12 C 27/2010

Plný text

Okresní soud ve Vsetíně - pobočka ve Valašském Meziříčí rozhodl samosoudkyní JUDr. Alenou Kopeckou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta A sídlem Adresa advokáta A proti žalovaným:

1. Jméno žalované A ., IČO IČO žalované A sídlem Adresa žalované A 2. Jméno žalované B , narozený Datum narození žalované B bytem Adresa žalované B oba zastoupeni advokátem Jméno advokáta B sídlem Adresa advokáta B o zaplacení 744.893 Kč s příslušenstvím I. Žalovaná č. 1 a žalovaný č. 2 jsou povinni zaplatit žalobkyni částku 294.893 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % p.a. z částky 294.893 Kč od 7. 10. 2009 do 31. 12. 2009 a s úrokem z prodlení z částky 294.893 Kč od 1. 1. 2010 do zaplacení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den příslušného kalendářního pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka, zvýšené o sedm procentních bodů, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku s tím, že plněním jednoho z žalovaných zaniká v rozsahu tohoto plnění povinnost druhého žalovaného.II. Žalovaná č. 1 je povinna zaplatit žalobkyni úrok z prodlení ve výši 8,5 % p.a. z částky 294.893 Kč od 1. 10. 2009 do 6. 10. 2009 do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.III. Žaloba, aby žalovaná č. 1 a žalovaný č. 2 byli povinni zaplatit žalobkyni úrok z prodlení ve výši 8,5 % p.a. z částky 294.893 Kč, a to žalovaná č. 1 od 19. 5. 2009 do 30. 9. 2009 a žalovaný č. 2 od 19. 5. 2009 do 6. 10. 2009, se zamítá.IV. Žaloba, aby žalovaná č. 1 a žalovaný č. 2 byli povinni zaplatit žalobkyni částku 450.000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % p.a. z částky 450.000 Kč od 19. 5. 2009 do 31. 12. 2009 a s úrokem z prodlení z částky 450.000 Kč od 1. 1. 2010 do zaplacení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den příslušného kalendářního pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka, zvýšené o sedm procentních bodů s tím, že plněním jednoho z žalovaných zaniká v rozsahu tohoto plnění povinnost druhého žalovaného, se zamítá.V. Žalovaná č. 1 je povinna zaplatit žalobkyni na nákladech řízení částku 58.182,50 Kč k rukám advokáta , Jméno advokáta A, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.VI. Žalovaný č. 2 je povinen zaplatit žalobkyni na nákladech řízení částku 58.182,50 Kč k rukám advokáta , Jméno advokáta A, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.VII. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice na účet Okresního soudu ve , adresa, na nákladech řízení částku 370,20 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.VIII. Žalovaná č. 1 je povinna zaplatit České republice na účet Okresního soudu ve , adresa, na nákladech řízení částku 442,40 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.IX. Žalovaný č. 2 je povinen zaplatit České republice na účet Okresního soudu ve , adresa, na nákladech řízení částku 442,40 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se vůči žalovaným původně domáhala zaplacení částky 858.541 Kč s příslušenstvím. Tvrdí, že žalovaná č. 1 podala šikanózní návrh na zahájení insolvenčního řízení, kterým se domáhala vydání rozhodnutí o úpadku žalobkyně. Tento návrh byl pravomocně zamítnut a žalobkyni vznikl nárok na náhradu škody a jiné újmy, za kterou žalovaný č. 2 ručí jako jednatel žalované č.

1. Žalobkyně tvrdí, že v souvislosti s insolvenčním řízením jí vznikla škoda ve výši 158.541 Kč, kterou představují:A): náklady na konání mimořádné valné hromady ve výši 43.954 Kč, která byla svolána na návrh akcionáře:- náklady na uveřejnění oznámení o konání mimořádné valné hromady v deníku , Anonymizováno, ve výši 16.380 Kč- náklady na uveřejnění oznámení o konání mimořádné valné hromady v Obchodním věstníku ve výši 2.500 Kč- náklady na pořízení výpisu z registru emitenta v , Anonymizováno, ve výši 5.313 Kč- náklady na úhradu nájmu ve výši 2.400 Kč- náklady na občerstvení akcionářů ve výši 372 Kč- interní mzdové náklady zaměstnanců, kteří se účastnili valné hromady ve výši 6.990 Kč- náklady na přípravu a organizování mimořádné valné hromady ve výši 9.999 Kč.B): náklady na mimořádnou účetní závěrku ve výši 65.616 Kč, kterou nechala vyhotovit na základě usnesení soudu k důkazu, že je schopna pohledávky uhradit:- náklady na úpravu ekonomického softwaru ve výši 1.300 Kč- náklady za ověření auditorem ve výši 17.000 Kč- mzdové náklady zaměstnanců ve výši 47.316 Kč.C): dílčí náklady na konání řádné valné hromady dne 19. 6. 2008 ve výši 5.000 Kč (poměrná část nákladů, které byly zaplaceny advokátovi).D): náklady na zpracování mimořádné účetní závěrky ke dni 30. 4. 2009 ve výši 43.971 Kč, kterou na svou obranu vypracovala v rámci odvolacího řízení:- mzdové náklady zaměstnanců ve výši 43.971 Kč.Dále se domáhá zaplacení částky 700.000 Kč, která představuje jinou újmu, která jí vznikla v důsledku podání nedůvodného insolvenčního návrhu. Tato částka je přiměřená za zásah do její dobré pověsti a zmaření podnikatelských záměrů spočívajících: a) ve zvýšení základního kapitálu nepeněžitými vklady jejích akcionářů, b) v provedení odkupu vlastních akcií, c) ve stabilizaci a posílení tržní pozice, d) v provedení obnovy vodovodů pro účely snížení nákladů na dodávku pitné vody a zlepšení konkurenceschopnosti na trhu. V důsledku zahájení insolvenčního řízení došlo k neoprávněnému zásahu do její dobré pověsti a byla vyvolána mylná představa o tom, že žalobkyně je škůdce, který zasahuje do vlastnických práv jiných podnikatelů a svými zásahy způsobil škodu, že hodnota jeho majetku je nízká a není schopen plnit své splatné závazky řádně a včas. Žalobkyně byla nucena upustit od svého záměru zvýšit základní kapitál nepeněžitými vklady měst , adresa, , i když bylo vydáno usnesení o jmenování soudního znalce za účelem ocenění nepeněžitých vkladů. V důsledku zahájení insolvenčního řízení města , adresa, od svého záměru vložit vodovody pro veřejnou potřebu do základního kapitálu žalobkyně dočasně nebo úplně upustila. Žalobkyně požádala o poskytnutí peněžních prostředků , právnická osoba, pro účely financování investičních nákladů na technické zhodnocování majetku. Banka byla připravena částku kolem 50.000.000 Kč poskytnout, ale až po zastavení insolvenčního řízení.

2. Podáním doručeným soudu dne 18. 6. 2021 a opraveným podáním doručeným soudu dne 24. 6. 2021 vzala žalobkyně žalobu zpět co do částky 113.648 Kč s příslušenstvím. Žalovaní s částečným zpětvzetím vyslovili souhlas dne 1. 7. 2021, v rozsahu zpětvzetí soud řízení zastavil podle § 96 odst. 2 o.s.ř. usnesením ze dne 9. 7. 2021 č.j. , Anonymizováno, .

3. Pro úplnost a přehlednost okresní soud uvádí, že částka 113.648 Kč sestává z původně žalovaných částek:- 6.990 Kč (interní mzdové náklady – mzdy zaměstnanců, kteří se podíleli na přípravě a organizování mimořádné valné hromady dne 12. 2. 2009)- 372 Kč (náklady na občerstvení akcionářů přítomných na mimořádné valné hromadě dne 12. 2. 2009)- 9.999 Kč (interní náklady na přípravu a organizování mimořádné valné hromady dne 12. 2. 2009)- 47.316 Kč (interní mzdové náklady – mzdy zaměstnanců, kteří se podíleli na zpracování mimořádné účetní závěrky ke dni 15. 12. 2008)- 5.000 Kč (poměrná část nákladů na konání řádné valné hromady dne 19. 6. 2008)- 43.971 Kč (interní mzdové náklady – mzdy zaměstnanců, kteří se podíleli na zpracování mimořádné účetní závěrky ke dni 30. 4. 2009).

4. Nadále žalobkyně trvá na náhradě nemajetkové újmy ve výši 700.000 Kč s příslušenstvím a na náhradě škody ve výši 44.893 Kč s příslušenstvím, kterou tvoří:- náklady na konání mimořádné valné hromady dne 12. 2. 2009 v celkové výši 26.593 Kč (náklady na uveřejnění oznámení o konání mimořádné valné hromady v deníku , Anonymizováno, ve výši 16.380 Kč, náklady na uveřejnění oznámení o konání mimořádné valné hromady v Obchodním věstníku ve výši 2.500 Kč, náklady na pořízení výpisu z registru emitenta v , Anonymizováno, ve výši 5.313 Kč, náklady na úhradu nájmu ve výši 2.400 Kč)- náklady na mimořádnou účetní závěrku v prosinci 2008 v celkové výši 18.300 Kč (náklady na úpravu ekonomického softwaru ve výši 1.300 Kč, náklady za ověření auditorem ve výši 17.000 Kč).

5. Žalovaní navrhli zamítnout žalobu, vznesli námitku, že žaloba nebyla podána včas, v insolvenčním řízení byla osvědčena tvrzená pohledávka, čímž byly splněny podmínky pro prohlášení úpadku. Jediným a výlučným důvodem pro zamítnutí insolvenčního návrhu bylo poskytnutí ručení za závazky žalobkyně ze strany , Anonymizováno, kraje. Pokud by vznikla nějaká škoda, pak pouze v krátkém časovém úseku, neboť teprve po předložení ručitelského prohlášení by bylo možno hovořit o nedůvodném insolvenčním návrhu (ručitelské prohlášení bylo doručeno dne 29. 7. 2009 v 14.35 hodin a odvolací jednání se jednalo dne 30. 7. 2009 v době od 9.35 do 11.50 hodin).

