14 C 9/2022

Plný text

Okresní soud ve Vsetíně – pobočka ve Valašském Meziříčí rozhodl samosoudkyní Mgr. Ludmilou Gerlovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený obecnou zmocněnkyní příjmení jméno příjmení , narozenou 4. 2. 1954 bytem adresa žalobce proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátem Mgr. jméno příjmení sídlem adresa o zrušení kupní smlouvy

I. Žaloba, aby soud rozhodl o zrušení kupní smlouvy se smlouvou o zřízení věcného břemene – služebnosti bydlení a užívání ze dne 23. 4. 2021, sp. zn. vkladového řízení V [číslo] 2021 a navrácení spoluvlastnického podílu ve výši ¼ na pozemku parc. č. st. [číslo], jehož součástí je budova [adresa] a na pozemku parc. [číslo] v k.ú. [obec], do vlastnictví žalovaného, se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení částku 5 805 Kč k rukám Mgr. [jméno] [příjmení], advokáta, ve lhůtě tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne 21. 4. 2022 doplněnou podáním ze dne 12. 5. 2022 se žalobce domáhal proti žalované zrušení kupní smlouvy se smlouvou o zřízení věcného břemene – služebnosti bydlení a užívání ze dne 23. 4. 2021 a navrácení věcí do původního stavu s tvrzením, že žalobce byl uvedenou smlouvou neúměrně zkrácen. Žalobce uvedl, že uvedenou smlouvou převedl svůj spoluvlastnický podíl ¼ na pozemku parc. č. st. [číslo], jehož součástí je stavba budovy [adresa] – rodinný dům, v části [územní celek] a na pozemku p. [číslo] vše v obci a k.ú. [obec] na žalovanou za kupní cenu 500 000 Kč, která neodpovídá tržní obvyklé ceně v době a místě prodeje. Žalovaná při uzavírání smlouvy využila tísně, nezkušenosti, psychické lability a rozumové slabosti a momentálního psychického stavu žalobce z důvodu úmrtí manželky a uvedla žalovaného v omyl, že mu bude poskytovat pomoc ve stáří, ve skutečnosti tento slib nehodlala nikdy plnit. Vedle toho, že došlo k neúměrnému zkrácení, celá smlouva a následné jednání odporuje dobrým mravům.

2. Žalovaná ve vyjádření k žalobě uvedla, že žaloba je postavena na vykonstruovaných nepravdivých tvrzeních. Kupní cena byla předmětem dohody. Žalobce, který je nevlastním otcem žalované, měl po desetiletí velmi dobré vztahy se žalovanou, jejím synem i dcerou. Po smrti matky žalované mu s dcerou pomáhaly s návštěvami lékaře, stravou, úklidem. Žalobce vyjádřil přání přepsat podíl na domě bezplatně na žalovanou s jediným požadavkem, dožití. To ona odmítla s ohledem na rodinu žalobce a navrhla odkoupení domu s podmínkou dožití, s čímž žalobce souhlasil. Podkladem pro sjednání kupní ceny byly znalecké posudky předložené v dědickém řízení po matce žalované, které vedla JUDr. [jméno] [příjmení], notářka v [obec]. Kupní cena byla ponížena o částku 200 000 Kč za věcné břemeno dožití. Smlouvu vyhotovil právník, který žalobce zastupoval v dědickém řízení po matce žalované po ukončení dědického řízení, cca 1 rok po smrti matky žalované. Žalobce přijal platbu na kupní cenu. Cena odpovídá stavu domu v místě a čase, dům potřeboval a potřebuje značné investice a opravy. Žalobce je vysokoškolsky vzdělaný, svéprávný, smlouva je výsledkem jeho iniciativy a byla sepsána právníkem na základě svobodné vůle obou stran, žalobce byl v normálním psychickém stavu. Ke zhoršení zdravotního stavu žalobce došlo v listopadu 2021 v důsledku nákazy onemocněním [anonymizováno] a souvisejících komplikací, žalobce přes vážný zdravotní stav odmítal přivolání záchranky, dcera žalované kontaktovala syna žalobce s žádostí o pomoc, ten přijel a společně s dcerou žalované předali žalobce do péče lékařů, od té doby ztratili s žalobcem kontakt, na SMS, telefony nereagoval. Dozvěděli se, že žije u své dcery. Žalobce má v domě dále užívací právo a má do něj možnost se kdykoli vrátit, část domu, ve které žalobce bydlel, udržují ve stavu k okamžitému nastěhování. Žaloba je podle žalované dílem manžela dcery žalobce, který jí i před podáním žaloby vyhrožoval policií a trestním stíháním, přičemž k těmto úvahám ji vede celková neznalost stavu věcí popisovaných v žalobě. Navrhla zamítnutí žaloby.

