13 C 148/2022

Plný text

Okresní soud ve Vsetíně - pobočka ve Valašském Meziříčí rozhodl samosoudkyní Mgr. Hanou Kohoutkovou ve věci žalobců: a) Jméno žalobce A , narozený Datum narození žalobce A bytem Adresa žalobce A b) Jméno žalobce B , narozená Datum narození žalobce B bytem Adresa žalobce A oba zastoupeni advokátem Jméno advokáta A sídlem Adresa advokáta A / Anonymizováno , Anonymizováno proti žalovaným:

1. Jméno žalované A , narozený Datum narození žalované A bytem Adresa žalované A 2. Jméno žalované B , narozená Datum narození žalované B bytem Adresa žalované B zastoupená advokátem Jméno advokáta B sídlem Adresa advokáta B o určení, že nemovitosti jsou ve výlučném vlastnictví žalobců I. Žaloba, aby bylo určeno, že pozemky , Číslo parcely 3, , , Anonymizováno, zapsané v katastru nemovitostí na listu vlastnickém č. , hodnota, pro katastrální území , adresa, – město, obec , adresa, jsou ve výlučném vlastnictví žalobců, patří do jejich společného jmění, se zamítá.II. Žalobci a) a b) jsou povinni zaplatit společně a nerozdílně žalované 2) na nákladech řízení k rukám , Jméno advokáta B, 42 139,46 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.III. Ve vztahu mezi žalobci a) a b) a žalovaným 1) nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení.

1. Návrhem doručeným soudu dne 15. 12. 2022 se žalobci a) a b) domáhali proti žalovaným 1) a 2) určení, že nemovitosti, které žalovaným darovali dne 17. 12. 2019, a to , Číslo parcely 3, , , Anonymizováno, zapsané v katastru nemovitostí na , hodnota, pro k. ú. , adresa, -město a obec , adresa, , jsou v jejich vlastnictví, patří do jejich společného jmění. Z návrhu se dále podává, že u zdejšího soudu je vedeno řízení pod 17 C 107/2022 o vypořádání zaniklého jmění bývalých manželů - žalovaných, kdy předmětem vypořádání jsou i sporné pozemky , Číslo parcely 3, , , Anonymizováno, . Žalobci uvádějí, že naléhavý právní zájem je dán tím, že bez tohoto určení, že žalobci mají výlučné vlastnické právo k těmto nemovitostem, by se jejich právní postavení stalo nejistým. V návrhu se dále uvádí, že žalobci byli do 18. 12. 2019 vlastníky uvedených nemovitostí (tehdy jinak označených) s tím, že koupi těchto pozemků a výstavbu rodinného domu realizovali žalobci v letech 2017-2019 z vlastních finančních prostředků a z hypotéky, a to s cílem vybudovat pro žalovaného 1) - svého syna a žalovanou 2) - jeho manželku a jednou i jejich děti bydlení. Do rodinného domu se žalovaní - tehdy ještě jako manželé - nastěhovali v září 2018. Žalobci dne 17. 12. 2019 darovali žalovaným do jejich SJM uvedené nemovitosti a činili tak v přesvědčení, že dar dávají jako hmotnou podporu manželům, kteří spolu žijí a hodlají žít jako manželé, a se svou tehdy ještě nenarozenou dcerou (vnučkou žalobců) tvoří jednu rodinu. Vnučka žalobců , jméno FO, se narodila druhého dne po darování nemovitostí, tj. 18. 12. 2019. Pro žalobce bylo velkým překvapením/zklamáním, když něco málo přes rok po darování - 26. 12. 2020, došlo ke vzájemné měsíční odluce žalovaných a následně v polovině ledna 2021 žalovaná 2) odešla s dcerou ze společné domácnosti ke svým rodičům a manželské soužití již poté neobnovila. Odluka se tak stala trvalou a vyústila v návrh žalované 2) na rozvod manželství. Podáním návrhu na rozvod krátce po darování, respektive po odluce, vzniklo u žalobců podezření, že v době podpisu darovací smlouvy jim nebyly sděleny skutečnosti s tím, že jinak by uvedené nemovitosti žalovaným do jejich společného jmění nedarovali. Žalobci se však o těchto skutečnostech (tedy, že již před porodem a po návratu z porodnice zažívali žalovaní vážnou manželskou krizi) dozvěděli až v říjnu 2021. Žalobci se dotázali v říjnu 2021, před prvním rozvodovým stáním žalovaných, žalovaného 1) na skutečnosti rozvratu manželství. Po odluce se žalovaná 2) k žalobcům zcela postavila zády a odmítla s nimi komunikovat (tento stav trvá dodnes). Žalovaný 1) sdělil žalobcům, že závažnou manželskou krizi zažívali již před darováním. K dotazu, proč žalovaný 1) - syn žalobců, jim neřekl o okolnostech v době darování za situace, kdy na manželské poměry byli oba obdarovaní – žalovaní, před podpisem darovací smlouvy dotazováni, a když měl a žalovaný 1) i musel vědět, že by za těchto okolností žalobci nemovitosti do SJM žalovaným nedarovali, tak žalovaný 1) odvětil, že žalovaná 2) na něj naléhala, ať žalobce přesvědčí k daru ještě před narozením dcery a že se domníval, že když jí vyhoví, tak získaným darem manželskou krizi odvrátí. Žalobci dovozují, že při darování nemovitostí byli uvedeni v omyl o rozhodující skutečnosti, že nemovitosti darují do společného jmění nerozvráceného nebo jinak vážně nezasaženého soužití žalovaných. Pokud by žalobci byli zpraveni o tom, že tomu tak není, tak by k obdarování žalovaných nepřistoupili. Žalovaní uvedli žalobce v rozporu s dobrými mravy v omyl vědomě a v úmyslu tak učinit, protože žalovaní měli a museli vědět, že by za těchto okolností dar nezískali, navíc na tyto okolnosti byli při podpisu darovací smlouvy tázáni. Dne 28. 11. 2022 žalobci doručili žalovaným námitku neplatnosti darovací smlouvy ze dne 17. 12. 2019, kterou se dovolali její neplatnosti pro omyl v rozhodující okolnosti. V této námitce žalobci také vyzvali žalované k poskytnutí součinnosti při realizaci zápisu vlastnického práva k nemovitostem do katastru nemovitostí a požádali je o podepsání vkladové listiny - souhlasného prohlášení o změně práva k nemovitostem. Této výzvě žalovaní nevyhověli. Pro právní jistotu a z opatrnosti žalobci podle § 586 ve spojení s § 583 OZ vznášejí rovněž námitku neplatnosti darovací smlouvy ze dne 17. 12. 2019 pro shora popsaný omyl v rozhodné okolnosti, a to že nemovitosti darují žalobci do SJM nerozvráceného nebo jinak vážně nezasaženého soužití manželů. Pokud soud nedojde k závěru, že žalobci jednali v omylu o rozhodující skutečnosti, pak žalobci uvádějí, že jako uznání ze strany žalovaných žalobci očekávali, že budou žalovaní tohoto daru využívat k trvalému společnému rodinnému životu, včetně přiměřeného rodinného života s nimi. Z opatrnosti před podpisem, respektive při podpisu darovací smlouvy, se žalobci obrátili na žalované s otázkou na jejich manželské poměry s tím, že v darovací smlouvě není „žádná pojistka pro následující dělení majetku, kdyby se přeci jen něco přihodilo a s , jméno FO, jste se v budoucnu rozvedli“ s tím, žalovaná 2) žalobcům odpověděla: „Pokud se něco stane, tak si každý vezmeme, co jsme do domu dali“. S tímto utvrzením, že v případě rozvodu bude dar vrácen zpět žalobcům, žalobci darovali uvedené nemovitosti žalovaným. Odluka a návrh na rozvod manželství žalovaných byla pro žalobce velkým překvapením, a především pak trpkým zklamáním. Po odluce se žalovaná 2) postavila k žalobcům zcela zády, přerušila s nimi veškeré styky a jasně deklarovala, že ani v budoucnu na tom nemíní nic měnit. Od druhé poloviny ledna 2021 žalobci opakovaně (3×) zvali žalovanou 2) k sobě, očekávali a věřili, že jim řekne svůj pohled na příčiny rozvratu manželství a proč „trhá“ rodinu a odchází, aniž je tu vážný (nevěra či domácí násilí). Žalovaná 2) ani jedno pozvání neakceptovala, ale opakovaně prohlásila, že: „Žalobci u ní skončili a že už nejsme rodina“, žalobce to velmi mrzí. Žalobci nikomu z žalovaných nijak neublížili, žalovaná 2) se rozhodla, že žalobce za rodinu již nepovažuje a že jsou pro ni cizí lidé. Jednání žalovaných v době darování nebylo vůči žalobcům férové, nebyli zpraveni o jejich manželské krizi, i když na to byli žalobci dotazováni. Žalobci byli falešně přesvědčeni o shora uvedeném uznání/vděku, tj. že žalovaní oba navzájem, ale i společně se žalobci, fungují a hodlají fungovat jako řádná a funkční rodina, což je neetické neslušné a bez respektu k nim - je to v rozporu s dobrými mravy a je to nevděčné. Proto přípisem ze dne 17. 10. 2021 vyzvali žalované o vrácení daru pro výše popsaný nevděk, na což žalovaná 2) reagovala přípisem ze dne 18. 11. 2021 tak, že ve věci nevidí žádné zákonné důvody pro vrácení daru. Žalovaní se rozvedli 5. 4. 2022 a poté začali nakládat s nemovitostmi jen jako s pouhým prostředkem k vypořádání svých podílů ze zaniklého SJM, a to vše bez respektu k ujednání, že v případě rozvodu dar dárcům vrátí zpět. Toto jednání žalovaných je nevděčné, respektive neetické, neslušné, prosté respektu k dárcům - je v rozporu s dobrými mravy. Žalobci mají z rozvodu žalovaných a následujícího jednání velký pocit zmaru, zklamání, nevděku, který jim ublížil nesmazatelným způsobem. Žalobci z právní opatrnosti odvolali přípisem ze dne 2. 12. 2022 dar i pro popsaný nevděk a pro případ rozvodu manželství žalovaných, žalovaní této výzvě nevyhověli. Pro právní jistotu a z opatrnosti žalobci podle § 2072 občanského zákoníku odvolávají dar pro nevděk, který žalovaným neodpustili a pro případ rozvodu manželství žalovaných odstupují od darovací smlouvy ze dne 17. 12. 2019 a žádají žalované o vrácení daru i tímto žalobním návrhem.

2. Žalovaný 1) v rámci svého písemného podání doručeného soudu dnem 1. 2. 2023 sdělil, že proti žalobě nenamítá ničeho, skutečnosti, tak jak jsou popsány se i udály, tj. navrhoval vyhovění návrhu.

