118 C 7/2026

Plný text

Okresní soud ve Vsetíně rozhodl soudkyní JUDr. Pavlínou Malůšovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně , IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalované: Jméno žalované , narozená Anonymizováno bytem Adresa žalované o zaplacení 69 484 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 41 064 Kč, a to v měsíčních splátkách ve výši 1 868 Kč splatných vždy do každého 20. dne v měsíci, počínaje měsícem následujícím po měsíci, v němž nabyde tento rozsudek právní moci.

II. Řízení se zastavuje co do částky ve výši 7 784 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 7 784 Kč od 12. 2. 2026 do zaplacení, částky 124,54 Kč a úroku ve výši 60,07 % ročně z částky 59 534,22 Kč od 12. 2. 2026 do 15. 2. 2026.

III. Žaloba se v rozsahu, v níž se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky 19 542 Kč, dále zákonného úroku z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 60 606 Kč od 12. 2. 2026 do zaplacení, částky 969,70 Kč, úroku ve výši 8,28 % ročně z částky 59 534,22 Kč od 12. 2. 2026 do 15. 2. 2026 a úroku ve výši 11,5 % ročně z částky 59 534,22 Kč od 16. 2. 2026 do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový tento úrok za dobu od 12. 2. 2026 dosáhne částky 215 193,60 Kč, zamítá.

IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobou doručenou soudu dne 2. 3. 2026 se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky 69 484 Kč spolu příslušenstvím. Uváděla, že dne 9. 2. 2025 žalovaná podepsala smlouvu o úvěru č. , hodnota, , na základě které jí byl poskytnut úvěr ve výši 61 000 Kč. K vyplacení úvěru došlo následujícího dne. Žalovaná se zavázala poskytnutý úvěr a úrok za poskytnutí úvěru ve výši nominální úrokové sazby 68,35 % ročně splácet ve 48 měsíčních splátkách po 3 736 Kč. Schopnost žalované řádně hradit úvěr byla ze strany žalobkyně prověřena na základě dokladů a informací získaných od žalované, databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti, jakož i z jiných zdrojů. Žalovaná požádala o bezúplatný odklad splátek z důvodu své pracovní neschopnosti/ukončení pracovního poměru. Žádosti žalované bylo vyhověno. Došlo tak k bezúplatnému odkladu splatnosti původních splátek č. 6, 7 a 8. Po dobu odkladu těchto splátek (od 17. 8. 2025 do 16. 11. 2025) neběžel sjednaný úrok za poskytnutí úvěru. Vzhledem k tomu, že následně žalovaná nehradila úvěr řádně a včas, došlo k zesplatnění celého úvěru, a to k datu 10. 2. 2026. Žalovaná na úvěr uhradila celkem částku 19 936 Kč. Žalobkyně po žalované požadovala původně dlužnou jistinu úvěru v celkové výši 68 390,86 Kč, smluvní pokutu dle bodu 6.5 smlouvy ve výši 0,1 % z dlužné jistiny za každý den prodlení žalované s úhradou jistiny počínaje dnem 12. 2. 2026 do zaplacení (přičemž žalobkyně tuto smluvní pokutu vyčíslila k datu vyhotovení žaloby na částku 1 094,24 Kč), úrok ve výši 68,35 % ročně z částky 59 534,22 Kč od 12. 2. 2026 do 15. 2. 2026 ve výši 434,08 Kč, úrok ve výši 11,5 % ročně z částky 59 534,22 Kč od 16. 2. 2026 do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový tento úrok za dobu od 12. 2. 2026 dosáhne částky 215 193,60 Kč.

2. Žalovaná v podání ze dne 17. 4. 2026 soudu sdělila, že s podanou žalobou nesouhlasí v plném rozsahu a zároveň nesouhlasí, aby bylo ve věci rozhodnuto bez nařízení jednání. Podmínky smlouvy považuje za sporné, namítala nepřiměřenost smluvních podmínek, celkového nastavení úvěru, výši sjednaného navýšení a dalších ujednání, která mají být soudem podrobně přezkoumána. Na předmětnou smlouvu již uhradila 18 735 Kč. Měla za to, že je potřebné zkoumat platnost smlouvy, obsah jednotlivých smluvních ustanovení, způsob uzavření smlouvy i to, zda byly při jejím sjednání splněny všechny zákonné požadavky. Věc se snažila řešit smírně, následně přes finančního arbitra. K finanční situaci uváděla, že současná situace jí neumožňuje uhradit žalovanou částku jednorázově. Její měsíční příjem činí přibližně 42 000 Kč čistého. Z tohoto příjmu hradí běžné životní náklady, tedy nájem/bydlení ve výši 7 500 Kč, energie 1 400 Kč, stravu 2 500 Kč, telefon a další pravidelné výdaje 1 200 Kč, splátky dalších závazků 22 000 Kč a náklady na domácnost/dopravu ve výši 1 200 Kč. Po úhradě těchto nezbytných výdajů jí zbývá částka přibližně 7 000 Kč měsíčně. Z tohoto důvodu je schopna hradit dluh pouze ve splátkách ve výši 500 Kč měsíčně. Dále ke své situaci sdělila, že je svobodná, nikoho nevyživuje. Vlastní nemovitost, byt o velikosti 1+1. Nevlastní cennější majetek, který by bylo možné použít k úhradě dluhu. Vlastní pouze starší osobní automobil, který má hodnotu přibližně 20 000 Kč. Nemá skoro žádné úspory, jelikož se potýká s finančními problémy.

