14 C 29/2022

Plný text

Okresní soud ve Vsetíně – pobočka ve Valašském Meziříčí rozhodl samosoudkyní Mgr. Ludmilou Gerlovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného pro zaplacení 34 799 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 34 799 Kč -) s úrokem ve výši 21,05 % ročně z částky 30 000 Kč od 25. 9. 2021 do 24. 12. 2021, -) s úrokem ve výši 8,5 % ročně z částky 30 000 Kč od 25. 12. 2021 do zaplacení, -) se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 30 000 Kč od 25. 9. 2021 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 3 570 Kč k rukám Mgr. [jméno] [příjmení], advokáta, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) doručenou Okresnímu soudu ve Vyškově dne 10. 11. 2021 se žalobkyně domáhá proti žalovanému zaplacení nároků ze smlouvy o spotřebitelském úvěru [číslo] uzavřené dne 25. 6. 2021 mezi žalobkyní a žalovaným. Na základě uvedené smlouvy poskytla žalobkyně žalovanému peněžité prostředky ve výši 30 000 Kč, a to tak, že dne 2. 7. 2021 částku 27 500 převedla na účet zákazníka uvedený na první straně smlouvy o úvěru a zbytek ve výši 2 500 Kč na účet zprostředkovatele jako jeho provizi. Žalovaný se zavázal celkovou cenu úvěru zahrnující úroky ve výši 42 000 Kč uhradit ve 40 měsíčních splátkách po 1 050 Kč splatných vždy do 20. dne v měsíci se splatností 1. splátky 20. 7. 2021. Žalovaný nesplácel úvěr řádně a včas, čímž došlo k jeho zesplatnění, okamžik splatnosti nastal dnem, kdy žalobkyně odeslala žalovanému písemné oznámení o zesplatnění úvěru dne 24. 9. 2021. Žalobkyně odeslala žalovanému 3 upomínky ze dne 23. 7. 2021, 24. 8. 2021 a zesplatnění ze dne 24. 9. 2021, jehož součástí je i předžalobní výzva. Za každou upomínku je žalovaný povinen uhradit náhradu účelně vynaložených nákladů ve výši 100 Kč, tj. celkem částku 300 Kč. Žalovaný je v prodlení s úhradou částky 31 551 Kč, která se skládá z neuhrazených dlužných splátek 3 150 Kč a zesplatněné části jistiny úvěru 28 401 Kč. Dluh na splátkách 3 150 Kč se skládá z dlužných úroků 1 551 Kč a dluhu na jistině 1 599 Kč. Celková dlužná jistina tak činí 30 000 Kč a úroky 1 551 Kč. Žalobkyně dále požaduje smluvní úroky ve výši sjednané ve smlouvě 21,05 % ročně od dne následujícího po dni zesplatnění až do zaplacení úvěru. Dále požaduje smluvní pokutu 1 497 Kč, a to za prodlení žalovaného s 3 neuhrazenými měsíčními splátkami do okamžiku zesplatnění po 499 Kč a smluvní pokutu ve výši 1 451 Kč představující 0,1 % denně ode dne následujícího po zesplatnění úvěru, tj. 25. 9. 2021 z neuhrazeného zůstatku úvěru 31 551 Kč, a to do 9. 11. 2021. Žalobkyně vyzývala žalovaného k plnění předžalobní výzvou ze dne 24. 9. 2021.

2. Okresní soud ve Vyškově vyslovil usnesením č.j. EPR 267045/2021-7 ze dne 22. 12. 2021 svou místní nepříslušnost a věc byla postoupena zdejšímu soudu jako soudu místně příslušnému.

