13 C 40/2017
č. j. 13 C 40/2017-960
ČÁSTEČNĚ ZMĚNĚNO KS Ostrava 11 Co 233/2024-990- OS Vsetín 13 C 40/2017-960
- KS Ostrava 11 Co 233/2024-990
Citované zákony (11)
- Občanský soudní řád, 99/1963 Sb. — § 142 § 228 § 232 § 233
- Vyhláška Ministerstva spravedlnosti o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), 177/1996 Sb. — § 7 § 8 § 9
- zákoník práce, 262/2006 Sb. — § 13
- občanský zákoník, 89/2012 Sb. — § 5 § 1166
- Vyhláška o požadavcích na výstavbu, 146/2024 Sb. — § 20
Plný text
Okresní soud ve adresa - pobočka ve Valašském adresa rozhodl samosoudkyní Mgr. Hanou Kohoutkovou ve věci žalobce: Jméno žalobce , narozený Datum narození žalobce bytem Adresa žalobce zastoupený advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Jméno žalované , narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví k nemovitostem, o obnovu řízení
I. Žaloba na obnovu řízení se zamítá.
II. Žalobce je povinen zaplatit žalované na nákladech řízení k rukám , Jméno advokátky, 20.215 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto usnesení.
1. Podáním doručeným soudu dne 22. 4. 2024 se žalobce domáhal obnovy řízení proti výrokům I., II., III., IV., VI., VII., VIII., IX., X. a XI., a to rozsudku Okresního soudu ve Vsetíně - pobočka ve Valašské Meziříčí ze dne 14. 12. 2022, č. j. 13 C 40/2017–819. Svůj návrh odůvodnil tak, že rozsudek zdejšího soudu č. j. 13 C 40/2017- 819 ze dne 14. 12. 2022 byl potvrzen ve výrocích I., II., III., IV., VI., VII., VIII., IX., X. a XI., a to rozsudkem Krajského soudu v Ostravě č. j. 11 Co 40/2023–873, přičemž ve výrocích V. a XII. byl rozsudek okresního soudu zrušen a věc vrácena okresnímu soudu k dalšímu řízení. Při rozhodnutí o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví mezi účastníky, týkajícího se vlastnictví k pozemku , Číslo parcely 3, , jehož součástí je rodinný dům čp. , Anonymizováno, , rozhodl soud o vymezení bytových jednotek v rodinném domě tak, že bytovou jednotku číslo , Anonymizováno, /, Anonymizováno, přikázal do vlastnictví žalobce a bytové jednotky číslo , Anonymizováno, a číslo , Anonymizováno, včetně příslušných spoluvlastnických podílů k nově vymezeným bytovým jednotkám přikázal žalované. Soud primárně vyšel ze znaleckého posudku , tituly před jménem, , jméno FO, , číslo posudku , Anonymizováno, , který byl vyhotoven 7. 1. 2019 a z následného dodatku k tomuto znaleckému posudku. Žalobce již v průběhu řízení před soudem prvního stupně vznášel námitky a připomínky k obsahu předmětného znaleckého posudku. Žalobce brojil proti závěrům, ke kterým znalkyně dospěla, žalobce opakovaně soudu sděloval a dokládal relevantními důkazy, že předmětný dům, respektive pozemek, jehož součástí je předmětný dům, lze rozdělit vertikálně. Žalobce uvádí, že důvodně předpokládal, že soudem ustanovená znalkyně ví, jaké jsou právní – technické – normy pro možné vymezení bytových jednotek a posoudí, zda jsou v domě splněny zejména technické zákonné požadavky pro to, aby zde bylo možno nově právně vymezit tři samostatné bytové jednotky. Žalobce neměl jediný důvod pochybovat o tom, že postup znalkyně může být chybný. Nicméně po pravomocném skončení předmětného řízení si nechal žalobce zpracovat další znalecký posudek číslo , Anonymizováno, , který vyhotovil v březnu 2024 soudní znalec , tituly před jménem, , jméno FO, , znalec jmenovaný pro obor stavebnictví – stavební odvětví různá, specializace vhodnost použitých materiálů, stáří, konstrukční systémy a statika, dále specializace stavební rozpočty a kalkulace cen stavebních prací a konstrukcí a obor technické obory různé, specializace stavební izolace tepelné, vodotěsné, protipožární a akustické. V rámci uvedeného znaleckého posudku zadal znalci otázky, zda nově vyhlášená bytová jednotka č., hodnota, splňuje požadavky ČSN 734301 – obytné budovy, dále zda nově vyhlášená bytová jednotka č., hodnota, splňuje požadavky vyhlášky č. 268/2009 Sb. – vyhláška o technických požadavcích na stavby, zda nově vyhlášená bytová jednotka č., hodnota, splňuje požadavky zákona č. 183/2006 Sb. stavební zákon, zda lze spojit bytovou jednotku č., hodnota, a bytovou jednotku č., hodnota, tak, aby splňovala požadavky bytové jednotky. Dle vyjádření žalobce v návrhu na obnovu řízení nesplňuje bytová jednotka požadavky ČSN 734301, nesplňuje ani požadavky vyhlášky č. 268/2009 Sb., ani požadavky zákona č. 183/2006 Sb. stavební zákon. Rovněž nelze bytové jednotky č., hodnota, a č., hodnota, spojit tak, aby splňovaly požadavky bytové jednotky. K upřesnění žalobce uvádí, že nejsou splněny požadavky z hlediska proslunění bytů – prohlášení bytového prostoru za bytovou jednotku, nesplňuje požadavky ČSN 734301, kdy okna z jediné obytné místnosti takto prohlášeného bytu jsou orientovány pouze na sever bez přímého slunečního svitu. Dále vybudování koupelny v bytové jednotce č., hodnota, nesplňuje ustanovení vyhlášky o technických požadavcích na stavby (§ 10 vyhlášky č. 268/2009 Sb.) a dále u bytu č., hodnota, - původně byly místnosti bytu č., hodnota, společné s obytnou halou (bytová jednotka č., hodnota, ) a byly součástí jednogeneračního objektu – v rámci těchto prostor byly provedeny nepovolené stavební úpravy, které vyžadovaly vydání stavebního povolení. Dle závěrů znalce pak prohlášení posuzovaných prostor vily na bytové jednotky je v příkrém rozporu s ustanoveními několika norem, zákonů a vyhlášek, proto rozdělení nemovitosti na tři bytové jednotky tak, jak je vyhlášeno, nelze provést, neboť je to v příkrém rozporu se zákonem č. 183/2006 Sb. stavební zákon vyhláškou č. 268/2009 Sb. vyhláška o technických požadavcích na stavby a ČSN 734301 – obytné budovy. Žalobce uvádí, že v rámci výkonu svého povolání měl jednání s , tituly před jménem, , jméno FO, , který věc náležitě posoudil a až na základě tohoto prověření tímto znalcem se žalobce dozvěděl o skutečnostech, které bez své viny nemohl použít v původním řízení před soudem prvního stupně.
