14 C 40/2022

Plný text

Okresní soud ve Vsetíně – pobočka ve Valašském Meziříčí rozhodl samosoudkyní Mgr. Ludmilou Gerlovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o vyklizení, uvedení pozemků do původního stavu a zaplacení částky 9 184 Kč

I. Žalovaný je povinen vyklidit pozemek parc. [číslo] v k.ú. [část obce], [územní celek] a jižní část pozemku parc. [číslo] v k.ú. [část obce], [územní celek], o výměře [výměra] vymezenou ve vytyčovacím náčrtu vyhotoveném společností [právnická osoba] [číslo] ověřeném úředně oprávněným zeměměřičským inženýrem [anonymizováno] [jméno] [příjmení] pod [číslo] který je přílohou tohoto rozsudku, tedy jižní část pozemku parc. [číslo] sousedící s pozemkem parc. [číslo] v k.ú. [část obce] oddělenou od severní části téhož pozemku úsečkou vedoucí od železného kolíku označeného v přiloženém vytyčovacím náčrtu [číslo] k železnému kolíku o výšce 255 cm umístěnému v terénu na hranici s pozemkem parc. [číslo] v k.ú. [část obce], a to ve lhůtě 1 měsíce od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen uvést pozemek parc. [číslo] v k.ú. [část obce], [územní celek] a část pozemku parc. [číslo] v k.ú. [část obce], [územní celek], specifikovanou ve výroku I. tohoto rozsudku do původního stavu, a to tak, že na pozemku parc. [číslo] v k.ú. [část obce] se nebudou nacházet žádné výkopy s výjimkou dvou výkopů sloužících k odvodu zvýšené vodní hladiny přiléhajícího potoka vyznačených ve vytyčovacím náčrtu, který je přílohou tohoto rozsudku, výkopy budou zarovnány řádnou zeminou a dojde k odklizení dřeva z vykácených stromů a v případě části pozemku parc. [číslo] v k.ú. [část obce] tak, že na pozemku se nebudou nacházet žádné výkopy, výkopy budou zarovnány řádnou zeminou, budou odstraněny naznačené hráze z kmenů stromů a dalšího hrubého materiálu a dojde k odklizení dřeva z vykácených stromů, a to ve lhůtě do 1 měsíce od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žaloba, aby byl žalovaný povinen zaplatit žalobci částku 9 184 Kč, se zamítá.

IV. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náklady řízení ve výši 4 246 Kč, a to ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobce se žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne 18. 7. 2022 ve znění jejího doplnění ze dne 3. 8. 2022 domáhal po žalovaném vyklizení pozemku parc. [číslo] části pozemku parc. [číslo] v k.ú. [část obce], jejich uvedení do původního stavu, náhrady škody za vykácené stromy ve výši 9 000 Kč a náhrady poštovného ve výši 184 Kč a vedle toho náhrady nákladů řízení. Uváděl, že je vlastníkem pozemku parc. [číslo] vodní plocha, o výměře [výměra] a pozemku parc. [číslo] orná půda, o výměře [výměra] v k.ú. [část obce], zapsaných na listu vlastnictví [číslo]. Plochu [výměra] z těchto pozemků, a to celý pozemek parc. [číslo] o výměře [výměra] a část pozemku parc. [číslo] o výměře [výměra] dne 28. 3. 2021 pronajal žalovanému na dobu 3 let do 27. 3. 2024. Při dohodnuté návštěvě pozemku žalobce zjistil, že pozemek je značně vykácen a byly zde prováděny výrazné zemědělské výkopové práce. Při další návštěvě se na pozemku nacházelo poměrně velké množství přebytečných věcí. Smlouva o nájmu pozemků proto byla vypovězena bez výpovědní doby, výpověď byla žalovanému odeslána na poslední známou doručovací adresu doporučeným dopisem ze dne 19. 11. 2021. Přes veškerou snahu se žalobci nepodařilo dosáhnout smírného vyřešení věci s žalovaným. Žalovaný pozemky nevyklidil a neuvedl do původního stavu ani na základě předžalobní výzvy. Na pozemku parc. [číslo] se před uzavřením nájemní smlouvy se žalovaným nacházela nelegálně navezená stavební suť upravená posypem zeminou a 2 nelegálně vykopané rigoly sloužící k odvodu zvýšené vodní hladiny přiléhajícího potoka, jinak zde nebyly žádné výkopy a pozemek byl částečně zarostlý stromy, většinou vrbou. Žalobce požaduje, aby žalovaný u pozemku parc. [číslo] zarovnal výkopy, které zde provedl, řádnou zeminou a odklidil dřevo, které bylo bez souhlasu žalobce pokáceno a je na tomto pozemku uložené. Pokácení dřeva žalobce odhaduje na 3 m3, některé stromy byly uřezané pár metrů nad zemí, u některých došlo k ořezání silných větví. Škodu za pokácené stromy požaduje žalobce v částce 600 Kč/m3, tedy škoda u tohoto pozemku činí 1 800 Kč. Podle ceníku činí škoda 1 000 Kč/m3. Novou výsadbu stromů nepožaduje. Pronajatá část pozemku parc. [číslo] navazuje na pozemek parc. [číslo] je ohraničená kovovou trubkou o průměru 5 cm a cca 100 cm vysokou nazelenalé barvy označenou v přiloženém vytyčovacím náčrtu [číslo] další geodetický bod je na pozemku označen železnou trubkou o průměru 4 cm a nad pozemek vyčnívá cca 30 cm a poslední bod ohraničení pozemku je proveden dvěma železnými trubkami zasunutými v sobě, kdy spodní z nich má na sobě dvě oka a je o průměru 6 cm a slabší v ní zasunutá je o průměru 5 cm, celková výška bodu je 255 cm. Na této specifikované části pozemku se nacházela posečená tráva z podzimu 2020, kdy bylo dohodnuto, že žalovaný si ji vhodným způsobem zlikviduje, dále deska na 2 plastových kbelících a 6 starších plastových křesel, které žalobce nepožaduje. Uvedená část pozemku byla z větší částí zarostlá vrbou, cca 300 m2 bylo bez stromového porostu. Na pozemku se nenacházely pokácené stromy ani další věci s výjimkou uvedených. Nenacházely se zde žádné výkopy ani hrázky. U předmětné části pozemku žalobce požaduje, aby žalovaný zarovnal řádnou zeminou výkopy, které zde provedl, odstranil naznačené hráze s pomocí kmenů z pokácených stromů a dalšího hrubého materiálu, které provedl v souvislosti s plánovaným, ale nepovoleným vybudováním rybníka a odstranil veškeré nashromážděné věci, které na této části pozemku má včetně karavanu a dalšího přístavku, které tam žalovaný vybudoval, aby odklidil dřevo, které žalovaný bez souhlasu žalobce pokácel a je na této části pozemku uložené. Žalobce na této části pozemku odhaduje pokácení dřeva na 12 m3, některé stromy byly uřezané pár metrů nad zemí, u některých došlo k ořezání silných větví. Škodu za pokácené stromy požaduje žalobce v částce 600 Kč/m3, tedy škoda u tohoto pozemku činí 7 200 Kč. Podle ceníku činí škoda 1 000 Kč/m3. Novou výsadbu stromů nepožaduje. Částka 184 Kč za poštovné sestává z částky 90 Kč za doporučený dopis žalovanému týkající se ukončení smlouvy o nájmu pozemků a částky 94 Kč za doporučený dopis žalovanému týkající se předžalobní výzvy.

