13 C 40/2017

Plný text

Okresní soud ve Vsetíně - pobočka ve Anonymizováno Meziříčí rozhodl samosoudkyní Mgr. Hanou Kohoutkovou ve věci žalobce: Jméno zainteresované osoby 0/0 Datum narození zainteresované osoby 0/0 Adresa zainteresované osoby 0/0 zastoupený advokátem Jméno zástupce zainteresované osoby 0/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované osoby 0/0 proti žalované: Jméno zainteresované osoby 1/0 Datum narození zainteresované osoby 1/0 Adresa zainteresované osoby 1/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované osoby 1/0 , o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví k nemovitostem

I. Podílové spoluvlastnictví žalobce a žalované k nemovitým věcem, a to pozemku parcele č. , hodnota, zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba č. p. , Anonymizováno, rodinný dům, nemovité věci zapsané na LV č. , hodnota, pro obec , adresa, a katastrální území , adresa, - město, u Katastrálního úřadu pro Zlínský kraj, Katastrální pracoviště , adresa, , se zrušuje.

II. Vlastnické právo k nemovitým věcem, a to pozemku parcele č. , hodnota, zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba č. p. , Anonymizováno, rodinný dům, nemovité věci zapsané na LV č. , hodnota, pro obec , adresa, a katastrální území , adresa, - město, se rozděluje na vlastnictví k následujícím bytovým jednotkám:1) Jednotka , Anonymizováno, /1, byt, umístěná v 1. a 2. nadzemním podlaží Nemovité věci.Celková podlahová plocha jednotky činí po zaokrouhlení 174,80 m2.Jednotka č. , Anonymizováno, /1 zahrnuje vedle bytu také spoluvlastnický podíl o velikosti , Anonymizováno, na společných částech Nemovité věci, které jsou popsány v čl. 4 Prohlášení.Součástí jednotky je: sklep č. , hodnota, umístěný v 1. podzemním podlaží Nemovité věci a komora umístěná v 1. nadzemním podlaží Nemovité věci.K jednotce náleží výlučné užívání terasy A, umístěné ve 2. nadzemním podlaží nemovité věciPodlahová plocha sklepa a komory se započítává do podlahové plochy jednotky.2) Jednotka č. , Anonymizováno, /2 - byt, umístěná v 1. nadzemním podlaží Nemovité věci.Celková podlahová plocha jednotky činí po zaokrouhlení 61,80 m2.Jednotka č. , Anonymizováno, /2 zahrnuje vedle bytu také spoluvlastnický podíl o velikosti , Anonymizováno, na společných částech Nemovité věci, které jsou popsány v čl. 4 Prohlášení.Součástí jednotky je: sklep č. , hodnota, umístěný v 1. podzemním podlaží Nemovité věci.Podlahová plocha sklepa se započítává do podlahové plochy jednotky.3) Jednotka č. , Anonymizováno, /3 - byt, umístěná v 1. a 2. nadzemním podlaží Nemovité věci.Celková podlahová plocha jednotky činí po zaokrouhlení 113,60 m2.Jednotka č. , Anonymizováno, /3 zahrnuje: vedle bytu také spoluvlastnický podíl o velikosti , Anonymizováno, na společných částech Nemovité věci, které jsou popsány v čl. 4 Prohlášení.Součástí jednotky je: sklep č. 3 a sklep č.3* umístěné v 1. podzemním podlaží Nemovité věci. Podlahová plocha sklepů se započítává do podlahové plochy jednotky.K jednotce náleží výlučné užívání terasy B, umístěné ve 2. nadzemním podlažínemovité věci.Jednotka je prostorově oddělená část domu, ohraničena vnitřními povrchy obvodových stěn této prostorově oddělené části domu, podlahou, stropem nebo konstrukcí krovu a výplněmi stavebních otvorů ve stěnách ohraničujících jednotku; obdobně to platí pro ohraničení místností, které jsou jako součást jednotky umístěné mimo hlavní obytný prostor.Společnými částmi Nemovité věci podle § 1160 odst. 2 občanského zákoníku jsou zejména:- pozemek,- stavební části podstatné pro zachování domu včetně jeho hlavních konstrukcí, a jeho tvaru i vzhledu, jakož i pro zachování bytu jiného vlastníka jednotky, a zařízení sloužící i jinému vlastníku jednotky k užívání bytu, tedy zejména:a) vodorovné a svislé nosné konstrukce včetně základů domu, obvodové stěny domu,b) střecha včetně výplní výstupních otvorů, izolací, hromosvodů, dešťových žlabů a svodů venkovních či vnitřních,c) komíny jako stavební konstrukce v celé své stavební délce, včetně vyvložkování pořízeného spolu s komínem, mimo dodatečně instalovaných komínových vložek pořízených se souhlasem osoby odpovědné za správu domu jednotlivými vlastníky jednotek, do nichž jsou zaústěny tepelné spotřebiče těchto vlastníků a které tvoří jeden technologický celek jako spalinová cesta tepelného spotřebiče,d) schodiště v 1. podzemním, 1. a 2. nadzemním podlaží dle grafické přílohy, vchody a vstupní dveře do domu, chodby v 1. podzemním, 1. a 2. nadzemním podlaží dle grafické přílohy, výplně stavebních otvorů hlavní svislé konstrukce (okna včetně okenic),e) terasy, a to i v případě, že jsou přístupné pouze z bytu, dveře z teras; tyto společné části, jsou-li přístupné pouze z bytu, jsou vždy ve výlučném užívání vlastníka příslušné jednotky,f) domovní kotelny, místnosti výměníkových (předávacích) stanic, včetně všech technických zařízení a součástí, nejsou-li ve vlastnictví jiné osoby,g) půda a místnosti nacházející se ve společných částech domu, které nejsou vymezeny jako byt nebo součást bytu,h) obvodové stěny prostorově ohraničující byt, a to i v případě, že jde o nenosné svislé konstrukce, všechny nosné svislé konstrukce uvnitř bytu, jako jsou zejména stěny, sloupy a pilíře, vždy s výjimkou povrchových úprav, jako jsou vnitřní omítky, malby a případné krytiny na stěnách, tapety, dřevěné či jiné obložení, kazetové stropy a podobné vnitřní obložení stěn nebo stropů, a dále konstrukce zabudovaných skříní ve stěnách,i) podlahy, vyjma podlahových krytin v bytě a všeho, co je spojeno s položením či usazením a s funkcí příslušného druhu podlahových krytin, spolu s případnou kročejovou protihlukovou izolací a s tepelnou izolací, je-li součástí podlahové krytiny a nezasahuje do společných částí domu,j) přípojky od hlavního řadu nebo od hlavního vedení pro dodávky energií, vody, pro odvádění odpadních vod, pokud nejsou ve vlastnictví dodavatelů, domovní potrubí odpadních vod až pod výpusť (zařízení) pro napojení potrubí odpadních vod z bytu, domovní potrubí pro odvádění dešťových vod,k) rozvody elektrické energie až k bytovému jističi za elektroměrem,l) rozvody plynu až k uzávěru pro byt,m) rozvody vody teplé i studené včetně stoupacích šachet, ať jde o hlavní svislé rozvody, nebo odbočky od nich až k poměrovým měřidlům pro byt, nebo k uzávěrům pro byt, nejsou-li instalována měřidla pro jednotlivé byty, včetně těchto měřidel nebo uzávěrů; to se netýká rozvodů uvnitř bytu včetně vodovodních baterií,n) jde-li o centrální vytápění, celá soustava rozvodů tepla včetně rozvodů v bytě, radiátorů a jiných otopných těles, včetně termostatických ventilů a zařízení sloužícího k rozúčtování nákladů na topení; části rozvodů umístěné v bytě, radiátory a termostatické ventily jsou ve výlučném užívání vlastníka jednotky jako společné části,o) protipožární zařízení, nouzové osvětlení včetně záložních zdrojů, osvětlení společných částí,p) veškerá zařízení vzduchotechniky až k zapojení do bytu, pokud byla pořízena jako společná; to se netýká zařízení vzduchotechniky, pořídí-li je vlastník jednotky; obdobně to platí pro veškeré druhy ventilací,q) systémy rozvodu a příjmu televizního signálu a datových sítí až k zapojení do bytu,r) rozvody telefonu, domácí zvonek a jiné příslušenství domu, které je nezbytně nutné k provozu domu a k užívání jednotek a z hlediska své povahy je k tomu účelu určeno.Součástí tohoto rozsudku je Prohlášení vlastníka nemovité věci o rozdělení práva k nemovité věci (domu a pozemku) na vlastnické právo k jednotkám podle ustanovení § 1166 z. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, obsahující schéma všech jednotek.

III. Do výlučného vlastnictví žalobce , Jméno zainteresované osoby 0/0, se přikazuje:- jednotka č. , Anonymizováno, /1 byt, spoluvlastnický podíl o velikosti ideálních , Anonymizováno, na společných částech nemovité věci, pozemku par. č. , hodnota, - zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je budova č. p. , Anonymizováno, v katastrálním území , adresa, - město, obci , adresa, .

IV. Do výlučného vlastnictví žalované , Jméno zainteresované osoby 1/0, se přikazuje:- jednotka č. , Anonymizováno, /2 byt, spoluvlastnický podíl o velikosti ideálních , Anonymizováno, na společných částech nemovité věci, pozemku par. č. , hodnota, - zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je budova č. p. , Anonymizováno, v katastrálním území , adresa, - město, obci , adresa, .- jednotka č. , Anonymizováno, /3 byt, spoluvlastnický podíl o velikosti ideálních , Anonymizováno, společných částech nemovité věci, pozemku par. č. , hodnota, - zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je budova č. p. , Anonymizováno, v Katastrálním území , adresa, - město, obci , adresa, .

V. Návrh na zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví žalobce a žalované k nemovité věci, a to pozemku p. č. , Anonymizováno, zahrada, zapsané na LV č. , hodnota, pro obec , adresa, a katastrální území , adresa, - město, u Katastrálního úřadu pro , Anonymizováno, , Katastrální pracoviště , adresa, , se zamítá.

VI. Podílové spoluvlastnictví žalobce a žalované k nemovité věci, a to pozemku p. č. , Anonymizováno, zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba bez čp/če – garáž, zapsaného na LV č. , hodnota, pro obec , adresa, a katastrální území , adresa, - město, u Katastrálního úřadu pro , Anonymizováno, kraj, Katastrální pracoviště , adresa, se zrušuje.

VII. Vlastnictví nemovité věci - pozemku p. č. , Anonymizováno, zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba bez čp/če – garáž, zapsaného na LV č. , hodnota, pro obec , adresa, a katastrální území , adresa, - město, u Katastrálního úřadu pro , Anonymizováno, kraj, Katastrální pracoviště , adresa, , se přikazuje žalované.

VIII. Žalobce je povinen zaplatit žalované na vypořádací podíl zrušeného podílového spoluvlastnictví za pozemek parcela č. , hodnota, zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba č. p. , Anonymizováno, rodinný dům, nemovité věci zapsané na LV č. , hodnota, pro obec , adresa, a katastrální území , adresa, - město, u Katastrálního úřadu pro , Anonymizováno, kraj, Katastrální pracoviště , adresa, , 305.000 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

IX. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na vypořádací podíl zrušeného podílového spoluvlastnictví za pozemek p. č. , Anonymizováno, zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba bez čp/če – garáž, zapsaného na LV č. , hodnota, pro obec , adresa, a katastrální území , adresa, - město, u Katastrálního úřadu pro , Anonymizováno, kraj, Katastrální pracoviště , adresa, , 16.300 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

X. Žalobce je povinen zaplatit státu na účet Okresního soudu ve , adresa, na nákladech řízení 10.528,41 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

XI. Žalovaná je povinna zaplatit státu na účet Okresního soudu ve , adresa, na nákladech řízení 10.528,41 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

XII. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobou doručenou soudu dne 4. 4. 2017 se žalobce domáhal zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví k nemovitostem, a to pozemku par. č. , hodnota, zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je budova č. p. , Anonymizováno, rodinný dům, pozemku p. č. , Anonymizováno, zahrada a pozemku , Anonymizováno, zastavěná plocha a nádvoří, nemovitosti zapsané na LV č. , hodnota, pro obec , adresa, a katastrální území , adresa, - město, u Katastrálního úřadu pro , Anonymizováno, kraj, Katastrální pracoviště , adresa, . Účastníci mají tyto nemovitosti v ideálním podílovém spoluvlastnictví, a to každý k jedné polovině. Z návrhu se podává, že setrvání v podílovém spoluvlastnictví pro žalobce není akceptovatelné, a to s ohledem na velmi špatné vztahy v lidské rovině, účastníci nejsou schopni se ohledně nakládání se společnou věcí dohodnout na ničem. Žalobce uvádí, a následně rozsáhle rozebírá, jak mezi účastníky probíhaly pokusy o vypořádání podílového spoluvlastnictví k uvedeným nemovitostem. Pokud se jedná o reálné rozdělení daných nemovitostí, toto dle žalobce není objektivně možné, přičemž zdůrazňuje zásadní argument, že se u nemovitosti jedná o kulturní památku. Žalobce dále uvádí, že v domě č. p. , Anonymizováno, bydlí již od roku , Anonymizováno, , od roku , Anonymizováno, zde bydlí společně se svojí manželkou s tím, že má zájem v daných nemovitostech bydlet i v budoucnu, kdy ani nemá jinou alternativu bydlení, a uvádí, že je schopen a ochoten se o tyto nemovitosti v budoucnu řádně starat. V žalobě následuje výčet provedených prací, které žalobce ze svých prostředků na nemovitosti provedl. Uvádí, že oproti tomu žalovaná se svou rodinou bydlí již více než 20 let v jiné obci, o sporné nemovitosti se stará minimálně, žalobce v minulosti žalovanou vyzýval k provedení společných investic, např. oprava střechy v roce 2016, kdy se však žalovaná odmítla finančně podílet. Žalobce uzavírá, že výlučným vlastníkem předmětných nemovitostí by měl být on, nikoliv žalovaná. Žalobce dále odkazuje na znalecký posudek znalce v oboru ekonomika, odvětví ceny a odhady nemovitostí , tituly před jménem, , jméno FO, , která ve znaleckém posudku č. , Anonymizováno, ze dne , datum, oceňuje souborně všechny nemovitosti celkem na částku 2.889.870 Kč.

