117 C 18/2019

Plný text

Okresní soud ve Vsetíně - pobočka ve Valašském Meziříčí rozhodl samosoudkyní Mgr. Šárkou Zemanovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený advokátem JUDr. jméno jméno sídlem adresa o zaplacení 53 356,70 Kč s přísl.

I. Žaloba, aby žalovaný byl povinen zaplatit žalobkyni částku 50 115,42 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 0,022 % denně z částky 541 Kč od 25. 7. 2019 do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 0,022 % denně z částky 15 000 Kč od 25. 7. 2019 do zaplacení, se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému náhradu nákladů řízení ve výši 35 477,70 Kč k rukám právního zástupce žalovaného do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se žalobou podanou dne 2. 8. 2019 domáhá proti žalovanému zaplacení částek uvedených ve výrocích I a II tohoto rozsudku. Žalobkyně tvrdí, že s žalovaným dne 1. 7. 2016 uzavřela smlouvu o nájmu prostor sloužících k podnikání, konkrétně vymezeného prostoru v 1. nadzemním podlaží hotelu [jméno] – kavárny. Nájem byl ukončen ke dni 30. 6. 2017 výpovědí žalovaného. Žalobkyně tvrdí, že žalovaný hradil nájemné sjednané ve výši 15 000 Kč měsíčně bez DPH, za první tři měsíce o 5 000 Kč nižní, a platbu za služby sjednanou ve výši 1.500 Kč měsíčně bez DPH nikoli k dohodnutému poslednímu dni v měsíci předem, ale opožděně. Z důvodu prodlení žalovaného s platbou nájemného a plateb za služby se žalobkyně domáhá zákonných úroků z prodlení (vždy od prvního dne daného měsíce) s platbou za nájem a služby za srpen 2016 ve výši 22,05 Kč, když tvrdí, že byla uhrazena až 10. 8. 2016, úroku z prodlení s platbou za září 2016 ve výši 35,26 Kč, když tvrdí, že byla uhrazena 16. 9. 2016, úroku z prodlení s platbou za říjen 2016 ve výši 69,47 Kč, když tvrdí, že byla uhrazena až 21. 10. 2016, úroku z prodlení s platbou za listopad 2016 ve výši 76,09 Kč, když tvrdí, že byla uhrazena až 23. 11. 2016, úroku z prodlení s platbou za prosinec 2016 ve výši 112,48 Kč, požadovaných za dobu od 1. 12. 2016 do 3. 1. 2017, úroku z prodlení s platbou nájemného a za služby za leden 2017 ve výši 109,17 Kč, požadovaných za dobu od 1. 1. 2017 do 2. 2. 2017, úroku z prodlení s platbou za únor 2017 ve výši 89,32 Kč, požadovaných za dobu od 1. 2. 2017 do 27. 2. 2017, úroku z prodlení s platbou za březen 2017 ve výši 79,40 Kč, požadovaných za dobu od 1. 3. 2017 do 24. 3. 2017, úroku z prodlení s platbou nájemného a za služby za duben 2017 ve výši 89,32 Kč, požadovaných za dobu od 1. 2. 2017 do 27. 4. 2017.

2. U nájemného a platby za služby za měsíc prosinec 2016 žalobkyně tvrdí, že fakticky bylo zaplaceno až 2. 2. 2017, za leden 2017 částečně 3. 1. a ve zbytku 13. 1. 2017, za březen 2017 27. 4. 2017, za duben 2017 24. 3. 2017. Pro účely penalizace, ať už smluvními pokutami nebo úroky z prodlení, však žalobkyně vyšla z termínu plateb uvedených v odstavci 1 tohoto odůvodnění.

3. Žalobkyně se dále domáhá smluvní pokuty za pozdní úhradu nájemného za měsíc květen 2017 ve výši 541 Kč a smluvní pokuty ve výši 15 000 Kč za pozdní úhradu nájemného za měsíc červen 2017, když tvrdí, že mezi účastníky řízení byla smlouvou o nájmu dohodnuta smluvní pokuta ve výši 15 000 Kč pro případ prodlení s platbou nájemného delšího než 35 dnů. Žalobkyně tvrdí, že nájemné za měsíce květen 2017 bylo uhrazeno až dne 16. 6. 2017 a nájemné za měsíc červen 2017 až dne 24. 5. 2019, přičemž nájemné a služby za červen byly uhrazeny zápočtem ze dne 24. 5. 2019, když žalobkyně tuto pohledávku a pohledávku do částky 14 549 Kč na smluvní pokutě za prodlení s platbou nájemného za květen 2017 započetla vůči pohledávce žalovaného ve výši 31 274 Kč na náhradu nákladů řízení přiznaných rozsudkem Okresního soudu v Novém Jičíně č. j. 12 C 244/2017-76.

4. Žalobkyně tvrdí, že smluvní pokuta za prodlení s platbou nájemného za měsíc květen 2017 byla žalovanému vyúčtována fakturou č. [rok] splatnou 19. 6. 2017 a smluvní pokuta za prodlení s platbou nájemného za červen 2017 byla vyúčtována fakturou č. [rok] splatnou 27. 5. 2019. Za pozdní úhradu faktury č. 2017 se žalobkyně domáhá zákonného úroku z prodlení do data 24. 5. 2019 ve výši 2 244,98 Kč a dále úroku z prodlení od 25. 7. 2019 do zaplacení. Za pozdní úhradu faktury č. [rok] se domáhá zákonného úroku z prodlení ve výši 191,88 Kč vyčísleného do data 24. 7. 2019 a zákonného úroku z prodlení od 25. 7. 2019 do zaplacení.

5. Žalobkyně se také domáhá smluvního úroku z prodlení ve výši 495 Kč za pozdní úhradu nájemného a služeb za měsíc květen 2017 a ve výši 30 960 Kč za pozdní úhradu nájemného a služeb za měsíc červen 2017.

6. Žalovaný navrhl, aby žaloba byla zamítnuta. Potvrdil, že nájemné za měsíce červenec 2016 až listopad 2016 hradil v termínech uváděných žalobkyní. U nájemného a služeb za měsíc prosinec 2016 tvrdí, že bylo uhrazeno z kauce 15 000 Kč (pokud se tak nestalo, vznesl žalovaný v podání ze dne 5. 8. 2020 námitku započtení kauce (tvrdí, že škodu žalobkyni nezpůsobil) oproti žalovanému nároku), nájemné a služby za leden 2017 uhradil 3. 1. 2017 s doplatkem 13. 1. 2017 hotově, nájemné a služby za únor 2017 uhradil hotově 23. 2. 2017, nájemné a služby za březen 2017 hotově 24. 3. 2017, nájemné a služby za duben 2017 hotově dne 27. 4. 2017, nájemné a služby za květen 2017 hotově rovněž dne 27. 4. 2017, nájemné a služby za červen 2017 dne 15. 6. 2017 bankovním převodem. S ohledem na data plateb je podle názoru žalovaného nárok žalobkyně na smluvní pokutu i úroky z prodlení nedůvodný. Z uvedeného důvodu žalovaný popírá možnost zápočtu provedeného dne 24. 5. 2019. Pro případ, že by byl hypoteticky v nějakém rozsahu nárok žalobkyně shledán důvodným, vznesl žalovaný podáním ze dne 12. 12. 2019 (doručeném žalobkyni 6. 1. 2020) námitku započtení, kdy svou pohledávku na náklady řízení ve výši 31 274 Kč započetl oproti žalovanému nároku. Nadto žalovaný namítá, že smluvní pokuta a smluvní úroky z prodlení nebyly sjednány určitě a tedy platně, když není zřejmé, zda je jako výše jednoměsíčního nájmu, kterému se má rovnat smluvní pokuta, myšlena částka s DPH nebo bez DPH. S určitostí není ani možné stanovit, zda se má úrok počítat od 1. dne prodlení nebo od 36. dne prodlení. I pokud by hypoteticky smluvní pokuta byla určitá, pak je dle názoru žalovaného zcela zjevně nepřiměřeně vysoká, v rozporu s dobrými mravy a poctivým obchodním stykem, čtyřnásobně vyšší než maximální možná výše akceptovaná konstantní judikaturou.

