14 C 93/2022

Plný text

Okresní soud ve Vsetíně – pobočka ve Valašském Meziříčí rozhodl samosoudkyní Mgr. Ludmilou Gerlovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o výživné zletilého dítěte

I. Výživné žalovaného k žalobkyni naposledy upravené rozsudkem Okresního soudu ve Zlíně ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací] se s účinností od 1. 9. 2021 zvyšuje na částku 4 000 Kč měsíčně a s účinností od 1. 1. 2022 se zvyšuje na částku 4 500 Kč měsíčně, splatnou vždy do 15. dne příslušného kalendářního měsíce k rukám žalobkyně.

II. Žaloba, aby byl žalovaný povinen platit žalobkyni na výživném za období od 1. 9. 2021 do 31. 12. 2021 výživné o 250 Kč měsíčně vyšší, než je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku a od 1. 1. 2022 o 500 Kč měsíčně vyšší, než je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku, se zamítá.

III. Dluh na zvýšeném výživném za období od 1. 9. 2021 do 31. 12. 2022 v částce 14 000 Kč, jakož i částku zvýšení výživného za dobu od 1. 1. 2023 do konce měsíce, v němž bude tento rozsudek doručen žalovanému, je žalovaný povinen zaplatit k rukám žalobkyně ve splátkách ve výši 2 000 Kč měsíčně spolu s běžným výživným vždy ke každému 15. dni v měsíci počínaje první splátkou splatnou k 15. dni v měsíci následujícím po měsíci, ve kterém bude tento rozsudek doručen žalovanému, pod ztrátou výhody splátek.

IV. Žalovaný je povinen uhradit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 8 244 Kč k rukám [anonymizováno] [jméno] [příjmení], advokátky, ve lhůtě 3 dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobkyně se žalobou podanou dne 19. 8. 2022 k Okresnímu soudu ve Zlíně domáhala zvýšení výživného placeného jejím otcem - žalovaným na částku 4 250 Kč měsíčně s účinností od 1. 9. 2021 a na částku 5 000 Kč měsíčně s účinností od 1. 1. 2022 splatnou vždy do 15. dne příslušného kalendářního měsíce s tím, že dluh na výživném je žalovaný povinen uhradit ve lhůtě 4 měsíců od právní moci rozsudku. Uváděla, že rozsudkem Okresního soudu ve Zlíně ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací] schválil soud dohodu rodičů a zletilé [celé jméno žalobkyně], na základě které se žalovaný zavázal přispívat na výživu žalobkyně částkou 3 500 Kč měsíčně. Od této úpravy výživného došlo ke změně poměrů, protože žalovaný od ledna 2022 změnil zaměstnání a jeho příjem se zvýšil, což vyplynulo v řízení o zvýšení výživného k nezletilé [jméno] [celé jméno žalobkyně] vedeného pod sp. zn. [spisová značka] a žalovanému byl vyplacen i vypořádací podíl z řízení o společném jmění manželů ve výši 950 000 Kč a žalobkyně od 1. 9. 2021 nastoupila ke studiu na Obchodní akademii a vyšší odborné škole [obec], [ulice], kde hradí za nájem cca 4 000 Kč měsíčně, každý týden jízdné [obec] [obec] a zpět ve výši 200 Kč, MHD ve výši 685 Kč čtvrtletně, školné ve výši 3 000 Kč za rok a 300 až 600 Kč měsíčně stravné. Náklady žalobkyně jsou pokrývány z výživného a zbylé náklady jí platí matka. Žalobkyně má snahu si přivydělávat, ale je omezena každodenní výukou. Žalobkyně zaslala žalovanému návrh dohody, který byl předžalobní výzvou, ovšem žalovaný s návrhem nesouhlasil.

2. Žalovaný navrhl zvýšení výživného o 500 Kč na částku 4 000 Kč měsíčně od září 2021 do prosince 2021 a o 1 000 Kč na částku 4 500 Kč měsíčně od ledna 2022 s tím, že dluh by hradil ve splátkách ve výši 2 000 Kč měsíčně. V roce 2021 pracoval ještě v jiné společnosti a jeho mzda byla přibližně 20 000 Kč měsíčně, jeho příjem od 1. 6. 2021 do 31. 12. 2021 ve [právnická osoba] [anonymizováno] byl 20 771 Kč, od 1. 1. 2022 dosud ve [právnická osoba] má příjem 24 229 Kč. V srpnu 2022 prodělal těžký covid s měsíčním pobytem v pracovní neschopnosti, jeho příjem za srpen 2021 činil pouze 17 438 Kč a za říjen 2022 činil 22 117 Kč. Nevlastní nemovitosti, auto, jiné cennější movité věci ani úspory, žije sám v podnájmu. Zároveň vyčíslil své náklady.

3. Usnesením Okresního soudu ve Zlíně č.j. [číslo jednací] ze dne 1. 9. 2022 vyslovil Okresní soud ve Zlíně svou místní nepříslušnost a věc byla postoupena Okresnímu soudu ve Vsetíně.

4. Žalobkyně doplnila podáním ze dne 19. 12. 2022 k poměrům své matky, že matka žalobkyni posílá měsíční příspěvek 3 000 Kč měsíčně a hradí za ni řadu výdajů a v případě potřeby jí poskytuje další finanční prostředky. Příjmy matky žalobkyně v roce 2021 činily v průměru 29 705 Kč čistého měsíčně, v roce 2022 v průměru 31 659 Kč čistého měsíčně. Mezi výdaje matky žalobkyně patří výdaje na školné dcery [jméno] 2 400 Kč měsíčně, na jízdné dcery [jméno] 2 200 Kč měsíčně, na stavební spoření každé z dcer 1 000 Kč měsíčně, na splátku úvěru za byt 4 470 Kč měsíčně, na splátku zápůjčky na byt 1 000 Kč měsíčně, na úrazové pojištění za 3 osoby 617 Kč měsíčně, na SIPO 1 700 Kč měsíčně, na příspěvek do fondu oprav 1 650 Kč měsíčně, na mobilní telefony 1 700 Kč měsíčně, na internet 242 Kč měsíčně, na životní pojištění 600 Kč měsíčně, na penzijní připojištění 500 Kč měsíčně, dále ročně platí za svoz odpadu 1 500 Kč, za stočné 2 400 Kč, za pojištění odpovědnosti z výkonu povolání 1 582 Kč, za vodné od května 2021 do září 2022 zaplatila 5 942 Kč, za společnou elektrickou energii 5 466 Kč, podíl na nákup briket činil v roce 2021 částku 12 300 Kč, v roce 2022 částku 24 313 Kč, za poplatek za kabelovou televizi 1 500 Kč, za adaptační kurz dcery [jméno] v roce 2021 částku 1 400 Kč, za její lyžařský kurz v únoru 2022 částku 5 932 Kč. Žalobkyně také uvedla své příjmy z brigád, a doložila některé své výdaje.