2. Žalovaná ve svém písemném vyjádření doručeném soudu dne 12. 6. 2017 uvedla, že v předmětném domě jsou 2 byty, v 1 z nich bydlí již přes 50 let rodiče žalované, kteří byli dříve spoluvlastníky těchto nemovitostí, a kteří jí v rámci uspořádání rodinných majetkových poměrů darovali svou část rodinného domu včetně garáže a skleníku, který je ve výlučném vlastnictví žalované, s tím, že rodiče v předmětném bytě dožijí. Rovněž rodiče v průběhu bydlení provedli řadu stavebních úprav, které jsou vyčísleny v písemném vyjádření. V části přízemního bytu pak bydlí i syn žalované , jméno FO, se svou přítelkyní, který má v rodinném domě trvalé bydliště. Oba rodiče žalované s ohledem na podnikatelské aktivity matky žalované mají trvalé bydliště zapsáno v , Anonymizováno, , kde je matka žalované rovněž registrována na finančním úřadu, když vzhledem k postupnému ukončování podnikatelské činnosti nechtěla trvalé bydliště měnit pro administrativní náročnost. Lze však doložit, že otec žalované , jméno FO, trvale bydlí v rodinném domě č. p. , Anonymizováno, a zdržuje se tam 7 dní v týdnu, v tomto bytě je registrována i provozovna sloužící pro zprostředkovatelskou činnost paní , jméno FO, , matky žalované. Co se týče nákladů spojených s úpravami rodinného domu, tak na těch se žalovaná, resp. její rodiče vždy podíleli. Spolu s rodiči žalovaná udržuje zahradu, zejména jižní část, kde pěstují zeleninu a vysazují květiny, levou část zahrady od vstupu z ulice vysadili 38 okrasnými keři, stříbrnou jedlí a převislou lískou, vybudovali nový plot k sousedům a rovněž dřevěný plot s brankou oddělující část dvora za garáží, postavili garáž, skleník, přistavili západní část rodinného domu, novou koupelnu a komoru, to vše na své náklady. Žalovaná dále uvádí, že na pozemku p. č. , Anonymizováno, stojí garáž, která je v jejím výlučném vlastnictví. Pokud se jedná o vypracovaný znalecký posudek, pak tento byl žalobcem vypracován bez vědomí žalované, tento znalecký posudek jí nebyl zaslán ani na vědomí. Žalovaná zpochybňuje relevantnost znaleckého posudku, neboť soudní znalkyně , tituly před jménem, , jméno FO, neprovedla prohlídku nemovitostí nebo její části, kterou obývají manželé , jméno FO, a , jméno FO, . Pokud žalobce uvedl, že s žalovanou není schopen dohodnout se téměř na ničem, pak je k tomu nutné sdělit, že žalobce s žalovanou přestal na podzim 2016 bezdůvodně komunikovat, nic po ní nežádal, kromě plateb za společné prostory a daně. Tomu předcházel požadavek žalobce vznesený na matku žalované, že by polovinu domu vyplatil a stal se výlučným vlastníkem nemovitosti, což matka žalované odmítla. Žalovaná dále polemizuje se závěrem žalobce, že bez konzultace s ní prořezal stromy, nechal pokácet rodící stromy v roce 2004, nechal opravit , Anonymizováno, na zahradě v roce 2010 či 2011, kdy odstranění starého nátěru na , Anonymizováno, bylo provedeno neodborně, a , Anonymizováno, nebyla uvedena do původního stavu, přičemž za restaurování , Anonymizováno, , Anonymizováno, měl žalobce obdržet dotaci ve výši 50.000 Kč, kterou zatajil. Pokud se jedná o projektovou dokumentaci na opravu střechy, pak žalovaná žalobci udělila plnou moc, avšak její součástí byla dohoda o informování ze strany žalobce o všech prováděných krocích v souvislosti s plánovanou stavbou. Žalobce však začátkem roku 2017 sám vyhlásil výběrové řízení na provedení opravy a dodavatele stavby, aniž by žalovanou informoval. Z tohoto důvodu žalovaná v lednu 2017 udělenou plnou moc žalobci k zastupování zrušila. Součástí písemného podání jsou další vyjádření týkající se oprav a úprav na předmětném domě a polemika s žalobou.

3. Rozsudkem zdejšího soudu č. j. 13 C 40/2017-598 ze dne 21. 11. 2019, jehož součástí bylo prohlášení vlastníka nemovité věci, bylo podílové spoluvlastnictví účastníků k nemovitým věcem, a to k pozemku p. č. , hodnota, , jehož součástí je stavba č. p. , Anonymizováno, rodinný dům, nemovité věci zapsány na LV č. , hodnota, pro k. ú. , adresa, – město, obec , adresa, , zrušeno s tím, že vlastnické právo k nemovité věci bylo rozděleno na vlastnictví k bytovým jednotkám č. , Anonymizováno, /1, č. , Anonymizováno, /2 a č. , Anonymizováno, /3, přičemž do výlučného vlastnictví žalobce byla přikázána jednotka č. , Anonymizováno, /1, do výlučného vlastnictví žalované byla přikázána jednotka č. , Anonymizováno, /2 a č. , Anonymizováno, /3, přičemž zároveň byly definovány společné části nemovité věci; dále byl návrh na zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví k nemovité věci, a to pozemku p. č. , Anonymizováno, zahrada zapsané na LV č. , hodnota, pro obec , adresa, a k. ú. , adresa, – město, zamítnut. Podílové spoluvlastnictví účastníků k pozemku p. č. , Anonymizováno, bylo zrušeno a vlastnictví tohoto pozemku bylo přikázáno žalované. Žalované byla stanovena povinnost zaplatit žalobci na vypořádací podíl zrušeného podílového spoluvlastnictví za pozemek p. č. , Anonymizováno, částku 8.080 Kč. Výroky IX. až XI. bylo rozhodnuto o nákladech řízení státu a o nákladech účastníků.

4. Usnesením Krajského soudu v Ostravě č. j. 11 Co 37/2020-663 ze dne 20. 4. 2021 byl rozsudek okresního soudu č. j. 13 C 40/2017-598 ze dne 21. 11. 2019 zrušen a věc vrácena k dalšímu řízení. Z odůvodnění (pod bodem 10) se podává, že souhlasit lze s dílčími právními závěry okresního soudu, resp. s následujícími úvahami: Dům č. p. , Anonymizováno, , který je součástí pozemku parc. č. , hodnota, v k. ú. , adresa, -město, dle znaleckého posudku , tituly před jménem, , Anonymizováno, , jméno FO, není reálně vertikálně dělitelný tak, aby obě nově vzniklé nemovitosti odpovídaly vlastnickým podílům o velikosti ½ v maximální odchylce 10 % od podílu. Uvedený závěr posudku žádný z účastníků nenapadl a žalobce nenabídl ke tvrzení o možnosti reálného rozdělení domu na 2 samostatné poloviny s dodržením pravidla dle § 1144 odst. 2 o. s. ř. jiný důkaz. Závěr o nemožnosti reálného vertikálního rozdělení domu na dvě samostatné věci je proto třeba hodnotit jako správný. Popsaným způsobem dle jmenované znalkyně nelze dům vertikálně rozdělit na dvě samostatné poloviny, a to ani s využitím možnosti odchylky v rozsahu 10 %. Při respektování zákonem (a judikaturou) stanoveného závazného pořadí způsobu rozdělení věci je možno v souvislosti s vypořádáním spoluvlastnictví přikročit k rozdělení domu na jednotky ve smyslu § 1165 o. z. Podle judikaturních závěrů je přitom třeba v takovém případě individuálně vážit, zda rozdělení stavby na jednotky nebrání konfliktní charakter vztahů mezi dosavadními spoluvlastníky (viz např. rozhodnutí NS ČR ve věci sp. zn. 22 Cdo 1438/2014 a 22 Cdo 559/2004). Z odůvodnění (pod bodem 12.) se dále podává, že v řízení nebylo prokázáno, že mezi účastníky dochází ke konfliktům, které by svým charakterem či intenzitou bránily vypořádání dosavadních spoluvlastnických vztahů rozdělením domu na jednotky. Krajský soud upozorňuje na závěry rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 22 Cdo 3242/2007 ze dne 18. 9. 2007 a dodává (pod bodem 13. odůvodnění), že neshody plynoucí ze spoluvlastnictví účastníků, případně neshody mezi žalobcem a faktickými uživateli domu, tj. rodiči žalované a jejím bratrem, upínají se dle výsledků dokazování především k absenci dohody o tom, kdo a v jakém rozsahu zajistí nezbytné opravy domu, zejména střechy a jeho údržbu. Další neshody o možném rozsahu stavebních prací na domě souvisejí s omezením plynoucím ze skutečnosti, že nemovitosti mají charakter kulturní památky. Sporné otázky uvedeného typu vedly patrně žalobce k podání žaloby o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví, avšak vypořádání rozdělením domu na jednotky nebrání. Tvrzení o údajných konfliktech mezi žalobcem a manželem žalované je pro rozhodnutí dané věci právně bezvýznamné. Okresnímu soudu bylo uloženo (pod bodem 17. odůvodnění) ocenit všechny „nově vzniklé“ jednotky včetně podílů na společných částech domu a pozemku za účelem porovnání jejich hodnoty a rozhodnutí o případném finančním vypořádání rozdílu těchto hodnot v souvislosti s vypořádáním spoluvlastnictví, a to cestou doplnění znaleckého posudku. Krajský soud současně poukázal na to, že zamítnutí návrhu na zrušení a vypořádání spoluvlastnictví k pozemku p. č. , Anonymizováno, zahrada (odst. 5 rozhodnutí) je třeba s ohledem na současnou procesní situaci hodnotit jako rozhodnutí předčasné. Přestože krajský soud neměl výhrady ke způsobu, jakým okresní soud rozhodl o zrušení spoluvlastnictví a o jeho vypořádání ve vztahu k pozemku p. č. , Anonymizováno, zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je garáž, byl i v rozsahu odst. VI. až VIII. výroku rozsudek zrušen, neboť účastníci do budoucna nevyloučili možnost uzavřít o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví k nemovitostem dohodu s tím, že je žádoucí, aby budoucí vlastnické vztahy ke všem předmětným nemovitostem představujícím jediný funkční celek byly řešeny v souvislosti s jejich vypořádáním komplexně.

5. Po provedeném dokazování vzal soud za prokázané, že žalobce a žalovaná (bratranec a sestřenice) jsou podílovými spoluvlastníky v podílu každý k jedné polovině nemovitostí, a to p. č. , hodnota, , jehož součástí je stavba č. p. , Anonymizováno, , dále p. č. , Anonymizováno, a , Anonymizováno, , nemovitosti zapsané na LV č. , hodnota, pro obec , adresa, a katastrální území , adresa, - město, u Katastrálního úřadu pro , Anonymizováno, kraj, Katastrální pracoviště , adresa, . Původní vlastnictví nemovitostí bylo v rámci rodiny, kdy předmětný dům s pozemky byl zakoupen , jméno FO, starším a , jméno FO, (jedna polovina), , jméno FO, mladším a , jméno FO, (jedna čtvrtina) a , jméno FO, a , jméno FO, (jedna čtvrtina). Pokud se jedná o nabývací tituly, pak žalovaná nabyla svůj podíl na základě darovací smlouvy , Anonymizováno, ze dne , datum, (notářský zápis ze dne , datum, , kdy dárci byli rodiče žalované , jméno FO, a , jméno FO, ) a darovací smlouvou ze dne , datum, (podíl od , jméno FO, , narozeného , datum, ). Žalobce nabyl svůj podíl darovací smlouvou , Anonymizováno, ze dne , datum, , kupní smlouvou ze dne , datum, a kupní smlouvou ze dne , datum, .

6. Z účastnické výpovědi žalobce bylo zjištěno, že v předmětné nemovitosti bydlí od roku , Anonymizováno, , kdy tuto nemovitost koupili , jméno FO, a , jméno FO, (jeho babička s dědečkem v podílu jedné třetiny), dále jeho matka s otcem , jméno FO, a , jméno FO, v rozsahu jedné třetiny a v jedné třetině jeho strýc s tetou , jméno FO, a , jméno FO, . Matka s otcem mu darovali svou třetinu kolem roku 2000, poté koupil 11% podíl od své tety , jméno FO, a někdy kolem roku 2002 koupil od žalované 6 % podílu. Tím získal jednu polovinu nemovitostí. S manželkou , jméno FO, bydlí ve 2. nadzemním podlaží, užívají i část přízemí, tj. halu. Ve 2. nadzemním podlaží se nachází kuchyň, koupelna a 2 pokoje, hala v přízemí je aktuálně využívána jako kancelář (žalobce je OSVČ), má tam i knihovnu. Přízemí rodinného domu je využíváno od roku 1993 nebo 1994 pouze otcem žalované, matka žalované do domu jezdí pouze o víkendech, oba rodiče žalované mají trvalý pobyt v , Anonymizováno, . V přízemí se nacházejí 2 samostatné bytové jednotky s přístupem ze společné chodby, syn žalované užívá byt obsahující komoru, kuchyň a 1 místnost, otec žalované byt představující předsíň, kuchyň a 2 pokoje. S matkou, otcem a synem žalované neměl v minulosti žádné konflikty při užívání nemovitosti, pokud má s někým konflikt, pak je to manžel žalované, který, pokud přichází do nemovitosti, tak zatíná pěsti a říká, že si to s ním vyřídí. Žalovaná bez povolení žalobce nechala v přízemí vybourat kachlová kamna, vybourala podlahy v kuchyni, cihlové klenby mezi suterénem a přízemím a nechala vyvést kanalizaci nad podlahovou vpusť, přičemž kanalizace je vedena pouze do trativodu. Tyto práce nechala provádět od září 2016 do ledna 2017. Dle žalobce v důsledku těchto zásahů popraskalo nosné zdivo, obvodové zdivo, schodiště a stropní konstrukce. Na posouzení těchto následků statika nezval a nenechal to opravit. Žalované dále vytýká, že po dobu asi 10 let spolu se svým otce zaskládali část dvora dovezeným materiálem, dřevem, dřevotřískou, stavebním materiálem. Tento materiál je z větší části již odvezen pryč. Žalovaná bez povolení a svolení stavebního úřadu i památkářů provedla stavební úpravy v přízemí, a to zazdění části oken a vybourání oken asi před 4 lety, on to oznámil jak stavebnímu, tak památkovému úřadu, dále žalované vytýká výměnu oken v další části stavby za nevhodná okna, k čemuž mělo dojít asi v roce 2010. Žalovaná nechala vyměnit kastlová za euro okna, což památkáři neschvalují, proto to památkovému úřadu oznámil. Rovněž v roce 1992 či 1993 žalovaná nechala postavit skleník bez stavebního povolení. Žalovaná rovněž nechala vydláždit chodníky ze zámkové dlažby, neví, kdy k tomu došlo, tyto chodníky se nacházejí v části, kterou si žalovaná oplotila, on tam nechodí. Žalovaná nechala provést na části domu zateplení, a to opět bez svolení, on o tom památkáře informoval, stalo se to v roce 2010. Daň z nemovitosti hradí s žalovanou napůl, elektroměr má každý byt sám, vodoměr rozpočítávají podle spotřeby, nemovitost je pojištěna u , Anonymizováno, pojišťovny, popelnice hradí každý sám. On platí i za popelnice za své rodiče a dceru, přes to, že tito v domě nebydlí, neboť mají na uvedené adrese trvalý pobyt, přičemž rodiče bydlí reálně v , adresa, a dcera v , Anonymizováno, . Společné prostory uklízí pouze jeho manželka, ne však každý týden, žalovaná na úklidu neparticipuje. Ve sklepě užívá asi 1/8, tj. 1 místnost, zbytek má k dispozici žalovaná a její rodiče. Pokud se týká zahrady, tak on seká trávu, jeho manželka se stará o květiny, víno a stromy. Žalovaná a její rodiče si oplotili část zahrady v rozsahu asi 100 m2, kde si udržují záhonky. V zimě odhazuje sníh z chodníku on, rovněž uklízí na zahradě po svém psovi. V roce 2010-2011, když opravoval svůj byt, tak nechal zrekonstruovat i společnou chodbu, schodiště a vstup, vyměnit elektroinstalaci, neboť původní byla z roku 1925, vyměnit osvětlovací tělesa, opravit omítky a provést výmalbu. Veškeré rekonstrukce hradil sám, po žalované nic nežádal. Pokud se jedná o rekonstrukci střechy, tak ta je původní z roku 1921 a již do ní zatéká. Asi před 5 lety předložil studii památkářům, v roce 2015 získal souhlas památkářů s rekonstrukcí střechy, vyřídil stavební povolení a požádal o dotaci na opravu střechy, dotace však nebyla uznána. V červenci 2016 hovořil s matkou žalované a žádal ji o polovinu nákladů na střechu, matka žalované mu uvedla, že mu nevěří a že si sama zajistí projekt a rozpočet, v říjnu 2017 mu pouze e-mailem sdělila, že se jí nikdo ohledně rekonstrukce střechy neozval. S žalovanou se o střeše v roce 2016 vůbec nebavil, neboť v roce 2014 mu sdělila, že ji střecha nezajímá. Náklady na opravu střechy činí cca 1.150.000 Kč bez DPH. Původní prostory nikdo z nich aktuálně neužívá, je tam prach, není tam žádné harampádí. Pokud žádal o souhlas žalované se zápisem domu na kulturní památku, tak uvedl, že hlavním důvodem bylo získání případných dotací na opravy domu, žalovaná s tímto souhlasila. On má za to, že žalovaná se v domě nezdržuje a nebydlí od roku 1992, kdy se odstěhovala do , Anonymizováno, .

