozhodl samosoudkyní Mgr. Hanou Kohoutkovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený advokátem anonymizováno et anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa o zaplacení 177.083 Kč s přísl.

I. Žaloba, aby žalovaný byl povinen zaplatit žalobci částku 177.083 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 177.083 Kč od 28. 10. 2020 do zaplacení, se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému na nákladech řízení k rukám [anonymizována tři slova] [jméno] [příjmení] 76.759,98 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žalobce je povinen zaplatit státu na účet Okresního soudu ve Vsetíně na nákladech řízení 2.482 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Návrhem doručeným soudu dne 23. 11. 2020 se žalobce [celé jméno žalobce], fyzická osoba podnikající ([IČO]) domáhal po žalovaném [celé jméno žalovaného] zaplacení částky 177.083 Kč s příslušenstvím s tím, že žalobce v rámci kontroly svých financí zjistil, že v minulosti omylem zaslal bezhotovostně na účet žalovaného tyto částky: dne 8. 12. 2017 částku 18.400 Kč, dne 7. 6. 2018 částku 43.200 Kč, dne 3. 10. 2019 částku 38.500 Kč a dne 4. 2. 2020 částku 76.983 Kč. Žalobce uvedl, že nikdy s žalovaným v žádném smluvním vztahu, který by byl sjednán buď ústně nebo písemně nebyl. K zaslání všech částek nebyl žádný relevantní zákonný či smluvní důvod, neboť mezi účastníky nebyla sjednána žádná smlouva, na základě které by byl žalobce povinen žalovanému dané částky platit, respektive ze strany žalovaného zde nebylo žádné oprávnění či titul pro přijetí daných částek. Na straně žalovaného se tak jedná o bezdůvodné obohacení v žalované výši s tím, že žalovanému byla doručována dne 24. 10. 2020 předžalobní výzva s poskytnutou lhůtou sedmi dnů k úhradě, na což však žalovaný nikterak nereagoval.

2. Žalobce [celé jméno žalobce], [IČO] se dále ve svém písemném podání ze dne 3. 12. 2020 domáhal připuštění, aby z uvedeného soudního řízení vystoupil takto označený žalobce ([celé jméno žalobce], [IČO]), a aby na jeho místo do řízení vstoupil [celé jméno žalobce], [rodné číslo] s tím, že žalobce dospěl k závěru, že žalovaný nárok se netýká jeho osoby coby podnikatele, ale jeho coby„ prosté“ fyzické osoby; ve svém podání ze dne 17. 2. 2021 se žalobce [celé jméno žalobce], [IČO] opětovně přiklonil k původnímu označení své osoby v rámci žaloby jakožto [celé jméno žalobce], [IČO]. Usnesením zdejšího soudu č. j. 113 C 20/2020-23 ze dne 18. 2. 2021 pak soud nepřipustil záměnu účastníků tak, aby do řízení namísto dosavadního žalobce [celé jméno žalobce], [IČO] vstoupil nový žalobce [celé jméno žalobce], [rodné číslo], neboť žalovaný s tímto procesním úkonem nesouhlasil.

3. I přes výzvy soudu týkajících se ujasnění jednotlivých tvrzení žalobce v návaznosti na procesní obranu žalovaného (přípisem ze dne 6. 4. 2021, výzvou dle §118a os.ř. u jednání dne 16. 6. 2021 i usnesením ze dne 22. 7. 2021), žalobce setrval na podané žalobě, přičemž právní důvodnost jednotlivých plateb poukázaných žalovanému měnil (z bezdůvodného obohacení v částce 43.200 Kč učinil„ půjčku“, částka 38.500 Kč byla opodstatněna„ prodloužením umístěné reklamy firmy [právnická osoba]“ a následným odstraněním reklamy, u částky 76.983 Kč – mělo se jednat o doplatek za zprostředkovatelskou činnost apod.). Stranou pozornosti soudu neušlo ani vyjádření právního zástupce žalobce, který poté, co soud nepřipustil záměnu účastníků v usnesení č. j. 113 C 20/2020-23 ze dne 18. 2. 2021 a v řízení tak zůstal nadále na straně žalobce [celé jméno žalobce], [IČO], sdělil ve svém písemném podání ze dne 13. 4. 2021, že (mj.) v žalobě neřeší finanční vyrovnání (žalobce) jakožto podnikající osoby ve [anonymizována dvě slova], ale jako fyzická osoba [celé jméno žalobce], která omylem zaslala peníze ze svého účtu.

4. Žalovaný navrhoval zamítnutí žaloby s tím, že žalovaný na základě ústně uzavřené smlouvy s žalobcem zajišťoval v informačním portálu o [anonymizováno] z prostředí z [anonymizováno] fotografický obsah pro účely jeho použití v rámci článků na webové stránce [webová adresa] a zajišťoval taktéž fungování facebookové stránky projektu. S myšlenkou vytvořit informační portál o [anonymizováno] přišel v roce 2015 pan [jméno] [příjmení]. Žalovaný se současně podílel na obstarávání inzerentů. Na základě ústně uzavřené zprostředkovatelské smlouvy s žalobcem žalovaný zprostředkovával pro žalobce uzavírání smluv o poskytnutí reklamy mezi žalobcem a třetími osobami, které měly zájem za úplatu použít reklamní prostor na webové stránce [webová adresa] nebo prostor ve formě polepu na [značka automobilu] [registrační značka] pro účely vlastní propagace. Veškeré články publikované na webové stránce [webová adresa] psal pan [jméno] [příjmení] a podobně jako žalovaný se [jméno] [příjmení] podílel na obstarávání inzerentů pro žalobce. Žalobce měl jakožto fyzická podnikající osoba od [jméno] [příjmení] na základě smlouvy o pronájmu v nájmu virtuální prostor webové stránky [webová adresa] a zajišťoval ekonomickou stránku projektu spočívající zejména ve vedení účetnictví či uzavírání smluvní dokumentace. Dle ústně uzavřené smlouvy mezi žalobcem a žalovaným vyplácel žalobce žalovanému v období roku 2017 do roku 2020 za správu facebookových stránek projektu a dodávání fotografického obsahu pro články odměnu ve výši 1.000 Kč až 2.000 Kč měsíčně podle toho, jak moc žalovaný daný měsíc fotografoval. Odměna byla vyplácena dvakrát ročně. Dle ústně uzavřené zprostředkovatelské smlouvy mezi žalobcem a žalovaným vyplácel ve druhé polovině roku 2017 žalobce žalovanému za jeho zprostředkovatelskou činnost ve věci reklamního prostoru na webové stránce [webová adresa] odměnu ve výši 10 % nebo 20 % z ceny za poskytnutí reklamy zaplacené třetími osobami. Od roku 2018 došlo k mírné úpravě způsobu výpočtu odměny žalovaného, kdy mu stále náležela odměna ve výši 10 % nebo 20 % z ceny za poskytnutí reklamy zaplacené třetími osobami a nově bylo dohodnuto mezi stranami, že výše odměny bude závislá na tom, zda uzavření smlouvy o poskytnutí reklamy zprostředkoval sám žalovaný (20 %) nebo ve spolupráci s [jméno] [příjmení] (10 %). Od roku 2019 došlo k další změně ve způsobu výpočtu odměny žalovaného z titulu zprostředkovatelské smlouvy, kdy nově činila odměna za kalendářní rok částku ve výši 33,3 % z částky vzniklé odečtením všech nákladů žalobce vzniklých za příslušný rok v rámci celého projektu od částky představující veškeré příjmy žalobce za příslušný rok vzniklé v rámci celého projektu. Dle ústně uzavřené zprostředkovatelské smlouvy pak žalobce žalovanému vyplácel také za jeho zprostředkovatelskou činnost ve věci reklamního prostoru ve formě polepu na [značka automobilu] [registrační značka] ve vlastnictví paní [jméno] [příjmení] (přítelkyně žalovaného) odměnu ve výši 50 % z ceny za poskytnutí reklamy zaplacené třetími osobami žalobce na základě žalovaným zprostředkovaných smluv o poskytnutí reklamy. Tyto skutečnosti vyplývají z e-mailových výzev žalovaného na základě, kterých žalobce žalovanému bez dalšího zasílal předmětné částky. Pokud se jedná o jednotlivé odměny, pak žalovaný obdržel od žalobce dne 11. 12. 2017 částku 18.400 Kč, jako odměnu za dodání fotografického obsahu pro články za období od 7/ 2017 do 12/ 2017 ve výši 8.500 Kč (5x 1.500 Kč + 1x 1.000 Kč) a odměnu za zprostředkovatelskou činnost žalovaného týkající se zprostředkovávání uzavírání smluv o poskytnutí reklamy mezi žalobcem a třetími osobami ve výši 9.200 Kč. Žalovaný si není vědom rozdílu v částce 700 Kč, avšak v uvedené době, kdy byli účastníci přáteli, předpokládal žalovaný, že se jedná o částku představující splacení určitého dluhu, který v minulosti vznikl žalobci vůči žalovanému v rámci každodenního života. Dne 8. 6. 2018 žalovaný obdržel od žalobce částku 43.200 Kč, a to za období 1/ 2018 do 6/ 2018 ve výši 10.000 Kč (4x 1.500 Kč + 2x 2.000 Kč – dodávání fotografického obsahu + 33.200 Kč v rámci zprostředkovávání uzavírání smluv o poskytnutí reklamy). Částku 38.500 Kč obdržel žalovaný od žalobce 4. 10. 2019, kdy tato částka představuje odměnu za zprostředkování uzavření smlouvy o poskytnutí reklamy mezi žalobcem a třetími osobami (okna [právnická osoba] 11.000 Kč, [anonymizována dvě slova] spol. s r.o. 7.500 Kč a [anonymizována dvě slova] – [právnická osoba] 20.000 Kč). [příjmení] 76.983 Kč přijatá žalovaným od žalobce na bankovní účet přítelkyně žalovaného paní [jméno] [příjmení] dne 5. 2. 2020 představuje odměnu za zprostředkovatelskou činnost žalovaného v roce 2019.