3. Z kupní smlouvy se smlouvou o zřízení služebnosti věcného břemene – služebnosti bydlení a užívání (č.l. 2 – 9) soud zjistil, že byla uzavřena dne 23. 4. 2021 mezi žalobcem jako prodávajícím a oprávněným z věcného břemene a žalovanou jako kupující a povinnou z věcného břemene. Uvedenou smlouvou převedl žalobce na žalovanou spoluvlastnický podíl ve výši ideální ¼ k celku na pozemku parc. č. st. [číslo], zastavěná plocha a nádvoří, o výměře 130 m2, jehož součástí je stavba budovy [adresa] – rodinný dům, část [územní celek] a pozemku parc. [číslo] orná půda, o výměře 842 m2, v obci a [katastrální uzemí] za kupní cenu ve výši 500 000 Kč s tím, že první část kupní ceny 50 000 Kč bude uhrazena nejpozději do konce měsíce června 2021 a zbývající část kupní ceny ve výši 450 000 Kč bude uhrazena nejpozději ve lhůtě do 30. 6. 2023. Podle čl. III. odst. 2 smlouvy byla kupní cena stanovena dohodou stran při zohlednění skutečnosti, že ve prospěch prodávajícího jako oprávněného z věcného břemene je zřizováno právo doživotního a bezplatného užívání bytové jednotky nevymezené v katastru nemovitostí, která se nachází v celém přízemí budovy [adresa], jež je součástí pozemku parc. č. st. [číslo], kterou prodávající užívá k trvalému bydlení ke dni podpisu smlouvy, a dále že ze strany kupující je prodávajícímu pravidelně poskytována výpomoc ve stáří. Zároveň smluvní strany uzavřely smlouvu o zřízení věcného břemene, kterou žalovaná zřídila ve prospěch žalobce věcné břemeno užívání – služebnost spočívající v právu doživotního trvalého a bezplatného užívání pozemku p. č. st. [číslo] a pozemku parc. [číslo] v k.ú. [obec] včetně všech součástí a příslušenství a věcné břemeno bydlení a užívání – služebnost bydlení a bytu spočívající v právu doživotního a trvalého a bezplatného užívání celého přízemí budovy [adresa] – rodinný dům, jen je součástí pozemku p. č. st. [číslo] a pozemku p. č. st. [číslo], vše v k.ú. [obec].

4. Z výpisu z katastru nemovitostí – [list vlastnictví] pro k.ú. [obec] (č.l. 16) soud zjistil, že vlastnicí pozemku parc. č. st. [číslo], jehož součástí je budova [adresa], rodinný dům a pozemku parc. [číslo] v k.ú. [obec] je [jméno] [celé jméno žalované], a to na základě darovací smlouvy ze dne 20. 12. 2021, žalobci a žalované náleží věcné břemeno užívání a bytu k oběma pozemkům.

5. Z potvrzení o platbě (č.l. 26 – 27) soud zjistil, že paní [jméno] [celé jméno žalované] převedla na účet žalobce dne 18. 5. 2021 částku 50 000 Kč a dne 27. 9. 2021 částku 450 000 Kč.