5. Žalobkyně v řízení vypověděla, že studuje vyšší odbornou škodu v [obec], obor sociální práce na 3 roky. Za nájem platí necelé 4 000 Kč měsíčně, platila kauci 3 000 Kč a za nábytek asi 3 600 Kč. Za dopravu na víkendy do [obec] platí za každou cestu 100 Kč, tedy tam a zpět 200 Kč, do [obec] jezdí každý víkend nebo ob víkend. MHD v [obec] ji stojí necelých 700 Kč za 3 měsíce. Platí školné 1 500 Kč za jeden semestr. Matka jí platí 3 000 Kč měsíčně, přispěla jí na stěhování 2 000 Kč a dává jí další peníze, když potřebuje. Vyživuje ji doma, když je tam na prázdniny a víkendy. Žalobkyně zaplatila za ISIC kartu 500 Kč, za učebnice od nástupu na VOŠ necelých 1 500 Kč za 3 semestry. Potřebuje léky na astma a alergii, ty stojí asi 1 300 Kč na 3 až 4 měsíce. Za jídelnu ve škole platí 400 až 500 Kč měsíčně, na obědy chodí každý den. Snaží se chodit na brigády, ale školu má od pondělí do pátku a zaměstnavatelé vyžadují někoho, kdo je více časově flexibilní. Momentálně nemá žádnou brigádu. Otec jí nedává žádné dárky, pouze k 20. narozeninám jí poslal 2 000 Kč. Nemá žádné placené zájmy, nemůže si je dovolit. V bytě v [obec] bydlí od února 2022, předtím dočasně bydlela u strýce, jemuž dávala na nájem 2 000 Kč měsíčně. Za hygienu vynakládá měsíčně částku do 1 000 Kč, za jídlo vynakládá 150 až 200 Kč denně i s obědy ve škole.

6. Žalovaný v řízení vypověděl, že své výdaje uvedl písemně a nerozepisoval výdaje jako potraviny, čistící a prací prostředky a podobně. Kromě toho musí jednou ročně vyvézt septik, to stojí asi 4 500 Kč a platí poplatek za odpady obci 500 Kč ročně. Má zdravotní problémy s kolenem, chodí každý rok na injekce, které stojí 3 000 Kč a polovinu hradí pojišťovna. V létě prodělal těžký covid a projevilo se mu astma a alergie. Má náklady na stomatologickou péči, nyní to bylo 20 000 Kč za horní čelist a v dohledné době jej čeká totéž na spodní čelisti. Bydlí sám, platí nájem 9 000 Kč a dřevo na otop, loni to bylo kolem 48 000 Kč za rok. Jeho příjmy jsou v průměru 23 129 Kč. Nemá majetek větší hodnoty ani dluhy. Do zaměstnání se dopravuje autobusem, měsíčně jej to stojí zhruba 900 Kč. S částkou za vypořádání společného jmění manželů naložil tak, že si musel vybavit bydlení. Náklady na internet, telefon a televizi má zhruba 700 Kč měsíčně. Smlouvu na telefon uzavíral s přítelkyní, protože to takto bylo výhodnější, ale každý si platí svou část. Již 15 let rybaří, má s tím spojené výdaje na povolenku za 1850 až 1 950 Kč ročně. Nekouří a nepožívá alkohol. Pokud uvedl příjmy kolem 23 000 Kč a řadu výdajů, které s nákupem dřeva přesahují jeho příjmy, tak dřevo platil ještě z peněz za vypořádání společného jmění manželů. Nezná výší příjmu jeho přítelkyně, ona má syna, který má 25 let a neví, zda je ekonomicky samostatný, vlastní staré Fiaty.

