113 C 22/2019

Plný text

Okresní soud ve Vsetíně - pobočka ve Valašském Meziříčí rozhodl samosoudkyní Mgr. Hanou Kohoutkovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zahraniční osoba registrovaná pod číslo sídlem anonymizováno příjmení 1, PSČ anonymizováno , země jednající v České republice prostřednictvím právnická osoba , IČO sídlem adresa zastoupený advokátkou údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený advokátem údaje o zástupci pro zaplacení 21 953 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci 9.550 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba, aby žalovaný byl povinen zaplatit žalobci částku 4.100 Kč, se zamítá.

III. Řízení o zaplacení částky 8.303 Kč se zastavuje.

IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobou doručenou soudu dne 15. 10. 2019 se žalobce po žalovaném domáhal zaplacení částky 21.953 Kč s tím, že právní předchůdce žalobce ([právnická osoba]) poskytl paní [jméno] [příjmení], narozené [datum], zemřelé [datum], posledně bytem [adresa], na základě části b) žádosti/smlouvy o poskytnutí úvěru ze dne 8. 10. 1999 revolvingový úvěr formou poskytnutí úvěrového rámce. Zůstavitelka vyčerpala ke dni úmrtí z úvěrového rámce peněžní prostředky v celkové výši 238.682,73 Kč, kdy zůstavitelka se zavázala hradit pravidelné měsíční splátky ve výši 5 % z tohoto rámce splatných vždy k 10. dni kalendářního měsíce, počínaje měsícem následujícím po měsíci, v němž byly peněžní prostředky čerpány. Dědické řízení bylo skončeno dříve, než se žalobce dozvěděl o úmrtí zůstavitelky. Nestačil se proto se svojí pohledávkou do dědického řízení přihlásit. Žalobce požaduje dlužnou částku 21.953 Kč, a to po jediném dědici zůstavitelky – žalovaném. Žalobce vyzval žalovaného dopisem ze dne 8. 3. 2019 k úhradě dluhu.

2. V dané věci se jedná o řízení s mezinárodním prvkem, když žalobce je právnickou osobou se sídlem na území [země] podnikající na území České republiky prostřednictvím organizační složky. Příslušnost soudu k rozhodování věci je dána nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 ze dne 12. 12. 2012, o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech, a to dle článku 18 odst. 2. nařízení.

3. V rámci vyjádření se k tzv. kvalifikované výzvě (usnesení č. j. 113 C 22/2019-40 ze dne 8. 6. 2020) žalovaný sdělil, že o dluhu zemřelé, který je předmětem podané žaloby, nevěděl, uvedl, že v rámci dědického řízení uplatnil výhradu soupisu pozůstalosti. Čistá hodnota pozůstalosti činila 9.550 Kč. Dále uvedl, že dluhy ve výši 12.892 Kč z meritorního usnesení notáře již byly žalovaným řádně a plné výši zaplaceny. Žalovaný z procesní opatrnosti vznesl námitku promlčení žalované částky, rovněž namítl nedostatek aktivní legitimace žalobce. Dále uvedl, že žalobce řádně nespecifikoval jednotlivé položky dluhu, a to zejména výpočet jistiny, úroků, poplatků apod.

4. V dané věci soud rozhodoval podle § 115a o. s. ř.

5. K námitce žalovaného žalobce písemně reagoval, že není podstatné, pokud žalovaný nevěděl o existenci dluhu. Vzhledem k uplatnění pohledávky žalobcem je třeba k pasivům zjištěným v dědickém řízení ve výši 12.892 Kč přičíst pohledávku žalobce ve výši 21.953 Kč, což vede k závěru, že dědictví bylo předluženo a jednotliví věřitelé včetně žalobce mají nárok na poměrné uspokojení svých pohledávek ve výši 64,41 %. Nárok žalobce je spočten ve výši 14.139 Kč, žalobce proto vzal žalobu zpět co do částky 8.303 Kč. Pokud se jedná o žalobou uplatněnou jistinu ve výši 21.953 Kč, pak žalobce uvedl, že ve výpisu z úvěrového účtu je dluh 26.763,70 Kč, jež nezohledňoval úmrtí zůstavitelky a sestával z dlužné jistiny ve výši 22.436,75 Kč po odečtu poplatku a po zaokrouhlení 21.953 Kč, úroky z úvěru za období od ledna do července 2018 3.138,20 Kč, náklady spojené s vymáháním závazku 700 Kč za březen a duben 2018 a smluvní pokuty za prodlení od března do července 2018 ve výši 488,75 Kč. Mimo jistinu byly položky odúčtovány a nejsou předmětem žaloby.