3. Žalobkyně v podání ze dne 20. 4. 2026 uvedla, že řádně zjišťovala úvěruschopnost žalované, jak jí ukládá zákon č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Schopnost žalované řádně hradit úvěr byla žalobkyní prověřena na základě dokladů o příjmech, výpisů z databází NRKI, hodnocení klienta a prohlášení dlužníka. Z dokladů o příjmech vyplynulo, že celkový čistý měsíční příjem žalované činí 42 000 Kč, celkové měsíční náklady pak tvoří částku 19 529 Kč, volné zdroje ke splácení tak činí 21 471 Kč. Žalovaná byla prověřena v různých databázích, včetně u žalobkyně ohledně možné předchozí smlouvy ve stavu žalobního vymáhání. Dle formuláře ohledně hodnocení žalované byla provedena bonita žalované a bylo zjištěno, že volné zdroje ke splácení činí 21 471 Kč, byly zjišťovány i informace týkající se jejího stavu, zaměstnání a vzdělání. Ve formuláři byly výdaje pečlivě zkoumány a je to právě žalovaná, která je povinna uvést jednotlivé výdaje. K paušální určení výdajové stránky by měly zcela postačovat údaje, které poskytuje zákon č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu, kdy § 1 tohoto zákona definuje životní minimum jako částku k zajištění výživy a ostatních základních osobních potřeb, která byla v § 2 stanovena na částku 4 860 Kč. Pokud tedy klient neuvede vyšší částku na výdajové stránce (vyjma splátek úvěrů či nákladů na bydlení, které se do částky životního minima nezapočítávají), je postupováno v souladu se zákonem, je-li stanovena výše výdajů paušální částkou 4 860 Kč. Tato paušální částka byla přímo stanovena zákonem a žalobkyně se tedy nemůže dopustit pochybení, pokud bude vycházet z takto stanovené částky, jako paušální výdajové stránky klienta. Příjem žalované byl ověřen z výpisu z účtu a zároveň tak bylo ověřeno, že žalovaná má stálý příjem. Žalobkyně při hodnocení úvěruschopnosti vychází zejména z údajů uvedených žalovanou, které žalovaná svým podpisem potvrdí v kartě hodnocení klienta. Žalobkyně nemá objektivní možnost ověřit si údaje sdělené žalovanou. Žalobkyně tedy dostála své povinnost vyplývající jí ze zákona o spotřebitelském úvěru, když před poskytnutím úvěru s odbornou péčí posoudila schopnost žalované úvěr splácet, měla k dispozici řadu listin prokazujících její příjem, ohledně výdajů vycházela ze sdělení žalované, ověřila si taktéž z veřejných registrů informaci ohledně jejích případných dalších závazků, příjem žalované měl postačovat k úhradě sjednaných splátek bez výrazného omezení životního standardu žalované. Po zhodnocení výše uvedených dokumentů, v jejich vzájemném souladu, a po porovnání příjmů a výdajů bylo prokázáno, že bylo možno poskytnout úvěr ve sjednané výši, a to i na základě interního skóringu provedeného žalobkyní. Žalovaná uvedla, že její náklady na bydlení činí 7 014 Kč (nájemné a inkaso), žalobkyně však nemá k dispozici doklad o výši nájemného anebo jiné potvrzení o nákladech žalované souvisejících s bydlením. Žalovaná měla v době vzniku předmětné úvěrové smlouvy s žalobkyní uzavřenou další souběžnou úvěrovou smlouvu. Žalovaná uvedla, že měsíční splátka souběžné úvěrové smlouvy činí 7 655 Kč. Žalobkyně k ostatním výdajům žalované nemá další doklady. Žalobkyně spoléhá na prohlášení žalované, kterým se zavazuje přiznat veškeré své příjmy i výdaje, a to pravdivě a bez jakéhokoliv zatajení svých případných dalších závazků. Příjmy žalované převyšovaly její tvrzené výdaje, tedy nelze v tomto případě shledat nemožnost splácet. Žalovaná coby klient je zodpovědná za to, že údaje, které uvede, jsou správné a jedině ona je zodpovědná za to, že pokud uvede úmyslně nesprávné údaje, pak takovému jednání nepřísluší žádná ochrana, ani ochrana soudní. Žalobkyně zjišťovala veškerá objektivní kritéria, která lze doložit, a při sjednávání úvěru postupovala s maximální a řádnou péčí, kterou lze požadovat, a to nad rámec povinností plynoucích ze zákona. Žalované byla známa výše poskytované částky, výše měsíční splátky, počet měsíců, po kterou budou splátky hrazeny, výše úrokové sazby a v také i částka, kterou se celkem žalovaná zavázala vrátit žalobkyni. Žalovaná poskytované finance převzala a na podmínky úvěrové smlouvy přistoupila. Žalobkyně dále sdělila, že žalovaná celkem uhradila 19 936 Kč ve splátkách, jež specifikovala.