7. Soud ve věci provedl následující důkazy, z nichž zjistil: -) z rozsudku Okresního soudu ve Zlíně č.j. [číslo jednací] ze dne 16. 2. 2021, že soud uvedeným rozsudkem schválil dohodu rodičů nezletilé [jméno] [celé jméno žalobkyně] a žalobkyně [celé jméno žalobkyně] tak, že nezletilá [jméno] [celé jméno žalobkyně] byla svěřena do péče matky s účinností od 10. 12. 2017 a následně s účinností od právní moci rozsudku o rozvodu manželství rodičů, otec se zavázal přispívat na výživu nezletilé [jméno] částkou 2 500 Kč měsíčně splatnou vždy do 15. dne v měsíci k rukám matky s účinností od 1. 3. 2021 a následně s účinností od právní moci rozsudku o rozvodu manželství a otec se zavázal přispívat na výživu žalobkyně částkou 3 500 Kč měsíčně splatnou vždy do 15. dne v měsíci k rukám žalobkyně s účinností od 1. 3. 2021. Z odůvodnění rozsudku se podává, že matka bydlela s dětmi v bytě 3+1, kde hradila splátku úvěru na byt 1 265 Kč měsíčně, příspěvek do fondu oprav 1 100 Kč měsíčně a SIPO 1 320 Kč měsíčně a měla další náklady ve výši 2 600 Kč měsíčně na nákup briket, ohřev teplé vody, vodné, stočné, domovní odpad, internet a hradila oběma dcerám stavební spoření 1 000 Kč měsíčně každé. Příjmy matky činily 25 573 Kč měsíčně. Otec pracoval u společnosti [právnická osoba] s průměrným čistým příjmem 19 972 Kč měsíčně, bydlel zdarma u svého zaměstnavatele ve firemním domě. Otec na dcery přispíval částkou 5 000 Kč měsíčně a podílel se na dalších výdajích dcer, například jim dával kapesné a zletilé [jméno] přispěl na přihlášky na vysokou školu. Žalobkyně byla ve 4. ročníku gymnázia; -) z komunikace mezi právní zástupkyní žalobkyně a žalovaným (č.l. 5 – 6), že stranám se nepodařilo dospět k dohodě o výši výživného pro žalobkyni. Žalovaný argumentoval tím, že se jeho životní situace a základní výdaje na život dramaticky a zásadně změnily v jeho neprospěch, na dcery platí 7 000 Kč měsíčně, což představuje 30 % jeho výdělku a do poloviny září musí uhradit dluh 8 000 Kč na dceru [jméno] a je na nemocenské s Covidem; -) z listin„ Potvrzení o studiu na vyšší odborné škole“ (č.l. 9, 30, 100), že žalobkyně byla ve školním roce 2021 2022 a je ve školním roce 2022 2023 studentem Obchodní akademie a vyšší odborné školy [obec], [ulice], příspěvková organizace; -) z listiny„ Export transakční historie“ (č.l. 8) a výpisu z účtu žalobkyně (č.l. 60), potvrzení Obchodní akademie a vyšší odborné školy [obec], [ulice], příspěvková organizace (č.l. 62), výtisku z webových stránek„ Sociální práce“ OA, SOŠK a VOŠ [obec]“ (č.l. 12), že výše školného žalobkyně při denním studiu činí 3 000 Kč za rok, žalobkyně jej platí půlročně; -) z výtisku z webových stránek školní jídelny OA, SOŠK a VOŠ [obec] a„ Exportu transakční historie“ (č.l. 10, 72-73), že žalobkyně za stravné zaplatila od září 2021 do dubna 2022 částku v celkové výši 3 100 Kč, na jeden měsíc tak připadá částka 387,50 Kč, a od září 2022 do října 2022 částku v celkové výši 700 Kč, na jeden měsíc tak připadá částka 350 Kč; -) z listin„ Potvrzení o provedení platby“ (č.l. 7, 59), že Dopravnímu podniku [územní celek], a.s. byla dne 24. 1. 2022 a dne 31. 8. 2022 zaplacena částka 685 Kč za čtvrtletní jízdné pro studenta v zónách 100 + 101; -) z listiny„ Příloha č. 7 ke smlouvě o nájmu bytu za dne 1. 9. 2019, byt [číslo] [ulice a číslo] v [obec], Oznámení o výši nájemného na rok 2022“ (č.l. 4), že pronajímatel [jméno] [příjmení] oznámil uvedenou přílohou datovanou dne 16. 2. 2022 čtyřem nájemcům, mezi nimi i žalobkyni, že nájemné se zvyšuje z částky 13 323 Kč o 506 Kč na 13 829 Kč, tedy s platbou za vodné a stočné mají nájemci platit měsíčně 14 829 Kč; -) z dokladu o provedené platbě (č.l. 74), že žalobkyně 18. 2. 2022 složila kauci na byt v částce 3 000 Kč; -) z výpisu z účtu (č.l. 57“), že z účtu u [právnická osoba] bylo 26. 2. 2022 uhrazeno 3 661 Kč v prodejně IKEA [obec]; -) z výpisů z účtů žalobkyně (č.l. 58, 75 – 79, 63 – 67, 86 – 88) a potvrzení o provedení platby (č.l. 59), že žalobkyně platí čtvrtletně částku 685 Kč za jízdné Dopravnímu podniku [územní celek], matka jí zasílá na účet kapesné ve výši 3 000 Kč měsíčně, v době letních prázdnin 1 000 Kč měsíčně, v únoru dne 21. 2. 2022 jí poskytla mimořádný příspěvek na stěhování ve výši 2 000 Kč, žalovaný platí žalobkyni pravidelně měsíčně výživné ve výši 3 500 Kč měsíčně, žalobkyně platí nájemné 3 877 Kč měsíčně, první platbu nájemného provedla 27. 1. 2022 v částce 3 800 Kč měsíčně na březen; -) z výplatních lístků žalobkyně (č.l. 102 – 104), že tato měla příjem z brigády u Jednoty, spotřebního družstva ve [obec] za duben 2022 v částce 3 335 Kč, za červen 2022 v částce 7 878 Kč, za červenec 2022 v částce 9 890 Kč, za srpen 2022 v částce 9 948 Kč a za září 2022 v částce 3 450 Kč; -) z listin„ Potvrzení zaměstnavatele“ (č.l. 114 – 116), že čisté příjmy žalovaného za roky 2020 a 2021 u zaměstnavatele [právnická osoba] činily průměrně 20 771 Kč měsíčně, v roce 2020 se jednalo o částku s výjimkou měsíce prosince nedosahující ani částky 20 000 Kč měsíčně, v roce 2021 o částku kolem 21 500 Kč měsíčně, jeho průměrný čistý příjem za měsíce leden až listopad 2022 u zaměstnavatele [anonymizováno], společnost s r.o. činil 23 129 Kč měsíčně; -) z listiny„ nájemní smlouva“ (č.l., 41, 134), že žalovaný jako nájemník uzavřel dne 18. 12. 2021 uzavřel nájemní smlouvu na budovu [adresa] v obci [obec], [obec], přičemž měsíční nájemné činilo 8 000 Kč měsíčně včetně elektrické energie a vody s tím, že výše nájemného je podmíněna spoluúčastí žalovaného na údržbě domu a přilehlých pozemcích; -) z listiny„ dodatek k nájemní smlouvě“ (č.l. 42, 135), že od 1. 12. 2022 bylo žalovanému zvýšeno nájemné z částky 8 000 Kč měsíčně na 9 000 Kč měsíčně; -) z daňových dokladů č. 1358, 1375, 1388 (č.l. 45, 136), že tyto byly vystaveny na palivové dříví a dopravu, přičemž první z nich je ze dne 31. 5. 2022 na částku 14 500 Kč, druhý ze dne 7. 6. 2022 na částku 18 500 Kč a poslední ze dne 15. 6. 2022 na částku 14 500 Kč; -) z čestného prohlášení žalovaného z 19. 12. 2022 (č.l. 113), že poslal finanční dary dceři [jméno] 4. 7. 2022 částku 2 000 Kč a 1. 11. 2022 částku 1 000 Kč a na vánoce pošle 1 000 Kč a žalobkyni poslal 8. 6. 2022 částku 2 000 Kč; -) z rozsudku Okresního soudu ve Zlíně č.j. [číslo jednací] ze dne 12. 7. 2022 (č.l. 117 – 119), že soud schválil dohodu rodičů nezletilé [jméno] tak, že výživné žalovaného k nezletilé [jméno] se s účinností od 1. 9. 2021 zvýšilo na částku 3 000 Kč měsíčně a s účinností od 1. 1. 2022 na částku 3 500 Kč měsíčně. Ohledně poměrů žalovaného je v tomto rozsudku uvedeno, že otec byl do 31. 12. 2022 zaměstnán u společnosti [právnická osoba], nebyla mu prodloužena pracovní smlouva na dobu určitou, přišel v důsledku toho i o firemní bydlení. Jeho průměrný čistý příjem v roce 2021 činil 21 591 Kč, od 3. 1. 2022 je otec zaměstnán u [právnická osoba], společnost s r.o. jako zámečník, jeho průměrný měsíční příjem v měsících 1-5/ 2022 činil 24 410 Kč. Otec bydlí v pronajaté staré chalupě v [adresa], nájem činí 8 000 Kč měsíčně včetně elektrické energie a vody, za dřevo na otop vydá 47 500 Kč ročně. Další výdaje otce zahrnují platby za telefon, internet a televizi 700 Kč měsíčně, cestovné do zaměstnání 800 Kč měsíčně, životní pojištění 569 Kč měsíčně, pojištění za škody způsobené v zaměstnání 875 Kč ročně. Otec má zdravotní problémy s chrupem a s kolenem, za injekce do kolene hradí 1 500 Kč a za ošetření u zubaře vydal za rok cca 12 000 Kč. Otec má přítelkyni, se kterou se pouze navštěvují; -) z výtisku z aplikace Idos.cz (č.l. 120 - 121), že jízdné z [obec] do [obec] a zpět činí 23 Kč za jízdu v jednom směru; -) z listiny„ Pojištění odpovědnosti za škodu“ (č.l. 122), že pojistné otce z odpovědnosti za škodu činí 875 Kč ročně; -) z listiny„ Pojistná smlouva: [číslo]“, že žalovaný uzavřel s pojišťovnou [právnická osoba] pojistnou smlouvu na investiční životní pojištění pro případ smrti nebo dožití s pojistným ve výši 569 Kč měsíčně; -) z vyúčtování služeb (č.l. 125 - 130), že žalovanému byla společností T- Mobile Czech Republic, a.s. vyúčtována za období od 13. 11. 2021 do 12. 12. 2022 částka 993,35 Kč za telefon za 2 telefonní čísla a za internet a televizi částka 777,99 Kč; -) z listiny„ Potvrzení o absolvování pravidelného školení“ (č.l. 131) a příjmového pokladního dokladu ze dne 28. 12. 2021 (č.l. 132), že žalovaný každoročně absolvuje školení v rámci zdokonalování odborné způsobilosti řidičů, za nějž uhradil 28. 12. 2021 částku 1 000 Kč; -) z pokladního dokladu ze dne 7. 11. 2022 (č.l. 43, 133), že žalovaný zaplatil částku 20 000 Kč praktické zubní lékařce za korunky a mezičlen; -) z fotografie ze dne 31. 7. bez uvedení roku (č.l. 44), že tato zachycuje ženu na nábřeží řeky s popisem„ [anonymizováno] [ulice]“; -) z listin„ mzdový list“ (č.l. 80 – 85), že čisté příjmy matky žalobkyně za rok 2021 činily 356 467 Kč, na jeden měsíc tak připadá částka 29 705,58 Kč, za leden až listopad 2022 činily v souhrnu částku 348 258 Kč, na jeden měsíc tak připadá částka 31 659,82 Kč; -) z listiny Žádost o úvěr od Buřinky – Příloha“ (č.l. 105), že matka žalobkyně požádala o úvěr ve výši 400 000 Kč na vypořádání SJM s požadovanou splátkou úvěru 3 221 Kč měsíčně; -) ze smlouvy o zápůjčce (č.l. 52) a přehledu plateb z účtu matky žalobkyně (č.l. 69 - 71) a listiny„ Informace o stavu úvěrového závazku č. smlouvy [číslo]“ (č.l. 68), že matka žalobkyně [jméno] [celé jméno žalobkyně] jako vydlužitelka uzavřela dne 14. 12. 2021 se zapůjčiteli [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] smlouvu o zápůjčce, na základě které byla matce žalobkyně poskytnuta částka 250 000 Kč, kterou matka žalobkyně splácí částkou 1 000 Kč měsíčně s tím, že jednorázově splatí 160 000 Kč do 31. 3. 2024, dále splácí úvěry v částkách 1 265 Kč měsíčně a 3 504 Kč měsíčně, internet v částce 726 Kč měsíčně; -) z výpisu z účtu [jméno] [celé jméno žalobkyně] (53 - 56, č.l. 93, 97 - 98), že tato měsíčně přispívá na stavební spoření nezletilé [jméno] částkou 1 000 Kč měsíčně a vedle toho jí v některých měsících poskytla další částku 1 000 Kč měsíčně, nezletilé [jméno] rovněž platí stavební spoření v částce 1 000 Kč měsíčně, v listopadu 2022 jí poskytla další dvě částky po 1 000 Kč měsíčně, na penzijní připojištění si platí 500 Kč měsíčně, na úrazové pojištění 617 Kč měsíčně a na životní pojištění částky 600 Kč měsíčně; -) z přehledu plateb do fondu oprav (č.l. 89) a přehledu částek za nákup briket (č.l. 92) a přehledu„ spotřeby vody“ (č.l. 95) a výpisu z účtu (č.l. 96, 99), že matka žalobkyně platí do fondu oprav částku 1 650 Kč měsíčně a její podíl na nákup briket za říjen až prosinec 2021 činil 12 300 Kč a od března do května 2022 částku 24 313 Kč, a za spotřebu vody za období od října 2021 do května 2022 zaplatila částku 3 998 Kč a za období od 24. 5. 2022 do 21. 9. 2022 zaplatila částku 1 944 Kč, a za spotřebu elektrické energie částku 5 466 Kč; -) ze Smlouvy o vzdělávání“ uzavřené mezi matkou žalobkyně a Střední školou pedagogickou a sociální [právnická osoba] (č.l. 110 – 111) a potvrzení [ulice] školy pedagogické a sociální [obec] (č.l. 110) a informace o výši školného pro roku 2022 (č.l. 61), že sestra žalobkyně [jméno] [celé jméno žalobkyně] se stala ve školním roce 2021 2022 žákyní uvedené školy s tím, že školné činí 19 000 Kč ročně, které se od 1. 9. 2022 zvedlo na částku 24 000 Kč ročně a dále matka žalobkyně zaplatila nezletilé [jméno] poplatek 5 932 Kč za lyžařský kurz, který proběhl v únoru 2022; -) z přehledu plateb společnosti T- Mobile Czech Republic a.s. (č.l. 91), že matka žalobkyně platí měsíčně částku kolem 1 700 Kč za mobilní telefony; -) z listiny„ Informace o placení na další období“ a přehledu plateb (č.l. 94), že matka žalobkyně si platí pojištění odpovědnosti z výkonu povolání v částce 1 582 Kč ročně; -) z listin„ Smlouva o vypořádání vzájemných majetkových vztahů, práv a povinností společného bydlení“ (č.l. 106 - 107),„ Potvrzení o provedené platbě“ (č.l. 101) a„ Vyrozumění o provedeném vkladu do katastru nemovitostí“ (č.l. 108 – 109), že matka žalobkyně zaplatila na účet žalovaného dne 24. 1. 2022 částku 950 000 Kč, matka žalobkyně se stala výlučnou vlastnicí jednotky [číslo] vymezené v budově [adresa] na pozemku parc. č. st. [anonymizováno] pro [územní celek], [katastrální uzemí] [anonymizováno] s podílem na společných částech budovy a pozemku; -) ze zprávy Okresní správy sociálního zabezpečení Vsetín ze dne 3. 11. 2022, že žalovaný není poživatelem dávky důchodového pojištění a od 3. 1. 2022 dosud je výdělečně činný u zaměstnavatele [anonymizováno], společnost s r.o. a dle evidence má bydliště na adrese [adresa žalovaného]; -) ze zprávy [územní celek] ze dne 26. 10. 2022 soud zjistil, že žalovaný bydlí trvale v obci [obec] na adrese [obec a číslo] a jiná adresa pobytu není obecnímu úřadu známa.