3. Žalovaná 2) ve svém písemném podání doručeném soudu dne 6. 2. 2023 navrhovala zamítnutí žaloby s tím, že nárok uplatněný žalobci neuznává, jejich přístup považuje za neoprávněný a účelový. Uvedla, že s žalovaným 1) - svým bývalým manželem, mají předmětné sporné nemovitosti ve společném jmění manželů, a to na základě darovací smlouvy ze dne 17. 12. 2019. Další tvrzení v žalobě jsou však zkreslená či nepravdivá. Tato žaloba je účelovou reakcí žalobců a žalovaného 1) na jí podanou žalobu na vypořádání SJM vůči žalovanému 1), která je vedena zdejším soudem pod sp. zn. 17 C 107/2022. Nemovitosti, ve kterých s žalovaným 1) žila před rozpadem jejich vztahu byl formálně ve vlastnictví žalobců, protože vlastnili pozemek, na kterém byl dům vystavěn. Na stavbě samotné se však velkou měrou (finančně či reálným výkonem stavebních prací) podílela i ona a její rodiče, což bylo předmětem následných sporů. Žalobci staví svůj nárok na námitce neplatnosti darovací smlouvy s tím, že jim údajně byly zamlčeny informace o stavu jejich manželství v době uzavření smlouvy. Následně pak odvolávají dar pro nevděk, což je zmatečné, buď je darovací smlouva neplatná nebo od ní odstupují pro nevděk. Tvrzení a postupy žalobců se vzájemně vylučují. Žalobci tak činí účelově všechny kroky s tím, aby se některá z možností uchytila. Není pravdou, že v době uzavření darovací smlouvy by se manželství její a žalovaného 1) nacházelo v krizi či hlubokém rozvratu, právě naopak, začínali spolu vést společnou domácnost v dokončeném domě, dne 18. 12. 2019 se jim narodila dcera. Závažné neshody a problémy, které vedly až o rok později k ukončení společného soužití a následnému podání návrhu na rozvod se projevily až v průběhu roku 2020 - i z rozsudku o rozvodu plyne, že problémy se prohloubily až po narození dcery. Ona žalobu na rozvod manželství podala v červnu 2021. Z odůvodnění rozsudku o rozvodu manželství plyne i to, že sám žalovaný 1) během rozvodového řízení podával věc tak, že podstatné neshody v manželství nebyly, manželství bylo možno zachránit. S rozvodem nesouhlasil, až později změnil stanovisko a k návrhu se připojil. Žalobci tak v prosinci 2019 nebyli nijak uvedení v omyl, nic jim nebylo zamlčováno, jejich vztah byl zcela standardní, o žádný rozvrat manželství nešlo, žádné závažné neshody účastníci neměli. Neshody se začaly projevovat až po narození dcery, jejich názory se rozcházely, což na přelomu roku 2020 a 2021 vyústilo v ukončení vedení společné domácnosti -až v této době bylo manželství skutečně v krizi a v rozvratu. Ani odvolání daru pro nevděk není důvodný. Aktuálně žalobci staví do roviny, že žalovaná 2) s nimi nekomunikuje, že jim dostatečně nevysvětlila své důvody pro ukončení vztahu s jejich synem. Žalovaná 2) zcela odmítá, že by se k žalobcům kdykoliv, ať již během trvání vztahu a manželství či kdykoliv po rozvodu, chovala jakkoliv nevhodně, v rozporu s dobrými mravy atd. Žalobci nebyli a nejsou schopni akceptovat rozpad manželství jejich syna. I odvolání daru pro nevděk bylo ze strany žalobců činěno několikrát, z čehož vyplývá zřejmá účelovost jejich jednání. Žalobci nejprve odvolávali dar přípisem ze dne 17. 10. 2021, následně jí žalobci za žalovaného 1) podávali návrhy na vypořádání SJM, poté přípisem ze dne 25. 11. 2022 vznesli námitku neplatnosti darovací smlouvy, poté přípisem ze dne 2. 12. 2022 opět odvolávají dar. K odvolání daru není důvod, žalovaná 2) poukazuje na ustanovení § 2072 občanského zákoníku, žalovaná 2) se nedopustila ničeho, co by bylo možné charakterizovat jako „ublížení zjevně porušující dobré mravy“, jak vyžaduje zákon. Ochlazení vztahů po rozvodu se synem žalobců toto v žádném případě nesplňuje. Odvolání daru, pak nesplňuje ani formální požadavky, které zákon předpokládá - je nutné, konkrétně specifikovat důvody odstoupení - popsat jednání, kterého se obdarovaný měl dopustit - je nutné jej specifikovat časově z důvodu běhu jednoleté lhůty i obsahově. Listina ze dne 2. 12. 2022, ani předchozí listina ze dne 17. 10. 2021 nic takového neobsahuje, žalovaná poukazuje na rozhodnutí NSČR sp. zn. 22 Cdo 1620/2011.

4. Po provedeném dokazování vzal soud za prokázané, že dne 17. 12. 2019 byla sepsána darovací smlouva mezi dárci , Jméno žalobce A, a , Jméno žalobce B, a obdarovanými , Jméno žalované A, a , Jméno žalované B, . Předmětem daru byly nemovitosti specifikované na LV číslo , hodnota, pro katastrální území , adresa, – město, obec , adresa, , a to: pozemek , Číslo parcely 3, , , Anonymizováno, , jehož součástí je stavba , Anonymizováno, rodinný dům, pozemek , Číslo parcely 3, a , Číslo parcely 3, . Darovací smlouvou dárci obdarovaným darovali uvedené nemovitosti se všemi právy a povinnostmi, součástmi a příslušenstvím, a obdarovaní uvedený dar přijali do svého výlučného vlastnictví. Darovací smlouva je v dalších ustanoveních stručná, neobsahuje žádnou rozvazovací podmínku či jiné právní nástroje upravující odlišně od zákona jiné okolnosti podmiňující uzavření smlouvy.

5. Pokud se jedná o podpisy účastníků v předmětné darovací smlouvě, pak podpis dárce , Jméno žalobce A, je ověřen podle ověřovací knihy Pošta , adresa, s tím, že , Jméno žalobce A, uznal podpis na listině za vlastní, a to dne 18. 12. 2019. Dárkyně , Jméno žalobce B, darovací smlouvu podepsala vlastnoručně dne 18. 12. 2019, a to před Městským úřadem , adresa, . Obdarovaný , Jméno žalované A, darovací smlouvu podepsal vlastnoručně dne 17. 12. 2019, a to u Pošty , adresa, , obdarovaná , Jméno žalované B, rovněž smlouvu podepsala 17. 12. 2019 vlastnoručně u pošty , adresa, .

6. Návrh na vklad práva do katastru nemovitostí sp. zn. , Anonymizováno, byl podán Katastrálnímu pracovišti , adresa, . 12. 2019 v 16.14 hodin. Rovněž tato listina obsahuje vlastnoruční podpisy účastníků darovací smlouvy (respektive v řízení nebylo tvrzeno ani prokazováno, že by se nemělo jednat o podpisy účastníků).

7. Z výpisu z katastru nemovitostí prokazující stav evidovaný k datu 4. 1. 2023 bylo zjištěno, že nemovitosti zapsané na , hodnota, v k. ú. , adresa, - město a obec , adresa, , a to , Číslo parcely 3, – zahrada, , Anonymizováno, – ostatní plocha – jiná plocha, , Anonymizováno, – zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba , Anonymizováno, , rodinný dům a , Číslo parcely 3, – ostatní plocha – jiná plocha jsou ve společném jmění manželů , Jméno žalované B, a , Jméno žalované A, , a to na základě darovací smlouvy ze dne 17. 12. 2019 s právními účinky zápisu k datu 18. 12. 2019.

8. Ze zprávy Katastrálního úřadu pro , Anonymizováno, kraj, Katastrální pracoviště , adresa, ze dne 13. 1. 2023 bylo zjištěno, že pozemkové parcely vedené na , hodnota, pro k. ú. , adresa, – město, a to , Anonymizováno, jsou totožné ke dni 15. 12. 2022 s pozemkovými parcelami vedenými na , Anonymizováno, pro k. ú. , adresa, – město, a to , Číslo parcely 3, ; u předmětných parcel stejného druhu pozemku došlo v rámci revize katastru v katastrálním území , adresa, – město ke sloučení parcel s tím, že celková výměra uvedených pozemkových parcel se nezměnila.

9. Dopisem ze dne 17. 10. 2021 žalobci vyzývají oba žalované k navrácení daru nemovitostí s tím, že nemovitosti jim byly darovány do společného jmění manželů v únoru 2020, cca dva měsíce po narození jejich dcery. Žalobci uvádějí, že účelovým a neférovým jednáním žalované , Jméno žalované B, byli uvedeni v omyl o tom, že dar darují jako hmotnou podporu manželům, kteří spolu žijí a hodlají žít jako manželé a se svou dcerou tvoří jednu rodinu. Dále se v dopise uvádí, že , jméno FO, (žalovaná 2)) se po rozpadu manželství postavila k žalobcům zcela zády, přerušila veškeré kontakty a deklarovala, že v budoucnu na tom nemíní nic měnit. Žalobci uvádějí, že věřili, že jim , Jméno žalované B, řekne svůj pohled na rozvrat manželství a důvod, proč rodinu trhá a odchází, žalovaná ani jedno ze tří pozvání žalobců neakceptovala. Žalobci uvádějí, že trvají na vrácení daru, do kterého vložili veškeré úspory (řádově v milionech) a cca dva roky života kolem stavby a na stavbě.

10. Dopisem ze dne 18. 11. 2021 tehdejší zástupkyně žalované , Jméno žalované B, , , tituly před jménem, , jméno FO, , advokátka, sdělila postoj žalované 2) k žádosti o vrácení daru ze dne 17. 10. 2021, a to v tom směru, že , Jméno žalované B, s vrácením daru nesouhlasí, respektive nespatřuje ve věci žádné zákonné ani jiné důvody pro tento postup s tím, že rozchod , Jméno žalované B, se synem žalobců a jejich rozvod manželství nelze v žádném případě považovat za hrubé jednání vůči žalobcům -dárcům, které by zjevně porušovalo dobré mravy s tím, že ukončení soužití manželů , jméno FO, je čistě jejich záležitostí. Tehdejší právní zástupkyně pak sděluje, že její klientka se k žalobcům „nepostavila zády“ a ani sama „nepřerušila kontakt“, jak je uváděno v přípisu.

11. Dne 25. 11. 2022 pak žalobci , Jméno žalobce A, a , Jméno žalobce B, vznesli písemně vůči oběma žalovaným námitku neplatnosti darovací smlouvy ze dne 17. 12. 2019 dle § 586 ve spojení s § 583 občanského zákoníku s tím, že je to přibližně rok, co se od žalovaných dozvěděli, že v době podpisu darovací smlouvy jim (žalobcům) nebyly sděleny skutečnosti závažného, hlubokého a již dříve trvajícího rozvratu, respektive krize jejich manželství s vědomím, že by jim jinak nemovitosti do společného jmění nedarovali. Žalobci uvádějí, že při darování nemovitostí byli uvedeni v omyl v rozhodující okolnosti, a to, že nemovitosti darují do společného jmění nerozvráceného nebo jinak vážně nezasaženého soužití manželů , jméno FO, a , Jméno žalované B, . Žalobci mají za to, že darovací smlouva ze dne 17. 12. 2019 je neplatná od samého počátku. Žalovaní byli požádáni žalobci, aby poskytli součinnost při realizaci zápisu vlastnického práva k nemovitostem do katastru nemovitostí. Uvedená výzva byla žalovaným doručována doporučeně, o čemž svědčí podací lístky ze dne 25. 11. 2022.