4. Žalobkyně vzala podáním ze dne 19. 5. 2026 žalobu částečně zpět, a to v rozsahu:- u nároku č. , hodnota, specifikovaného v bodě I. čl. IV. žalobního návrhu - co do částky ve výši 7 784 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 7 784 Kč od 12. 2. 2026 do zaplacení,- u nároku č. , hodnota, specifikovaného v bodě I. čl. IV. žalobního návrhu - co do částky ve výši 124,54 Kč,- u nároku č. , hodnota, specifikovaného v bodě I. čl. IV. žalobního návrhu - co do úroku ve výši 60,07 % ročně z částky 59 534,22 Kč od 12. 2. 2026 do 15. 2. 2026.Navrhovala, aby soud vydal rozsudek, kterým by uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni částku ve výši 60 606 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 60 606 Kč od 12. 2. 2026 do zaplacení, částku 967,70 Kč a úrok ve výši 8,28 % ročně z částky 59 534,22 Kč od 12. 2. 2026 do 15. 2. 2026, úrok ve výši 11,5 % ročně z částky 59 534,22 Kč od 16. 2. 2026 do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový tento úrok za dobu od 12.02.2026 dosáhne částky 215 193,60 Kč.Žalobkyně dále doplnila, že vzhledem k tomu, že smlouva o úvěru č. , hodnota, byla uzavřena prostřednictvím internetu v podobě produktu A, má všechny důkazy k dispozici pouze v elektronické podobě. Co se týče podpisu smlouvy, smlouva byla uzavřena prostřednictvím prostředků komunikace na dálku, a to konkrétně prostřednictvím e-mailu, do kterého měla povolen vstup výhradně žalovaná. Ověření totožnosti žalované vyplývá především z technického popisu. Žalovaná požádala o poskytnutí spotřebitelského úvěru a komunikovala v této věci s poradcem, a to prostřednictvím telefonu nebo osobně. Při této komunikaci byla povinna poskytnout požadované informace a doklady. Žalované byla na uvedenou e-mailovou adresu zaslána nepodepsaná smluvní dokumentace a další listiny, které se k uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru vážou. Na telefonní číslo, které uvedla je současně zaslána SMS zpráva s potvrzením, že na e-mailovou adresu byly zaslány potřebné dokumenty. Poradce, který zprostředkovává úvěr, pak zadá žádost do systému žalobkyně. Tento systém vygeneruje jedinečný podpisový kód a platební příkaz, na základě kterého je odeslána na uvedený účet klienta částka ve výši 1 Kč. Jako variabilní symbol je pak uveden jedinečný podpisový kód. Pokud je vše v pořádku, je klientovi zaslána další SMS zpráva, kterou má (a to i za pomoci jedinečného podpisového kódu) v odpovědi potvrdit, že souhlasí s parametry úvěru a s podpisem smlouvy a dalších souvisejících dokumentů. Vzhledem k tomu, že se jedná o jedinečný podpisový kód, který byl klientovi zaslán ve formě variabilního symbolu platby ve výši 1 Kč, je zaručeno, že osobou, která dokumentaci takto podepsala, je skutečně klient. Schválení úvěru je oznámeno klientovi oznámením doručeným na jeho e-mailovou adresu. Vzhledem k výše uvedenému, kdy klient musí poskytnout své osobní informace a veškeré tyto informace jsou předem ověřovány, a to včetně účtu i totožnosti klienta, který je prokazován osobním dokladem, má žalobkyně za to, že je dostatečně prokázala, že smlouvu podepsala právě žalovaná. Stejně tak je prokázán i obsah uzavřené smlouvy. Použité prostředky umožňují jednoznačné a prokazatelné zachycení obsahu uzavřené smlouvy a určení jednající osoby. Žalovaná rovněž vystupuje jako majitelka bankovního účtu, když na něj byla zaslána platba ve výši 1 Kč a finanční plnění dle úvěrové smlouvy. Žalobkyně souhlasí s úhradou formou měsíčních splátek v minimální výši 1 868 Kč, a to pod ztrátou výhody splátek.

5. Soud nařídil jednání ve věci na 27. 5. 2026, u něhož účastníci označili za nesporné, že žalobkyně zaslala na účet žalované částku 61 000 Kč a žalovaná na sjednaný závazek dosud zaplatila žalobkyni 19 936 Kč. Mezi účastníky zůstalo sporné zejména řádné zkoumání úvěruschopnosti před uzavřením smlouvy a zda byly sjednané podmínky úvěru v souladu se zákonem.