2. Žalovaná se v rámci svého procesního vyjádření ze dne 18. 6. 2024 k žalobě na obnovu řízení vyjádřila tak, že neshledává důvody pro obnovu v dané věci. Tvrzení žalobce nelze kvalifikovat jako nové skutečnosti nebo důkazy, které by nebylo možno předložit v původním řízení před soudem, popřípadě před odvolacím soudem, rovněž uvedené tvrzené skutečnosti a důkazy by byly irelevantní. Žalovaná respektuje pravomocné rozhodnutí soudu ve věci, zároveň zdůrazňuje potřebu právní jistoty po dlouhých letech sporu, který měl a má negativní psychologický dopad zejména na rodiče žalované, kteří v předmětném domě desítky let nerušeně žili a nadále žijí. Účelem soudního řízení má být vedle ochrany práv i konečné vyřešení právního sporu. Žalovaná odkazuje na usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 26. 1. 2012 pod 22 Cdo 42/2012, kdy „skutkový stav nelze zjišťovat za každou cenu bez jasného časového omezení“. Žalovaná dále uvádí, že žalobce v průběhu řízení opakovaně vznášel námitky a připomínky k obsahu znaleckého posudku vyhotoveného soudem jmenovanou znalkyní , tituly před jménem, , jméno FO, , dožadoval se jiného rozdělení nemovitosti. Žaloba na obnovu řízení je pouze dalším pokusem o to, aby nemovitost byla rozdělena podle představ žalobce. Obsah znaleckého posudku , tituly před jménem, , jméno FO, byl žalobci znám přinejmenším od roku 2019. Stejně tak disponoval stavební dokumentací nemovitosti a byl mu znám faktický stav a dispozice nemovitosti, respektive jednotlivých bytových jednotek - nově vymezené bytové jednotky byly fakticky jako samostatné bytové jednotky užívány jednotlivými domácnostmi již několik let před rozhodnutím soudu o rozdělení. Žalobce ve své pozici stavebního projektanta, technika a technického dozoru (žalobce je veden u České komory autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě se specifikací činnosti „zaměření na inženýrsko – investorskou činnost (II.Č) ve výstavbě“) – si musel být po celou dobu vědom požadavků na výstavbu, obsahu stavebně právních vyhlášek a norem včetně nyní žalobou na obnovení namítaných požadavků na proslunění bytu. Pokud se závěry znaleckého posudku žalobce nesouhlasil, měl již v původním řízení možnost namítat nesprávnost znaleckého posudku z důvodů, kterými argumentuje nyní. Žalobce dle žalované nedodržel subjektivní lhůtu k podání žaloby na obnovu řízení. Subjektivní lhůta trvá tři měsíce a počíná běžet od okamžiku, kdy se ten, kdo obnovu navrhuje, dozvěděl o důvodu obnovy. Tyto důvody však musely být žalobci známy již nejméně od vyhotovení znaleckého posudku , tituly před jménem, , jméno FO, v roce 2019, zřejmě však i mnohem dříve, když byl velmi dobře seznámen s dispozicí bytových jednotek, zároveň mu i z titulu jeho profese, kdy sám projektuje stavby a zná příslušné stavebně právní normy, musel být zřejmý i stav dotčené nemovitosti a jednotlivých jejích místností z pohledu v souladu se stavebně právními předpisy. Na žalobce pak lze v tomto případě aplikovat měřítko průměrného profesionála dle ustanovení § 5 občanského zákoníku, kdy – jednal-li bez této odborné péče – jde takové jednání či opomenutí k jeho tíži (žalovaná poukazuje na usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 23. 10. 2012 sp. zn. 22 Cdo 2847/2012), dále poukazuje na usnesení ze dne 26. 1. 2012, sp. zn. 22 Cdo 42/2012). Argumentace žalobce v předložené žalobě na obnovu řízení směřuje pouze ke stavebně technickým tvrzením, zejména nesouladu se stavebními předpisy a tvrzeným chybějícím stavebním povolením či ohlášením. Tyto aspekty však nejsou pro rozdělení nemovitosti relevantní za situace, kdy několik stavebních řízení týkajících se předmětné nemovitosti stále probíhá. Uvádí, že ani absence kolaudačního souhlasu neznamená, že by stavba nemohla být předmětem právních vztahů a nemohlo s ní být nakládáno a nebylo k ní možné nabýt vlastnictví (usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 3. 5. 2017, sp. zn. 26 Cdo 1184/2016). Případné stavebně právní nesrovnalosti tak nemohou mít dle názoru žalované vliv na rozhodnutí soudu o rozdělení nemovitosti a měly by být řešeny v příslušných stavebních řízeních. Ze spisu pak nevyplývá, že by příslušný stavební úřad měl k rozdělení domu na tři bytové jednotky námitky, stavební řízení byla pouze přerušena po dobu řízení u tohoto soudu. Rovněž rozdělení domu na bytové jednotky není v rozporu se zájmy státní památkové péče. Žalovaná pak podává své vyjádření k předloženému znaleckému posudku znalce , tituly před jménem, , jméno FO, , který uvedl, že pro účely posudku znalec provedl místní šetření. Žalovaná a nikdo z její rodiny žijící v předmětných bytových jednotkách však nebyli přítomni místnímu šetření. Znalec v těchto