6. V mezitímním rozsudku ze dne 24. 8. 2011 č.j. , Anonymizováno, se okresní soud vypořádal s námitkou žalovaných, že žaloba nebyla podána včas, rozhodl, že nárok žalobkyně je po právu. Krajský soud sice potvrdil, že žaloba byla podána včas, ale protože se okresní soud nezabýval tím, zda vznikla škoda a zda je mezi jednáním žalovaných a vznikem škody příčinná souvislost, byl rozsudek zrušen usnesením krajského soudu ze dne 25. 6. 2012 a věc byla vrácena k dalšímu řízení. Rozsudkem ze dne 26. 11. 2012 č.j. , Anonymizováno, okresní soud žalobu zamítl s odkazem na usnesení Nejvyššího soudu ze dne 12. 7. 2012 sp. zn. , Anonymizováno, , proti rozhodnutí se žalobkyně odvolala. Usnesením krajského soudu ze dne 25. 7. 2013 bylo přerušeno odvolací řízení do pravomocného rozhodnutí ve věci vedené Okresním soudem ve , adresa, pod sp. zn. , Anonymizováno, a usnesením ze dne 15. 6. 2020 bylo rozhodnuto, že se v řízení pokračuje. Usnesením krajského soudu ze dne 18. 11. 2020 byl zrušen rozsudek okresního soudu a věc vrácena tomuto soudu k dalšímu řízení. Odvolací soud odkázal na své rozhodnutí ze dne 25. 6. 2012, že žaloba byla podána v zákonné lhůtě a že tato námitka žalovaných už byla jednoznačně vyřešena. Setrval na již vysloveném názoru, že na straně žalovaných je dána odpovědnost za škodu či jinou újmu ve smyslu § 147 odst. 2 insolvenčního zákona.

7. Žalobkyně trvala na podané žalobě s odkazem na podání, ve kterém jsou specifikovány jednotlivé nároky (pozn. soudu: čl. 43).

8. Žalovaní nyní tvrdí, že nejen v době podání insolvenčního návrhu, ale i ke dni vydání rozhodnutí o zamítnutí insolvenčního návrhu, existovala pohledávka žalované č. 1 vůči žalobkyni z titulu bezdůvodného obohacení. Žalovaná č. 1 je vlastníkem pozemku p.č. , Anonymizováno, a p.č. , Anonymizováno, , na pozemku p.č. , Anonymizováno, byla umístěna stavba vodojemu, která již byla odstraněna. Oba pozemky byly a jsou oploceny. Tvrzená existující pohledávka ve výši 3.168.055 Kč představuje bezdůvodné obohacení od 10. 8. 2005 do 27. 3. 2007 a splatnost nastala nejpozději dnem následujícím po doručení změny žaloby žalobkyni v rozhodčím řízení. Ve stejné výši 650 Kč za 1 m2 a rok existovala pohledávka z titulu bezdůvodného obohacení za období od 28. 3. 2007 do 20. 2. 2009.

9. V dalším podání žalovaní specifikovali tvrzenou pohledávku z titulu bezdůvodného obohacení za dobu od 10. 8. 2005 do 27. 3. 2007 ve výši 75.011 Kč a od 10. 8. 2005 do 20. 2. 2009 ve výši 162.904 Kč s tím, že výše pohledávky není pro projednávanou věc podstatná. Nad rámec zpochybňují nárok žalobkyně na náhradu škody spočívající v nákladech na konání mimořádné valné hromady, která se nekonala v souvislosti s insolvenčním řízením. Tvrdí, že šlo o vlastní rozhodnutí žalobkyně, která v důsledku insolvenčního řízení nemusela valnou hromadu akcionářů svolat. Pokud už k tomu přistoupila, nemusela si pronajímat velký zasedací sál, ale mohla konat valnou hromadu v prostorách svého sídla. V příčinné souvislosti s insolvenčním návrhem nejsou ani náklady na zpracování mimořádné účetní závěrky, ověření auditorem a úprava účetního softwaru. Z důvodu insolvenčního řízení nebyla žalobkyně povinna zpracovat tuto účetní závěrku, náklady na úpravu softwaru by musela vynaložit stejně, neboť účetní závěrky musí zpracovávat každý rok. Nedůvodný je i požadavek na náhradu újmy na dobré pověsti, neboť existují informace, že žalobkyně nepožívala dobré pověsti ani před podáním insolvenčního návrhu a neměla důvěru svých akcionářů a obchodních partnerů. Žalobkyně si mohla zajistit ručení , Anonymizováno, kraje bezprostředně po podání insolvenčního návrhu, čímž by dosáhla jeho okamžitého zamítnutí a k žádným dopadům insolvenčního řízení by nedošlo.

10. Soud ve věci provedl dokazování, důkazy podle § 132 o.s.ř. hodnotil podle své úvahy jednotlivě a všechny pak v jejich vzájemné souvislosti, pečlivě přihlížel k tomu, co vyšlo v řízení najevo.

11. Ze spisu Okresního soudu ve , adresa, sp. zn. , Anonymizováno, týkající se úschovy rozhodčího nálezu , Anonymizováno, z 10. 1. 2008 a listin prokazujících rozhodčí řízení bylo zjištěno, že společnost , právnická osoba, (žalobkyně) podala dne 16. 7. 2007 návrh na zahájení rozhodčího řízení proti společnosti , Jméno žalobkyně, . (žalovaná) u rozhodce , tituly před jménem, , jméno FO, , ve kterém se domáhala uložení povinnosti zdržet se zásahu do vlastnického práva žalobkyně k pozemku p.č. , Anonymizováno, a pozemku p.č. , Anonymizováno, v k.ú. , adresa, – město. Doložila potvrzení o nabytí vlastnictví v dražbě dobrovolné, která se konala dne 31. 5. 2005. Jednalo se o dražbu pozemku p.č. , Anonymizováno, – zastavěná plocha a nádvoří o výměře 2.583 m2 a pozemku p.č. , Anonymizováno, – ostatní plocha, jiná plocha o výměře 458 m2 s tím, že na pozemku p.č. , Anonymizováno, se nachází stavba zemního vodojemu cizího vlastníka a pozemek p.č. , Anonymizováno, je přístupová plocha k vodojemu. Dne 8. 8. 2007 společnost , právnická osoba, změnila žalobu tak, že se nyní domáhá zaplacení částky ve výši 62.510.878 Kč, a to z titulu bezdůvodného obohacení za užívání pozemků od 10. 8. 2005 do 27. 3. 2007 ve výši 3.168.055 Kč a ve zbývající výši coby ušlý zisk za období od 28. 3. 2007 do 31. 12. 2037. Z předmětného spisu nelze zjistit, kdy byla změna žaloby žalované společnosti , Jméno žalobkyně, . doručena, ale tato se ke změně žaloby vyjádřila podáním ze dne 11. 9. 2007. Rozhodce , tituly před jménem, , jméno FO, rozhodl ve věci rozhodčím nálezem ze dne 10. 1. 2008 č.j. , Anonymizováno, , který nabyl právní moci dne 24. 1. 2008 a kterým zcela vyhověl žalobě o zdržení se zásahu do vlastnického práva, o zaplacení částky 62.510.878 Kč včetně nákladů řízení ve výši 382.313,60 Kč a nákladů rozhodce ve výši 1.001.000 Kč.

12. Ze spisu Krajského soudu v , adresa, sp. zn. , insolvenční spisová značka, bylo zjištěno, že dne 27. 8. 2008 společnost , právnická osoba, jako insolvenční věřitel podala návrh proti společnosti , Jméno žalobkyně, . a odkazuje na rozhodčí nález rozhodce , tituly před jménem, , jméno FO, . Domnívá se, že dlužník je v úpadku a navrhuje úpadek řešit konkurzem. Insolvenční řízení bylo zahájeno vyhláškou ze dne 27. 8. 2008, která byla zveřejněna v insolvenčním rejstříku téhož dne v 12.00 hodin. Společnost , Jméno žalobkyně, . se vyjádřila dne 28. 8. 2008 a dne 2. 9. 2008 a k tomuto podání doložila řádnou účetní závěrku za rok 2007 a mimořádnou účetní závěrku. Dále se vyjádřila dne 17. 9. 2008, 12. 11. 2008 a 11. 12. 2008. Dne 16. 12. 2008 se konalo jednání, u kterého byl dlužník poučen, že nepředložil dostatečné důkazy k prokázání svého tvrzení, že je schopen pohledávku uhradit. Byla mu uložena povinnost předložit soudu mimořádnou účetní závěrku ve lhůtě do 31. 1. 2009. Dlužník ve věci reagoval podáním ze dne 28. 1. 2009, doručeném soudu 29. 1. 2009, a současně předložil mimořádnou účetní závěrku ke dni 15. 12. 2008. Ve spise se nachází vyjádření měst a obcí coby akcionářů společnosti , Jméno žalobkyně, . k insolvenčnímu řízení (město , adresa, , obec , adresa, , obec , adresa, , obec , adresa, , obec , adresa, , obec , adresa, , obec , adresa, , obec , adresa, , obec , adresa, , město , adresa, , obec , adresa, , obec , adresa, , obec , adresa, , obec , adresa, , město , adresa, , obec , adresa, , obec , adresa, , obec , adresa, , obec , adresa, , město , adresa, , město , adresa, ). Text vyjádření je jednotný a uvádí se, že se obec nebo město „stali akcionářem kvůli vlivu na cenu vodného a způsob provozování veřejného vodovodu. Provozování veřejného vodovodu je zajištěno s veškerou odbornou péčí, která se odráží v postupném snižování ztrát vody a především sociálně přijatelné ceně vodného, případně stočného“. Usnesením Krajského soudu v , adresa, ze dne 20. 2. 2009 č.j. , insolvenční spisová značka, byl návrh zamítnut, neboť u pohledávek navrhovatele není doložena existence splatné pohledávky a nebyl osvědčen úpadek dlužníka. K odvolání navrhovatele se společnost , Jméno žalobkyně, . vyjádřila dne 10. 3. 2009, 23. 3. 2009, 20. 5. 2009 (a předložila mimořádnou účetní závěrku ke dni 30. 4. 2009 vypracovanou dne 21. 5. 2009) a 29. 5. 2009. Dne 8. 7. 2009 bylo odvolacímu soudu oznámeno převzetí ručení , Anonymizováno, kraje za všechny dluhy společnosti , Jméno žalobkyně, . a bylo předloženo ručitelské prohlášení ze dne 2. 7. 2009. Vrchní soud v , Anonymizováno, usnesením ze dne 30. 7. 2009 potvrdil usnesení soudu prvního stupně, uvedl, že se ztotožňuje se závěrem, že insolvenční navrhovatel nedoložil existenci své splatné pohledávky vůči dlužníkovi, že neosvědčení pohledávky jiného insolvenčního navrhovatele je bez dalšího důvodem k zamítnutí insolvenčního návrhu, a proto není nutno se zabývat pohledávkami dalších věřitelů, a ani není třeba se zabývat skutečnostmi k osvědčení úpadku dlužníka. Jako novou skutečnost, která nastala po rozhodnutí soudu prvního stupně, označil zaručení se za dluhy dlužníka vyšším územním samosprávným celkem. Rozhodnutí o zamítnutí návrhu na vydání rozhodnutí soudu o úpadku dlužníka nabylo právní moci dne 28. 8. 2009. K dovolání navrhovatele rozhodoval Nejvyšší soud České republiky, který dovolání zamítl dne 17. 2. 2011 usnesením, které nabylo právní moci dne 3. 3. 2011.