7. Z výpovědi žalované bylo zjištěno, že pokud se týká nabytí nemovitosti, tak v roce 1965 koupili jednu čtvrtinu její strýc , jméno FO, a , jméno FO, , další jednu čtvrtinu , jméno FO, a , jméno FO, a jednu polovinu její babička s dědečkem. Tito pak převedli jednu čtvrtinu v roce 1976 na její rodiče, a to kupní smlouvou, matka posléze dostala jednu dvanáctinu nemovitosti z dědictví po svých rodičích, v roce 1999 jí rodiče darovali podíl na nemovitostech, a to ve výši osm dvacetičtvrtin, v roce 2004 jí pak strýc , jméno FO, daroval podíl ve výši pět dvacetičtvrtin, tak se stala spoluvlastnicí co do třinácti dvacetičtvrtin a měla většinový podíl. Na žádost žalobce mu v roce 2005 prodala jednu dvacetičtvrtinu, čímž se stala rovnocenným podílovým spoluvlastníkem s žalobcem. Ona v nemovitosti bydlela od svého narození do roku 1984, tehdy se přestěhovala do , Anonymizováno, , kde studovala gymnázium. Zpět do nemovitosti se vrátila s narozeným synem v roce 1987 a bydlela tam až do roku 1995 nebo 1996, poté se odstěhovala, a to za novým manželem do , Anonymizováno, . V předmětné nemovitosti zůstali bydlet její rodiče, kteří tam bydlí nepřetržitě. Pokud se týká užívání nemovitosti, tak její otec se v domě trvale zdržuje, její matka rovněž, ale ta přes týden odjíždí za prací do , Anonymizováno, , takže se do domu vrací na víkend. Od ledna 2017 část nemovitosti užívá její syn , jméno FO, se svou přítelkyní. Na podzim 2016 proběhly nějaké opravy původního bytu po jejích prarodičích, do kterých se nastěhovali. Přestavba v roce 2016 obsahovala nutné rekonstrukce, a to: výměna podlahy, radiátory, elektřina, byla stržena stará popraskaná kamna, která byla pouze nalepená na stěně, stavěla se nová kuchyně, musela se prorazit klenba v suterénu, aby bylo možno napojit odpady ve sklepě. Tyto odpady jsou volně loženy kolem stěn, aby nebyla narušena statika, odpad vede do vpusti. V minulosti byla provedena i zkouška odpadu, žalovaná zcela vylučuje, že by v případě vypuštění vody v bytě, který užívá její syn, se tato voda rozlila na podlahu v suterénu. Pokud se týká oprav a správy předmětného domu, pak se vždy vykonávaly podle potřeby a mezi účastníky bylo nepsané pravidlo, že si každý opravuje svou část, kterou užívá, a to na své náklady. Opravu střechy chtěl zajistit žalobce pouze částečně už v roce 2004, měl zájem o opravu pouze nad částí, kde bydlí on, neboť další část byla v minulosti rekonstruována jejími rodiči, takže nad částí, kterou oni užívají, není potřeba provádět rekonstrukci střechy. Část střechy, kterou opravili její rodiče, prodělala rekonstrukci v době, kdy oni byli spoluvlastníky, má za to, že tuto opravu provedli bez příspěvku ostatních spoluvlastníků. Žalobce měl v úmyslu na opravu střechy dostat dotaci, proto mu dala souhlas k zápisu domu do památkově chráněných objektů. Žalobce vyřizoval stavební povolení, avšak dotaci nedostal, ona ho posléze zmocnila k vyřizování veškerých záležitostí kolem střechy. Žalobce ji však posléze přestal informovat o tom, jak vyřizování záležitostí probíhá, ví, že dostal stavební povolení, ale s rekonstrukcí dosud nezačal. Rozpočtová částka, za kterou bude střecha opravována, činí kolem 1.000. 000 Kč, o této výši se dozvěděla v roce 2017 od svého příbuzného. V roce 2009 byla opravena fasáda a vyměněna okna v části, kterou užívají i její rodinní příslušníci. Někdy v roce 2010 přišli na kontrolu z památkového úřadu, bylo vydáno stanovisko, že stavební úpravy jsou nezvratné, dodatečné stavební povolení k těmto rekonstrukcím vyřizovala až letos, avšak dosud vydáno nebylo, neboť žalobce v rámci stavebního řízení požaduje, aby bylo vše navráceno do původního stavu, tzn. stavební řízení je aktuálně přerušeno, a to do ukončení předmětného řízení a vypořádání podílového spoluvlastnictví. Na zahradě si její rodiče v minulosti oplotili kousek nízkým rozebíratelným plotem, kde mají nějaké záhonky, důvodem bylo to, aby jim na záhonky neběhal pes žalobce. Tyto záhonky jsou zhruba v 10 % celkové výměry zahrady. Zbytek zahrady v podstatě využívá žalobce pro venčení psa, jsou tam vysazeny nějaké stromy. Na zahradě byl umístěn stavební materiál od roku 2010, kdy probíhala jedna z prvních rekonstrukcí domu, tento materiál byl odvezen na jaře 2011, následně bylo na zahradě umístěno dřevo ze stavby v , Anonymizováno, a rovněž v roce 2016 v důsledku rekonstrukce byl na zahradě uložen materiál. Pokaždé, co byl materiál na zahradu uložen, tak byl do půl roku až roku odvezen a zlikvidován. Její osobní bytové potřeby jsou vyřešeny domem v , Anonymizováno, , který patří jejímu manželovi, v domě bydlí jeho rodiče, kteří mají věcné břemeno doživotního bydlení, rodiče obývají přízemí, 1. patro obývá ona spolu s manželem a zletilou dcerou, která tam žije s přítelem, a se synem , jméno FO, , který je již zletilý. Její rodiče mají nájemní byt v , Anonymizováno, , nezdržují se tam po dobu několika let, byt je prázdný, bude navrácen obci. Rodiče nemají jiné prostory pro řešení svého bydlení. Je pravdou, že její matka podniká, aktuálně ještě jako fyzická osoba, její otec je důchodce a je stále zaměstnán. V podnikatelských objektech však nelze bydlet, jedná se o 2 domy na náměstí ve , Anonymizováno, , adresa, a , Anonymizováno, dům , adresa, v , Anonymizováno, . Její syn , jméno FO, , který bydlí v předmětné nemovitosti také, nemá další možnost samostatného bydlení. V minulosti jako spoluvlastnice neměla s žalobcem žádný konflikt, pouze mu navíc pro jeho užívání přenechala halu, která náležela do společných prostor. Žalobce předmětný dům užívá pouze se svou manželkou, jiné osoby z jeho příbuzenstva dům neužívají. Rovněž ona je schopna žalobce z předmětného domu vyplatit částkou ve výši 2.500.000 Kč. Do předmětné nemovitosti dojíždí ona osobně 2x-3x týdně, její manžel denně, vozí jídlo jejímu otci. O víkendech se tam schází celá rodina na oběd. Ona nemovitost neužívá pro své bydlení, pouze tam chodí na návštěvy, popř. užívá suroviny ze skleníku. Pokud se jedná o opravu střechy, tato oprava mohla být provedena před 10 lety jejími rodiči, tehdy byla opravena necelá ½ veškeré rozlohy střechy. Pro rekonstrukci v roce 2016 neměla dopředu zpracovánu projektovou dokumentaci, tehdy neznali rozsah nutných stavebních prací, tato dokumentace byla zpracována až dodatečně. Důvod, proč tak neučinila, byl ten, že nepředpokládala takový rozsah nutných stavebních úprav. Rovněž ve vztahu ke stavebnímu úřadu nečinila ani ohlášení. Před zahájením prací žalobce o rekonstrukci neinformovala. Její původní představy o rekonstrukci byly takové, že půjde pouze o nátěry oken, výměnu radiátorů, až posléze se zjistilo, že i podlahy jsou shnilé, byly přebrušovány parkety apod. Památkáři jí nesdělili, že by k výmalbě vnitřních prostor bylo zapotřebí stavebního povolení. Pokud byly dělány nové odpady, pak byla provedena zkouška, která prokázala, že voda vtéká do odpadové vpusti. Rekonstrukční práce v roce 2016 byly určeny pro bytové potřeby jejího syna , jméno FO, a jeho přítelkyně. Byla vedena 2 dodatečná stavební řízení, 1 ohledně rekonstrukce bytu syna , jméno FO, a 1 ohledně fasády. Její matka v , Anonymizováno, užívá k přespání 1 pokoj se sociálním zařízením, tento pokoj není charakterizován jako bytová jednotka. Trvalé bydliště na , adresa, má její syn , jméno FO, , jeho přítelkyně, dále žalobce se svou manželkou , jméno FO, , poté je tam evidován pobyt dcery žalobce, obou jeho rodičů a strýce , jméno FO, a tety , jméno FO, , tyto osoby se však v domě nezdržují. Pokud se týká vybourání kamen, pak nechala zpracovat statický posudek a statika domu narušena nebyla. Poté, co se dům stal kulturní památkou, tak v roce 2005 žalobce prováděl stavební úpravy domu, stavební povolení měl jen na rekonstrukci koupelny, ke které dávala souhlas. Od roku 2005 do 2010 žalobce pokračoval ve stavebních úpravách, na které neměl žádné stavební povolení ani oznámení památkového úřadu, a to např. vybourání příčky mezi 2 pokoji, nová elektroinstalace v chodbě. V září 2017 se udál konflikt mezi jejím manželem a žalobcem, a to poté, co přišli na návštěvu za jejím otcem, žalobce tehdy na zahradě volně venčil psa, pes po vstupu na zahradu na ně začal dorážet, začal je napadat, její manžel žalobce požádal, aby si psa odvolal, žalobce tak neučinil, manžel ho opět požádal o odvolání psa, ona tehdy konflikt zaznamenala na svém mobilu. Vztahy mezi rodinami se zhoršily na podzim 2016, když žalobce začal dávat nejrůznější podněty na úřady a přestal s ní komunikovat, tyto události nastaly poté, co začaly rekonstrukce bytu, který aktuálně užívá syn , jméno FO, .

8. Z výpovědi svědkyně , jméno FO, , matky žalované, bylo zjištěno, že kvůli svému podnikání (v , Anonymizováno, , Anonymizováno, dům , adresa, ) pobývá většinu týdne, tj. v pondělí až pátek v , Anonymizováno, , v pátek jede zpět do , adresa, , kde bydlí se svým manželem na , adresa, , v pondělí ráno opět jezdí do , Anonymizováno, . Její manžel bydlí ve , Anonymizováno, , adresa, stále, pouze občas jí jede pomoci do , Anonymizováno, . Důvodem převodu jejího podílu na nemovitosti ve , Anonymizováno, , adresa, na žalovanou byla ta skutečnost, že chtěli zachovat rovné právní vztahy k oběma dcerám, kdy dceři , Anonymizováno, převedli domek v , Anonymizováno, a na dceru , jméno FO, (žalovanou) převedli svůj podíl ve , Anonymizováno, , adresa, . Pro ni a pro manžela se převodem podílu na žalovanou nic nezměnilo, v předmětném domě bydlí stále. Důvod, proč jí a manželovi nebylo zřízeno věcné břemeno doživotního užívání nemovitosti, nesdělila, neboť je spokojena se stavem věcí tak, jak jsou, ví, že dcera o tom mluvila, ale ke zřízení prostě nedošlo. V domě bydlí s manželem od roku 1967, ona od svých 14 let, kdy její rodiče koupili podíl na předmětné nemovitosti. Mezi žalobcem a žalovanou nikdy nebyly žádné spory ohledně užívání nemovitosti, resp. ona neví o žádných. Pokud se týká rekonstrukce na podzim 2016 týkající se bytu, který aktuálně užívá vnuk svědkyně pan , jméno FO, , svědkyně uvedla, že byla překvapena změnou v chování žalobce, když se celá léta prováděly opravy a úpravy domu bez konfliktů. Od podzimu 2016 začal žalobce posílat podněty na úřady a památkáře, bylo to poté, co žalobce a jeho žena vytkli nepořádek, který vznikl na chodbě, a tu skutečnost, že nebyli informováni o rekonstrukci, která v domě probíhala. Oni na to reagovali tak, že se snažili nepořádek uklidit, a to v rámci celých společných prostor.

9. Z výpovědi otce žalované , jméno FO, bylo zjištěno, že v předmětném domě bydlí od roku 1967, aktuálně tam bydlí se svou manželkou, která jezdí za prací do , Anonymizováno, . Manželka se do tohoto domu vrací v pátek a odjíždí za prací zpět v pondělí ráno. Konflikty mezi účastníky nikdy nebyly, pokud se týče užívání zahrádky, tak jí mají oplocenou, aby do ní neběhali psi. Úklid společných prostor i odklizení sněhu je prováděno podle aktuální potřeby, dělá to buď on, nebo žalobce, střídají se. V přízemí domu s nimi bydlí ještě vnuk se svou přítelkyní.

10. Z výpovědi svědka , jméno FO, , syna žalované, bylo zjištěno, že v domě na ulicí , adresa, ve , Anonymizováno, , adresa, bydlí od ledna 2017 se svou přítelkyní. Než se nastěhovali do přízemí, byly prováděny na podzim 2016 rekonstrukční práce, které se týkaly zejm. koupelny, kuchyně a obýváku, byla rekonstruována i okna. Vztahy mezi uživateli předmětné nemovitosti by označil za neutrální, nebyl si vědom žádných konfliktů, které by tam probíhaly. Stavební povolení se vyřizovalo dodatečně.

11. Z výpovědi svědka , tituly před jménem, , jméno FO, , tchána žalobce, bylo zjištěno, že 1-2x do týdne chodí s manželkou na návštěvy za dcerou a zetěm. Ví, že mezi účastníky panuje nesoulad, pokud se týče toho, co s nemovitostí bude dále. Žalobce měl nachystaný projekt na opravu střechy, která je v havarijním stavu, navrhoval rekonstrukci, měl vypracovaný i rozpočet. Ví, že protistrana navrhla, že si nechá vypracovat vlastní rozpočet na střechu, ale tím veškeré aktivity ohledně střechy skončily. Jeho dcera v nemovitosti bydlí zhruba od svých 19 let, má za to, že kvalita bydlení je pod hranicí hygienického minima, neboť ve spodní části společných prostor je plíseň, objekt je starý 90 let, není zaizolován, neví, v jakém stavu se nachází kanalizace. Žalobce má zájem starat se o nemovitost jak co správy domu, tak i zahrady. On hrubé náklady na opravy domu odhadl na 5.000.000 Kč, má za to, že se jedná o nejnižší možné náklady. Žalovanou při pracích na zahradě neviděl, vídal tam jejího otce, např. při sklizni ovoce. Asi před půl rokem viděl za branou velkou hromadu smíšeného odpadu. K dotazu, proč žalobce ještě nezapočal s opravou střechy, svědek uvedl, že má za to, že se jednalo o otázku finanční spoluúčasti na opravě střechy, Anonymizováno12. Z výpovědi svědkyně , tituly před jménem, , jméno FO, , manželky žalobce, bylo zjištěno, že nemovitost s manželem užívá od roku 2001. V přízemí mají halu, toaletu, je tam i pračka, v 1. nadzemním podlaží mají kuchyň, WC s koupelnou, dále jsou tam 2 pokoje, v 1. je kancelář a v 2. ložnice spolu s obývacím pokojem. Dále užívají část terasy v 1. nadzemním podlaží, další část je nevyužívána. Z kanceláře plánují v budoucnu vybudovat dětský pokoj, neboť očekávají v lednu 2018 narození dítěte. Společné prostory uklízí ona 1x za týden, o zahradu pečuje s manželem, vyjma oplocené části, kterou mají manželé , jméno FO, jako zahrádku. Ona s manželem seká trávu, vysazuje květiny, ovocné stromy, kácí staré stromy apod. Část zahrady vysadila žalovaná s manželem, avšak pak se o to nestarali, takže i o tuto část se starají oni. Střecha je podle ní v havarijním stavu, zatéká, stěny jsou plesnivé, v místnosti, kde má být v budoucnu dětský pokoj, byla plíseň, a to i v prostorech koupelny, vyměnili 2 tašky na střeše, aktuálně tam nezatéká, prostory vystříkali prostředkem proti plísním. Jednu dobu se rozhodovali, jestli neinvestují do opravy střechy sami, avšak převážila otázka finanční spoluúčasti a jisté morální hledisko, aby do opravy střechy neinvestovali sami a spoluvlastník se na tom dále finanční nepodílel. Aktuálně v domě bydlí ona s manželem, pan , jméno FO, a pan , jméno FO, s přítelkyní. , jméno FO, přijíždí většinou v pátek a v neděli nebo v pondělí ráno odjíždí do , Anonymizováno, . Má za to, že paní , jméno FO, bydlí v , Anonymizováno, v krásném podkrovním bytě v , Anonymizováno, domě , adresa, . , adresa, společných prostor vykonává ona, skládka se nacházela po dobu asi 12 let v zadní části zahrady, byl tam vybouraný stavební odpad z přízemního bytu, dále manželem žalované byl přivážen další materiál, rozbitá dlažba, dřevotřísková hmota apod. Z větší části byla skládka vyklizena až letos na podzim. Má za to, že zahrada, kterou užívají manžele , jméno FO, , je asi 15 % celé zahrady plus asi dalších 15 % bylo zaskládáno skládkou. Žalovanou vídá pouze při neděleních návštěvách, kdy jezdí za matkou na oběd. Ona má s manželem zájem starat se o nemovitost, je zaměstnána v , jméno FO, na soukromé oční klinice, z domu odchází kolem 6. hodiny ráno, vrací se kolem 15:30 hodin odpoledne a připouští, že v době, kdy je v práci, tak nemůže vidět žalovanou, jestli chodí na návštěvy do domu. Ona se jednání týkajícího se střechy mezi žalobcem a žalovanou neúčastnila, byla pouze manželem informována o tom, že žalované byl předložen finanční rozpočet na střechu, tato se měla vyjádřit v tom směru, že na to nemá a že se podílet nebude. Pokud se jedná o exkrementy jejich psa, pak tyto se snaží odklízet ze zahrady, připouští však, že to nelze vždy na 100 %.