8. Soud neprovedl důkaz zprávou z bydliště žalovaného od obce, kde žalovaný žije a s kým tam bydlí, zprávou z odboru dopravy, jaká auta vlastní přítelkyně žalovaného a žalovaný, dotazem na OSSZ, jaký má žalovaný příjem z případných jiných zaměstnání a nechť si soud vyžádá výpisy z účtu žalovaného za dobu, která je předmětem žaloby od února 2021. Právní zástupkyně žalobkyně tyto důkazy podle vlastního vyjádření nenavrhla z důvodu prověřování nákladů žalovaného, ale šlo jí o jeho pravdomluvnost. Soud si však věrohodnost žalovaného byl schopen posoudit sám i bez provedení těchto důkazů, přičemž nezjistil žádné okolnosti mající vliv na jeho věrohodnost. Žalovaným tvrzené příjmy a většina jeho výdajů byly doloženy listinnými důkazy a tvrzení žalovaného odpovídají i skutkovým zjištěním Okresního soudu ve Zlíně shrnutým v rozsudku Okresního soudu ve Zlíně č.j. [číslo jednací] ze dne 12. 7. 2022, přičemž Okresní soud ve Zlíně zde uvedl, že vycházel ze zprávy OSSZ, zprávy Úřadu práce České republiky, zprávy zaměstnavatele otce, nájemní smlouvy, daňových dokladů, zprávy opatrovníka a výslechu otce. Soud tak neměl důvod nevěřit tomu, že žalovaný bydlí sám a s přítelkyní se pouze navštěvují, jak žalovaný uváděl, když totéž zjistil Okresní soud ve Zlíně a mezi stranami bylo nesporné, že žalobkyně žalovaného ani nenavštěvuje, tato tak nemohla mít informace o nepravdivosti tohoto tvrzení žalovaného. Za této situace bylo zcela nadbytečné činit dotaz na obec Kunovice, kde a s kým žalovaný bydlí. Mimo to po přednesení důkazních návrhů právní zástupkyně žalobkyně dotazem na [územní celek] soud provedl výše konstatovanou zprávu [územní celek], kterou si soud opatřil za účelem ověření místní příslušnosti soudu po postoupení věci Okresním soudem ve Zlíně, z níž je zřejmé, že obci [obec] je znám pouze trvalý pobyt žalovaného, jiná adresa obci [obec] není známa. Stejně tak soud provedl po přednesení důkazních návrhů právní zástupkyně žalobkyně důkaz zprávou Okresní správy sociálního zabezpečení Vsetín, kterou si soud původně opatřil také pouze za účelem ověření jeho místní příslušnosti, přičemž z této zprávy je zjevné, že žalovaný má příjem pouze od jediného zaměstnavatele, činění dotazu na tutéž instituci za účelem zjištění příjmů od dalších zaměstnavatelů žalovaného by tak bylo zcela zbytečné. Stejně tak bylo nadbytečné zjišťovat, jaká vozidla vlastní přítelkyně otce, neboť příjem či majetkové poměry partnera rodiče, který nežije s rodičem ve společné domácnosti a nemá k němu ani dítěti vyživovací povinnost, nejsou pro rozhodnutí o výživném rozhodné. Soud také nepovažoval za potřebné pro účely rozhodnutí o výživném zjišťovat, zda sám žalovaný vlastní motorové vozidlo, když samotná žalobkyně ani v řízení netvrdila, že tomu tak je a soud neměl důvod nevěřit otci, že motorové vozidlo nevlastní a do zaměstnání dojíždí autobusem. Soud si nevyžádal ani výpisy z účtu otce za účelem zjištění, jak žalovaný naložil s částkou 950 000 Kč, kterou obdržel z titulu vypořádání společného jmění manželů, neboť žalovaný se k tomuto vyjádřil, když uváděl, že si zařizoval celou domácnost, prováděl stavební úpravy domu, kde bydlí, nakoupil si dřevo na zimu a dále z důvodů uvedených níže v bodě 20 tohoto rozsudku.