2. Žalovaný se k věci nevyjádřil, ani k jednomu z nařízených ústních jednání se bez omluvy nedostavil. Soud přesto nevydal žalobcem navržený rozsudek pro zmeškání, neboť pro jeho vydání nebyly splněny zákonné podmínky uvedené v § 153b odst. 1 o.s.ř.. Žalovaný zejména nebyl v předvolání k jednání doručenému do vlastních rukou žalovaného poučen o následcích nedostavení se k jednání.

3. Soud ve věci provedl následující důkazy, z nichž zjistil: z listiny„ Výpis z katastru nemovitostí“ (č.l. 13), že žalobce je vlastníkem pozemku parc. [číslo] vodní plocha, o výměře [výměra] a pozemku parc. [číslo] orná půda, o výměře [výměra] zapsaných v katastru nemovitostí vedeném [stát. instituce], [stát. instituce] na listu vlastnictví [číslo] pro [územní celek], [katastrální uzemí]; z listiny„ Smlouva o nájmu pozemků“ (č.l. 11 – 12), že se jedná o smlouvu uzavřenou dne 28. 3. 2021 mezi žalobcem jako pronajímatelem a žalovaným jako nájemcem. Předmětem smlouvy byla část pozemků parc. [číslo] druh orná půda a parc. [číslo] vodní plocha v k.ú. [část obce] v terénu ohraničená železnými trubkami, respektive jiným způsobem. Pozemky byly přenechány žalovanému za účelem občasného trávení volného času a pěstování drobných plodin. Nájemce se zavázal užívat předmět nájmu výlučně ke smluvenému účelu. Ke stavu pozemků bylo uvedeno, že jsou z větší části zarostlé vzrostlými vrbami a cca 300 m2 bylo na podzim v roce 2020 pokoseno s tím, že bylo dohodnuto, že pokosený porost si nájemce vhodným způsobem zlikviduje. Nájemní smlouva byla uzavřena na dobu 3 let od 28. 3. 2021 do 27. 3. 2024. V čl. V. odst. 1 smlouvy bylo sjednáno, že nájemce je oprávněn provádět změny na pozemku a budovat na něm stavby jen s písemným předchozím souhlasem pronajímatele a na základě souhlasu státní správy. V případě, že nájemce vybuduje na pronajatém pozemku stavbu bez souhlasu pronajímatele, je to považováno za hrubé porušení smlouvy a pokud se nájemce nedohodne s pronajímatelem jinak, je při ukončení nájmu povinen uvést předmět nájmu do původního stavu s přihlédnutím k běžnému opotřebení. V čl. V. odst. 3 smlouvy bylo sjednáno, že nájemce je povinen provádět běžnou údržbu předmětu nájmu a udržovat pozemek ve smyslu platných předpisů čistý, zejména zabraňovat zaplevelení, neshromažďovat nadbytečné a nepotřebné věci na pozemku. V čl. V. odst. 11 smlouvy bylo sjednáno, že pronajímatel je oprávněn požadovat přístup na pronajatý pozemek za účelem kontroly, zda nájemce užívá pozemek řádně a k účelu stanovenému uzavřenou smlouvou. V čl. VI. odst. 1 smlouvy bylo dohodnuto, že nájemní vztah končí mimo jiné v případě, poruší-li nájemce zvlášť závažným způsobem své povinnosti podle smlouvy. V čl. VI. odst. 3 bylo sjednáno, že nedojde-li k doručení výpovědi nájemci na jeho adresu uvedenou v záhlaví smlouvy nebo jinou písemně oznámenou doručovací adresu, je výpověď doručena 15. dnem od jejího podání k poštovní přepravě. Žalovaný měl ve smlouvě uvedenou kontaktní adresu [adresa žalovaného]; z listiny„ Vytyčovací náčrt“ (č.l. 20), že byla vypracována společností [právnická osoba] dne 27. 11. 2015 pod [číslo] ověřena oprávněným zeměměřičským inženýrem [anonymizováno] [jméno] [příjmení] téhož dne pod [číslo]. Vytyčovací náčrt obsahuje vymezení pozemků, jejichž vyklizení se žalobce domáhá žalobou v této věci, v případě pozemku parc. [číslo] se jedná o část pozemku, která je zčásti na vytyčovacím náčrtu vymezená samotným žalobcem; z listiny„ Ukončení smlouvy o nájmu pozemků – bez výpovědní lhůty“, kopie obálky (č.l. 9 verte) a podacího lístku (č.l. 4 verte), že žalobce odeslal žalovanému dne 19. 11. 2021 dopis datovaný týmž dnem, v němž uváděl, že dává žalovanému okamžitou výpověď z nájmu s odkazem na čl. VI. odst. 3 nájemní smlouvy, což odůvodňoval tím, že žalovaný neplní žádné z příslibů osobního kontaktu za účelem kontroly pozemků, hrubě porušuje další vzájemné dohodnuté podmínky vyplývající z uzavřené nájemní smlouvy, kdy se jedná o především o shromažďování nadbytečných a nepotřebných věcí na pozemcích, došlo k vyřezání velkého množství dřevní hmoty, navíc mimo vegetační klid a byly započaty zemní práce v souvislosti s tím, že nájemce bez vědomí pronajímatele měl v úmyslu vybudovat na pronajatých pozemcích rybník. Žalovanému byla poskytnuta lhůta pro vyklizení a navrácení pozemků do původního stavu do 31. 12. 