7. Žalobkyně potvrdila, že byla složena kauce ve výši 15 000 Kč. Dle žalobkyně důvod pro vrácení kauce dosud není dán, protože žalovaný nepředal zařízení, které mu bylo při vzniku nájemního vztahu protokolárně předáno. S ohledem na uvedené nemohlo být nájemné za měsíc prosinec 2016 uhrazeno kaucí. Ostatně sám žalovaný při platbě dne 2. 2. 2017 platbu označil variabilním symbolem, který odpovídá číslu faktury za měsíc prosinec 2016. Protože žalobkyně započetla platbu z 3. 1. 2017 na úhradu nájemného za měsíc prosinec 2016, byla na úhradu nájemného za měsíc leden započtena platba žalovaného ze dne 2. 2. 2017. Platba žalovaného ze dne 24. 3. 2017 byla započtena na úhradu nájemného za březen 2017. Na úhradu nájemného za měsíc duben 2017 byla započtena platba ze dne 27. 4. 2017. Úhrada nájemného za květen 2017 byla provedena bezhotovostní platbou dne 16. 6. 2017 a samotným žalovaným byla označena variabilním symbolem odpovídajícím faktuře za květnové nájemné. Žalovaným předložené ručně psané pokladní doklady mající prokazovat platby nájemného jsou falzifikátem. Žalobkyně poukazuje na nesprávnost údajů v dokladech z 27. 4. 2017, kdy jako příjemce i plátce finanční částky je uvedena žalobkyně a jako platba za duben byla označena i platba dne 24.3.2017. Žalobkyně doklady zpochybňuje i poukazem na zákon č. 112/2016 Sb., o evidenci tržeb a své vnitřní předpisy. Pokud by byly 27. 4. 2017 provedeny dvě platby, pak by platba označena č. 2017 byla bezdůvodným obohacením, které je promlčené. Vůči námitce započtení kauce vznesla žalobkyně námitku promlčení.

8. Ze smlouvy o nájmu prostor sloužících k podnikání bylo zjištěno, že tato byla uzavřena dne 1. 7. 2016 mezi žalovaným jako nájemcem a žalobkyní jako pronajímatelkou. Předmět smlouvy byl stanoven jako nájem prostor v prvním nadzemním podlaží hotelu [jméno] – kavárna, místností [číslo] v prvním NP a místnost [anonymizováno] v prvním podlaží o celkové rozloze 99,26 m². Podle článku 2.5 smlouvy součástí pronájmu je rovněž zařízení uvedené v příloze [číslo] smlouvy. Podle článku 3.1 byla smlouva uzavřena na dobu 5 let od 1. 7. 2016. Podle článku 4.1 byla cena nájmu sjednána na 15 000 Kč bez DPH měsíčně. Služby spojené s užíváním prostor v částce 1 500 Kč bez DPH se žalovaný zavázal hradit žalobkyni současně s vyúčtováním nájemného. Za dobu od 1. 7. 2016 do 30. 9. 2016 bylo nájemné sníženo o částku 5 000 Kč měsíčně. Bodem 4.4 bylo dohodnuto, že k 15. dni v měsíci předcházejícímu nájemnímu období vystaví pronajímatel fakturu s 15 denní splatností s vyúčtováním nájemného a služeb. Pod bodem 4.7 smlouvy bylo ujednáno:„ Smluvní strany si podpisem této smlouvy sjednávají pro případ prodlení s platbou nájemného o dobu delší než 35 kalendářních dnů smluvní pokutu ve výši jednoho měsíčního nájemného a dále smluvní úrok z prodlení ve výši 0,3 % denně z aktuální výše jednoměsíčního nájemného…“.

9. Z výpovědi bylo zjištěno, že žalovaný podal výpověď z nájmu dle nájemní smlouvy uvedené v bodě 8 tohoto odůvodnění. Na výpovědi je uvedeno, že byla převzata žalobkyní dne 31. 3. 2017.

10. Z rozsudku Okresního soudu v Novém Jičíně ze dne 31. 1. 2019 č.j. 12 C 244/2017-76 bylo zjištěno, že tímto byla zamítnuta žaloba žalobkyně vedená proti žalovanému, kterou se žalobkyně domáhala určení, že výpověď smlouvy o nájmu prostor sloužících k podnikání uzavřené dne 1. 7. 2016 provedená listinou ze dne 30. března 2017 je neoprávněná. Dále bylo rozhodnuto, že žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému na nákladech řízení částku 31 274 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku. Rozsudek nabyl právní moci 11. 4. 2019.

11. Z výpisů z pokladní knihy žalobkyně za rok 2016 a 2017 bylo zjištěno, že v tomto výpisu žalobkyně eviduje tyto platby od žalovaného: platbu faktury č. [rok] v částce 11 815 Kč dne 15. 7. 2016 (s položkou vystavil: B. [příjmení]), platbu faktury č. [rok] ve výši 15 000 Kč dne 15. 7. 2016 (s položkou vystavil: B. [příjmení]), platbu faktury č. [rok] ve výši 11 815 Kč dne 10. 8. 2016 (s položkou vystavil: M. [příjmení]), platbu faktury č. [rok] v částce 11 815 Kč dne 16. 9. 2016 (s položkou vystavil: K. [příjmení]), platbu faktury č. [rok] v částce 16 815 Kč dne 23. 11. 2016 (s položkou vystavil: L. [příjmení]), platbu faktury č. [rok] v částce 17 000 Kč dne 3. 1. 2017 (s položkou vystavil: L. [příjmení]), platbu faktury č. [rok] v částce 615 Kč dne 13. 1. 2017 (s položkou vystavil: L. [příjmení]), platbu faktury č. [rok] dne 23. 2. 2017 v částce 16 815 Kč (s položkou vystavil: M. [příjmení]) s poznámkou stornováno, storno této faktury den 26. 2. 2017 (s položkou vystavil: V. [příjmení]), platbu faktury č. [rok] dne 27. 2. 2017 v částce 16 815 Kč (s položkou vystavil: V. [příjmení]), platbu faktury č. [rok] v částce 16 815 Kč dne 24. 3. 2017 (s položkou vystavil: M. [příjmení]), platbu faktury [číslo] v částce 16 815 Kč dne 27. 4. 2017 (s položkou vystavil: B. [příjmení]). Jiné platby od června 2016 do června 2017 ze strany žalovaného žalobkyně neeviduje. Z pokladní knihy bylo také zjištěno, že dne 27. dubna 2017 je u položek vystavil do [číslo] uváděno jméno [jméno] [příjmení]. V dubnu 2017 jsou uvedeni pouze dvojí výstavci plateb pro žalobkyni, a to [příjmení] [příjmení] a [jméno] [příjmení]. Totéž platí pro měsíc únor a březen, vyjma několika plateb, u kterých je uvedeno jméno [jméno] [příjmení]. V lednu 2017 jsou v pokladní knize uvedeni jako výstavci [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], do 9. 1. 2017 i [jméno] [příjmení].