13. Z rozsudku Okresního soudu ve , adresa, ze dne 17. 7. 2018 č.j. , Anonymizováno, bylo zjištěno, že byl zrušen rozhodčí nález pod sp.zn. , Anonymizováno, vydaný rozhodcem , tituly před jménem, , jméno FO, ve věci společnosti , právnická osoba, a , Jméno žalobkyně, . Soud vyslovil závěr o neplatnosti rozhodčí doložky, což znamená, že rozhodčí řízení vůbec nemělo proběhnout a rozhodčí nález, který byl jeho výsledkem, bylo třeba zrušit. Okresní soud popsal genezi událostí, které byly předmětem trestního řízení vedeného u Krajského soudu v , adresa, pod sp. zn. , Anonymizováno, . Rozsudek okresního soudu byl potvrzen rozsudkem Krajského soudu v , adresa, ze dne 22. 1. 2020 č.j. , Anonymizováno, se závěrem, že rozhodčí nález na základě trestného činu rozhodce nemůže obstát, nemůže být způsobilým exekučním titulem, neboť rozhodčí řízení bylo účelově zmanipulováno a vedeno proti úmyslu úpravy rozhodčího řízení. Pokud rozhodčí nález existuje ve formální podobě, jsou dány podmínky pro jeho zrušení z hlediska právní jistoty účastníků. Rozsudek nabyl právní moci dne 27. 4. 2020. Dovolání bylo odmítnuto rozhodnutím Nejvyššího soudu ze dne 24. 2. 2021 č.j. , Anonymizováno, .

14. Z rozsudku Krajského soudu v , adresa, ze dne 19. 10. 2012 č.j. , Anonymizováno, bylo zjištěno, že , právnická osoba, , , jméno FO, , , Jméno žalované B, a , tituly před jménem, , jméno FO, byli uznáni vinnými, a to obžalovaný , právnická osoba, za pomoc k pokusu trestného činu spočívajícího ve zvlášť závažném zločinu podvodu dle § 24 odst. 1 písm. c) k § 21 odst. 1 - § 209 odst. 1, odst. 5 písm. a) trestního zákoníku č. 40/2009 Sb., , jméno FO, za pokus trestného činu spočívajícího ve zvlášť závažném zločinu podvodu dle § 21 odst. 1 - § 209 odst. 1, odst. 5 písm. a) trestního zákoníku č. 40/2009 Sb., , Jméno žalované B, za pokus trestného činu spočívajícího ve zvlášť závažném zločinu podvodu dle § 21 odst. 1 - § 209 odst. 1, odst. 5 písm. a) trestního zákoníku č. 40/2009 Sb. a , tituly před jménem, , jméno FO, za pokus trestného činu spočívajícího ve zvlášť závažném zločinu podvodu dle § 21 odst. 1 - § 209 odst. 1, odst. 5 písm. a) trestního zákoníku č. 40/2009 Sb. Je popsána situace, kdy dne 31. 5. 2005 společnost , právnická osoba, ve spekulativním úmyslu výrazného zisku z pronájmu získala ve veřejné dražbě mimo jiné pozemky v katastrálním území , adresa, – město, na nichž je situována stavba vodohospodářského zařízení ve vlastnictví společnosti , Jméno žalobkyně, . Nejenom ve vztahu ke společnosti , Jméno žalobkyně, . zde byl úmysl docílit neoprávněného získání většího objemu finančních prostředků, byl realizován vytvořený model jednání, zdánlivě zákonných právních úkonů, a zinscenováno rozhodčí řízení, ve kterém byla dne 16. 7. 2007 podána žaloba o uložení povinnosti zdržet se zásahů do vlastnických práv a dne 8. 8. 2007 došlo ke změně žaloby a bylo žalováno zaplacení částky z titulu náhrady za bezdůvodné obohacení za užívání pozemků a náhrady škody z titulu ušlého zisku. V rozhodčím řízení rozhodce dne 10. 1. 2008 vyhotovil písemnost označenou jako rozhodčí nález. Byl tedy vytvořen právní instrument pro realizaci výkonu rozhodnutí, které zavazovalo společnost , Jméno žalobkyně, . k povinnosti zaplatit částku 62.510.878 Kč, dále náklady právního zastoupení a odměnu rozhodci ve výši 1.001.000 Kč. Usnesením Vrchního soudu v , Anonymizováno, ze dne 24. 9. 2013 č.j. , Anonymizováno, byla zamítnuta odvolání, rozsudek Krajského soudu v , adresa, nabyl právní moci dne 24. 9. 2013. Dovolání byla odmítnuta usnesením Nejvyššího soudu ze dne 30. 9. 2014 č.j. , Anonymizováno, . Nejvyšší soud poukázal na to, že „celé skutky obviněných vykazují známky trestné činnosti proti majetku, kdy došlo k úmyslným zásahům do objektu trestného činu, jímž je ochrana majetkových práv. Podstatou posuzované trestní věci bylo úmyslné protiprávní jednání obviněných, která zásadním způsobem vybočovala z rámce civilních vztahů a stala se natolik společensky škodlivými, že na ně bylo nutno reagovat prostředky trestního práva.“15. Ze spisu Okresního soudu v , adresa, sp. zn. , Anonymizováno, bylo zjištěno, že žalobou doručenou soudu dne 11. 4. 2011 bylo zahájeno řízení společností , právnická osoba, (původní žalobkyně) proti žalovanému , Anonymizováno, kraji. V průběhu řízení namísto původní žalobkyně nastoupila společnost , právnická osoba, jako právní nástupce původní žalobkyně a na straně žalované do řízení přistoupila společnost , Jméno žalobkyně, ., vůči které byla žalovaná částka nárokována z titulu bezdůvodného obohacení s konkrétním vymezením: Jednalo se o neoprávněné užívání pozemků p.č. , Anonymizováno, a p.č. , Anonymizováno, v k.ú. , adresa, – město v období od 31. 5. 2005 do 17. 4. 2013. Okresní soud rozsudkem ze dne 21. 9. 2018 č.j. , Anonymizováno, žalobu zamítl, neboť i když je bezdůvodné obohacení v žalovaném období dáno, je zde naprostý rozpor žalovaného nároku s dobrými mravy, kvůli kterému není namístě přiznat mu právní ochranu. Okresní soud podrobně rozebírá již shora uvedené a ve všech citovaných spisech známé události od vydražení předmětných pozemků do vydání rozhodčího nálezu coby exekučního titulu, až po trestní řízení, a to nejen osob shora uvedených, ale také znalce , tituly před jménem, , jméno FO, , , tituly za jménem, , který vypracoval znalecký posudek o ceně nájmu, který se stal později podkladem pro nárok na vydání bezdůvodného obohacení. Okresní soud v rozsáhlém odůvodnění popisuje praktiky odsouzených osob vůči společnosti , Jméno žalobkyně, . s tím, že takové jednání je v rozporu s ustanoveními části první hlavy I. občanského zákoníku se závěrem, že nikdo nemůže těžit z protiprávního stavu, který sám vyvolal, nebo nad kterým má kontrolu. Uzavřel, že všechny závěry se vztahují na celou dobu od 31. 5. 2005 do 16. 5. 2017 (kdy byla stavba vodojemu odstraněna). Rozsudek nabyl právní moci dne 23. 12. 2019. Toto řízení skončilo pravomocným rozsudkem okresního soudu, neboť odvolací řízení bylo zastaveno pro nezaplacení soudního poplatku.