2021. Výpověď byla žalovanému odeslána dne 19. 11. 2021 na adresu [adresa žalovaného], zásilka se žalobci vrátila zpět s tím, že adresát nemá schránku; z e-mailové komunikace mezi žalobcem a žalovaným (č.l. 5, 7, 8 – 10, 14), že žalobce dne 14. 10. 2021 psal žalovanému, že se hodlá dostavit na pozemek s ohledem na jeho nekomunikaci. Žalovaný odpovídal, že zavolá, rád by se s žalobcem sešel osobně. Z e-mailu ze dne 20. 10. 2021 vyplynulo, že žalobce se dne 16. 10. 2021 setkal s žalovaným. Žalobce psal žalovanému, že pro něj má připravený dodatek ke smlouvě. V emailu je zmíněno, že pozemek byl bez vědomí žalobce poměrně dost vykácen a začíná se mu jevit jako skládka nepotřebných věcí. Žalobce žádal, aby žalovaný odstranil nakloněné vrboví nad sousedův plot a uváděl, že by bylo vhodné dva rigoly zahrnout vhodným materiálem. Dne 23. 11. 2021 posílal žalobce žalovanému e-mail, v němž jej upozorňoval, že mu byla dne 19. 11. 2021 odeslána výpověď nájemní smlouvy pozemků pro hrubé porušení podmínek vyplývajících z uvedené smlouvy, která se žalobci pro absenci poštovní schránky žalovaného vrátila zpět. Žalobce stanovil žalovanému lhůtu pro vyklizení a předání pozemků do 31. 12. 2021 a uváděl, že za neoprávněné vykácení dřevní hmoty bude požadovat finanční vyrovnání. Žalovaný následujícího dne 24. 11. 2021 odpovídal, zda by byl žalobce ochoten ještě jednat, měl v plánu pozemek odkoupit. Chápe, že nesplnil, na čem se domluvili, ale v pátek měl mít kontejner na odvoz odpadu. Dne 15. 12. 2021 žalobce připomínal žalovanému, že po 31. 12. 2021 se na pozemcích v [část obce] bude pohybovat bez oprávnění, doporučil mu pozemek vyklidit a srovnat. Žalovaný dne 1. 1. 2022 odpovídal, že s pracemi a vyklízením již dávno začal, ale vzhledem k počasí žádal ještě o další víkend. Žalobce odpověděl, že pozemek má již od 1. 1. 2022 v nájmu nový nájemce, ale bude to ku prospěchu věci. Dne 9. 1. 2022 psal žalobce žalovanému, že žádá, aby dalšího dne v pondělí 10. 1. 2022 nafotil snímky pronajatých pozemků a zaslal mu je e-mailem, neboť to potřebuje pro vyčíslení škody a pro ověření, zda žalovaný pozemky vyklidil. Žalovaný odpovídal dne 5. 2. 2022, že se mu nezobrazil e-mail žalobce, byl nemocný a nyní je v karanténě, vše pošle. Žalobce ještě téhož dne psal žalovanému, že mu posílá příliš velký soubor. Žalovaný odpovídal, že nemá problém poslat běžné fotografie e-mailem. Dne 16. 6. 2022 žalobce žádal žalovaného o zaslání jeho současné kontaktní adresy. E-mailem ze dne 23. 6. 2022 žalobce upozorňoval žalovaného, že mu odeslal předžalobní výzvu na jeho novou doručovací adresu, kterou od něj obdržel prostřednictvím sms zprávy. Žalovaný dne 8. 7. 2022 odpovídal, že se mu vzhledem k deštivému počasí nepodařilo přemístit karavan, ale další den bude pozemek uvolněn. Dne 9. 7. 2022 žalobce upozorňoval žalovaného, že podá žalobu; z sms komunikace mezi žalobcem a žalovaným (č.l. 21), že žalovaný dne 28. 7. 2021 posílal žalobci e-mailovou adresu [email]. Dne 23. 11. 2021 žalobce upozorňoval žalovaného, že mu 19. 11. 2021 odeslal výpověď z nájemní smlouvy, ale byla mu doručena zpět a termín vyklizení je do 31. 12. 2021. Dne 10. 2. 2022 psal žalovaný žalobci, že o víkendu jede na pozemek to dodělat, nafotí to a pošle. Dne 17. 6. 2022 žalobce žádal žalovaného o zaslání platné doručovací adresy. Dne 20. 6. 2022 žalovaný odpovídal, že žalobci pošle novou adresu ve středu, neboť si vyřizuje nový občanský průkaz. Ve čtvrtek 23. 6. 2022 poslal žalovaný žalobci svou adresu [adresa žalovaného]. Žalobce odpovídal, že žalovanému na tuto adresu poslal předžalobní výzvu a další sms zprávou jej upozorňoval na to, že má uloženou zásilku na poště [obec a číslo] a že mu byla zaslána také na e-mail; z komunikace mezi žalobcem a paní [příjmení] (č.l. 7) soud zjistil, že žalobce se dotazoval paní [příjmení], zda je na pozemcích v [část obce] vše v pořádku, zda žalovaný vše vyklidil a dal pozemky do nějakého přijatelného stavu. Paní [příjmení] uváděla, že se na pozemky podívá, ale žalovaný měl čas do května; z fotodokumentace na DVD disku na č.l. 15 soud zjistil, že obsahuje fotografie z dat 3. 7. 2015, 25. 3. 2021, 26. 3. 2021, 23. 11. 2021, 16. 10. 2021, 11. 1. 2022 a 16. 6. 2022. Na fotografiích z 3. 7. 2015 je zachycen bujný porost, zejména stromoví, pozemek s porostem a nařezanými větvemi, ohniště, a vysazené mladé jehličnany. Ve složce z 25. 