5. Po provedeném dokazování vzal soud za prokázané: -) z předžalobní výzvy právního zástupce žalobce datované dne 23. 10. 2020, že tímto žalobce vyzývá žalovaného k úhradě částky 177.083 Kč sestávající ze součtu částek z částek 18.400 Kč + 43.200 Kč + 38.500 Kč + 76.983 Kč + žalobce žádá o vrácení fotoaparátu zn. Nicon Coolpix [anonymizováno], a to ve lhůtě do 7 dnů ode dne doručení této výzvy -) z potvrzení o platbě u Fio banky, že dne 8. 12. 2017 byla z účtu žalobce [bankovní účet] poukázána platba 18.400 Kč na účet [bankovní účet]. Úhrada byla připsána na účet žalovaného dne 11. 12. 2017 -) z detailu [anonymizováno] na účtu UniCredit bank žalobce 00 [bankovní účet], že dne 7. 6. 2018 bylo na účet [bankovní účet] příjemce [celé jméno žalovaného] poukázáno 43.200 Kč. Úhrada byla připsána na účet žalovaného dne 8. 6. 2018 -) z detailu [anonymizováno] UniCredit bank, že z účtu žalobce 00 [bankovní účet] byla dne 3. 10. 2019 poukázána na účet [bankovní účet] [celé jméno žalovaného] poukázána částka 38.500 Kč. Úhrada byla připsána na účet žalovaného dne 4. 10. 2019 -) z detailu [anonymizováno] UniCredit bank, že z účtu žalobce 00 [bankovní účet] bylo dne 4. 2. 2020 poukázáno 76.983 Kč na účet [bankovní účet], příjemce byl uveden [celé jméno žalovaného]. Úhrada byla připsána na účet dne 5. 2. 2020, majitelem účtu byla [jméno] [příjmení]; ve zprávě pro příjemce je uvedeno„ [anonymizována dvě slova]“ – doplatek 2019 – [celé jméno žalovaného] (čl. 46 spisu)

6. Poukázání žalovaných částek (18.400 Kč + 43.200 Kč + 38.500 Kč) z účtů žalobce na účty žalovaného, resp. na účet přítelkyně žalovaného [jméno] [příjmení] (pokud se jedná o částku 76.983 Kč) nebylo mezi stranami sporné. Sporný byl právní důvod úhrady těchto částek, kdy žalobce tvrdil, že pro úhradu uvedených částek žalovanému neměl žádný právní důvod; žalovaný úhradu uvedených částek uváděl do právních vztahů a věcných i časových souvislostí a to ve spojitosti s projektem informačního portálu o [anonymizováno] z prostředí [anonymizováno].

7. Jak dále vyplynulo z provedeného dokazování, byla prokazována důvodnost úhrady jednotlivých dlužných částek ze strany žalovaného takto: <b>a) Pokud se jedná o částku 18.400 Kč:</b> -) dne 4. 12. 2017 v e-mailové komunikaci [celé jméno žalovaného] (žalovaný) sděluje na adresu [email] [celé jméno žalobce] (žalobci) (čl. 33 spisu), že žalovaný„ zasílá žalobci podklady k výplatě s tím, že kdyby něco nesedělo…. proberem, když to bude v pohodě, tak mu to má žalobce poslal na konto, ať může být„ Ježíšek“. Současně byl zaslán dokument nazvaný„ provize podzim 2017“ (č. l. 35). V tomto dokumentu se uvádí, že provize na podzim 2017 má u žalovaného (označení„ [jméno]“) činit 9.200 Kč + za práci -facebook a focení 5x 1.500 Kč (červenec až listopad 2017) – 7.500 Kč + 1x 1.000 Kč (prosinec 2017) – 1.000 Kč, celkem za práci a provizi 17.700 Kč. [příjmení] 18.400 Kč byla poukázána na účet žalovaného dne 11.12.2017 (čl.34 spisu) -) z e-mailové komunikace [jméno] [příjmení] žalobci a žalovanému (na adresy [email] a [email]) ze dne 30. 11. 2017, že v příloze jsou zasílány podklady k jednání dne 7. 12. 2017. Součástí jsou přílohy: provize 2017, přehled termínů smluvních kontraktů a rámcový program jednání; z listiny (založené na č. l. 68 spisu) jsou uvedeny provize pro [jméno] (2017) v částce 10.195 Kč vyplaceno k 30. 6., k 31. 12. vyplaceno 4.250 Kč, provize pro [jméno] 18.925 Kč -) z e-mailu [celé jméno žalovaného] ze dne 6. 9. 2017 (čl. 71 spisu), že (ve stručnosti) musí investovat do auta, přičemž auto musí fungovat bez závad dva roky, zmiňuje, že logo [anonymizována dvě slova] tam dal zdarma a logo [anonymizováno] [obec] taky. Dotazuje se, zda se ostatní budou podílet na opravě auta. <b>b) Pokud se jedná o částku 43.200 Kč:</b> -) v e-mailové komunikaci ze dne 31. 5. 2018 (čl. 36 spisu) [celé jméno žalovaného] (žalovaný) sděluje žalobci (na adresu [email]),„ [anonymizováno], prosím tě mrkni na to a dej vědět, chystám se za 14 dní na dovolenou, děkuji, [jméno]“, současně byl zaslán dokument nazvaný„ provize a smlouvy 2018“. V listině nazvané„ Provize a smlouvy – 2018“ (č. l. 38 spisu) je na konci dokumentu uvedeno: provize [jméno] celkem: 33.200 Kč + plat 4x 1.500 Kč + 2x 200 Kč - 10.000 Kč, rovná se 43.200 Kč. Tato částka byla poukázána na účet žalovaného ze strany žalobce dne 8. 6. 2018 -) z e-mailové komunikace [jméno] [příjmení] ze dne 24. 10. 2018 (z adresy [email]) žalobci (na adresu [email]), že v příloze je zaslán dokument„ provize a smlouvy 2018 + zisk a prémie“ (čl. 61); v dokumentu„ provize a smlouvy“ – 2018 (čl. 62 spisu) jsou uvedeny jednotlivé platby a informace o nich s tím, že provize vyplacení pro [jméno] činí 24.922 Kč, pro [jméno] 24.700 Kč. <b>c) Pokud se jedná o částku 76.983 Kč:</b> -) z e-mailové komunikace od žalobce [celé jméno žalobce] [email]) na adresy [email] a [email] ze dne 31. 1. 2020 nazvané„ Vyúčtování za rok 2019“, že„ zasílá dle dohody„ Vyúčtování ze rok 2019“ (čl. 39 spisu). Jako přílohy jsou označeny listiny – Výsledky 2019 a Pokyny na rok 2019. V listině nazvané [anonymizována dvě slova] 2019 (č. l. 41, 65 spisu) se uvádí, že příjmy v roce 2019 činily celkem 579.016 Kč, náklady celkem činily celkem 174.089 Kč a zisk činil 404.927 Kč; v roce 2019 bylo vyplaceno„ [jméno]“ 79.750 Kč, zisk činil 128.550 Kč, doplatek činí 48.800 Kč;„ [jméno]“ bylo vyplaceno 81.500 Kč, zisk činil 147.800 Kč, doplatek činí 66.300 Kč;„ [jméno]“ bylo vyplaceno 52.250 Kč, zisk činí 128.500 Kč, doplatek činí 76.300 Kč. Z listiny nazvané [anonymizována dvě slova]: 2019 (čl. 81 spisu), že příjmy v roce 2019 činily 579.016 Kč, náklady 267.700 Kč, celkem zisk za rok 2019 činil 311.316 Kč; na listině je uvedeno, že [jméno] bylo v roce 2019 vyplaceno celkem 79.750 Kč, zisk činil 97.350 Kč, doplatek činí 17.600 Kč; [jméno] bylo vyplaceno v roce 2019 81.500 Kč, zisk činil 116.600 Kč, doplatek má být 35.100 Kč; [jméno] bylo vyplaceno 52.250 Kč, zisk činil 97.350 Kč, doplatek má být 45.100 Kč. Z potvrzení o příchozí úhradě u [právnická osoba], že dne 5. 2. 2020 bylo z účtu [celé jméno žalobce] (číslo účtu [bankovní účet]) poukázáno 76.983 Kč na účet [jméno] [příjmení] (číslo účtu [bankovní účet]), kdy ve zprávě pro příjemce je uvedeno„ [anonymizována dvě slova]“ – doplatek 2019 – [celé jméno žalovaného] (čl. 46 spisu). -) z e-mailové komunikace žalobce [jméno] [příjmení] a žalovanému (na adresy [email] a [email]) ze dne 31. 1. 2020 je uvedeno: zasílám dle dohody vyúčtování za rok 2019„ součástí e-mailu jsou přílohy, a to výsledky 2019 a pokyny na rok 2019; součástí dokumentu [anonymizována dvě slova] 2019 je souhrn příjmů, nákladů a souhrn zisků. Souhrn toho co bylo vyplaceno. [příjmení] [jméno] ([příjmení]) doplatek za rok 2019 činí 48.800 Kč u [celé jméno žalovaného]) činí doplatek 66.300 Kč a u [celé jméno žalobce]) činí doplatek za rok 2019 76.300 Kč. <b>d) Pokud se jedná o částku 38.500 Kč:</b> Soudu byly předloženy smlouvy o poskytnutí reklamy uzavřené mezi provozovatelem [anonymizována dvě slova] – [celé jméno žalobce], [IČO] ohledně umístění reklamy objednatele v podobě reklamního polepu na [značka automobilu] [registrační značka] a firmami: -) [právnická osoba] za částku 22.000 Kč -) [anonymizována dvě slova] – [právnická osoba] [obec] za částku 40.000 Kč. Smlouvy jsou datovány 1. 10. 2019, umístění reklamy bylo sjednáno na dobu od 1. 10. 2019 do 1. 10. 2021, smlouvy nejsou podepsány žádnou stranou. Dále byla předložena faktura [anonymizováno] [číslo] provozovatele„ [anonymizováno]“ – [celé jméno žalobce], [část obce a číslo], [obec], [IČO], ze dne 14.8.2019 pro objednatele [právnická osoba] za umístění reklamy na autě [anonymizována dvě slova] do 1. 10. 2021 v částce 15.000 Kč. Na č. l. 70 spisu je fotografie zachycující polep auta, na fotografii je uvedena reklama [anonymizována dvě slova], [anonymizována dvě slova] a [anonymizována dvě slova].