16. Ze spisu Okresního soudu v , adresa, sp. zn. , Anonymizováno, bylo zjištěno, že žalobou doručenou soudu dne 23. 9. 2016 bylo zahájeno řízení žalobkyně , právnická osoba, proti žalované společnosti , Jméno žalobkyně, . o zaplacení částky z titulu užívání pozemků p.č. , Anonymizováno, v k.ú. , adresa, – město bez právního důvodu a předmětem této žaloby je vydání bezdůvodného obohacení za období od 1. 8. 2013 do 31. 8. 2016. Rozsudkem okresního soudu ze dne 31. 5. 2017 č.j. , Anonymizováno, byla žaloba zamítnuta se závěrem, že na pozemku žalobkyně byla stavba ve vlastnictví žalované, ale s odkazem na judikaturu Nejvyššího soudu bylo zdůrazněno, že právo na vydání bezdůvodného obohacení může být odepřeno s odvoláním na ustanovení § 3 odst. 1 obč. zák., podle kterého výkon práv a povinností vyplývajících z občanskoprávních vztahů nesmí bez právního důvodu zasahovat do práv a oprávněných zájmů jiných a nesmí být v rozporu s dobrými mravy. Dále okresní soud uvedl, že obdobně jsou koncipována i ustanovení nového občanského zákoníku, zejména § 6 a § 8. Okresní soud dospěl k závěru, že v projednávané věci jsou dány zcela mimořádné důvody, které odůvodňují odepření práva na vydání bezdůvodného obohacení. Krajský soud v , adresa, rozsudkem ze dne 19. 3. 2018 č.j. , Anonymizováno, potvrdil rozsudek okresního soudu, rozsudek nabyl právní moci dne 12. 4. 2018. Krajský soud se ztotožnil se závěry okresního soudu, rovněž odkázal na judikaturu Nejvyššího soudu (bod 10 citovaného rozsudku) s tím, že s ohledem na konkrétní skutková zjištění je zcela namístě odepřít ochranu právu žalobkyně na požadované bezdůvodné obohacení s ohledem na konkrétní okolnosti případu. Nejvyšší soud usnesením ze dne 16. 1. 2019 č.j. , Anonymizováno, odmítl dovolání.

17. K návrhu žalovaných byli vyslechnuti svědkové , jméno FO, a , jméno FO, . Svědek , jméno FO, je vlastníkem jedné akcie, žalobkyně ho žalovala, že uváděl nepravdivé údaje a že poškodil její dobrou pověst, žaloba byla dle tvrzení svědka zamítnuta. Uvedl, že drobní akcionáři žádali o poskytnutí řady informací, nikdy jim nebylo odpovězeno a na valných hromadách nebylo na jejich dotazy reagováno. Žalobkyně hospodařila se schodkovým rozpočtem, navyšovala cenu pitné vody, nechovala se v souladu s dobrými mravy a nejednala v zájmu občanů. Byly podávány žaloby na neplatnost rozhodnutí valných hromad, podával trestní oznámení a stížnosti, za 10 let jich mohlo být přibližně 100. Svědek popsal svoji nespokojenost s přístupem společnosti k drobným akcionářům, neustále odbíhal od tématu, oklikou odpovídal na otázky, soustředil se na vlastní problematiku, jeho odpovědi byly místy až zmatečné, což je uvedeno v protokolu o výslechu svědka, a jeho postoj k žalobkyni je zřejmý z četných listin, které zasílal do spisu a které jsou založeny i ve správním spisu. Svědek , jméno FO, je vlastníkem jedné akcie, uvedl, že činnost žalobkyně v minulosti nevidí pozitivně, neměla dobré jméno, neví, co by k tomu dodal. Ví se, že došlo k nevhodným převodům mezi společností, jejíž jméno mu vypadlo, a žalobkyní. Zopakoval, že na konkrétní otázky nemůže odpovídat, potvrdil, že je trestně stíhán z politických důvodů. K dotazu žalovaných uvedl, že došlo k nějakým převodům mezi společností , Anonymizováno, a , Anonymizováno, , že na valné hromadě byly problémy, ale neví, jakých právních úkonů se to týkalo. Jako akcionář nebyl spokojen s poskytováním informací o průběhu kauz i o hospodaření, měl negativní vztah k žalobkyni, neboť vázla komunikace, z jeho strany tam byla nedůvěra. Oba svědkové byli velice nepřesvědčiví a z jejich výpovědí soud neučinil žádné závěry pro své rozhodnutí.

18. Soud provedl důkaz listinami, které budou citovány dále, včetně uvedení toho, co soud z té které listiny zjistil a má za prokázané.

19. Z důvodu nadbytečnosti a s ohledem na hospodárnost řízení soud neprovedl důkaz listinami předloženými žalovanou, které se týkají staveb na uvedených pozemcích (neboť stavby nebyly zpochybňovány, ani to, že byly odstraněny), důkazy na CD předloženým žalobkyní (žádost o vysvětlení ze dne 1. 2. 2009, prezenční listina z mimořádné valné hromady konané dne 12. 2. 2009, seznam akcionářů, výroční zprávy včetně účetní závěrky za rok 2003, 2004, 2005, 2007, 2008, 2009, 2010, účetní závěrka za rok 2006, znalecký posudek č. , hodnota, , č. , hodnota, , č. , hodnota, , č. , hodnota, , č. , hodnota, , notářské zápisy NZ , Anonymizováno, , NZ , Anonymizováno, , NZ , Anonymizováno, , NZ , Anonymizováno, , NZ , Anonymizováno, ).

20. Nebyly provedeny důkazy předložené či označené po koncentraci řízení. Žalobkyně předložila výpis společnosti , právnická osoba, z obchodního rejstříku a článek z časopisu , Anonymizováno, . Dále předložila článek z , Anonymizováno, s názvem „, Anonymizováno, “. Toto prohlásil svědek , jméno FO, , za toto prohlášení je trestně stíhán, k čemuž ale soud nepřihlíží, neboť trestní řízení není pravomocně skončeno.

21. Žalovaní předložili řadu listin, kterými hodlali prokázat, že žalobkyně již před zahájením insolvenčního řízení nepožívala dobrou pověst. Tyto listiny, jak uvedli, získali od svědka , jméno FO, , tedy nemohli je použít dříve. Navíc svědek , jméno FO, je akcionář, a tedy měl k takovým listinám přístup, na rozdíl od účastníka řízení. U listin - vybraná část stanov společnosti , Anonymizováno, , roční účetní závěrka za rok 2008 a výroční zpráva roku 2009 - není takové zdůvodnění věrohodné, neboť tyto listiny žalovaní mohli získat z obchodního rejstříku před koncentrací řízení. Listiny – upozornění adresované katastrálnímu úřadu, doplnění informací o podání žaloby na neplatnost usnesení valné hromady ze dne 14. 12. 2014, zápis z řádné valné hromady ze dne 9. 6. 2015, podnět k prošetření adresovaný OSZ , adresa, , stížnost pro nevrácení přeplatku vodného ze dne 3. 6. 2004, přípisy ze dne 12. 5. 2004, 12. 5. 2005 a 12. 9. 2000 adresované městu , adresa, , novinový článek „, Anonymizováno, ?“, rozhodnutí , právnická osoba, ze dne 19. 10. 2005 a ze dne 9. 3. 2007, podnět k prošetření adresovaný OSZ , adresa, , vyrozumění Policie ČR ze dne 10. 7. 2008 a 25. 8. 2006, podnět k prošetření ze dne 30. 4. 2008 - se zase týkají společnosti , právnická osoba, , která není účastníkem tohoto řízení. Spis Krajského soudu v , adresa, sp. zn. , Anonymizováno, se týká řízení mezi žalobkyní a svědkem , jméno FO, , rozsudek Okresního soudu v , adresa, ze dne 13. 2. 2019 č.j. , Anonymizováno, se týká způsobu odměňování schváleného na valné hromadě dne 10. 6. 2010 v období po roce 2010 (po skončení insolvenčního řízení). Bez vztahu k projednávané věci jsou „všechny“ spisy Krajského soudu v , adresa, , které se týkají neplatnosti valných hromad. Pokud žalovaní navrhli výslech dalších svědků , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , , Anonymizováno, a , Anonymizováno, , drobných akcionářů, s tvrzením, že tato jména se dozvěděli ze svědecké výpovědi , jméno FO, , pak i tento důkaz byl navržen opožděně. Jestliže žalovaní řádně a včas navrhli výslech drobných akcionářů , Anonymizováno, a , jméno FO, , se kterým byli v kontaktu, neboť od něho získali předložené listiny, pak jim nic nebránilo, aby navrhli výslech dalších svědků. Navíc ve všech těchto případech se jedná o minoritní akcionáře, jejichž případné tvrzení o vlastní nespokojenosti s postupy a rozhodnutími vedení společnosti by na závěru soudu nic nezměnilo. Podle soudní praxe a judikatury dobrou pověst právnické osoby, která je podnikatelem, je třeba hodnotit zejména podle jejího chování v obchodních vztazích a akcionáři nejsou s žalobkyní v žádném obchodním vztahu.

22. Vzhledem na obsáhlost skutkových zjištění, která plynou z obsahu jednotlivých listin, soud nebude opakovat výše detailně uvedená zjištění plynoucí z jednotlivých důkazů a popíše souhrn toho nejpodstatnějšího, co z výše popsaných skutkových zjištění vyplývá, a poskytne chronologické uspořádání skutkových dějů, na základě kterých zakládá oporu svého rozhodnutí ve věci.