12. Z vnitřního předpisu zaměstnavatele k zajištění elektronické evidence tržeb bylo zjištěno, že žalobkyně v listopadu 2016 vydala předpis se závazností pro zaměstnance, kteří pracují v hotelu [jméno] a součástí jejichž pracovní náplně je přijímat evidované dle zákona č. 112/2016 Sb. Podle tohoto předpisu je povinností zaměstnance nejpozději v okamžiku uskutečnění evidované tržby zaevidovat tržbu - zaslat datovou zprávou údaje o tržbě správci daně, na účtence uvést údaje: fiskální identifikační kód, daňové identifikační číslo zaměstnavatele, označení provozovny, ve které je tržba uskutečněna, označení pokladního zařízení, na kterém je tržba evidována, pořadové číslo účtenky, datum a čas přijetí tržby nebo vystavení účtenky, celkovou částku tržby, bezpečnostní kód zaměstnavatele, údaj, zda je tržba evidována v běžném nebo zjednodušeném režimu. Pokud účtenka nebude obsahovat povinné údaje, zaměstnanec je povinen hned informovat vedoucího směny nebo nadřízeného nebo zaměstnavatele. Zároveň je povinností zaměstnance vystavit a předat zákazníkovi účtenku s fiskálním identifikačním kódem. Zaměstnanec může zaevidovat tržbu a vystavit účtenku kdykoli před uskutečněním později obdržené tržby, nejpozději při jejím uskutečnění. Předpis obsahuje podpis [příjmení], [příjmení] a další nečitelné podpisy.

13. Žalobkyně předložila soudu kopie následujících faktur, ze kterých bylo zjištěno, že žalobkyně vyúčtovala žalovanému: -) fakturou č. [rok] vystavenou dne 15. 6. 2017 se splatností 22. 6. 2017 k úhradě smluvní pokutu v částce 15 000 Kč. Faktura obsahuje také vyúčtování smluvních úroků ke dni 15. 6. 2017, platby jsou odůvodněny shodně jako v bodě 1. tohoto odůvodnění tohoto rozsudku. -) fakturou [číslo] vystavenou dne 24. 5. 2019 se splatností 27. 5. 2019 k úhradě částky 39 913,57 Kč za smluvní a zákonné úroky z prodlení vyplývající ze smlouvy o nájmu prostor určených k podnikání, a to částky 743,24 Kč vyúčtované jako zákonný úrok z prodlení s platbami faktur č. [rok], [rok], [rok], [rok], [rok], [rok], [rok], [rok], [rok], [rok], [rok], částky 2 070 Kč jako úrok z prodlení s úhradou faktury [rok], částky 32 535 Kč jako úrok z prodlení smluvní s úhradou faktury č. [rok] a částky 4 565,32 Kč jako zákonný úrok z prodlení s úhradou faktur [rok] a [rok]. -) fakturou č. [rok] vystavenou dne 12. 7. 2017 se splatností 17. 7. 2017 k úhradě částky 15 000 Kč za smluvní pokutu dle smlouvy o nájmu ze dne 1. 7. 2016 za neuhrazení faktury č. [rok].

14. Z podacích lístků bylo zjištěno, že faktury č. [rok], [rok] a [číslo] s výzvami byly odeslány žalovanému.

15. Z dodejky a výzvy bylo zjištěno, že v dopise doručeném žalovanému dne 28. 5. 2019 žalobkyně uvedla, že započítává svou pohledávku ve výši 46 815 Kč sestávající z pohledávky za nájemné a služby za měsíc červen 2017 v částce 16 815 Kč, ze smluvní pokuty za pozdní úhradu nájemného za měsíc květen 2017 ve výši 15 000 Kč a ze smluvní pokuty v téže výši za prodlení s úhradou nájemného za měsíc červen 2017 proti pohledávce žalovaného ve výši 31 274 Kč na náhradu nákladů řízení přiznaných rozsudkem č. j. 12 C 244/2017-76 ze dne 31. 1. 2019.

16. Z faktury č. [rok] bylo zjištěno, že ji vystavila dne 1.7.2016 žalobkyně žalovanému k částce 15 000 Kč specifikované jako kauce na nájem a případné škody. Na faktuře je uvedeno, že částka byla uhrazena hotově 15. 7. 2016.

17. Z originálů pokladních dokladů předložených žalovaným bylo zjištěno, že byl vystaven: -) příjmový pokladní doklad [číslo] vyplněný na počítači, s datem 3. 1. 2017, je v něm vyplněna firma – údaje o žalobkyni, provozovna - hotel [jméno] s uvedením adresy, částka: 17 000 Kč, účel platby: faktura č. [rok], [celé jméno žalovaného], v položce vydal je uvedena [jméno] [příjmení], položka přijal není vyplněna, doklad je oražen razítkem žalobkyně a podepsán. -) příjmový pokladní doklad [číslo] vyplněný na počítači, na kterém je uvedeno datum 13. 1. 2017, je vyplněna firma – údaje o žalobkyni, provozovna - hotel [jméno] s uvedením adresy, jako účel platby je uvedeno faktura č. [rok] [celé jméno žalovaného], pod položkou celkem je uvedeno 615 Kč, vydal [jméno] [příjmení], doklad je podepsán a označen razítkem žalobkyně, položka přijal, není vyplněna. -) příjmový pokladní doklad, jedná se o rukou vyplněný formulář, na kterém je uvedeno datum vystavení dne 23. 2. 2017, přijato od [celé jméno žalovaného] celkem 16 815 Kč, účel nájem kavárna, pod položkou převzal i zaúčtoval je uvedeno jméno [příjmení], u obou položek je uvedeno stejně jako u data vystavení datum 23. 2. 2017, doklad obsahuje podpisy v kolonce podpis pokladníka, pravděpodobně tentýž podpis je připojen k razítku žalobkyně. Pod položkou schválil není uvedeno jméno. K tomuto pokladnímu dokladu je přicvaknuta faktura č. [rok], na které je uvedeno datum splatnosti 28. 2. 2017, je v ní vyfakturována částka 16 815 Kč, z toho 15 000 Kč za pronájem za měsíc únor 2017, zbytek za služby, na faktuře je uvedeno, že ji vystavila [jméno] [příjmení], upravil [příjmení] [příjmení], na faktuře je razítko žalobkyně a podpis vypadající shodně jako podpis na přiloženém příjmovém pokladním dokladu. -) příjmový pokladní doklad [číslo] vyplněný na počítači, firma a provozovna jsou uvedeny shodně jako u předchozích dokladů, datovaný 24. 3. 2017, na dokladu je uvedena částka 16 815 Kč, účel platby: faktura č. [rok], [anonymizována dvě slova]. V položce vydal je uvedeno jméno [příjmení] [příjmení], je připojen podpis. -) příjmový pokladní doklad psaný ručně do předtištěného tiskopisu datovaný dnem 27. 4. 2017, ve kterém je v položce firma otištěno razítko žalobkyně, v položce přijato od uvedeno [jméno] [anonymizována dvě slova] [rok] [anonymizováno], celkem 16 815 Kč, účel pronájem kavárny březen/17, doklad je podepsán u položek schválil a pokladník, přičemž není vypsáno, o které osoby se jedná. Na dokladu je otištěno razítko žalobkyně. Je rukou označen číslem [anonymizováno] a číslem [rok]. K tomuto je připojen výdajový doklad [číslo] týkající se třetí osoby, které byla vydána částka žalovaným a doklad [číslo] vystavený žalovaným dne 27. 4. 2017, na kterém je uvedeno vydáno komu [právnická osoba] a za nájemné kavárna částka 16 815 Kč, doklad: [anonymizováno] [číslo], [anonymizováno] [rok], [anonymizováno]. -) příjmový pokladní doklad, vyplněný ručně do předtištěného tiskopisu, ve kterém je v položce firma otištěno razítko žalobkyně, v položce přijato od uvedeno [jméno] [anonymizována dvě slova] [rok] [anonymizováno], celkem 16 815 Kč, účel pronájem kavárny duben 2017. Doklad je podepsán u položek schválil a pokladník, přičemž není vypsáno, o které osoby se jedná. Doklad je rukou označen č. [anonymizováno] a [rok]. Doklad je přicvaknut k výdajovým dokladům označeným [číslo] doklad [číslo] je doklad o výdaji částky 13 825 Kč [jméno] [příjmení] žalovaným, doklad [číslo] je výdajový doklad firmy žalovaného datovaný dne 27. 4. 2017, u kterého je uvedeno vydáno komu [právnická osoba], účel výdaje za nájemné kavárna částka 16 815 Kč, v dokladu je uvedeno doklad [anonymizováno] [číslo], [anonymizováno] [rok], [anonymizováno].