8. Z žaloby žalobce [celé jméno žalobce], [IČO], proti žalovanému [příjmení] [jméno] [příjmení], narozenému [datum] podané u Okresního soudu v Ostravě dne 21. 10. 2020 bylo zjištěno, že mezi žalobcem jako nájemcem a žalovaným co by poskytovatelem byla v písemné formě dne 1. 1. 2018 uzavřena smlouva o pronájmu, a to na dobu od 1. 1. 2018 na dobu neurčitou, kdy předmětem smlouvy bylo poskytnutí virtuálního prostoru poskytovatelem nájemci za účelem prodeje a umístění placené reklamy třetích subjektů působících na území regionu [anonymizováno] a informování o výsledcích a průběhu [anonymizováno] utkání, cena nájmu byla sjednána na 2.000 Kč za rok. Smluvní vztah zanikl ke dni 31. 7. 2020. Po skončení předmětného smluvního vztahu žalobce provedl resumé daného smluvního vztahu a bylo zjištěno, že za období od 1. 1. 2020 do 31. 7. 2020 žalovaný neoprávněně a zcela úmyslně čerpal na místo žalobce finanční částky, které platily třetí osoby, kdy žalovaný k těmto osobám úmyslně zamlčel v rozhodném období existenci předmětné smlouvy uzavřené mezi ním a žalobcem a níže uvedené vyplacené částky tak na místo u žalobce skončily zcela neoprávněně u žalovaného. Žalobce se domáhá vydání bezdůvodného obohacení v částce 766.645 Kč (v žalobě je specifikace uvedené částky). Usnesením Okresního soudu v Ostravě č. j. 154 C 23/2020-65 ze dne 19. 1. 2022 byl schválen smír účastníků [celé jméno žalobce] a [anonymizováno] [jméno] [příjmení] v následujícím znění: Žalovaný je povinen zaplatit žalobci 0 Kč, tímto smírem považují účastníci veškeré vzájemné nároky v souvislosti s projekty [webová adresa] a [webová adresa] za vypořádány. Účastníci se dohodli, že žalobce si ponechá celou částku, která bude uvolněna z platební brány GoPay vedenou na jméno [celé jméno žalobce], a to v částce cca 32.000 Kč; výrokem II. bylo rozhodnuto, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení a výrokem III. že po právní moci tohoto usnesení bude žalobci vrácen soudní poplatek ve výši 30.666 Kč.

9. Soudu byly dále předloženy elektronické komunikace žalobce, žalovaného a [jméno] [příjmení] (WhatsApp), ze kterých lze dovodit, že se vzájemně domlouvají na reklamních smlouvách mezi sebou a třetími osobami ([anonymizována tři slova] a [anonymizováno] č. l. 85, 87, 88, 90, 91 spisu); v této komunikaci pak žalovaný specifikuje ostatním zúčastněným, jak dospěl k částce 38.500 Kč za reklamy pro„ [anonymizována dvě slova] a [anonymizována dvě slova]“ (z 23.9.2019 v 17.52 hodin), přičemž žalobce téhož dne v 19.41 hodin po žalovaném žádá, aby mu sdělil číslo účtu, kam to chce žalovaný poslat (čl. 90-91 spisu); součástí komunikace je i zaslaná faktura [anonymizováno] [číslo] vystavená provozovatelem„ [anonymizována dvě slova] [celé jméno žalobce]“ objednateli [právnická osoba] na částku 15.000 Kč za umístění reklamy na autě [anonymizována dvě slova] do 1. 10. 2021.

10. Z komunikace mezi žalovaným, [jméno] [příjmení] a žalobcem ze dne 25. 2. 2019 se uvádí, že žalovaný poukazuje na změnu situace s tím, že příjmy nejsou již jen z reklam, ale i z prodaných vstupů, navrhuje, aby veškeré příjmy byly sečteny dohromady a z toho se rovným dílem všichni podíleli na veškerých výdajích a výdělek si rozdělili rovným dílem. Uvádí, že žalobce vše zastřešuje, má za vše zodpovědnost, stará se o veškerou agendu a papírování. [jméno] [příjmení] je redaktor, který píše a zjišťuje informace a veškeré dění na webu a žalovaný zařizuje focení, organizaci fotografů, reklamní partnery, marketing, facebook, You Tube, natáčení.

11. Z komunikace [jméno] [příjmení] pro žalobce a žalovaného ze dne 26. 2. 2019, že„ zasílá uvedeným osobám výsledný sumář nového financování jejich firmičky, nově se vše dává do jednoho balíku zisků a nákladů, nově každý z nich bere mzdu 5.500 Kč měsíčně, mzdové prostředky se zavádějí zpětně od 1. 1. 2019 a jdou do celkových nákladů, [jméno] [příjmení] dostává měsíčně 5.500 Kč, [jméno] [jméno] budou vyplácení mzdově dvakrát ročně a to k datu 30. 6. 2019 a 31. 12. 2019. [jméno] [příjmení] s žalobcem evidují veškeré zisky z reklamy a předplatného, žalobce si eviduje veškeré náklady včetně mezd a předloží jednou ročně celkové firemní vyúčtování, kdy se z čistého zisku po odečtení dělí o provizi 33 % každý. Co se týká fotografů tak vyplácení bude řešit [jméno] [příjmení] s žalobcem“ (dále se uvádějí ostatní osoby, což však není pro předmětný spor podstatné).