23. Z provedeného dokazování má soud za prokázaný následující skutkový stav. Žalovaná č. 1 je vlastníkem pozemků p.č. , Anonymizováno, a p.č. , Anonymizováno, v k.ú. , adresa, – město na základě příklepu ve veřejné dražbě konané dne 31. 5. 2005. Na pozemku p.č. , Anonymizováno, se k tomuto datu nacházela stavba zemního vodojemu a tato stavba stála na pozemku do 16. 5. 2017, kdy byla odstraněna. Žalovaná č. 1 na základě trestné činnosti osob , právnická osoba, , , jméno FO, , , Jméno žalované B, (tento byl jednatelem žalované č. 1 od 11. 12. 2007 do 26. 9. 2013) a v neposlední řadě i rozhodce , tituly před jménem, , jméno FO, začala po žalobkyni vymáhat milionové částky. Podrobně je trestná činnost popsána v citovaném rozsudku Krajského soudu v , adresa, sp. zn. , Anonymizováno, , na který okresní soud odkazuje a kterým je podle § 135 odst. 1 o.s.ř. vázán. Neoprávněné nároky byly přiznány v rozhodčím řízení vedeném , tituly před jménem, , jméno FO, , který vydal rozhodčí nález, tento byl použit jako exekuční titul a také základ pro podání insolvenčního návrhu, který byl podán u Krajského soudu v , adresa, . Po mnohaletém úsilí byli pravomocně odsouzeni , právnická osoba, , , jméno FO, , , Jméno žalované B, a , tituly před jménem, , jméno FO, a rozhodčí nález byl zrušen. Byl také zamítnut návrh v insolvenčním řízení. Přesto všechno se žalovaná č. 1 v průběhu mnoha dalších let pokusila získat neoprávněný prospěch od žalobkyně, popř. od jejího ručitele , Anonymizováno, kraje. Domáhala se vydání bezdůvodného obohacení v konkrétní výši a za konkrétní období (řízení vedená u Okresního soudu v , adresa, sp. zn. , Anonymizováno, a u Okresního soudu v , adresa, sp. zn. , Anonymizováno, . Mezitím byl zrušen vydaný rozhodčí nález rozhodce , tituly před jménem, , jméno FO, . Bylo prokázáno, že dne 27. 8. 2008 bylo zahájeno insolvenční řízení, které skončilo zamítnutím návrhu usnesením krajského soudu, které bylo potvrzeno v odvolacím řízení Vrchním soudem v Olomouci, a nakonec bylo odmítnuto i dovolání. Proto se žalobkyně vůči žalovaným domáhá náhrady škody a jiné újmy v tomto řízení.

24. Právní hodnocení.

25. Podle § 143 odst. 2 zákona č. 182/2006 Sb. o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon) insolvenční návrh podaný věřitelem insolvenční soud zamítne, jestliže nebylo osvědčeno, že insolvenční navrhovatel a alespoň jedna další osoba má proti dlužníku splatnou pohledávku. Za další osobu se nepovažuje osoba, na kterou byla převedena některá z pohledávek insolvenčního navrhovatele proti dlužníku nebo její část v době 6 měsíců před podáním insolvenčního návrhu nebo po zahájení insolvenčního řízení.

26. Podle § 147 odst. 1 insolvenčního zákona bylo-li řízení o insolvenčním návrhu zastaveno nebo byl-li insolvenční návrh odmítnut vinou insolvenčního navrhovatele, má osoba, které zahájením insolvenčního řízení a opatřeními přijatými v jeho průběhu vznikla škoda nebo jiná újma, právo na náhradu takové škody nebo jiné újmy vůči insolvenčnímu navrhovateli. V pochybnostech se má za to, že insolvenční navrhovatel zavinil zastavení insolvenčního řízení nebo odmítnutí insolvenčního návrhu.

27. Podle § 147 odst. 2 insolvenčního zákona právo na náhradu škody nebo jiné újmy podle odstavce 1 lze uplatnit také tehdy, byl-li insolvenční návrh zamítnut; to neplatí, jestliže insolvenční návrh byl zamítnut proto, že dlužník po jeho podání splnil závazky, které osvědčovaly jeho úpadek, nebo proto, že se s věřiteli dohodl na jiném způsobu plnění těchto závazků, anebo z důvodu uvedeného v § 143 odst. 3.

28. Insolvenční navrhovatel, jehož odpovědnost za škodu nebo jinou újmu vzniklou zahájením insolvenčního řízení a opatřeními přijatými v jeho průběhu je dovozována jen proto, že coby důvod zamítnutí insolvenčního návrhu v insolvenčním řízení vyšlo najevo, že sporné skutečnosti týkající se jeho pohledávky nebude možné osvědčit pouze listinami a provedením věcně (okruhem sporných skutečností) opodstatněných důkazů by insolvenční soud nahrazoval sporné řízení o pohledávce, se této odpovědnosti zprostí, jestliže prokáže, že v době zamítnutí insolvenčního návrhu jeho splatná pohledávka proti dlužníku po právu existovala. Tento závěr vyplývá z rozhodnutí Nejvyššího soudu (veřejnosti přístupné na www.nsoud.cz; např. rozsudek ze dne 5. 10. 2016 sp. zn. 29 Cdo 5745/2015, rozsudek ze dne 30. 7. 2019 sp. zn. 29 Cdo 373/2018, rozsudek ze dne 24. 6. 2015 sp. zn. 29 Cdo 1962/2013 a rozsudek ze dne 12. 7. 2012 sp. zn. KSBR 40 INS 5261/2008), ale i z komentáře k ustanovení § 147 insolvenčního zákona (např. v programu ASPI). V kontextu této judikatury pak krajský soud ve zrušovacím usnesení ze dne 18. 11. 2020 vyslovil pro okresní soud závazný závěr, že na straně žalovaných je dána odpovědnost za škodu či jinou újmu ve smyslu § 147 odst. 2 insolvenčního zákona.

29. S odkazem na všechna shora citovaná rozhodnutí lze v současné době jednoznačně vyslovit závěr, že rozhodčí nález s ohledem na konkrétní okolnosti případu nebyl způsobilý prokázat pohledávku insolvenčního navrhovatele proti dlužníku, a zejména to, že by taková pohledávka po právu existovala. Žalovaní se odpovědnosti za škodu a jinou újmu hodlají zprostit poukazem na svoji pohledávku vůči žalobkyni, která zde byla nejen v době zahájení insolvenčního řízení, ale i v době zamítnutí návrhu. Žalovaní tvrdí, že zde byla pohledávka za žalobkyní z titulu bezdůvodného obohacení, neboť na pozemcích ve vlastnictví žalované č. 1 se nacházely stavby ve vlastnictví žalobkyně (toto bylo mimo jiné učiněno nesporným v řízení vedeném u Okresního soudu v , adresa, sp. zn. , Anonymizováno, – protokol o jednání čl. 127). Je vymezeno konkrétní období od 10. 8. 2005 do 27. 3. 2007, kdy tato pohledávka byla uplatněna v insolvenčním řízení, nicméně bezdůvodné obohacení trvalo i od 28. 3. 2007 do 20. 2. 2009.

30. Okresní soud se v prvé řadě zabýval tím, zda insolvenční navrhovatel měl splatnou pohledávku proti dlužníkovi, která po právu existovala.

31. Podle § 159a odst. 1 o.s.ř. nestanoví-li zákon jinak, je výrok pravomocného rozsudku závazný jen pro účastníky řízení.

32. Podle § 159a odst. 3 o.s.ř. v rozsahu, v jakém je výrok pravomocného rozsudku závazný pro účastníky řízení a popřípadě jiné osoby, je závazný též pro všechny orgány.

33. Podle § 159a odst. 4 o.s.ř. jakmile bylo o věci pravomocně rozhodnuto, nemůže být v rozsahu závaznosti výroku rozsudku pro účastníky a popř. jiné osoby věc projednávána znovu.

34. V řízení vedeném a pravomocně skončeném u Okresního soudu v , adresa, pod sp. zn. , Anonymizováno, žalovaná č. 1 uplatnila vůči žalobkyni svoji pohledávku z titulu bezdůvodného obohacení s tvrzením, že v období od 31. 5. 2005 do 17. 4. 2013 žalobkyně bez právního důvodu užívala pozemky v jejím vlastnictví p.č. , Anonymizováno, a p.č. , Anonymizováno, v k.ú. , adresa, – město tím, že na pozemcích byla umístěna stavba v jejím vlastnictví. V řízení byla její žaloba zcela zamítnuta, přičemž v obsáhlém odůvodnění rozsudku jsou uvedeny důvody zamítnutí tohoto nároku, které byly soudem vztaženy na období od 31. 5. 2005 do 16. 5. 2017. Takto vymezené období zahrnuje i období uvedené žalovanými v tomto řízení, tedy období od 10. 8. 2005 do 20. 2. 2009, ve kterém měla vzniknout tvrzená splatná pohledávka tím, že žalobkyně bez právního důvodu užívala pozemky p.č. , Anonymizováno, a p.č. , Anonymizováno, v k.ú. , adresa, – město. O takto vymezeném nároku už bylo pravomocně rozhodnuto, zamítavý výrok znamená, že soud učinil úsudek, že z určitého skutkového stavu nelze žalobní nárok (požadovaný důsledek) dovodit. Na uvedeném závěru nezmění nic ani to, že během řízení u Okresního soudu v , adresa, pod sp. zn. , Anonymizováno, společnost , právnická osoba, postoupila tvrzenou pohledávku na společnost , právnická osoba, , neboť pravomocný rozsudek je stejně tak jako pro účastníky závazný i pro jejich právní nástupce (např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. 8. 20210, sp. zn. 30 Cdo 4951/2009, veřejnosti přístupné na www.nsoud.cz) a postoupení pohledávky je chápáno jako okolnost významná pro posouzení totožnosti účastníků řízení (např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 16. 6. 2010, sp. zn. 28 Cdo 2198/2010, veřejnosti přístupné na www.nsoud.cz).

35. Insolvenční navrhovatel neměl vůči dlužníkovi pohledávku, která by po právu existovala. Nemůže se tedy zprostit své odpovědnosti za škodu či jinou újmu ve smyslu ustanovení § 147 insolvenčního zákona.