prostorách uvedených bytových jednotek nebyl vůbec přítomen, znalec se zaměřuje na popis stavby – vily jako takové, nikoliv vymezených bytových jednotek. Žalovaná má za to, že údaje, ze kterých znalec vycházel a které zmiňuje ve znaleckém posudku, nepocházejí z věrohodných zdrojů, když hlavním zdrojem informací jsou vedle veřejně dostupných informací pouze hodnocení a tvrzení žalobce, která jsou vzhledem k jeho vztahu k věci subjektivně zkreslena. Otázky stanovené znalci pak směřují k posouzení souladu vymezených bytových jednotek s požadavky současných vyhlášek či norem stavebního práva a zcela ignorují skutečnost, že předmětná stavba byla postavena před více než 100 lety. Žalovaná poukazuje na princip zákazu retroaktivity (Nález Ústavního soudu sp. zn. III. ÚS 611/01 ze dne 13. 6. 2002). Soulad stavby se stavebními předpisy je tak v zásadě potřeba posuzovat podle legislativy, která byla účinná v době výstavby, což znalecký posudek nikterak nereflektuje. Žalovaná dále poukazuje na to, že právní úprava předepisující proslunění bytu, tj. § 13 vyhlášky č. 268/2009 Sb. o technických požadavcích na stavby byla s účinností k 31. 12. 2023 zrušena. Nová právní úprava § 20 vyhlášky č. 146/2024 Sb. od požadavku na proslunění bytu zcela ustoupila. Žalovaná pak rozporuje tvrzení žalobce, že rozdělovaný objekt – rodinný dům je jednogenerační vila s tím, že takto je i zapsán v rejstříku nemovitých kulturních památek. Žalovaná uvádí, že předmětná nemovitost je popsána jako „samostatně stojící, zčásti patrová secesní vila složitého půdorysného uspořádání“. Žalovaná poukazuje na to, že po většinu doby existence objektu rodina žila vícegeneračně, bylo zde více domácností v oddělených samostatných souborech místností – bytových jednotkách.
3. Rozsudkem Okresního soudu ve Vsetíně - pobočka ve Valašském Meziříčí, č. j. 13 C 40/2017–819 ze dne 14. 12. 2022 bylo v řízení o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví k nemovitostem rozhodnuto následovně:I. Podílové spoluvlastnictví žalobce a žalované k nemovitým věcem, a to pozemku parcele č. , hodnota, zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba č. p. , Anonymizováno, rodinný dům, nemovité věci zapsané na LV č. , hodnota, pro obec , adresa, a katastrální území , adresa, - město, u , právnická osoba, pro , Anonymizováno, kraj, Katastrální pracoviště , adresa, , se zrušuje.II. Vlastnické právo k nemovitým věcem, a to pozemku parcele č. , hodnota, zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba č. p. , Anonymizováno, rodinný dům, nemovité věci zapsané na LV č. , hodnota, pro obec , adresa, a katastrální území , adresa, - město, se rozděluje na vlastnictví k následujícím bytovým jednotkám:1) Jednotka , Anonymizováno, , Anonymizováno, , byt, umístěná v 1. a 2. nadzemním podlaží Nemovité věci.Celková podlahová plocha jednotky činí po zaokrouhlení 174,80 m2.2) Jednotka č. , Anonymizováno, - byt, umístěná v 1. nadzemním podlaží Nemovité věci.Celková podlahová plocha jednotky činí po zaokrouhlení 61,80 m2.3) Jednotka č. , Anonymizováno, - byt, umístěná v 1. a 2. nadzemním podlaží Nemovité věci.Celková podlahová plocha jednotky činí po zaokrouhlení 113,60 m2.Výrok dále specifikoval spoluvlastnické podíly jednotlivých bytových jednotek, specifikoval součásti a společné části bytových jednotek (kdy pro přehlednost soud odkazuje na přesné znění výrokové části uvedeného rozsudku, přičemž pro předmětné řízené o obnově nejsou tyto detaily podstatné)Součástí tohoto rozsudku pak bylo Prohlášení vlastníka nemovité věci o rozdělení práva k nemovité věci (domu a pozemku) na vlastnické právo k jednotkám podle ustanovení § 1166 z. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, obsahující schéma všech jednotek.III. Do výlučného vlastnictví žalobce , Jméno žalobce, se přikazuje:- jednotka č. , Anonymizováno, byt, spoluvlastnický podíl o velikosti ideálních , Anonymizováno, na společných částech nemovité věci, pozemku , Číslo parcely 2, - zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je budova č. p. , Anonymizováno, v katastrálním území , adresa, - město, obci , adresa, .IV. Do výlučného vlastnictví žalované , Jméno žalované, se přikazuje:- jednotka č. , Anonymizováno, byt, spoluvlastnický podíl o velikosti ideálních , Anonymizováno, na společných částech nemovité věci, pozemku , Číslo parcely 2, - zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je budova č. p. , Anonymizováno, v katastrálním území , adresa, - město, obci , adresa, .