9. Podle § 910 odst. 1 o.z.:„ Předci a potomci mají vzájemnou vyživovací povinnost.“ 10. Podle § 913 odst. 1 o.z.:„ Pro určení rozsahu výživného jsou rozhodné odůvodněné potřeby oprávněného a jeho majetkové poměry, jakož i schopnosti, možnosti a majetkové poměry povinného.“ 11. Podle § 914 o. z.:„ Je-li více osob povinných, které mají vůči oprávněnému stejné postavení, odpovídá rozsah vyživovací povinnosti každé z nich poměru jejích majetkových poměrů, schopností a možností k majetkovým poměrům, schopnostem a možnostem ostatních.“ 12. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že oproti posledního rozhodnutí o výživném došlo ke změně poměrů na straně žalobkyně, žalovaného a matky žalobkyně [jméno] [celé jméno žalobkyně], která má k žalobkyni rovněž vyživovací povinnost, a je tak důvod pro úpravu výživného žalovaného k žalobkyni.

13. V době posledního rozhodnutí o výživném studovala žalobkyně 4. ročník gymnázia, z listinných důkazů předložených žalobkyní a její výpovědi bylo zjištěno, že žalobkyně v září 2021 začala studovat Obchodní akademii a vyšší odbornou školu [obec], [ulice], příspěvková organizace. Školné na této škole činí 3 000 Kč ročně, na jeden měsíc tak připadá částka 250 Kč. Žalobkyně do února 2022 bydlela v [obec] u svého strýce, jemuž platila za bydlení částku 2 000 Kč měsíčně, od konce února 2022 bydlí v nájmu a za nájem za byt v [obec] platí 3 877 Kč měsíčně. S tím byly spojeny jednorázové výdaje žalobkyně na pořízení nábytku 3 661 Kč a na kauci ve výši 3 000 Kč. Za MHD platí částku 685 Kč čtvrtletně, na jeden měsíc tak připadá částka 228 Kč Vedle toho jezdí na víkendy, a to buď každý víkend nebo každý druhý víkend, do svého bydliště u matky v [obec], za dopravu platí částku 100 Kč za jízdu v jednom směru. Za učebnice za 3 semestry zaplatila necelých 1 500 Kč, za ISIC kartu zaplatila 500 Kč. Za obědy platí částku 350 až 400 Kč měsíčně, vedle toho má další výdaje na stravu, kosmetiku, oblečení, boty. Trpí alergiemi a astmatem. Za léky vynakládá částku 1 300 Kč za 3 až 4 měsíce, což odpovídá částce 325 Kč až 433 Kč měsíčně, v jarních měsících další částky na léky na potlačení projevů alergie, léky jí platí matka. Žalobkyně má kromě výživného od otce a kapesného od matky, které činí 3 000 Kč měsíčně a v době letních prázdnin 1 000 Kč měsíčně, příjem z brigád. Tento příjem činil za duben 2022 částku 3 335 Kč, za červen 2022 částku 7 878 Kč, za červenec 2022 částku 9 890 Kč, za srpen 2022 částku 9 948 Kč a za září 2022 částku 3 450 Kč, v dalších měsících měla podle skutkových tvrzení žalobkyně příjem z brigády kolem 2 000 Kč měsíčně, aktuálně brigádu nemá.

14. Žalovaný v době posledního rozhodnutí o výživném pracoval u společnosti [právnická osoba], kde měl v období od ledna do května 2020 průměrný čistý příjem 19 972 Kč měsíčně a bydlel ve firemním době, kde neplatil nic za bydlení. Z listin předložených žalovaným a jeho výpovědi bylo zjištěno, že čisté příjmy žalovaného za rok 2021 se pohybovaly kolem 21 500 Kč měsíčně. Od ledna 2022 žalovaný pracuje u zaměstnavatele [anonymizováno], společnost s r.o., jeho průměrný čistý příjem za měsíce leden až listopad 2022 činil 23 129 Kč měsíčně. Žalovaný má přítelkyni, ale bydlí sám, s přítelkyní se pouze navštěvují. Od 18. 12. 2021 žalovaný platil nájemné za budovu [adresa] v obci [obec] ve výši 8 000 Kč měsíčně včetně elektrické energie a vody, od 1. 12. 2022 bylo žalovanému zvýšeno nájemné z částky 8 000 Kč měsíčně na 9 000 Kč měsíčně. Žalovaný si v roce 2022 nakoupil palivové dříví za celkovou částku 47 500 Kč, na jeden měsíc tak připadá částka okolo 4 000 Kč. Každý rok musí zaplatit vývoz septiku kolem 4 500 Kč ročně a poplatek za komunální odpad činí 500 Kč ročně. Žalovaný dojíždí do zaměstnání do [obec], za jízdné platí částku 23 Kč za jízdu v jednom směru, měsíčně projede částku kolem 900 Kč. Žalovaný si dále platí telefon, internet a televizi v částce 700 Kč měsíčně a životní pojištění v částce 569 Kč měsíčně a pojištění z odpovědnosti za škodu v částce 875 Kč ročně. Žalovaný má kromě vyživovací povinnosti k žalobkyni vyživovací povinnost k nezletilé dceři [jméno] [celé jméno žalobkyně], přičemž výživné k nezletilé [jméno] stanovené rozsudkem Okresního soudu ve Zlíně č.j. [číslo jednací] ze dne 16. 2. 2021 na částku 2 500 Kč měsíčně bylo žalovanému rozsudkem Okresního soudu ve Zlíně č.j. [číslo jednací] ze dne 12. 7. 2022 zvýšeno s účinností od 1. 9. 2021 na částku 3 000 Kč měsíčně a s účinností od 1. 1. 2022 na částku 3 500 Kč měsíčně. Žalovaný nad rámec výživného poslal nezletilé [jméno] finanční dary dne 4. 7. 2022 ve 2 000 Kč a dne 1. 11. 2022 1 000 Kč, žalobkyni poslal 8. 6. 2022 částku 2 000 Kč, jinak žalobkyni dary neposkytuje. Žalovaný si platí životní pojištění v částce 569 Kč měsíčně, pojištění odpovědnosti za škodu s ročním pojistným 875 Kč, školení řidičů za částku 1 000 Kč ročně. V minulosti absolvoval operaci kolene, v důsledku čehož jsou mu každý rok aplikovány gelové injekce, na které přispívá částkou 1 500 Kč ročně, kromě toho má problémy s chrupem, kdy za stomatologické ošetření vynaložil v roce 2022 částku 20 000 Kč, což doložil pokladním dokladem. Po onemocnění covidem trpí astmatem a alergiemi, nosí sebou inhalátor, který ukázal soudu u ústního jednání.