36. Okresní soud se dále zabýval nárokem žalobkyně, která učinila všechna rozhodná skutková tvrzení k jednotlivým nárokům a předložila důkazy ke svému tvrzení.

37. Podle judikatury Nejvyššího soudu (veřejnosti přístupné na www.nsoud.cz) v případech uvedených v § 147 odst. 1 a 2 insolvenčního zákona jde o obecnou občanskoprávní odpovědnost za škodu založenou na presumpci zavinění (rozsudek ze dne 30. 6. 2014, sp. zn. 29 Cdo 4150/2013). Podle rozsudku ze dne 27. 2. 2020, sp. zn. č.j. 29 Cdo 373/2018 se judikatura Nejvyššího soudu ve vztahu k odpovědnosti za škodu způsobenou podáním insolvenčního návrhu a opatřeními přijatými v jeho průběhu ustálila na závěrech uvedených pod body 1) – 6). Pod bodem 5) je uvedeno, že v případech uvedených v § 147 odst. 1 a 2 insolvenčního zákona jde o obecnou občanskoprávní odpovědnost založenou na presumpci zavinění. Pod bodem 6) je uvedeno, že rovněž odpovědnost za jinou (imateriální) újmu je třeba posoudit podle obecné úpravy obsažené v občanském zákoníku.

38. Podle § 3028 odst. 3 o.z. není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. To nebrání ujednání stran, že se tato jejich práva a povinnosti budou řídit tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti.

39. Podle § 420 odst. 1 obč. zák. každý odpovídá za škodu, kterou způsobil porušením právní povinnosti.

40. Podle § 420 odst. 2 obč. zák. škoda je způsobena právnickou osobou, anebo fyzickou osobou, když byla způsobena při jejich činnosti těmi, které k této činnosti použili. Tyto osoby samy za škodu takto způsobenou podle tohoto zákona neodpovídají; jejich odpovědnost podle pracovněprávních předpisů není tím dotčena.

41. Podle § 420 odst. 3 obč. zák. odpovědnosti se zprostí ten, kdo prokáže, že škodu nezavinil.

42. Základním předpokladem odpovědnosti věřitele (insolvenčního navrhovatele) za škodu nebo jinou újmu vzniklou podáním insolvenčního návrhu podle § 147 odst. 1, odst. 2 insolvenčního zákona je rozhodnutí insolvenčního soudu o zastavení insolvenčního řízení, o odmítnutí insolvenčního návrhu nebo o zamítnutí insolvenčního návrhu. Byl-li podán insolvenční návrh, který byl zamítnut, odmítnut nebo insolvenční řízení o takovém návrhu bylo zastaveno, nastupuje v případě splnění dalších předpokladů odpovědnost insolvenčního navrhovatele za škodu či jinou újmu způsobenou insolvenčním řízením či opatřeními přijatými v jeho průběhu.

43. Druhý předpoklad spočívá v tom, že podáním insolvenčního návrhu nebo opatřeními přijatými v průběhu insolvenčního řízení byla dlužníku způsobena újma na jmění (škoda) a/nebo nemajetková újma.

44. Příčinná souvislost pak spočívá v tom, zda újma vznikla insolvenčním návrhem nebo opatřeními přijatými v průběhu insolvenčního řízení.

45. Posledním předpokladem je zavinění, kdy insolvenční navrhovatel odpovídá za škodu či jinou újmu tehdy, jestliže zavinil, že řízení o jeho insolvenčním návrhu bylo zastaveno, insolvenční návrh byl zamítnut nebo odmítnut (s výjimkou stanovenou v § 147 odst. 2 věty za středníkem insolvenčního zákona). Zavinění se přitom presumuje, tudíž je na žalovaném, aby prokázal, že skončení insolvenčního řízení jedním z uvedených způsobů nezavinil.

46. Podle § 442 odst. 1 obč. zák. hradí se skutečná škoda a to, co poškozenému ušlo (ušlý zisk).

47. Podle § 442 odst. 2 obč. zák. škoda se hradí v penězích; požádá-li však o to poškozený a je-li to možné a účelné, hradí se škoda uvedením do předešlého stavu.

48. Škoda se vždy chápe jako újma, která nastala v majetkové sféře poškozeného a je objektivně vyjádřitelná penězi a je tedy napravitelná poskytnutím peněz. Skutečnou škodou se rozumí újma spočívající ve zmenšení majetkového stavu poškozeného. Podle § 147 insolvenčního zákona může dlužník požadovat nejen náhradu škody, ale i jiné újmy.

49. Přes tvrzení a různá vyjádření žalovaných je nesporné, že insolvenční navrhovatel, žalovaná č. 1, zavinil, že insolvenční návrh byl zamítnut, a to s ohledem na všechny okolnosti případu, kdy žalovaná č. 1 zahájila insolvenční řízení na základě tvrzené pohledávky přiznané v zinscenovaném rozhodčím řízení. Exekuční titul byl vydán v souvislosti s trestnou činností rozhodce. Vzhledem k jednání a chování osob spojených s žalovanou č. 1, odsouzených pravomocně v trestním řízení, je nutno přijmout závěr, že od samého počátku zde nebyla pohledávka žalované č. 1 vůči žalobkyni, pro kterou by byla oprávněna zahájit insolvenční řízení, a proto k zamítnutí jejího návrhu došlo její vinou. Žalovaná č. 1 se jakýmkoliv způsobem snažila domoci své tvrzené pohledávky, která však nebyla po právu, a to všemi prostředky, ať už v zahájené exekuci, nebo v zahájeném insolvenčním řízení. Na tomto závěru nemůže ničeho změnit ani skutečnost, že , Anonymizováno, kraj se zaručil za dluhy společnosti , Jméno žalobkyně, . ručitelským prohlášením, pro které „též“ bylo potvrzeno zamítavé usnesení Krajského soudu v , adresa, Krajského soudu v , adresa, ze dne 20. 2. 2009 č.j. KSOS , insolvenční spisová značka, . Žalovaní tvrdili, že toto ručitelské prohlášení bylo jediným důvodem zamítnutí insolvenčního návrhu, ale přehlíží, že Vrchní soud v , Anonymizováno, usnesením ze dne 30. 7. 2009 potvrdil usnesení soudu prvního stupně a uvedl, že „se ztotožňuje se závěrem, že insolvenční navrhovatel nedoložil existenci své splatné pohledávky vůči dlužníkovi, že neosvědčení pohledávky jiného insolvenčního navrhovatele je bez dalšího důvodem k zamítnutí insolvenčního návrhu, a proto není nutno se zabývat pohledávkami dalších věřitelů, a ani není třeba se zabývat skutečnostmi k osvědčení úpadku dlužníka. Jako novou skutečnost, která nastala po rozhodnutí soudu prvního stupně, označil zaručení se za dluhy dlužníka vyšším územním samosprávným celkem.“ Krajský soud v , adresa, ve svém zrušovacím usnesení ze dne 18. 11. 2020 vyslovil pro okresní soud závazný závěr, že na straně žalovaných je dána odpovědnost za škodu či jinou újmu ve smyslu § 147 odst. 2 insolvenčního zákona. Žalovaná č. 1 jako insolvenční navrhovatel odpovídá žalobkyni za škodu způsobenou podáním insolvenčního návrhu a opatřeními přijatými v průběhu insolvenčního řízení.

50. Žalobkyně se z titulu náhrady škody domáhá několika dílčích nároků, domáhá se také náhrady nemajetkové újmy; okresní soud posuzoval ten který nárok samostatně.

51. A) Náhrada nákladů na konání mimořádné valné hromady ve výši 26.593 Kč. Po částečném zpětvzetí se jedná o částku 16.380 Kč (náklady inzerátu v deníku , Anonymizováno, ), částku 2.500 Kč (náklady inzerátu v Obchodním věstníku), částku 5.313 Kč (výpis z registru emitenta , právnická osoba, ), částku 2.400 Kč (pronájem sálu):- ze stanov žalobkyně platných v rozhodném období bylo zjištěno, že v článku 13 bod 2d) je upravena povinnost svolat mimořádnou valnou hromadu, požadují-li to akcionáři uvedení v odstavci 6, což je akcionář nebo akcionáři, kteří mají akcie, jejichž úhrnná jmenovitá hodnota přesahuje 3 % základního kapitálu společnosti.- z žádosti akcionáře , jméno FO, ze dne 7. 1. 2009 bylo zjištěno, že požádal o svolání mimořádné valné hromady za účelem poskytnutí informací o insolvenčním řízení na základě vyhlášky Krajského soudu , adresa, ze dne 27. 8. 2008.- z faktury č. , hodnota, a z faktury č. , hodnota, bylo zjištěno, že byla vyúčtována inzerce (připojené oznámení o konání mimořádné valné hromady) částkou 2.500 Kč v Obchodním věstníku a ve výši 16.380 Kč v deníku , Anonymizováno, .- z faktury č. , hodnota, bylo zjištěno, že byla vyúčtována částka 5.313 Kč za služby střediska cenných papírů.- z faktury č. , Anonymizováno, bylo zjištěno, že byla vyúčtována částka 2.400 Kč za pronájem zasedací místnosti v budově radnice.- z ověřeného zápisu z mimořádné valné hromady bylo zjištěno, že se konala dne 12. 2. 2009 na žádost minoritního akcionáře , tituly před jménem, , jméno FO, , hlavním bodem bylo poskytnutí informací k insolvenčnímu řízení. Přílohou je listina, ve které je uveden počet přítomných akcionářů, prezenční listina a jednací řád, zpráva představenstva k bodu 3. pořadu (informace o insolvenčním řízení).Soud má za prokázané, že je zde příčinná souvislost mezi škodou (náklady na mimořádnou valnou hromadu) a insolvenčním řízením. Mimořádná valná hromada byla svolána podle platných Stanov v souvislosti se zahájením insolvenčního řízení, a to na základě žádosti oprávněného akcionáře, který žádal poskytnout informace o insolvenčním řízení. Není tedy důvodná námitka žalovaných, že náklady na valnou hromadu by žalobkyně vynaložila vždy. Byly přiznány vynaložené náklady, které s touto valnou hromadou souvisí, a to za inzerci ve výši 2.500 Kč a 16.380 Kč, za výpis ze , právnická osoba, ve výši 5.313 Kč a za pronájem místnosti ve výši 2.400 Kč, neboť je jen spekulativním, ničím nepodložené, tvrzení, že se valná hromada mohla konat v sídle společnosti.

52. B) Náhrada nákladů na zpracování mimořádné účetní závěrky ve výši 18.300 Kč. Po částečném zpětvzetí se jedná o částku 1.300 Kč (za úpravu software) a částku 17.000 Kč (za ověření mimořádné účetní závěrky).- z mimořádné účetní závěrky bylo zjištěno, že byla zpracována dne 15. 1. 2009 ke dni 15. 12. 2008, zpráva nezávislého auditora je datována dnem 22. 1. 2009.- z faktury č. , hodnota, bylo zjištěno, že byla vyúčtována částka 1.300 Kč za softwarové služby.- z faktury č. , hodnota, bylo zjištěno, že byla vyúčtována částka 17.000 Kč za poskytnuté služby auditora (je připojena smlouva o dílo s auditorem ze dne 7. 1. 2009, který vystavil předmětnou fakturu).Je zde příčinná souvislost mezi škodou a insolvenčním řízením. Ze spisu Krajského soudu v , adresa, sp. zn. , insolvenční spisová značka, bylo prokázáno, že společnost , Jméno žalobkyně, . byla u soudního jednání před Krajským soudem v , adresa, vyzvána k vypracování a předložení mimořádné účetní závěrky ve lhůtě do 31. 1. 2009. Není tedy důvodná další námitka žalovaných, že náklady na účetní závěrky by žalobkyně vynaložila vždy. Náklady na tuto mimořádnou účetní závěrku byly vynaloženy v souvislosti s insolvenčním řízením a jsou škodou. Byly přiznány náklady na zpracování mimořádné účetní závěrky ve výši 18.300 Kč.

53. C): Náhrada nemajetkové újmy ve výši 700.000 Kč:- ze sdělení , právnická osoba, . ze dne 16. 2. 2009 bylo zjištěno, že je připravena poskytnout žalobkyni úvěr do 50.000.000 Kč za předpokladu mimo jiné pod bodem d) není vedeno insolvenční řízení a pod bodem e) nejsou vedeny soudní spory.- z výpisu z usnesení zastupitelstva , adresa, ze dne 10. 10. 2007 bylo zjištěno, že bylo projednáno vložení majetku do společnosti , Jméno žalobkyně, . a zastupitelstvo schválilo tento úkon.- ze sdělení obce , adresa, ze dne 3. 10. 2007 bylo zjištěno, že bylo odsouhlaseno vložení vodovodního řadu do majetku akciové společnosti , Jméno žalobkyně, .- z usnesení Krajského soudu v , adresa, ze dne 3. 4. 2007 č.j. , Anonymizováno, bylo zjištěno, že , tituly před jménem, , jméno FO, byl jmenován znalcem za účelem ocenění hodnoty nepeněžitého vkladu ke zvýšení základního kapitálu , Jméno žalobkyně, .- ze sdělení města , adresa, a z listin, které byly k tomuto sdělení přiloženy, bylo zjištěno, že zastupitelstvo města dne 26. 4. 2007 pod číslem usnesení , Anonymizováno, schválilo vložení infrastrukturního majetku města určeného k zásobování obyvatel města vodou včetně správy vodovodů a příslušného majetku do akciové společnosti , Jméno žalobkyně, . V listině ze dne 6. 12. 2007 je uvedeno, že zastupitelstvo města vzalo na vědomí informaci o situaci ve společnosti , Jméno žalobkyně, ., bylo navrženo pozastavit vložení majetku města do společnosti. Zastupitelstvo toto vzalo na vědomí dne 13. 12. 2007 pod číslem usnesení , Anonymizováno, a dne 31. 1. 2008 pod číslem usnesení , Anonymizováno, . Dne 20. 12. 2012 pod číslem usnesení , Anonymizováno, zastupitelstvo města schválilo záměr vložení infrastrukturního majetku města určeného k zásobování obyvatel města vodou včetně správy vodovodů a příslušného majetku do akciové společnosti , Jméno žalobkyně, . Dne 30. 1. 2014 pod číslem usnesení , Anonymizováno, zastupitelstvo města schválilo vložení infrastrukturního majetku města v hodnotě 50.783.000 Kč stanovené znalcem , tituly před jménem, , jméno FO, do majetku akciové společnosti , Jméno žalobkyně, .- město , adresa, předložilo usnesení ze zasedání zastupitelstva konaného dne 19. 6. 2007, ve kterém je obsaženo schválení realizace vložení infrastrukturního majetku ve vlastnictví města , adresa, tvořící soubor vodovodů města , adresa, do majetku společnosti , právnická osoba, . Dále bylo předloženo usnesení , Anonymizováno, , ve kterém je uvedeno, že zastupitelstvo města na své schůzi dne 19. 6. 2007 schválilo realizaci vložení infrastrukturního majetku ve vlastnictví města , adresa, do majetku společnosti , Jméno žalobkyně, . K vložení majetku nedošlo vzhledem k nepříznivé situaci, která společnost v těchto záležitostech ochromila. V současné době jsou spory s největší pravděpodobností vyřešeny a k realizaci vkladu by mohlo dojít.- starostka obce , adresa, ve své zprávě potvrdila, že v roce 2007 obec uvažovala o vložení veřejného vodovodního řadu, který byl v majetku obce, do společnosti , Jméno žalobkyně, . Vzhledem k tomu, že proti společnosti , Jméno žalobkyně, . bylo zahájeno insolvenční řízení, obec od tohoto záměru upustila.- ze sdělení obce , adresa, bylo zjištěno, že z období 2007 – 2011 bylo dohledáno usnesení ze dne 15. 12. 2018, které se týká smlouvy o převodu obchodního podílu uzavřené mezi obcí a , Jméno žalobkyně, ., na základě které obec převede na nabyvatele svůj obchodní podíl ve společnosti , právnická osoba54. Podle § 19b odst. 1 obč. zák. právnické osoby mají svůj název, který musí být určen pro jejich zřízení.

55. Podle § 19b odst. 2 obč. zák. při neoprávněném použití názvu právnické osoby je možné se domáhat u soudu, aby se neoprávněný uživatel zdržel jeho užívání a odstranil závadný stav; je možné se též domáhat přiměřeného zadostiučinění, které může být požadováno i v penězích.

56. Podle § 19 odst. 3 obč. zák. odstavec 2 platí přiměřeně i pro neoprávněný zásah do dobré pověsti právnické osoby.

57. Podle rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 28. 6. 2017, sp. zn. 29 Cdo 5640/2015 je-li insolvenčnínávrh odmítnut vinou insolvenčního navrhovatele, má právnická osoba právo i na přiměřené zadostiučinění za imateriální újmu způsobenou zásahem do její dobré pověsti. Při určení výše přiměřeného zadostiučinění v penězích soud musí (mimo jiné) vzít v úvahu, že insolvenční návrh zpochybňuje samotnou podstatu dobré pověsti právnické osoby – podnikatele, a to jeho schopnost včas a řádně plnit své závazky. Soud musí přihlédnout ke všem okolnostem posuzované věci (např. rozsudek ze dne 27. 10. 2003, sp. zn. 30 Cdo 2005/2003, usnesení ze dne 26. 6. 2014, sp. zn. 23 Cdo 1323/2012).

58. Podle rozsudku ze dne 31. 1. 2019, sp. zn. 29 Cdo 110/2017 uveřejnění informace o podaném insolvenčním návrhu, který insolvenční soud odmítl pro zjevnou bezdůvodnost, je způsobilé závažně zpochybnit dobrou pověst podnikatele.

59. Podle rozsudku ze dne 26. 10. 2011, sp. zn 30 Cdo 5111/2009 je chráněna dobrá pověst právnické osoby, dobrá pověst se předpokládá a dobrou pověst právnické osoby, která je podnikatelem, je třeba hodnotit zejména podle jejího chování v obchodních vztazích.

60. Pokud se týká tvrzené újmy, je nezpochybnitelné, že již podáním insolvenčního návrhu byla ohrožena a zpochybněna pověst žalobkyně a lze odkázat na rozsudek Nejvyššího soudu rozsudek ze dne 31. 1. 2019 sp. zn. 29 Cdo 110/2017 (shora citovaný). V této konkrétní věci bylo insolvenční řízení skončeno tak, že insolvenční návrh byl zamítnut. Žalobkyně tedy má nárok na přiměřené zadostiučinění v penězích, neboť byla zpochybněna podstata dobré pověsti žalobkyně a bez ohledu na již přiznanou škodu náleží žalobkyni i zadostiučinění za zpochybnění její dobré pověsti. Pokud žalobkyně uváděla zmaření podnikatelských záměrů, pak má soud za prokázané to, že jí byl přislíben úvěr v konkrétní výši za stanovených podmínek, jak vyplývá z oznámení , právnická osoba, . I další tvrzení, která se týkají zmaření podnikatelských záměrů, byla prokázána. Dobrá pověst se předpokládá a žalovaní nevyvrátili, že v rozhodném období žalobkyně neměla dobrou pověst v obchodních vztazích.

61. Soud posuzoval rozsah způsobené imateriální újmy a přihlédl ke konkrétním okolnostem tohoto případu, kdy žalobkyně po dobu, kdy trvalo insolvenční řízení (bylo zahájeno dne 27. 8. 2008, definitivně skončilo dne 3. 3. 2011, kdy nabylo právní moci usnesení Nejvyššího soudu; jde 30 měsíců), musela čelit intenzivním útokům žalované č. 1, později řadě soudních jednání i obstrukčnímu postupu ze strany žalované č.

1. Jako přiměřenou částku soud za jeden rok (12 měsíců) trvání insolvenčního řízení považuje částku 100.000 Kč, tedy za 30 měsíců se jedná a byla přiznána částka 250.000 Kč.

62. Žalovaná č. 1 jako insolvenční navrhovatel a žalovaný č. 2 jako jednatel žalované společnosti jsou povinni zaplatit žalobkyni na náhradě škody částku 44.893 Kč a na její újmě částku 250.000 Kč. Žalovaný č. 2 byl od 11. 12. 2007 do 26. 9. 2013 jednatelem žalované č. 1 a podle § 147 odst. 3 insolvenčního zákona ručí za splnění náhrady škody nebo jiné újmy s insolvenčním navrhovatelem, který byl právnickou osobou. Žalovaný č. 2 se dle soudu nemůže zprostit své odpovědnosti, neboť neinformoval insolvenční soud o tom, že insolvenční návrh není podán důvodně, byť měl o tom vědomost a byl za své jednání pravomocně odsouzen.

63. I když pohledávka z titulu náhrady škody vznikala žalobkyni postupně, rozhodla se požadovat příslušenství za kratší dobu a jednotně od data, kdy doplnila žalobu a požadovala také náhradu nákladů na vypracování druhé mimořádné účetní závěrky, a to od 19. 5. 2009. Netvrdila, že by žalované vyzvala k zaplacení dříve, proto je touto výzvou k zaplacení až žaloba, která byla žalované č. 1 doručena dne 29. 9. 2009 a žalovanému č. 2 fikcí dne 5. 10. 2009. Žalovaní měli plnit ve lhůtě dle § 563 obč. zák., pro žalovaného č. 2 navíc platí ustanovení § 548 odst. 1 obč. zák., neboť žalovaní jsou ve vztahu dlužník a ručitel. Pokud žalovaní svoji povinnost nesplnili, jsou v prodlení, a to žalovaná č. 1 od 1. 10. 2009 a žalovaný č. 2 od 7. 10. 2009. Žalovaná č. 1 zaplatí sama příslušenství v zákonné výši od 1. 10. 2009 do 6. 10. 2009, oba žalovaní od 7. 10. 2009 do zaplacení (do 31. 12. 2009 ve výši 8,5% p.a., od 1. 1. 2010 do zaplacení ve výši dle nařízení č. 142/1994 Sb. v tehdy platném znění).

64. Ve zbytku byla žaloba zamítnuta.

65. Náklady řízení.

66. Předmětem řízení byl nárok žalobkyně na náhradu škody a nárok na náhradu způsobené újmy, přičemž při rozhodování o náhradě nákladů řízení se každá z těchto věcí považuje za samostatnou. U každé věci je proto třeba posoudit míru úspěchu a neúspěchu účastníků, zda je dána povinnost k náhradě nákladů řízení podle § 142 odst. 1, 2 nebo 3 o. s. ř. a kdo z účastníků má právo na náhradu nákladů řízení.

67. Podle ustanovení § 12 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb. při spojení dvou a více věcí, pro něž spojení ke společnému projednání není stanoveno jiným právním předpisem, se odměna určí součtem odměn za všechny spojené věci.

68. V řízení se žalobkyně původně domáhala náhrady škody ve výši 119. 535 Kč, později 168.172 Kč, byla jí přiznána částka 44.893 Kč, co do částky 123.279 Kč žalobkyně z procesního hlediska zavinila zastavení řízení (co do částky 9.631 Kč bylo řízení zastaveno dne 14. 10. 2010, co do částky 113.648 Kč bylo řízení zastaveno dne 9. 7. 2021). Dále se žalobkyně domáhala zaplacení jiné újmy ve výši 700.000 Kč, byla jí přiznána částka 250.000 Kč (toto je základ pro tarifní hodnotu, neboť dle konstantní judikatury se vychází nikoliv z požadované částky, ale z přiznané částky).

69. Žalobkyně měla úspěch ve výši 70,5 % a neúspěch ve výši 29,5 %. Částka 418.172 Kč představuje 100 %, částka 294.893 Kč – náhrada škody ve výši 44.893 Kč a jiná újma ve výši 250.000 Kč, představuje 70,5 %, částka 123.279 Kč představuje 29,5 % (co do částky 9.631 Kč a 113.648 Kč žalobkyně z procesního hlediska zavinila zastavení řízení). Při odečtení neúspěchu od úspěchu činí celkový úspěch žalobkyně 41 % a každý z žalovaných zaplatí poměrnou část (20,5 %), neboť podle soudní praxe je rozhodující povaha společenství účastníků, v dané věci se jedná o samostatné společenství a není důvod, aby účastníkům byla uložena povinnost k náhradě nákladů řízení solidárně.

70. Žalobkyni vznikly tyto, dle okresního soudu účelně vynaložené, náklady. Pokud žalobkyně účtovala více, nejedná se o náklady účelně vynaložené (žalobkyně byla opakovaně vyzývána k doplnění tvrzení a odstranění vad, nicméně měla učinit řádná tvrzení již v žalobě, takže za opakovaná podání a podání se shodným obsahem nebyla odměna přiznána), nebo náklady, za které žádná odměna dle advokátního tarifu nenáleží (odměna za žádost o odročení jednání, za odpověď na dotaz soudu týkající se termínu nařízení jednání, neboť docházelo k častým kolizím).A) soudní poplatek za žalobu ve výši 34.340 Kč a soudní poplatek za odvolání ve výši 42.930 Kč (celkem 77.270 Kč).B) odměna za zastoupení:Z původně žalované částky odměna za 1 úkon právní služby 9.180 Kč:1. převzetí a příprava zastoupení2. sepis žaloby3. vyjádření k věcné příslušnosti – ve výši 1/2Z později žalované částky odměna za 1 úkon právní služby 9.980 Kč:

4. účast u jednání dne 24. 8. 20115. vyjádření k odvolání žalovaných do mezitímního rozsudku – ve výši 1/26. účast u jednání dne 19. 11. 20127. odvolání do rozsudku8. účast u odvolacího jednání dne 25. 7. 20139. účast u jednání dne 31. 3. 202110. vyjádření ze dne 17. 5. 2021 k podání žalovaných - ve výši 1/211., 12. účast u jednání dne 19. 5. 2021 (dvě časové jednotky)

13. částečné zpětvzetí a označení důkazů – ve výši 1/214., 15. účast u jednání dne 1. 4. 2022 (dvě časové jednotky)16., 17., 18. účast u jednání dne 26. 5. 2022 (tři časové jednotky)Celkem odměna 157.680 Kč (2,5x 9.180 Kč= 22.950 Kč a 13,5x 9.980Kč= 134.730 Kč)C) režijní paušál 5.400 Kč (18x 300 Kč)D): jízdné zástupce žalobkyně v celkové výši 5.019 Kč: , adresa, a zpět, jedna cesta celkem 120 km osobním vozidlem registrační značky , SPZ, , průměrná spotřeba 9,1 l benzínu/100 km (rok 2011, 2012), osobním vozidlem registrační značky , SPZ, , průměrná spotřeba 5,3 l nafty/100 km (rok 2021), osobním vozidlem registrační značky , SPZ, , průměrná spotřeba 5,3 l nafty/100 km (duben 2022) a stejným vozidlem , adresa, a zpět, jedna cesta celkem 168 km (květen 2022):- v roce 2011 k jednání dne 24. 8.: 789 Kč (paušální náhrada 3,70 Kč za 1 km, 31,60 Kč za 1 litr benzínu),- v roce 2012 k jednání dne 19. 11.: 825 Kč (paušální náhrada 3,70 Kč za 1 km, 34,90 Kč za 1 litr benzínu),- v roce 2021 k jednání dne 31. 3., 19. 5.: jedna cesta 701 Kč (paušální náhrada 4,40 Kč za 1 km, 27,20 Kč za 1 litr nafty), celkem 1.402 Kč,- v roce 2022 k jednání dne 1. 4.: 794 Kč (paušální náhrada 4,70 Kč za 1 km, 36,10 Kč za 1 litr nafty), k jednání dne 26. 5.: 1.209 Kč (paušální náhrada 4,70 Kč za 1 km, 47,10 Kč za 1 litr nafty).E) náhrada za ztrátu času v celkové výši 2.600 Kč: , adresa, a zpět čtyři půlhodiny po 100 Kč, jedna cesta 400 Kč (celkem 5 cest x 400 Kč = 2.000 Kč), , adresa, a zpět šest půlhodin po 100 Kč, jedna cesta 600 Kč.F) 21 % DPH ve výši 35.847 Kč.

71. Náklady žalobkyně jsou ve výši 283.816 Kč = 100 %. Částka, která byla žalobkyni na nákladech řízení přiznána, je 116.365 Kč a představuje 41 % z celkových nákladů.

72. O nákladech státu bylo rozhodnuto podle § 148 odst. 1 o.s.ř. Z rozpočtových prostředků byla vyplacena částka 1.255 Kč (svědečné svědku , Anonymizováno, ). Podle úspěchu a neúspěchu ve věci žalobkyně zaplatí částku 370,20 Kč (29,5 %), žalovaní zaplatí 70,5 %, z toho žalovaná č. 1 zaplatí částku 442,40 Kč (35,25 %) a žalovaný č. 2 zaplatí částku 442,40 Kč (35,25 %).