- jednotka č. , Anonymizováno, byt, spoluvlastnický podíl o velikosti ideálních , Anonymizováno, společných částech nemovité věci, pozemku , Číslo parcely 2, - zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je budova č. p. , Anonymizováno, v Katastrálním území , adresa, - město, obci , adresa, .V. Návrh na zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví žalobce a žalované k nemovité věci, a to pozemku , Číslo parcely 3, zahrada, zapsané na LV č. , hodnota, pro obec , adresa, a katastrální území , adresa, - město, u , právnická osoba, pro , Anonymizováno, kraj, Katastrální pracoviště , adresa, , se zamítá.VI. Podílové spoluvlastnictví žalobce a žalované k nemovité věci, a to pozemku , Číslo parcely 3, zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba bez čp/če – garáž, zapsaného na LV č. , hodnota, pro obec , adresa, a katastrální území , adresa, - město, u , právnická osoba, pro , Anonymizováno, kraj, Katastrální pracoviště , adresa, se zrušuje.VII. Vlastnictví nemovité věci - pozemku , Číslo parcely 3, zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba bez čp/če – garáž, zapsaného na LV č. , hodnota, pro obec , adresa, a katastrální území , adresa, - město, u , právnická osoba, pro , Anonymizováno, kraj, Katastrální pracoviště , adresa, , se přikazuje žalované.VIII. Žalobce je povinen zaplatit žalované na vypořádací podíl zrušeného podílového spoluvlastnictví za pozemek , Test, č. , hodnota, zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba č. p. , Anonymizováno, rodinný dům, nemovité věci zapsané na LV č. , hodnota, pro obec , adresa, a katastrální území , adresa, - město, u , právnická osoba, pro , Anonymizováno, kraj, Katastrální pracoviště , adresa, , 305.000 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.IX. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na vypořádací podíl zrušeného podílového spoluvlastnictví za pozemek , Číslo parcely 3, zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba bez čp/če – garáž, zapsaného na LV č. , hodnota, pro obec , adresa, a katastrální území , adresa, - město, u , právnická osoba, pro , Anonymizováno, kraj, Katastrální pracoviště , adresa, , 16.300 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.X. Žalobce je povinen zaplatit státu na účet Okresního soudu ve Vsetíně na nákladech řízení 10.528,41 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.XI. Žalovaná je povinna zaplatit státu na účet Okresního soudu ve Vsetíně na nákladech řízení 10.528,41 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.XII. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
4. Následným rozsudkem Krajského soudu v Ostravě č.j. 11 Co 40/2023 – 873 ze dne 16. 6. 2023 bylo rozhodnuto k odvolání žalobce proti rozsudku Okresního soudu ve Vsetíně – pobočky ve Valašském Meziříčí ze dne 14. 12. 2022, č. j. 13 C 40/2017-819 tak, že rozsudek okresního soudu byl v odstavcích I., II., III., IV., VI., VII., VIII., IX., X. a XI. výroku potvrzen a v odstavcích V. a XII. výroku byl rozsudek okresního soudu zrušen a věc vrácena okresnímu soudu k dalšímu řízení. Tento rozsudek byl doručen do datové schránky právního zástupce žalobce dne 25. 7. 2023.
5. Výroky v odstavcích I., II., III., IV., VI., VII., VIII., IX., X. a XI. rozsudku Okresního soudu ve Vsetíně – pobočky ve Valašském Meziříčí ze dne 14. 12. 2022, č. j. 13 C 40/2017-819 nabyly právní moci dne 26. 7. 2023.
6. Proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě č.j. 11 Co 40/2023 – 873 ze dne 16. 6. 2023 podal žalobce dovolání dne 23. 8. 2023; usnesením Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 22 Cdo 3795/2023 – 913 ze dne 31. 1. 2024 bylo dovolání žalobce odmítnuto.
7. Podkladem pro soudní rozhodnutí soudu prvního i druhého stupně byl znalecký posudek číslo , hodnota, -, Anonymizováno, ze dne 7. 1. 2019 znalkyně , tituly před jménem, , jméno FO, , znalkyně z oboru ekonomika, ceny a odhady nemovitostí, a stavebnictví – stavby obytné, která byla ustanovena znalkyní usnesením zdejšího soudu č. j. 13 C 40/2017– 439 ze dne 6. 11. 2018.
8. Následným usnesením č. j. 13 C 40/2017–677 ze dne 6. 9. 2021 byla znalkyně , tituly před jménem, , jméno FO, ustanovena znalkyní v uvedených oborech k vypracování dodatku ke znaleckému posudku číslo , hodnota, –, Anonymizováno, ze dne 7. 1. 2019; dodatek číslo jedna ke znaleckému posudku číslo , hodnota, –1/2019 byl soudu doručen dne 24. 11. 2021.
9. Usnesením zdejšího soudu č. j. 13 C 40/2017–904 ze dne 11. 10. 2023 byla z řízení vedeného u zdejšího soudu pod sp. zn. 13 C 40/2017 vyloučena věc: zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví k pozemku , Číslo parcely 3, , zapsaného na LV , Anonymizováno, pro obec , adresa, , k. ú. , adresa, – město, zapsaného u , právnická osoba, pro , Anonymizováno, kraj, Katastrální pracoviště , adresa, , a to vzhledem k zrušujícímu výroku Krajského soudu v Ostravě č. j. 11 Co 40/2023–873 ze dne 16. 6. 2023.