3. 2021 se nachází pouze jedna fotografie, kde je mezi stromy umístěno 6 v sobě zasunutých plastových bílých židlí. Na fotografiích z 26. 3. 2021 je zachycen železný sloupek a v pozadí jsou stromy a 6 zmíněných plastových židlí, na druhé fotografii je zachycena zčásti nezarostlá část pozemku s dvěma sloupky a z menší části zarostlá část pozemku. Fotografie z 16. 10. 2021 zachycují karavan, stan a provizorní přístřešek z neznámého materiálu, jehož vchod byl kryt plachtou a střecha byla z vlnitého plechu, a okolo se válející odpadky, hráz (zvednutý terén) vybudovanou zřejmě z hlíny a částečně stavební suti, vyhloubené výkopy, pařezy stromů, nahromaděné ořezané větvě stromů a kmeny stromů menší šířky. Fotografie z 23. 11. 2021 zachycuje stan a okolo se válející odpadky včetně nákupního vozíku. Rovněž fotografie z 11. 1. 2022 zachycují karavan, přístřešek, stan, okolní nepořádek, hráz z hlíny a stavební suti a navíc z kmenů stromů a dále hromady kmenů a větví stromů. Totéž obsahují i fotografie z 16. 6. 2022, ovšem s ještě větším nepořádkem na pozemku; z fotodokumentace na DVD disku (č.l. 22) soud zjistil, že obsahuje fotografie z dat 8. 11. 2020, 25. 3. 2021, 26. 3. 2021, 11. 1. 2022, složku„ Palivové dříví_soubory“, složku„ Pozemky [část obce a číslo] lomový bod“, složku„ Torzo kola na pozemku [číslo]“ a soubor Palivové dříví.htm. Fotografie z 8. 11. 2020 zachycují zelený kovový sloupek na pozemku. Fotografie z 25. 3. 2021 zachycuje 6 v sobě zasunutých plastových bílých židlí umístěných mezi stromy. Fotografie z 26. 3. 2021 zachycují kovové sloupky mezi stromy a hromadu posečené suché trávy. Fotografie z 11. 1. 2022 jsou stejné jako fotografie na DVD disku na č.l. 15 spisu. Složka„ Palivové dříví_soubory“ obsahuje pouze obrázky palivového dříví stažené z internetu, soubor Palivové dříví.htm otevírá webovou stránku Palivové dříví provozovatele [jméno] [příjmení], sídlem [adresa], [obec], podle jehož ceníku stojí 1 prostorový metr měkkého dříví (borovice, smrk, lípa, olše, vrba) v délkách 1 metr 1 000 Kč. Totéž obsahuje ceník předložený žalobcem stažený z téže webové stránky (č.l. 52 – 54). Složka„ Pozemky [část obce a číslo] lomový bod“ zachycují dřevěný kolík, 2 kovové tyče zasunuté v sobě, kovovou zelenou tyč, kovovou bílou tyč, krátkou kovovou trubku v potoce, a železnou trubku. Složka„ Torzo kola na pozemku [číslo]“ obsahuje rám modrého kola položeného na zemi v listí; z listiny„ Dodatek č. 1“, že dne 26. 10. 2021 došlo k uzavření dodatku k nájemní smlouvě mezi žalobcem a žalovaným, v němž bylo sjednáno, že žalobce a žalovaný se dohodli na úhradě nájmu za užívání pozemků na další dva roky v celkové výši 3 000 Kč ve lhůtě do 31. 10. 2021 s tím, že uvedená částka bude považována za úhradu nájmu i přesto, že bez souhlasu žalobce bylo vyřezáno poměrně velké množství dřevní hmoty, aniž by to bylo předem dohodnuto a další aktivity nebyly v souladu s nájemní smlouvou; z listiny„ Dodatek č. 2“, že tento je datován 6. 12. 2021, má se jednat o dodatek k nájemní smlouvě ze dne 28. 3. 2021, není podepsán ani jednou stranou. V dodatku je uvedeno, že došlo k pokácení dřevní hmoty v minimálním rozsahu 20 m3 bez souhlasu vlastníka pozemků a smluvní strany se dohodly na finančním vyrovnání ve výši 5 000 Kč, což představuje 250 Kč/m3; z listiny„ Předžalobní výzva ve smyslu ust. § 142a odst. (1) zák. č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád“ (č.l. 6) a kopie obálky a podacích lístků (č.l. 4), že žalobce vyzval žalovaného dopisem ze dne 23. 6. 2022 odeslaným téhož dne k vyklizení pozemku, uvedení do původního stavu, zasypání výkopů, náhradě škody 9 180 Kč s termínem pro splnění do 8. 7. 2022 s tím, že pokud žalovaný nebude plnit dobrovolně, dojde k podání žaloby. Zásilka se žalobci vrátila zpět s tím, že adresát nemá schránku; z listiny„ Informace o šetření požáru (č.l. 40), že dne 16. 9. 2022 došlo k požáru karavanu na pozemku žalobce, majitele ani uživatele karavanu se nepodařilo šetřením zjistit; z fotodokumentace na DVD disku (č.l. 41), že obsahuje fotografie z dat 15. 11. 2022 a 16. 11. 2022. Fotografie z 15. 11. 2022 zachycují přístřešek, odpadky, spáleniště se zbytky ohořelých věcí, vyhloubené výkopy, ořezané větve stromů a kmeny stromů. Fotografie z dat 16. 11. 2022 zachycují muže odnášejícího větší větev či menší kmen stromu, vyhloubené výkopy.