12. Dalším dopisem žalobců oběma žalovaným ze dne 2. 12. 2022 žalobci dle § 2072 občanského zákoníku odvolávají dar pro nevděk popsaný v čl. 3 tohoto přípisu, který žalovaným neodpustili pro případ rozvodu manželství a odstupují od darovací smlouvy ze dne 17. 12. 2019. Žalobci mimo jiné uvádějí, že nákup nemovitostí a výstavbu rodinného domu realizovali v letech 2017–2019 z vlastních finančních zdrojů a z hypotéky s cílem vybudovat pro žalované jako rodinu bydlení a ulehčit jim tak od nemalých finančních výdajů, kdyby si své bydlení zajišťovali sami, například formou hypotéky. Žalobci uvádějí, že jako uznání očekávali, že žalovaní budou tohoto daru využívat k trvalému společnému rodinnému životu, včetně přiměřeného rodinného života s nimi (s žalobci). Dále se zde uvádí, že z opatrnosti před podpisem darovací smlouvy se obrátili s otázkou na manželské poměry žalovaných s tím, že v darovací smlouvě není “žádná pojistka pro následující dělení majetku, kdyby se přece jen “něco“ přihodilo a s , jméno FO, jste se v budoucnu rozvedli“, s tím, že žalovaná měla odpovědět: „Pokud se něco stane, tak si každý vezmeme, co jsme do domu dali“, , jméno FO, k tomu nenamítal ničeho. S tímto utvrzením, že v případě rozvodu jim bude dar vrácen zpět dne 17. 12. 2019 darovací smlouvou nemovitosti darovali. Dále následuje popis okolností odluky u žalovaných, opuštění společné domácnosti, návrh na rozvod manželství atd. Žalobci dále popisují svůj pocit zmaru, zklamání a ublížení, a to vzhledem k okolnostem podpisu darovací smlouvy, odluky a podáním návrhu na rozvod manželství. Tento přípis ze dne 2. 12. 2022 byl rovněž doručován doporučeně oběma žalovaným.

13. Svým podáním ze dne 2. 12. 2022 žalovaná , Jméno žalované B, v zastoupení svého zástupce , Jméno advokáta B, , advokáta, sdělila své stanovisko k přípisu žalobců ze dne 25. 11. 2022, kterým byla uplatněna námitka neplatnosti darovací smlouvy ze dne 17. 12. 2019. Žalovaná 2) namítá účelovost jednání žalobců, a to za situace, kdy žalobci měli posílat žalované návrhy na vypořádání společného jmění manželů (s odkazem na emaily z 24. 1. 2022 a ze dne 4. 8. 2022) s tím, že žalobci uváděli, že měli být uvedeni v omyl a uplatňují tuto námitku. Žalovaná 2) namítá, že jakýmkoliv jednáním nebyli žalobci poškozeni a jde jen o to, získat majetek co nejvýhodněji.

14. Následným podáním právního zástupce žalované , Jméno advokáta B, ze dne 12. 12. 2022 je sdělováno procesní stanovisko žalované 2) k přípisu žalobců ze dne 2. 12. 2022, kterým odvolávají dar nemovitosti s tím, že žalovaná nároky žalobců neuznává, považuje je za neoprávněné a odvolání daru považuje za neúčinné a nedůvodné. Poukazuje na to, že žalobci nejprve odvolávají dar přípisem ze dne 17. 10. 2021, následně žalované podávají návrhy na vypořádání SJM, poté přípisem ze dne 25. 11. 2022 vznášejí námitku neplatnosti darovací smlouvy a poté opět odvolávají dar přípisem ze dne 2. 12. 2022. Přístup žalobců je tak zcela rozporný a popírají své vlastní kroky v řádech dnů, a to poté, co byla žalovanému (synovi žalobců) doručena od soudu žaloba na vypořádání SJM.

15. V rámci emailového podání žalobců ze dne 24. 1. 2022 byla poměrně rozsáhle popisována historie výstavby domu a je navrhováno, jakým způsobem by měly být nemovitosti vypořádány. V textu se ze strany žalobců mj. uvádí: „Bohužel nás nenapadlo, že bychom si měli dar pro sebe, případně pro svého syna , jméno FO, , nějak „pojistit“.

16. Rovněž v dalších přípisech, zejména ze strany žalobce , Jméno žalobce A, , a to ze dne 23. 7. 2022, adresovaného otci žalované , jméno FO, , ze dne 4. 8. 2022 žalované , Jméno žalované B, , žalobce a) představuje svoji představu vypořádání nemovitostí.

17. Z emailové komunikace mezi žalovanou 2) , Jméno žalované B, vůči žalovanému 1) , Jméno žalované A, ze dne 10. 4. 2021 bylo zjištěno, že žalovaná se chce domluvit na dalším postupu ve věci rozvodu. Žalovaná navrhuje, že vypořádání SJM by chtěla provést tak, aby dostala, co do domu investovala ona se svou rodinou, polovinu toho, co investovali ze společných peněz za dobu manželství, a poměrnou část zhodnocení, neboť dům má daleko větší hodnotu než investované prostředky s tím, že bere na vědomí také to, že pozemek dostali od rodičů žalovaného (tj. žalobců), nicméně dům jako takový byl postaven za manželství a spadá do SJM.

18. Z účastnické výpovědi žalobce , Jméno žalobce A, bylo zjištěno, že rodinný dům stavěli od srpna 2017 do roku 2019. Stavěli jej pro syna a jeho rodinu, nechtěli, aby mladí platili hypotéku. Stavební pozemek byl koupen z dědictví po otci žalobkyně v roce 2016. V roce 2018 v srpnu byl dům již hotový, ale nebyl zkolaudován, žalovaní se tam nastěhovali. Od roku 2019 za nimi začal chodit syn (žalovaný 1)), aby dům přepsali na něj a jeho manželku, tehdy bylo pouze povoleno užívání domu. Ke kolaudaci domu došlo v listopadu 2019. Tehdy za nimi opět chodil syn, že na něj tlačí jeho manželka (žalovaná 2)) ohledně darování domu, proto se rozhodli, že dům jim darují. Ještě před uzavřením darovací smlouvy měli myšlenky, co by se stalo, kdyby se mladí rozvedli. Tehdy ale bylo vše „zalito sluncem“, nenapadlo je, že by se v budoucnu mohli rozejít. Bylo to i tím, že tehdy si mladí procházeli kvůli , jméno FO, K daru nemovitosti došlo , Anonymizováno, , jméno FO, 17. 12. 2019, kdy se sešli v odpoledních hodinách, on připravil text darovací smlouvy, podepsal ji on, syn a snacha, manželka smlouvu podepisovala až následující den. Ihned po podpisu , Anonymizováno, , a ještě cestou stačili ověřit své podpisy někde ve , Anonymizováno, , adresa, . Žalobce nedokázal vysvětlit rozpor – z jakého důvodu je v darovací smlouvě na č. l. 7 uvedeno u podpisu žalovaných, že tito vlastnoručně podepsali smlouvu 17. 12. 2019, a to na poště ve , Anonymizováno, , adresa, – za situace, kdy žalobce tvrdil, že syn se snachou podepisovali darovací smlouvu u nich v obýváku. Žalobce dále uvedl, že ihned poté, co byla smlouva podepsána, tak sama snacha řekla, co by se mělo stát, kdyby se s jejich synem rozvedla. Oni byli rádi, že se takto vyjádřila sama, brali to jako ústní dohodu, jak budou postupovat v případě jejich budoucího rozvodu. Je pravdou, že se žalovaných nechtěli nijak dotknout, a proto se do smlouvy nedávala žádná právní pojistka pro případ jejich rozvodu, tato ústní dohoda byla v tom směru, že pokud se žalovaní rozvedou, pak dům bude vrácen žalobcům a každý si vezme, co do toho domu dal. Žalobce sdělil, že jeho manželka u jednání o darovací smlouvě přítomna byla, smlouvu však nepodepisovala, tuto podepsala až následující den. Žalobce uvedl, že omyl, který uplatňuje v předmětném řízení, spočíval v tom, že v době daru s manželkou neměli žádný signál o tom, že manželství žalovaných je v krizi, manželství považovali za krásné a plnohodnotné. On zjistil, že manželství žalovaných není v pořádku až o Vánocích 2020, kdy jim syn , jméno FO, řekl, že s manželkou mají doma problémy, že , jméno FO, chce odejít, potom byli žalovaní u nich na Vánoce a tehdy po návštěvě , jméno FO, řekla , jméno FO, , že u nich byla naposledy, což se také stalo. Od těch Vánoc , jméno FO, i s dítětem zvali na kávu, ona však odmítla setkávat se s nimi, neměla zájem, aby se vzájemně viděli. On takové chování považuje za nevděk. Pokud by před uzavřením darovací smlouvy věděli, že mezi žalovanými jsou problémy v manželství, tak by s nimi darovací smlouvu neuzavřeli. Žalobce dále uvedl, že pocit nevděku nabyl už po narození vnučky. Snacha se k nim nechovala tak, jako v běžných vztazích, jeho manželka (žalobkyně b)) se nemohla zastavit za vnučkou, aniž by byla u snachy dopředu ohlášena. Když jeho manželka chtěla snaše pomoct s vnučkou, například vozit kočárek, tak snacha jí to odmítla. Už tehdy se vztahy mezi nimi značně ochladily, žalobce má pocit, že snacha negativní vztahy v manželství začala přenášet na ně, jako rodiče jejího manžela. V roce 2020 žalobce nic kvůli pociťovanému nevděku ze strany snachy neudělal, stále doufali, že se manželství spraví. Až poté, co se , jméno FO, odstěhovala z domu, tak začal žalované vyzývat, aby se vrátil majetek dle jejich předchozí ústní dohody sjednané po darovací smlouvě. Na své výzvy však nikdy nedostal odpověď od , jméno FO, , syn , jméno FO, řekl, že je připraven dar vrátit. Žalobce, zejména , jméno FO, , vyzýval k vrácení daru písemně i v mailech, měl za to, že forma vrácení daru v mailu postačí. Hlavně vyzýval, ať si všichni sednou a jednají o uvedeném. Žalobce uvedl, že před datem 2. 12. 2022, kdy dopisem písemně vyzval žalované k vrácení daru, předtím je vyzval k vrácení daru pouze emailem, a to ve vztahu ke snaše , jméno FO, a jejímu otci , jméno FO, . Žalobce dále uvedl, že nevděk od žalované 2) pociťoval už v průběhu roku 2020, kdy mezi nimi docházelo k omezování kontaktů a vzájemných vztahů. Žalobci nemohli účastníky navštěvovat, nemohli tak navštěvovat i vnučku, při vzájemných kontaktech mezi nimi pociťoval špatné vztahy, bylo cítit, že snacha je nemá ráda, což vyvrcholilo o Vánocích 2020. Následně na jaře roku 2021 snachu několikrát potkal náhodně, zval ji na kávu. Žalobce k dotazu soudu uvedl, že žalovaným nevytýkal nevděk ve formě, například odmítnutí pomoci v tíživé životní situaci, fyzického napadení, psychického týrání a podobně. Pokud nevděk vytýkal vůči žalovaným, pak tím měl na mysli především snachu , jméno FO, , a to za situace, kdy ona jako matka byla se svým dítětem 24 hodin, sedm dní v týdnu, byla na dítě silně fixována, když se se synem snažili domluvit na větším kontaktu s vnučkou, tak syn řekl, že s tím nemůže nic dělat. Žalobce dále uvedl, že účastníkem ústní dohody o vrácení daru dne 17. 12. byl on, jeho manželka, syn , jméno FO, a snacha , jméno FO, . Důvodem pro vrácení daru byl případný rozvod manželství žalovaných. K dotazu, jak by žalobce charakterizoval chování snachy před a po darovací smlouvě, žalobce uvedl, že před darovací smlouvou by si lepší snachu nemohli ani přát. Byla pracovitá, zapojovala se u nich do práce, po darovací smlouvě, vztahy snachy k nim ochabovaly, odcizovala se, až následně odešla ze společné domácnosti. Žalobce uvedl, že zpětně má pocit, že problémy u žalovaných byly obrovské, tyto informace získal od syna, ví, že , Anonymizováno, , Anonymizováno, , , Anonymizováno, za to, že snacha se před nimi přetvařovala a uváděla je v omyl. Žalobce uvedl, že ústní dohoda o vrácení daru byla pojistkou.

19. Z výpovědi žalobkyně , Jméno žalobce B, bylo zjištěno, že zcela odkazuje na účastnickou výpověď žalobce, uvedla, že darovací smlouvu nepodepsala hned 17. 12. 2019 z důvodu, že na to byla zvyklá v minulosti, že listinu podepisovala až před ověřovatelem podpisu. Důvodem pro uzavření darovací smlouvy bylo to, že od léta 2019 za nimi chodil jejich syn, že by na ně měli převést nemovitosti. Ona to zprvu nechtěla, ale potom společně s manželem od syna cítila dost velký nátlak na převod, tak si řekla, že jim to dají, brala to jako otevření do nového života pro oba žalované. Se svojí snachou , jméno FO, měla velmi pěkný vztah, chodila za ní , Anonymizováno, , nosila jí jídlo. Následné chování ze strany žalovaných však brala jako podvod. Nátlak na převod nemovitostí na ně činil pouze jejich syn, , jméno FO, za nimi v tomto směru vůbec nechodila. Syna brala jako prostředníka k celému jednání, snaše bylo asi trapně za nimi chodit a žádat je o převod. Zlom ve vztazích zaznamenala hned po narození vnučky, kdy žalobkyně snaše nabízela, že bude vozit kočárek, snacha jí pokaždé řekla, že se bojí jí ji svěřit, a to přesto, že žalobkyně je učitelka a má i zdravotnický kurz. Kočárek vozila dvakrát za celou dobu. Teprve poté, co mezi účastníky proběhlo opatrovnické řízení, tak s vnučkou byla častěji, a to v době, kdy vnučka byla s jejich synem. Ústní dohoda o případném vrácení daru proběhla během jejich jednání o darovací smlouvě, jim to bylo s manželem divné, dávat nějaký text do darovací smlouvy, brali to tak, že by to bylo vůči účastníkům urážlivé, určitě (žalobci) nepočítali s tím, že se žalovaní rozvedou, tak to ani nepovažovali za nutné dávat písemně. Sama snacha , jméno FO, řekla během tohoto jednání, že kdyby se rozvedli, tak si každý vezme, co do toho dal a nemovitosti se vrátí. Vzhledem k tomu, že pozemek, na kterém byl postaven dům, ona získala dědictvím po svém otci, brala to tak, že tento pozemek vlastně daruje její otec žalovaným. Žalobkyně uvedla, že neví, kdy podepisovala návrh na vklad do katastru nemovitostí, po nahlédnutí na č. l. 8 spisu žalobkyně uvedla, že podpis „, jméno FO, “ je jejím podpisem. Ona si pouze vybavuje, že darovací smlouvu podepisovala 18. 12. cestou ze školy na Městském úřadě v , adresa, . Kdy podepisovala návrh na vklad, opravdu neví. K dotazu, zdali, pokud žalobkyně připojila svůj podpis na návrh na vklad práva do katastru nemovitostí, chtěla, aby se nemovitosti přepsaly na nabyvatele – obdarované, žalobkyně uvedla, že ano. K dotazu, v čem žalobkyně spatřuje omyl při uzavření darovací smlouvy, žalobkyně uvedla, že ona by to spíše označila za podvod, a to v situaci, kdy někdo řekne něco, co není pravda. Žalovaní jim tvrdili, jak jsou úžasná rodina a už tehdy , jméno FO, věděla, že od svého manžela – jejich syna - odejde. Žalobkyně uvedla, že tento podvod vytýká nejen , jméno FO, , ale i synovi , jméno FO, . Zhoršení vztahů zaznamenala hned po narození vnučky, žalobkyně má za to, že není normální se takto chovat ke svým tchánům či prarodičům. , jméno FO, jí vyčítala, když žalobkyně třeba přijela bez ohlášení, že chce, aby se jí žalobkyně nahlásila třeba tři dny dopředu, že se zastaví. Žalobkyně ale určitě nechce nahlašovat, kdy se chce jen zastavit. Když žalovaní navštívili je, tak jeli hned domů, najedli se a , jméno FO, řekla: „Petře, jedeme domů“. Žalobkyně by řekla, že ve vztahu žalovaných byla , jméno FO, ten generál. Maily psal manžel, spolu se ovšem o obsahu mailu s manželem bavili, ona ví, že manžel psal , jméno FO, maily s výzvou, aby se domluvili. Maily psal i otci , jméno FO, , panu , jméno FO, , manžel jej vyzýval, ať se to vyřeší. Synovi maily nepsali, protože s ním byli v kontaktu a mluvili s ním. Pokud se jedná o nevděk, tak odkazuje na to, co uváděl manžel. Má za to, že chování žalovaných mělo negativní vliv na její zdraví. V roce 2021 podstoupila , podezřelý výraz, srdce z důvodu arytmie, bylo to z psychických důvodů. Žalobkyně asi není schopná doložit, že , podezřelý výraz, srdce proběhla v souvislosti s neshodami ohledně nemovitostí. Žalobkyně k dotazu soudu uvedla, že žalovaní se nedopustili nevděčného chování v tom směru, že by je například fyzicky napadli, neposkytli pomoc apod. Žalobkyně odkázala na účastnickou výpověď žalobce i ohledně ústní dohody a jejího uzavření. U této dohody byli čtyři, ona, manžel, syn a snacha, k uzavření dohody došlo 17. 12. 2019 někdy v odpoledních hodinách. Důvodem vrácení daru, který uplatňuje, je rozvod účastníků, tj. žalovaných. Žalobkyně má za to, že se snacha přetvařovala před uzavřením darovací smlouvy, nyní si to myslí po všech těch skutečnostech, které se dozvěděla o soužití účastníků. Žalobkyně má pocit, že je snacha o ten dům chtěla připravit. Žalobkyně měla za to, že ústní dohoda je pojistkou, jak postupovat v případě, že by se žalovaní někdy v budoucnu rozvedli.

20. Z výpovědi žalovaného , Jméno žalované A, , syna žalobců, bylo zjištěno, že v roce 2018 se s žalovanou 2) přestěhovali do sporného rodinného domu. Jeho tehdejší manželka – žalovaná 2) řešila, jestli by rodinný dům a nemovitosti mohly být přepsány na ně, jako manžele, uváděla, že se tam necítí jako svá paní. , jméno FO, se o tom se svým otcem – o možné darovací smlouvě – začal bavit na začátku roku 2019. Bylo to tehdy, kdy ještě nebyla vyřešena kolaudace domu. Tehdy se jej otec ptal, proč na to tak tlačí. On otci odpovídal, že v domě, ve kterém žijí, se chce , jméno FO, cítit jako vlastní paní. , jméno FO, kolaudaci v říjnu 2019 opět za otcem docházel a žádal ho o převedení nemovitostí na ně. Žalovaný 1) uvedl, že v té době připouští, že měli již krizi v manželství. Tuto krizi v manželství pociťoval sám, nemyslel si, že je to něco většího, bral to jako standardní situaci v manželství. Měl za to, že pokud bude darovací smlouva uzavřena, pak by se tím jejich manželství mohlo upevnit. Pokud se jedná o jeho odlišná stanoviska v rámci rozvodového řízení, pak žalovaný uvedl, že u prvního rozvodového stání věřil, že manželství zachránit může, netušil, že krize u jeho manželky byla hluboká. Ona hovořila o tom, že krizi pociťovala již od roku 2017. On sám připustil, že krizi vnímal už od roku 2017, bylo to v době, kdy probíhala stavba domu, on v té době podnikal, měli na sebe málo času. On tuto situaci hodnotil, podle vztahu svých rodičů, jako běžnou krizi, protože i oni si v rámci svého manželství několika krizemi prošli, nespatřoval v tom nic zásadního. U druhého rozvodového stání si již rozmyslel svůj názor na rozvod a podle toho také postupoval. Žalovaný má za to, že jeho tehdejší manželka jej v době uzavření darovací smlouvy uvedla v omyl, když mu nesdělila, jak vážně ona celou krizi vnímá. Pokud by to věděl, pak by na svého otce na převod domu netlačil. K uzavření darovací smlouvy došlo dne 17. 12. 2019, bylo to den před narozením jejich dcery. Oni s , jméno FO, se sešli u jeho rodičů v , Anonymizováno, , v jejich domě. Žalovaný uvedl, že ví, že otec měl nachystanou darovací smlouvu, ví, že s tím v minulosti měl otec nějakou zkušenost, nechtěl utrácet za právníky. Předtím s otcem řešili, jestli do smlouvy psát nějaké ustanovení, co by se mělo stát v případě, že by se rozvedli. Takové ustanovení tam však otec nevložil, spíše chtěl, aby v tomto směru se nějakým způsobem ústně domluvili. Ještě, než uzavřeli darovací smlouvu a podepsali ji, tak sama , jméno FO, navrhla ústní dohodu v tom směru, že pokud by se někdy v budoucnu rozvedli, tak si každý z nich vezme, co do toho domu dal. První darovací smlouvu podepsal otec, potom on a , jméno FO, , hned poté odjeli na poštu do , adresa, , kde své podpisy uznali za vlastní, on pak , jméno FO, odvezl do , Anonymizováno, a listiny týkající se darovací smlouvy odvezl zpět domů otci. Na druhý den smlouvu podepsala matka před ověřujícím orgánem. V den , Anonymizováno, šel otec dát smlouvu zapsat do katastru nemovitostí. Pokud byl žalovaný dotázán, zda-li se on vůči svým rodičům dopustil nevděku, který je v žalobě vytýkán, pak uvedl, že nevděku ve formě násilí nebo neposkytnutí pomoci se nedopustil, spíše to bylo v té rovině, že jeho rodiče očekávali vděk za převedení domu, tento vděk si rodiče představovali zřejmě v tom směru, že je budou častěji navštěvovat i s jejich dcerou. K rodičům chodili na návštěvy jedenkrát týdně, rodiče jim říkali, že by byli rádi, kdyby k nim chodili častěji, třeba i jeho matka (žalobkyně) se k nim chtěla stavit, aby viděla vnučku, jeho manželka mu tehdy však vyčetla, že to takto nechce, a spíše požádala svou tchýni, aby své návštěvy hlásila několik dnů dopředu. Jeho matka (žalobkyně) byla připravená k tomu, že bude svou vnučku vozit v kočárku, za celou dobu se to však jeho matce podařilo asi třikrát. Jeho rodiče (žalobci) hodnotili nerovnoměrnost návštěv mezi nimi a rodiči , jméno FO, , se kterými se viděli, pokud ne každý den, tak ob den, ví, že to jeho rodičům vadilo. Jeho matka během návštěv u nich třeba řekla, že by chtěla vnučku vidět častěji, , jméno FO, jí odpověděla, že má svůj program. Pokud je v rámci žaloby žalované straně vytýkáno, že žalobce uvedli v omyl, tak je to pravda, tento omyl je v tom, že on ani , jméno FO, rodičům nepřiznali, že procházejí v manželství krizí, ví, že kdyby jen naznačil otci, že nějakou krizi mají, tak by jim žádný dar nedali. K dotazu soudu, proč žalovaný ke svým rodičům nebyl upřímný a nesdělil jim, že sám pociťoval od roku 2017 v manželství krizi, žalovaný uvedl, že věřil, že převodem nemovitostí na žalované zachrání svůj vztah. Rovněž vycházel z toho, že rodina bývalé manželky nebyla a není špatně finančně situována, ví, že jeho otec vnitřně věřil, že pokud by se něco stalo, tak by se strany, tj. jejich a rodina , jméno FO, finančně vypořádala ohledně nemovitostí. Pokud se jedná o potvrzení jejich ústní dohody ohledně vypořádání v případě rozvodu, pak uvedl, že v tomto směru , jméno FO, napsala 10. 4. 2021 email, ve kterém toto nerozporuje. Žalovaný má za to, že v době uzavření darovací smlouvy 17. 12. 2019 byla , jméno FO, rozhodnuta od něj odejít, rozvést asi ne. Má za to, že , Anonymizováno, všechno rozmyslela a byla na něj „nasraná“. Pokud by rodiče věděli, že , jméno FO, od něj chce odejít, tak by jim určitě nemovitosti nedarovali. Pokud jde o zpětné hodnocení chování , jméno FO, od roku 2017 přes darování až po následný rozvod, žalovaný uvedl, že mezi sebou měli s , jméno FO, často výměny názorů, , jméno FO, se chovala vypočítavě, věděla, že je nějaký majetek, se kterým pak bude moct operovat. Od roku 2017 do roku 2019 jej , jméno FO, vyzývala, aby se svými rodiči probral otázku převodu nemovitostí na ně, říkala mu, ať to popožene, ví, že impuls k převodu byl od ní. Je pravdou, že při uzavření darovací smlouvy proběhla mezi nimi všemi ústní dohoda, kde se uvedlo, že pokud mezi ním a , jméno FO, dojde k rozvodu (nikoliv rozchodu), pak si každý vezme z nemovitosti, co do ní dal. Poprvé mu , jméno FO, sdělila svůj úmysl jejich dítě vychovávat jinde v SMS ještě před narozením dítěte v říjnu či listopadu 2019. Následně to potvrdila v rámci své výpovědi u prvního rozvodového stání, kdy to samé sdělila. Tuto SMS zprávu dostal 20. 10. 2019. Žalovaný si je jistý, že pokud by s touto SMS seznámil své rodiče, tak by dům nedostali. Podle něj byl jejich vztah mezi ním a , jméno FO, , v pozitivním slova smyslu, pro jeho rodiče zásadní k tomu, aby jim dům darovali. Je pravdou, že rodiče jej seznámili se svým postojem v tom směru, že převádět na ně nemovitosti budou jen v případě, že budou s , jméno FO, v pohodě.

21. Z účastnické výpovědi žalované , Jméno žalované B, bylo zjištěno, že není pravdou, že by darovací smlouva byla podepsána 17. 12. 2019. Podpis darovací smlouvy proběhl v prvním či druhém týdnu v prosinci 2019, krátce poté, kdy ji propustili z , podezřelý výraz, , , Anonymizováno, . Ona smlouvu podepisovala u nich doma na adrese , adresa, ve , Anonymizováno, , adresa, , nikoliv v , Anonymizováno, . Smlouvu podepisovali sami s , jméno FO, . Manžel dovezl darovací smlouvu, kterou měl vypracovat jeho otec, ona na darování nemovitostí netlačila. Byl to spíše její tehdejší manžel, který chtěl, aby měli všichni trvalé bydliště , Anonymizováno, , Anonymizováno, na nové adrese v jejich domě. Když stavěli dům, tak byla dohoda mezi jejich rodinami, že po dostavbě jim ho žalobci dají, a to za situace, kdy obě rodiny tuto stavbu financovaly. Ona vylučuje, že by to byla ona, kdo na žalobce tlačil, aby na ně převedli nemovitosti, ona měla jiné myšlenky, , Anonymizováno, , Anonymizováno, Žalovaná vylučuje, že by mezi účastníky řízení proběhla nějaká ústní dohoda o tom, že v případě, pokud se s , jméno FO, rozvedou, tak si každý vezme z domu, co do něj dali. Není pravdou, že by se vůbec o této záležitosti bavili. Vzhledem k tomu, , Anonymizováno, tak se se svým manželem bavila o tom, že by si měli najít nájem ve , adresa, , , Anonymizováno, , podezřelý výraz, Pokud žalovaná měla osvětlit okolnosti, za kterých psala SMS 20. 10. 2019, pak uvedla, že byla již delší dobu , podezřelý výraz, v , podezřelý výraz, , zjistila, že její manžel na služební cestě měl jít na kafe s nějakou kolegyní, což ji rozčílilo, , Anonymizováno, , podezřelý výraz, , Anonymizováno, . Když podepisovali s manželem darovací smlouvy, tak předtím tam již byl podpis tchána , Jméno žalobce A, . Žalovaná nedokázala vysvětlit rozpor ve svém tvrzení, že darovací smlouvu podepsala první nebo druhý týden v prosinci, přičemž z ověřovacího razítka pro legalizaci číslo , hodnota, , Anonymizováno, na č. l. 7 vyplývá, že tuto listinu podepsala vlastnoručně u , právnická osoba, . ve , Anonymizováno, , adresa, až dne 17. 12. 2019. Žalovaná uvedla, že podepisovala jeden stejnopis darovací smlouvy.

22. K této skutečnosti žalobce , Jméno žalobce A, uvedl, že byly vyhotoveny tři stejnopisy, a to jeden pro katastr nemovitostí, jeden pro žalobce a jeden pro žalované. Žalobce , Jméno žalobce A, uvedl, že se ověřovaly podpisy pouze pro katastr nemovitostí.

23. Žalovaná následně v rámci své účastnické výpovědi sdělila, že si nevzpomíná, jestli na listině darovací smlouvy bylo uvedeno datum. K dotazu, zdali by žalovaná zaregistrovala v době podpisu, že na listině je datum pozdější, než první či druhý týden v prosinci 2019, kdy uvedla, že smlouvu podepisovala, žalovaná uvedla, že nikoliv. K dotazu, zdali si žalovaná vzpomene, zdali a kdy podepisovala další dva stejnopisy smlouvy, uvedla, že neví.

24. Žalovaný 1) nabídl vysvětlení situace tak, že první či druhý týden v prosinci mohla jeho bývalá manželka dostat k nahlédnutí pouze náhled darovací smlouvy, přičemž má za to, že hotová verze darovací smlouvy byla vypracována maximálně týden před 17. 12. 2019.

25. Žalovaná v rámci své účastnické výpovědi zcela vyloučila, že by mezi stranami byla sjednána ústní dohoda ohledně vrácení nemovitostí, vrácení investic. Žalovaná uvedla, že v době uzavření darovací smlouvy v prosinci 2019 bylo manželství s žalovaným zcela funkční a normální. Všechno špatné měli za sebou , Anonymizováno, . Jejich manželství bylo běžné, ale určitě měli i výměny názorů. Opětovně žalovaná uvedla, že považuje manželství v době uzavření smlouvy za bezproblémové. Žalovaná uvedla, že v roce 2018, poté, co se přestěhovali do domu, , Anonymizováno, Pokud by jejich manželství nebylo v pořádku, , Anonymizováno, Zcela vyloučila, že by naléhala na svého tehdejšího manžela, aby přiměl své rodiče k převodu nemovitostí. Pokud se jedná o nevděk a omyl, pak uvedla, že nikdy se ke svým tchánům nechovala špatně, není si vědoma toho, že by mezi nimi byly špatné vztahy, normálně se navštěvovali, , Anonymizováno, apod. Vždycky v rámci rodiny fungovali normálně, a to i po ukončení společného soužití s manželem. Ještě poté se vzájemně i s tchánem navštěvovali, ona se účastnila smuteční hostiny po úmrtí jejich babičky, kde chystali květinovou výzdobu apod. Když probíhala stavba domu, tak ještě před ní byla dohoda mezi nimi a rodinami, že stavba domu je pro ně (pro žalované). Žalovaná se od manžela rozhodla odejít , Anonymizováno, bylo to , Anonymizováno, , kdy následovala krize od roku 2020. Ona na manžela netlačila, aby na ně jeho rodiče převedli nemovitosti, ona v té době měla jiné starosti – , Anonymizováno, . Ona počítala s převodem nemovitostí na ně vzhledem k předchozím dohodám mezi rodinami. Ona do rodinného domu vůbec nechodí, tři roky tam bydlí manžel, ona na něm nelpí. , jméno FO, se původně chtěla na rodinném domě domluvit se svým manželem, následně se do toho vložili tcháni, proto vše řešila právní cestou. Stále má zájem na mimosoudní dohodě týkající se domu. Žalovaná má za to, že tcháni se o jejich krizi dozvěděli na podzim 2020, takto se to dozvěděli i její rodiče. Ona nechtěla dělat žádné dřívější závěry, než bude rozhodnutá, že odejde. K dotazu, zdali by tcháni na ně přepsali nemovitost za situace, že by věděli, že od manžela odejde, žalovaná uvedla, že to neví, že to bylo čistě na nich. K dotazu, jak by popsala vztah s manželem v manželství, žalovaná uvedla, že v roce 2017 se snažili , Anonymizováno, , v roce 2018 se rozhodli pro , Anonymizováno, . , podezřelý výraz, Ona v roce 2019 s manželem prožívala běžné manželství, občas byly nějaké hádky, ale nic dramatického, neměli mezi sebou žádnou krizi, a to ani v době, kdy uzavírali darovací smlouvu. Ona do podzimu 2020 považuje manželství za víceméně normální, s nějakými problémy. Poprvé o odchodu od manžela začala uvažovat v létě 2020.

26. Z emailu žalobce , Jméno žalobce A, žalovanému , Jméno žalované A, bylo zjištěno, že dne 17. 12. 2019 zaslal v příloze darovací smlouvu s tím, že má doplnit rodné číslo , jméno FO, , přečíst, zkontrolovat a další pokyny k vytištění a vyplnění.

27. Součástí spisového materiálu je stejnopis darovací smlouvy datované 17. 12. 2019, kde podpisy žádného z účastníků nejsou úředně ověřeny.

28. Součástí spisového materiálu je pak emailová komunikace mezi stranami, zejména z ledna 2024, kdy zjm. žalobci vyjadřují snahu mimosoudně jednat o předmětu sporu.

29. Vzhledem k tvrzení žalobců, že krize v manželství žalovaných nastala a byla již v době darování a tímto měli žalovaní žalobce uvést v omyl, byl prováděn důkaz připojeným spisem zdejšího soudu sp. zn. 12 C 57/2021 o rozvod manželství mezi , Jméno žalované A, a , Jméno žalované B, . Návrh na rozvod manželství byl podán 21. 6. 2021 , Jméno žalované B, . Z návrhu se mj. podává, že po uzavření manželství začali manželé budovat vlastní bydlení a s tím začali první problémy v komunikaci mezi nimi, které výrazně narostly po narození dcery. Neshody manželů vedly k postupnému odcizování a tyto vyústily v prosinci 2020 odchodem manžela k jeho rodičům. Po jeho návratu opustila společné bydliště počátkem ledna 2021 manželka i s dcerou, kdy se odstěhovala ke svým rodičům, kde bydlí dosud. Manželé od prosince 2020 nevedou společnou domácnost, intimně se nestýkají a od ledna 2021 žijí odděleně. Následným podáním , Jméno žalované A, ze dne 23. 7. 2021 tímto vyjádřil nesouhlas s rozvodem, , Anonymizováno, se objevily problémy , Anonymizováno, , podezřelý výraz, vše vyvrcholilo v největší krizi, kdy mu , jméno FO, měla oznámit, že se nechce vrátit domů, ale že půjde , Anonymizováno, k rodičům. , Anonymizováno, . První měsíc , Anonymizováno, si udělal v práci volno, pomáhal manželce v maximální možné míře, nic nenasvědčovalo tomu, že by měly přijít nějaké problémy. Z protokolu o jednání ze dne 5. 4. 2022 v rámci účastnické výpovědi manželky bylo zjištěno, , podezřelý výraz, si uvědomila, že v manželovi nemá žádnou manželskou oporu a podporu. Určitě u ní hrála roli psychika, ale měla čas o všem přemýšlet, uvědomila si to až v , podezřelý výraz, , že je něco špatně, manžela na to upozornila. Poprvé ze společné domácnosti odešla v srpnu, vrátila se zpátky, ale definitivně odešla v lednu 2021, od té doby soužití neobnovili. Možná ještě první 2 až 3 měsíce přemýšlela, že by se vrátila, potom už ne. Manžel jí nebyl oporou, do jejich manželství a soukromí zasahovali jeho rodiče, kvůli tomu se hodně hádali. Když odešla, tak jeho otec chodil za manžela orodovat. Manžel z domácnosti odešel v prosinci 2020, bylo to v době, kdy už se hádali a domluvili se, že zkusí být od sebe. Manžel odešel na 14 dní k rodičům, potom ona odešla ke svým rodičům. Z účastnické výpovědi manžela bylo zjištěno, že za trvání manželství neudělal nic, proč by musel nastat rozvrat manželství, nicméně se dozvěděl, že manželka chtěla odejít už v roce 2018, potom v roce 2019 a v srpnu 2020. Nikdy se nejednalo o nějaké velké hádky, pouze o výměnu názorů. Připustil, že do jejich vztahu zasahovaly jejich rodiny, zejména matka manželky a jeho otec. Problém je v tom, že oni své rodiny nedokázali odstřihnout. Manželství žalovaných , Jméno žalované B, a , Jméno žalované A, bylo rozvedeno rozsudkem č. j. 12 C 53/2017–30 ze dne 5. 4. 2022, kdy z odůvodnění se podává, že příčinu rozvratu oba manželé spatřují v rozdílných představách o manželství, v nedostatečné komunikaci a v zásahu svých rodin do jejich manželství. Problémy se prohloubily po narození dcery, ohledně které jsou ale schopni komunikovat a dohodnout se. Rozsudek o rozvodu žalovaných nabyl právní moci dne 11. 4. 2022.

30. Následně v předmětném řízení byly k návrhu žalobců provedeny důkazy i záznamem ze soudních jednání z 3. 11. 2021 v rozsahu 7 až 9 minuta 28 vteřina a z jednání dne 5. 4. 2022 v rozsahu 11 minuta 13 vteřina až 13 minuta 45 vteřina. V rámci prvního záznamu manželka , Jméno žalované B, uváděla, že se odstěhovala 13. ledna, od té doby se domů nevrátila. Že se situaci s manželem snažila řešit ještě předtím, než odešla, že do manželství zasahovali neustále zásahy z jeho rodiny, poté, co se odstěhovali do svého, což jí narušovalo soukromí. Kvůli tomu vznikaly velké časté hádky, ona nechtěla žít s jeho rodiči a pod vlivem jeho rodičů, oni manžela neustále ovlivňovali. Podle ní toho bylo hodně i psychicky a ona nechtěla setrvávat v takovém manželství. Stavění domu byl jejich projekt, do toho se začal montovat jejich tchán, kdy jí to začalo vadit, ona to s manželem řešila celý rok, rok a půl. V rámci druhého záznamu pak manželka uvedla v rámci účastnického výslechu k dotazu, kdy za trvání manželství si manželka uvědomila, že není spokojená, že je něco špatně – , Anonymizováno, , podezřelý výraz, . Připadala si , Anonymizováno, sama, kdy jí připadalo, že nemá manželskou podporu, připadala si opuštěná, haprovala jí psychika. , adresa, ale necítila oporu manžela, cítila se na to být sama. Pak spolu slavili Vánoce, první odešel manžel, poté odešla ona, ona se do společné domácnosti už nevrátila.

31. Podle § 560 občanského zákoníku: Písemnou formu vyžaduje právní jednání, kterým se zřizuje nebo převádí věcné právo k nemovité věci, jakož i právní jednání, kterým se takové právo mění nebo ruší.

32. Podle § 583 občanského zákoníku: Jednal-li někdo v omylu o rozhodující okolnosti a byl-li v omyl uveden druhou stranou, je právní jednání neplatné.

33. Podle § 588 občanského zákoníku: Soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

34. Podle § 2055 odst. 1 občanského zákoníku: Darovací smlouvou dárce bezplatně převádí vlastnické právo k věci nebo se zavazuje obdarovanému věc bezplatně převést do vlastnictví a obdarovaný dar nebo nabídku přijímá.

35. Podle § 2072 občanského zákoníku odst. 1: Ublížil-li obdarovaný dárci úmyslně nebo z hrubé nedbalosti tak, že zjevně porušil dobré mravy, může dárce, neprominul-li to obdarovanému, od darovací smlouvy pro jeho nevděk odstoupit. Byl-li dar již odevzdán, má dárce právo požadovat vydání celého daru, a není-li to možné, zaplacení jeho obvyklé ceny.

36. Podle § 2072 odst. 2 občanského zákoníku: Odůvodňují-li to okolnosti, považuje se za nevděk vůči dárci také zjevné porušení dobrých mravů vůči osobě obdarovanému blízké.

37. Podle § 2075 odst. 1 občanského zákoníku: Dárce může dar pro nevděk odvolat do jednoho roku ode dne, co obdarovaný dárci ublížil, ale dozví-li se o tom dárce později, do jednoho roku ode dne, kdy získal vědomost o důvodu pro odvolání daru. Dědic dárce může dar odvolat nejpozději do jednoho roku od smrti dárce.

38. Podle § 2075 odst. 2 občanského zákoníku: Je-li dar odvolán později a namítne-li obdarovaný opožděné odvolání daru, soud k odvolání nepřihlédne.

39. Jak vyplynulo z provedeného dokazování, dne 17. 12. 2019 byla sepsána darovací smlouva mezi , Jméno žalobce A, a , Jméno žalobce B, jako dárci a , Jméno žalované A, a , Jméno žalované B, jako obdarovanými, kdy předmětem daru byly nemovitosti zapsané na LV č. , hodnota, pro k. ú. , adresa, - město, obec , adresa, , a to: , Anonymizováno, jehož součástí je stavba č. , Anonymizováno, – rodinný dům, , Anonymizováno, . Dárci darovali uvedené nemovitosti se všemi právy a povinnostmi, součástmi a příslušenstvím a obdarovaní uvedený dar do svého vlastnictví přijali. Jiná ustanovení součástí darovací smlouvy nebyla. Uvedenou darovací smlouvu podepsali dne 17. 12. 2019 obdarovaní , Jméno žalované A, a , Jméno žalované B, , a to před ověřujícím orgánem Pošta , adresa, , dárce , Jméno žalobce A, uznal podpis na listině za vlastní před ověřujícím orgánem Pošta , adresa, dne 18. 12. 2019 a dárkyně , Jméno žalobce B, darovací smlouvu vlastnoručně podepsala před ověřujícím orgánem , právnická osoba, , adresa, dne 18. 12. 2019. Lze tak uzavřít, že předmětná darovací smlouva byla uzavřena až dne 18. 12. 2019, kdy svůj podpis pod listinou připojila dárkyně , Jméno žalobce B, . V předmětném sporu je pak nepodstatná námitka žalobců, kteří uváděli, že v darovací smlouvě se uvádí, že „obdarovaní dar přijímají do svého výlučného vlastnictví“ za situace, kdy se jedná o pouhou neznalost zákonných pojmů, když žalobci zajisté věděli, že žalovaní jsou manželé a pro režim jejich majetkových vztahů platí ustanovení občanského zákoníku o společném jmění manželů. Takto ostatně postupoval i příslušný katastrální úřad, který nemovitosti obdarovaným zapsal do společného jmění manželů - žalovaných.

40. Téhož dne pak podal , Jméno žalobce A, návrh na vklad práva do katastru nemovitostí, o čemž svědčí podací razítko Katastrálního pracoviště ve , Anonymizováno, , adresa, ze dne 18. 12. 2019. Listinou ze dne 25. 11. 2022, která byla doručována žalovaným doporučeně s podacím razítkem ze stejného dne, vznesli žalobci vůči žalovaným námitku neplatnosti darovací smlouvy ze dne 17. 12. 2019 s odůvodněním, že je tomu přibližně rok, co se dozvěděli, že v době podpisu darovací smlouvy jim nesdělili skutečnosti závažného, hlubokého a již dříve trvajícího rozvratu, resp. krize manželství s vědomím, kterým by jim shora uvedené nemovitosti do společného jmění nedarovali. Žalobci již v předchozím podání ze dne 17. 10. 2021 sdělili žalovaným, že jimi byli uvedeni v omyl za situace, kdy dar darovali jako hmotnou podporu manželům, kteří spolu žijí a hodlají žít jako manželé a se svou dcerou tvoří jednu rodinu. Uvedené podání bylo žalovaným doručeno, o čemž svědčí mj. písemné vyjádření tehdejší právní zástupkyně žalované 2) ze dne 18. 11. 2021, ve kterém se žalovaná 2) vyjadřuje k dopisu ze dne 17. 10. 2021, kdy s požadavkem na vrácení daru žalobcům nesouhlasí. Následně dopisem ze dne 2. 12. 2022 žalobci vůči žalovaným odvolali dar (listina byla doručována žalovaným opět doporučeně poštou), kdy dar byl odvolán pro nevděk a pro případ rozvodu, a uvedenou listinou tak žalobci odstoupili od darovací smlouvy a požádali o vrácení daru.

41. Skutečnost, že žalovaným byly darovány nemovitosti zapsané tehdy na , Anonymizováno, pro k. ú. , adresa, - město, kdy nyní jsou totožné nemovitosti zapsány ve vlastnictví žalovaných jakožto společné jmění manželů na , hodnota, pro k. ú. , adresa, – město, vyplývá ze zprávy , právnická osoba, pro , Anonymizováno, kraj, Katastrální pracoviště , adresa, ze dne 13. 1. 2023.

42. Ještě před podáním předmětné žaloby se zejména žalobce , Jméno žalobce A, domáhal různými emaily, a to zejména vůči žalované 2) a jejímu otci, a žádal je mimo jiné o „vyvolání jednání týkající se sporných nemovitostí a finanční vypořádání“.

43. V předmětné věci je s ohledem na procesní postavení účastníků nutné podotknout, žalobci jsou rodiči žalovaného 1), žalovaná 2) je bývalou snachou žalobců, se kterou mají aktuálně negativní vztahy, a žalovaní jsou bývalí manželé, kteří byli rozvedeni rozsudkem zdejšího soudu Pokud se týká příčin rozvratu manželství, které byly zjišťovány v rámci rozvodového řízení soudem, pak v rámci odůvodnění rozsudku je uvedeno, že příčinu rozvratu oba manželé spatřují v rozdílných představách o manželství, v nedostatečné komunikaci a v zásahu svých rodin do jejich manželství. Problémy se prohloubily po narození dcery, ohledně které jsou ale schopni komunikovat a dohodnout se.

44. V rámci předmětného řízení se žalovaný 1) , Jméno žalované A, , syn žalobců, bývalý manžel žalované 2), držel shodného procesního stanoviska jako žalobci a) a b), tj. jeho rodiče, a žádal, aby žalobě bylo v celém rozsahu vyhověno. Tuto skutečnost soud vyhodnocoval v rámci jednotlivých podání, vyjádření a účastnické výpovědi žalovaného 1), kdy je zřejmé, že zájem na rozhodnutí sporu mezi žalovaným 1) a žalovanou 2) je zcela odlišný. Pro posouzení předmětného sporu je rovněž podstatné zdůraznit, že mezi žalovanými je u zdejšího soudu veden spor o vypořádání společného jmění manželů, kdy předmětem sporu jsou zjm. souzené nemovitosti.

45. Žalobci uplatňovali ve své podstatě tři právní tituly pro určení svého vlastnictví k souzeným nemovitostem. Jednak je to vrácení daru pro nevděk dle § 2072 a násl. občanského zákoníku, kterého se žalovaní měli dopustit tím, že se rozvedli, přičemž daru měli využívat k trvalému společnému rodinnému životu, v tomto směru chování žalovaných žalobci vyhodnocují jako nevděčné, neetické, neslušné a prosté respektu k dárcům. Současně pak žalobci uplatnili námitku neplatnosti darovací smlouvy dle §583 a násl. občanského zákoníku za situace, kdy žalobci měli být uvedeni žalovanými v omyl o tom, že jejich manželství v době uzavření darovací smlouvy prochází krizí, která následně vedla k rozvodu mezi účastníky. V neposlední řadě pak žalobci uvedli, že k odvolání daru došlo z důvodu sjednaného ústně v den podpisu smlouvy, a to pro případ rozvodu účastníků.

46. K jednotlivě uplatněným právním skutečnostem ze strany žalobců soud uvádí následující.

47. Ustanovení § 2072 odst. 1 občanského zákoníku jasně specifikuje okolnosti, kdy dárce může svůj dar vůči obdarovanému odvolat. Jedná se o ublížení dárci ze strany obdarovaného, a to buď úmyslně nebo z hrubé nedbalosti, a to tak, že obdarovaný zjevně porušil dobré mravy, přičemž dárce toto chování obdarovanému neprominul. Ublížení dárci může být v rovině fyzické i psychické. Mezi skutky obdarovaného, které nepochybně opravňují dárce k odvolání daru, pak patří trestné činy proti životu a zdraví dárce, popřípadě jemu blízkých osob, dárce pak může dar odvolat i pro jiné skutky obdarovaného, které důvodně pociťuje jako svou újmu. Důvodem pro odvolání daru, pak mohou být i jiné (nižší intenzity) skutky, které se zjevně příčí dobrým mravům. V rámci žalobních tvrzení, provedených listinných důkazů a účastnických výslechů žalobců, však nebylo ani tvrzeno, ani prokazováno, že by se žalovaní 1) a 2) vůči žalobcům a) a b) zachovali či chovali takovým způsobem, s jakým zákonodárce spojuje následek ve formě možnosti odvolání daru pro nevděk. Žalobci k výslovnému dotazu soudu vyloučili, že by se žalovaní vůči nim chovali například tak, že by je fyzicky napadali, neposkytli jim potřebnou pomoc a podobně. Žalobci shledávali nevděk v tom, že v řádu několika měsíců po darovací smlouvě došlo nejprve k odloučení mezi žalovanými jako manžely, poté žalovaná 2) podala návrh na rozvod manželství a posléze bylo manželství žalovaných rozvedeno. V předmětné věci je však třeba si uvědomit, že statusové záležitosti osob (například rozvod manželství, uzavření sňatku), jsou záležitostmi pouze těch osob, kterých se to bezprostředně týká a o jejichž statusovém stavu se rozhoduje. Soud má za to, že pokud žalobci odvolali dar pro nevděk listinou ze dne 2. 12. 2022, pak v tomto směru ze strany žalovaných vůči žalobcům k žádnému „nevděku“ dojít nemohlo, a to i přesto, že oba žalobci v rámci odvolání daru popisují své pocity zmaru, zklamání a ublížení.

48. Posouzení nevděku dle §2072 občanského zákoníku pak jednoznačně vyplývá z judikatury, a to např. z Rozsudku NS ČR ze dne 23. 1. 2001 sp. zn. 29 Cdo 228/2000, který uvádí: Předpokladem úspěšného uplatnění práva dárce na vrácení daru není jakékoliv nevhodné chování obdarovaného nebo pouhý nevděk, ale takové chování, které s ohledem na všechny okolnosti konkrétního případu lze kvalifikovat jako hrubé porušení dobrých mravů. Obvykle jde o porušení značné intenzity nebo o porušování soustavné, a to ať už fyzickým násilím, hrubými urážkami, neposkytnutím potřebné pomoci apod. Ne každé chování, které není v souladu se společensky uznávanými pravidly slušného chování ve vzájemných vztazích mezi lidmi, naplňuje znaky § 630 občanského zákoníku, nýbrž předpokladem aplikace tohoto ustanovení je kvalifikované porušení morálních pravidel konkrétním chováním obdarovaného, jehož stupeň závažnosti je hodnocen podle objektivních kritérií, a nikoliv jen podle subjektivního názoru dárce. Dárce se jako důvodu k vrácení daru nemůže dovolávat skutkových okolností, jež nastaly či existovaly v době před darováním a za nichž byl právní úkon učiněn a o nichž obě strany při uzavírání smlouvy věděly. Za členy rodiny dárce považují kromě rodičů a dětí i další příbuzní v řadě přímé a sourozenci.

49. Obdobně pak uvádí další rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR:- sp. zn. 33 Cdo 2354/2008: K naplnění skutkové podstaty pro vrácení daru směřuje pouze takové závadné jednání obdarovaného vůči dárci nebo členům jeho rodiny, které z hlediska svého rozsahu a intenzity a při zohlednění vzájemného jednání účastníků právního vztahu nevzbuzuje z hlediska společenského a objektivizovaného pochybnosti o kolizi s dobrými mravy.- sp. zn. 33 Cdo 3012/2009: Jednotlivá jednání, která lze v souhrnu považovat za hrubé porušení dobrých mravů ve smyslu § 630 obč. zák., je možno prohlásit za soustavné, jestliže jde o takové opakované porušování dobrých mravů, které svědčí o hlubokém narušení vztahu mezi dárcem a obdarovaným, uvedeného jednání se obdarovaný dopustil nejméně ve třech případech, přičemž je mezi nimi časová souvislost (tj. že k nim došlo v krátkém časovém období).

50. Pokud se jedná o další právní důvod pro určení, že nemovitosti mají být ve vlastnictví žalobců za situace, kdy tuto námitku vznesli svým podáním ze dne 25. 11. 2022 vůči oběma žalovaným s tvrzením, že při darování nemovitostí byli uvedeni v omyl o rozhodující okolnosti, tedy že nemovitosti darují do společného jmění nerozvráceného, nebo jinak vážně nezasaženého soužití manželů, a darovací smlouva pak má být z tohoto důvodu neplatná, pak soud uvádí následující zjištění a právní závěry.

51. Darovací smlouva je jedním z právních titulů sloužících k převodu vlastnického práva. Darovací smlouva je dvoustranným právním aktem (s možností účastenství na obou stranách), pro jehož perfekci se vyžaduje souhlas obdarovaného. Darování proto není jednostranným právním jednáním, kterým se někdo dobrovolně vzdá svých současných majetkových práv. Vlastní motiv – vnitřní pohnutka - vedoucí dárce k uzavření darovací smlouvy je z právního hlediska irrelevantní, rozhodující zůstává projev vůle navenek – sjednaná darovací smlouva. U darování nemovitých věcí, které jsou předmětem evidence ve veřejném seznamu (katastr nemovitostí) se vlastnické právo nabývá až zápisem do tohoto seznamu. Forma darovací smlouvy musí být písemná (viz ustanovení § 560 občanského zákoníku). Z uzavřené darovací smlouvy datované 17. 12. 2019, která byla platně uzavřená až o den později (18. 12. 2019), je zřejmé pouze kdo je dárce a kdo obdarovaný, dále je řádně vymezen předmět darovací smlouvy a úmysl dárce (dárců) převést vlastnické právo na obdarovaného (obdarované), úmysl obdarovaných přijmout do svého vlastnictví předmět daru, a to bez dalších podmínek. Žalobci tvrdili, že jednali v omylu o rozhodující okolnosti, a to v tom směru, že nevěděli o krizi v manželství obdarovaných. Tvrzená okolnost týkající se vztahů či jiných okolností osobního charakteru na straně žalovaných však nebyla rozhodující okolností darovací smlouvy. V darovací smlouvě není žádná zmínka o tom, že by snad obdarovaní měli v době uzavření darovací smlouvy mít „fungující manželství či jinak specifikované vztahy“ s tím, že pokud by toto splněno snad nebylo, k uzavření darovací smlouvy by nedošlo. Pokud žalobci tvrdili, že pro ně byla rozhodující okolnost v tom, že byli uvedeni v omyl, že nemovitosti darují do společného jmění nerozvráceného nebo jinak vážně nezasaženého soužití manželů, lze k tomu uvést dvě okolnosti. Pokud by skutečně při uzavření darovací smlouvy trvali na tom, že manželství obdarovaných má být „bezvadné“, pak je otázkou, proč takovou podmínku - písemně, např ve formě rozvazovací podmínky - do darovací smlouvy nevložili. Další záležitostí, kterou je třeba vzít v potaz, je okolnost, že darovací smlouva byla uzavřena 18. 12. 2019 a manželství obdarovaných bylo rozvedeno až rozsudkem zdejšího soudu k datu právní moci ke dni 11. 4. 2022, tedy téměř po 2,5 letech od uzavření darovací smlouvy. Soud proto tvrzení o omylu vyvolaném obdarovanými, který by měl způsobit neplatnost právního úkonu, vyhodnotil jako irrelevantní.

52. Pokud se žalobci v řízení snažili prokázat, že manželství účastníků si procházelo krizí již před a v době sepisu darovací smlouvy, je nutno i ve shora uvedených intencích odůvodnění tohoto rozsudku uvést, že je to okolnost pro vyhodnocení předmětného sporu nepodstatná. Rovněž je nutno odkázat pouze na výrok rozsudku o rozvodu manželství účastníků č. j. 12 C 53/2017–30 ze dne 5. 4. 2022, který nabyl právní moci dne 11. 4. 2022 a na jeho odůvodnění, kde se uvádí, že příčinu rozvratu oba manželé spatřují v rozdílných představách o manželství, v nedostatečné komunikaci a v zásahu svých rodin do jejich manželství a s tím, že problémy se prohloubily až po narození dcery. I pokud sama žalovaná 2) v rámci popisu svého manželství (v rámci záznamů z rozvodových jednání) uváděla, že s žalovaným 1) mezi sebou měli neshody, a to zjm. z toho důvodu, že během její , podezřelý výraz, , Anonymizováno, manžel nevěnoval tolik času a zájmu, kolik potřebovala, není to jistě nic, co by snad měla manželka sdělovat svým tchánům. Ostatně náhled na širší rodinné vztahy účastníků lze vyčíst právě z odůvodnění rozvodového rozsudku žalovaných, kde se uvádí, že do soužití manželů zasahovaly rodiny účastníků.

53. V neposlední řadě žalobci uváděli, že dar odvolali z důvodu sjednaného ústní dohodou v den podpisu darovací smlouvy, a to za situace, kdy bylo oběma žalobci [a současně i žalovaným 1)] tvrzeno, že při podpisu darovací smlouvy měla žalovaná 2) sdělit, co by se mělo stát, kdyby se žalovaná 2) měla rozvést s žalovaným 1). Dle tvrzení a účastnických výpovědí žalobců a žalovaného 1) měla být ústní dohoda v tom směru, že „pokud se žalovaní rozvedou, pak jim bude dům (a ostatní nemovitosti) vrácen a každý si vezme, co do toho domu dal“, přičemž to měla být sama žalovaná 2), kdo to měl navrhnout v den sepisu smlouvy. Žalovaná 2) však vyloučila, že by jakákoliv ústní dohoda v tomto směru byla mezi stranami sjednána. I s ohledem na vzájemné vztahy mezi účastníky, kdy i žalovaný 1) tvrdil, že taková ústní dohoda měla být sjednána, přičemž ze zjištěných okolností uvedeného případu (souhlasné stanovisko žalobců a jejich syna – žalovaného 1)) , a současně z existence aktuálního soudního sporu o vypořádání společného jmění manželů – žalovaných, který je u zdejšího soudu veden (a který je přerušen právě kvůli předmětnému sporu o určení vlastnictví k nemovitostem), je zřejmé, že tvrzení existence ústní dohody o vrácení daru je v zájmu jak samotných žalobců, tak zejména žalovaného 1) – proto soud vyhodnotil, že ústní dohoda o vrácení daru v případě rozvodu manželství žalovaných sjednána a prokázána nebyla. Tento závěr soudu pak - že mezi stranami nebyla sjednána ústní smlouva o podmínkách vrácení daru - vyplývá (v negativním slova smyslu) i z listin obsažených ve spisu za situace, že tvrzená ústní dohoda není samotnými žalobci zmiňována ani v návrhu na zahájení řízení, není zmíněna ani v listinách žalobců ze dne 17. 10. 2021, ani ze dne 25. 11. 2022, , a ostatně (v pozitivním slova smyslu) nevyplývá ani z emailové komunikace žalobců ze dne 24. ledna 2022 (viz číslo listu 39 spisu), ve kterém samotní žalobce uvádí: „Bohužel nás nenapadlo, že bychom si měli dar pro sebe, případně pro svého syna , jméno FO, , nějak „pojistit“. Za tohoto stavu věci se tak soud případnou návazností tvrzené ústní dohody na odvolání daru dále nezabýval, neboť nemá žádnou ústní dohodu za prokázánu.

54. Pokud je pak v listině - odvolání daru ze dne 2. 12. 2022 zmíněno žalobci, že žalovaná 2) měla sdělit „pokud se něco stane, tak si každý vezmeme, co jsme do domu dali“, pak se jedná o jedinou zmínku o ústní dohodě , kterou lze v listinách samotných žalobců nalézt, a lze ji hodnotit jako pouhé jednostranné a subjektivní vyjádření žalobců k tvrzené ústní dohodě, přičemž nejde o objektivně prokázanou skutečnost (z pohledu precizace je pak otázkou, co má být konkrétním obsahem části věty „pokud se něco stane“).

55. Nad rámec uvedeného soud podotýká, že i pokud by ústní dohoda prokázána byla, nemohl být tímto ujednáním („ pokud se žalovaní rozvedou, pak žalobcům bude dům (a ostatní nemovitosti) vrácen a každý si vezme, co do toho domu dal“) sjednán ústní závazek mezi stranami o rozšíření případů tzv. nevděku – důvod pro odvolání daru dle § 2072 občanského zákoníku, a to i s ohledem na rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 33 Cdo 1679/2016, který v právní větě uvádí: „Účastníci darovací smlouvy mohou smluvně modifikovat možnost domáhat se vrácení daru odlišně od toho, jak jí upravuje § 630 obč. zák., neboť jde o právní normu dispozitivní povahy. Možnost upravit si odchylně od zákonného ustanovení rozsah práv a povinností nebrání soudu, aby se zabýval tím, zda výkon takového práva v konkrétním případě nekoliduje s ohledem na všechny okolnosti projednávané věci s dobrými mravy.“56. Shora tvrzená ústní dohoda by v rámci shora citovaného rozsudku Nejvyššího soudu ČR neobstála jakožto smluvní modifikace možnosti domáhat se vrácení darů odlišně od toho, jak to upravuje zákonodárce. I pokud by však byla (čistě teoreticky) prokázána ústní dohoda, která by modifikovala – rozšiřovala -možnosti uplatnění tzv. nevděku dle § 2072 a násl. občanského zákoníku, bylo by třeba dále hodnotit, zda by i takovéto ujednání týkající se další varianty vrácení daru za situace, kdy by se obdarovaní rozvedli, obstálo ve shodě s imperativem dobrých mravů za situace, kdy po darování s přihlédnutím k běhu času by měli dárci do budoucna možnost v tomto směru ovlivňovat soužití obdarovaných, a to se sankcí, že pokud se rozvedou, tak po nich bude dar požadován zpět.

57. Pojem dobrých mravů lze extrahovat např. z rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 33 Odo 538/2003: Občanský zákoník ani jiný právní předpis definici pojmu dobré mravy neobsahuje, lze jimi rozumět souhrn společenských, kulturních a mravních norem, jež v historickém vývoji osvědčují jistou neměnnost, vystihují podstatné historické tendence, jsou sdíleny rozhodující částí společnosti a mají povahu norem základních. Pokud jde o aplikovatelnost ustanovení § 630 ObčZ, ustálila se judikatura dovolacího soudu na názoru, že k naplnění skutkové podstaty pro vrácení daru směřuje pouze takové závadné jednání obdarovaného vůči dárci nebo členům jeho rodiny, které z hlediska svého rozsahu a intenzity nevzbuzuje žádné pochybnosti o jeho kolizi s dobrými mravy.

58. Vzhledem ke shora uvedeným závěrům, pak soud podanou žalobu na určení vlastnictví žalobců k nemovitostem zapsaným na LV číslo , hodnota, pro katastrální území , adresa, – město, obec , adresa, , a to , Číslo parcely 3, , , Anonymizováno, , zamítl jako nedůvodný. S ohledem na zamítavý výrok soudu, pak nebylo zapotřebí „precizovat“ žalobní petit ze strany žalobců, kde mimo jiné absentuje označení katastrálního úřadu, u kterého jsou nemovitosti vedeny, případně specifikace stavby rodinného domu č. p. , Anonymizováno, ve vztahu k pozemkové parcele.

59. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o. s. ř., když žalovaná 2) měla ve věci plný úspěch, a to ve vztahu k žalobcům. Právnímu zástupci žalované 2) bylo přiznáno sedm úkonů právní pomoci ve výši 3.100 Kč dle § 9 odst. 4 písm. b) vyhl. č. 177/1996 Sb. (advokátní tarif), a to za přípravu a převzetí věci, vyjádření ve věci samé, účast na soudním jednání dne 20. 9. 2023, 15. 11. 2023, 24. 1. 2024 (přesahující dvě hodiny – dva úkony) a na soudním jednání dne 19. 3. 2024 – celkem tedy 21.700 Kč, další požadované úkony za přípis žalovaným ze dne 2. 12. 2022 a 12. 12. 2022 přiznány nebyly, neboť soud rozhoduje pouze o nákladech soudního řízení (tj. po podání žaloby), rovněž nebyl přiznán úkon za písemné vyjádření ve věci samé – závěrečný návrh, neboť tento byl přednášen v rámci soudního jednání dne 19. 3. 2024. Současně tak bylo přiznáno sedm režijních paušálů po 300 Kč, tj. 2 100 Kč, dále náhrada hotových výdajů spočívající v cestovném z , adresa, a zpět k celkem čtyřem jednáním osobním motorovým vozidlem , jméno FO, s kombinovanou spotřebou 6,1 l Natural 95 na 100 km, kdy jedna cesta k soudu činila 122 km. Dále byla přiznána náhrada za promeškaný čas – celkem 8 jízd, kdy každá z jízd rovná se čtyřikrát půlhodina, tj. 3 200 Kč, současně bylo přiznáno DPH ve výši 7313,46 Kč. Celkové náklady řízení, které jsou žalobci povinni uhradit žalované 2) k rukám jejího právního zástupce činí 42 139,46 Kč.

60. Výrokem III. pak bylo rozhodnuto o nákladech řízení mezi žalobci a) a b) a žalovaným 1), kdy žalovaný 1) náhradu nákladů řízení nepožadoval, bylo proto rozhodnuto, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.