12. Z výslechu žalovaného [celé jméno žalovaného] bylo zjištěno, že jeho spolupráce s [příjmení] a [celé jméno žalobce] začala v roce 2015. [příjmení] měl projekt ohledně internetových stránek [webová adresa]. [příjmení] [příjmení] chtěli sehnat někoho, kdo by projekt zaštítil, tj. zejména někoho, kdo by měl podnikatelské oprávnění. Žalovaný nabídl spolupráci [celé jméno žalobce], byl to jeho tehdejší kamarád. Žalovaný žalobce do projektu [webová adresa] přivedl. Vydělávat začali po malých částkách, kdy [příjmení] psal články, žalovaný fotil akce, tehdy bral 500 Kč za měsíc. Posléze žalovaný zjistil, že 500 Kč pouze projezdí v autě, proto kontaktoval [celé jméno žalobce], aby mu byla zvýšena provize o 10 %, tj. z 10 na 20 %. Do roku 2019 byla spolupráce bez problémů. Pokud se jedná o jednotlivé částky žalovaný uvedl, že 18.400 Kč mu bylo vyplaceno v prosinci 2017, tehdy vedl finanční evidenci [příjmení], který vypočetl nějakou částku, on si ji následně s žalobcem upravil na 17.700 Kč. Žádost o výplatu poslal 4. 12. 2017 žalobci e-mailem. Platbu označil„ výplata podzim“. Žádal po něm 17.700 Kč, [celé jméno žalobce] mu vyplatil 18.400 Kč Částku 43.200 Kč - jednalo se o výplatu za období leden až červen 2018, a to o provizi z podnikání. Žalovaný požádal 31. 5. 2018 žalobce, aby do zprávy na bankovním účtu nepsal„ výplata“, ale aby to nazval nějak jinak, např. půjčka. Bylo to z toho důvodu, aby nemusel platit daně. Platba ve výši 43.200 Kč mu byla vyplacena 7. 6. 2018. Žalovaný v té době od žalobce neměl žádnou zápůjčku či půjčku. Jednalo se o jiné označení finanční transakce z toho důvodu, aby se ve zprávě na bankovním účtu neobjevilo„ výplata“. Částka 38.500 Kč byla žalovanému vyplacena 3. 10. 2019, kdy žalovaný přišel v rámci podnikání s nápadem, že budou polepovat reklamami vozidlo, se kterým jezdil. Vozidlo do dnešní doby patří přítelkyni žalovaného paní [příjmení]. Žalovanému se podařilo zajistit reklamy firem [anonymizováno] a [anonymizováno]. Do té doby byl na části auta polep reklamy [anonymizováno] [obec], která patří žalobci. Žalovanému se v srpnu 2019 podařila sehnat reklama pro [anonymizována dvě slova], takže mezi nimi byla dohoda, že reklama [anonymizováno] [obec] bude odstraněna a místo ní bude umístěna reklama [anonymizována dvě slova]. Z této reklamy získali 77.000 Kč. Žalovaný si řekl o podíl ve výši 50 %, tj. 38.500 Kč, neboť ve své podstatě celou [anonymizováno] vyřídil sám. Částka 76.983 Kč byla vyplacena 4. 2. 2020. Jednalo se o provizi žalovaného za celý rok 2019 a částku 10.000 Kč, která mu byla vyplacena za zajištění sponzora. Tehdy už měli zpoplatněný web a dostávali příjmy z prodeje placených článků. Každý ze společníků dostával 33,3 % z nich. V lednu 2020 měli schůzku všichni tři (žalobce, žalovaný a [příjmení]), kde probírali faktury za uplynulý rok. Žalobce přišel s tím, že vydělali 600.000 Kč, ale náklady činily 300.000 Kč. Oni se tomu podivili, protože náklady byly velmi vysoké. Žalobce jim řekl, ať seženou další faktury pro navýšení výdělku za rok 2019. Žalovaný spolu s [příjmení] začali u známých, kteří se věnovali účetnictví, zjišťovat, co by mohlo být problémem tak vysokých nákladů v jejich podnikání. Bylo jim řečeno, že by měl být v rámci výdajů uplatněn paušál, nikoliv jednotlivé faktury. Následně jim žalobce přeposlal e-mailem druhé upravené vyúčtování, kde už došlo k ponížení nákladů. Žalovanému a [příjmení] se celá situace nelíbila, proto měli sezení 31. 1. 2020, kde se opět věnovali vyúčtování za rok 2019. Tehdy žalovaný s [příjmení] přestali žalobci důvěřovat a chtěli spolupráci s žalobcem ukončit. Následně se to také stalo, avšak s ohledem na nejasnosti při výpovědi domény a nesouhlasu žalobce s ukončením spolupráce, tato spolupráce„ běžela až do 31. 7. 2020“. Za leden a únor 2020 tak ještě peníze z reklam šly pořád na účet žalobce. Za toto období tedy ještě neproběhlo nějaké vyúčtování mezi žalobcem, žalovaným a [příjmení]. Je pravdou, že v minulosti si několikrát žalovaný od žalobce půjčil menší finanční částky v rámci stokorun, maximálně 1.000 Kč až 2.000 Kč, neboť v té době byli přátelé. Půjčoval si v době, kdy např. neměl hotovost na zaplacení v restauraci. Na fotografickou činnost, kterou vykonával a stále vykonává, nemá žádné živnostenské oprávnění. Veškeré příjmy z tohoto podnikání žalovaný dodanil. Žalovaný si nevzpomněl, z jakého důvodu nechtěl u ostatních částek (mimo částku 43.200 Kč), aby tam byla poznámka„ půjčka“, respektive jiný důvod platby než výplata. Důvod proč nebyla mezi stranami sjednána písemná smlouva o spolupráci v rámci [webová adresa] byla zejména jejich vzájemná důvěra a skutečnost, že žalobce za ně vedl finanční otázky podnikání a žalovaný s [příjmení], se tomu nechtěli věnovat. [příjmení] [příjmení] vystavil vyúčtování za svou práci takto předkládal, jak žalovanému tak žalobci. Polep auta byl vyhotoven ve [právnická osoba] a kvůli daňovým účelům byly faktury propláceny přes [anonymizováno] [obec] kvůli DPH. Částka 77.000 Kč získaná v roce 2019 za reklamy pocházela od firem [anonymizována dvě slova] a [anonymizována dvě slova]. Firma [anonymizováno] [obec] v minulosti za polep auta a svou reklamu nikdy neplatila, a to ani v minulosti.

