13 C 7/2022

Plný text

Okresní soud ve Vsetíně - pobočka ve Valašském Meziříčí rozhodl samosoudkyní Mgr. Hanou Kohoutkovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátem Mgr. jméno příjmení sídlem adresa o výživné zletilého nezaopatřeného dítěte

I. Žalovaná je povinna platit na výživném pro žalobce 1.000 Kč měsíčně počínaje od 26. 10. 2021, a to vždy 1. dne v kalendářním měsíci předem k rukám žalobce.

II. Dlužné výživné za dobu od 26. 10. 2021 do 30. 6. 2022 ve výši 4.698 Kč je žalovaná povinna uhradit žalobci ve splátkách po 300 Kč měsíčně, a to spolu s běžným výživným počínaje od 1. 7. 2022, a to pod ztrátou výhody splátek.

III. Žaloba, aby žalovaná byla povinna hradit žalobci výživné od 1. 10. 2021 do 25. 10. 2021 ve výši 3.000 Kč měsíčně, a počínaje od 26. 10. 2021 do budoucna ve výši 2.000 Kč měsíčně, se zamítá.

IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Návrhem doručeným soudu dne 26. 10. 2021 se žalobce, zletilý syn žalované, domáhal určení výživného v částce 400 Kč s účinností od 1. 10.2021. Z návrhu se podává, že 28. 9. 2021 jej žalovaná donutila opustit domov, od té doby je u přátel, jinou možnost bydlení nemá. Aktuálně má vyřešen přestup na [anonymizována tři slova] v [obec], dosud bydlel u matky. Jeho otec [jméno] [celé jméno žalobce] má vůči němu stanovenou vyživovací povinnost v částce 1.700 Kč měsíčně, jinak o něj otec zájem nejeví. Žalobce je zcela nemajetný, jeho jediným příjmem, kromě výživného od otce, je dávka státní sociální podpory – přídavek na dítě ve výši 1.300 Kč měsíčně. Aby měl zajištěny základní potřeby, požádal o dávky v hmotné nouzi, zatím žije na dluh. Zázemí a možnost bydlení mu poskytl pan [jméno] [příjmení]. Dávky pomoci v hmotné nouzi jsou v řízení s tím, že nejprve musí být vyřešeno výživné ze strany matky. Matka pracuje jako kuchařka, její příjem je asi 15.000 Kč, náklady na bydlení má asi 7.000 Kč, jinou vyživovací povinnost matka nemá.

2. Usnesením zdejšího soudu ze dne 14. 3. 2022 byla připuštěna změna žaloby o výživné zletilého dítěte, a to v částce 3.000 Kč měsíčně od 1. 10. 2021.

3. Žalovaná souhlasila s návrhem na určení výživného zletilého dítěte, avšak v částce 1.000 Kč, a to s ohledem na své sociální a majetkové poměry.