15. Matka žalobkyně [jméno] [celé jméno žalobkyně] v době posledního rozhodnutí o výživném měla průměrný čistý příjem za leden 2020 až říjen 2020 ve výši 25 573 Kč měsíčně. Platila splátku úvěru na byt ve výši 1 265 Kč měsíčně, příspěvek do fondu oprav 1 100 Kč měsíčně, SIPO 1 320 Kč měsíčně a další náklady na nákup briket, ohřev teplé vody, vodné a stočné, domovní odpad a internet činily cca 2 600 Kč měsíčně, platila každé z dcer stavební spoření ve výši 1 000 Kč měsíčně každé. Z listin předložených žalobkyní bylo zjištěno, že příjmy matky žalobkyně od posledního rozhodnutí o výživném vzrostly tak, že v roce 2021 činil průměrný čistý měsíční příjem matky žalobkyně 29 705,58 Kč, za leden až listopad 2022 částku 31 659,82 Kč. Matka žalobkyně bydlí v bytě 3+1, který je po vypořádání společného jmění manželů s žalovaným ve výlučném vlastnictví matky žalobkyně, která platí do fondu oprav částku 1 650 Kč měsíčně, za nákup briket za říjen až prosinec 2021 zaplatila podíl 12 300 Kč a od března do května 2022 podíl 24 313 Kč, na jeden měsíc tak připadá částka okolo 3 000 Kč. Za spotřebu vody za období od října 2021 do května 2022 zaplatila částku 3 998 Kč a za období od 24. 5. 2022 do 21. 9. 2022 částku 1 944 Kč, na jeden měsíc tak připadá částka okolo 500 Kč. Za spotřebu elektrické energie zaplatila částku 5 466 Kč za rok, na jeden měsíc tak připadá částka okolo 450 Kč. Matka žalobkyně splácí úvěry v částkách 1 265 Kč měsíčně, 3 504 Kč měsíčně a zápůjčku 1 000 Kč měsíčně [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení]. Matka žalobkyně nadále spoří každé z dcer stavební spoření částku 1 000 Kč měsíčně, sobě spoří na penzijní připojištění částkou 500 Kč měsíčně a platí pojistné na úrazové pojištění 617 Kč měsíčně a za životní pojištění 600 Kč měsíčně. Za internet platí částku 726 Kč měsíčně, za telefony 1 700 Kč měsíčně a za pojištění odpovědnosti z výkonu povolání částku 1 582 Kč ročně. Platí školné nezletilé [jméno] na Střední škole pedagogické a sociální [právnická osoba], které ve školním roce 2021 2022 činilo 19 000 Kč ročně a ve školním roce 2022 2023 částku 24 000 Kč ročně. Matka žalobkyně dne 24. 1. 2022 zaplatila na účet žalovaného částku 950 000 Kč na vypořádání společného jmění manželů, na niž si zapůjčila finanční prostředky, v souvislosti s čímž splácí shora uvedené částky 3 504 Kč měsíčně a 1 000 Kč měsíčně.

16. Soud po zjištění shora uvedených skutečností zvýšil výživné placené žalovaným na žalobkyni k datům 1. 9. 2021 a 1. 1. 2022, jak bylo navrhováno žalobkyní, protože k těmto datum došlo k podstatné změně poměrů odůvodňující zvýšení výživného. Počínaje dnem 1. 9. 2021 totiž žalobkyně začala studovat vyšší odbornou školu v [obec], a počínaje dnem 1. 1. 2022 následně došlo k růstu příjmů žalovaného v souvislosti se změnou jeho zaměstnání, a vzrostly výdaje žalobkyně na bydlení v souvislosti s jejím studiem, neboť žalobkyně se v únoru 2022 přestěhovala od svého strýce, kterému na bydlení přispívala částkou 2 000 Kč měsíčně do nájemního bytu, kde na nájem platí částku 3 877 Kč měsíčně, první nájemné za březen 2022 přitom žalobkyně zaplatila již koncem ledna 2022.

17. V případě výživného stanoveného od 1. 9. 2021 však bylo nutno přihlížet nejen k tomu, že došlo k navýšení nákladů na potřeby žalobkyně, ale i k tomu, že od uvedeného data vzrostlo žalovanému výživné také na sestru žalobkyně, nezletilou [jméno], a to v souvislosti s jejím nástupem na soukromou střední školu. Také matce žalobkyně vzrostly náklady na nezletilou [jméno], příjmy matky žalobkyně však od posledního rozhodnutí o výživném vzrostly výrazněji než příjmy žalovaného. Je tak potřeba, aby se na růstu potřeb žalobkyně od září 2021 podílela ve větším rozsahu i její matka, která již vyživovací povinnost k žalobkyni s ohledem na její zletilost neplní osobní péčí. S ohledem na to soud stanovil výživné žalovaného na žalobkyni na částku 4 000 Kč měsíčně.

18. Od 1. 1. 2022 došlo k růstu mzdy žalovaného z jeho zaměstnání v důsledku zaměstnání u nového zaměstnavatele [anonymizováno], společnost s r.o., ale současně mu přibyly výdaje na bydlení a na dojíždění do zaměstnání. S ohledem na to, že předchozí zaměstnavatel žalovaného [právnická osoba] poskytoval otci bezplatné bydlení a žalovaný nemusel dojíždět, bylo jeho předchozí zaměstnání finančně výhodnější. Za této situace nebyl u otce žádný velký prostor pro další navyšování výživného, a to i přihlédnutím k tomu, že i u druhé dcery otce nezletilé [jméno] došlo od 1. 1. 2022 rovněž ke zvýšení výživného. Soud přesto výživné na žalobkyni od uvedeného data zvýšil, neboť žalobkyni vzrostly výdaje na bydlení v [obec] a sám žalovaný od 1. 1. 2022 zvýšení výživného při znalosti svých poměrů a měsíčních výdajů na částku 4 500 Kč měsíčně navrhoval. Soud tak žalovanému od data 1. 1. 2022 zvýšil výživné na částku 4 500 Kč měsíčně, když výživné v této výši je žalovaný ochoten žalobkyni hradit.

19. Soud v té souvislosti dodává, že pokud soud vezme v úvahu zjištěnou výši příjmu žalovaného přesahující částku 23 000 Kč měsíčně a jeho výdaje na nájem 9 000 Kč měsíčně, náklady na dřevo na otop, náklady na vývoz septiku a komunální poplatek za odpad, které v průměru činí kolem 400 Kč měsíčně, výživné na obě dcery 8 000 Kč (po zvýšení tímto rozsudkem), náklady na dojíždění do zaměstnání 900 Kč měsíčně a další částky, které žalovaný vynakládá na pojištění, internet, telefon, s přihlédnutím k tomu, že musí hradit své další osobní výdaje jako stravu, ošacení, náklady spojené se zdravotním stavem, je zjevné, že takto stanovené výživné je na hraně možností žalovaného.

20. Zvýšení výživného na současné částky podle názoru soudu odpovídá nejen možnostem žalovaného, ale i potřebám žalobkyně, kdy základní výdaje žalobkyně jsou vyčísleny v bodě 13 tohoto rozsudku. K žalobkyni má totiž vyživovací povinnost i její matka s vyššími příjmy než žalovaný, která je tak povinna plnit vyživovací povinnost k žalobkyni ve vyšším rozsahu než žalovaný. Také sama žalobkyně je schopna si přivydělávat na brigádách, ač jsou její možnosti omezené každodenní výukou. Nelze také odhlédnout od toho, že samotná žalobkyně má úspory, neboť z předchozího rozhodnutí o výživném a výpisů z účtu matky žalobkyně bylo zjištěno, že matka žalobkyně žalobkyni spoří na stavební spoření částkou 1 000 Kč měsíčně, matka žalobkyně tak má ještě prostor pro tvorbu úspor žalobkyni a samotná žalobkyně má finanční rezervu.