6. Soud neprovedl důkazní návrhy žalobce na vyžádání si zprávy k ceně nemovitostí od realitních kanceláří v [obec] v době a místě prodeje z důvodů uvedených v bodě 21. odůvodnění tohoto rozsudku a na výslech svědků [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení], neboť výslechy těchto svědků měly směřovat k otázce existence a kvality pomoci a péče, kterou žalovaná s její dcerou poskytovaly žalobci, což soud neshledal rozhodné pro posouzení věci a ze stejných důvodů soud neprovedl důkazy navrhované žalovanou účastnickým výslechem žalované a svědků [jméno] [celé jméno žalované], paní [příjmení] a [jméno] [příjmení], a dále pro nadbytečnost neprovedl také svědecký výslech vyhotovitele kupní smlouvy Mgr. [jméno] [jméno], advokáta, neboť jeho výslech by nemohl za důkazní situace, která v řízení nastala, vést k jinému výsledku řízení.

7. Podle § 1793 odst. 1 občanského zákoníku:„ Zaváží-li se strany k vzájemnému plnění a je-li plnění jedné ze stran v hrubém nepoměru k tomu, co poskytla druhá strana, může zkrácená strana požadovat zrušení smlouvy a navrácení všeho do původního stavu, ledaže jí druhá strana doplní, oč byla zkrácena, se zřetelem k ceně obvyklé v době a místě uzavření smlouvy. To neplatí, pokud se nepoměr vzájemných plnění zakládá na skutečnosti, o které druhá strana nevěděla ani vědět nemusela.“ 8. Podle § 1794 odst. 1 občanského zákoníku:„ Právo podle § 1793 nevzniká, pokud důvod nepoměru vzájemných plnění vyplývá ze zvláštního vztahu mezi stranami, zejména pokud zkrácená strana měla úmysl plnit zčásti za úplatu a zčásti bezúplatně, nebo jestliže již nelze výši zkrácení zjistit.“ 9. Podle § 1795 občanského zákoníku:„ Právo podle § 1793 zaniká, není-li uplatněno do jednoho roku od uzavření smlouvy.“ 10. Soud konstatuje, že podaná žaloba byla podána včas v jednoleté lhůtě od uzavření smlouvy podle § 1795 občanského zákoníku, ač téměř na konci zákonné lhůty. Smlouva, jejíhož zrušení se žalobce domáhá, byla totiž uzavřena 23. 4. 2021 a žaloba byla podána dne 21. 4. 2022.

11. Soud však po provedeném ústním jednání žalobu shledal nedůvodnou, a to z níže popsaných důvodů.

12. V řízení bylo kupní smlouvou se smlouvou o zřízení služebnosti věcného břemene – služebnosti bydlení a užívání ze dne 23. 4. 2021 prokázáno a mezi stranami bylo zároveň nesporné, že žalobce uvedenou smlouvou převedl ideální spoluvlastnický podíl ¼ na pozemku parc. č. st. [číslo], jehož součástí je budova [adresa], a na pozemku parc. [číslo] obojí v k.ú. [obec] (dále jen„ spoluvlastnický podíl“) na žalovanou. Soud má rovněž z uvedené smlouvy za prokázáno, že spoluvlastnický podíl byl převeden za kupní cenu 500 000 Kč, kterou žalovaná podle potvrzení o provedených transakcích zaplatila žalobci prostřednictvím své dcery [jméno] [celé jméno žalované] ještě před její splatností. Ve smlouvě je výslovně uvedeno, že kupní cena byla stanovena dohodou stran při zohlednění skutečnosti, že ve prospěch žalobce bylo zřízeno právo doživotního a bezplatného užívání bytové jednotky nevymezené v katastru nemovitostí, která se nachází v celém přízemí budovy [adresa], jež je součástí pozemku parc. č. st. [číslo], kterou prodávající užívá k trvalému bydlení ke dni podpisu smlouvy, a dále že ze strany žalované je žalobci pravidelně poskytována výpomoc ve stáří.

13. Žalobce se v řízení domáhal jak zrušení kupní smlouvy se smlouvou o zřízení věcného břemene – služebnosti bydlení a užívání ze dne 23. 4. 2021, tak navrácení věci do původního stavu, tedy navrácení spoluvlastnického podílu po žalované, tedy uplatnil oba nároky vyplývající z ust. § 1793 odst. 1 občanského zákoníku.