4. Podle § 2201 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o.z.“):„ Nájemní smlouvou se pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné.“ 5. Podle § 2202 odst. 1 o.z.:„ Pronajmout lze věc nemovitou i nezuživatelnou věc movitou. Pronajmout lze i část nemovité věci; co se dále stanoví o věci, použije se i pro nájem její části.“ 6. Podle § 2220 odst. 1 o.z.:„ Nájemce má právo provést změnu věci jen s předchozím souhlasem pronajímatele; byla-li nájemní smlouva uzavřena v písemné formě, vyžaduje i souhlas pronajímatele písemnou formu. Změnu věci provádí nájemce na svůj náklad; dojde-li změnou věci k jejímu zhodnocení, pronajímatel se s nájemcem při skončení nájmu vyrovná podle míry zhodnocení.“ 7. Podle § 2220 odst. 2 o.z.:„ Provede-li nájemce změnu věci bez souhlasu pronajímatele, uvede věc do původního stavu, jakmile o to pronajímatel požádá, nejpozději však při skončení nájmu věci. Neuvede-li nájemce na žádost pronajímatele věc do původního stavu, může pronajímatel nájem vypovědět bez výpovědní doby.“ 8. Podle § 2225 odst. 1 o.z.:„ Při skončení nájmu odevzdá nájemce pronajímateli věc v místě, kde ji převzal, a v takovém stavu, v jakém byla v době, kdy ji převzal, s přihlédnutím k obvyklému opotřebení při řádném užívání, ledaže věc zanikla nebo se znehodnotila; odevzdáním se rozumí i předání vyklizené nemovité věci. Byl-li při odevzdání věci nájemci pořízen zápis obsahující popis věci, přihlédne se při odevzdání věci pronajímateli také k němu.“ 9. Podle § 2229 o.z.:„ Nájem ujednaný na dobu určitou může každá ze stran vypovědět jen v případě, že ve smlouvě byly zároveň ujednány důvody výpovědi a výpovědní doba.“ 10. Podle § 2231 odst. 2 o.z.:„ Výpověď nemusí být odůvodněna; to neplatí, má-li strana právo vypovědět nájem bez výpovědní doby.“ 11. Podle § 570 odst. 1 o.z.:„ Právní jednání působí vůči nepřítomné osobě od okamžiku, kdy jí projev vůle dojde; zmaří-li vědomě druhá strana dojití, platí, že řádně došlo.“ 12. Podle rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 16. 11. 2009, sp. zn. 5 Cmo 161/2009:„ Dohodou nelze platně stanovit nevyvratitelnou domněnku ani fikci, že určitá zpráva obsahující právní úkon platí za doručenou jen na základě jejího odeslání, aniž došla do sféry příjemce správy.“ 13. Podle rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 15. ledna 2004, sp. zn. 32 Odo 442/2003:„ Nedošel-li adresovaný projev vůle jednajícího do sféry adresáta, právní úkon není perfektní. Projev vůle dojde adresátovi, jakmile se dostane do sféry jeho dispozice, tzn. v okamžiku, kdy adresát nabude objektivní možnost seznámit se s obsahem projevu vůle. Od okamžiku dojití projevu vůle do sféry adresáta je právní úkon pro jednající subjekt závazný a nelze jej jednostranně odvolat. Není přitom nezbytné, aby se adresát seznámil s obsahem právního úkonu; dostačuje, že měl objektivně možnost seznat jeho obsah.“ 14. Podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR ze dne 16. 3. 2005, sp. zn. 26 Cdo 864/2004:„ Měl-li nájemce bytu objektivně možnost na základě oznámení pošty vyzvednout si uloženou žalobu obsahující výpověď z nájmu bytu a seznámit se s jejím obsahem dříve, než se nevyzvednutá zásilka vrátila zpět, nastaly hmotněprávní účinky výpovědi v okamžiku, kdy nájemce (žalovaný) i přes oznámení o uložení zásilky této objektivní možnosti seznámit se s obsahem zásilky nevyužil.“. Ke shodným závěrům dospěl Nejvyšší soud i v rozsudku ze dne 19. 11. 2008, sp. zn. 26 Cdo 238/2008.