13. Z výpovědi svědka [jméno] [příjmení] bylo zjištěno, že v roce 2015 vymyslel projekt týkající se [anonymizována dvě slova]. Do projektu přibral žalobce a žalovaného. Svědek je majitelem domény [webová adresa], každý z nich na tomto projektu kooperoval, a to tak že žalobce byl majitelem domény a psal články o utkáních. Žalovaný spravoval facebook, pořizoval fotografie a videa z utkání, žalobce měl projekt na starosti ekonomicky, evidoval smlouvy. S žalovaným zajišťovali pro tento projekt přísun financí, uzavírali smlouvy o reklamě apod. Spolupráce byla bez problémů do roku 2019. Všichni tři měli jasně vymezené kompetence. Jaké částky se budou komu vyplácet měli dojednáno na základě ústní trojstranné dohody. Vyplácení jednak probíhalo za odvedenou práci, kdy svědek měl odměnu dostávat k 15 dni v následujícím měsíci za zaslané články. Žalovaný byl vyplácen čtvrtletně nebo pololetně na základě své dohody s žalobcem. Vždy mezi nimi byla shoda na rozsahu odvedené práce mezi žalobcem a žalovaným. Svědek v roce 2018 či 2019 nezaznamenal spor mezi žalobcem a žalovaným týkající se vyplácení odměn. Další vyplácení bylo po skončení finančního roku, tzn. vypláceli si provize z reklamy, kdy za rok 2018 to bylo v rozsahu 5% až 20 % z reklamy a v roce 2019 se dělili co do 33,3 %. V tom roce provedli modernizaci webu, udělali webové noviny, které byly zpoplatněny předplatným. Žalobce byl tehdy majitelem platební brány, takže na jeho účet docházelo předplatné od jejich předplatitelů. Příjmy a výdaje evidoval jak žalobce, tak svědek. Dělal to kvůli tomu, aby mezi nimi nebyly na konci roku neshody, co se týče vyplácených provizí. Žalovaný byl vyplácen na základě dohody mezi žalobcem a žalovaným, kdy se spolu vždy domluvili, kdy a kolik má žalobce žalovanému zaslat. Ke konci roku 2019, kdy probíhalo vyúčtování celého roku, tak s žalovaným ztratili důvěru k žalobci, protože vyúčtovával částky odvodu pro stát ve vyšší míře. Jím se to zdálo divné, dvakrát jej proto vyzvali k opravě, až napotřetí žalobce předložil vyúčtování, kde došlo k významnému poklesu odvedené částky. Svědek se odmítl k tomu vyjadřovat spekulativně, ale celá situace zaváněla tím, že vyúčtování předkládané žalobcem nebylo reálné a bylo vedeno snahou k navýšení provize pro žalobce. Na základě této skutečnosti již s žalobcem nechtěl spolupracovat. Proto v únoru 2020 vypověděl pronájem domény žalobci. Žalobce s tím prostřednictvím svého právního zástupce vyjádřil nesouhlas. Poté co to svědek konzultoval se svým právním zástupcem, tak žalobci vypověděl doménu k 31. 7. 2020. Nejpozději tedy k datu 1. 8. 2020 žalobce již nebyl součástí projektu. K tomuto datu přestal projekt [webová adresa] existovat. Svědek založil nový projekt již jako podnikající osoba pod názvem [webová adresa]. Svědkovi byl soudem předložen souhrn vyplacených částek ze strany žalobce žalovanému, svědek uvedl, že se mohlo jednat o vyplácené odměny žalovanému v rámci projektu. Částky sestávají z vyplácených odměn za práci v určitém čase, dále jako součást provize a dále jako finanční podíl ze zisku z projektu. V rámci činnosti pronajímali prostor na osobním vozidle paní [jméno] [příjmení], životní partnerky žalovaného. Dojednali tedy, že její auto bude polepeno reklamami, za které oni inkasovali peníze. Protože paní [příjmení] nesla odpovědnost za stav vozidla, tak se rozhodli k dělbě financí za polep v rozsahu 50 % žalovaný, 25 % svědek a 25 % žalobce. Polep řešili smluvně na dva roky. V roce 2017 si žalobce zdarma pronajal prostor na polep pro svou [právnická osoba] [obec]. Následně v roce 2019 zajistili inzerenta ([anonymizována dvě slova]), který za polep zaplatil, proto se všichni tři domluvili, že žalobce přepustí místo na polep [anonymizována dvě slova], který byl placen. Svědek uvedl, že nemá žádné informace o tom, že by v roce 2018 žalobce žalovanému půjčil finanční prostředky ve výši 43.200 Kč. Svědek zcela vyloučil, že by žalobce měl zaplacenou reklamu své firmy [anonymizováno] [obec] na vozidle paní [příjmení]. Pokud by tomu tak bylo, zajisté by se to objevilo v účetnictví [anonymizována dvě slova], což se nestalo. K polepu auta paní [příjmení] došlo ve své podstatě tak, že na autě bylo volné místo a opět dohodou umožnili, aby místo bylo vyplněno reklamou firmy [anonymizováno] [obec] (firma žalobce), jednak to i lépe vypadalo, jednalo se o bezplatné umístění této reklamy. K odstranění reklamy [anonymizováno] [obec] došlo opět po dohodě s žalobcem, neboť se objevil platící inzerent. Svědek uvedl, že je pravdou, že jej žalobce žaluje u OS v Ostravě o částku 750.000 Kč za bezdůvodné obohacení v letech 2017 až 2019 v rámci projektu [webová adresa]. Není pravdou, že by žalobce vyplácel žalovanému finanční odměny pouze na základě podkladů svědka. Byla to vždy dohoda mezi žalobcem a žalovaným. Co se týká průběžných plateb přes rok, svědek měl přehled v rámci závěrečného ročního vyúčtování, kde si vypláceli provizi. Svědek nebyl vtažen do žádné diskuse týkající se průběžného vyplácení plateb žalovanému ze strany žalobce. Svědek dával žalobci pouze celoroční podklady pro vyúčtování v letech 2017 a 2018. Jednalo se o provize ze zisku projektu. Svědek zcela vyloučil, že by dával podklady pro odměny v rámci běžného roku. Odměna žalovaného kolísala podle rozsahu práce v průběhu roku. Na tom se domlouval žalovaný s žalobcem. Svědek do toho nezasahoval. Svědek se snažil, aby ze strany žalobce měli uzavřenou dohodu o provedení práce, nikdy k tomu však nedošlo. Jejich spolupráce po dobu čtyř let byla bezproblémová, neměli ani potřebu něco uzavírat písemně, stačila ústní dohoda. Svědkovi bylo předloženo vyúčtování (č. l. 38) svědek uvedl, že se jedná o vyúčtování jím vypracované, které si zajišťoval v průběhu celého roku. Pokud má někdo provizi 20 % za reklamy, pak to znamenalo, že ten z nich se o klienta celoročně staral. Tento dokument vypracoval svědek a částka, která byla vyplácena následně žalovanému 43.200 Kč, odpovídá. Svědek uvedl, že danil příjmy z projektu [webová adresa].

14. Z výpovědi svědkyně [jméno] [příjmení] bylo zjištěno, že žalovaný je jejím životním partnerem, zná i žalobce. Mezi žalobcem, žalovaným a [jméno] [příjmení] se jednalo o projekt, který vznikl v roce 2015, kdy [příjmení] oslovil žalovaného a následně žalovaný žalobce a vytvořili [anonymizováno] webové noviny. Důvod, proč byl osloven žalobce, byl ten, že měl [právnická osoba] [obec], měl IČO a živnostenské oprávnění. Práci měli rozdělenou tak, že žalobce zajišťoval ekonomickou a účetní stránku. Žalovaný zajišťoval sociální sítě, marketing, sponzory, dělal fotky a videa z utkání a [příjmení] byl redaktor článků, dělal rozhovory. Mezi zúčastněnými se vše domlouvalo společně. Pokud se jedná o vyplácení provizí, tak do roku 2018 dostávali procenta ze zajištění reklamy. V roce 2019 došlo k modernizaci domény a provize se mezi ně tři dělila rovným dílem ve výši 33,3 %. Pokud se jedná o vyúčtování odměn, pak to vyúčtovával žalovaný žalobci. [příjmení] [příjmení] byl informován o tom, jaká odměna se účtuje a vyplácí žalovanému. Svědkyně je vlastnicí vozidla [anonymizována dvě slova] [číslo], která v té době měla uvedené RZ, nyní je RZ jiné. Svědkyně vozidlo poskytla na reklamní polepy pro [webová adresa]. Vybavila si, že v roce 2019 měl žalobce na jejím vozidle zdarma polep své firmy [anonymizováno] [obec]. V průběhu roku se objevila [právnická osoba] [anonymizováno], která za polep mohla zaplatit, proto se všichni tři dohodli, že polep [anonymizováno] [obec] bude odstraněn a bude tam umístěn polep [anonymizována dvě slova], který za reklamu zaplatil. O tom samozřejmě žalobce věděl, protože vystavoval fakturu pro [anonymizována dvě slova], která byla také zaplacena. Svědkyně si byla jistá, že její partner – žalovaný si od žalobce nepůjčil žádnou finanční hotovost v roce 2018. Její partner by ji o půjčce určitě řekl, navíc nebyli v žádné finanční tísni, aby si takto museli zajišťovat finanční prostředky. V roce 2018 byli s žalobcem v běžném kontaktu, přátelili se. Během těchto kontaktů jí žalobce neřekl, že by mu žalovaný dlužil nějaké finanční prostředky v řádech desetitisíců. Částka 76.983 Kč byla na její účet poslána pro žalovaného ze strany žalobce za práci na projektu [webová adresa]. Svědkyně si vybavila, že tehdy byly mezi třemi nějaké neshody v tom směru, že v rámci vyúčtování za rok 2019 žalobce předložil příliš vysoké výdaje a tyto výdaje pak snížily jejich provize. Oni to kontrolovali, výdaje se jim zdály nafouknuté. Svědkyně uvedla, že proběhly další dvě schůzky, kde žalobce vyúčtování přepočítával, následně se domluvili, že vyúčtování je už v pořádku a z této částky bude vyplacena provize. Provize 76.983 Kč byla poukázána na její účet, protože s tímto účtem v rámci vztahu s žalovaným běžně hospodaří. Tento účet je určen na jejich rodinné investice. Žalovaný se svědkyni vždy svěřoval s půjčkami, které měl. Účet, na který bylo doručeno 76.983 Kč, používá spolu s žalovaným. Žalovaný je uveden jako osoba, která je oprávněna s účtem nakládat.