3. Podáním ze dne 31. 1. 2022 zaslala žalobkyně opravu návrhu, kdy uvedla, že úrok 21,05 % ročně požaduje z pohledávky 30 000 Kč od 25. 9. 2021 do 24. 12. 2021 a poté požaduje úrok 8,5 % ročně z pohledávky 30 000 Kč od 25. 12. 2021 do zaplacení. Usnesením Okresního soudu ve Vsetíně č.j. EPR 267045/2021-13 ze dne 1. 2. 2022 tak bylo řízení částečně zastaveno co do úroku 12,55 % ročně z částky 30 000 Kč od 25. 12. 2021 do zaplacení. Předmětem řízení tak zůstala částka 30 000 Kč, úrok 21,05 % ročně z částky 30 000 Kč od 25. 9. 2021 do 24. 12. 2021 a úrok 8,5 % ročně z částky 30 000 Kč od 25. 12. 2021 do zaplacení, zákonný úrok z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 30 000 Kč od 25. 12. 2021 do zaplacení a dále částky 1 551 Kč, 300 Kč, 1 497 Kč a 1 451 Kč.

4. V doplnění žaloby ze dne 25. 7. 2022 se žalobkyně vyjádřila k posuzování úvěruschopnosti žalovaného před uzavřením smlouvy o úvěru. Uvedla, že žalovaný prokázal své příjmy výplatními páskami za únor 2021 a duben 2021 k zaměstnavateli [právnická osoba], dále žalobkyně opatřila negativní výpis žalovaného z centrální evidence exekucí, z insolvenčního rejstříku, čestné prohlášení žalovaného ohledně jeho závazků, čestné prohlášení žalovaného o jeho příjmech a výdajích, podnájemní smlouvu ze dne 1. 5. 2021 s nájemcem [jméno] [příjmení], potvrzení o příjmu ze dne 28. 6. 2021, posouzení nákladů na bydlení ze strany žalobkyně, kdy žalobkyně vycházela z normativních nákladů na bydlení pro nájemní bydlení, které činily 5 653 Kč, žalovaný neměl žádnou vyživovací povinnost, výše životního minima ke dni uzavření smlouvy o úvěru činila 3 860 Kč a výše existenčního minima činila 3 490 Kč. Žalobkyně poskytnuté údaje prověřovala i telefonicky.

5. Soud vydal v této věci elektronický platební rozkaz, který se však nepodařilo žalovanému doručit do vlastních rukou (náhradní doručení je vyloučeno). Platební rozkaz byl proto v souladu s ustanovením § 173 odst. 2 o.s.ř. zrušen.

6. Žalobkyně již v podané žalobě vyznačila, že souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Soud tak vyzval žalovaného usnesením, aby se vyjádřil, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, a nevyjádří-li se ve stanovené lhůtě, bude soud předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalovaný neučinil soudu žádné podání, zejména se nevyjádřil jak k textu podané žaloby (která mu byla doručena spolu se shora uvedeným usnesením), tak ani k tomuto usnesení soudu. Skutečnosti tvrzené v žalobě nečinil v řízení spornými. Poté, co žalobkyně svá tvrzení doplnila podáním ze dne 25. 7. 2022, bylo toto podání žalobkyně zasláno žalovanému a soud opětovně vyzval žalovaného usnesením, aby se vyjádřil, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, žalovaný se nijak nevyjádřil. Soud podle ustanovení § 115a o.s.ř. (v případě žalovaného ve spojení s § 101 odst. 4 o.s.ř.) rozhodl v této věci bez nařízení jednání.