15. Podle odborné literatury, konkrétně komentáře k občanskému zákoníku (HULMÁK, Milan. § 710 (Způsoby zániku nájmu). In: ŠVESTKA, Jiří, SPÁČIL, Jiří, ŠKÁROVÁ, Marta, HULMÁK, Milana kol. Občanský zákoník I, II. 2. vydání. Praha: C. H. Beck, 2009, s. 2104–2105, marg. č. 4):„ Výpověď je jednostranným adresovaným právním úkonem, který musí dojít druhé smluvní straně. Stačí, pokud se výpověď dostane do sféry vlivu druhé strany; není nutné prokázat osobní převzetí. V případě výpovědi dané nájemci obvykle postačí doručení na adresu bytu za předpokladu, že se tento nájemce v bytě zdržuje. Pokud pobyt druhé strany nájemního vztahu není znám, nezbývá než podat návrh na ustanovení opatrovníka soudem podle § 29, a to jak k doručení výpovědi, tak k navazujícím úkonům (NS sp. zn. Cpjn 202/2008).

16. Podle § 2910 o.z.:„ Škůdce, který vlastním zaviněním poruší povinnost stanovenou zákonem a zasáhne tak do absolutního práva poškozeného, nahradí poškozenému, co tím způsobil. Povinnost k náhradě vznikne i škůdci, který zasáhne do jiného práva poškozeného zaviněným porušením zákonné povinnosti stanovené na ochranu takového práva.“ 17. Podle § 2951 odst. 1 o.z.:„ Škoda se nahrazuje uvedením do předešlého stavu. Není-li to dobře možné, anebo žádá-li to poškozený, hradí se škoda v penězích.“ 18. Podle § 2955 o.z.:„ Nelze-li výši náhrady škody přesně určit, určí ji podle spravedlivého uvážení jednotlivých okolností případu soud.“ 19. Podle rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 30. 3. 2016, sp. zn. 25 Cdo 2466/2014:„ Vlastníku pokácených stromů náleží náhrada škody (majetkové újmy) ve výši odpovídající ceně vytěžené dřevní hmoty, nikoliv částka odvozovaná od tzv. ekologické újmy ve smyslu § 10 ŽivP.“ 20. Žalobce se v daném případě domáhal vyklizení pozemků, jejich uvedení do původního stavu a náhrady škody v penězích za pokácené stromy a poštovné za zásilky odeslané žalovanému. Soud provedl hodnocení provedených důkazů a dospěl k následujícím skutkovým zjištěním, které na základě shora uvedených ustanovení zákonných předpisů a citované judikatury posuzuje následovně.

21. Soud má v dané věci z listu vlastnictví [číslo] pro k.ú. [část obce], že žalobce je vlastníkem pozemků parc. [číslo] v tomto katastrálním území. Ze smlouvy o nájmu pozemků ze dne 28. 3. 2021 bylo zároveň zjištěno, že žalobce přenechal pozemek parc. [číslo] část pozemku parc. [číslo] do nájmu žalovanému na dobu určitou od 28. 3. 2021 do 27. 3. 2024, a to za účelem občasného trávení volného času a pěstování drobných plodin. Ve smlouvě bylo uvedeno, že se jedná o část pozemků o výměře cca 1200 m2 ohraničenou v terénu železnými trubkami, respektive jiným způsobem, součástí smlouvy byla katastrální mapa s vyznačenou částí pronajatých pozemků, strany si tak byly vědomy, co je předmětem nájmu a soud tak shledává uzavřenou smlouvu jako platnou. V čl. V. odst. 1 smlouvy bylo sjednáno, že nájemce je oprávněn provádět změny na pozemku a budovat na něm stavby jen s písemným předchozím souhlasem pronajímatele a na základě souhlasu státní správy, dále byla ve smlouvě sjednána povinnost nájemce neshromažďovat na pozemku nadbytečné a nepotřebné věci. Dne 26. 10. 2021 došlo mezi stranami k uzavření dodatku č. 1 k nájemní smlouvě, jíž se žalobce a žalovaný dohodli na úhradě nájmu za užívání pozemků žalovaným na další dva roky ve lhůtě do 31. 10. 2021, což bylo prokázáno tímto dodatkem. Další dodatek ke smlouvě uzavřen nebyl, až žalobce předložil jeho návrh, neboť tento zůstal nepodepsán a sám žalobce tvrdil, že k jeho podpisu nedošlo.

22. Žalovaný porušoval povinnosti dané mu nájemní smlouvou, neboť začal provádět na pozemcích změny v podobě výkopů na pozemcích, stavby hráze, přístřešku, kácení stromů, a rovněž zde začal shromažďovat různé nepotřebné věci. Tyto skutečnosti má soud za prokázané z fotografií předložených žalobcem i z e-mailové komunikace mezi žalobcem a žalovaným, kdy žalovaný nijak nenapadal vznesené výhrady žalobce vůči provedeným změnám na pozemcích, naopak v e-mailu ze dne 24. 11. 2021 uváděl, že chápe, že nesplnil, na čem se domluvili, ale v pátek měl mít kontejner na odvoz odpadu, a v e-mailu ze dne 1. 1. 2022 v návaznosti na e-mail žalobce z 15. 12. 2021, kdy žalobce požadoval po žalovaném, aby pozemek vyklidil a srovnal, žalobce uváděl, že s pracemi a vyklízením již dávno začal.

23. Žalobce v řízení tvrdil, že nájem vypověděl bez výpovědní doby písemnou výpovědí ze dne 19. 11. 2021, toto však soud nemá za prokázáno, neboť uvedená písemná výpověď nebyla doručena do sféry dispozice žalovaného. Žalobce odeslání výpovědi žalovanému na jeho kontaktní adresu uvedenou v nájemní smlouvě doložil podacím lístkem České pošty ze dne 19. 11. 2021 i kopií obálky, která se žalobci vrátila zpět s tím, že žalovaný nemá schránku. Žalovanému tak na uvedené adrese nebylo zanecháno ani oznámení o uložení výpovědi, žalovaný tak neměl možnost se s výpovědí seznámit a tuto tak nelze považovat za doručenou. Na podporu své argumentace soud odkazuje na shora citovaná rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 32 Odo 442/2003, 26 Cdo 864/2004, 26 Cdo 238/2008. Význam nemá ani sjednaná domněnka doručení v nájemní smlouvě, podle níž mělo dojít k doručení výpovědi 15. dnem od jejího podání k poštovní přepravě, neboť podle shora citovaného rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 16. 11. 2009, sp. zn. 5 Cmo 161/2009 si nelze platně smluvně sjednat domněnku či fikci doručení. K obdobným závěrům o nemožnosti sjednání fikce ve smlouvě dopěl také Nejvyšší soud v rozsudku sp. zn. 32 Cdo 2536/2007, či rozsudku sp. zn. 23 Cdo 5508/2007. Žalobce žalovanému výpověď jinou formou nedoručil, e-mailem ze dne 23. 11. 2021 a sms zprávou z téhož dne jej pouze upozornil na neúspěšný pokus doručit mu výpověď, což však nelze považovat za doručení výpovědi, neboť výpověď v případě výpovědi bez výpovědní doby musí být podle § 2231 odst. 2 o.z. odůvodněna, k čemuž v e-mailové a sms komunikaci mezi účastníky nedošlo.