13. Z výpovědi svědka , jméno FO, , otce žalobce, bylo zjištěno, že od roku 1986 bydlí v , adresa, na chalupě. Na adresu , adresa, chodí 1x-2x do týdne na návštěvy za synem, podle něj uživatelské vztahy k nemovitosti nejsou v pořádku, protože o dům se stará jeho syn, jeho neteř (žalovaná) o to nemá zájem. Hlavním problémem je havarijní stav střechy, do které zatéká, on osobně část střechy opravil v roce 1984, kdy byly měněny žlaby i trámy na části střechy, celá střecha nebyla opravována z důvodu vysoké finanční náročnosti, on na to tehdy neměl. Opravováno bylo jen tam, kde byl problém. V roce 1984 nebo 1985 provedl opravu fasády, stavěl tehdy lešení kolem domu a provedl nástřik. Materiál na opravu tehdy zakoupil za své finanční prostředky a práci provedl osobně, nikoho o to nežádal, ani o finanční spoluúčast. Za materiál tehdy mohl dát kolem 8-10 tisíc Kč. On sám má zájem vrátit se zpět do domu na , adresa, , aktuálně však stejně není kam.

14. Součástí spisového materiálu je řada listin, které předložili jak žalobce, tak žalovaná. Těmito listinami prokazovali vůči sobě navzájem, že druhý z nich v minulosti při rekonstrukcích a opravách domu nepostupoval v souladu s právními předpisy. Pokud se jedná o jednotlivé námitky, kdy tyto spočívaly např. v tvrzení, že stavba skleníku nebyla povolena (tvrzení žalobce), tvrzení, že garáž je součástí kulturní památky (tvrzení žalobce), apod. soud zjistil následující skutečnosti:Přípisem ze dne , datum, (č. l. 48 spisu) žalobce sdělil , právnická osoba, , odboru výstavby a stavebního řádu ve , Anonymizováno, , adresa, , že na pozemku p. č. , Anonymizováno, je žalovanou postaven skleník, přičemž z jeho strany nebyl s touto stavbou dán souhlas. Z dalších listinných důkazů, a to z oznámení o zahájení územního řízení ze dne , datum, (č. l. 99) a z územního rozhodnutí č. , Anonymizováno, ze dne , datum, bylo zjištěno, že tímto bylo vydáno územní rozhodnutí o umístění stavby skleníku u rodinného domku č. , hodnota, ve , Anonymizováno, , adresa, . Dne , datum, pak bylo vydáno oznámení zahájení stavebního řízení, a to stavby skleníku (č. l. 103). Stanoviskem ze dne , datum, , právnická osoba, , adresa, pak bylo žalobci sděleno, že stavba skleníku byla řádně povolena (č. l. 104). Stanoviskem ze dne , datum, pak , právnická osoba, , adresa, sdělil, že nebude zahajovat řízení o odstranění stavby skleníku na pozemku p. č. , Anonymizováno, v k. ú. , adresa, město (č. l. 106). Námitka žalobce o nepovolené stavbě skleníku žalovanou tak byla vyvrácena.Další námitkou žalobce bylo tvrzení, že garáž je součástí kulturní památky. Soudu bylo žalovanou předloženo stavební povolení ze dne , datum, , kterým byla povolena stavba garáže umístěné ve dvorní části domu č. p. , Anonymizováno, /6 ve , Anonymizováno, , adresa, (č. l. 108), přičemž garáž je aktuálně ve výlučném vlastnictví žalované, což vyplynulo z výpisu z LV č. , hodnota, pro katastrální území , adresa, město. Ze sdělení , právnická osoba, , adresa, , odboru školství, kultury a sportu ze dne , datum, (čl. 341) bylo zjištěno, že garáž není uvedena ve výčtu objektů tvořících soubor památky, explicitně uvedena (viz rozhodnutí Ministerstva kultury č.j. , Anonymizováno, ze dne , datum, ), když z odůvodnění rozhodnutí Ministerstva kultury se podává, že na pozemku p.č. , Anonymizováno, je umístěna novodobá garáž, která není součástí navrženého souboru, pozemek sám však organicky patří do původního prostoru zahrady.

15. Dne , datum, bylo vydáno vyrozumění o zápisu do Ústředního seznamu kulturních památek ČR pod sp. zn. , Anonymizováno, , kdy datum zápisu pod rejstříkovým číslem , hodnota, bylo provedeno , datum, a kulturní památkou byl prohlášen soubor věcí nemovitostí pod č. p. , Anonymizováno, v , Anonymizováno, ulici ve , Anonymizováno, , adresa, sestávajících z obytného domu, , Anonymizováno, s , Anonymizováno, umístěné v zahradě, oplocení zahrady a pozemků , Test 2, , hodnota, , , Anonymizováno, , , Anonymizováno, v k. ú. , adresa, , , Anonymizováno, kraj (č. l. 90). Sdělení údajů o památkové ochraně a evidenci pak bylo provedeno i vůči katastrálnímu úřadu pro , Anonymizováno, kraj, katastrální pracoviště , adresa, , a to dne , datum, (č. l. 236), kdy Národní památkový ústav požádal katastrální úřad o zanesení kódu ochrany „18 -nemovitá kulturní památka“ u budovy č. p. , Anonymizováno, na pozemku p. č. , hodnota, (jehož je také součástí) a pozemku p. č. , hodnota, , , Anonymizováno, a , Anonymizováno, . Kód ochrany 18 byl u pozemku p. č. , Anonymizováno, zanesen pouze u předmětného pozemku, přičemž stavba bez č. p. nebo č. e. (garáž) není součástí kulturní památky, tj. předmětem ochrany.

16. Rozhodnutím , právnická osoba, , adresa, ze dne , datum, ve správním řízení ve věci přestupku - provádění stavebních úprav domu č. p. , Anonymizováno, bez závazného stanoviska bylo rozhodnuto tak, že žalobce byl uznán vinným porušením ustanovení § 14 odst. 8 zákona o státní památkové péči, když v období od července do září roku 2009 prováděl restaurování , Anonymizováno, s , Anonymizováno, umístěné na pozemku p. č. , Anonymizováno, v k. ú. , adresa, - město, jež je součástí nemovité kulturní památky, a to bez povolení k restaurování. Za tento přestupek mu byla udělena pokuta ve výši 500 Kč včetně nákladů řízení 1.000 Kč. Výrokem II. pak žalovaná byla uznána vinnou tím, že porušila ustanovení § 14 odst. 1 zákona o státní památkové péči, když v průběhu měsíců července a srpna 2009 prováděla výměnu oken, zateplení a nátěr fasády jižní části domu č. p. , Anonymizováno, p. č. , hodnota, v k. ú. , adresa, - město, jež je součástí nemovité kulturní památky, a to bez závazného stanoviska obecního úřadu obce s rozšířenou působností, za což dostala pokutu ve výši 1.500 Kč a náklady řízení 1.000 Kč (č. l. 117 spisu). Tomuto rozhodnutí předcházel protokol ze dne , datum, , ze kterého bylo mj. zjištěno (č. l. 237), že oba účastníci tyto práce bez závazného stanoviska správního orgánu skutečně udělali.

17. Rozhodnutím ze dne , datum, , právnická osoba, , adresa, , odbor stavebního řádu bylo uděleno stavební povolení na stavbu - oprava střechy rodinného domu , adresa, . Z téhož dne, tj. z , datum, je závazné stanovisko , právnická osoba, , adresa, , odbor školství, kultury a sportu, ve kterém se vyjadřuje k záměru opravy střešní konstrukce, výměny střešní krytiny a souvisejících prací na domě č. p. , Anonymizováno, na parcele p. č. , hodnota, , , Anonymizováno, v k. ú. , adresa, - město, a dále specifikuje podmínky stavby. Následně dopisem ze dne , datum, byla odborem kultury a památkové péče , Anonymizováno, kraje zamítnuta žádost žalobce o dotaci na opravu střechy rodinného domu, a to z důvodu rozporu s pravidly pro poskytování a vyúčtování dotací z fondu kultury , Anonymizováno, kraje. Žalobce tvrdil, že poté, co žalovanou požádal o finanční spoluúčast na opravě střechy, tato jej odmítla a nehodlala se s ním dále bavit, přičemž však soudu byl předložen e-mail matky žalované, paní , jméno FO, , která v předmětném domě bydlí, ze dne , datum, , ve kterém kontaktuje možného zhotovitele opravy a žádá jej o spolupráci. Tento e-mail byl zaslán rovněž žalobci.

18. Ze dne , datum, je žádost žalované o vydání rozhodnutí - závazného stanoviska s tím, že žádá o stanovisko na repasy oken, opravu omítek s následnou výmalbou a výbrus parket (č. l. 140). Dne , datum, pak Národní památkový ústav, územní odborné pracoviště v , Anonymizováno, , pokud se jedná o repasy vnějších křídel a rámů poškozených oken, nátěr a přetmelení vnitřních křídel a rámů a výměnu popraskaných skel, dále opravení poškození omítek a provedení výmalby, uvedl, že tyto navrhované práce lze realizovat (č. l. 144). Skutečnost, že k opravě oken došlo, byla potvrzena předloženými fakturami (č. l. 136). Žalovaná soudu předložila závazné stanovisko , právnická osoba, , adresa, , odbor školství, kultury a sportu ze dne , datum, (č. l. 370), v rámci kterého je uvedeno, že záměr repase 5 ks oken v 1. nadzemním podlaží domu č. p. , Anonymizováno, dle předložené žádosti žalované spočívající ve výměně prasklých skel, přetmelení oken a obnově nátěru je přípustný (nátěr má být proveden v bílé barvě), dále je uvedeno, že záměr přebroušení parket je přípustný a provedené opravy omítek a následná výmalba místností v 1. nadzemním podlaží jsou rovněž přípustné. Dne , datum, požádala žalovaná o vydání rozhodnutí - závazného stanoviska k údržbě, opravě, rekonstrukci, a to týkající se opravy a stavebních úprav objektu , adresa, ve , Anonymizováno, , adresa, , a to: prostup stropní konstrukcí, vybourání obkladů a dlažby v koupelně a vstupu, nová dlažba a obklady, repase oken a dveří, montáž nových dřevěných prahů. Žádostí o dodatečné stavební povolení ze dne , datum, se žalovaná domáhala povolení stavebních úprav části 1. nadzemní podlaží objektu stojícím na pozemku p. č. , hodnota, , přičemž bližší práce specifikovány nejsou. Následovalo jednání u stavebního úřadu dne , datum, (č. l. 152), kdy předmětem jednání byl přestupek žalované proti stavebnímu řádu tím, že provedla změnu stavbu rodinného domu , adresa, , bez souhlasu stavebního úřadu, přičemž dále jsou specifikovány jednotlivé práce v koupelně, kuchyni a dalším pokoji, přičemž jak vyplynulo z vyjádření žalované, tyto práce byly zahájeny v září 2016 s tím, že žalovaná čeká na vydání dodatečného stavebního povolení a práce dosud nejsou ukončeny. Ze dne , datum, je pak závazné stanovisko ohledně dodatečného povolení stavebních úprav s tím, že správní orgán nepovažuje za proveditelné uvedení objektu do původního stavu, neboť neexistuje potřebná dokumentace, nehledě ke ztrátě materiálové autenticity. Ze dne , datum, je pak rozhodnutí o přestupku, kdy žalovaná byla uznána živou ze spáchání nedbalostního přestupku proti stavebnímu řádu, neboť bez souhlasu stavebního úřadu provedla změny v koupelně, kuchyni a pokoji, a byla jí uložena pokuta ve výši 4.000 Kč a náklady řízení ve výši 1.000 Kč. Dopisem ze dne , datum, pak žalovaná se vyjadřuje k informacím žalobce, jež nepovažuje za pravdivé (napojení odpadní trubky na kanalizaci, statický posudek) (č. l. 170 spisu). Následně usnesením ze dne , datum, bylo řízení o dodatečném povolení stavby přerušeno, a to z důvodu, že u zdejšího soudu probíhá řízení o vypořádání podílového spoluvlastnictví mezi účastníky. Dne , datum, pak žalovaná podala žádost o dodatečné stavební povolení, a to na stavební úpravy, kdy stavební práce již byly provedeny, a to na: částečné zateplení západní a východní fasády, zateplení jižní fasády včetně nátěru, výměna 4 ks oken v přízemí a 4 ks oken v 2. nadzemním podlaží, odstranění původní železobetonové římsy, oprava části omítek na garáži včetně nátěru, oprava fasády původního přístavku (atd.) (č. l. 125 spisu). Výzvou ze dne , datum, pak byla žadatelka (žalovaná) vyzvána, aby předložila dokumentaci pro řízení o dodatečném povolení stavby, a zároveň bylo řízení o nařízení odstranění stavby přerušeno (č. l. 133). Téhož dne bylo zahájeno řízení - stavební úpravy rodinného domu , adresa, , v rámci kterého se žalovaná domáhala stavebních úprav spočívajících v zazdění 1 okna, vybourání okna a jeho částečného zazdění s osazením nového okna, vybourání okna a podokenního zdiva s osazením nových venkovních dveří, provedení nového betonového schodiště a provedení nové hladké fasády. Téhož dne pak bylo řízení přerušeno (č. l. 184 a 186 spisu).

19. Dopisem ze dne , datum, adresovaným , právnická osoba, , odboru výstavby a stavebního řádu, žalobce požádal o zahájení řízení o uvedení nemovitosti do původního stavu, kdy mělo jít o výměnu původních dřevěných kastlových oken za euro okna, vybourání železobetonové římsy ve středním parteru fasády, zateplení fasády a barevný nátěr plastického reliéfu na fasádě (č. l. 49). Dne , datum, , právnická osoba, , adresa, , odbor územního plánování a stavebního řádu oznámil zahájení řízení - stavební úpravy rodinného domu , adresa, spočívající v částečném zateplení západní a východní fasády, zateplení jižní fasády včetně nátěru, ve výměně 4 ks oken v přízemí a 4 ks oken v 2. nadzemním podlaží a v odstranění původní železobetonové římsy. Stanoviskem z téhož dne, tj. z , datum, , bylo zahájeno řízení o obnovení předcházejícího stavu stavby k žádosti žalobce.

20. Dopisem ze dne , datum, (č. l. 50) žalobce sdělil, že nesouhlasí s dodatečným stavebním povolením stavby - opravy a stavební úpravy objektu , adresa, s tím, že žalobce žalované mj. vytýká, že při realizaci stavebních prací došlo k popraskání vnitřního nosného zdiva a stropu i v jiné části objektu, než byly prováděny práce, žádal o předložení odborného posudku, že provedením těchto prací nedošlo k možné ztrátě památkových hodnot. Žalovaná pak soudu předložila posudek o stavu konstrukcí rodinného domu ze dne , datum, , z jehož závěru bylo zjištěno, že po stavebních úpravách provedených (žalovanou) v přízemí zájmového objektu nedošlo k jeho poškození a ani k jiným projevům nestability rodinného domu. Chaoticky rozmístěné trhlinky v omítce vznikly z důvodu jejího stáří a lze je zakrýt malbou.

21. Ze sdělení Městského úřadu , adresa, ze dne , datum, (č. l. 372) bylo zjištěno, že dne , datum, úřad obdržel žádost žalované o nařízení provedených stavebních úprav bez stavebního povolení na rodinném domě , adresa, do původního stavu, přičemž se jedná o stavební úpravy v bytě v 2. nadzemním podlaží a hale v přízemí domu, přičemž tyto stavební úpravy spočívají např.: vybourání zděné příčky obytných pokojů, ložnice a obýváku, výměna původní dřevěné podlahy za plovoucí, výměna původní dřevěné podlahy za dřevotřískovou, vybourání původních dřevěných příček 2 pokojíků na západní straně domu, vybourání dřevěných příček ovocného sklepa a sklepa pro uložení brambor a zeleniny, provedení nových omítek pokojů, provedení nových rozvodů ústředního vytápění, elektroinstalace pokojů, haly, vstupní chodby domu, nátěry oken, dveří a výměna dveří, výmalba pokojů a haly, oprava terasy, oprava části střechy ze severní strany, provedení opravy , Anonymizováno, , výměna odpadního potrubí na levé straně schodiště. Sdělením ze dne , datum, (č. l. 225 spisu) pak stavební úřad provedl kontrolní prohlídku, při které zjistil, že se jedná o stavební práce provedené cca v roce 2002-2011 a byly provedeny bez ohlášení stavebnímu úřadu. Zároveň bylo zahájeno řízení o obnovení předcházejícího stavu stavby (č. l. 227). Stavební úřad pak zjistil, že se jedná o stavební práce, které provedl žalobce cca v roce 2002-2011 a tyto byly provedeny bez ohlášení stavebnímu úřadu nebo vydání stavebního povolení. Stavební úřad proto zahájil s žalobcem řízení o obnovení předcházejícího stavu stavby. Z téhož dne, tj. z , datum, je potom oznámení o zahájení řízení o obnovení předcházejícího stavu stavby. Dopisem ze dne , datum, (č. l. 381) pak byly žalobcem sděleny Městskému úřadu, odboru výstavby a stavebního řádu, jeho námitky. Rozhodnutím ze dne , datum, (č. l. 390) Městského úřadu , adresa, , odbor územního plánování a stavebního řádu bylo rozhodnuto o nařízení obnovení původního stavu stavby - stavební úpravy domu , adresa, , které provedl žalobce; proti předmětnému rozhodnutí podal žalobce odvolání, kdy rozhodoval Krajský úřad , Anonymizováno, kraje dne , datum, , který uvedené rozhodnutí Městského úřadu , adresa, , Anonymizováno, zrušil a věc vrátil k novému projednání.

22. Usnesením Městského úřadu , adresa, , odboru školství, kultury a sportu ze dne , datum, bylo zastaveno správní řízení ve věci „opravy a stavební úpravy objektu , adresa, “, a to vzhledem k tomu, že žádost se stala věcně bezpředmětnou, kdy ačkoliv si žadatelka vyžádala závazné stanovisko podle § 14 odst. 1 zákona o státní památkové péči k záměru provést obnovu kulturní památky, pak v rozporu s tímto ustanovením byly práce již provedeny (č. l. 251). Odvoláním žalobce ze dne , datum, (č. l. 379) se žalobce domáhal změny usnesení Městského úřadu , adresa, ze dne , datum, č.j. , Anonymizováno, s tím, že stavební práce byly žalovanou provedeny bez jeho souhlasu, jejich realizací došlo k výrazné změně vzhledu stavby, žalobce nebyl dopředu obeznámen žalovanou o jejím záměru, požadoval, aby žalované bylo nařízeno uvedení této části stavby do původního stavu; žalovaný se odvolal rovněž proti rozhodnutí Městského úřadu č.j. , Anonymizováno, , Anonymizováno, dne , datum, pak žalobce sdělil Městskému úřadu, odboru výstavby a stavebního řádu své námitky v rámci řízení o obnovení předcházejícího stavu stavby (č. l. 381), kdy se jedná o stavební úpravy, které byly provedeny jeho osobou.

23. Dne , datum, proběhlo jednání na místě samém, kdy byla zhlédnuta předmětná nemovitost, a pořízené fotografie jsou součástí spisového materiálu.

24. Soudu byl dále žalobcem předložen výpis z katastru nemovitostí ze dne , datum, (č.l. 288), v rámci kterého je zapsáno vlastnictví společnosti , jméno FO, , Anonymizováno, k nemovitostem, a to v katastrálním území , adresa, . Vzhledem ke skutečnosti, že jedná o prokazování vlastnických práv k jiným nemovitostem jiné osoby než účastníka řízení, soud k těmto listinám nepřihlížel.

25. Z výpisu z katastru nemovitostí ze dne , datum, k. ú. , adresa, a obec , adresa, , Anonymizováno, bylo zjištěno, že , tituly před jménem, , jméno FO, , manželka žalobce, je vlastníkem mj. stavby č. p. , Anonymizováno, rodinný dům na pozemku p. č. , Anonymizováno26. Z výpisu z katastru nemovitostí ze dne , datum, pro k. ú. a obec , adresa, bylo zjištěno, že vlastnické právo k rodinnému domu č. p. , Anonymizováno, v , Anonymizováno, má manžel žalované, pan , jméno FO, .

27. K žádosti soudu ze dne , datum, (čl. 320) podal vyjádření Národní památkový ústav, územní odborné pracoviště v , Anonymizováno, ze dne , datum, (č.l. 321). Z tohoto vyjádření bylo zjištěno, že soubor nemovitých věcí, a to nemovitost č. p. , Anonymizováno, , Anonymizováno, ulice ve , Anonymizováno, , adresa, sestávajícího z obytného domu, , Anonymizováno, s , Anonymizováno, umístěné v zahradě, oplocení zahrady a pozemků p. č. , hodnota, , , Anonymizováno, a , Anonymizováno, je prohlášena kulturní památkou ČR a v ÚSKPČR je evidován pod rejstříkovým číslem , hodnota, . Hodnotná autorsky určená secesní vila je ceněna především pro zajímavě vyvinutý půdorys a původní materiálové a hmotové členění, interiér je inspirován typem anglické vily se schodišťovou halou. Netradiční je rovněž pojetí štukových reliéfů fasád vztahující se k české státnosti. Z pohledu památkové péče by bylo možné v zásadě akceptovat obě předkládané varianty (reálné rozdělení věci a prohlášení bytových jednotek v domě), je však nezbytné, aby k návrhu bylo vydáno závazné stanovisko příslušného výkonného orgánu státní památkové péče, kterým je odbor školství, kultury a sportu Městského úřadu , adresa, . Uvedené závazné stanovisko definuje, za jakých podmínek lze práce, popř. úpravy provést tak, aby byly v souladu se zájmy státní památkové péče. V dané věci bude nezbytné přijmout opatření, která umožní v případě přidělení samostatných čísel popisných, zachování památkové ochrany pro oba nově rozdělené objekty. V případě zásahu do fyzické podstaty objektu budou stanoveny podmínky, za kterých takové úpravy bude možné provést. Podrobnost postoupených materiálů neumožňuje předpokládané zásahy detailně posoudit, a nelze také předjímat rozhodnutí výkonného orgánu památkové péče, který při svém řízení posuzuje další okolnosti a souvislosti.

28. Soud se s ohledem na shora uvedenou zprávu Národního památkového ústavu obrátil na Městský úřad , adresa, , odbor školství, kultury a sportu, který ve svém vyjádření ze dne , datum, uvedl své závazné stanovisko, a to že záměr zazdění 2 stávajících dveřních otvorů v 1. nadzemním podlaží domu (navržený žalobcem) je přípustný za podmínky, že správnímu orgánu bude předložena předem k posouzení a vydání závazného stanoviska projektová dokumentace, jenž bude řešit zazdění stávajících otvorů (materiály, rozměry, povrchové úpravy, způsob kotvení do zdiva apod.). Další záměr vybudování příčky oddělující vstupní halu a schodiště do 2. nadzemního podlaží (předložené žalovanou) není přípustný. Záměr instalace zábradlí na terase ve 2. nadzemním podlaží (navržený žalovanou) je přípustný připravovat za podmínky, že zábradlí bude mít stejné materiálové, tvarové a rozměrové provedení a stejnou povrchovou úpravu jako stávající zábradlí po obvodu terasy a správnímu orgánu bude předem předložena k posouzení a vydání závazného stanoviska projektová dokumentace zábradlí, jež bude obsahovat navržené profily, tvarové provedení zábradlí, jeho rozměry, návrh povrchové úpravy a způsob jeho upevnění. Z odůvodnění se mj. podává, že správní orgán jako podklad si vyžádal podle § 32 odst. 2 odst. f) zákona o státní památkové péči vyjádření od Národního památkového ústavu, územní odborné pracoviště v , Anonymizováno, , který ve svém vyjádření ze dne , datum, č.j. , Anonymizováno, uvedl: Památka tvoří nedělitelný architektonický soubor. Památkové hodnoty jsou dány architekturou a hmotou celého objektu včetně pozdějších přístaveb, upravenou zahradou se , Anonymizováno, a oplocením, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , dispozičním uspořádáním domu a zahrady, členěním a originálním zdobením fasád, střešní krajinou, dochovanými historickými konstrukcemi včetně množství stavebních detailů, jejich materiálovým, barevným a tvarovým řešením, dochovaným původním interiérovým vybavením. Zásahem do památky by byly předpokládané navržené stavební úpravy, které s předloženými variantami rozdělení domu souvisejí a zasahují tak do památkových hodnot dotčené kulturní památky. Dále se uvádí, že zazdění uvedených otvorů (návrh žalobce) nelze z hlediska zájmů státní památkové péče považovat za vhodné, neboť jejich zazdění představuje změnu původního dispozičního řešení objektu. U záměru týkajícího se zazdění 2 dveří nejsou uvedeny další zásahy. Ze stávajícího dispozičního řešení však lze předpokládat, že technická místnost, v níž je plynový kotel, rozvodní skříň elektro a bojler, která by se vlivem zazdění dveří dostala k jinému vlastníkovi, vyvolá další stavební úpravy, a to přeložky zařízení a sítí. S přemístěným dotčených zařízení souvisí také otázka komínů. Vybudování nových komínů by mohlo podstatně změnit charakter památky. Pokud se pak týká záměru vybudování příčky oddělující vstupní halu a schodiště do 2. nadzemního podlaží, pak tento z pohledu památkové péče není akceptovatelný. Výstavba příčky by významně znehodnotila dispozici vstupní haly. Pokud se jedná o záměr instalace zábradlí na terase ve 2. nadzemním podlaží domu, ten je akceptovatelný za předpokladu, že bude předložena k posouzení a vydání vyjádření památkové péče projektová dokumentace s uvedením stavebních podrobností a detailů. Z dlouhodobějšího hlediska může mít vlastnické rozdělení domu negativní dopad na památku a jeho vzhled také provádění údržby a oprav objektu. Údržba vlastnicky oddělených částí pravděpodobně nebude probíhat koordinovaně, proto hrozí, že vlastnické rozdělení se projeví na celkovém vzhledu památky. Údržba střešního pláště, okenních výplní, fasád apod. nebude prováděna ve stejném časovém horizontu. Pro obnovu jednotlivých částí památky mohou být použity odlišné materiály, technologie apod. S ohledem na tato rizika lze považovat rozdělení vlastnictví dotčené kulturní památky z hlediska zájmů Státní památkové péče za nežádoucí. Rozdělení zahrady je graficky naznačeno, není ovšem specifikováno, jakými prostředky má být provedeno. Z pohledu památkové péče není akceptovatelné stavět v zahradě vnitřní dělící oplocení. Správní orgán se pak řídil těmito úvahami: Vlastnické rozdělení souboru nemovitostí tvořící kulturní památku samo o sobě nebude mít bezprostředně žádný dopad na stav a vzhled památky. Zásah do památky představují pouze navržené stavební úpravy, jež s předloženými variantami rozdělení domu souvisejí. Tyto navržené stavební zásahy je tedy třeba posuzovat z hlediska dotčení památkových hodnot předmětné památky. Z dlouhodobějšího hlediska ovšem hrozí riziko, že rozdělení domu bude mít dopad na vzhled objektu. Údržba vlastnicky oddělených částí nebude zřejmě probíhat koordinovaně. Proto hrozí, že se vlastnické rozdělení projeví v celkovém vzhledu památky. S ohledem na tato rizika lze považovat jakékoliv rozdělení vlastnictví předmětné kulturní památky z hlediska dopadů na zájmy státní památkové péče za nevhodné. Správní orgán nemůže předjímat jiné varianty rozdělení vlastnictví, nicméně lze pochybovat vzhledem k charakteru památky, že lze bez újmy jejich památkových hodnot předmětné spoluvlastnictví rozdělit. Na předmětnou kulturní památku je zapotřebí nahlížet jako na společnou věc, která má jako celek sloužit určitému účelu. Správní orgán se proto domnívá, že rozdělení souboru nemovitostí by se podstatně snížila jeho památková hodnota. Správní orgán v této souvislosti upozorňuje na výše uvedený výrok v rozhodnutí Ministerstva kultury, že vila, , Anonymizováno, , oplocení zahrady a zahrada tvoří nedělitelný architektonický soubor. V závěru správní orgán konstatuje, že z hlediska zájmů státní památkové péče je nezbytné zachovat zahradu jako jednolitý celek.

29. Soudu bylo dále předloženo vyjádření Národního památkově ústavu, územního odborného pracoviště v , Anonymizováno, ze dne , datum, , které se vyjadřuje k vlastnickému rozdělení rodinného domu. Z tohoto vyjádření se zejména podávají památkově a kulturně historické hodnoty posuzované věci, a to: Jedná se o kvalitní secesní stavbu nesoucí v sobě viditelnou inspiraci typem anglické vily se schodišťovou halou. Kulturní památkou je celý objekt rodinného domu včetně upravené zahrady, , Anonymizováno, , Anonymizováno, na , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , Anonymizováno, se , Anonymizováno, u hlavního vstupu a kombinované zděné a kovové oplocení pozemku včetně brány. Původní dům byl stavěn pro , jméno FO, , okresního , Anonymizováno, , podle plánu , jméno FO, , stavitele z , adresa, , v roce , Anonymizováno, , kolaudováno , Anonymizováno, . Stavitel , jméno FO, později projektoval (v roce 1927) přístavbu zimní zahrady s balkónem a přístavbu schodiště. Nad zimní zahradou byla provedena nástavba ve 2. polovině 30. let 20. století, ale plány se nedochovaly. Ve vnitřní dispozici jsou dosud zachovány secesní stavební prvky a interiérové vybavení s mnohými zajímavými detaily. Dispoziční řešení základní hmoty je inspirováno typem anglické vily se schodišťovou halou. Zajímavé je uplatnění , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, s , Anonymizováno, na soukromém objektu, které se váží k češství a české státnosti. Rodinný dům je zděná omítaná stavba nepravidelného půdorysu s vnitřní schodišťovou halou, krytá polovalbovými střechami, je obklopena upravovanou zahradou s oplocením na podezdívce s nárožními pilíři, mezi nimiž probíhá kovové prutové stylizované oplocení. Brána je stylově stejná a je vymezena vyššími pilíři. Objekt je tvořen 3 křídly (ryzality) vzájemně kolmo k sobě postavenými, nad východním a západním štítem je střecha s půlvalbou, nad severním s polygonálním „kabřincem“, v hřebeni v místě rozbočky jsou osazeny kovové ozdobné špice s kloboučkem. Při pozdější stavební etapě bylo k jižní straně původního domu přistavěno křídlo s terasou a polygonální zimní zahradou, která byla v později v další etapě nadstavena a zastřešena. Střední ryzalit (západním směrem) je polygonální nesoucí v patře polygonální terasu ohraničenou sloupkovým zděným terasovým zábradlím, vedle tohoto ryzalitu je v přízemí velkorysé kryté závětří podepřené v nároží omítaným pilířem, nad nímž je terasa s kovovým zábradlím přecházející až do jižního křídla. Závětří je přístupné ze 2 stran po krátkých 2stupňových schodištích, mezi nimiž je , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, . Z prostoru závětří vede hluboká nika ke hlavním vstupním dveřím. Schodišťová hala je otevřený prostor se zděným vřetenovým schodištěm do patra a s krátkým přímým 5stupňovým schodištěm k obytným místnostem ve zvýšeném přízemí. Přímo z haly vedou dveře do přijímacího salonu nalevo od vstupu a dveře do uzavřeného prostoru pod hlavním schodištěm. Schodiště prosvětluje kulaté okno s vitráží. Tato schodišťová hala je zachována v původním architektonickém duchu s původním prostorovým členěním a materiálovým provedením. Dveře v tomto prostoru mají různé členění podle účelu a významnosti, ale všechny jsou původní. Památkové hodnoty objektu jsou dány architekturou a hmotou celého objektu včetně pozdějších přístaveb, upravenou zahradou se , Anonymizováno, a oplocením, , Anonymizováno, se , Anonymizováno, , dispozičním uspořádáním domu a zahrady, členěním a originálním zdobením fasád, střešní krajinou, dochovanými historickými konstrukcemi včetně množství stavebních detailů, jejich materiálovým, barevným a tvarovým řešením, dochovaným původním interiérovým vybavením.

30. Usnesením č.j. 13 C 40/2017-439 ze dne , datum, byla ustanovena znalcem z oboru ekonomika, ceny a odhady nemovitostí a stavebnictví - stavby obytné , tituly před jménem, , jméno FO, , které bylo uloženo, aby vypracovala znalecký posudek, kterým bude zodpovězeno na dotazy soudu. 1) Zdali jsou předmětné nemovitosti reálně dělitelné dle § 1144 a násl. občanského zákoníku, a to tak, aby nově vzniklé nemovitosti odpovídaly vlastnickým podílům ve výši jedné poloviny a jedné poloviny v maximální odchylce 10 % od podílu. 2) Zdali jsou předmětné nemovitosti reálně dělitelné dle § 1144 a násl. o. z., a to tak, aby nově vzniklé nemovitosti odpovídaly vlastnickým podílům na nemovitosti ve výši jedné poloviny a jedné poloviny v maximální odchylce 10 % od podílu, a to za situace, že pracovna, kterou aktuálně užívá žalobce, umístěná v přízemí domu bude nově společným prostorem domu. 3) Zdali jsou předmětné nemovitosti reálně dělitelné dle návrhu žalobce založeného v přílohové obálce založení na čísle listu 298 spisu s tím, nechť je vyčíslen vypořádací podíl, který bude vyplacen druhému spoluvlastníkovi nemovitostí. 4) Nechť je znalcem při posuzování otázek 1), 2), 3) vzato v úvahu, že vlastníkem garáže bez čísla evidenčního na p. č. , Anonymizováno, je výlučně žalovaná. 5) Zdali je stavba budova č. p. , Anonymizováno, postavená na pozemku p. č. , hodnota, dělitelná na bytové jednotky dle § 1165 a násl. občanského zákoníku a zda lze uživatelsky reálně rozdělit pozemek p. č. , Anonymizováno, zahrada a pozemek p. č. , Anonymizováno, zastavěná plocha a nádvoří tak, aby vlastníci budoucích bytových jednotek měli k bytovým jednotkám přístup. 6) Pokud bude budova č. p. , Anonymizováno, postavená na pozemku p. č. , hodnota, dělitelná na bytové jednotky, nechť je znalce vypracováno i prohlášení dle § 1165 a násl. občanského zákoníku. 7) Nechť je znalcem vzato v úvahu, že soubor uvedených nemovitostí byl prohlášen kulturní památkou ČR a v ÚSKP ČR je evidován pod rejstříkovým číslem , hodnota, , přičemž je třeba respektovat závazná stanoviska vedená , právnická osoba, , adresa, , odbor školství, kultury a sportu, jež byla v dané věci již vydána. 8) Nechť znalec sdělí další podstatné skutečností, které zjistí v rámci zadání znaleckého posudku, zejm. která z možných variant dělení nemovitostí pod body , právnická osoba, ) a 5) bude v souladu se zákonem č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči.

31. Dne , datum, byl soudu doručen znalecký posudek č. , hodnota, -, Anonymizováno, znalkyně , tituly před jménem, , Anonymizováno, , jméno FO, . K otázce č. 1) zadání znaleckého posudku uvedla, že reálná dělitelnost předmětných nemovitostí odpovídající vlastnickým podílům v maximální odchylce 10 % od podílu není možná, a to s ohledem na fakt, že objekt je kulturní památkou, a ač by případně bylo možno při vynaložení určitých nákladů pozemky a stavbu reálně rozdělit podle zadaných kritérií, byly by s tímto dělením spojené stavební úpravy objektu, které jsou z hlediska památkové péče nepřípustné. K otázce č. 2) (reálná dělitelnost nemovitostí v maximální odchylce 10 % od podílu za situace, že pracovna bude novým společným prostorem domu), bylo zjištěno, že taková možnost je v rozporu s pravidly o reálném dělení pozemku a staveb, které nepřipouští společné užívání, pouze zřízení služebnosti. V daném případě však zřízení služebnosti k této části není opodstatněné a zcela popírá podstatu reálného dělení. Na otázku č. 3) (reálná dělitelnost dle návrhu žalobce založeného v přílohové obálce na č. l. 298 spisu) znalkyně uvedla, že reálné dělení dle návrhu žalobce možné je, avšak podle znalce je zcela nevhodné, a to z důvodu mj. ekonomické náročnosti při jeho provedení, řešení zatěžuje téměř výhradně část stavby žalované, kdy provádění většiny úprav bude právě na této části stavby, které omezí a částečně až zcela znemožní její užívání v době výstavby, zatímco část žalobce bude v užívání omezena pouze minimálně. Toto řešení tedy nepřímo nutí k dalším náhradám a omezením, které musí být mezi stranami dohodnuty, popř. soudně nařízeny, a to nejlépe dopředu před zahájením stavebních prací. Dalším aspektem, který má zásadní negativní vliv na majetek, jež zůstane ve vlastnictví žalované, je skutečnost, že po akceptaci a realizaci dělení dle návrhu žalobce bude majetkem žalovaném soubor nemovitých věcí natolik atypický, a to v negativním smyslu, že budoucí prodej souboru, jež má připadnout do jejího vlastnictví, bude buď nemožný, nebo případná dosažitelná tržní cena bude velmi nízká, přičemž kompenzace této újmy na straně žalované se v tuto chvíli se vyčíslit nedá. Pokud se pak jedná o zásah do vlastnických vztahů do pozemku pod garáží ve vlastnictví žalované (otázka č. 3), pak v této variantě by pozemek pod garáží připadl do majetku vlastníka garáže, což je zcela v souladu s občanským zákoníkem. Odpovědí znalkyně na 5. otázku (dělitelnost na bytové jednotky dle § 1165 a násl. o. z.) bylo, že jde o rychlý, levný a spravedlivý způsob dělení, neboť budova č. p. , Anonymizováno, je ke dni ocenění v zásadě užívána jako bytový dům v domě, kde podle podkladů v soudním spise ve shodě žili dlouhodobě jak rodiče žalobce, tak žalované. Zpracované prohlášení vlastníka (na základě znalci dodaných podkladů obou stran a vlastního měření na místě samém) prokazuje, že pokud bude převzat současný způsob užívání prostor v domě, neboť dle této situace je prohlášení vlastníka zpracováno, je podlahová plocha, kterou fakticky užívají vlastníci domu, v zásadě identická, navíc rozdělením domu na jednotky nebude porušena žádná zásada nakládání se stavbou, kterou vymezuje památkový úřad. Rozdělení podílového spoluvlastnictví domu na vlastnictví bytové nevyžaduje žádných stavebních úprav, není zde tedy nutnost zahájení stavebního řízení a s ní spojeného vyjádření odboru památkové péče k přípustnosti řešení. Nutnost oprav některých stále společných konstrukcí stavby hlavní trvá. Součástí znaleckého posudku je pak prohlášení vlastníka, které je samostatnou volnou samostatnou přílohou tohoto posouzení, přičemž text je rámcový a je nutno doplnit některé údaje a navíc je možné vložit některé další podmínky a dohody. Nejedná se tedy o listinu striktně danou, ale základ pro vytvoření finální verze, která bude moci být vložena do veřejného seznamu. Vklad listiny do katastru je podmíněn vytvořením návrhu na vklad. Pokud se jedná o otázku č. 7), tedy nechť znalec vezme v úvahu, že soubor nemovitostí je prohlášen kulturní památkou a je evidován pod rejstříkovým číslem , hodnota, v ÚSKP ČR, pak znalkyně uvedla, že dělení souboru nemovitých věcí dle 3. otázky bude podléhat mj. pravidlům památkového úřadu, znalec není schopen garantovat, že tato cesta zániku podílového spoluvlastnictví bude tímto úřadem i schválena. Při zániku podílového spoluvlastnictví cestou vzniku vlastnictví jednotek naopak nedojde k žádnému zásahu do stavby a tedy v žádném případě tento způsob zániku podílového spoluvlastnictví neporušuje pravidla pro nakládání s kulturní památkou. V případě dělení stavby na jednotky je nutno mít na paměti, že hlavní konstrukce budovy č. p. , Anonymizováno, budou stále společným vlastnictvím obou současných vlastníků posuzovaného souboru nemovitých věcí, což díky vzájemným vztahům mezi nimi bude i nadále značně komplikovat budoucí opravy těchto. Přitom opravy některých hlavních konstrukcí budovy jsou v tuto chvíli více než nutné, aby stavba byla schopna užívání, popř. vůbec zachována. Pokud se jedná o otázku č. 8) další podstatné skutečnosti zjištěné znalcem v rámci zadání znaleckého posudku, pak znalkyně uvedla, že je zřejmé, že vztahy spoluvlastníků jsou natolik špatné, že nenašli smírnou cestu k řešení problému. Za současné situace nelze garantovat, že strany najdou společnou cestu ve věci nákladné a náročné rekonstrukce památkově chráněného objektu, a to ani v případě, že dojde k dělení celku dle návrhu žalobce, ani v případě, že dojde k zániku podílového spoluvlastnictví prohlášením vlastníka.

32. Usnesením zdejšího soudu č. j. 13 C 40/2017-677 ze dne , datum, byla opětovně znalcem z oboru ekonomika – ceny a odhady nemovitostí, stavebnictví – stavby obytné, stavby průmyslové, ustanovena , tituly před jménem, , jméno FO, ; znalkyni bylo uloženo, aby podala písemně dodatek ke znaleckému posudku č. , hodnota, -, Anonymizováno, ze dne , datum, . V rámci dodatku ke znaleckému posudku bylo zapotřebí zejména vypracovat prohlášení dle § 1166 a násl. zákona č. 89/2012 Sb. ve znění platném a účinném od , datum, , a to ke stavbě č. p. , Anonymizováno, – rodinný dům na pozemku p. č. , hodnota, , nemovitost zapsána pro obec , adresa, , katastrální území , adresa, – město na LV č. , hodnota, , přičemž má být mj. jednoznačně stanoveno, zda půda v rodinném domě je zahrnuta do některé z jednotek (a do které), či zda náleží ke společným částem domu; dále bylo uloženo ocenit pro účely, zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví všechny „nově vzniklé“ jednotky, včetně podílů na společných částech domu a pozemku a ocenit p. č. , Anonymizováno, – zastavěná plocha a nádvoří na shodném LV č. , hodnota, .

33. Dne , datum, byl soudu předložen dodatek č. , hodnota, ke znaleckému posudku č. , hodnota, -, Anonymizováno, , jež obsahoval prohlášení vlastníka a je volnou přílohou tohoto dodatku. Součástí uvedeného dodatku jsou znalecké posudky č. , hodnota, -, Anonymizováno, (týkající se bytových jednotek) a znalecký posudek č. , hodnota, -, Anonymizováno, . Z uvedeného dodatku ke znaleckému posudku bylo zjištěno, že obvyklá cena jednotky č. , Anonymizováno, /1 ve formě obvyklé ceny byla určena znalkyní ve výši 6.610.000 Kč, obvyklá cena jednotky č. , Anonymizováno, /2 byla určena ve výši 2.260.000 Kč a obvyklá cena jednotky č. , Anonymizováno, /1 byla určena ve výši 4.045.000 Kč. Obvyklá cena posuzované nemovité věci p. č. , Anonymizováno, , zapsaná na LV č. , hodnota, ve formě obvyklé ceny byla určena v částce 32.600 Kč.

34. Znalkyně dále ve svém podání ze dne , datum, soudu po prohlídce nemovitých věcí sdělila, že na základě provedeného místního šetření upozorňuje soud na skutečnost, že žalobce v zásadě jednání bojkotoval a neustále prohlašoval, že s dělením stavby na jednotky nesouhlasí, žalovaný jednoznačně přiznal, že se neseznámil ani s původním prohlášením vlastníka.

35. Zdejší soud si vyžádal od Městského úřadu , adresa, , odboru školství, kultury a sportu doplňující závazné stanovisko dle § 29 odst. 2 písm. b) zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, který ve svém stanovisku ze dne , datum, a následně v závazném stanovisku ze dne , datum, sdělil, že záměr zrušení podílového spoluvlastnictví ve formě tzv. prohlášení bytových jednotek bez provádění jakýchkoliv stavebních úprav domu č. p. , Anonymizováno, a pozemků p. č. , hodnota, , , Anonymizováno, a , Anonymizováno, v k. ú. , adresa, - město je z hlediska zájmů státní památkové péče přípustný a z hlediska zájmu státní památkové péče akceptovatelný, neboť nebudou prováděny žádné stavební úpravy, které by měly vliv na stavební podobu památky. Soud si opětovně vyžádal sdělení Městského úřadu , adresa, , odbor školství, kultury a sportu, kdy dne , datum, (č. l. 521) bylo soudu sděleno, že po prostudování předloženého posudku č. , hodnota, vypracovaného , tituly před jménem, , Anonymizováno, , jméno FO, dne , datum, bylo konstatováno, že závěry v posudku uvedené zohledňují stanoviska státní památkové péče a nemá proti nim námitek, stejně tak nejsou v rozporu se stanovisky státní památkové péče postoje vyjádření ve stanovisku ke znaleckému posudku vypracovaném , tituly před jménem, , jméno FO, dne , datum, .

36. Městský úřad , adresa, , odbor školství, kultury a sportu ve svém sdělení ze dne , datum, (č. l. 547) sdělil, že rozdělení předmětné nemovitosti na bytové jednotky dle otázek a odpovědí č. 5 a 7 posudku č. , hodnota, , Anonymizováno, vypracovaného , tituly před jménem, , Anonymizováno, , jméno FO, ze dne , datum, není v rozporu se zájmy státní památkové péče.

37. Žalobcem byl předložen znalecký posudek č. , Anonymizováno, ze dne , datum, , tituly před jménem, , jméno FO, o obvyklé ceně nemovitých věcí - rodinného domu č. p. , Anonymizováno, postaveného na p. č. , hodnota, s příslušenstvím a pozemky v k. ú. , adresa, - město (stanovení obvyklé ceny pro majetkoprávní vypořádání), přičemž znalkyně dospěla k ceně za rodinný dům 1.726.652,60 Kč (přičemž dle námitky žalované strany na obhlídce části domu, kterou užívá rodina žalované, znalkyně nebyla); znalkyně dále ocenila studnu, vodovodní přípojku, kanalizační přípojku, plynovou přípojku, elektrickou přípojku, oplocení, podezdívku; pokud se jedná o ocenění pozemku, pak pokud se týká všech uvedených pozemků p. č. , hodnota, , , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , pak dospěla k jednotkové ceně za 1 m2 673,31 Kč. Výslednou cenu uvedených nemovitostí pak uvedla v částce 2.889.873 Kč.

38. Žalovaná předložila vyjádření ke znaleckému posudku , tituly před jménem, , jméno FO, , a to znalkyní , tituly před jménem, , jméno FO, ze dne , datum, (čl. 535 a násl.), která v rámci oponentury sdělila, že , tituly před jménem, , jméno FO, se ve znaleckém posudku zabývá pouze 1 z technicky možných variant rozdělení předmětného rodinného domu, a to variantou navrženou žalobcem, kdy mj. uvádí, že tato varianta rozdělení rodinného domu naprosto neodpovídá vlastnickým podílům na stávající nemovitosti, kdy užitné plochy by žalovaná obdržela 19 % a žalobce 81 %, přičemž dále se jedná o časově i finančně náročnou a pro žalovanou stranu velmi nevýhodnou a neakceptovatelnou formu. Dál dospívá k závěru, že rozdělení stávajícího objektu rodinného domu č. p. , Anonymizováno, na 2 samostatné budovy by bylo procesem časově i finančně nákladným, obě strany by se musely dohodnout na způsobu rozdělení vzniklých nákladů a způsobu vyrovnání již dnes provedených investic do částí objektu, které po rozdělení zůstanou ve vlastnictví druhého spoluvlastníka, přičemž není jisté, že by rozdělení stávající nemovité kulturní památky na 2 objekty bylo schváleno památkovým úřadem. Vhodnější variantu shledává v jeho rozdělení na bytové jednotky. Ve svém písemném vyjádření dále , tituly před jménem, , jméno FO, uvedla, že dělení rodinného domu je časově i finančně nákladné, naprosto neodpovídá vlastnickým podílům nastávající nemovitosti, rozdělením stávajícího rodinného domu dle návrhu žalobce by část, která má připadnout žalované, byla jiným typem rodinného domu, ale hlavně velikost a dispozice takto vzniklé části budovy by nadále nedovolovala užívat rodinný dům 2 rodinami. V takto vzniklém rodinném domě by byl pouze byt o velikosti 2+1 a vůbec by nebyl možný přístup do půdního prostoru nad touto částí rodinného domu, naprosto by chyběly jakékoliv nebytové prostory (sklep apod.). Žalovanou bylo dále předloženo vyjádření , tituly před jménem, , jméno FO, ze dne , datum, (čl. 498 a násl.), a to ke znaleckému posudku vypracovanému , tituly před jménem, , Anonymizováno, , jméno FO, , která se mj. vyjadřuje k rozdělení budovy č. p. , Anonymizováno, dle návrhu žalobce v tom směru, že rozdělení budovy u pravé části by se tímto změnil typ rodinného domu na nepodsklepený se střechou neumožňující zřízení podkroví, čímž by se výrazně snížila jeho hodnota. Velikost a dispozice takto vzniklé části budovy by nadále nedovolovala užívat takto vzniklý rodinný dům 2 rodinami, realizací rozdělení stavby tímto způsobem by byl poměr dle zastavěné plochy budovy pouhých cca 22 % žalované a cca 78 % žalobce (dle užitné plochy pak 19 % žalovaná a 81 % žalobce). Pokud se jedná o rozdělení rodinného domu na 2 samostatné budovy, pak toto rozdělení na 2 objekty není možné bez poměrně rozsáhlých a nákladných stavebních úprav, které musí být schváleny ve stavebním řízení, navíc i příslušným památkovým odborem. Obě strany se navíc musí dohodnout nejen na nové dispozici objektu rodinného domu, ale i na zpracovateli projektové dokumentace, způsobu rozdělení nákladů na projekční práce a inženýrskou činnost, rozdělení nákladů na provedení stavebních úprav, geodetických prací apod. Rozdělení na 2 samostatné budovy by tak bylo procesem časově i finančně nákladným, rovněž není jisté, že by rozdělení stávající nemovité kulturní památky na 2 objekty bylo schváleno památkovým úřadem. Vhodnější variantu spatřuje v rozdělení domu na bytové jednotky, a to z důvodu, že nejsou potřeba provádět rozsáhlé a nákladné stavební úpravy, obytné plochy jednotlivých bytů téměř odpovídají stávajícím spoluvlastnickým podílům.

39. Žalobce dne , datum, předložil vyjádření , tituly před jménem, , jméno FO, (č.l. 525) ke znaleckému posudku , tituly před jménem, , Anonymizováno, , jméno FO, , který však nelze vyhodnotit jako znalecký posudek či odborné vyjádření ve věci, neboť nesplňuje základní náležitosti řádného a erudovaného vyjádření, obsahuje pouze kusé, neadresné odkazy, přičemž není zřejmé, k jakým skutečnostem se , tituly před jménem, , jméno FO, vyjadřuje.

40. Podle § 1140 odst. 1) občanského zákoníku nikdo nemůže být nucen ve spoluvlastnictví setrvat.

41. Podle § 1143 občanského zákoníku nedohodnou-li se spoluvlastníci o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne o něm na návrh některého ze spoluvlastníků soud. Rozhodne-li soud o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne zároveň o způsobu vypořádání spoluvlastníků.

42. Podle § 1144 odst. 1, 2 občanského zákoníku je-li to možné, rozhodne soud o rozdělení společné věci; věc ale nemůže rozdělit, snížila-li by se tím podstatně její hodnota. Rozdělení věci však nebrání nemožnost rozdělit věc na díly odpovídající přesně podílům spoluvlastníků, vyrovná-li se rozdíl v penězích.

43. Podle § 1165 občanského zákoníku jednotka vznikne, pokud o tom rozhodne soud při oddělení ze spoluvlastnictví, při zrušení a vypořádání spoluvlastnictví, při zúžení společného jmění nebo při vypořádání společného jmění.

44. Podle § 1166 odst. 1občanského zákoníku při rozdělení práva k nemovité věci na vlastnické právo k jednotkám se uvedou alespoňa) údaje o pozemku, domu, obci a katastrálním území,b) údaje o jednotce, zejména1. pojmenování a označení jednotlivých bytů alespoň číslem a umístěním s určením účelu užívání,2. určení a popis společných částí se zřetelem k jejich stavební, technické nebo uživatelské povaze a s případným určením, které z nich jsou vyhrazeny k výlučnému užívání vlastníku určité jednotky,3. velikost podílů na společných částech,c) jaká věcná a jiná práva a jaké závady přecházejí se vznikem vlastnického práva k jednotce na všechny vlastníky jednotek nebo na některé z nich.

45. Podle § 1166 odst. 2 občanského zákoník k prohlášení se přiloží půdorysy všech podlaží, popřípadě jejich schémata, určující polohu bytů a společných částí domu, spolu s údaji o podlahových plochách bytů.

46. U podílového spoluvlastnictví se uplatňuje zásada, že nikdo nemůže být spravedlivě nucen, aby setrvával v podílovém spoluvlastnictví. Při rozhodování o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví není soud vázán žalobním návrhem a je povinen dodržet zákonné pořadí způsobů vypořádání. Soud musí nejprve zkoumat možnost rozdělení společné věci; není-li reálné rozdělení společné věci dobře možné, přichází do úvahy vypořádání podílového spoluvlastnictví na tzv. bytové vlastnictví (viz usnesení Ústavního soudu České republiky sp. zn. I. ÚS 174/05 ze dne 12. dubna 2006). Teprve poté, co shora uvedený způsob vypořádání není možný, přikáže soud věc za přiměřenou náhradu jednomu nebo více spoluvlastníkům, a teprve v případě, pokud společnou věc nechce žádný ze spoluvlastníků, nařídí soud její prodej ve veřejné dražbě, přičemž v odůvodněných případech může rozhodnout o tom, že věc bude dražena jen mezi spoluvlastníky. Rozhodne-li soud o rozdělení společné věci, může zřídit služebnost nebo jiné věcné právo, vyžaduje-li to řádné užívání nově vzniklé věci bývalým spoluvlastníkem.

47. Po provedeném dokazování vzal soud za prokázané, že žalobce a žalovaná jsou podílovými spoluvlastníky předmětných nemovitostí, a to každý k ideální jedné polovině. V době podání žaloby žalobce v části domu, kterou užíval, bydlel společně se svou manželkou , jméno FO, . Následně (a to kupní smlouvou ze dne , datum, , což vyplynulo z výpisu z KN ze dne , datum, ) se manželka žalobce stala mj. výlučnou vlastnicí rodinného domu č.p. , Anonymizováno, v k.ú. , adresa, , kde dle vyjádření žalobce u jednání soudu dne , datum, žalobce s manželkou žijí a vedou společnou domácnost, přičemž do rodinného domu č.p. , Anonymizováno, ve , Anonymizováno, , adresa, dojíždí sporadicky, a to pouze do své kanceláře. Na této skutečnosti se do doby druhého rozhodnutí ve věci u soudu I. stupně (, datum, ) ničeho nezměnilo.

48. Žalovaná předmětný dům získala jak darovací smlouvou od svých rodičů paní , jméno FO, a , jméno FO, (kteří v domě č.p. , Anonymizováno, stále žijí od roku 1967), tak darovací smlouvou z , datum, (od svého strýce). Jak vyplynulo ze svědeckých výpovědí rodičů žalované, tito chtěli převodem svého spoluvlastnického podílu k předmětným nemovitostem vypořádat majetkové vztahy v rámci rodiny, a to mezi žalovanou a její sestrou. Ve své podstatě darováním nemovitostí jejich dceři - žalované - se pro manžele , jméno FO, ničeho nezměnilo, neboť v předmětném domě žijí nadále a to po desetiletí. Část přízemí domu, která byla dlouho neužívaná, od roku 2016 slouží pro potřeby syna žalované a jeho rodiny. Žalovaná od roku 1996 bydlí v , Anonymizováno, a to v rodinném domě, který vlastní její manžel. Rovněž na straně žalované zůstala v době druhého rozhodnutí soudu I. stupně otázka reálného bydlení shodná, tj. v rodinném domě č.p. , Anonymizováno, bydlí matka a otec žalované a v další části domu její syn s rodinou.

49. Oba účastníci řízení na začátku sporu anoncovali soudu svůj zájem odkoupit podíl od druhého z účastníků řízení. Vzhledem ke skutečnosti, že zákon prioritně vychází z reálného dělení nemovitostí, popř. vymezení bytových jednotek, soud zadal vypracování znaleckého posudku z oboru ekonomiky, odvětví ceny a odhady nemovitostí a stavebnictví - stavby obytné. Dne , datum, znalec , tituly před jménem, , jméno FO, předložila znalecký posudek č. , hodnota, -, Anonymizováno, , z jehož závěru se jednoznačně podává, že reálné dělení nemovitostí nepřipadá v úvahu, a to ani reálné dělení navržené žalobcem (viz přílohová obálka na č. l. 298 spisu), a to v tomto případě z důvodu, že se jedná o velmi nákladné řešení, přičemž finanční částku na stavebně technickou realizaci ani nelze předvídat. Znalkyně dospěla k závěru, že stavba - budova č. p. , Anonymizováno, je dělitelná na bytové jednotky dle § 1165 a násl. občanského zákoníku, a v tomto směru jde o levný, rychlý a spravedlivý způsob dělení, přičemž zároveň zpracovala prohlášení vlastníka (v rámci dodatku ke znaleckému posudku). Znalkyně uvedla, že dělení celku na bytové jednotky nezasahuje do zájmů památkové péče, skutečnost, že soubor nemovitých věcí je kulturní památkou, nijak tento způsob zániku podílového spoluvlastnictví neovlivňuje, správní orgán se k tomuto způsobu dělení vyjadřovat nebude a nedojde k žádným stavebním zásahům do stavby. Důvod pro toto řešení v rámci vypořádání podílového spoluvlastnictví soud shledává v několika skutečnostech. Jednak se jedná o nemovitou kulturní památku, která je zapsána v seznamu kulturních památek, a to od roku 2004. Uživatelsky je dům užíván rodiči žalované a jejím synem s rodinou, kteří v domě reálně bydlí. Naopak žalobce s manželkou bydlí v jiném rodinném domě v katastru obce , adresa, a žalovaná se svým manželem bydlí v , Anonymizováno, . Vzhledem k tomu, že se jedná o kulturní památku, je třeba z hlediska státní památkové péče dodržet řadu zákonných norem, přičemž tento způsob dělení nemovitosti je jednoznačně nejvýhodnější jak pro samotnou nemovitost, tak je nejlepší i z hlediska znalkyň , tituly před jménem, , Anonymizováno, , jméno FO, a , tituly před jménem, , jméno FO, a dále z hlediska státního orgánu památkové péče. V tomto směru soud činil dotazy na Městský úřad , adresa, , odbor školství, kultury a sportu, který zjm. ve svých písemných sděleních ze dne , datum, a , datum, uvádí, že závěry posudku č. , hodnota, -, Anonymizováno, vypracovaného , tituly před jménem, , Anonymizováno, , jméno FO, zohledňují stanoviska státní památkové péče a nemá proti nim námitek; rovněž závěry , tituly před jménem, , jméno FO, vyjádřené ve stanovisku ke znaleckému posudku ze dne , datum, nejsou v rozporu se zájmy státní památkové péče. Rovněž lze odkázat na zjištění a závěry Krajského soudu v Ostravě č. j. 11 Co 37/2020-663 ze dne 20. 4. 2021 v tom směru, že dům č. p. , Anonymizováno, , který je součástí pozemku parc. č. , hodnota, v k. ú. , adresa, -město, dle znaleckého posudku , tituly před jménem, , Anonymizováno, , jméno FO, není reálně vertikálně dělitelný tak, aby obě nově vzniklé nemovitosti odpovídaly vlastnickým podílům o velikosti ½ v maximální odchylce 10 % od podílu. Uvedený závěr posudku žádný z účastníků nenapadl a žalobce nenabídl ke tvrzení o možnosti reálného rozdělení domu na 2 samostatné poloviny s dodržením pravidla dle § 1144 odst. 2 o. s. ř. jiný důkaz. Závěr o nemožnosti reálného vertikálního rozdělení domu na dvě samostatné věci je proto třeba hodnotit jako správný. Popsaným způsobem dle jmenované znalkyně nelze dům vertikálně rozdělit na dvě samostatné poloviny, a to ani s využitím možnosti odchylky v rozsahu 10 %. Při respektování zákonem (a judikaturou) stanoveného závazného pořadí způsobu rozdělení věci je možno v souvislosti s vypořádáním spoluvlastnictví přikročit k rozdělení domu na jednotky ve smyslu § 1165 o. z. Podle judikaturních závěrů je přitom třeba v takovém případě individuálně vážit, zda rozdělení stavby na jednotky nebrání konfliktní charakter vztahů mezi dosavadními spoluvlastníky (viz např. rozhodnutí NS ČR ve věci sp. zn. 22 Cdo 1438/2014 a 22 Cdo 559/2004).

50. Aktuální situace v domě je tedy taková, že žádný ze spoluvlastníků v tomto domě vůbec nebydlí. Rodinný dům slouží k bydlení pouze rodičům žalované a jejímu synovi s rodinou. Žalobce v průběhu řízení tvrdil, že se spoluvlastnicí - žalovanou - má špatné vztahy. Tuto skutečnost však pouze tvrdil, ale neprokázal. Naopak z jeho účastnického výslechu soud zjistil, že nikdy s nikým jiným kromě manžela žalované, který, když ho potká, má zatínat pěsti, žádný konflikt nemá, tyto konflikty popřeli rovněž rodiče žalované žijící v předmětném domě, paní , jméno FO, a pan , jméno FO, , rovněž tyto špatné vztahy nebyly potvrzeny ani synem žalované, panem , jméno FO, . Celá léta byl předmětný dům rodinami užíván bez problémů a bez konfliktů. První spor, který zřejmě vedl k podání této žaloby, se týkal opravy střechy domu. V roce 2015 bylo žalobci vydáno stavební povolení na opravu střechy, žalobce zároveň požádal o dotaci na opravu památkový ústav, tento ústav však dotaci žalobci nepřiznal, a to z toho důvodu, že žádost byla v rozporu s určenými pravidly. Pokud se jedná o jiné opravy domu prováděné v minulosti, pak jednotliví svědkové shodně potvrdili, že v minulosti byly opravy prováděny každým ze spoluvlastníků zvlášť, a to ve vztahu k částem domu, které obývali. Část střechy, která je nad bytovým prostorem, kterou užívají manželé , jméno FO, , byla jimi opravena v minulosti, aniž by žádali ostatní spoluvlastníky o finanční příspěvek. Rovněž další opravy prováděné např. otcem žalobce, panem , jméno FO, , byly prováděny na jeho účet, a to bez spoluúčasti spoluvlastnice. Mezi obyvateli domu tak bylo zaužívano pravidlo, že každý ze spoluvlastníků se stará sám a financuje opravu té části domu, ve které bydlí a kterou užívá on či jeho rodina. Žalobce poté, co neuspěl s žádostí o dotaci na opravu střechy, se obrátil na žalovanou, která v souladu se zažitými pravidly nejprve odmítla spoluúčast na opravě střechy. Následně matka žalované (svědkyně , jméno FO, ) kontaktovala prostřednictvím e-mailu člověka, který opravy provádí, a žádala jej o sdělení finanční náročnosti stavby. Lze však konstatovat, že tím jednání spoluvlastníků ohledně opravy střechy skončilo, neboť žalobce v rozporu s plnou mocí, kterou mu udělila žalovaná, týkající se opravy střechy, ji neinformoval o svých jednotlivých právních a faktických krocích týkajících se možné opravy střechy. Přes to, že část střechy, která vyžadovala a vyžaduje opravu, je nad bytem žalobce, se žalobce sám však do opravy střechy nedal a ani poté nežádal po žalované finanční spoluúčast. Žalobce nevyvolal žádné jednání, kterým by se snažil předmětnou záležitost vyřešit. Dalším obdobím, které vyvolalo nesoulad mezi stranami sporu, byl ten, kdy od září 2016 žalovaná pro svého syna, pana , jméno FO, , začala rekonstruovat přízemí domu, a to bez příslušných stavebních povolení. Přes to, že sám žalobce v roce 2002-2011 prováděl opravy domu bez příslušných stavebních povolení a bez povolení památkového úřadu, inicioval přezkoumání postupu žalované u příslušných úřadů, a to zejm. Městského úřadu ve , Anonymizováno, , adresa, , odboru výstavby, a u odboru školství, sportu a kultury. Lze uzavřít, že iniciátorem neshod a svárů mezi spoluvlastníky je žalobce. Pokud se jedná o další právní kroky žalované, kdy i ona požádala o přezkoumání rekonstrukcí provedených v minulosti žalobcem, pak se jedná pouze o reakci na vyvolanou situaci žalobcem. V dané věci lze odkázat i na závěry a odůvodnění Usnesení Krajského soudu v Ostravě č.j. 11 Co 37/2020-663 ze dne 20.4.2021, kde se uvádí (pod bodem 12.), že „v řízení nebylo prokázáno, že mezi účastníky dochází ke konfliktům, které by svým charakterem či intenzitou bránily vypořádání dosavadních spoluvlastnických vztahů rozdělením domu na jednotky. Krajský soud dále uvedl (pod bodem 13. odůvodnění), že neshody plynoucí ze spoluvlastnictví účastníků, případně neshody mezi žalobcem a faktickými uživateli domu, tj. rodiči žalované a jejím manželem, se upínají dle výsledků dokazování především k absenci dohody o tom, kdo a v jakém rozsahu zajistí nezbytné opravy domu, zejména střechy a jeho údržbu. Další neshody o možném rozsahu stavebních prací na domě souvisejí s omezením plynoucím ze skutečnosti, že nemovitosti mají charakter kulturní památky.“ K datu druhého rozhodnutí soudu I. stupně ve věci samé pak ze strany žalobce byly pouze v obecné rovině tvrzeny konfliktní vztahy mezi účastníky (pouze v rámci závěrečné řeči právního zástupce žalobce), tyto však nebyly nikterak detailně vykresleny, natož prokazovány a prokázány. Soud tak hodnotí, že mezi spoluvlastníky nejsou spory, které by bránily vypořádání podílového spoluvlastnictví na tzv. bytové vlastnictví.

51. Soud proto zvolil způsob rozdělení nemovité věci, a to pozemku p.č. , hodnota, zastavěná plocha nádvoří, jehož součástí je stavba č. p. , Anonymizováno, , na bytové jednotky. V rodinném domě se nacházejí celkem 3 bytové jednotky (č. , Anonymizováno, , Anonymizováno, 1, č. , Anonymizováno, /2 a č. , Anonymizováno, /3), jejichž specifikace je uvedena v Prohlášení vlastníka nemovité věci a ve výrokové části II., přičemž dle § 1166 občanského zákoníku byly uvedené nově vzniklé jednotky specifikovány, jak požaduje zákonná úprava. Následnými výroky II. a IV. pak byly uvedené bytové jednotky to včetně spoluvlastnických podílů na společných částech nemovité věci – pozemku p.č. , hodnota, – zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je budova č.p. , Anonymizováno, v katastrálním území , adresa, – město, a obci , adresa, přikázány do výlučného vlastnictví účastníkům, takto:– jednotka č. , Anonymizováno, /1 žalobci– jednotka č. , Anonymizováno, /2 a č. , Anonymizováno, /3 žalované.

52. Vzhledem k tomu, že rozdělením spoluvlastnictví se do dispozice jednotlivých účastníků dostávají nově vzniklé bytové jednotky, je zapotřebí dále podle § 1144 odst. 1, 2 občanského zákoníku vyrovnat rozdíl v penězích, neboť jednotlivé bytové jednotky mají rozlišnou cenu. V dodatku č. , hodnota, ke znaleckému posudku č. , hodnota, , Anonymizováno, jehož součástí jsou znalecké posudky č. , hodnota, , Anonymizováno, (týkající se bytových jednotek), znalkyně , tituly před jménem, , jméno FO, , určila obvyklou cenu nově vzniklých bytových jednotek a to následovně:- cena jednotky č. , Anonymizováno, /1 ve výši 6.610.000 Kč- cena jednotky č. , Anonymizováno, /2 ve výši 2.260.000 Kč- cena jednotky č. , Anonymizováno, /1 ve výši 4.045.000 Kč.

53. Do dispozice žalobce se tak nově dostala bytová jednotka v ceně 6.610.000 Kč, do dispozice žalované se nově dostaly bytové jednotky v ceně 6.305.000 Kč (2.260.000 Kč + 4.045.000 Kč). Vzhledem k nutnosti vyrovnat rozdíl v penězích bylo výrokem VIII. rozhodnuto o povinnosti žalobce zaplatit žalované na vypořádací podíl zrušeného podílového spoluvlastnictví za pozemek p. č. , hodnota, - zastavěná plocha, jehož součástí je stavba č.p. , Anonymizováno, rodinný dům 305.000 Kč (6.610.000 Kč - 6.305.000 Kč), a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. Nedílnou součástí tohoto rozsudku je Prohlášení vlastníka nemovité věci vypracované v rámci dodatku ke znaleckému posudku znalkyní , tituly před jménem, , Anonymizováno, , jméno FO, , které jasně vymezuje jednotlivé bytové jednotky, jednotlivá schémata bytových jednotek spolu s legendou výměr.

54. Soud se rovněž zabýval námitkou žalobce, že vymezení bytových jednotek není možné za situace, kdy vztahy mezi spoluvlastníky nejsou ideální. Jak je již shora uvedeno, špatné vztahy byly žalovaným tvrzeny, nikoliv prokázány. Pokud žalobce uvedl, že špatné vztahy má pouze s manželem žalované, který v nemovitosti vůbec nebydlí, pak se nejedná o relevantní námitku. Pokud se pak jedná o tvrzené spory mezi jednotlivými osobami bydlícími v domě (což jsou v současnosti pouze rodiče a syn žalované s manželkou), pak mezi těmito osobami konflikty žádné nejsou. Pokud měl žalobce na mysli konflikty, které se týkají oprav a rekonstrukcí předmětného domu, lze poukázat na skutečnost, která vyšla v řízení najevo a to takovou, že tyto konflikty vyvolal sám žalobce, což je zřejmé z historické posloupnosti jednotlivých oznámení na úřadech. Ve smyslu §6 odst. 2 občanského zákoníku pak platí, že nikdo nesmí těžit ze svého nepoctivého činu, tj. v daném případě se žalobce nemůže dovolávat na spory ohledně nemovitosti, pokud tyto spory sám vyvolal. V tomto směru tak soud při rozhodnutí o zrušení podílového spoluvlastnictví a o vymezení bytových jednotek vycházel ze závěrů rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 22 Cdo 559/2004 ze dne 22. dubna 2004, podle kterého platí, že při úvahách o vypořádání podílového spoluvlastnictví k domu jeho rozdělením na jednotky je třeba přihlédnout i k okolnostem dalšího možného soužití účastníků v jednom domě. Tyto vztahy byly prokázány jako nekonfliktní (pokud se týká vztahů mezi žalobcem, jež v domě stejně nebydlí a rodinnými příslušníky žalované a žalovanou), což ostatně uvedl i sám žalobce ve svém účastnickém výslechu.

55. Lze rovněž odkázat na závěry usnesení Nejvyššího soudu České republiky pod sp. zn. 22 Cdo 2595/2008, které uvádí: „ Rozdělení budovy v podílovém spoluvlastnictví na bytové jednotky má přednost před jinými způsoby vypořádání podílového spoluvlastnictví. Hypotetická možnost komplikací při správě a údržbě domu, ke kterým by mohlo v budoucnu dojít, nemůže sama o sobě vyloučit dělení domu na jednotky. Samotná okolnost, že účastníci vedou soudní spor o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví, je zpravidla důkazem toho, že vztahy mezi nimi nejsou optimální; to však nemůže vyloučit možnost rozdělení domu na jednotky“.

56. Obdobně pak hovoří závěry rozsudku Nejvyššího soudu České republiky pod sp. zn. 22 Cdo 355/2012: „Možnost budoucích komplikací při správě a údržbě domu není sama o sobě důvodem vylučujícím dělení domu na jednotky, a jednak to, že existence sporů mezi podílovými spoluvlastníky může – v poměrech konkrétního případu- vést k závěru, že rozdělení domu na jednotky není možné. Takový závěr je však podmíněn uvedením konkrétních neshod mezi spoluvlastníky, aby bylo možno jejich intenzitu při úvaze, zda se jedná o takovou míru neshod, jež skutečně rozdělení domu na jednotky brání, přezkoumat. Občanský zákoník upřednostňuje vypořádání podílového spoluvlastnictví rozdělením věci, případně rozdělení domu na bytové jednotky, neboť tímto způsobem je zachováno vlastnické právo dosavadním podílovým spoluvlastníkům. Jestliže tyto způsoby nemají přicházet do úvahy, a spoluvlastník tak má být svého dosavadního spoluvlastnického práva zbaven, musí být důvody k tomu vedoucí postaveny najisto“.

57. Pokud se jedná o parcelu č. , Anonymizováno, , zapsanou na LV č. , hodnota, pro obec , adresa, a katastrální území , adresa, - město, jedná se o zahradu, která je součástí nemovité kulturní památky. Jak vyplynulo ze zprávy , právnická osoba, , adresa, , odbor školství, kultury a sportu ze dne , datum, , správní orgán upozornil na výrok v rozhodnutí Ministerstva kultury, že vila, , Anonymizováno, , oplocení zahrady a zahrada tvoří nedělitelný architektonický soubor s tím, že z hlediska zájmů státní památkové péče je nezbytné zachovat zahradu jako jednolitý celek. S ohledem na vyjádření obsažená v závazných stanoviscích tak soud rozhodl o tom, že se zamítá návrh na vypořádání podílového spoluvlastnictví k tomuto pozemku, a to z důvodu ochrany státní památkové péče.

58. Pokud se jedná o pozemek p. č. , Anonymizováno, , na kterém stojí stavba - garáž bez č. p. / č. e., je situace jiná. Daný pozemek nelze reálně dělit, je zastavěn garáží, která je ve výlučném vlastnictví žalované, proto je na místě, aby spoluvlastnictví účastníků řízení k této nemovitosti bylo zrušeno (výrok VI.), přičemž nastupuje další z možností vypořádání podílového spoluvlastnictví, a to přikázání věci jednomu ze spoluvlastníků. Pozemek byl přikázán do výlučného vlastnictví žalované (výrok VII.). Pokud se jedná o finanční částku určenou na vypořádání mezi spoluvlastníky, pak soud vycházel z dodatku ke znaleckému posudku vypracovaného , tituly před jménem, , Anonymizováno, , jméno FO, , který stanovila obvyklou cenu posuzované nemovité věci p. č. , Anonymizováno, , zapsaná na LV č. , hodnota, v částce 32.600 Kč. Žalobci náleží ½ její hodnoty, tj. 16.300 Kč. Tuto částku je žalovaná povinna zaplatit žalobci do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku (výrok IX.).

59. O nákladech řízení, jež vznikly státu, bylo rozhodnuto podle § 148 odst. 1 o. s. ř., kdy stát má podle výsledků řízení proti účastníkům právo na náhradu nákladů řízení, které platil, pokud u nich nejsou předpoklady pro osvobození od soudních poplatků. Za vypracování znaleckého posudku , tituly před jménem, , Anonymizováno, , jméno FO, soud vynaložil z rozpočtových prostředků částku 8.556 Kč (znalečné bylo přiznáno v celkové výši 28.556 Kč, viz usnesení č.j. 13 C 40/2017-471 ze dne 11. 1. 2019 ve spojení s potvrzujícím usnesením Krajského soudu v Ostravě č.j. 11 Co 87/2019 – 492 ze dne 26. 4. 2019, každý z účastníků uhradil na záloze na vypracování znaleckého posudku částku 10.000 Kč). Za vypracování dodatku ke znaleckému posudku bylo znalkyni , tituly před jménem, , Anonymizováno, , jméno FO, přiznáno celkem 32.500,82 Kč (viz usnesení č.j. 13 C 40/2017-769 ze dne 10. 1. 2022 ve spojení s potvrzujícím usnesením Krajského soudu v Ostravě č.j. 11 Co 69/2022-785 ze dne 21. 7. 2022), každý z účastníků uhradil na záloze na vypracování dodatku ke znaleckému posudku částku 10.000 Kč, z rozpočtových prostředků bylo vynaloženo 12.500,82 Kč. Celkem tak bylo z rozpočtových prostředků soudu vynaloženo 21.056,82 Kč, což pro každého z účastníků činní ½, tj. 10.528,41 Kč.

60. Soud proto zavázal žalobce (výrok X.) a žalovanou (výrok XI.) k úhradě nákladů státu ve výši ½ z této částky, tj. každý 10.528,41 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

61. O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů. V dané věci soud vycházel z nálezu Ústavního soudu ČR sp. zn. IV. ÚS 404/22 ze dne 5. 4. 2022, který uvádí: „Zrušení spoluvlastnictví a jeho vypořádání v řízení před soudem má povahu tzv. iudicii duplicis, které je charakteristické tím, že nelze vycházet ze zásady tzv. procesního úspěchu ve věci, nýbrž z toho, že žádný z účastníků nevychází z řízení s menší hodnotou, než se kterou do něj vstupoval. Proto je třeba postupovat zásadně podle § 142 odst. 2 občanského soudního řádu, podle kterého si každý účastník řízení ponese své náklady sám“. Soud proto výrokem XII. Rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.