10. Ve věci návrhu na obnovu řízení žalobce předložil znalecký posudek k posouzení možností rozdělení rodinné vily zpracovaný znalcem , tituly před jménem, , jméno FO, , znalcem z oboru stavebnictví – stavební odvětví různé specializace, vhodnost použitých materiálů, stáří, konstrukční systémy a statika, stavebnictví – stavební rozpočty a kalkulace cen stavebních prací a konstrukcí a technické obory různé specializace, stavební izolace tepelné, vodotěsné, protipožární a akustické z března 2024. V posudku se uvádí, že znalecký posudek je zpracován na základě objednávky , Jméno žalobce, - žalobce ze dne 21. 3. 2024. Žalobce zadal znalci vypracování otázek: Splňuje nově vyhlášená bytová jednotka č., hodnota, požadavky ČSN 734301 – obytné budovy? 2) Splňuje nově vyhlášená bytová jednotka č. , hodnota, požadavky vyhlášky číslo 268/2009 Sb. – vyhláška o technických požadavcích na stavby v platném znění? 3) Splňuje nově vyhlášená bytová jednotka č. , hodnota, požadavky zákona č. 183/2006 Sb. stavební zákon v platném znění? Pod bodem 2.3. posudku se uvádí, že všechna data, se kterými znalec pracoval, jsou považována za data z věrohodných zdrojů, zvláště za věrohodná lze považovat data poskytnutá objednatelem, eventuálně data zjištěná a prověřená. Dále uvádí, že místní šetření pro účely posudku se uskutečnilo 25. 3. 2024 za účelem získat věrohodné a přímé informace o aktuálním stavu posuzované konstrukce. U všech zadaných otázek znalec uvedl, že bytová jednotka č. , hodnota, nesplňuje požadavky ČSN 734301 a není tedy možno bytovou jednotku stanovit jako obytnou jednotku. Nejsou splněny požadavky z hlediska proslunění bytu a přímé sluneční záření. Nesplňuje požadavky z hlediska vyhlášky č. 268/2009 Sb. vyhláška o technických požadavcích na stavby – vybudování koupelny v této vyhlášené bytové jednotce nesplňuje ustanovení zákona č. 268/2009 Sb. – vyhláška o technických požadavcích na stavby § 10 – světlá výška místnosti není splněna, rovněž nesplňuje požadavky z hlediska zákona č. 183/2006 Sb. stavební zákon – v rámci prostor byly provedeny nepovolené stavební úpravy.
11. V rámci účastnické výpovědi žalobce bylo zjištěno, že žalobce oslovil znalce , tituly před jménem, , jméno FO, k vypracování znaleckého posudku z důvodu, že technický stav domu, ve kterém byly vymezeny bytové jednotky a žalobce má ve vlastnictví bytovou jednotku č. , hodnota, , je plesnivý. Dům není opraven od roku 2017, kdy účastníci začali vést spor. Žalovaná jej kvůli opravám domu neoslovila, do domu stále zatéká. Žalobce se se znalcem , tituly před jménem, , jméno FO, potkal pracovně asi před 10 lety, , tituly před jménem, , jméno FO, pracuje jako autorizovaný inspektor. Žalobce v domě č. p. , Anonymizováno, bydlí od roku 1967 nebo 1968. Žalobce má profesi stavebního projektanta, technika a technického dozoru, předmětnou činnost vykonává od roku 1985. Původní projektovou dokumentaci z roku 1920 obdržel žalobce od své babičky, dokumentace je na jednom výkresu A3, babička zemřela někdy v devadesátých letech. Další listiny od památkového úřadu, popřípadě stavebního úřadu týkající se domu, má k dispozici žalobce i žalovaná. U místního šetření, které prováděl , tituly před jménem, , jméno FO, dne 25. 3. 2024, byl přítomen žalobce, žalovanou nikdo z nich neoslovil. Žalobce ani nemá důvod žalovanou oslovovat k místnímu šetření, kdy ona s ním nekomunikuje. Znalec měl při místním šetření možnost nahlédnout do projektové dokumentace z roku 1920, která obsahuje půdorys prvního a druhého nadzemního podlaží, řezy a podhledy rodinným domem. Znalec navštívil vnitřní prostory domu, a to vstup, schodiště a byt žalobce č. , právnická osoba, dokumentace z roku 1920 odpovídá stávajícímu stavu. Znalec své závěry vyhodnocoval k bytové jednotce č. , hodnota, na základě projektové dokumentace z roku 1920. Znalec si od něj vyžádal i výkres z roku 1936, půdorysně i výškově se dům od roku 1920 nezměnil.
12. Žalovaná v rámci své účastnické výpovědi sdělila, že žalobcem k místnímu šetření znalce , tituly před jménem, , jméno FO, nebyla oslovena, ona se vůbec nedozvěděla o tom, že znalec , jméno FO, v domě byl. Žalovaná nebyla žalobcem vyzvána k tomu, aby znalci umožnila prohlídku bytových jednotek č. , hodnota, a č., hodnota, , které jsou v jejím vlastnictví. Žalovaná by neměla důvod dát souhlas k návštěvě svých bytových jednotek dalšímu znalci, protože jeden znalec už v domě byl. Žalovaná dále uvedla, že dispozice domu od roku 1920 se změnila, a to za situace, kdy její rodiče, když se stali spoluvlastníky, tak svou část domu opravovali, v jižní části byla zimní zahrada, přistavěla se tam koupelna. Hlavní obvodové stěny domu se nezměnily. Žalovaná neví, jestli došlo od roku 1920 k jinému dispozičnímu uspořádání nemovitostí, neví, zdali k nějakým změnám došlo i v roce 1966, kdy dům začali užívat její rodiče.