14. Žalobce se přitom podanou žalobou mohl domáhat pouze zrušení smlouvy, nárok ve vztahu k uvedení věci do původního stavu nebylo třeba nutně současně uplatňovat, kdy ohledně této argumentace soud odkazuje na právní názor vyjádřený ke komentáři k § 1793 občanského zákoníku ( (PETROV, Jan. § 1793 (Neúměrné zkrácení). In: HULMÁK, Milan a kol. Občanský zákoník V. Závazkové právo. Obecná část (§ 1721–2054) . 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2014, s. 319, marg. č. 16), podle nějž:„ Samotný § 1793 odst. 1, konkrétně výraz„ může zkrácená strana požadovat zrušení smlouvy a navrácení všeho do původního stavu“, by sice bylo lze vyložit tak, že se vyžaduje, aby žalobce zároveň požadoval jak zrušení smlouvy, tak i vrácení plnění. Avšak: citovaný výraz stejně tak připouští výklad, že žalobce může to i ono požadovat zvlášť, a navíc by bylo absurdní, aby soud jako předběžnou otázku řešil, případně i dokazováním, zda žalobce již plnil (a žaloba na samotné zrušení bude zamítnuta), anebo dosud neplnil (a žalobě na samotné zrušení bude vyhověno). Proto máme za to, že závěr zastávaný v rakouském právu, že dle § 1793 odst. 1 lze vždy žalovat i jen na zrušení smlouvy, se uplatní též v právu českém.“ 15. Pokud však žalobce uplatnil i nárok na uvedení věci do původního stavu, tedy navrácení spoluvlastnického podílu na nemovitostech, tak ve vztahu k tomuto uplatněnému nároku nebyla žalovaná pasivně věcně legitimovaná, neboť již není a v době zahájení řízení ani nebyla vlastnicí uvedeného spoluvlastnického podílu. Tuto skutečnost učinily strany u ústního jednání nespornou a byla prokázána i listem vlastnictví [číslo] pro k.ú. [obec], který byl opatřen soudem, neboť tento důkaz byl ve vztahu k tomuto řízení dotýkajícímu se nemovitých věcí potřebný ke zjištění skutkového stavu. Ve vztahu k tomuto uplatněnému nároku žaloba nemohla být úspěšná také proto, že navrácení do původního stavu již nebylo pro další převod spoluvlastnického podílu na [jméno] [celé jméno žalované] možné. Žaloba by navíc ve vztahu k takovému nároku s ohledem na to, že se jednalo o spoluvlastnický podíl k nemovité věci (ve vztahu k němuž nelze podat reivindikační žalobu), musela být podána s druhým předmětem řízení i jako žaloba určovací, kterou by se žalobce současně se zrušením kupní smlouvy podle § 1793 odst. 1 občanského zákoníku domáhal i určení, že je vlastníkem spoluvlastnického podílu, k čemuž však nedošlo.

16. Nedůvodnost uplatněného nároku na navrácení do předešlého stavu však automaticky neznamená nedůvodnost nároku na zrušení smlouvy podle § 1793 odst. 1 občanského zákoníku, kdy soud opětovně odkazuje na právní názor vyjádřený v komentáři k § 1793 odst. 1 občanského zákoníku (PETROV, Jan. § 1793 (Neúměrné zkrácení). In: HULMÁK, Milan a kol. Občanský zákoník V. Závazkové právo. Obecná část (§ 1721–2054) . 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2014, s. 319, marg. č. 16), podle nějž„ I pokud plnění již vydat nelze, ať už z jeho povahy (zejména spočívalo-li ve službách) nebo z jiného důvodu (ztráta, zkáza, zničení), právo dle komentovaného § 1793 odst. 1 trvá: namísto nevydatelného plnění náleží při zrušení smlouvy peněžitá náhrada dle § 2999 (srov. též rozhodnutí rakouského OGH 6 Ob 753/80 a 2 Ob 566/55 a na ně navazující judikaturu; překonaná jsou např. rozhodnutí GlU 4502, Svazek 10, s. 90, dostupné na http://alex.onb.ac.at/ogh.htm nebo NS ČSR Rv I 762/22, Vážný 2312). Tato peněžitá náhrada se dle § 2999 odst. 1 poskytne ve výši ceny obvyklé (§ 492 odst. 1).“ 17. Peněžité náhrady se žalobce v řízení nedomáhal, soud se tak zabýval pouze samotným uplatněným nárokem na zrušení kupní smlouvy. Ve vztahu k tomuto uplatněnému nároku na zrušení smlouvy z důvodu neúměrného zkrácení však žalobce neunesl důkazní břemeno.