21. Bylo-li ze strany žalobkyně poukazováno na to, že žalovaný obdržel od matky žalobkyně částku 950 000 Kč z titulu vypořádání společného jmění manželů, tak žalovaný uváděl, že tuto částku již zcela spotřeboval. I kdyby tomu tak však nebylo, nejednalo se o významnou okolnost pro toto rozhodnutí o výživném, neboť soud by při rozhodnutí o výživném musel přihlížet k majetkovým poměrům obou rodičů žalobkyně. Vypořádáním společného jmění manželů si matka žalobkyně a žalovaný pouze přerozdělili majetek nabytý v průběhu manželství. Zatímco žalovaný nabyl z titulu vypořádání společného jmění manželů částku 950 000 Kč, matka žalobkyně nabyla do výlučného vlastnictví bytovou jednotku a vybavení domácnosti. Při rozhodování o výživném by pak bylo nespravedlivé přihlížet k vypořádacímu podílu žalovaného z titulu vypořádání SJM a vyžadovat, aby tento použil tento vypořádací podíl na výživné pro žalobkyni a nepřihlížet zároveň k hodnotově odpovídajícímu majetku nabytého matkou žalobkyně, která navíc v důsledku toho, že bydlí ve vlastní bytové jednotce, nemusí platit nájemné. Soud tak proto tento vypořádací podíl a to, jak s ním žalovaný naložil, nepovažoval za zásadní pro své rozhodnutí. Z téhož důvodu nelze pro účely tohoto rozhodnutí přihlížet k výdajům matky na úvěr a zápůjčku, které splácí za účelem nabytí bytové jednotky do výlučného vlastnictví, neboť jde o prostředky za účelem nabytí majetku, přičemž výživné pro děti má před obdobnými výdaji přednost.

22. Namítala-li strana žalující, že mzda žalovaného je podhodnocená a je v rozporu se zaručenou mzdou podle prováděcích předpisů zákoníku práce, tak s tímto se soud při znalosti místních poměrů a výše příjmů manuálně pracujících osob v regionu neztotožňuje. Jde-li o zaručenou mzdu podle nařízení vlády č. 567/2006 Sb., o minimální mzdě, o nejnižších úrovních zaručené mzdy, o vymezení ztíženého pracovního prostředí a o výši příplatku ke mzdě za práci ve ztíženém pracovním prostředí, tato se stanovuje jako hrubá. Žalovaný pracuje jako zámečník a soudu není známa zcela přesná náplň jeho práce, nicméně nařízení vlády č. 567/2006 Sb. ve své příloze obsahuje skupiny prací pro účely stanovení nejnižší úrovně zaručené mzdy, přičemž v oboru strojírenství a elektrotechnika obsahuje pouze 5 skupin prací, z jejichž vymezení je zjevné, že práce žalovaného jako zámečníka může spadat podle složitosti, odpovědnosti a namáhavosti jeho práce do 4. či některé z nižších skupin. Zaručená mzda pro 4. skupinu prací činí 21 800 Kč hrubého měsíčně při pracovní době 40 hodin týdně, čemuž odpovídá čistá mzda 18 702 Kč měsíčně. Činí-li čistá mzda žalovaného průměrně 23 129 Kč měsíčně, nejedná se v žádném případě o mzdu pod úrovní zaručené mzdy a soud tak z doložené mzdy žalovaného při stanovení výživného vycházel.

23. Bylo-li ze strany žalobkyně poukazováno na tabulku výživného vydanou Ministerstvem spravedlnosti, tak soud podotýká, že se jedná pouze o doporučující tabulku, kterou soud není vázán, přičemž podle těchto tabulek u dítěte na střední škole a vyšší by mělo výživné u dvou vyživovacích povinností činit 18 % z příjmů povinného rodiče. Pokud tak měl žalovaný příjem od září do prosince 2021 u svého předchozího zaměstnavatele kolem 21 500 Kč, činí těchto 18 % z čistého příjmu žalovaného 3 870 Kč. V případě průměrného příjmů žalovaného u jeho současného zaměstnavatele 23 129 Kč měsíčně činí 18 % z toho příjmu 4 163 Kč. Výživné pro žalobkyni ve výši 4 000 Kč měsíčně s účinností od 1. 9. 2021 a ve výši 4 500 Kč s účinností od 1. 1. 2022 tak bylo s ohledem na shora uvedené stanoveno dokonce nad výživným podle doporučující tabulky výživného. Soud dodává, že kromě procentního vymezení doporučené výše výživného tabulka výživného obsahuje i kontrolní částku, která by měla povinnému rodiči zůstat z jeho příjmů po stanovení výživného, přičemž u žalovaného tato částka činí 66 % z jeho čistého příjmu nebo pevnou spodní hranici podle toho, která částka je vyšší. Pevná hranice přitom představuje tzv. nezabavitelnou částku, která se jinak používá při výpočtu srážek z příjmu povinného v exekuci a oddlužení. V roce 2021 byla u žalovaného z variant kontrolní částky vyšší částka v rozsahu 66 % jeho čistého příjmu, která při příjmu 21 500 Kč měsíčně činila 14 190 Kč. Žalovanému by v roce 2021 z jeho příjmů 21 500 Kč po odečtení výživného na nezletilou [jméno] ve výši 3 000 Kč a zvýšeného výživného na žalobkyni podle tohoto rozsudku ve výši 4 000 Kč za září až prosinec 2021 zůstávala částka 14 500 Kč, kontrolní částka tak byla zachována. V roce 2022 byla u žalovaného z variant kontrolní částky vyšší opět částka v rozsahu 66 % jeho příjmů 23 129 Kč, tj. částka 15 265 Kč. Odečte-li soud od průměrného čistého příjmu žalovaného 23 129 Kč výživné pro nezletilou [jméno] ve výši 3 500 Kč a zvýšené výživné stanovené na žalobkyni tímto rozsudkem ve výši 4 500 Kč měsíčně, zbude žalovanému z jeho příjmů částka 15 129 Kč, což je částka nepatrně nižší než kontrolní částka. V roce 2023 s ohledem na výraznější nárůst nezabavitelné částky je u žalovaného ze dvou variant kontrolní částky vyšší pevná hranice, která u žalovaného činí 16 803 Kč. Tato částka by tak žalovanému měla po odečtení výživného na nezletilou [jméno] a žalobkyni zbývat, což aktuálně splněno není. Doporučující tabulky výživného však nejsou závazné a žalovaný při znalosti toho, jak je schopen hospodařit se svými příjmy, stanovenou výši výživného sám navrhoval, soud proto rozhodl v souladu s návrhem žalovaného. Uvedené skutečnosti svědčí o tom, že zvýšené výživné stanovené žalovanému pro žalobkyni tímto rozsudkem je maximálně možné, neboť žalovanému pro zaplacení výživného na obě jeho dcery nezůstane ani částka, která by mu zbývala v případě, že by byl v oddlužení či exekuci. Soud přihlédl také k tomu, že žalovaný kromě výživného nemá žádné náklady na styk s žalobkyní, žalovaný s žalobkyní mají špatné vztahy a nestýkají se, žalovaný pouze jednou poskytl žalobkyni k jejím 20. narozeninám finanční dar, jinak ji neposkytuje ani dárky, a za této situace má soud za to, že stanovení výživného nad částky podle doporučujících tabulek výživného je možné.

24. S ohledem na shora uvedené skutečnosti proto soud výrokem I. tohoto rozsudku stanovil žalovanému výživné k žalobkyni od 1. 9. 2021 na částku 4 000 Kč měsíčně a od 1. 1. 2022 na částku 4 500 Kč měsíčně. Splatnost výživného soud ponechal na 15. den v měsíci, jak navrhovala žalobkyně a jak bylo stanoveno v posledním rozhodnutí o výživném, neboť termín splatnosti výživného soud z hlediska kontinuity placení výživného považuje za vhodné zachovat. V rozsahu, v němž se žalobkyně podanou žalobu domáhala zvýšení výživného nad rámec částek uvedených ve výroku I. tohoto rozsudku, soud žalobu výrokem II. tohoto rozsudku zamítl.