13. Podle § 228 o.s.ř.:Odst. (1) Žalobou na obnovu řízení účastník může napadnout pravomocný rozsudek nebo pravomocné usnesení, kterým bylo rozhodnuto ve věci samé:a) jsou-li tu skutečnosti, rozhodnutí nebo důkazy, které bez své viny nemohl použít v původním řízení před soudem prvního stupně nebo za podmínek uvedených v ustanovení § 205a a 211a též před odvolacím soudem, pokud mohou přivodit pro něho příznivější rozhodnutí ve věci;b) lze-li provést důkazy, které nemohly být provedeny v původním řízení před soudem prvního stupně nebo za podmínek uvedených v ustanovení § 205a a 211a též před odvolacím soudem, pokud mohou přivodit pro něho příznivější rozhodnutí ve věci.Odst. (2) Žalobou na obnovu řízení účastník může napadnout také pravomocné usnesení, kterým byl schválen smír, lze-li důvody obnovy podle odstavce 1 vztahovat i na předpoklady, za nichž byl smír schvalován; to platí obdobně pro pravomocný platební rozkaz, pravomocný rozsudek pro uznání a pravomocný rozsudek pro zmeškání.
14. Podle § 232 o.s.ř.:Odst. (1) Žaloba musí vedle obecných náležitostí (§ 42 odst. 4) obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu je napadá, důvod žaloby (důvod obnovy řízení nebo zmatečnosti), vylíčení skutečností, které svědčí o tom, že je žaloba podána včas, označení důkazů, jimiž má být důvodnost žaloby prokázána, jakož i to, čeho se ten, kdo podal žalobu, domáhá.Odst. (2) Rozsah, v jakém se rozhodnutí napadá, a důvod žaloby (důvod obnovy řízení nebo zmatečnosti) mohou být měněny jen v průběhu trvání lhůt k žalobě.
15. Podle § 233 o.s.ř.:Odst. (1) Žaloba na obnovu řízení musí být podána ve lhůtě tří měsíců od té doby, kdy ten, kdo obnovu navrhuje, se dozvěděl o důvodu obnovy, nebo od té doby, kdy jej mohl uplatnit; běh této lhůty však neskončí před uplynutím tří měsíců od právní moci napadeného rozhodnutí.Odst. (2) Po třech letech od právní moci napadeného rozhodnutí může být žaloba na obnovu řízení podána jen tehdy, jestliže trestní rozsudek nebo rozhodnutí o přestupku nebo jiném správním deliktu, na jejichž podkladě bylo v občanském soudním řízení přiznáno právo, byly později podle příslušných právních předpisů zrušeny.
16. Obnova řízení je jedním z mimořádných opravných prostředků, jehož smyslem je poskytnout nástroj ke změně či zrušení pravomocného rozhodnutí, odstranit jeho nezměnitelnost a závaznost. V obecné rovině soud předesílá, že obnova řízení směřuje ke zhojení nedostatků skutkových zjištění, představuje výjimečné prolomení právní moci rozhodnutí, a tedy i právní jistoty účastníků a často i třetích osob. Obnovu řízení lze zpravidla povolit jen tam, kde účastník neměl objektivně žádnou vinu na tom, že nemohl uplatnit relevantní skutečnosti, rozhodnutí nebo důkazy (viz. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn.29 Cdo 826/2016, sp. zn. 22 Cdo 2431/2016).
17. Jak vyplynulo ze spisového materiálu, žaloba na obnovu řízení byla podána 22. 4. 2024, a to proti rozsudku Okresního soudu ve Vsetíně - pobočka ve Valašském Meziříčí č. j. 13 C 40/2017-819 ze dne 14. 12. 2022. Uvedený rozsudek byl ve výrocích I. až IV., VI. až XI. potvrzen rozsudkem Krajského soudu v Ostravě č. j. 11 Co 40/2023–873 ze dne 16. 6. 2023. Uvedené výroky, proti kterým byl podán návrh na obnovu řízení, nabyly právní moci dne 26. 7. 2023. Následně proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě č. j. 11 Co 40/2023–873 ze dne 16. 6. 2023 podal žalobce dovolání, které bylo odmítnuto usnesením Nejvyššího soudu ČR č. j. 22 Cdo 3795/2023–913 ze dne 31. 1. 2024. Žalobce tvrdí, že důvodem pro obnovu řízení proti pravomocným výrokům rozhodnutí soudu prvního stupně je situace, kdy na základě znaleckého posudku , tituly před jménem, , jméno FO, , zpracovaného v březnu 2024, žalobce zjistil, že prohlášení posuzovaných prostor vily na bytové jednotky je v příkrém rozporu s ustanoveními několika norem, zákonů a vyhlášek. Sám žalobce uvádí (tj. je si vědom toho), že soud prvního stupně, druhého stupně i dovolací soud předmětnou věc zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví k nemovitostem posuzoval dle znaleckého posudku číslo , hodnota, , Anonymizováno, znalkyně , tituly před jménem, , jméno FO, , který byl vypracován 7. 1. 2019 a následného dodatku číslo jedna ke znaleckému posudku shodné znalkyně ze dne 24. 11. 2021. Na vypracovaném znaleckém posudku a jeho dodatku je pak založeno rozhodnutí zdejšího soudu č. j. 13 C 40/2017-819 ze dne 14. 12. 2022, současně pak i rozsudek Krajského soudu v Ostravě č. j. 11 Co 40/2023–873 ze dne 16. 6. 