24. Přestože nedošlo k zániku nájmu výpovědí bez výpovědní doby, dospěl soud na základě provedeného dokazování k závěru, že k ukončení nájmu došlo dohodou mezi stranami. Z komunikace mezi žalobcem a žalovaným je totiž zjevné, že žalobce požadoval po žalovaném, aby pozemky přestal užívat a vyklizené je předal žalobci do 31. 12. 2021 a žalovaný tento požadavek žalobce přijal, s tímto souhlasil, nevznášel proti němu žádné výhrady a dne 1. 1. 2022 sděloval žalobci, že s pracemi a vyklízením již dávno začal, ale vzhledem k počasí žádal o další víkend. Z toho je zjevné, že vůle obou stran směřovala k tomu, aby byl nájem ukončen k 31. 12. 2021 a strany se tak dohodly na ukončení nájmu k tomuto dni.

25. Ze shora uvedeného je tak zjevné, že uplatněný nárok žalobce na vyklizení pozemků je po právu. Žalovaný byl povinen při skončení nájmu podle § 2225 o.z. odevzdat pozemek žalobci, přičemž za odevzdání se podle téhož ustanovení považuje i předání vyklizené nemovité věci. Žalovaný nemá od doby ukončení smlouvy o nájmu pozemků žádný právní titul, který by jej opravňoval užívat pozemky, mít na nich uložené své věci a pokud se tak žalobce domáhal po žalovaném vyklizení pozemků, soud jeho návrhu výrokem I. tohoto rozsudku vyhověl. V souvislosti s vyklizením pozemků vznikla žalovanému i povinnost odstranit veškeré věci, které žalovaný na pozemcích shromáždil, povinnost vyklidit pozemky tedy zahrnuje i tuto povinnost.

26. Kromě povinnosti vyklidit pozemky žalovanému vznikla povinnost podle § 2220 odst. 2 o.z. odstranit změny na pozemcích, které provedl, tedy odstranit výkopy, odklidit pokácené dřevo a na pozemku parc. [číslo] i odstranit naznačené hráze z kmenů stromů a dalšího hrubého materiálu. Jedná se o změny na pozemcích, které zde žalovaný prováděl bez souhlasu žalobce, podle tvrzení žalobce v souvislosti s plánovaným nijak nepovoleným zřízením rybníka na pozemcích. Provádění změn na pozemcích žalovanému kromě zákona zapovídala i samotná nájemní smlouva, která ke změnám na pozemcích vyžadovala dokonce písemný souhlas žalobce. Provedení uvedených změn na pozemcích žalobce žalovaným bylo prokázáno fotodokumentací předloženou žalobcem i komunikací mezi účastníky. Soud proto výrokem II. tohoto rozsudku žalobě vyhověl i v té části, ve které se žalobce domáhal uvedení pozemků do původního stavu. Způsob uvedení pozemků do původního stavu soud specifikoval tak, jak požadoval žalobce v doplnění jeho žaloby.

27. Ke splnění povinností žalovaného podle výroků I. a II. tohoto rozsudku soud stanovil žalovanému lhůtu 1 měsíce od právní moci rozsudku, a to s ohledem na povahu projednávané věci, kdy zákonná lhůta 3 dnů se soudu jevila jako lhůta příliš krátká s přihlédnutím k povinnostem, které jsou žalovanému tímto rozsudkem ukládány. Žalovanému byla uložena povinnost vyklidit pozemky uvedené ve výroku tohoto rozsudku, na nichž se nachází řada věcí shromážděných žalovaným, a zejména povinnost uvést je do původního stavu, přičemž jak uvedl žalobce, žalovaný si bude zjevně muset zajistit kontejner na odvoz věcí, zajistit zeminu na zarovnání výkopů, pozemky zarovnat a s ohledem na tyto skutečnosti soud považuje za přiměřenou lhůtu ke splnění povinností žalovaného lhůtu 1 měsíce od právní moci rozsudku.

28. Žalobce se dále domáhal po žalovaném podanou žalobou náhrady škody v penězích za pokácené stromy ve výši 9 000 Kč a náhrady poštovného za odeslání výpovědi z nájmu a předžalobní výzvy žalovanému ve výši 184 Kč, ohledně tohoto uplatněného peněžního nároku však soud žalobu žalobce zamítl. V řízení bylo prokázáno, že žalovaný bez souhlasu žalobce vykácel stromy na pozemcích žalobce pronajatých žalovanému, a to fotodokumentací předloženou žalobcem, dodatkem č. 1 k nájemní smlouvě a e-mailovou komunikací mezi účastníky. Žalobce ovšem ani po výzvě soudu neoznačil žádný důkaz k množství vykácené dřevní hmoty a neprokázal ani její obvyklou cenu, od níž se odvíjí výše způsobené škody. S ohledem na to, že podle shora citovaného rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 30. 3. 2016, sp. zn. 25 Cdo 2466/2014 náleží žalobci náhrada škody ve výši odpovídající ceně vytěžené dřevní hmoty, je zjevné, že výši škody v daném případě není možné zcela přesně určit, respektive že není možné přesně určit množství vytěžené dřevní hmoty, neboť tato je z pozemků postupně odnášena třetími osobami, a soud by tak mohl podle § 2955 o.z. určit výši škody podle spravedlivého uvážení jednotlivých okolností případu. Základem pro takovou úvahu soudu je však zjištění takových skutečností, o které by soud mohl opřít svou úvahu, přičemž z fotografií předložených žalobcem není soud schopen ani přibližně určit množství dřevní hmoty vykácené žalovaným a žalobce žádné jiné důkazy k vytěženému množství dřeva neoznačil. Obvyklá cena vytěžené dřevní hmoty je nepochybně zjistitelná, ovšem žalobce k ceně vytěžené dřevní hmoty předložil pouze internetový ceník jednoho z provozovatelů obsahující jím stanovenou cenu za prostorový metr dřeva, přičemž cenu stanovenou jedním prodejcem nelze považovat za cenu obvyklou v daném místě a čase, od níž se odvozuje nárok na náhradu škody. Takový důkaz tak není způsobilý k prokázání výše způsobené škody. Žalobce tak ohledně škody vzniklé mu pokácením stromů neunesl důkazní břemeno ve vztahu k výši způsobené škody. Náklady na poštovné za odeslání výpovědi z nájmu nejsou částkou, kterou by žalobce mohl požadovat po žalovaném z titulu náhrady škody, ale jedná se o náklady, které žalobce vynaložil v souvislosti s realizací svého práva vypovědět nájem, tyto náklady tak žalobce není oprávněn po žalovaném požadovat. Náklady na odeslání předžalobní výzvy nepředstavují nárok ve věci samé, ale jde o náklady řízení, které jsou příslušenstvím uplatněné pohledávky, o nichž se rozhoduje v rámci výroku o náhradě nákladů řízení, což soud také učinil. Soud proto výrokem III. tohoto rozsudku nárok žalobce na zaplacení částky 9 184 Kč zamítl.