6. Žalobce tímto podáním vzal žalobu zpět co do částky 8.303 Kč, soud proto zpětvzetí vyhověl dle § 96 odst. 2 o. s. ř. a řízení co do této částky zastavil, jak je uvedeno ve výrokové části III. tohoto rozsudku.

7. Po provedeném dokazování vzal soud za prokázané, že na základě žádosti o poskytnutí revolvingového úvěru poskytnul [právnická osoba] paní [jméno] [příjmení], [rodné číslo] úvěrový rámec ve výši 10.000 Kč s výší měsíční splátky 500 Kč (5 % úvěrového rámce). Výše prvního čerpání byla sjednána na 4.990 Kč (úroková sazba 11,98 % měsíčně). Součástí spisu je historie plateb a splácení, ze kterého je zřejmé, že transakce započala 16. 10. 1999, dlužná částka k 20. 8. 2018 činila 26.763,70 Kč, z toho úroky 3.138,20 Kč, poplatky 700 Kč a pokuta 488,75 Kč. Dne [datum] paní [příjmení] zemřela. Usnesením Okresního soudu v Novém Jičíně č. j. 15 D 152/2018-27 ze dne 3. 8. 2018 ve věci pozůstalosti po paní [jméno] [příjmení], zemřelé [datum] byla stanovena obvyklá cena majetku a jiných aktiv pozůstalosti částkou 22.442 Kč, výše dluhů a dalších pasiv pozůstalosti částkou 12.892 Kč a čistá hodnota pozůstalosti částkou 9.550 Kč. Jediným dědicem byl pozůstalý syn [celé jméno žalovaného]. Výhrada soupisu pak byla žalovaným, jakožto dědicem, uplatněna v rámci protokolu o pozůstalostním jednání sepsaném dne 3. 8. 2018, což bylo zjištěno z připojeného dědického spisu 15 D 152/2018 vedeného Okresním soudem v Novém Jičíně.

8. Podle § 1706 občanského zákoníku uplatnil-li dědic výhradu soupisu, hradí dluhy zůstavitele do výše ceny nabytého dědictví. To platí i v případě, že soupis pozůstalosti nařídil soud v zájmu osoby pod zvláštní ochranou.

9. Podle § 189 odst. 1,2 zákona o zvláštních řízeních soudních nepřihlíží-li se v řízení a při rozhodování o pozůstalosti k majetku nebo dluhům zůstavitele v důsledku postupu podle § 162 odst. 2 věty druhé, § 172 odst. 2 věty druhé nebo § 173 věty druhé, mohou se účastníci domáhat svých práv žalobou. Tomu, kdo nebyl účastníkem jako dědic v době vydání rozhodnutí o pozůstalosti, nebrání právní moc rozhodnutí o pozůstalosti v tom, aby se svého práva k pozůstalosti domáhal žalobou.

10. Pokud jde o námitku žalovaného týkající se nedostatku aktivní legitimace žalobce, soud uvádí následující:

11. Aktivní legitimace žalobce k podání žaloby vyplývá z oznámení o přeshraniční fúzi Registratury Obchodního soudu v Paříži ze dne 15. 6. 2015 dle čl. 13 směrnice 2005 /56/ Evropského parlamentu a Rady ze dne 26. 10. 2005 o přeshraničních fúzích kapitálových společností, za situace, kdy přeshraniční fúze nastala mezi společností [osobní údaje žalobce] a.s. zapsanou v obchodním rejstříku v Paříži pod [číslo] [příjmení] [jméno], se sídlem v [anonymizována dvě slova] [příjmení] [PSČ] [anonymizováno] a [právnická osoba] společností českého práva se sídlem [adresa], Česká republika zapsanou v obchodním rejstříku vedeném u Městského soudu v Praze pod [číslo] kdy soudní úředník Obchodního soudu v Paříži vydal nástupnické [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] předběžné osvědčení o shodě vztahující se k fúzi ze dne 20. 4. 2015. Společnicí nástupnické (absorbující) společnosti schválili operaci s datem účinku ke dni vydání potvrzení, že právní úkony byly řádně provedeny a formální požadavky splněny. Tímto bylo oznámeno příslušnému orgánu z místa zápisu zanikající (absorbované) společnosti, že přeshraniční fúze mezi [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] a společností [právnická osoba] nabyla účinnosti k datu 31. 5. 2015. Tato listina je rovněž uvedena ve veřejném rejstříku a sbírce listin u zaniklé [právnická osoba] [právnická osoba], [IČO] v obchodním rejstříku. Na základě této právní skutečnosti – přeshraniční fúze – došlo k přechodu práv a povinností z obchodní firmy [právnická osoba] na nástupnickou [osobní údaje žalobce] tedy žalující stranu. Žalobce je proto aktivně ve věci legitimován, neboť na základě shora uvedené právní skutečnosti je vlastníkem pohledávky.