2023. Dle § 232 odst. 1 o. s. ř. má žaloba o obnovu řízení vedle obecných náležitostí obsahovat mj. vylíčení skutečností, které svědčí o tom, že je žaloba podána včas; dle § 233 odst. 1 o. s. ř. pak má být žaloba na obnovu řízení podána ve lhůtě 3 měsíců od té doby, kdy ten, kdo obnovu navrhuje, se dozvěděl o důvodu obnovy, nebo od té doby, kdy jej mohl uplatnit (subjektivní lhůta). V rámci návrhu na obnovu řízení žalobce tvrdí, že po celou dobu důvodně předpokládal, že ustanovená znalkyně ví, jaké jsou právní – technické normy pro možné vymezení bytových jednotek a neměl jediný důvod pochybovat o tom, že postup znalkyně v tomto může být chybný. Současně pak důvod obnovy řízení uplatňuje na závěrech znaleckého posudku znalce , tituly před jménem, , jméno FO, z března 2024. V průběhu celého řízení se žalobce profiluje jako osoba, která pracuje v oboru stavební projektant, technik a technický dozor, přičemž tato skutečnost je ověřitelná i na stránkách České komory autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě, kdy žalobce má členské číslo , hodnota, (projektant, technik, technický dozor, osoba vykonávající činnost podle živnostenského zákona). V rámci své účastnické výpovědi žalobce připustil, že osobu znalce zná v rámci své pracovní činnosti již 10let. Rovněž lze přitakat argumentu žalované, že žalobce je a byl po dlouhá desetiletí dobře obeznámen se stavebně technickou stránkou domu č.p. , Anonymizováno, na , adresa, ve , Anonymizováno, , adresa, , který po dlouhá desetiletí se svou rodinou obýval. Za tohoto stavu věci tak s přihlédnutím k datu vypracování znaleckého posudku , tituly před jménem, , jméno FO, i jeho dodatku, k datům vydání rozsudku soudu prvního stupně, v rámci kterého žalobce navrhuje obnovit řízení, i rozsudku Krajského soudu v , adresa, , který v rozsahu zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví k nemovitostem, a to , Číslo parcely 3, zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba č.p. , Anonymizováno, rodinný dům, byl potvrzen, lze konstatovat, že žalobce nepodal žalobu na obnovu řízení v subjektivní tříměsíční lhůtě. Tato subjektivní lhůta počala běžet (nejpozději) dnem, kdy byl rozsudek soudu II. stupně doručen právnímu zástupci žalobce (tedy věděl na základě jakých skutečností a zjištěných důkazů bylo ve věci rozhodnuto), tj. počala běžet (nejpozději) dne 25. 7. 2023 a uplynula ke dni 25. 10. 2023. Žalobu na obnovu řízení podanou dne 22. 4. 2024 tak lze vyhodnotit jako opožděně podanou. Dodržení objektivní lhůty 3 let od právní moci napadeného rozhodnutí, pak není podstatné a nemá v zásadě právní význam pro vyhodnocení včasnosti podané žaloby na obnovu řízení. Skutečnost, kterou pak uváděl, že nepředpokládal, že by znalkyně nesprávně posoudila z hlediska technických norem bytové jednotky, přičemž „nebyl jediný důvod pochybovat o tom, že postup znalkyně v tomto může být chybný“ neobstojí, a to jednak s ohledem na dobu, která od vypracování znaleckého posudku a jeho doplňku znalkyní , tituly před jménem, , jméno FO, uplynula a jednak i s poukazem na odbornost žalobce, kterou v rámci soudního řízení často zmiňoval (projektant, technik, technický dozor). Za tohoto stavu věci tak soud vyhodnotil, že žaloba na obnovu řízení byla podána po uplynutí subjektivní lhůty třech měsíců, kdy se ten, kdo obnovu navrhuje, dozvěděl o důvodu obnovy nebo od té doby, kdy jej mohl uplatnit. Vzhledem k tomu, že žaloba na obnovu řízení byla podána po uplynutí lhůty uvedené v § 233 odst. 1 o. s. ř., soud návrh na obnovu řízení zamítl.
18. V tomto směru lze odkázat na rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 28 Cdo 1872/2015, které uvádí: „Pro účely povolení obnovy řízení se považují skutečnosti a důkazy za nové, pakliže v době původního řízení objektivně vzato existovaly, účastník je však nemohl bez své viny (proto, že o nich nevěděl a ani jinak z procesního hlediska nezavinil nesplnění své povinnosti tvrzení či povinnosti důkazní) v původním řízení použít, přičemž je nutno zohlednit, zda se v konkrétním případě účastník mohl, vyvinul-li by aktivitu, kterou od něj při uplatňování jeho práv bylo lze spravedlivě očekávat, o příslušném důkazním prostředku dozvědět“.
19. S ohledem na závěr soudu o opožděném podání žaloby (z důvodu nedodržení subjektivní lhůty k jejímu podání) na obnovu řízení je pak nadbytečné, aby se soud jednotlivě vypořádával se závěry předloženého znaleckého posudku , tituly před jménem, , jméno FO, , který pro svůj znalecký posudek ani neprovedl objektivní místní šetření – žalovaná ani nebyla informována o místním šetření znalce, nebyla k němu přizvána, tj. znalci ani nebyly zpřístupněny prostory, k nimž se rozsáhle ve znaleckém posudku vyjadřuje. Nelze však odhlédnout od skutečnosti, že znalec vyhodnocoval svůj závěr o nemožnosti vymezit bytové jednotky v rodinném domě č.p. , Anonymizováno, pouze ve vztahu k bytové jednotce č. , hodnota, , která je ve vlastnictví žalované – nikoliv žalobce, který podával návrh na obnovu, přičemž s ohledem na zjištění, že žalovaná nebyla k místnímu šetření ani přizvána, tj. neúčastnila se ho, rozuměno nezpřístupnila bytové jednotky , které na základě soudních rozhodnutí jsou v jejím vlastnictví, nelze se ztotožnit ani s tvrzením znalce o tom, že účelem místního šetření bylo získat věrohodné a přímé informace o aktuálním stavu posuzované konstrukce, a tudíž lze rozporovat každý z jeho závěrů. Z uvedených důvodů byl i zamítnut návrh žalobce na osobní výslech znalce, neboť je nadbytečné jej vyslýchat za situace, kdy místní šetření za účasti obou účastníků řízení (vlastníků bytových jednotek) ani neproběhlo.
20. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o. s. ř., když žalovaná byla ve věci obnovy v řízení o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví úspěšná. Pro rozhodnutí o nákladech tohoto řízení je podstatné připomenout, že obnova řízení je mimořádným opravným prostředkem; ve věci obnovy řízení – zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví k nemovitostem byla soudem prioritně řešena otázka včasnosti podané žaloby na obnovu řízení (nebylo řešeno meritum věci). Obecně v řízeních o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví se uplatňuje pravidlo stanovené nálezem Ústavního soudu sp. zn. IV. ÚS 404/22, které uvádí: zrušení spoluvlastnictví a jeho vypořádání v řízení před soudem, má povahu tzv. iudicii duplicis, které je charakteristické tím, že nelze vycházet ze zásady tzv. procesního úspěchu ve věci, nýbrž z toho, že žádný z účastníků nevychází z řízení s menší hodnotou, než se kterou do něj vstupoval. Proto je třeba postupovat zásadně podle § 142 odst. 2 o. s. ř., podle kterého si každý účastník řízení ponese své náklady sám. Je-li procesní postup některého účastníka řízení šikanózním výkonem práva, obstrukčním chováním ztěžujícím včasné vynesení soudního rozhodnutí anebo zneužitím procesních práv, lze rozhodnout podle § 142 odst. 3 o. s. ř. a tedy uložit jednomu z účastníků nahradit náklady řízení druhého spoluvlastníka. Soud musí podrobně vyložit důvody pro použití uvedeného ustanovení, neboť v opačném případě takové rozhodnutí soudu porušuje ústavně zaručené právo na ochranu vlastnického práva podle čl. 11 odst. 1 ve spojení s čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod.
21. V rámci nalézacího řízení bylo v rámci rozhodování o nákladech soudního řízení soudem postupováno ve smyslu shora citovaného Nálezu Ústavního soudu ČR. V předmětném řízení o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví k nemovitostem se žalobce pokoušel zvrátit jak rozhodnutí soudu I. stupně, tak rozhodnutí soudu odvolacího, žalobce pak proti rozhodnutí soudu II. stupně podal dovolání, které bylo následně Nejvyšším soudem odmítnuto, a to usnesením č. j. 22 Cdo 3795/2023–913 ze dne 31. 1. 2024. Řízení o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví v předmětné věci tak je již pravomocně skončeno a žalobce se v rámci žaloby o obnovu řízení stále snaží zvrátit výsledek soudních řízení ve svůj prospěch. Za tohoto stavu věci i vzhledem ke skutečnosti, že žaloba o obnovu řízení podaná ze strany žalobce byla zamítnuta, je povinností žalobce uhradit žalované náklady řízení, které jí vznikly v řízení o obnově. Soud se však neztotožňuje se stanoviskem právní zástupkyně žalobkyně, která při vyčíslení náhrady nákladů řízení vychází z tarifní hodnoty sporu 12.947.600 Kč – hodnota rodinného domu (resp. součet hodnot všech 3 bytových jednotek, které byly v rámci RD vytvořeny) dle § 8 odst. 5 poslední věta advokátního tarifu (jeden úkon 49 500 Kč dle § 7 bod 6 advokátního tarifu). I s ohledem na skutečnost, že v rámci nalézacího řízení bylo rozhodnuto tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (právě s ohledem na Nález Ústavního soudu sp. zn. IV. ÚS 404/22), nevychází soud při stanovení odměny advokáta za zastupování v řízení o obnově z tarifní hodnoty, kterou uplatňuje žalovaná, ale soud (i s přihlédnutím k zásadě uvedené v citovanému Nálezu ÚS) určil tarifní hodnotu věci 10.000 Kč dle § 9 odst. 1 advokátního tarifu. Soud tak na straně jedné vyvažuje právo žalované na náhradu nákladů řízení ve věci podání mimořádného opravného prostředku, kde byla úspěšná, na straně druhé však hodnotí východisko stanovení tarifní hodnoty ve výši hodnoty nemovitosti jako nepřiměřené. Žalované proto byly přiznány následující náklady spočívající v: 5 úkonů právní pomoci v sazbě odměny 1.500 Kč dle vyhl. 177/1996 Sb. - § 7 odst. 4 (advokátní tarif), a to za přípravu a převzetí věci, studium rozsáhlého spisu, porada s klientem přesahující jednu hodinu, vyjádření ve věci samé a účast u jednání soudu dne 15. 10. 2024 (tedy v rozsahu dle §11 odst.1), dále 5 x režijní paušál po 300 Kč (§ 13 odst. 4), dále cestovní výdaje k soudnímu jednání dne 15. 10. 2024 - 2 x 345 km , adresa, a zpět, při kombinované spotřebě osobního vozidla , jméno FO, , 8,4 l na 100 km v ceně nafty dle předpisu 38,70 Kč za 1 l a sazbě základní náhrady 5,60 Kč – celkové cestovní náklady 6.107 Kč, dále ztráta času 16 započatých půl hodin po 100 Kč, tj. 1.600 Kč (§ 14 odst. 3) a DPH 21 % - 3.508 Kč . Celkové náklady řízení žalované činí 20.215 Kč. Tyto náklady řízení je žalobce povinen uhradit žalované k rukám její právní zástupkyně do tří dnů od právní moci tohoto usnesení.
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.