29. Při rozhodování o náhradě nákladů řízení soud postupoval podle § 142 odst. 1 o.s.ř., tedy podle kritéria úspěchu ve věci. Předmětem řízení byly tři nároky (vyklizení pozemků, uvedení pozemků do původního stavu, zaplacení částky 9 184 Kč), přičemž při rozhodování o náhradě nákladů řízení se každá z těchto věcí považuje za samostatnou a u každé věci je proto třeba posoudit míru úspěchu a neúspěchu účastníků a kdo má právo na náhradu nákladů řízení. Žalobce byl zcela úspěšný ve sporu o vyklizení pozemků a ve sporu o uvedení pozemků do původního stavu a náleží mu tak právo na náhradu nákladů řízení proti žalovanému. Ve věci o zaplacení částky 9 184 Kč byl naopak úspěšný žalovaný, kterému vzniklo právo na náhradu nákladů řízení proti žalobci.

30. Náklady řízení žalobce představují zaplacený soudní poplatek 6 000 Kč, hotové výdaje 94 Kč za odeslání předžalobní výzvy žalobcem žalovanému, neboť tuto částku hotových výdajů žalobce doložil a podle § 151 odst. 3 o.s.ř se tak nepoužije vyhláška č. 254/2015 Sb., a hotové výdaje 100 Kč za opatření výpisu z katastru nemovitostí, jejichž výši žalobce rovněž doložil. Žalobce při vyčíslení nákladů řízení požadoval i poštovné za odeslání výpovědi z nájmu pozemků žalovanému, kdy shodný nárok uplatnil i jako nárok ve věci samé, soud však ani v rámci náhrady nákladů řízení žalobci tuto částku nepřiznal, neboť výpověď z nájmu je hmotněprávním úkonem, který nespadá do oblasti nákladů řízení. Dalších nákladů řízení se žalobce výslovně vzdal. Celkové náklady řízení žalobce tak činily 6 194 Kč. Žalovanému v řízení žádné náklady řízení nevznikly.

31. Vynaložené náklady na více společně projednávaných věcí je třeba rozdělit podle poměru výše jednotlivých nároků, tedy podle toho, jak se ta která ze společně projednávaných věcí podílela na vzniku nákladů. Pro účely posouzení poměru jednotlivých nároků, s ohledem na to, že předmětem řízení byly i nároky nepeněžité, postupoval soud podle tarifních hodnot podle vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, které se pro určení hodnoty sporu použijí i podle § 1 odst. 2 vyhl. č. 254/2015 Sb., o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení. Tarifní hodnota pro řízení o vyklizení pozemků podle § 9 odst. 1 advokátního tarifu činí 10 000 Kč, tarifní hodnota pro řízení o uvedení pozemků do původního stavu činí rovněž podle § 9 odst. 1 advokátního tarifu 10 000 Kč a tarifní hodnota ve sporu o zaplacení částky 9 184 Kč činí podle § 8 odst. 1 advokátního tarifu částku 9 184 Kč. Součet tarifních hodnot tak činí 29 184 Kč Náklady řízení ve sporu o vyklizení se tak na celkových nákladech řízení podílely v rozsahu 34,27 %, náklady řízení ve sporu o uvedení pozemků do původního stavu v rozsahu rovněž 34,27 % a náklady řízení ve sporu o zaplacení částky 9 184 Kč se na celkových nákladech řízení podílely v rozsahu 31,46 % 32. Žalobci tak vznikl vůči žalovanému nárok na zaplacení nákladů řízení za řízení o vyklizení pozemků v rozsahu 34,27 % z jeho celkových nákladů 6 194 Kč, tj. na náhradu nákladů v částce 2 123 Kč. Dále žalobci vznikl nárok na zaplacení nákladů řízení za řízení o uvedení pozemků do původního stavu v rozsahu 34,27 % z jeho celkových nákladů 6 194 Kč, tj. na náhradu nákladů v částce 2 123 Kč. Celkové náklady řízení žalobce, v nichž byl žalobce úspěšný, tak činí 4 246 Kč. Žalovanému v řízení žádné náklady řízení nevznikly, a proto mu ani za řízení o zaplacení částky 9 184 Kč, v němž byl žalovaný úspěšný, soud žádné náklady řízení nepřiznal. Soud proto výrokem IV. tohoto rozsudku uložil žalovanému zaplatit žalobci náklady řízení v částce 4 246 Kč.