4. Z účastnického výslechu žalobce provedeného dožádaným soudem (Okresní soud v Českém Krumlově) dne 8. 4. 2022 bylo zjištěno, že žalobce je studentem nástavbového studia podnikání na [ulice] škole obchodní, [ulice a číslo], [obec]. Škola trvá 2 roky, on je tam prvním rokem, jinak je vyučeným kadeřníkem, výuční list získal v loňském roce. V tomto oboru nikdy nepracoval, po letních prázdninách nastoupil na studium podnikání. Při studiu má samé jedničky, jen asi 4 dvojky, v minulém pololetí měl jednu trojku, protože to bylo náročné kvůli přestupu a byly na něj velké nároky. Jedná se o státní školu, jeho náklady představuje zejména doprava do školy, kdy každý den dojíždí cca 20 km autobusem do [obec], měsíčně to představuje částku cca 1.500 Kč. Dále má náklady spojené se stravováním ve škole, což je cca 800 Kč měsíčně, rovněž si pořizoval učebnice cca za 1.000 Kč, jiné výdaje spojené se školou nemá. Naposledy pracoval brigádně v [obec] předminulý rok při studiu na kadeřníka, teď nikde brigádně nepracuje, žádný takový příjem nemá. Pobírá sociální dávky, a to doplatek na bydlení 5.588 Kč a příspěvek na živobytí 1.354 Kč, dále pobírá přídavky na dítě 880 Kč. Podnikání začal studovat v [obec] v září letošního školního roku, sama matka mu to studium navrhla. V polovině září jej matka vyhodila z domu, on se musel začít starat sám o sebe, podařilo se mu sehnat bydlení na adrese [ulice] [anonymizována dvě slova], jedná se o byt na statku, kde se platí nájem ve výši 8.800 Kč, včetně záloh na energie, bydlí tam od 1. 10. 2021. Nejedná se o jeho příbuzné, ale o známé a kamarády, kteří mu poskytli útočiště, kdy neměl kam jít. Neměl žádné úspory, bylo potřeba vyřídit si dávky, aby mohl platit tento nájem. To začal vyřizovat v průběhu října, přiznané byly někdy v prosinci. Jeho životní náklady jsou nájem 8.800 Kč měsíčně, doprava do školy 1.500 Kč, jídlo ve škole 800 Kč, jídlo mimo školu cca 2.800 Kč měsíčně. Má i další výdaje v podobě hygieny, oblečení apod. Jeho otec mu platí delší dobu výživné v částce 1.700 Kč pravidelně, není s ním v kontaktu, otec nad rámec výživného nic nepřispívá, rovněž na otce bude podávat žalobu o zvýšení výživného na 3.900 Kč, a to u Okresního soudu v Novém Jičíně. Matka mu od října 2021 dobrovolně přispívá částkou 500 Kč měsíčně. Sociální dávky mu postačují na nájem a základní věci.

5. Z účastnické výpovědi žalované, matky žalobce, bylo zjištěno, že asi do 17 let věku žalobce spolu měli úžasný vztah, následně měli se synem neshody a rozpory, ona chtěla, aby si syn chodil přivydělávat na brigády, on to odmítal, často odjížděl do [obec]. Jednou mu„ vlezla“ do jeho PC, našla tam komunikaci s někým jiným, kde o ní psal velmi hanlivě, proto synovi volala, aby jí to vysvětlil, pohádali se a ona mu řekla, ať se odstěhuje. Žalobce se skutečně do druhého dne odstěhoval, takže v bytě po něm nezůstalo vůbec nic. Bylo to někdy na konci září 2021. Syn po odstěhování změnil i školu, kterou do té doby navštěvoval v [obec]. Žalovaná uvedla, že ví, že žalobce studuje na nějaké nástavbě. Se synem není v žádném kontaktu. O synovi ví jen to, že bere nějaké sociální dávky, bydlí v pronajatém domě o velikosti 2+1, tyto skutečnosti zjistila od sociální pracovnice, která jí dřív volala. Žalovaná byla rovněž kontaktována kurátorem ze sociálního odboru z místa, kde syn aktuálně žije. Ten jí tehdy navrhoval, ať mu platí na výživném 400 Kč, následně ji informoval o tom, že syn podává žalobu na výživné. Ona pracuje jako kuchařka v [právnická osoba], jedná se o vývařovnu. V období od září 2021 do prosince 2021 byl její výdělek v rozmezí 2.763 Kč až 7.005 Kč. Bylo to v období Covidu, kdy jí její zaměstnavatel v čistém vyplatil pouze tyto platby. Za leden a únor 2022 měla výplatu v částce cca 14.000 Kč, což je její běžný výdělek. Není poživatelkou žádné sociální dávky. Ona bydlí v sociálním bytě, za nájem hradí 7.900 Kč měsíčně, je v tom zahrnuta i platba za vodu. Za média platí 1.600 Kč za elektřinu a 135 Kč za TV. Nemá žádnou jinou vyživovací povinnost, než vůči svému zletilému synovi. Ona ve společné domácnosti nebydlí s nikým. Je rovněž v kontaktu s otcem žalobce, se svým bývalým přítelem [jméno] [celé jméno žalobce], od něj ví, že žalobci hradí na výživném 1.700 Kč měsíčně. Od poloviny února 2022 je na pracovní neschopnosti, a to s problémy se zády.