7. Soud ve věci provedl následující důkazy, z nichž zjistil: -) z listin„ Výpis z obchodního rejstříku“„ Výpis ze seznamu regulovaných a registrovaných subjektů finančního trhu“, že žalobkyně je právnická osoba se sídlem v České republice zapsána jako nebankovní poskytovatel spotřebitelského úvěru; -) z listiny„ Smlouva o spotřebitelském úvěru, číslo smlouvy [číslo]“, že ji uzavřeli žalobkyně a žalovaný dne 2. 7. 2021, kdy byl podle ověřovací doložky připojen podpis žalovaného. Žalobkyně se uvedenou smlouvou zavázala poskytnout žalovanému úvěr 30 000 Kč s tím, že provize zprostředkovatele činí 2 500 Kč, výše měsíční splátky 1 050 Kč a počet sjednaných splátek 40 měsíců. Celková částka úvěru tak činila 42 000 Kč, RPSN 30,6 %, zápůjční úroková sazba 21,05 %. V údajích o zákazníkovi bylo uvedeno, že jeho čistý měsíční příjem činí 22 000 Kč, příjem domácnosti 41 000 Kč, bydlí v nájmu, výdaje na bydlení má 5 000 Kč měsíčně, splátky dalších úvěrů platí 4 000 Kč měsíčně, je svobodný a nemá žádné vyživovací povinnosti. Jeho zaměstnavatelem je společnost [právnická osoba], [IČO]. V čl. IV. odst. 1 smlouvy bylo sjednáno zesplatnění úvěru, mimo jiné pro prodlení žalovaného s úhradou jedné splátky nebo její části po dobu delší než 2 měsíce. V článku IV. bodu 2 smlouvy byly sjednány pokuty, a to ve výši 0,1 % denně z dlužné splátky úvěru za každý den prodlení a ve výši 499 Kč za každý jednotlivý případ, kdy se zákazník dostane do prodlení se zaplacení dohodnuté měsíční splátky úvěru. V čl. IV. odst. 4 písm. b) je uveden sazebník poplatků, v němž byl sjednán mimo jiné poplatek za každou písemně odeslanou upomínku pro neplacení splátek ve výši 100 Kč. Jako zprostředkovatel je ve smlouvě uvedena [jméno] [příjmení]; -) z listiny„ Úvěrové podmínky“, že se jedná o součást smlouvy o úvěru a jsou v ní podrobnějším způsobem vymezena některá práva a povinnosti smluvních stran ve vztazích z úvěru; -) z listiny„ Výdaje spotřebitele, čestné prohlášení“, že žalovaný dne 25. 6. 2021 prohlásil, že má příjmy 22 000 Kč a výdaje na bydlení 5 000 Kč a splátky úvěrů 4 000 Kč, je svobodný, v domácnosti s ním nežije žádná jiná osoba; -) z listiny„ Závazky spotřebitele, čestné prohlášení“, že žalovaný dne 25. 6. 2021 prohlásil, že má závazek vůči ČSOB ve výši 5 000 Kč měsíčně; -) z listiny„ Formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru“, že žalobkyně poskytla žalovanému informace o věřiteli, o základních vlastnostech spotřebitelského úvěru, nákladech spotřebitelského úvěru a další informace, žalovaný převzetí uvedeného formuláře stvrdil svým podpisem; -) z listiny„ Potvrzení o příjmu zaměstnance“, že společnost [právnická osoba] dne 28. 6. 2021 potvrdila, že příjem žalovaného za poslední 3 měsíce byl 24 050 Kč; -) z výplatních lístků žalovaného za měsíce únor až květen 2021, že čisté měsíční příjmy žalovaného se pohybovaly od cca 21 000 Kč do 30 000 Kč a byly mu vypláceny v hotovosti; -) z listiny„ Posouzení úvěruschopnosti zákazníka“, že na jednu stranu jsou zde údaje o příjmech a výdajích žalovaného uvedené ve smlouvě, na druhé straně údaje, ze kterých žalobkyně vycházela, tedy příjmy žalovaného 22 000 Kč, výdaje 5 000 Kč na bydlení, výdaje na úvěry 5 000 Kč, rozdíl mezi příjmy a výdaji 12 000 Kč, normativní náklady na bydlení v obci činí 5 653 Kč, životní minimum 3 860 Kč, nezabavitelná částka 6 342 Kč; -) z výtisku z insolvenčního rejstříku, že žalovaný zde ke dni 2. 