6. Ve věci byly provedeny následující důkazy, z nichž soud zjistil tyto skutečnosti:- z Návrhu na uzavření smlouvy o úvěru/Smlouvy o úvěru (č.l. 8 – 10), že tato smlouva byla uzavřena dne 9. 2. 2025 mezi žalobkyní a žalovanou, dále že se žalobkyně zavázala poskytnout žalované finanční prostředky ve výši 61 000 Kč, žalovaná se zavázala vrátit celkem 179 328 Kč. Úvěr byl sjednán na 48 měsíců při výši měsíční splátky 3 736 Kč. Zápůjční úroková sazba činila 68,34 % ročně, RPSN pak 94,39 %. Listina upravovala další práva a povinnosti smluvních stran, úročení a splácení úvěru, zesplatnění úvěru a sankce. Smlouva byla podepsána žalovanou prostřednictvím jedinečného číselného kódu , Anonymizováno, .- z Předsmluvního formuláře (č.l. 11 – 14), že jako poskytovatel úvěru je označena žalobkyně a jako klient pak žalovaná. Listina obsahuje údaje o poskytovateli úvěru, popis základních vlastností spotřebitelského úvěru (tedy celkovou výši úvěru, podmínky čerpání úvěru, dobu trvání úvěru, splácení, celkovou částku k úhradě), náklady spotřebitelského úvěru (tedy úrokovou sazbu, RPSN, související náklady, náklady v případě opožděných plateb), důležité právní aspekty (tedy právo na odstoupení od smlouvy, vyhledávání v databázi) a dodatečné informace, které mají být poskytnuty v případě uvádění finančních služeb na trh na dálku.- z Prohlášení klienta (č.l. 15 – 16) ze dne 9. 2. 2025, že tento dokument byl podepsán žalovanou prostřednictvím jedinečného kódu, kde mimo jiné prohlásila, že si je vědoma výše úroků za úvěr a považuje ji za přiměřenou, když se jedná o úvěr od nebankovního subjektu, nemá žádné splatné dluhy vůči jakékoli třetí osobě či státu, nenachází se v úpadku nebo ve stavu hrozícího úpadku, nebyl proti její osobě podán insolvenční návrh, ani v posledních třech letech nebyl zamítnut insolvenční návrh proti její osobě pro nedostatek majetku, veškeré údaje, které z její strany budou uvedeny ve smlouvě, jakož i veškeré informace, které v souvislosti s touto smlouvou poskytla či poskytne, jsou pravdivé a úplné, smlouvu neuzavírá v tísni, stavu nezkušenosti, rozumové slabosti, rozrušení nebo lehkomyslnosti a je schopna úvěr řádně a včas splácet.- z listiny Vybrané pohyby na účtu (č.l. 17) vedeného u , Anonymizováno, , že tato listina obsahuje soupis mezd žalované za období 10. 10. 2024 až 13. 1. 2025 (30 489 Kč, 38 145 Kč, 54 276 Kč a 35 955 Kč).- z Dokladu o vyplacení úvěru – otisk dat z elektronického výpisu při pohybu na účtu (č.l. 18), že na účet č. , č. účtu, byla dne 10. 2. 2025 zaúčtována částka 61 000 Kč.- z Oznámení o schválení úvěru ke Smlouvě o úvěru č. , hodnota, (č.l. 19), že žalobkyně akceptovala návrh žalované na uzavření smlouvy o úvěru. Žalované byly rovněž oznámeny základní parametry smlouvy o úvěru.- z Výpisu z nebankovního registru klientských informací (č.l. 20), že zde byl proveden skóring žalované. Žalovaná měla 9 žádostí u finančních institucí odlišných od žalobkyně (živá, odvolaná klientem a zamítnutá). Součet celkové zbývající částky kreditních karet, celkového čerpání úvěrového rámce nesplátkových operací a celkové zbývající částky splátkových operací činil 2 854 687 Kč.- z listiny Základní informace o klientovi (č.l. 21), že tato listina obsahuje číslo smlouvy o úvěru, kontaktní údaje žalované, data žádosti, podpisu smlouvy a vyplacení úvěru.- z listiny Důkaz o odeslání 1 Kč (č.l. 21v), že žalobkyně zaslala 1 Kč na účet žalované na smlouvu č. , hodnota, , a to dne 9. 2. 2025. Variabilní symbol činil , Anonymizováno, .- z listiny Zaslaná SMS (informace o vyplacení) (č.l. 22), že žalobkyně sdělila žalované, že jí byla na bankovní účet zaslána 1 Kč a kdy variabilní symbol má být použit jako podpisový kód pro odpovědní SMS pro podpis jednotlivých dokumentů.- z listiny Důkaz o přijaté SMS (pro vyplacení) (č.l. 22v), že dne 9. 2. 2025 byla doručena potvrzovací SMS pro vyplacení úvěru (s uvedením VS , var. symbol, ).- z Karty klienta (č.l. 23 - 24), že smluvní odměna úvěru činí 118 328 Kč při poskytnuté jistině 61 000 Kč. Na úvěr žalovaná uhradila celkem částku 19 936 Kč (kdy jsou zde uvedeny jednotlivé a datované výše úhrad žalovanou). Dále jsou zde uvedeny kontaktní údaje žalované a zaměstnavatel (, právnická osoba, , Anonymizováno, se sídlem ve , adresa, ). Aktuální dluh po splatnosti činí 68 390,86 Kč. Ze Splátkového kalendáře jsou pak patrny data splatnosti jednotlivých splátek, včetně rozpisu splátky (úrok a jistina).- z listiny Hodnocení klienta (č.l. 25), že tato listina obsahuje základní parametry úvěru, následuje analýza bonity žalované (pravidelný měsíční příjem žalované dosahuje částky 42 000 Kč, tento příjem má ze zaměstnání, jiné příjmy nemá, výdaje jsou tvořeny částkou životního minima 4 860 Kč, splátky u žalobkyně činí 7 655 Kč, za bydlení žalovaná hradí 7 014 Kč, celkem tedy výdaje činí 19 529 Kč, rezerva pak 1 000 Kč), doplňující údaje (o zaměstnání žalované – u společnosti , právnická osoba, , kde nastoupila dne 15. 7. 