18. Žalující strana u ústního jednání po poučení podle § 118a odst. 1 o.s.ř. uvedla, že cena spoluvlastnického podílu vycházela z odhadu pro dědické řízení a k tomu účelu se odhad vždy tlačí dolů. Obvyklá cena domu podle ní byla 4 až 5 miliónů Kč a žalobce byl zkrácen na svém podílu minimálně o 600 000 Kč. Netuší, zda žalovaná věděla, že kupní cena zakládá hrubý nepoměr plnění, ale myslí, že to žalovaná i její dcera musely vědět.

19. Posléze byl žalobce vyzván podle § 118a odst. 3 o.s.ř., nechť označí důkazy k prokázání svých tvrzení, že kupní cena nemovitých věcí, které jsou předmětem žaloby, neodpovídá obvyklé ceně v době a místě prodeje a došlo k jeho neúměrnému zkrácení, a to i s přihlédnutím ke zřízené služebnosti bydlení a užívání, a že došlo k jeho zkrácení na kupní ceně v částce nejméně 600 000 Kč, a že žalovaná musela vědět, že kupní cena zakládá hrubý nepoměr plnění, s poučením o následcích nesplnění této výzvy.

20. Žalující strana uváděla, že by mohla navrhnout k důkazu buď nový odhad nebo srovnání s cenami nemovitostí od realitních kanceláří v [obec]. K opětovnému dotazu soudu, jaký důkaz tedy navrhuje k prokázání skutečnosti, že kupní cena nemovitých věcí, které jsou předmětem žaloby, neodpovídá obvyklé ceně v době a místě prodeje, navrhla vyžádání si cen nemovitostí od realitních kanceláří v době a místě prodeje.

21. Soud však uvádí, že takový důkaz je nezpůsobilý k prokázání tvrzení žalobce, že byl kupní smlouvou neúměrně zkrácen, neboť při provedení uvedeného důkazu by soud získal pouze informaci o cenách jiných nemovitostí s odlišnými parametry a v jiném stavu, nikoli nemovitostí, jejichž spoluvlastnický podíl byl předmětem převodu. Mimo to v nabídkách realitních kanceláří se zpravidla nenacházejí spoluvlastnické podíly k nemovitostem, přičemž při ocenění spoluvlastnických podílů je nutné zohlednit nižší obchodovatelnost spoluvlastnických podílů v porovnání s prodejem nemovitých věcí jako celku, tedy cena pouhého spoluvlastnického podílu je zpravidla nižší než odpovídající poměrná část kupní ceny celé nemovitosti. Navíc v daném případě byla kupní cena spoluvlastnického podílu stanovena za specifických podmínek, protože podle výslovného znění kupní smlouvy bylo při stanovení kupní ceny zohledněno zřízení věcného břemene doživotního a bezplatného užívání přízemí rodinného domu [adresa], který je součástí pozemku parc. č. st. [číslo], které žalobce užíval k trvalému bydlení, a dále to, že ze strany žalované byla žalobci pravidelně poskytována výpomoc ve stáří. Obvyklou cenu převedeného spoluvlastnického podílu by tak za této situace nebylo možné zjistit dotazem na realitní kanceláře. Žalobce přitom jiný důkaz k prokázání svého tvrzení, že byl kupní smlouvou neúměrně zkrácen, nenavrhl.

