122 C 1/2021

Plný text

Okresní soud ve Vsetíně - pobočka ve Valašském Meziříčí rozhodl samosoudkyní JUDr. Libuší Vykopalovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 22.188 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 2.701 Kč a úrok z prodlení za období od 21. 9. 2018 do 12. 12. 2018 ve výši celkem 74 Kč, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 19.413 Kč a úrok z prodlení: ve výši 9 % ročně z částky 2.701 Kč od 13. 12. 2018 do zaplacení ve výši 9 % ročně z částky 3.170 Kč od 21. 12. 2018 do zaplacení ve výši 9,75 % ročně z částky 3.170 Kč od 21. 1. 2019 do zaplacení ve výši 9,75 % ročně z částky 3.170 Kč od 21. 2. 2019 do zaplacení ve výši 9,75 % ročně z částky 3.170 Kč od 21. 3. 2019 do zaplacení ve výši 9,75 % ročně z částky 3.170 Kč od 21. 4. 2019 do zaplacení ve výši 10 % ročně z částky 1.957 Kč od 2. 9. 2019 do zaplacení ve výši 8,25 % ročně z částky 1.606 Kč od 1. 7. 2020 do zaplacení to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Řízení se ohledně zákonného úroku z prodlení z částky 1.957 Kč za dobu od 1. 7. 2019 do 1. 9. 2019 zastavuje.

IV. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 1.106 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. Žalobce se žalobou podanou u zdejšího soudu dne 25. 1. 2021 domáhal proti žalovanému zaplacení nájemného a úhrad za plnění poskytovaná s užíváním bytu za listopad 2018 a dlužného úroku z prodlení z plateb za měsíce září, říjen a listopad 2018 celkem ve výši 74 Kč. Dále požadoval bezdůvodné obohacení žalovaného za jeho užívání bytu bez právního důvodu v měsících prosinec 2018 až duben 2019 5 x 3.170 Kč a současně žalobce požadoval nedoplatky z vyúčtování záloh na služby za rok 2019 ve výši 1.957 Kč a za rok 2020 ve výši 1.606 Kč. Žalobce poukazoval na smlouvu o nájmu bytu ze dne 31. 8. 2018, na jejímž základě a po jejímž prodloužení byl žalovaný nájemcem bytu [číslo] nacházejícím se na ulici [ulice a číslo] v [obec] Za použití ustanovení § 115a o. s. ř. soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Ze smlouvy o nájmu bytu ze dne 31. 8. 2018 bylo zjištěno, že tuto uzavřel žalobce jako pronajímatel s žalovaným a s paní [jméno] [příjmení] jako nájemci, a to ohledně shora označeného bytu, přičemž nájem byl sjednán na dobu určitou do 30. 11. 2018 Smluvní strany si sjednaly nájemné ve výši 1.210 Kč měsíčně a zálohy na služby ve výši podle evidenčního listu a splatnost těchto plateb vždy do 20. dne daného kalendářního měsíce. Z protokolu o předání bylo zjištěno, že žalovaný vrátil byt dne 10. 5. 2019. Z výpisu konta bylo zjištěno, že dluh na úhradách nájemce činí za listopad 2018 2.701 Kč, za měsíce prosinec 2018 až duben 2019 5 x 3.170 Kč a nedoplatek z vyúčtování za rok 2018 1.957 Kč a za rok 2019 1.606 Kč, což bylo prokázáno také vyúčtováním služeb za uvedené roky. Žalovaný byl vyzván k úhradě dlužných částek deseti upomínkami a dále předžalobní upomínkou. Podle § 2201 zákona č. 89/2012 Sb. nájemní smlouvou se pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné. Podle § 2295 občanského zákoníku, pronajímatel má právo na náhradu ve výši ujednaného nájemného, neodevzdá-li nájemce byt pronajímateli v den skončení nájmu až do dne, kdy nájemce pronajímateli byt skutečně odevzdá. Po provedeném řízení dospěl soud k následujícímu závěru. Na základě předmětné nájemní smlouvy vznikl mezi žalobcem a žalovaným nájemní vztah ve smyslu ustanovení § 2201 a následujících občanského zákoníku. Povinnost žalovaného platit nájemné a zálohy na služby spojené s užíváním bytu vyplývá z nájemní smlouvy a ustanovení § 2201, § 2217 odst. 1 a § 2246 a následujících občanského zákoníku. Žalovaný tuto svou povinnost nesplnil a za měsíc listopad 2018 dluží žalovanému 2.701 Kč a dále mu dluží úroky z prodlení z plateb za měsíce září až listopad 2018 celkem ve výši 74 Kč, kdy ohledně těchto nároků bylo předmětné žalobě vyhověno ve výroku I. tohoto rozsudku. Pokud se týče předmětného období od prosince 2018 do dubna 2019, takto žalovaný užíval byt bez platné nájemní smlouvy a podle § 2295 občanského zákoníku je povinen žalobci hradit náhradu ve výši ujednaného nájemného a současně u něho došlo podle § 2991 občanského zákoníku k bezdůvodnému obohacení na základě plnění žalobce bez právního důvodu, a to na úkor žalobce, a to ve výši skutečných plateb za služby, což v daném případě odpovídá nezaplaceným zálohám a nedoplatkům z vyúčtování služeb za roky 2018 a 2019, kdy tyto platby činí za předmětné období celkem 19.413 Kč, kdy v tomto rozsahu soud žalobě vyhověl ve výroku

II. Soud vyhověl předmětné žalobě také ohledně příslušenství z dlužných plateb, které bylo přiznáno žalobci za ustanovení § 1970 občanského zákoníku a vl. nařízení č. 351/2013 Sb., a to od sjednaného data splatnosti. O nákladech řízení rozhodl soud za použití ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř. a přiznal v řízení úspěšnému žalobci plnou náhradu požadovaných nákladů řízení ve výši 1.106 Kč, které tvoří zaplacený soudní poplatek.