18. Žalovaná dále předložila faktury, ze kterých soud zjistil: - č. [rok], znějící na částku 16 815 Kč se splatností 31. 3. 2017, ve které je uvedeno, že z toho částka 15 000 Kč je za pronájem prostor za duben 2017, částka k proplacení je uvedeno 16 815 Kč, faktura je orazítkována žalobkyní, je napsáno, že fakturu vystavil [příjmení] [příjmení], upravil [jméno] [příjmení] a na faktuře jsou připojeny dva podpisy. -) č. [rok] k proplacení částky 17 615 Kč, vystavenou dne 15. 12. 2016 se splatností 22. 12. 2016, ve které je uvedeno, že částka 15 000 Kč je za pronájem prostor za leden 2017, 1 815 Kč za služby za leden, oprava výrobníku ledu 800 Kč, částka k proplacení 0 Kč, fakturu vystavil [jméno] [příjmení], upravil [jméno] [příjmení]. Faktura obsahuje razítko žalobkyně a podpis. Originál faktury téhož označení, tj. 2016, kdy jediný rozdíl oproti citované předchozí faktuře, je částka k proplacení, kde je uvedeno 615 Kč a dále je na této faktuře nově připsána položka přehled úhrad, kde je napsáno způsob úhrady hotově 17 000 Kč, datum úhrady 3. 1. 2017. -) č. [rok], která se liší od předchozích dvou faktur pouze v částce proplacení, je na ní uvedeno nula a čas v položce přehledu úhrad, kde je nově připsáno hotově 615 Kč 13. 1. 2017.

19. Z výpisu z účtu žalovaného bylo zjištěno, že dne 15. 6. 2017 odeslal žalobkyni platbu ve výši 16 815 Kč, označenou variabilním symbolem [rok], u které je připsáno nájem kavárna květen.

20. Z dopisu ze dne 24. 5. 2019 a z emailu bylo zjištěno, že žalovaný sdělil žalobkyni, že vůči ní nemá žádný dluh, nesouhlasí se zápočtem, naopak eviduje vůči žalobkyni pohledávku na náhradu nákladů řízení v plné výši.

21. Žalovaný vyslechnut jako účastník řízení vypověděl, že pokud platil nájem v hotovosti, takto byl osobně on, kdo ho šel na recepci hotelu zaplatit. Možná jen jednou na počátku nájemního vztahu za něho platila jiná osoba. Platby v hotovosti předával pracovníkům žalobkyně na recepci. Zná je od vidění, ale není schopen je identifikovat jmény. Když platil v hotovosti, takto fungovalo tak, že přinesl hotovost, zaměstnanec recepce mu vydal příjmový pokladní doklad někdy ve vytištěné podobě, někdy vyplněný na modrém tiskopisu. V jednom případě mu bylo řečeno, že nefunguje tiskárna, jinak neví, proč nebyl doklad vytištěný. Potvrdil, že žalobkyně k jednotlivým platbám vystavovala faktury. Neví, že by se později k témuž nájmu vystavovala faktura jiná. Žalobkyně po něm chtěla kauci, bylo to 15 000 Kč a ty zaplatil v hotovosti. Na dokladu o platbě kauce je napsáno, že je určena na nájem a škodu, nic jiného ke kauci vystaveno nebylo. Žalovaný nevěděl a neví, na jakou škodu to mělo být. Neptal se. Nic zvláštního si ke kauci nesjednávali. Jediná domluva byla, že žalobkyně chtěla zaplatit kauci a on kauci zaplatil. Žalovaný si není vědom, že by v jednom dnu platil žalobkyni více plateb. K námitkám, že doklady měly splňovat podmínky EET, vypověděl, že není expertem na EET. Doklady předával účetní, nekontroloval jejich znění. Účetní ho neupozorňovala, že by s doklady bylo něco v nepořádku. Příkazy k bezhotovostním platbám předával osobně. Někdy platby na nájem platil později, bylo to dohodnuto s majitelem žalobkyně. K pokladním dokladům datovaným dne 27. 4. 2017 vypověděl, že se někdo na recepci musel splést. Nikdy se nestalo, že by v jeden den platil stejnou částku dvakrát. Nepamatuje si, který konkrétní zaměstnanec žalobkyně doklady vyplňoval. Neví, v jakých datech částky dle dokladů placené 27.4.2017 platil. Neví, čí jsou podpisy na dokladech. Myslí si, že číslo v pravém horním rohu dokladů vyplnila jeho účetní. Neví, proč doklady z 27. 4. 2017 vypadají jinak, než doklad z 23. 2. 2017. Neví, proč je na dokladu z 27. 4. 2017 uveden příjemce, který je tam uveden, ale rozhodně peníze předával na recepci on. Příjmové pokladní doklady vyplňoval zaměstnanec recepce, nikdo jiný na recepci nebyl. Žalovaný doklady, ani dataci nekontroloval, dokladům nerozumí. Číslo v pravém horním rohu by mělo být číslo faktury, na kterou bylo placeno. Nedokázal vysvětlit, proč je na dokladech vícero podpisů. Žádný z podpisů, není podpisem jeho účetní. Žalovaný si nevybavuje platbu ze dne 23. 2. 2017. Není schopen říct, zda datum na dokladu je napsáno správně. Doklad vyplňoval pracovník recepce.