15. Z výpovědi žalobce učiněné dne 9. 12. 2021 bylo zjištěno, že žalovaného zná po dobu dvaceti let z [anonymizováno] prostředí. Smlouvou o pronájmu domény měl s [jméno] [příjmení] někdy od roku 2018, kdy [příjmení] mu pronajal doménu [webová adresa] za 2.500 Kč za rok. [příjmení] [příjmení] byli domluveni, že žalobce bude řídit [právnická osoba] [anonymizováno], a to proto, že ani [příjmení] ani žalovaný k tomu neměli potřebné živnostenské oprávnění, žalobce oprávnění měl. Žalobce za tuto firmu uzavíral smlouvy se sponzory a platil náklady za materiál a vybavení. Tato smlouva byla písemná. Dále byl s [příjmení] domluven ústně, že tento bude pro [anonymizována dvě slova] psát články. V podstatě [příjmení] zaměstnával načerno, neměl s ním uzavřenou ani pracovní smlouvu, ani dohodu o pracovní činnosti, ani dohodu o provedení práce. [příjmení] vyplácel asi 5.000 Kč za měsíc, později až 5.500 Kč za měsíc. Někdy v únoru 2020 mu [příjmení] dal neoprávněně výpověď ze smlouvy o doméně. V té době už si [příjmení] zajistil živnostenské oprávnění. Oficiálně jejich spolupráce byla ukončena v červenci 2020. [příjmení] [příjmení] vede aktuálně spor u OS v Ostravě, žaluje jej o částky, které [příjmení] nenáleží. Podstatou žaloby bylo to, že [příjmení] si ponechal částky od reklamních sponzorů. S žalovaným žádný právní vztah, co se týká [anonymizována dvě slova], neměl. Byl to [příjmení], který mu posílal podklady ohledně vyúčtování ve [anonymizována dvě slova] a [příjmení] měl na starost [celé jméno žalovaného]. Pokud se týká jednotlivých částek, tak 18.400 Kč poslal žalobce z účtu svého jako fyzická osoba podnikající, a to na základě pokynů [příjmení], který řešil výplatu [celé jméno žalovaného] Částku 43.200 Kč poskytl žalovanému jako půjčku na jeho účet dne 7. 6. 2018. Poslal mu to z účtu, který slouží jak pro jeho podnikání, tak jako soukromý účet. Skutečnost, že se jednalo o půjčku, vyplývá z označení platby při poslání peněz. Jednalo se o ústní smlouvu o půjčce. S [celé jméno žalovaného] žalovaným byli domluveni, že mu peníze vrátí do konce roku 2018. Neuzavřel smlouvu o půjčce písemně, protože v té době byli s [celé jméno žalovaného] přátelé. [celé jméno žalovaného] půjčku do konce roku 2018 nevrátil. Žalobce žalovanému něco řekl, ale pořád věřil, že mu peníze vrátí. Pak se na všechno pozapomnělo. V minulosti [celé jméno žalovaného] půjčoval finanční částky v rozsahu 1.000 Kč až 2.000 Kč Tyto částky mu [celé jméno žalovaného] vracel průběžně. Částku 38.500 Kč zaplatil žalobce žalovanému za umístění reklamy na zadní část auta, jednalo se o [anonymizována dvě slova] [registrační značka]. Žalobce nezajímalo, komu auto patří, věděl, že s autem jezdí [celé jméno žalovaného] paní [příjmení]. Mezi žalobcem a žalovaným byla domluva, že polep reklamy na auto umístí až do roku 2025 Dohoda mezi nimi byla ústní. Neví, kdy přesně byla uzavřena. Částku 38.500 Kč mu poslal 3. 10. 2019 Smlouva mezi nimi nebyla žádná, protože [celé jméno žalovaného] neměl v té době živnostenské oprávnění. Na začátku byl polep na autě umístěn, ale někdy na začátku roku 2020 ji [celé jméno žalovaného] sundal, bylo to v době, kdy mezi sebou začali mít spory. [příjmení] tehdy žalovaného ústně vyzval, aby to napravil. Částku 76.983 Kč poslal žalovanému na jeho pokyn. Nevěděl, že se jedná o účet paní [příjmení], jednal na základě pokynu žalovaného. K dotazu soudu, proč žalobce posílal peníze na základě pokynu žalovaného, když v rámci celého sporu tvrdil, že s žalovaným neměl žádný právní vztah žalobce uvedl, že jednal na základě pokynu pana [příjmení] a podkladů, které mu předložil. Žalobce věděl od [příjmení], že má peníze poslat [celé jméno žalovaného], [celé jméno žalovaného] kontaktoval a ten mu řekl číslo účtu, na který má peníze poslat. Důvodem, proč byly peníze ze strany žalobce posílány z různých účtů bylo to, že žalobce nerozlišoval tyto účty. Posílal je z těch účtů, kde zrovna peníze byly. Konkrétní zasílané částky řešil vždy pouze s panem [příjmení]. [příjmení] mu vždy napsal nebo řekl konkrétní částku, kterou má poslat. Pokud se jedná o vystavení vyúčtování za rok 2019, pak na základě pokynů pana [příjmení] tento soubor zaslal nejen [příjmení], ale i žalovanému, pokud mu žalovaný zasílal nějaké e-mailové výzvy k úhradě, tak na to žalobce nijak písemně nereagoval, pouze mu ústně řekl, že jedná vždy na základě pokynů [příjmení]. Žalobce má za to, že na základě výzev žalovaného mu nikdy nic neuhradil, není si tím ale zcela jistý. Uhradil žalovanému také nějaké částky hotově, ale to mu také řekl [příjmení], že to má udělat. Účty, které žalobce používal, využívá jako fyzická osoba podnikající i jako fyzická osoba. Pokud se jedná o účel půjčky 43.200 Kč, pak žádný účel sjednán nebyl. Pokud se jedná o vyplacení částky 18.400 Kč, pak žalobce zjistil na základě sporu vedeného s [příjmení] při revizi svých účtu, že tyto částky neoprávněně vyplatil žalovanému. Tyto částky prošly i účetnictvím, řádně je zdanil. Žalovaný pro [anonymizována dvě slova] zařizoval focení, staral se o facebook a zajišťoval sponzory. [celé jméno žalovaného] byl odměňován na základě pokynů [příjmení]. Žalobce uvedl, že měli skupinu na WhatsAppu, kde byl žalobce, [příjmení] a žalovaný. Řešili tam nějaké věci. K dotazu, zda mezi žalobcem, žalovaným a [příjmení] byl a fungoval provizní systém, žalobce uvedl, že s tímto nesouhlasil a toto jim sdělil. Pokud se jedná o částku 38.500 Kč, která se uvádí v komunikaci z 23. 9. 2019, pak tato částka byla za reklamy sponzorů a byla vyplacena 3. 10. 2018. [příjmení] nesouvisí s polepem auta [anonymizováno] [obec]. Pokud se jedná o fakturu [anonymizováno] [číslo], kterou vystavil 14. 8. 2019, tak se jednalo o reklamu [anonymizována dvě slova], mělo se jednat o polep na autě žalovaného. Žalobce předpokládal, že na autě žalovaného je dost prostoru pro polep reklamy [anonymizována dvě slova]. Komunikace ze dne 7. 8. 2019 nedokazuje, že reklama [anonymizována dvě slova] měla být umístěna místo reklamy [anonymizováno] [obec] na autě žalovaného, žalobce k dotazu proč platil reklamu za [anonymizováno] [obec] ze svého účtu uvedl, že je to jeho věc. Společnost [anonymizováno] [obec] je plátcem DPH. Vyúčtování provize z roku 2019 chystal on.

16. Žalobce soudu dále předložil výpis z UniCredit bank ze dne 30. 8. 2021, kdy je majitelem účtu žalobce (číslo účtu [číslo]), přičemž dne 2. 10. 2019 si žalobce vybral z bankomatu 79.000 Kč. Dále předložil přehled pohybu na účtu [bankovní účet], kdy majitel účtu je opět žalobce a dne 3. 10. 2019 vybral v hotovosti 77.000 Kč. Žalobce k dotazu soudu sděloval, že tímto prokazuje, že ve dvou případech z těchto financí hotovostně předal žalovanému částku 66.300 Kč a částku 38.500 Kč. Žalobce tímto v podstatě opět měnil svá žalobní tvrzení, když v žalobě nejprve tvrdil, že finanční částky žalovanému poukazoval pouze prostřednictvím účtu. Žalovaný zcela popřel, že by od žalobce dostal jakékoliv finanční prostředky v hotovosti.

17. Podle § 1746 odst. 1 občanského zákoníku: Zákonná ustanovení upravující jednotlivé typy smluv se použijí na smlouvy, jejichž obsah zahrnuje podstatné náležitosti smlouvy stanovené v základním ustanovení pro každou z těchto smluv.

18. Podle § 1746 odst. 2 občanského zákoníku: Strany mohou uzavřít i takovou smlouvu, která není zvláště jako typ smlouvy upravena.

19. Podle § 2445 odst. 1 občanského zákoníku: Smlouvou o zprostředkování se zprostředkovatel zavazuje, že zájemci zprostředkuje uzavření určité smlouvy s třetí osobou, a zájemce se zavazuje zaplatit zprostředkovateli provizi.

20. Podle § 2445 odst. 2 občanského zákoníku: Je-li již při uzavření smlouvy, kterou se jedna strana zaváže obstarat druhé straně příležitost k uzavření smlouvy s třetí osobou, z okolností zřejmé, že za obstarání bude požadována odměna, má se za to, že byla uzavřena smlouva o zprostředkování.

21. Podle § 2991 odst. 1 občanského zákoníku: Kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

22. Podle § 2991 odst. 2 občanského zákoníku: Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

23. Jak vyplynulo z provedeného dokazování, kdy soud vyhodnocoval důkazy jak jednotlivě, tak ve vzájemných souvislostech, mezi žalobcem, žalovaným a svědkem [příjmení] od roku 2015 fungovala spolupráce v rámci portálu [webová adresa] (informační portál o [anonymizováno] z prostředí z [anonymizováno]), kdy projekt byl započat svědkem [jméno] [příjmení], který oslovil žalovaného a žalovaný následně žalobce, jakožto osobu, která měla živnostenské oprávnění. V rámci této spolupráce fungovalo rozdělení rolí, kdy žalobce vedl účetnictví a evidoval smlouvy, svědek [jméno] [příjmení] psal články z prostředí [anonymizována dvě slova] a žalovaný jednak [anonymizováno] akce fotil, natáčel videa a staral se rovněž o zabezpečení projektu v rámci facebooku apod. Strany tak mezi sebou uzavřely trojstrannou ústní nepojmenovanou smlouvu ve smyslu § 1746 odst. 2 občanského zákoníku. V průběhu času (od roku 2015 do roku 2019) mezi všemi třemi stranami fungovalo jak rozdělení rolí, tak i nastavení odměn či provizí za prováděnou práci. Mezi stranami bylo sjednáno, že žalovaný bude dostávat od žalobce, který se staral o finance, za práci pro projekt [webová adresa], odměnu za focení [anonymizováno] zápasů ve výši 1.000 Kč až 2.000 Kč měsíčně a dále 10 % či 20 % z ceny za poskytnutou reklamu zaplacenou třetími osobami (tedy smlouvu o zprostředkování podle § 2445 odst. 1 občanského zákoníku). V roce 2018 došlo k další úpravě způsobu výpočtu odměny jak žalovaného, tak i žalobce a svědka [jméno] [příjmení], která závisela na tom, která z osob aktivně reklamu zprostředkovala a zajistila. Následně pro rok 2019 byla mezi stranami shoda na odměně za získání inzerce ve výši 33,3 % pro každého z nich. V řízení bylo prokázáno, že vyplácení provizí a odměn se dělo mezi stranami ve vzájemné shodě, tj. nebylo prokázáno, že žalobce vyplácel finance žalovanému pouze na základě pokynů svědka [příjmení], od kterého měl pronajatu doménu [webová adresa]. Žalovaný, který zabezpečil osobní motorové vozidlo pro reklamní účely, jež patřilo jeho přítelkyni (svědkyni) [jméno] [příjmení] ([anonymizována dvě slova] [registrační značka]), měl dále nárok na 50 % podíl z ceny za poskytnutou reklamu zaplacenou třetími osobami. Tyto skutečnosti zcela jasně vyplynuly jak z účastnické výpovědi žalovaného, tak svědka [jméno] [příjmení] a svědkyně [jméno] [příjmení]. Mezi stranami nebylo sporné, že z účtu žalobce byla poukázána na účet žalovaného dne 8. 12. 2017 částka 18.400 Kč, dne 7. 6. 2018 částka 43.200 Kč, dne 3. 10. 2019 částka 38.500 Kč a dne 4. 2. 2020 byla poukázána částka 76.983 Kč, a to na účet svědkyně [příjmení]. Žalobce tvrdil, že se jedná o bezdůvodné obohacení na straně žalovaného za situace, kdy tyto finanční částky poukázal žalovanému bez právního důvodu (žalobce v žalobě přímo uvedl, že na účet žalovaného zaslal bezhotovostně částky„ omylem“). Tato skutečnost však byla žalobcem pouze tvrzena, nikoliv prokázána. Naopak žalovaný v rámci své procesní obrany zcela jasně prokázal, že částka 18.400 Kč byla ze strany žalobce žalovanému proplacena jako provize za podzim roku 2017, a to za situace, kdy žalovaný žalobci 4. 12. 2017 zaslal podklady ke své výplatě (přestože jej žalovaný žádal o úhradu 17.700 Kč, byla mu ze strany žalobce poukázána částka o 700 Kč vyšší, tj. 18.400 Kč). Poukázání této částky bylo probíráno všemi třemi účastníky projektu [webová adresa] (žalobce, žalovaný a svědek [jméno] [příjmení]) již v rámci e-mailu ze dne 30. 11. 2017, kdy svědek [jméno] [příjmení] oběma účastníkům zasílal přílohy: provize 2017, přehled termínů smluvních kontraktů a rámcový program jednání.

24. Úhradě částky 43.200 Kč, která byla poukázána z účtu žalobce žalovanému dne 7. 6. 2018, předcházela e-mailová komunikace žalovaného vůči žalobci, kdy ho žádal prostřednictvím e-mailu a souboru nazvaného„ provize a smlouvy – 2018“ o vyplacení částky 43.200 Kč. Na tuto komunikaci navazuje e-mailová komunikace [jméno] [příjmení] ze dne 24. 10. 2018, kdy žalobci zasílá dokument„ provize a smlouvy 2018 + zisk a prémie“. Žalobce v rámci probíhajícího soudního řízení měnil svá žalobní tvrzení a následně uváděl, že částka 43.200 Kč byla půjčkou žalovanému, kdy tuto skutečnost dovozoval z poznámky při bankovní transakci, kdy připsal k účelu poukázané platby„ [jméno] – půjčka“. Žalobce však nedoložil (kromě svého tvrzení) žádné relevantní skutečnosti a důkazy, které by podpořily změnu jeho tvrzení (na místo bezdůvodného obohacení půjčka - či správně uvedeno zápůjčka). Žalovaný uvedl, že důvodem pro tuto poznámku:„ [jméno] – půjčka“ byla ta skutečnost, že nechtěl uvedenou platbu ze strany žalobce danit a snažil se zdanění obejít právě jiným označením účelu platby. Rovněž svědkyně [jméno] [příjmení], životní partnerka žalovaného, zcela vyloučila, že by si žalovaný od žalobce půjčil tak vysokou finanční částku, uvedla, že proto v uvedené době poskytnutí finanční částky 43.200 Kč nebyl žádný relevantní důvod. Rovněž svědek [příjmení] si nevybavil žádnou zápůjčku ze strany žalobce žalovanému v uvedeném roce. Obě strany sporu navíc shodně uvedly, že si mezi sebou zapůjčovaly finanční prostředky v řádech stokorun, maximálně 1.000 Kč až 2.000 Kč a tyto průběžně žalovaný žalobci řádně vracel. Vzhledem k tomu, že částka 43.200 Kč má řádnou oporu v rámci e-mailové komunikace ze dne 31. 5. 2018, kdy částka má představovat provizi z činnosti žalovaného v rámci projektu [webová adresa] v roce 2018, pak tuto platbu nelze vyhodnotit ani jako bezdůvodné obohacení na straně žalovaného, ani jako zápůjčku, ale odměnu a provizi. Tomuto závěru soudu odpovídá i časová souslednost jednotlivých úkonů žalobce ve věci, kdy žalobce tvrdil (za situace, že platbu 43.200 Kč považoval v průběhu soudního řízení již ne za bezdůvodné obohacení, ale za zápůjčku), že ústně smluvenou„ půjčku“ po žalovaném požadoval, finanční částku žalovaný žalobci do konce roku 2018 nevrátil, žalobce žalovaného upomínal, pak„ se na všechno pozapomnělo“, přičemž v minulosti žalovanému půjčoval finanční částky pouze v rozsahu 1.000 Kč až 2.000 Kč a tyto částky mu žalovaný průběžně vracel. Lze tak pochybovat o věrohodnosti žalobcových tvrzení, který„ zapůjčenou“ částku v rozsahu desetitisíců od žalovaného ani nepožaduje v relevantní době, ani nežaluje, činí tak až více jak dva roky od tvrzené„ půjčky“, přičemž v žalobě uvedenou částku ani jako zápůjčku nehodnotí, ale žádá ji jako bezdůvodné obohacení, které žalovanému zaslal na jeho účet„ omylem“, jak sám uvádí v žalobě.