2022, pracovní poměr má na dobu neurčitou, výpovědní lhůta jí neběží, o jejím stavu – svobodná, bydlení – ve vlastním) a analýza celkové schopnosti splácet (volné zdroje činí 21 471 Kč). Listina je podepsána žalovanou jedinečným kódem.- z listiny Podpis na dálku (č.l. 26), že upravuje popis systémového řešení podpisu klienta u smluv o spotřebitelském úvěru uzavíraných na dálku, kdy je smlouva podepsána desetimístným náhodně vygenerovaným číselným kódem. Klient pak podepisuje smluvní dokumenty pomocí odpovědní SMS.- z Dodatku č. 1 k Návrhu Smlouvy o úvěru (č.l. 27 – 28), že tento dodatek byl uzavřen mezi žalovanou a žalobkyní dne 9. 2. 2025 a že tímto dodatkem byla změněna některá ustanovení smlouvy o úvěru. Listina je podepsána žalovanou jedinečným kódem.- z Oznámení (č.l. 29) ze dne 10. 2. 2026, že žalobkyně tímto dopisem zesplatnila úvěr pro prodlení žalované s úhradou splátky. Zároveň byla žalovaná vyzvána k okamžitému zaplacení dlužné částky 68 390 Kč do 10 dnů od data odeslání oznámení.- z Dodejky (č.l. 30), že žalovaná si převzala zásilku od žalobkyně dne 25. 2. 2025.- z Úplného výpisu ze seznamu regulovaných a registrovaných subjektů finančního trhu (č.l. 31), že žalobkyně má povolenou činnost Poskytování spotřebitelského úvěru jiného než na bydlení, a to od 11. 5. 2018.- z fotokopie občanského průkazu žalované (č.l. 32 – 33), že žalobkyně ověřovala totožnost žalované.- z Žádosti o úpravu splátkového kalendáře (č.l. 34) ze dne 5. 9. 2025, že žalovaná žádala o odklad obou úvěrů u žalobkyně, a to z důvodu finančních problémů, nečekaných výdajů a nemoci. Doložit měla pracovní neschopenku.- z Upraveného splátkového kalendáře (po provedeném odkladu splátek) ke Smlouvě č. , hodnota, (č.l. 35), že byl proveden odklad splátek č. 6 – 8, kdy neběžel sjednaný úrok za poskytnutí úvěru. Výše roční procentní sazby úvěru pak činila 73,75 %.- z dopisu žalobkyně (č.l. 36) ze dne 8. 9. 2025, že tato oznamovala žalované odklad splátek, v příloze měl být zaslán nový splátkový kalendář.- z Předžalobní výzvy (č.l. 37) ze dne 20. 2. 2026 a podacího archu pošty (č.l. 38), že žalovaná byla vyzvána k úhradě dlužné částky a rovněž byla upozorněna na možné soudní řízení. Zaslání této výzvy bylo doloženo podacím archem pošty.- z Oznámení o zahájení řízení (č.l. 47), že žalovaná přes , právnická osoba, podala návrh na zahájení řízení u , Anonymizováno, a , Anonymizováno, zahájil řízení ke dni 15. 10. 2025.- z listiny Vybrané pohyby na účtu (č.l. 48), že jsou zde evidovány platby žalované žalobkyni na předmětný úvěr za období od 1. 1. 2024 do 30. 9. 2025. Platby jsou označeny číslem smlouvy.- z přehledu k datové zprávě (č.l. 49), že žalovaná prostřednictvím , právnická osoba, zaslala žalobkyni Žádost o smír, a to dne 21. 9. 2025. Téhož dne byla datová zpráva dodána do datové schránky žalobkyně.- z Žádosti o mimosoudní narovnání/návrh smíru (č.l. 56 – 57) ze dne 21. 9. 2025, že žalovaná prostřednictvím , právnická osoba, namítala nesprávnost uplatněného dluhu ze spotřebitelské smlouvy s odkazem na ustanovení zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru a na dobré mravy. Konkrétně namítala sjednanou úrokovou sazbu jako lichvářskou, vysoké RPSN, trojnásobné přeplacení zapůjčené částky, zneužití slabší strany s odkazem na § 1813 o. z., nedoložené/neprokazatelné posouzení úvěruschopnosti žalované. Žalobkyně byla vyzvána k uznání neplatnosti smlouvy o úvěru a k uzavření dohody o splátkovém kalendáři zbývající jistiny.- z Výpisu z účtu žalované (č.l. 59 – 68), že za březen 2026 činil počáteční zůstatek na účtu žalované částku 16 628,19 Kč, konečný pak 7 874,25 Kč. Žalovaná dosahovala mzdy ve výši 38 761 Kč, je zde dále evidován trvalý příkaz za internet , Anonymizováno, ve výši 321,23 Kč a 150 Kč, odchozí platby za úvěr , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , za elektřinu 1 000 Kč, plyn 450 Kč, životní pojištění 1 670 Kč, splátka hypotéky 3 119 Kč a 156 Kč. Za měsíc leden 2026 činil počáteční zůstatek na účtu žalované částku 39 092,32 Kč, konečný pak 35 054,06 Kč, je evidována mzda ve výši 41 802 Kč, trvalý příkaz za internet , Anonymizováno, ve výši 321,23 Kč, pojištění , adresa, 310 Kč, odchozí platby za úvěr , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , za elektřinu 1 000 Kč, plyn 450 Kč, životní pojištění 1 670 Kč, pojištění bytu 2 900 Kč, splátka hypotéky 3 119 Kč a 156 Kč. Za měsíc únor 2026 činil počáteční zůstatek na účtu žalované částku 35 054,06 Kč, konečný pak 16 628,19 Kč, je evidována mzda ve výši 43 986 Kč, trvalý příkaz za internet , Anonymizováno, ve výši 321,23 Kč, odchozí platby za úvěr , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , za elektřinu 1 000 Kč, plyn 450 Kč, životní pojištění 1 670 Kč, splátka hypotéky 3 119 Kč a 156 Kč.- z Potvrzení zaměstnavatele (č.l. 69), že žalovaná za leden 2026 pobírala čistou mzdu ve výši 44 488 Kč, za únor 2026 pak 39 430 Kč a za březen 2026 částku 43 721 Kč, průměrně 42 546 Kč čistého.- z Prohlášení o politické exponovanosti (č.l. 83) ze dne 9. 2. 2025, že žalovaná nebyla k datu učinění prohlášení politicky exponovanou osobou.

7. Po právní stránce posoudil soud projednávanou věc podle následujících zákonných ustanovení.

8. Podle § 86 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru) poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

9. Podle § 75 zákona o spotřebitelském úvěru je poskytovatel a zprostředkovatel povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí. Podle § 76 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel jedná čestně, transparentně a zohledňuje práva a zájmy spotřebitele.

10. Co se rozumí odbornou péčí, stanoví § 2 odst. 1 písm. p) zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele tak, že jde o takovou úroveň zvláštních dovedností a péče, kterou lze od podnikatele ve vztahu ke spotřebiteli rozumně očekávat a která odpovídá poctivým obchodním praktikám nebo obecným zásadám dobré víry v oblasti jeho činnosti.

11. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Podle odst. 2 je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům. Podle odst. 3 změní-li se možnosti spotřebitele, může soud na návrh některé ze smluvních stran sjednanou dobu nebo dobu určenou rozhodnutím změnit.

12. Podle § 78 zákona o spotřebitelském úvěru je poskytovatel a zprostředkovatel při poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru povinen uchovávat dokumenty nebo jiné záznamy týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele, po dobu nejméně 5 let ode dne, kdy zanikl právní vztah, nebo došlo k jednání, na jehož základě tyto dokumenty nebo záznamy vznikly.

13. Podle § 588 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

14. Podle § 1796 o. z. je neplatná smlouva, při jejímž uzavírání někdo zneužije tísně, nezkušenosti, rozumové slabosti, rozrušení nebo lehkomyslnosti druhé strany a dá sobě nebo jinému slíbit či poskytnout plnění, jehož majetková hodnota je k vzájemnému plnění v hrubém nepoměru.

15. Podle § 2991 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Dle odstavce 2 se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

16. Soud se v dané souvislosti nejprve zabýval otázkou platnosti úvěrové smlouvy, a to z hlediska posouzení úvěruschopnosti, jakožto zákonné předsmluvní povinnosti žalobkyně.

17. Žalobkyně ohledně posuzování úvěruschopnosti uvedla, že řádně zjišťovala úvěruschopnost žalované, jak jí ukládá zákon o spotřebitelském úvěru. Schopnost žalované řádně hradit úvěr byla žalobkyní prověřena na základě dokladů o příjmech, výpisů z databází NRKI, hodnocení klienta a prohlášení dlužníka. Z dokladů o příjmech vyplynulo, že celkový čistý měsíční příjem žalované činí 42 000 Kč, celkové měsíční náklady pak tvoří částku 19 529 Kč, volné zdroje ke splácení činí 21 471 Kč. Žalovaná byla prověřena v různých databázích, včetně u žalobkyně ohledně možné předchozí smlouvy ve stavu žalobního vymáhání. Příjem žalované byl ověřen z výpisu z účtu a zároveň tak bylo ověřeno, že žalovaná má stálý příjem. Žalobkyně při hodnocení úvěruschopnosti vychází zejména z údajů uvedených žalovanou, které žalovaná svým podpisem potvrdila v kartě hodnocení klienta. Žalobkyně nemá objektivní možnost ověřit si údaje sdělené žalovanou. Žalovaná uvedla, že její náklady na bydlení činí 7 014 Kč (nájemné a inkaso), žalobkyně však nemá k dispozici doklad o výši nájemného anebo jiné potvrzení o nákladech žalované souvisejících s bydlením. Žalovaná měla v době vzniku předmětné úvěrové smlouvy s žalobkyní uzavřenou další souběžnou úvěrovou smlouvu (při měsíční splátce 7 655 Kč). Žalobkyně k ostatním výdajům žalované nemá další doklady. Žalobkyně spoléhá na prohlášení žalované, kterým se zavazuje přiznat veškeré své příjmy i výdaje.

18. Primárním chráněným zájmem je zde ochrana spotřebitele před neodpovědným poskytnutím úvěru, které by vedlo k jeho insolvenci se všemi negativními následky, a to jak ekonomickými v podobě ztráty majetku, tak společenskými v podobě společenské stigmatizace. Zákon o spotřebitelském úvěru klade velký důraz na ochranu spotřebitelů před neodpovědným zadlužováním, které je v současnosti závažným společenským problémem, jehož řešení patrně nelze ponechat pouze na odpovědnosti samotných dlužníků. K řešení tohoto problému tak mají věřitelé přispět tím, že budou před uzavřením úvěrových smluv pečlivě zkoumat schopnost spotřebitele úvěr splácet a eliminovat tak možné tendence spotřebitelů zkreslovat své majetkové poměry ve snaze získat spotřebitelský úvěr, bez ohledu na předchozí uvážení o svých schopnostech jej splácet. Jedná se tedy o právní úpravu orientovanou na ochranu spotřebitele, jakožto slabší smluvní strany, která s sebou nese naopak větší zatížení povinnostmi na straně podnikatele - zde poskytovatele spotřebitelského úvěru. Posouzení lze provést s pomocí dokladů o finanční situaci spotřebitele, ale nelze vyloučit možnost, aby poskytovatel úvěru zohlednil případné dříve získané znalosti o finanční situace zájemce o úvěr. Zákon o spotřebitelském úvěru uvádí, že věřitel je povinen prověřit schopnost spotřebitele splácet úvěr s odbornou péčí, což nasvědčuje povinnosti dodržení zvýšené pozornosti při posuzování úvěruschopnosti spotřebitele.

19. Při právním hodnocení věci soud konstatoval, že mezi žalobkyní a žalovanou byla uzavřena smlouva o úvěru dle § 2395 o. z., kterou se žalobkyně zavázala poskytovat žalované peněžní prostředky a žalovaná se zavázala tyto prostředky splácet i s úroky. Současně se tato smlouva řídila i úpravou zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, neboť dle § 2 zákona o spotřebitelském úvěru šlo o odloženou platbu poskytovanou spotřebiteli. V souladu s § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru stíhala žalobkyni jakožto poskytovatele úvěru povinnost před uzavřením smlouvy posoudit úvěruschopnost žalované, zejména porovnáním jejích příjmů a výdajů a způsobu plnění dosavadních dluhů tak, jak to ukládá § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru. Žalobkyně však této povinnosti nedostála, neboť i přes výzvu soudu nedokázala doložit dostatečné zkoumání úvěruschopnosti žalované. Důsledek porušení povinnosti žalobkyně dle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru spočívá v absolutní neplatnosti smlouvy pro rozpor se zákonem dle § 580 odst. 1 o. z. ve spojení s § 588 o. z., k níž soud přihlédl i bez návrhu, také s ohledem na výklad čl. 8 a čl. 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. 4. 2008, obsažený v rozsudku Soudního dvora Evropské unie ze dne 5. 3. 2020 vydaného ve věci C-679/18, tak jak uvedl Nejvyšší soud České republiky v usnesení ze dne 31. 5. 2021 č. j. 29 ICdo 3/2021-55. Dle tohoto výkladu musejí být čl. 8 a 23 citované směrnice vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě obsažené v § 87 zákona o spotřebitelském úvěru, aby byla sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele uplatněna pouze tehdy, pokud spotřebitel tuto neplatnost namítne. Současně je kladen důraz na zamezení nezodpovědnému podnikání v oblasti poskytování úvěrů spotřebitelům bez předchozího posouzení jejich úvěruschopnosti s cílem zabránit zadlužování obyvatel a sankcionovat věřitele za takové jednání, které je v rozporu s unijním právem.

20. Soud tedy dospěl k závěru, že žalobkyně řádně a úplně nedoložila podklady, na základě kterých byla úvěruschopnost žalované zkoumána. Žalobkyně tak zcela rezignovala na ověření zejména výdajové stránky žalované. Žalobkyně tak zřejmě pouze formálně vykázala úvěruschopnost žalované jako spotřebitele, aniž by se blíže jejími poměry zabývala. Poskytovatel úvěru má povinnost vycházet z reálných údajů poskytnutých žalovanou, je třeba, aby vše bylo prokázáno příslušnými listinami. Žalobkyně doložila pouze výpis z účtu žalované pouze ohledně dosahované mzdy (avšak již si třeba nevyžádala pracovní smlouvu, aby si ověřila, zda má žalovaná opravdu pracovní poměr na dobu neurčitou), z výpisu z NRKI vyplývalo, že žalovaná úvěruschopná není, když již dluží částku 2 854 687 Kč. Byť dle tvrzení žalobkyně žalovaná měla být lustrována v různých databázích, byl doložen pouze výpis z NRKI. Žalobkyně tvrdila, že žalovaná je zaměstnána a dosahuje příjmu 42 000 Kč, její výdaje činí 4 860 Kč (životní minimum), náklady na bydlení 7 014 Kč a splátky u žalobkyně na jiný úvěr činí 7 655 Kč, nicméně tyto údaje nijak neprokazovala. Žalobkyně si však mohla dále vyžádat výpis z bankovního účtu žalované, kde by mohla ověřit nejen příjmy žalované, ale i výdaje. Mohla by tak zjistit, zda žalovaná nesplácí například další úvěry u jiných ne/bankovních subjektů, zda hradí nějaká pojištění (životní, povinné ručení, bytu), případně jaké platí částky za energie, potraviny apod. Z výpisu by rovněž zjistila počáteční a konečné zůstatky na účtu žalované, tedy zda má žalovaná nějakou finanční rezervu.

21. Na základě shora uvedeného tak soud dospěl k závěru, že nárok žalobkyně je dán pouze zčásti. Za dané situace soud dovodil, že nebyla řádně prověřena úvěruschopnost žalované z hlediska výdajové stránky, čímž nebylo ani prokázáno, že by žalovaná byla schopna úvěr splatit. Lze tak uzavřít, že žalobkyně před poskytnutím úvěru dostatečně a s odbornou péčí nezkoumala úvěruschopnost žalované po formální i materiální stránce, respektive, že žalobkyně neprokázala, že by byla úvěruschopnost žalované před poskytnutím úvěru dostatečně a s odbornou péčí posouzena na základě nezbytných, spolehlivých informací a dle výsledku takového posouzení musela mít žalobkyně důvodné pochybnosti o schopnosti žalované úvěr splácet.

22. Nad rámec důvodu neplatnosti smlouvy z titulu výše uvedených zákonných ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru soud dovodil absolutní neplatnost úvěrové smlouvy podle § 588 ve spojení s § 1796 o. z. Žalobkyni byl dle smlouvy poskytnut úvěr ve výši 61 000 Kč se smluvním úrokem 68,34 % ročně. Taková výše smluvního úroku se zjevně příčí dobrým mravům. Žalobkyně vystupovala při uzavření smlouvy jako profesionální poskytovatel úvěrů, zatímco žalovaná byla spotřebitelem. Na takový vztah je nutno klást zvýšené požadavky na poctivost, transparentnost a respekt k ochraně slabší smluvní strany. Sjednaný úrok představuje mimořádně vysoké úplatné zatížení spotřebitele. Jde o sazbu zcela excesivní a zjevně neodpovídající obvyklé ceně peněz na trhu ani zvýšené rizikovosti nebankovního úvěrování. Již v relativně krátké době vede k nárůstu dluhu v rozsahu, který je ekonomicky neobhajitelný a pro spotřebitele fakticky neúnosný. Takové ujednání nezakládá spravedlivou rovnováhu práv a povinností stran, ale vytváří hrubě nerovné postavení ve prospěch žalobkyně jako profesionála na úkor žalované jako spotřebitele.

23. Soud přihlédl i k tomu, že judikatura dlouhodobě považuje za rozporné s dobrými mravy takové úroky, které podstatně a zjevně přesahují sazby obvyklé v době a místě sjednání, zejména jsou-li uplatněny vůči spotřebiteli a spojeny s jeho slabším postavením (srov. např. nález Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 3308/16, nález Ústavního soudu sp. zn. III. ÚS 4129/18 a usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 20 Cdo 2841/2018). Závěr o neplatnosti pro rozpor s dobrými mravy vychází z konkrétních okolností dané věci spočívající v nepřiměřené výši sjednaného úroku, v postavení žalobkyně jako profesionálního nebankovního věřitele naproti postavení žalované jako spotřebitele. Za této situace soud uzavírá, že ujednání o odměně za poskytnutí úvěru překročilo meze smluvní volnosti a poctivého obchodního styku natolik, že je nelze právně chránit. Úvěrová smlouva je proto neplatná i pro rozpor s dobrými mravy. K této neplatnosti by soud přihlédl i bez návrhu.

24. Z těchto důvodů soud posoudil nárok žalobkyně z titulu bezdůvodného obohacení podle § 2991 odst. 1 o. z. spočívající v plnění, aniž by tu byl platný závazek, a to ve výši poskytnutých peněžních prostředků 61 000 Kč, od kterých bylo nutno odečíst částku 19 936 Kč, kterou žalovaná na předmětnou pohledávku dosud uhradila. Soud proto žalobě vyhověl co do částky 41 064 Kč. V důsledku absolutní neplatnosti smlouvy pozbyla žalobkyně právo na zaplacení veškerých nároků odvíjejících se od smluvních ujednání (tedy úroků z prodlení od tvrzené splatnosti, úroků z úvěru i smluvní pokuty), a proto byly tyto nároky jako nedůvodné zamítnuty.

25. V souladu s § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. stanovil soud splatnost jistiny dle doby přiměřené možnostem žalovaného, když důsledkem porušení povinnosti posoudit úvěruschopnost žalované je i stanovení povinnosti žalované vrátit jistinu v době přiměřené možnostem spotřebitele, který se doposud neocitl v prodlení s vrácením části jistiny dle § 1960 o. z. a žalobkyni nevzniká nárok na úroky z prodlení. V projednávané věci nebylo mezi účastníky sporu o tom, že doba odpovídající možnostem žalované je adekvátní splátkám po 1 868 Kč vypočtená jako polovina původně sjednané měsíční splátky. Soud tento shodný návrh účastníků akceptoval a má za to, že majetkovým poměrům žalované a spravedlivému uspořádání vztahů odpovídá doba vrácení jistiny ve splátkách po 1 868 Kč měsíčně, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.

26. Soud žalované neuložil povinnost uhradit zbývající jistinu ve splátkách pod ztrátou výhody splátek, jak požadovala žalobkyně, neboť v případě neplatnosti smlouvy podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru se neuplatní obecné úvahy o lhůtě k plnění podle § 160 o. s. ř., nýbrž zvláštní zákonná úprava, podle níž je spotřebitel povinen vrátit poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem. Jak zdůraznil Nejvyšší soud v usnesení ze dne 24. 4. 2024, sp. zn. 33 Cdo 3315/2023, smysl a účel této úpravy je odlišný od procesního povolení splátek; poskytovatel úvěru, který porušil povinnost posoudit úvěruschopnost spotřebitele, musí nést důsledky svého postupu a strpět vrácení jistiny v době odpovídající možnostem spotřebitele, která nemusí odpovídat jeho původnímu očekávání. Proto nelze splácení podmínit sankcí, že při prodlení s některou splátkou se stane splatnou celá zbývající jistina najednou, neboť takový následek zákon v režimu § 87 nestanoví.

27. Podle § 96 odst. 1 o. s. ř. žalobce (navrhovatel) může vzít za řízení zpět návrh na jeho zahájení, a to zčásti nebo zcela.

28. Žalobkyně podala ještě před rozhodnutím ve věci návrh na částečné zpětvzetí žaloby, tomuto bylo vyhověno ve výroku II. rozsudku.

29. Pokud jde o požadované příslušenství, představované zákonným úrokem z prodlení, nemohlo toto být žalobkyni přiznáno podle § 1968 a § 1970 o. z. ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb., v platném znění, které upravuje výši zákonného úroku z prodlení, za jí požadované období, neboť podle rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 20. 4. 2022, sp. zn. 33 Cdo 3675/2021, platí, že splatnost zbývající části jistiny zatím nenastala a tedy nemohl ani vzniknout nárok žalobkyně na zákonné úroky z prodlení, neboť § 87 zákona o spotřebitelském úvěru lze označit za speciální k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení. Žalobkyně má dle tohoto rozhodnutí nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a smluvní pokuty nadto v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté anebo soudem určené), která neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možností dlužníka. Až marným uplynutím této lhůty se může žalovaná jako dlužník dostat do prodlení se splacením dluhu a žalobkyně může požadovat zaplacení úroku z prodlení.

30. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř., podle něhož měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů řízení poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Soud při stanovení poměru úspěchu a neúspěchu účastníků zohlednil i žalobou požadované příslušenství, které kapitalizoval ke dni rozhodnutí soudu (srov. nález Ústavního soudu ze dne 30. 8. 2010, sp. zn. I. ÚS 2717/08). Jelikož byla žalobkyně úspěšná pouze z 55 %, při takto vyrovnaném úspěchu obou stran soud žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů nepřiznal.