25. Soud zároveň ve výroku III. tohoto rozsudku vyčíslil dlužné výživné žalovaného pro žalobkyni za období od 1. 9. 2021 do 31. 12. 2022. Za toto období byl žalovaný povinen zaplatit žalobkyni na výživném částku 70 000 Kč, která představuje součet výživného 4 000 Kč měsíčně za měsíce září 2021 až prosinec 2021 (t.j. 4 x 4 000 Kč = 16 000 Kč) a výživného 4 500 Kč měsíčně za měsíce leden až prosinec 2022 (tj. 12 x 4 500 Kč = 54 000 Kč). Žalovaný žalobkyni na výživném za toto období zaplatil pouze částku 56 000 Kč (tj. 3 500 x 16 měsíců). Dluh ze zvýšení výživného za období od 1. 9. 2021 do 31. 12. 2022 tak činí 14 000 Kč. Výživné za další období od ledna 2023 v době vyhlášení rozsudku ještě nebylo splatné, a tudíž na něm nemohl vzniknout dluh. Soud s ohledem na poměry žalovaného uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni toto dlužné výživné a případně další navýšení výživného, než tento rozsudek bude doručen žalovanému, ve splátkách po 2 000 Kč měsíčně, pod ztrátou výhody splátek, nezaplatí-li některou ze splátek řádně a včas. Tato výše splátek navrhovaná žalovaným umožní splatit dluh ze zvýšení výživného během 7 měsíců.

26. Při rozhodování o náhradě nákladů řízení, postupoval soud podle § 142 odst. 2 o.s.ř., tedy podle kritéria úspěchu ve věci. Podle § 8 odst. 2 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (dále jako „advokátní tarif“):„ Je-li předmětem právní služby opětující se plnění, stanoví se tarifní hodnota součtem hodnot těchto plnění; jde-li však o plnění na dobu delší než pět let nebo na dobu neurčitou, stanoví se jen pětinásobkem hodnoty ročního plnění.“ Podle rozhodnutí Krajského soudu v Českých Budějovicích sp. zn. 6 Co 872/2000:„ Je-li v žalobě požadováno zvýšení výživného zletilé osoby na dobu neurčitou, je tarifní hodnotou podle § 8 odst. 2 AT pětinásobek hodnoty ročního plnění, jímž je jen rozdíl mezi dosavadním výživným a nově požadovaným výživným, nikoli celá výše nově požadovaného výživného. Právní pomoc se týká pouze onoho rozdílu.“ Žalobkyně se podanou žalobou domáhala zvýšení výživného na dobu neurčitou, a to za období od 1. 9. 2021 do 31. 12. 2021 (tedy za 4 měsíce) o částku 750 Kč měsíčně na částku 4 250 Kč měsíčně a s účinností od 1. 1. 2022 o částku 1 500 Kč měsíčně na částku 5 000 Kč měsíčně, tedy tarifního hodnota činí 87 000 Kč (tj. 4 x 750 Kč + 56 x 1 500 Kč). Odměna z této tarifní hodnoty činí 4 580 Kč. Soud žalobě vyhověl v tom rozsahu, že za období od 1. 9. 2021 do 31. 12. 2021 (tedy za 4 měsíce) zvýšil výživné o částku 500 Kč měsíčně na částku 4 000 Kč měsíčně a s účinností od 1. 1. 2022 o částku 1 000 Kč měsíčně na částku 4 500 Kč měsíčně, ve zbytku žalobu zamítl. V přepočtu na pětinásobek ročního plnění tedy soud žalobě vyhověl ohledně částky 58 000 (tj. 4 x 500 Kč + 56 x 1 000 Kč) a žalobu zamítl ohledně částky 29 000 Kč (č.l. 4 x 250 Kč + 56 x 500 Kč). Žalobkyně tak byla se svou žalobou úspěšná v rozsahu 66,66 %, neúspěšná v rozsahu 33,33 %, má tak nárok na 33,33 % nákladů řízení.

27. O nákladech řízení soud rozhodl z úřední povinnosti. Tyto náklady řízení sestávají ze: a) odměny advokáta za čtyři úkony právní služby (příprava a převzetí dle § 11 odst. 1 písm. b) vyhl. č. 177/1996 Sb., sepis žaloby dle § 11 odst. 1 písm. d) advokátního tarifu, dva úkony - účast u ústního jednání přesahujícího 2 hodiny dle § 11 odst. 1 písm. g) advokátního tarifu), ve výši 4 x 4 580 Kč = 18 320 Kč dle § 7 bod 5, § 8 odst. 1, 2 advokátního tarifu, b) paušální náhrady hotových výdajů za úkony uvedené ad b) výše ve výši 4 x 300 Kč = 1 200 Kč dle § 13 odst. 4 advokátního tarifu; c) cestovného ze [obec] do Valašského Meziříčí a zpět k ústnímu jednání dne 13. 1. 2023, při délce trasy 2 x 50 km, osobním automobilem s průměrnou spotřebou nafty 4,7 l /100 km, ceně nafty v částce 44,10 Kč a ceně paušálu 5,20 Kč, obojí dle vyhlášky č. 467/2022 Sb., tj. ve výši 727 Kč; d) náhrady za promeškaný čas strávený cestou k ústnímu jednání a zpět dne 13. 1. 2023 v rozsahu 4 půlhodin dle § 14 odst. 1 písm. a) a odst. 3 advokátního tarifu, tj. 4 x 100 Kč = 400 Kč, e) náhrady za 21% DPH ad b) až e), tj. 4 336 Kč; tj. celkem 24 983 Kč Náklady řízení v rozsahu 33,33 % z této částky náležející žalobkyni tak činí 8 244 Kč a byly jí přiznány výrokem IV. tohoto rozsudku.

28. Odměnu a náhradu hotových výdajů za písemné podání ze dne 19. 12. 2022 soud žalobkyni ani v rozsahu 33,33 % nepřiznal, jelikož se nejedná o účelně vynaložený úkon právní služby. Povinností žalobkyně, která je právně zastoupena, bylo podat žalobu řádně s uvedením všech rozhodujících tvrzení, aniž by musela být soudem vyzývána k jejich doplnění. V případě žaloby, kterou se žalobkyně domáhá zvýšení výživného, bylo povinností žalobkyně již v žalobě dostatečným způsobem tvrdit, jak se změnily nejen její poměry a poměry žalovaného, ale i rovněž matky žalobkyně, neboť pro stanovení výživného jsou rozhodné poměry všech výživnou povinných osob. Pokud tak žalobkyně neučinila, nelze podání, kterým svá tvrzení na výzvu soudu doplnila, považovat za účelně učiněné a odměna a režijní paušál za takové podání nenáleží.

29. Soud zároveň uvádí, že ač zvýšil výživné tak, jak navrhoval žalovaný již před zahájením tohoto řízení, neaplikoval ustanovení § 150 o.s.ř., jehož použití soud zvažoval, neboť žalovaný sice navrhl žalobkyni zvýšení výživného na částky uvedené ve výroku tohoto rozsudku, dobrovolně je však neplatil. Stejně tak soud přistoupil k uložení náhrady nákladů řízení žalobkyně žalovanému, ač na poslední známou adresu žalovaného nebyla nejméně 7 dnů před podáním návrhu na zahájení řízení zaslána předžalobní výzva podle § 142a o.s.ř., neboť žalovaný byl k zaplacení zvýšeného výživného vyzván e-mailem ze dne 11. 8. 2022, přičemž byl zároveň upozorněn, že pokud strany nedospějí k dohodě o zvýšení výživného, nezbude žalobkyni než se svým nárokem obrátit na soud. Na podání žaloby byl následně před jejím podáním upozorněn i v e-mailech z 18. 8. 2022 a 19. 8. 2022, smysl předžalobní výzvy tak byl naplněn.