7. 2021 neměl záznam; -) z výpisu z Centrální evidence exekucí, že ke dni 2. 7. 2021 zde nebyl žalovaný vyhledán; -) z výpisu z účtu žalovaného za měsíc květen 2021, že počáteční zůstatek účtu byl v květnu 2021 25,90 Kč, konečný zůstatek 27,19 Kč, celkové příjmy činily 12 822 Kč a celkové výdaje 12 820,71 Kč, počet kreditních položek byl 11, debetních 32. Na výpisu z účtu nejsou výdaje žalovaného za bydlení ani příjem žalovaného u jeho zaměstnavatele [anonymizováno] s..ro.; -) z listin„ výše normativních nákladů na bydlení 2021“,„ Životní minimum 2021“ a„ Domácnost bez vyživovaných dětí podle počtu členů“, že životní minimum v roce 2021 činilo 3 860 Kč pro jednotlivce, normativní náklady na bydlení pro jednu osobu bydlící v nájmu u obce od 10 000 do 49 999 obyvatel činily 5 653 Kč, údaje z Českého statistického úřadu jsou z roku 2016; -) z listin„ Potvrzení o provedení transakce“, že žalobkyně dne 2. 7. 2021 poukázala na účet žalovaného částku 27 500 Kč a na účet [jméno] [příjmení] částku 2 500 Kč; -) z listiny„ Bonita Smlouvy“, že žalovaný neuhradil první 3 splátky úvěru po 1 050 Kč dne 20. 7. 2021, 20. 8. 2021 a 20. 9. 2021; -) ze splátkového kalendáře, že žalovaný měl zaplatit úvěr ve 40 měsíčních splátkách po 1 050 Kč, z toho 30 000 Kč mělo být započteno na jistinu, 12 000 Kč na úroky, splátkový kalendář obsahuje rozložení jednotlivých splátek na jistinu a úroky; -) z listin„ Upomínka pro smlouvu [číslo]“ ze dne 23. 7. 2021,„ Čestné prohlášení“ ze dne 24. 7. 2021,„ Seznam odeslaných upomínek“ a„ Přehled odeslaných dávek“, že dne 23. 7. 2021 byla žalovanému odeslána upomínka k zaplacení první dlužné částky 1 050 Kč; -) z listin„ Upomínka pro smlouvu [číslo]“ ze dne 24. 8. 2021,„ Čestné prohlášení“ ze dne 25. 8. 2021,„ Seznam odeslaných upomínek“ a„ Přehled odeslaných dávek“, že dne 24. 8. 2021 byla žalovanému odeslána upomínka k zaplacení částky 2 100 Kč; -) z dopisu„ zesplatnění pro smlouvu [číslo] ze dne [rok] [číslo] a výzva k úhradě dlužné částky, předžalobní výzva“ ze dne 24. 9. 2021, že žalobkyně prostřednictvím svého právního zástupce oznámila žalovanému, že jeho závazek ze spotřebitelské smlouvy se stal splatným odesláním uvedeného oznámení, vyzvala jej k zaplacení dlužné částky a poskytla mu lhůtu k úhradě 10 dnů od odeslání uvedeného dopisu. Přiložen byl podací lístek dokládající odeslání uvedeného dopisu dne 24. 9. 2021; -) z listiny„ Podnájemní smlouva“, že tato byla uzavřena dne 1. 5. 2021 mezi nájemcem [jméno] [příjmení] a podnájemcem [celé jméno žalovaného]. Listina je špatně čitelná, lze z ní ovšem vyčíst, že [příjmení] [příjmení] přenechal žalovanému do podnájmu 1 pokoj v bytě za nájemné 3 500 Kč a zálohy na úhradu plnění poskytovaných s užíváním bytu ve výši 500 Kč měsíčně.

8. Důkaz výslechem svědka [jméno] [příjmení] soud neprovedl, protože pro posouzení úvěruschopnosti je podstatné, jak žalobkyně v době před poskytnutím úvěru ověřila příjmy a výdaje žalovaného, nikoli to, zda výdaje žalovaného na bydlení tvrzené žalovaným byly pravdivé. Výslech tohoto svědka by tak byl zjevně nadbytečný.

9. Závěr o skutkovém stavu, jež soud učinil z provedených důkazů, je následující: V posuzovaném případě lze uzavřít, že mezi žalobkyní jako poskytovatelem úvěru a žalovaným jako klientem byla uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru [číslo] na jejímž základě žalobkyně poskytla žalovanému úvěr ve výši 30 000 Kč, z toho 27 500 Kč vyplatila na účet žalovaného a 2 500 Kč zprostředkovateli úvěru, což bylo zjištěno z předmětné úvěrové smlouvy a potvrzení o provedených transakcích. Ve smlouvě byly sjednány mimo jiné zápůjční úroková sazba 21,05 %, smluvní pokuta 0,1 % denně z dlužné splátky úvěru za každý den prodlení, smluvní pokuta ve výši 499 Kč za každý jednotlivý případ, kdy se zákazník dostane do prodlení se zaplacení dohodnuté měsíční splátky úvěru a dále poplatek za každou písemně odeslanou upomínku pro neplacení splátek ve výši 100 Kč. Žalovaný se podle uzavřené úvěrové smlouvy zavázal poskytnutý úvěr splatit spolu s úroky ve 40 měsíčních splátkách po 1 050 Kč. Úvěr však řádně nesplácel, nezaplatil ani první 3 splátky splatné 20. 7. 2021, 20. 8. 2021 a 20. 9. 2021, dlužné splátky nezaplatil ani na základě dvou upomínek a žalobkyně v souladu se smlouvou přistoupila k zesplatnění úvěru, což žalovanému oznámila dopisem ze dne 24. 9. 2021, který byl zároveň předžalobní výzvou. Řádné nehrazení splátek má soud za prokázáno z listiny„ Bonita smlouvy“, žalovaný ostatně neprokázal, že by na smlouvu cokoli hradil. Odeslání upomínek soud považuje za prokázané jejich zněním, seznamem odeslaných upomínek a čestným prohlášením zaměstnance žalobkyně o jejich odeslání, odeslání předžalobní výzvy bylo soudu doloženo i podacím lístkem. Ve vztahu k úvěruschopnosti žalovaného žalobkyně vycházela z informací získaných od žalovaného, které byly zaneseny ve smlouvě a v jeho čestných prohlášeních, dále z potvrzení o příjmu od zaměstnavatele žalovaného, výplatních lístků žalovaného, výpisu z insolvenčního rejstříku žalovaného, výpisu z centrální evidence exekucí žalovaného, výpisu z účtu žalovaného a podnájemní smlouvy. Všechny tyto listiny byly žalobkyní doloženy, pouze u výpisu z účtu žalovaného byla poskytnuta soudu jen část první strany tohoto výpisu, ale s ohledem na to, že tento důkaz byl žalobkyní k důkazu označen, soud si jej vyžádal sám. Žalovaný ve smlouvě o úvěru uvedl, že jeho čistý měsíční příjem činí 22 000 Kč, příjem domácnosti 41 000 Kč, výdaje na bydlení za nájemní byt činí 5 000 Kč měsíčně, splátky dalších úvěrů 4 000 Kč měsíčně. V čestných prohlášeních v rozporu s tím uvedl příjem 22 000 Kč s tím, že v domácnosti s ním nežije jiná osoba, u splátek úvěrů uvedl na jednu stranu částku 4 000 Kč, zároveň však uvedl závazek u ČSOB s měsíční splátkou 5 000 Kč. Zaměstnavatel žalovaného [právnická osoba] potvrdil jeho čistý měsíční příjem za poslední 3 měsíce 24 050 Kč, k nákladům na bydlení byla doložena podnájemní smlouva s výší měsíčního podnájemného a úhrad za služby 4 000 Kč, žalovaný nebyl veden v insolvenčním rejstříku a centrální evidenci exekucí. Pro účely posouzení úvěruschopnosti žalobkyně vycházela z příjmů žalovaného 22 000 Kč, nákladů na bydlení 5 000 Kč měsíčně, splátek úvěrů 5 000 Kč, tedy vyšší uváděné částky, což bylo zjištěno z listiny„ Posouzení úvěruschopnosti zákazníka“. Žalobkyně zohlednila i částku normativních nákladů na bydlení, životního minima a nezabavitelné částky.

10. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“):„ Smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.“ 11. Podle § 419 o. z.:„ Spotřebitelem je každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná.“ 12. Podle § 420 odst. 1 o. z.:„ Kdo samostatně vykonává na vlastní účet a odpovědnost výdělečnou činnost živnostenským nebo obdobným způsobem se záměrem činit tak soustavně za účelem dosažení zisku, je považován se zřetelem k této činnosti za podnikatele.“ 13. Podle § 86 odst. 1 a 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen„ ZosÚ“):„ Poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.“ 14. Podle § 87 odst. 1 věta prvá ZosÚ:„ Poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná.“ 15. Podle § 122 odst. 1 ZosÚ:„ Věřitel může pro případ prodlení spotřebitele s plněním dluhu vyplývajícího ze smlouvy o spotřebitelském úvěru sjednat pouze a) právo na náhradu účelně vynaložených nákladů, které mu vznikly v souvislosti s prodlením spotřebitele; pokud byla ujednána náhrada vyšší, považuje se v této části za smluvní pokutu, b) úroky z prodlení, jejichž výše nesmí přesáhnout výši stanovenou právním předpisem upravujícím úroky z prodlení, nebo c) smluvní pokutu.“ 16. Podle § 122 odst. 2 ZosÚ:„ Uplatněná smluvní pokuta nesmí přesáhnout 0,1 % denně z částky, ohledně níž je spotřebitel v prodlení, je-li spotřebitel v prodlení s plněním povinnosti peněžité povahy. Omezení podle věty první se neuplatní na souhrn smluvních pokut uplatněných do okamžiku, kdy se úvěr stane v důsledku prodlení spotřebitele splatným, pokud je tento souhrn pokut v kalendářním roce, v němž nebo v jehož části byl spotřebitel v prodlení s plněním povinnosti peněžité povahy, nižší než 3 000 Kč a pokud výše smluvních pokut zahrnutých v tomto souhrnu uplatněných ve vztahu k prodlení s každou jednotlivou splátkou spotřebitelského úvěru činí nejvýše 500 Kč“ 17. Podle § 122 odst. 3 ZosÚ:„ Souhrn výše všech uplatněných smluvních pokut nesmí přesáhnout součin čísla 0,5 a celkové výše spotřebitelského úvěru, nejvýše však 200 000 Kč“ 18. Podle § 122 odst. 4 ZosÚ:„ U dluhu ze spotřebitelského úvěru, s jehož plněním je spotřebitel v prodlení delším než 90 dnů, vzniká věřiteli právo pouze na úrok, který odpovídá úroku určenému zápůjční úrokovou sazbou ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů, nebyl-li sjednán úrok nižší.“ 19. Podle § 1970 o. z.:„ Po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.“ 20. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.:„ Výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.“ 21. Soud po právní stránce věc posoudil podle uvedených ustanovení zákonných právních předpisů a dospěl k závěru, že mezi žalobkyní a žalovaným byla uzavřena smlouva o úvěru ve smyslu ust. § 2395 a násl. o. z., a to ve formě spotřebitelského úvěru, jelikož byla uzavřena mezi žalobkyní jako podnikatelem v oblasti finančních služeb a žalovaným jako spotřebitelem. Vztah účastníků je proto nutno posoudit podle zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru.

22. Soud se zabýval otázkou posouzení úvěruschopnosti žalovaného žalobkyní před uzavřením úvěrové smlouvy a dospěl k závěru, že není důvod hodnotit smlouvu pro nedostatečné posouzení úvěruschopnosti žalovaného jako neplatnou. Žalobkyně si vyžádala doklady o příjmech žalovaného, a to potvrzení zaměstnavatele žalovaného o jeho příjmu i výplatní lístky žalovaného, a vyžádala si i doklady o výdajích žalovaného, a to nájemní smlouvu, výpis z jeho účtu a žalovaný rovněž podepsal čestné prohlášení o svých příjmech a výdajích. Výše nákladů na bydlení v tomto čestném prohlášení byla uvedena ve výši 5 000 Kč, ač podle podnájemní smlouvy měl žalovaný v podnájmu pouze jeden pokoj za částku 4 000 Kč měsíčně, ovšem pokud žalobkyně vycházela z částky vyšší a brala v úvahu i ještě vyšší normativní náklady na bydlení, není důvod pro tento rozpor hodnotit smlouvu jako neplatnou. Ostatně také průměrné měsíční příjmy žalovaného podle potvrzení od jeho zaměstnavatele byly vyšší, než žalovaný uvedl v čestném prohlášení. Rozpor v tvrzení žalovaného nastal i ohledně výše jeho dalších závazků, které vyčíslil na 4 000 Kč, zároveň však uvedl dluh vůči [právnická osoba] s měsíční splátkou úvěru 5 000 Kč, žalobkyně však podle formuláře posouzení úvěruschopnosti zákazníka vycházela z vyšší částky 5 000 Kč. Z výpisu z účtu žalovaného zároveň nevyplynuly jiné závazky žalovaného, žalovaný byl lustrován v insolvenčním rejstříku a centrální evidenci exekucí, žádné vymahatelné závazky nebyly zjištěny. Podle výpisu z účtu žalovaného měl však žalovaný nízké zůstatky na účtu, nicméně mzda mu byla podle výplatních lístků vyplácena v hotovosti. Podle názoru soudu tak žalobkyně dostála své povinnosti prověřit příjmy a výdaje žalovaného a posoudit jeho schopnost úvěr splácet, a to i s přihlédnutím k tomu, že průměrné příjmy žalovaného činily podle potvrzení jeho zaměstnavatele 24 050 Kč měsíčně, žalovaný měl nízké náklady na bydlení, žádnou vyživovací povinnost a sjednaná měsíční splátka úvěru činila 1 050 Kč.

23. Jde-li o nárok na jednotlivé částky uplatněné žalobkyní, všechny žalobou požadované částky mají podklad v uzavřené smlouvě. Soud zároveň žádnou z žalovaných částek nepovažuje za rozpornou s ustanoveními na ochranu spotřebitele. Výše požadovaného úroku 21,05 % ročně z jistiny úvěru není natolik vysoká, aby soud ujednání o tomto úroku hodnotil jako neplatné pro rozpor s dobrými mravy, přihlíží-li navíc k tomu, že žalobkyně je nebankovním poskytovatelem úvěru. Tento úrok žalobkyně po opravě její žaloby (částečném zpětvzetí žaloby) požaduje navíc v souladu s § 122 odst. 4 ZosÚ pouze v zákonem přípustné výši odpovídající reposazbě České národní banky. Výše požadovaného kapitalizovaného smluvního úroku 1 551 Kč je zjevná ze splátkového kalendáře, podle níž součet úroků z prvních 3 nezaplacených splátek činí 1 551 Kč. Jde-li o další platby sjednané pro případ prodlení žalovaného s plněním dluhu ze smlouvy o spotřebitelském úvěru, jako náklady na upomínky v celkové výši 300 Kč a smluvní pokuty ve výši 1 497 Kč a 1 451 Kč, tak jejich výše není v rozporu s § 122 odst. 2 a 3 ZosÚ. Požadovaný zákonný úrok z prodlení odpovídá § 1970 o.z. a § 2 nařízení vlády č. 315/2013 Sb.. Soud proto podané žalobě výrokem I. tohoto rozsudku v celém rozsahu vyhověl, a uložil žalovanému, aby žalobkyni zaplatil částku, která zůstala předmětem řízení po částečném zastavení řízení, tedy částku 34 799 Kč, která sestává z jistiny 30 000 Kč, kapitalizovaného úroku 1 551 Kč, nákladů na vymáhání 300 Kč, smluvní pokuty 1 497 Kč a smluvní pokuty 1 451 Kč, a to s úrokem 21,05 % ročně z částky 30 000 Kč od 25. 9. 2021 do 24. 12. 2021 a úrokem 8,5 % ročně z částky 30 000 Kč od 25. 12. 2021 do zaplacení, a zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 30 000 Kč od 25. 12. 2021 do zaplacení.

24. Při rozhodování o náhradě nákladů řízení postupoval soud podle § 142 odst. 3 o.s.ř. a § 146 odst. 2 věta prvá o.s.ř.. Žalobkyně zavinila částečné zastavení řízení, a to ohledně části původně uplatněného nároku na úroky z prodlení. Ve zbytku byla žalobkyně s podanou žalobou úspěšná, tzn. že byla neúspěšná jen v nepatrné části, ohledně níž vzala žalobu zpět, soud proto žalobkyni přiznal právo na náhradu nákladů řízení v celém rozsahu. Tyto náklady řízení sestávají ze: a) zaplaceného soudního poplatku ve výši 1 392 Kč dle položky 2 odst. 1 písm. c) sazebníku soudních poplatků zákona č. 549/ 1991 Sb.; b) odměny advokáta za tři úkony právní služby (příprava a převzetí dle § 11 odst. 1 písm. b) vyhl. č. 177/1996 Sb. (dále jako „advokátní tarif“), sepis výzvy k plnění dle § 11 odst. 1 písm. d) advokátního tarifu, sepis žaloby dle § 11 odst. 1 písm. d) advokátního tarifu), ve výši 3 x 500 Kč = 1 500 Kč dle § 14b odst. 1 písm. c) bod 3 advokátního tarifu, když žalobkyně podala návrh na ustáleném vzoru, jež podává opakovaně ve skutkově i právně obdobných věcech, c) paušální náhrady hotových výdajů za úkony uvedené ad b) výše ve výši 3 x 100 Kč = 300 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu; d) náhrady za 21% DPH ve výši 378 Kč; tj. celkem 3 570 Kč.

25. Odměnu a náhradu hotových výdajů za písemné podání ze 31. 1. 2022 nazvané„ Oprava návrhu- úrok“ ze dne 31. 1 2022 a za písemné podání ze dne 25. 7. 2022 nazvané„ Doplnění tvrzení“ soud žalobkyni nepřiznal, jelikož se nejedná o účelně vynaložené úkony právní služby. Co se týče podání ze dne 31. 1. 2022, které bylo vyhodnoceno jako částečné zpětvzetí žaloby, bylo chybou žalobkyně, že v podané žalobě chybně vyčíslila požadovaný úrok z prodlení a nebylo by spravedlivé, aby náklady řízení za opravu této chyby ze strany žalobkyně nesl žalovaný. Pokud se týče podání ze dne 25. 7. 2022, povinností žalobkyně bylo podat žalobu řádně s uvedením všech rozhodujících tvrzení, aniž by musela být soudem vyzývána k jejich doplnění. V případě žaloby, kterou se žalobkyně domáhá plnění z titulu spotřebitelského úvěru, je povinností žalobkyně již v žalobě dostatečným způsobem tvrdit, jak byla zkoumána a prověřována úvěruschopnost žalovaného. Pokud tak žalobkyně neučinila, nelze podání, kterým svá tvrzení na výzvu soudu doplnila, považovat za účelně učiněné a odměna a režijní paušál za takové podání nenáleží.