22. K tomu, že žalovaná věděla o tom, že kupní cena zakládá hrubý nepoměr plnění, žalující strana nenavrhla žádný důkaz. I ve vztahu k tomuto tvrzení však žalobce nesl břemeno důkazní. Soud opětovně odkazuje na komentář k občanskému zákoníku (PETROV, Jan. § 1793 (Neúměrné zkrácení). In: HULMÁK, Milan a kol. Občanský zákoník V. Závazkové právo. Obecná část (§ 1721–2054) . 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2014, s. 319, marg. [číslo]), podle nějž:„ Důkazní břemeno tíží zkráceného: musí prokázat, že zkracující věděl nebo musel vědět o skutečnosti zakládající hrubý nepoměr plnění. Převáží totiž princip„ negativní skutečnost se neprokazuje“ (NS 23 Cdo 1722/2012 s odkazy na další rozhodnutí; důkaz negativní skutečnosti ovšem není a priori vyloučen, NS 23 Cdo 1722/2012, srov. též Macur, 1996, s. 31 a násl.) nad principem„ každý prokazuje skutečnost mu na prospěch“ (předpoklad„ zkracující věděl nebo musel vědět…“ se vyskytuje již v úvodním § 1793 odst. 1 a ne až ve výlukových § 1793 odst. 2 a § 1794; tento předpoklad sice zákonodárce vyčlenil až do druhé věty komentovaného § 1793 odst. 1, uvedené slovy„ to neplatí…“, ale patrně tak učinil ne proto, aby uvalil důkazní břemeno na zkracujícího, ale pro lepší čitelnost). Jde-li o znalost obvyklých skutečností, je ovšem rozdělení důkazního břemene pro výsledek nepodstatné, neboť v takovém případě beztak platí, že zkracující„ musel vědět“.

23. Žalující strana v řízení tvrdila, že žalovaná musela vědět o nepoměru vzájemných plnění, obě strany však shodně uváděly, že kupní cena vycházela z odhadu nemovitých věcí, který byl pořízen pro účely dědického řízení po manželce žalobce a matce žalované. V dané věci byla navíc smlouva sjednána za specifických shora uvedených podmínek (prodej spoluvlastnického podílu na nemovitostech za současného zřízení věcného břemene s přihlédnutím k poskytované pomoci ve stáří), podle názoru soudu se tak neuplatní pouhé tvrzení, že žalovaná o neúměrném zkrácení musela vědět. Jedná se však o otázku podružnou, neboť nebylo prokázáno ani to, že došlo k neúměrnému zkrácení, tedy že plnění žalované bylo v hrubém nepoměru k plnění žalobce, přičemž za východisko pro hrubý nepoměr vzájemných plnění se považuje zkrácení alespoň o polovinu ceny.

24. Tvrdil-li žalobce, že žalovaná nedodržela slib poskytovat mu pomoc ve stáří a odkazoval přitom na uzavřenou smlouvu, tak ve vztahu k tomu soud uvádí, že kupní smlouva ze dne 23. 4. 2021 žádný takový slib neobsahuje. Tato smlouva obsahuje pouze ujednání o tom, že kupní cena zohledňuje jednak zřízení služebnosti doživotního a bezplatného užívání bytové jednotky v celém přízemí budovy [adresa], jež je součástí pozemku parc. č. st. [číslo], v k.ú. [obec] a dále to, že ze strany kupující je prodávajícímu pravidelně poskytována výpomoc ve stáří, tedy v té době existující stav, nikoli jakýkoli příslib do budoucna. Z textu kupní smlouvy je zjevné, že smluvní strany při jejím uzavření projevily vůli zohlednit v ceně současně zřizované věcné břemeno doživotního a bezplatného užívání bytové jednotky v celém přízemí budovy [adresa], jež je součástí pozemku parc. č. st. [číslo], v k.ú. [obec] a aktuálně poskytovanou pomoc žalobci. Uvedené věcné břemeno přitom zřízeno bylo a trvá, jak je zjevné z kupní smlouvy se smlouvou o zřízení věcného břemene – služebnosti bydlení a užívání ze dne 23. 4. 2021 a listu vlastnictví [číslo] pro k.ú. [obec] a žalobce jej nevyužívá pouze na základě vlastní vůle, zjevně ovlivněné okolnostmi na jeho straně. V době uzavření smlouvy jej však využíval, což je zjevné z toho, že strany v řízení shodně tvrdily, že žalobce až do listopadu 2021, kdy byl převezen do nemocnice, nemovitost užíval.