22. Jednatel žalobkyně, [jméno] [příjmení], vyslechnut jako účastník řízení vypověděl, že žádný z podpisů na příjmových pokladních dokladech ze dne 27. 4. 2017 ani 23. 2. 2017 není jeho podpisem. Interní směrnice byla taková, že počínaje dnem 1. 12. 2016 tyto typy příjmových pokladních dokladů neměly používány. I před 1. 12. 2016 platilo, že zaměstnanci neměli vydávat při přebírání hotovosti rukou psané pokladní doklady. Příjmový pokladní doklad byl povinen podepsat zaměstnanec recepce, který hotovost přebíral, nikdo jiný. Nikdo jiný jej ani neměl schvalovat. Přijetí hotovosti vyplňoval taky jen jeden člověk, tedy zaměstnanec recepce. Podpis na dokladu ze dne 23. 2. 2017 vypadá jako podpis pana [příjmení]. Podpisy na dokladech ze dne 27. 4. 2017 by mohly být podpisy paní [příjmení]. Kdo podepsal položku schválil, neví. Vypadá to jako napodobenina jeho podpisu, ale popírá, že se jedná o jeho podpis. Vždy k 15. dni vystavili žalovanému fakturu. Na faktuře v dolním rohu byla uvedena částka, která měla být zaplacena. Jakmile byla faktura proplacena, byl vytisknut druhý dokument, který měl stejné číslo jako faktura předchozí, jen v dolním rohu se objevilo k úhradě nula. On osobně platby od žalovaného na nájemném nikdy nepřebíral, aspoň si nevzpomíná. Na kauci se s žalovaným dohodli ústně. Dohodli, že kauce bude ve výši jednoho měsíčního nájemného a bude určena na dlužné nájemné a na škody a bude vrácena po skončení nájmu, pokud bude vše uhrazeno a nebude žádná škoda. V současné době žádná z osob, které tehdy pracovaly na recepci, není zaměstnancem žalobkyně. Pokud jde o otisk razítek na příjmových pokladních dokladech psaných ručně, tak se pravděpodobně jedná o razítka žalobkyně. Kauci 15 000 Kč žalovanému nevrátili. Žalobkyně žalovanému zaslala výzvu k úhradě škody ve výši 144 000 Kč.

23. Svědek [příjmení] [příjmení] vypověděl, že byl hlavním manažerem žalobkyně od února 2017 asi do května 2018, do února 2017 pro žalobkyni nevyvíjel žádnou činnost. Žalovaného znal od vidění, vidíval ho v kavárně, kterou si od hotelu žalovaný pronajímal. Už si nepamatuje, jestli s žalovaným někdy jednal a jestli od něho přijímal hotovost. Pokud někdo žalobkyni platil v hotovosti, musel být vystaven příjmový a výdajový pokladní doklad, na konci měsíce se všechny doklady předkládaly účetní. V hotelu byl hotelový program a platba se zahrnula do systému v pokladně, někdy se ale stávalo, že se vypisovaly růžové výdajové a příjmové pokladní doklady. Svědek si nepamatoval, zda byl proškolován v důsledku zavedení EET. Vedle toho, že zákazníkům byly vydávány z programu tištěné pokladní doklady, tak se i v roce 2017 stávalo, že se používaly formuláře, prodávané v papírnictví, ty se vyplnily, orazítkovaly, podepsaly a až byl čas, vložily se do počítačového programu. V první polovině roku 2017 na recepci ještě pracovala [jméno] [příjmení] nebo [příjmení] a recepční jménem [jméno], nikdo další. [příjmení] [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] nezná, [jméno] [příjmení] pracovala asi pro žalobkyni ještě předtím, než nastoupil on. Svědkovi byly předloženy k nahlédnutí všechny originály dokladů, které soudu předložila žalovaná (a jsou citovány výše). U dokladu datovaného dne 23. 2. 2017 a faktury č. [rok] svědek uvedl, že je podepsal on. Příjmový pokladní doklad vypsal rukou a dvakrát ho podepsal. Má zato, že doklad datovaný dnem 23.2.2017 mu účetní nevrátila. Měli podepsat doklad i v místě razítka žalobkyně, tedy není si jistý, jestli tak postupoval proto, že je zvyklý nebo to tak měli dělat. Tak jak vypadá pokladní doklad ze dne 13. 1. 2017, tak vypadaly pokladní doklady vytištěné ze systému žalobkyně. Podpis na příjmovém pokladním dokladu [číslo] ze dne 24. 3. 2017 je také jeho podpisem. Příjmové pokladní doklady ze dne 27. 4. 2017 nevystavoval, ani nepodepsal, má zato, že by se mohlo jednat o podpisy recepční [jméno]. Nikdy nemusel schvalovat pro jiné zaměstnance finanční operaci. Neví o tom, že by bylo nutné, aby byla finanční operace schvalována. K dokladu ze dne 27. 4. 2017 svědek vypověděl, že mu nepřijde divné, že položka od je vypsána, tak, jak je vypsána, když kavárna byla pod hotelem. Asi je jeho podpis i na faktuře č. [rok], vedlejší podpis je asi podpis pana [příjmení]. Na faktuře jsou asi dva podpisy, protože se asi faktura opravovala. V takovém případě fakturu podepisoval ten, kdo ji opravil.

24. Svědkyně [jméno] [příjmení] vypověděla, že k žalovanému nemá žádný vztah. Byla zaměstnankyní žalobkyně od ledna do března 2017, pracovala jako recepční. Ví, že žalovaný měl od žalobkyně v nájmu kavárnu. S žalovaným nikdy nejednala, možná s ním telefonicky domlouvala schůzku. Že by od žalovaného nebo jeho zaměstnance přebírala peníze, si nepamatuje, nevylučuje, že se tak stalo. Jak by měla postupovat při přebírání hotovosti, nebylo stanoveno. Většinou jim pan [příjmení] řekl, že někdo přijde zaplatit nebo že mají zaplatit, aby nachystali vše potřebné. Na konci dne bylo provedeno zúčtování. Přebírání peněz od někoho jiného než od hotelových hostů zařizoval většinou pan [příjmení]. Žalobkyně měla počítačový program na zpracování plateb. V rámci tohoto programu se vyhotovovaly příjmové, výdajové doklady a faktury, jednou měsíčně se pak vše zpracovávalo pro účetní. Využívaly se i doklady psané ručně, např. když se přebíralo zboží do kuchyně, pizzerie nebo když se dokupovalo papírenské zboží do recepce, apod. Ona sama takové doklady vystavovala, nakládalo se s nimi klasicky, zakládaly se a předkládaly účetní. V době, kdy pracovala pro žalobkyni, ještě EET nebylo. Když bylo svědkyni připomenuto, že EET už platilo, svědkyně vypověděla, že ho nepoužívala. Pokud měla žalobkyně směrnici pro zaměstnance, jak postupovat při EET, tak s ní byla svědkyně seznámena. Po dobu, kdy pracovala u žalobkyně na recepci, ještě na recepci pracoval pan [příjmení], zaučovala jí [jméno] [příjmení], paní [příjmení] ani [příjmení] nikdy neviděla, jméno [jméno] [příjmení] zná, byla to ta druhá paní, která jí zaučovala. Svědkyně vypověděla, že má za to, že podpis na faktuře č. [rok] blíže razítku je podpis pana [příjmení], druhý podpis pana [příjmení]. Podpis na příjmovém pokladním dokladu č. 2017 v kolonce podpis pokladníka je jejím podpisem. Kromě čísla v pravém horním rohu, čísla psaného červeně a podpisu u schválil vše vypisovala svědkyně. Takový doklad předkládala účetní nebo panu [příjmení]. Výdajový doklad, připojený k tomuto dokladu, nevytvářela. Příjmový doklad vyplnila tak, jak jí bylo řečeno, jak by ho měla vyplnit, bylo řečeno, že ho má vyplnit včetně toho, co je uvedeno v položce přijato od. K dokladu uvedla, že se jedná asi o platbu za kavárnu, když to takto vyplnila, nevěděla, čí je podpis pod položkou schválil a ani nevěděla, proč tam byl uveden. K příjmovému pokladnímu dokladu datovaného 27.4.2017 označeného číslem 2017 vypověděla, že i tento vyplňovala ona, opět kromě čísel v pravém horním rohu a podpisu u položky schválil, stejně tak ho podepsala. Určitě vepsala do obou dokladů ty údaje, které odpovídaly skutečnosti, sedí i datum a sedí i to, za co mělo být placeno. Konkrétně si ale na situaci, kdy doklady vyplňovala, nevzpomíná. Žalovaného viděla v hotelu možná třikrát, myslí si, že už by ho nepoznala. Nevzpomíná si, zda v době, kdy pracovala pro žalobkyni, byl ještě někdo jiný, kdo platil nájemné. Nájemné, jak vypověděla, platili hosté. K dokladu [číslo] [datum narozenížalovaného] svědkyně vypověděla, že poznává podpisy pana [příjmení].

25. Svědkyně [jméno] [příjmení] vypověděla, že pro žalobkyni pracovala jako recepční od září 2016 do ledna 2017. Žalovaný je asi osobou, která měla pronajatu kavárnu. Že by s ním přišla do kontaktu a musela s ním jednat, si nepamatuje. Podpisy na dokladech [číslo] na faktuře č. [rok] jsou jejími podpisy. Pokud je uvedeno na faktuře jméno paní [příjmení], tak tu zaučovala, podpis na faktuře č. [rok], na které je uvedeno [jméno] [příjmení] a částka 17 615 Kč je podpis paní [příjmení]. Nepoznává podpis na faktuře [rok]. [příjmení] [příjmení] zaučovala, podpisy u dokladu č. 2017 jsou jeho podpisy. Žádný z dalších dokladů nepodepsala.

26. Svědkyně [jméno] [příjmení] vypověděla, že byla recepční žalobkyně před 5 lety, jméno žalovaného zná, byl nájemcem kavárny žalobkyně, nejednala s ním, nevzpomíná si, že by od něho někdy přijímala hotovost, nepamatuje si, že by od něho měla přijímat kauci.

27. Svědkyně [jméno] [příjmení], dříve [příjmení], vypověděla, že pro žalobkyni pracovala jako recepční od 23. 10. 2016 do 20. 1. 2017. V roce 2016 na recepci pracovala ještě paní [příjmení], v roce 2017 paní [příjmení] a [příjmení], ještě asi pan [příjmení]. Žalovaný si pronajímal od žalobkyně kavárnu. Neví, že by od něho přebírala peníze. Svědkyni byly předloženy originály všech dokladů založených ve spise. Svědkyně k nim vypověděla, že jediný podpis, který poznává je podpis na faktuře č. [rok], jedná se o její podpis.

28. Provedení důkazů k existenci škody bylo s ohledem na právní závěry vyslovené níže nadbytečné. Provedení znaleckého posudku k podpisům na příjmových dokladech 27. dubna 2017 navržené žalovaným vyhodnotil soud jako nadbytečné, když má výpovědí žalovaného a svědkyně [jméno] [příjmení] za prokázáno, že se jedná o její podpis.

29. Podle § 2201 o.z. nájemní smlouvou se pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné.

30. Podle § 1968 o.z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.

31. Podle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

32. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. výše úroků z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o osm procentních bodů.

33. Podle § 553 odst. 1 o.z. o právní jednání nejde, nelze-li pro neurčitost nebo nesrozumitelnost zjistit jeho obsah ani výkladem.

34. Shodným tvrzením účastníků řízení bylo prokázáno, že žalovaný nájemné a platby za služby namísto smlouvou o nájmu dohodnutého třicátého dne v měsíci předem uhradil v případě platby nájemného a služeb za srpen až 10.8.2016, v případě platby nájemného a služeb za září až 16. 9. 2016, v případě platby nájemného a služeb za říjen až 21. 10. 2016, v případě platby nájemného a služeb za listopad až 23. 11. 2016. V souladu s ustanoveními §§ 1968, 1970 ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. vznikl žalobkyni nárok na úroky z prodlení ve výši 8,05 ročně s uvedenými platbami v celkové výši 202,87 Kč.

35. Prosincové platby nájemného a služeb nebyly uhrazeny z kauce, jak tvrdí žalovaný. Bylo prokázáno, mj. i shodným tvrzením účastníků, že žalovaný složil částku 15 000 Kč jako zálohu na nájem a škody. Jestliže platba, ke které je záloha složena, není uhrazena v dohodnuté době, nedochází automaticky k použití zálohy na úhradu opožděné platby (ledaže by uvedené bylo stranami dohodnuto, což nebylo v řízení tvrzeno ani z provedených důkazů zjištěno), ale je třeba projevu vůle věřitele, že zálohu k tomuto účelu použije. Žalovaný existenci takového projevu vůle netvrdí. Tvrzení žalovaného o úhradě prosincové platby zálohou tak nebylo prokázáno.

36. Protože účastníci řízení nedohodli ve smlouvě o nájmu něco jiného, platí pro platby ustanovení § 1933 o.z. ve spojení s § 1932 o.z.

37. Podle § 1933 odst. 1 o.z. je-li dlužník dlužen z několika závazků k plnění stejného druhu a neurčí-li při plnění, na který dluh plní, započte se plnění nejprve na závazek, o jehož splnění věřitel dlužníka již upomenul, jinak na závazek nejméně zajištěný. Při stejné míře zajištění několika závazků se plnění započte nejprve na závazek nejdříve splatný.

38. Podle § 1932 odst. 1 o.z. má-li dlužník plnit na jistinu, úroky a náklady spojené s uplatněním pohledávky, započte se plnění nejprve na náklady již určené, pak na úroky z prodlení, poté na úroky a nakonec na jistinu, ledaže dlužník projeví při plnění jinou vůli.

39. Další platbou po platbě za listopad byla platba částky 17.000 Kč dne 3.1.2017 (zjištěno shodným tvrzením účastníků a z příjmového pokladního dokladu). Z příjmového pokladního dokladu soud zjistil, že platba byla žalovaným určená k úhradě faktury č. [rok]. Následuje platba v částce 615 Kč žalovaným určená k doplatku faktury č. [rok]. Byť neměla žalobkyně dosud uhrazenu prosincovou platbu nájemného, nebyla oprávněna stanovit, že uvedenou platbou byly uhrazeny prosincové nájemné a služby, když žalovaný určil, na který závazek plní. Dle § 1933 o.z. tak byl dluh z faktury č. [rok] uhrazen platbami z 3. a 13. 1.2017. V souvislosti s prodlením s úhradou této faktury vznikl žalobkyni dle dohodnuté splatnosti ke dni 30. dne předchozího měsíce (čl. 4 smlouvy o nájmu) nárok na úroky z prodlení od 31.12.2016. Protože žalobkyně se žalobou domáhá všech požadovaných úroků z prodlení vždy od prvního dne v měsíci, nemohou být soudem přiznány v širším rozsahu. U platby za leden tak žalobkyně řádně uplatnila a má nárok na zákonné úroky z prodlení z částky 17.000 Kč pouze za dobu od 1. 1. 2017 do do 3.1.2017 a z částky 615 Kč za dobu od 1.1.2017 do 13.1.2017, tj. ve výši 12,90 Kč.

40. Ze strany žalovaného byla další platbou platba částky 16 815 Kč bankovním převodem ze dne 2.2.2017 (shoda tvrzení účastníků řízení). Nebylo tvrzeno ani zjištěno, že by u platby bylo určeno, k úhradě čeho má být použita. Jedinou dosud nezaplacenou a splatnou platbou byla platba nájemného a služeb za prosinec 2016. Ve smyslu § 1933 o.z. tedy došlo dne 2.2.2017 k úhradě právě tohoto dluhu. Je tedy pravdou tvrzení žalobkyně, že jí za dobu od 1.12.2016 do požadovaného 3.1.2017 vznikl nárok na úroky z prodlení ve výši 112,48 Kč.

41. Následovala platba žalovaného dne 23. 2. 2017 ve výši 16 815 Kč. Žalobkyně sice tvrdí, že nájemné a služby za únor byly zaplaceny až 27.2.2017, avšak příjmovým pokladním dokladem a také výslechem svědka [příjmení] má soud za prokázáno tvrzení žalovaného, že částka byla zaplacena už 23.2. 2017. Příjmový pokladní doklad byl vystaven zaměstnancem žalobkyně [příjmení]. [příjmení]. Jediným důkazem o platbě až [číslo] je pokladní kniha. Z té však vyplývá, že platba 23.2 zaznamenána M. [příjmení] byla, byla však stornována [číslo] a znovu zapsána až 27.2.2017 jednatelem žalobkyně, který však vypověděl, že si nevzpomíná, že by od žalovaného jakoukoli platbu přebíral, nadto není tvrzena pokladního dokladu o platbě 27.2.2017. Pouhými záznamy v pokladní knize nelze dospět k závěru, že údaje na pokladním dokladu vystaveném samotnou žalobkyní jsou chybné. U platby za únor tak má žalobkyně nárok na zákonné úroky z prodlení pouze za dobu do 23. 2. 2017 od žalobou požadovaného data 1.2.2017, tj. ve výši 85,20 Kč.

42. U platby nájemného a služeb za březen 2017 se účastníci řízení shodli, že fakticky byla platba uhrazena hotově dne 27. 4. 2017, čemuž odpovídá i příjmový pokladní doklad z téhož dne, u kterého je žalovaným určena platba za březen. Za dobu do 2. 3. 2017 nebyl žalovaný s platbou za březen v prodlení, když splatnost nebyla dohodnuta k poslednímu dni v měsíci, jak tvrdí žalobkyně, ale dle bodu 4 smlouvy o nájmu 15 dnů od vystavení faktury, která měla být vystavena k 15. dni v měsíci. Únor 2017 měl 28 dnů, tj. faktura byla splatná až 2. 3. 2017 a žalovaný byl v prodlení až následující den. U platby za únor má žalobkyně nárok na zákonné úroky z prodlení za dobu od 3. 3. 2017 do žalobou požadovaného data 24. 3. 2017 (soud není oprávněn přiznat žalobkyni úroky ve vyšší výši ani za jinou dobu, než za kterou se jich domáhá), tedy na úroky ve výši požadované žalobou - 79,40 Kč.

43. U platby nájemného a služeb za duben 2017 se účastníci řízení shodli, že fakticky byla platba uhrazena hotově dne 24. 3. 2017, čemuž odpovídá i příjmový pokladní doklad z téhož dne, u kterého je žalovaným určena platba za fakturu č. [rok], tzn. za duben 2017. Protože nájemné a služby za duben 2017 byly dle čl. 4 smlouvy splatné do 30. 3. 2017, zaplatil žalovaný včas a žalobkyně u této pohledávky nárok na úroky z prodlení nemá.

44. Žalovanému se podařilo prokázat, že 27. 4. 2017 byla uhrazena i další platba ve výši 16.815 Kč. Žalovaný platbu částky prokázal originálem příjmového pokladu ze dne 27. 4. 2017 s označením účelu pronájem kavárny duben 2017. Výslechem svědkyně [jméno] [příjmení] bylo prokázáno, že vyplnila a podepsala oba příjmové pokladní doklady z 27. 4. 2017 a pokud tak učinila, převzala i částky v dokladech uvedené, byť si konkrétní situaci nepamatuje. Soud nemá důvod považovat svědeckou výpověď svědkyně za nevěrohodnou – v průběhu řízení nevznikl důvod pochybovat o její věrohodnosti, nadto svědkyně nemá vztah k žádnému z účastníků řízení. Oproti tvrzení žalobkyně, vnitřnímu předpisu žalobkyně a zákona o elektronické evidenci tržeb výslechem všech tehdejších zaměstnanců recepce žalobkyně, kteří přejímali ve sporné době pro žalobkyni hotovost, bylo prokázáno, že i v roce 2017 byla přejímána hotovost oproti rukou vyplněnému příjmovému pokladnímu dokladu, což je potvrzováno i příjmovým dokladem z téhož dne s platbou za březen a příjmovým pokladním dokladem ze dne 23. 2. 2017. Skutečnost, že položka„ přijato od“ je vyplněna chybně, nezpochybňuje údaj o platbě žalovaným, když svědkyně [příjmení] shodně chybně vyplnila druhý příjmový poklad s platbou za březen a z její výpovědi a výpovědi svědka [příjmení] lze usuzovat, že se tomu stalo z důvodu, že bylo placeno za nájem ve shodně označeném objektu žalobkyně. Skutečnost, že žalovaný při platbě bankovním převodem 16. 6.2017 označil platbu květnovou fakturou, sama o sobě ani ve spojení s okolnostmi uvedenými v tomto odstavci existenci druhé platby v dubnu 2017 nevyvrací. Byť byla platba určena žalovaným k zaplacení nájemného a služeb za duben 2017, nájemné a služby za duben 2017, jak uvedeno výše, byly zaplaceny již dne 24. 3. 2017. V takovém případě je třeba na platbu pohlížet jako na platbu, která postrádá označení dlužníkem ve smyslu § 1933 o.z., je z ní však patrná vůle dlužníka ve smyslu § 1932 o.z. platit nejprve na jistinu, nikoli úroky z prodlení. Jedinou do té doby nezaplacenou fakturou byla faktura č. [rok] účtující nájemné a služby za květen 2017. To znamená, že nájemné a služby za květen 2017 byly žalovaným uhrazeny dne 27. 4. 2017, žalovaný nebyl s platbou v prodlení a žalobkyni nevznikl nárok na úrok z prodlení ani na smluvní pokutu. Nároky žalobkyně požadované žalobou za prodlení s květnovou platbou, tj. na doplatek smluvní pokuty ve výši 541 Kč, zákonné úroky z prodlení ve výši 2 244,98 Kč a smluvního úroku z prodlení ve výši 495 Kč, jsou nedůvodné a byly zamítnuty.

45. Jestliže nájemce zaplatí pronajímateli nájemné a služby, byť platbu chybně označí jako platbu za fakticky již zaplacený měsíc, a pronajímatel platbu přijme, nejedná se o bezdůvodné obohacení, ale o platbu na nájemné a služby. Jedná se o obdobnou situaci řešenou rozsudkem sp. zn. 31 Cdo 3065/2009 ze dne 16. 1. 2013, ve kterém Nejvyšším soudem ČR uvedl:„ Jestliže věřitel bez zbytečného odkladu poté, kdy mohl při řádném chodu věcí zjistit, že dlužník poukázal peněžité plnění na jeho účet (odlišný od účtu, na který měl dlužník dle dohody plnit), tyto peněžité prostředky dlužníkovi nevrátí, lze zásadně uzavřít, že dlužníkovo plnění na jiný účet akceptoval, v takovém případě zanikne dlužníkův závazek (neplyne-li z uzavřené smlouvy něco jiného) dnem připsání poukázané částky na účet věřitele.“ 46. Žalovaný prokázal, že platbu za červen 2017 zaplatil převodem z účtu ke dni 16. 6. 2017. Byť byla platba určena žalovaným k zaplacení nájemného a služeb za květen 2017, nájemné a služby za květen 2017, jak uvedeno výše, byly zaplaceny již dne 27. 4. 2017. V takovém případě je třeba na platbu pohlížet jako na platbu, která postrádá označení dlužníkem ve smyslu § 1933 o.z., je z ní však patrná vůle dlužníka ve smyslu § 1932 o.z. platit nejprve na jistinu, nikoli úroky z prodlení (právní závěry jsou shodné jako u platby za květen). Jedinou do té doby nezaplacenou fakturou byla faktura č. [rok] účtující nájemné a služby za červen 2017. U platby za červen má žalobkyně nárok na zákonné úroky z prodlení za dobu od požadovaného 1. 6. 2017 do 16. 6. 2017, tedy na úroky z prodlení ve výši 59,30 Kč.

47. Podle § 2048 o.z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.

48. Strany si pro případ prodlení s platbami nájemného sjednaly nárok žalobkyně na smluvní pokuty a úroky z prodlení. Soud ujednání článku 4.7 vyhodnotil jako určité a platné, když je z použitého slovního vyjádření zřejmé, že právo na dohodnuté úroky z prodlení vzniká až od 36 dne prodlení a z čl. 4 ve spojení s článkem 4.1 smlouvy, že smluvní pokuta byla sjednána nejméně ve výši 15.000 Kč (a vyšší není žalobou požadována).

49. Protože se žalovaný s platbami za květen a červen 2017 nedostal do prodlení delšího než 35 dnů (přičemž žalobou jsou požadovány smluvní sankce právě za tato prodlení), není nárok na žalobou požadované smluvní pokuty a dohodnuté úroky z prodlení důvodný.

50. Žalobkyni tak vznikl nárok na úroky z prodlení ve výši 202,87 Kč (prodlení za platby srpen až listopad 2016) + 112,48 Kč (prosinec 2016) + 12,90 Kč (leden 2017) + 85,20 Kč (únor 2017), 79,40 Kč (březen 2017) a 59,30 Kč (červen 2017), tedy v celkové výši 552,15 Kč.

51. Nárok žalobkyně na úroky z prodlení v částce 552,15 Kč zanikl započtením.

52. Podle § 1982 o.z. dluží-li si strany vzájemně plnění stejného druhu, může každá z nich prohlásit vůči druhé straně, že svoji pohledávku započítává proti pohledávce druhé strany. K započtení lze přistoupit, jakmile straně vznikne právo požadovat uspokojení vlastní pohledávky a plnit svůj vlastní dluh. Započtením se obě pohledávky ruší v rozsahu, v jakém se vzájemně kryjí; nekryjí-li se zcela, započte se pohledávka obdobně jako při splnění. Tyto účinky nastávají k okamžiku, kdy se obě pohledávky staly způsobilými k započtení.

53. Žalovaný rozsudkem Okresního soudu v Novém Jičíně č. j. 12 C 244/2017-76 prokázal existenci své pohledávky za žalovaným na platbu ve výši 14 459 Kč. Podáním ze dne 12. 12. 2019 pohledávku započetl vůči žalovaným nárokům. Tímto právním jednáním došlo dle § 1982 o.z. k zániku pohledávky žalobkyně na požadované a zároveň k tomuto datu jako jediné prokázané úroky z prodlení.

54. Žalobkyně tvrdí, že vůči nákladům řízení započetla 24. 5. 2019 svou pohledávku na nájemné a služby za červen 2017 a částečně na smluvní pokuty (v podrobnostech viz bod 3 odůvodnění). Započtení vůči neexitující či zaniklé pohledávce však možné není. K tvrzenému datu započtení už žádná pohledávka na nájemném neexistovala a pohledávky na smluvní pokuty za prodlení s platbami nájemného a služeb za květen a červen nikdy nevznikly (viz odůvodnění výše).

55. Protože k datu vyhlášení rozsudku žalovaný vůči žalobkyni z žalovaných nároků žádný dluh nemá, byla žaloba zamítnuta.

56. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. a § 146 odst. 2 věty prvé o.s.ř. Částečné zastavení zavinila žalobkyně a žalovaný byl ve věci plně úspěšný a má tudíž nárok na úhradu nákladů řízení v plné výši. Náklady žalovaného sestávají z nákladů zastoupení advokátem za 4 úkony právní pomoci z tarifní hodnoty 53 356,7 Kč z odměny po 3 260 Kč (dle § 9 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a. t.”)) za převzetí věci, podání odporu dne 2.6.2019, vyjádření ve věci samé dne 12.12.2019 a účast u jednání před soudem dne 2.6.2020, a za 3 úkony právní pomoci z tarifní hodnoty 50.115,42 Kč (po částečném zastavení řízení dne 9.7.2020) z odměny po 3 140 Kč za účast u jednání před soudem dne 2.9.2020 a 23.11.2020 (za dva úkony, když toto jednání přesáhlo 2 hodiny) a za 7 režijních paušálů za shodné právní úkony po 300 Kč (dle § 13 odst. 1 a.t.). S účastí u jednání vznikly rovněž výdaje za náhradu za ztrátu času cestou k jednáním ve výši 12x10 0 Kč dle § 14 a.t. a cestovné ve výši 3x862 Kč (z [obec] do [obec] a zpět, při délce trasy 126 km, osobním automobilem s průměrnou spotřebou 8,3 l /100 km (poslední položka bodu 27 v technickém průkazu je průměrnou spotřebou), ceně nafty v částce 31,80 Kč a ceně paušálu 4,20 Kč, obojí dle vyhlášky č. 358/2019 Sb.). K nákladům na právní zastoupení patří i 21% DPH z částky 28 346 Kč, tj. ve výši 5 952,7 Kč. Dalším výdajem žalovaného byly zálohy na svědky. Svědečné vzniklo a bude kryto ze záloh v rozsahu 1.179 Kč. Ve zbylém rozsahu soud žalovanému zálohy vrátí.

57. Jako účelně vynaložený náklad nebyla uznána podání ze dne 16.6.2020 a ze dne 5.8.2020, když žalovaný měl možnost navrhovat důkazy a doplňovat tvrzení při úkonech, za které mu byla náhrada přiznána. Bylo sice jeho právem tak učinit i v dalších podáních, avšak tyto nejsou z hlediska ustanovení § 142 o.s.ř. účelné, když věc nebyla natolik právně či skutkově složitá, aby vyžadovala delší než obvyklou přípravu.

58. Lhůta k plnění byla stanovena dle § 160 o.s.ř.