25. Pokud se jedná o úhradu částky 76.983 Kč, pak tato rovněž vyplývala z rozdělení odměn a provizí za projekt [webová adresa] v roce 2019. Tato platba byla sice poukázána na účet svědkyně [jméno] [příjmení], stalo se to však evidentně po vzájemné dohodě mezi žalovaným a svědkyní [příjmení], kdy svědkyně uváděla, že se jedná o jejich rodinný účet, v rámci kterého kumulují finanční prostředky pro rodinnou domácnost. Úhrada této částky vyplývá opět z e-mailové komunikace mezi všemi třemi stranami projektu (žalobcem, žalovaným a svědkem [jméno] [příjmení]) ze dne 31. 1. 2020, kdy se strany snažily domluvit se na svých podílech za rok 2019. [příjmení] u žalovaného činí na doplatku 66.300 Kč s tím, že sám žalovaný uvedl, že nad rámec této částky obdržel i částku 10.000 Kč za zajištění sponzora. I u této částky lze zpochybnit tvrzení žalobce, že v rámci projektu [webová adresa] jednal pouze se svědkem [příjmení], a to za situace, že to musel být přímo žalovaný, který žalobci sdělil jiné číslo účtu, na které má žalobce poukázat finanční prostředky, přičemž žalobce takto činí na základě společných e-mailů všech zúčastněných stran ze dne 31.1.2020 a částku poukazuje již dne 4.2.2020, aniž by soudu předložil„ výslovný“ pokyn svědka [příjmení] k výplatě uvedené částky. Rovněž tato částka tedy nebyla vyhodnocena jako bezdůvodné obohacení na straně žalovaného, ale jako odměna a provize žalovaného v rámci projektu [webová adresa].

26. Částka 38.500 Kč byla vyplacena žalovanému z účtu žalobce jakožto 50 % podíl za získání třech reklamních sponzorů ([právnická osoba], [anonymizována dvě slova] – [právnická osoba] [obec] a [právnická osoba]), kdy na základě smluv o poskytnutí reklamy tyto firmy uhradily částky 22.000 Kč + 40.000 Kč + 15.000 Kč, což ve svém souhrnu činí 77.000 Kč. Podíl žalovaného, který uvedené sponzory získal, činil 50%, tj. 38.500 Kč O této záležitosti byl žalobce samozřejmě informován, a to již vzhledem k té skutečnosti, že smlouvy o poskytnutí reklamy připravoval on a faktura [anonymizováno] [číslo] ze dne 14. 8. 2019 byla rovněž vystavena jeho osobou. Rovněž ve společné Whatsapp komunikaci ze dne 23. 9. 2019 v 17.52 hodin (čl. 90 spisu) žalovaný ostatním sděluje, jak dospěl k částce 38.500 Kč pro svou osobu za reklamy, přičemž žalobce následně téhož dne v 19.41 hodin žádá žalovaného o číslo účtu, kam chce žalovaný peníze zaslat. Vzhledem ke shora uvedenému tedy ani poslední částka 38.500 Kč nebyla vyhodnocena jako bezdůvodné obohacení na straně žalovaného, ale jako podíl žalovaného za zprostředkování reklamní smlouvy. Přestože se tedy žalobce domáhal úhrady finančních částek ze strany žalovaného, je třeba konstatovat, že svá tvrzení ohledně bezdůvodného obohacení na straně žalovaného žalobce neprokázal. Naopak žalovaný svou procesní obranou, předložením rozsáhlé e-mailové a elektronické komunikace mezi všemi zúčastněnými stranami (žalobce, žalovaný a svědek [jméno] [příjmení]) vysvětlil otázku spolupráce všech tří osob na projektu [webová adresa], přičemž i svědkové [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] potvrdili verzi žalovaného, jak k úhradě finančních prostředků ze strany žalobce vlastně došlo. Tyto skutečnosti byly dále potvrzeny i listinami týkajícími se vedení sporu u Okresního soudu v Ostravě pod sp. zn. 154 C 23/2020, kdy žalobce žaloval (nyní svědka) [anonymizováno] [jméno] [příjmení] o úhradu částky 766.645 Kč; v rámci tohoto sporu strany uzavřely smír, jež byl schválen usnesením Okresního soudu v Ostravě č. j. 154 C 23/2020-65 ze dne 19. 1. 2022 na základě kterého se žalovaný zavázal zaplatit žalobci 0 Kč, kdy tímto smírem si účastníci vypořádali veškeré vzájemné nároky v souvislosti s projekty [webová adresa] a [webová adresa], přičemž žalobce si na základě uvedeného smíru ponechal částku z platební brány [příjmení] [příjmení] ve výši cca 32.000 Kč. Vzhledem ke skutečnosti, že žalobce v dané věci pouze tvrdil, nikoliv však prokázal, že na straně žalovaného došlo k bezdůvodnému obohacení ve výši žalované částky, soud žalobu v celém rozsahu zamítl.

27. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o.s.ř., když žalovaný byl ve věci zcela úspěšný. Právnímu zástupci žalovaného bylo přiznáno: 7 úkonů právní pomoci po 8.220 Kč dle vyhl. č. 177/1996 Sb. advokátní tarif (za převzetí a přípravu zastoupení, vyjádření žalovaného k žalobě, účast na jednání dne 16. 6. 2021, dne 9. 12. 2021 – dva úkony- jednání trvalo více jak dvě hodiny, účast na jednání dne 23. 2. 2022 a další porada s klientem přesahující jednu hodinu dne 7. 12. 2021, což bylo doloženo písemně); dále 7x 300 Kč za režijní paušál tj. 2.100 Kč, dále náhradu za promeškaný čas v rozsahu 4 půlhodin u každého ze tří jednání tj. 3x 400 Kč - 1.200 Kč; dále náhrada za cestovní výdaje, tj. 3x cesta na soudní jednání dne 16. 6. 2021, 9. 12. 2021 a 23. 2. 2022 – cestovné [značka automobilu] [anonymizována dvě slova] se spotřebou 6,2 litrů na 100 km ve vzdálenosti [obec] – [obec] a zpět – 130 km, cena natural 95 v roce 2021 33,80 Kč, pro rok 2022 37,10 Kč, při základní sazbě za používání silničních motorových vozidel v roce 2021 4,40 Kč a v roce 2022 4,70 Kč (jednotlivé cestovné 844 Kč 16. 6. 2021, 844 Kč 9. 12. 2021 a 910 Kč dne 23. 2. 2022) - celkově 2.598 Kč. Vzhledem k tomu, že právní zástupce žalovaného je i plátce DPH, bylo mu přiznáno i 21% DPH ve výši 13.321,98 Kč. Celkové náklady soudního řízení tak činí 76.759,98 Kč Tyto náklady řízení je žalobce povinen uhradit k rukám právního zástupce žalovaného do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

28. O nákladech řízení státu bylo rozhodnuto podle § 148 odst. 1 o.s.ř. za situace, kdy zdejšímu soudu vznikly náklady řízení v podobě vyplaceného svědečného svědkovi [příjmení] [jméno] [příjmení] v částce 2.482 Kč (viz. usnesení č. j. 113 C 20/2020-101). Vzhledem ke skutečnosti, že žalobce byl ve věci procesně neúspěšný, je povinen uhradit státu náklady řízení spočívající ve vyplaceném svědečném ve výši 2.482 Kč.