25. Soud navíc dodává, že pokud by žalovaná neplnila jakýkoli závazek, který by jí plynul z uzavřené smlouvy, mohl by se žalobce domáhat plnění takového závazku, nikoli zrušení smlouvy pro neúměrné zkrácení. Pokud by se tak žalovaná zavázala v uvedené smlouvě poskytovat žalobci pomoc ve stáří jako protiplnění za převod nemovitých věcí, k čemuž však nedošlo, mohl by se žalobce v případě určitosti sjednání takového závazku domáhat tohoto protiplnění, nikoli zrušení smlouvy pro neúměrné zkrácení podle § 1793 občanského zákoníku. Pro posouzení neúměrného zkrácení má význam hodnota vzájemných protiplnění, nikoli to, zda byly či nebyly fakticky poskytnuty.

26. Samotná skutečnost, že ve smlouvě bylo sjednáno, že kupní cena zohledňuje jednak zřízení služebnosti doživotního a bezplatného užívání bytové jednotky v celém přízemí budovy [adresa], jež je součástí pozemku parc. č. st. [číslo], v k.ú. [obec] a jednak to, že ze strany kupující je prodávajícímu pravidelně poskytována výpomoc ve stáří, představuje zachycení zvláštního vztahu mezi stranami ve smyslu § 1794 odst. 1 občanského zákoníku, který je způsobilý odůvodnit nepoměr vzájemných plnění a který tak vylučuje úspěšné uplatnění práv z neúměrného zkrácení. I kdyby tak bylo prokázáno, že došlo k nepoměru vzájemných plnění v rozsahu neúměrného zkrácení žalobce, tak právo požadovat zrušení smlouvy a navrácení do původního stavu by žalobci podle § 1794 odst. 1 občanského zákoníku nevzniklo, protože důvod nepoměru by vyplýval ze zvláštního vztahu mezi stranami, které projevily vůli zohlednit v kupní ceně okolnosti uvedené v kupní smlouvě, tedy zřízení věcného břemene a poskytovanou pomoc žalobci ve stáří.

27. Tvrdila-li žalující strana okolnosti, které by znamenaly ať už absolutní či relativní neplatnost kupní smlouvy se smlouvou o zřízení věcného břemene spočívající v tom, že žalovaná žalobce při uzavírání smlouvy uvedla v omyl, že mu bude poskytovat pomoc ve stáří, že využila momentálního psychického stavu žalobce z důvodu úmrtí jeho manželky, tísně, nezkušenosti, psychické lability a rozumové slabosti žalobce či že žalobce trpěl v době podpisu smlouvy demencí a nevěděl, co podepisuje, že smlouva je v rozporu s dobrými mravy, tak těmito skutečnostmi se soud v tomto řízení nezabýval, neboť předmětem žaloby bylo zrušení smlouvy z důvodu neúměrného zkrácení podle § 1793 občanského zákoníku, a soud shledal tento uplatněný nárok nedůvodným z výše uvedených důvodů.

28. Uvedené skutečnosti by měly význam, kdyby předmětem řízení bylo určení neplatnosti kupní smlouvy či určení, že žalobce je vlastníkem ideálního spoluvlastnického podílu k pozemku parc. č. st. [číslo], jehož součástí je budova [adresa] a na pozemku parc. [číslo] v k.ú. [obec], z důvodu neplatnosti uzavřené smlouvy pro omyl podle § 587 občanského zákoníku, lichvu podle § 1796 občanského zákoníku, rozpor s dobrými mravy podle § 580 občanského zákoníku či jednání v duševní porušení podle § 581 věta druhá občanského zákoníku, v takovém případě by však účastníkem řízení musela být současná vlastnice uvedených pozemků [jméno] [celé jméno žalované], nikoli žalovaná.