6. Jak dále vyplynulo z listinných důkazů, žalobce byl ve školním roce 2021 2022 žákem prvního ročníku [ulice] školy informatiky, elektrotechniky a řemesel v [obec] (viz potvrzení o studiu ze dne 29. 9. 2021), následně byl v témže školním roce studentem [ulice] školy obchodní, [obec], [ulice a číslo], a to studentem 1. ročníku v oboru podnikání [číslo] (viz potvrzení o studiu ze dne 11. 10. 2021). Žalobci je vypláceno výživné ze strany jeho otce [jméno] [celé jméno žalobce], a to na základě rozsudku OS ve Vsetíně – pobočka ve Valašském Meziříčí č. j. 2 P 135/2003-150, a to ve výši 1.700 Kč od 1. 9. 2009 (do té doby bylo výživné 1.000 Kč měsíčně). Žalobce soudu předložil smlouvu o nájmu bytu ze dne 1. 10. 2021, na základě které má v nájmu od pronajímatele [jméno] [příjmení] byt na adrese [adresa žalobce], [PSČ], a to za sjednané nájemné 5.000 Kč měsíčně + 2.500 Kč za dodávky tepla a 1.300 Kč měsíčně za elektřinu. Nájem je sjednán do doby 31. 12. 2022 (2 x smlouva o nájmu bytu ze dne 1. 10. 2021 a 31. 12. 2021). Příjem žalované byl v září 2021 7.005 Kč, v říjnu 2021 5.738 Kč, v listopadu 2021 2.763 Kč, v prosinci 2021 2.960 Kč, v lednu 2022 14.418 Kč, v únoru 2022 14.085 Kč, což vyplynulo z potvrzení zaměstnavatele žalované ze dne 28. 3. 2022 a ze dne 20. 5. 2022, kdy zaměstnavatelem žalované je firma [právnická osoba] Žalovaná pracuje na pozici pomocná síla a v kuchyni, žalovaná pracovala na poloviční pracovní úvazek. Od měsíce října 2021 požádala žalovaná o plný pracovní úvazek, avšak s ohledem na Covid-19 byl plný pracovní úvazek u žalované až od 1. 1. 2022. Výdělky žalované byly dále potvrzeny mzdovým listem za rok 2021 a 2022, ze kterých je zřejmé, že od ledna 2022 byl výdělek žalované v průměru 14.200 Kč měsíčně; od konce února 2022 je žalovaná v pracovní neschopnosti, kdy tato skutečnost byla tvrzena žalovanou a potvrzena lékařskou zprávou MUDr. [jméno] [příjmení] s tím, že v dočasné pracovní neschopnosti je u [anonymizováno] ambulance MUDr. [jméno] [příjmení], [právnická osoba] [obec]. Potvrzení těchto skutečností MUDr. [jméno] [příjmení] absentuje za situace, kdy tento lékař je aktuálně [anonymizováno] a nedisponoval přístupem ke zdravotnické dokumentaci; ani po výzvě soudu k doložení těchto skutečností nebylo soudu MUDr. [jméno] [příjmení] odpovězeno. O pracovní neschopnosti žalované však nemá soud pochybnosti s ohledem na vyjádření MUDr. [jméno] [příjmení]. Žalovaná dále soudu předložila evidenční list nájemníka, kdy za nájem, topení, vodu apod. vydává 7.956 Kč měsíčně pronajímateli město Rožnov pod Radhoštěm za byt 1+1 na adrese [adresa žalobce a žalované]. Ve spisovém materiálu je pak dohoda o výživném mezi účastníky ze dne 28. 10. 2021, která je podepsána pouze žalovanou s tím, že výživné je určeno v částce 500 Kč měsíčně od 1. 10. 2021. Jak vyplynulo z tvrzení žalované, tato dohoda jí byla zaslána žalobcem, ona ji podepsala, avšak žalobce jí podepsaný stejnopis z jeho strany již nedoložil.

7. Podle § 910 odst. 1 občanského zákoníku předci a potomci mají vzájemnou vyživovací povinnost.

8. Podle § 911 občanského zákoníku výživné lze přiznat, jestliže oprávněný není schopen sám se živit.

9. Podle § 913 odst. 1 občanského zákoníku pro určení rozsahu výživného jsou rozhodné odůvodněné potřeby oprávněného a jeho majetkové poměry, jakož i schopnosti, možnosti a majetkové poměry povinného.

10. Podle § 913 odst. 2 občanského zákoníku při hodnocení schopností, možností a majetkových poměrů povinného je třeba také zkoumat, zda se povinný nevzdal bez důležitého důvodu výhodnějšího zaměstnání či výdělečné činnosti nebo majetkového prospěchu, popřípadě zda nepodstupuje nepřiměřená majetková rizika. Dále je třeba přihlédnout k tomu, že povinný o oprávněného osobně pečuje, a k míře, v jaké tak činí; přihlédne se popřípadě i k péči o rodinnou domácnost.

11. Podle § 922 odst. 1 občanského zákoníku výživné lze přiznat jen ode dne zahájení soudního řízení; u výživného pro děti i za dobu nejdéle tří let zpět od tohoto dne.

12. Jak vyplynulo z provedeného dokazování, žalobce v průběhu září 2021 opustil společnou domácnost, kterou vedl se svou matku – žalovanou, a to po vzájemných neshodách. Do té doby žalobce studoval střední školu v [obec], následně si zajistil přestup na [ulice] školu obchodní v [obec]. Žalobce soudu doložil své oprávněné výdaje spočívající v placení nájemného a služeb spojených s užíváním bytu na adrese [adresa žalobce], dále vypočetl své náklady týkající se jízdného do školy, stravného ve škole a další náklady. V řízení byly dále relevantně prokázány příjmy žalované, která do konce roku 2021 pracovala na poloviční pracovní úvazek ve firmě [právnická osoba], jako pomocná síla v kuchyni, příjem žalované byl snížen zejména v měsících listopad 2021 a prosinec 2021 v důsledku pandemie Covid-19. Od ledna 2022 žalovaná pracuje na plný pracovní úvazek v téže firmě, přičemž za měsíce leden a únor 2022 byl její příjem v čistém cca 14.200 Kč měsíčně. Následně od konce února 2022 je žalovaná v dočasné pracovní neschopnosti v důsledku problémů se zády, žalované je vyplácena nemocenská cca 9.500 Kč měsíčně. Žalovaná, jakožto matka zletilého žalobce, je povinna přispívat žalobci na jeho výživu výživné, které odpovídá, jak potřebám žalobce, tak příjmům žalované. Za situace, kdy příjem žalované sice kolísal, jednak v důsledku částečného pracovního úvazku, následně v důsledku pandemie Covid-19 a od konce února 2022 v důsledku dočasné pracovní neschopnosti, dospěl soud k závěru, že je v možnostech žalované hradit žalobci 1.000 Kč měsíčně, a to s ohledem na ne zcela vysoký příjem žalované (průměrný příjem 14.200 Kč měsíčně ze zaměstnání, resp. nemocenská vyplácena od konce února 2022 ve výši 9.500 Kč měsíčně), a to za situace, kdy byly relevantně prokázány i výdaje žalované za bydlení. Za tohoto stavu věci tak soud vyhověl žalobě co do 1.000 Kč měsíčně počínaje od data podání návrhu, tj. 26. 10. 2021, přičemž zároveň byl vypočten i dluh na výživném od data podání návrhu do konce června 2022 v částce 4.698 Kč za situace, kdy žalovaná od října dobrovolně hradila žalobci na výživném 500 Kč měsíčně. Tento dluh ve výši 4.698 Kč měsíčně je žalovaná povinna hradit ve splátkách po 300 Kč měsíčně spolu s běžným výživným, a to počínaje od 1. 7. 2022. Ostatní nároky žalobce, tj. výživné za dobu od 1. 10. 2021 do 25. 10. 2021 ve výši 3.000 Kč měsíčně, když žaloba byla podána až 26. 10. 2021, bylo zamítnuto a dále byl zamítnut rozdíl v požadovaném výživném a přiznaném výživném v částce 2.000 Kč měsíčně od 26. 10. 2021 do budoucna, neboť takto vysoké výživné není schopná žalovaná s ohledem na své příjmy a výdaje reálně hradit. V dané věci vzal soud v potaz i skutečnost, že žalobce pobírá výživné od svého otce [jméno] [celé jméno žalobce] ve výši 1.700 Kč měsíčně.

13. O nákladech řízení bylo rozhodnuto tak, že žádný z účastníků nemá právo na jejich náhradu.