12. Pokud jde o námitku žalovaného týkající se promlčení dluhu pak, soud uvádí následující. Dle § 629 odst. 1 občanského zákoníku promlčecí lhůta trvá 3 roky. Žalobce se domáhá dluhu z revolvingového úvěru, a to k datu úmrtí zůstavitelky paní [jméno] [příjmení], tj. ke dni [datum]. Žaloba byla podána 15. 10. 2019, tedy ve lhůtě 3 let. Námitka promlčení je tak bezpředmětná.

13. Obecně platí (viz § 189 z. ř. s.), že pokud věřitel neuplatnil svá práva žalobou v průběhu pozůstalostního řízení, může tak učinit i po skončení dědického řízení. Pasivně věcně legitimován je dědic, resp. všichni dědicové. Ten z dědiců, který uplatnil výhradu soupisu, však odpovídá jen do výše ceny nabytého dědictví (viz § 1706 občanského zákoníku). Odpovědnost dědice je tedy limitována cenou nabytého dědictví (od obvyklé ceny majetku a aktiv pozůstalosti po odečtení výše dluhů zbývá čistá hodnota pozůstalosti, která je v daném případě ve výši 9.550 Kč). Je sice pravdou, že pokud věřitel nebyl účastníkem řízení o pozůstalosti, je tato cena, uvedená v usnesení soudu v řízení o pozůstalosti, nezávazná, avšak věřitel musí v nalézacím řízení, kde žaluje o zaplacení své pohledávky, prokázat, že obvyklá cena majetku zůstavitele v pozůstalosti byla vyšší, popř. že v řízení o pozůstalosti nebyl do aktiv zařazen další majetek zůstavitele. V takovém případě by bylo možno odpovědnost dědice za dluhy zvýšit o rozdíl mezi obvyklou cenou pozůstalosti uvedenou v usnesení vydaném podle § 180 odst. 1 z. ř. s. a věřitelem prokázanou skutečnou obvyklou cenou pozůstalosti. Pokud by tato skutečnost byla prokázána, změnila by se odpovědnost dědice na odpovědnost za dluhy v plné výši. Tato situace však v daném případě nenastala. V žalobě, ani v následujících podáních, není rozporována čistá hodnota pozůstalosti zjištěná ve výši 9.550 Kč. Žalovaný řádně uplatnil výhradu soupisu pozůstalosti, což vyplývá z dědického spisu vedeného Okresním soudem v Novém Jičíně pod sp. zn. 15 D 152/2018. Výhrada soupisu pak byla žalovaným, jakožto dědicem, uplatněna v rámci protokolu o pozůstalostním jednání sepsaném dne 3. 8. 2018. Za tohoto stavu věci je tak odpovědnost za dluhy zůstavitelky v daném řízení pouze do výše čisté hodnoty pozůstalosti – tj. ve výši 9.550 Kč. Soud proto výrokem I. vyhověl podané žalobě a rozhodl o povinnosti žalovaného, jakožto dědice, uhradit dluhy za zůstavitelku ve výši 9.550 Kč.

14. Jak je uvedeno shora, bylo řízení částečně zastaveno co do 8.303 Kč; výrokem II. proto soud zamítl žalobu co do částky 4.100 Kč, a to právě s poukazem na uplatněnou výhradu soupisu dědicem, tj. žalovaným. Námitka žalobce, že výše pasiv dědictví, jak byla zjištěna v dědickém řízení, není v případě, že nedošlo ke svolání věřitelů, závazná z hlediska uspokojení pohledávek dalších věřitelů, jež nebyly v dědickém řízení projednány, je nepřípadná, a to právě s poukazem na ustanovení § 1706 občanského zákoníku, která jasně stanoví odpovědnost dědice pouze do výše ceny nabytého dědictví, pokud dědic uplatnil výhradu soupisu. Nárok věřitele na poměrné uspokojení pohledávek by byl možný pouze za situace, že by včas svou pohledávku přihlásil do dědického řízení, což se v daném případě nestalo.

15. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 2 o. s. ř. za situace, kdy původně byla žalována částka 21.953 Kč, soud žalobě vyhověl co do zaplacení 9.550 Kč, což je cca ½ úspěchu. Za dané situace tak soud rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.