29. Dále by uvedené skutečnosti měly význam tehdy, pokud by žalobce unesl důkazní břemeno ve vztahu k neúměrnému zkrácení a zároveň nebyl dán zvláštní vztah mezi stranami smlouvy vylučující uplatnění práv z neúměrného zkrácení, neboť v takovém případě by bylo třeba s ohledem na tvrzení žalující strany řešit jako předběžnou otázku, zda smlouva byla platně uzavřena, respektive zda nenastaly okolnosti vedoucí k relativní neplatnosti smlouvy. Pokud by totiž smlouva nebyla platně uzavřena nebo žalobce se dovolal neplatnosti smlouvy tam, kde je to třeba, tak by se na smlouvu hledělo, jako by nevyvolala žádné následky a soud by neměl co rušit. Institut neúměrného zkrácení podle § 1793 občanského zákoníku je institutem, který umožňuje soudní zásah do smlouvy ve smyslu jejího zrušení, ale musí se jednat o smlouvu platnou.

30. Již samotná tvrzení žalobce o tom, že žalobce nebyl k uzavření smlouvy pro stařeckou demenci schopný právně jednat či že smlouva je neplatná pro rozpor s dobrými mravy, tedy tvrzení o skutečnostech zakládajících absolutní neplatnost smlouvy, by v případě jejich prokázání vylučovala úspěšnost podané žaloby na zrušení smlouvy z titulu neúměrného zkrácení. Stejný důsledek by měly další tvrzené okolnosti svědčící pro relativní neplatnost smlouvy, pokud by byly prokázány včetně dovolání se relativní neplatnosti žalobcem.

31. Bylo by však v rozporu se zásadami rychlosti a hospodárnosti zabývat se těmito okolnostmi jako otázkou předběžnou, neboť podané žalobě nebylo možné vyhovět pro neunesení důkazního břemene žalující stranou ve vztahu k neúměrnému zkrácení, pro zvláštní vztah mezi účastníky smlouvy, který by odůvodnil vzájemný nepoměr plnění, pokud by byl prokázán, pro nedostatek pasivní legitimace žalované ve vztahu k požadavku na navrácení do původního stavu a pro nedůvodnost tohoto uplatněného nároku, protože žalovaná již není vlastnicí spoluvlastnického podílu, jehož navrácení žalobce podanou žalobou žádá. Soud proto žalobu výrokem I. tohoto rozsudku zamítl.

32. Při rozhodování o náhradě nákladů řízení, postupoval soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř., tedy podle kritéria úspěchu ve věci. Žaloba žalobce byla v dané věci v plném rozsahu zamítnuta a za této situace je to žalovaná, komu přísluší právo na náhradu nákladů řízení. Tyto náklady řízení sestávají z: a) odměny advokáta za tři úkony právní služby, tj. příprava a převzetí zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) vyhl. č. 177/1996 Sb. (dále jako „advokátní tarif“), porada s žalovanou dne 15. 7. 2022 a účast u ústního jednání dne 26. 7. 2022 podle § 11 odst. 1 písm. g) advokátního tarifu, tj. ve výši 3 x 1 500 Kč = 4 500 Kč dle § 9 odst. 1 a § 7 bod 4 advokátního tarifu; b) paušální náhrady hotových výdajů za úkony uvedené ad b) ve výši 3 x 300 Kč = 900 Kč dle § 13 odst. 4 advokátního tarifu; c) cestovného z [obec] do [obec] a zpět k ústnímu jednání dne 26. 7. 2022, při délce trasy 2 x 15 km, osobním automobilem s průměrnou spotřebou nafty 4,5 l /100 km, ceně nafty v částce 47,10 Kč a ceně paušálu 4,70 Kč, obojí dle vyhlášky č. 511/2021 Sb. ve znění účinném od 14. 5. 2022, tj. ve výši 205 Kč; d) náhrady za promeškaný čas strávený cestou k ústnímu jednání a zpět dne 26. 7. 2022 v rozsahu 2 půlhodin dle § 14 odst. 1 písm. a) a odst. 3 advokátního tarifu, tj. 2 x 100 Kč = 200 Kč, tj. celkem 5 805 Kč, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozsudku.