14 C 97/2022
č. j. 14 C 97/2022-55
V PLATNOSTICitované zákony (8)
Plný text
Okresní soud ve Vsetíně – pobočka ve Valašském Meziříčí rozhodl samosoudkyní Mgr. Ludmilou Gerlovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupené advokátkou anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa proti žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený advokátem anonymizováno jméno příjmení , příjmení sídlem adresa o určení výživného manželky
I. Žalovaný je povinen platit žalobkyni výživné manželky ve výši 3 000 Kč měsíčně počínaje dnem 26. 10. 2022, vždy k prvnímu dni každého měsíce předem.
II. Žaloba, aby žalovaný byl povinen platit žalobkyni na výživném manželky nad rámec částky uvedené ve výroku I. tohoto rozsudku další částku 3 000 Kč měsíčně, se zamítá.
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni dlužné výživné manželky za období od 26. 10. 2022 do 28. 2. 2023 v celkové výši 12 580 Kč, jakož i výživné, které se stane splatné od 1. 3. 2023 do konce kalendářního měsíce, v němž tento rozsudek nabude právní moci, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
V. Žalovaný je povinen zaplatit na soudním poplatku České republice na účet Okresního soudu ve Vsetíně částku 1 800 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
1. Žalobkyně se žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne 26. 10. 2022 domáhala po žalovaném stanovení výživného manželky v částce 6 000 Kč měsíčně předem, vždy do 12. dne v měsíci na účet žalobkyně. Uváděla, že manželství s žalovaným uzavřeli 28. 6. 2019 před [stát. instituce], z manželství se narodila nezletilá dcera [jméno] [celé jméno žalobkyně], [datum narození]. Žalobkyně je na rodičovské dovolené s rodičovským příspěvkem 9 500 Kč měsíčně, který má stanovený do konce září 2023. S manželem vedou společnou domácnost v jeho rodinném domě, ale každý hospodaří se svým příjmem, žalovaný platí náklady na domácnost. Výše příjmu žalovaného není žalobkyni známa, je zaměstnán u společnosti [právnická osoba]. Dne 6. 8. 2022 jí manžel oznámil, že má rok a půl trvající vztah s milenkou a chce se rozvést. Žalovaný jezdí na víkendové motorkářské srazy, v létě i na čtrnáctidenní v zahraničí, donedávna jezdil i na okruzích, vlastní dvě motorky, dva skútry, [značka automobilu], ona používala starší [příjmení] [příjmení], který jí žalovaný odebral. Žalovaný má v trezoru krátké i dlouhé legálně držené zbraně. Žalobkyně nemá žádné úspory.
2. Žalovaný navrhl zamítnutí žaloby. Uvedl, že dne 30. 11. 2022 byla u zdejšího soudu pod sp. z. 52 Nc 4794/2022 schválena dohoda o úpravě výkonu rodičovské zodpovědnosti na dobu před a po rozvodu manželství, na základě které byla nezletilá [jméno] svěřena do péče žalobkyně a žalovaný se zavázal platit výživné pro nezletilou dceru ve výši 6 000 Kč měsíčně počínaje dnem 1. 12. 2022. Od července 2021 přispíval žalobkyni na nezletilou [jméno] a domácnost částku 6 000 Kč a vedle toho hradil náklady na bydlení v rodinném domě [adresa] v [obec], nakupoval jídlo a podílel se na zjištění vybavení pro nezletilou [jméno], žalobkyně pobírala rodičovský příspěvek. Žalobkyně dává nezletilou dceru do lesní školky v místě jejího současného bydliště za částku 2 500 Kč měsíčně. V srpnu 2022 žalovaný oznámil žalobkyni, že chce ukončit manželství rozvodem a nabídl žalobkyni, že může nadále bydlet v rodinném domě, což žalobkyně nevyužila a opustila s nezletilou dcerou rodinný dům a bydlí u své matky v [obec]. Žalovaný podniká jako OSVČ v oblasti stavebnictví, uplatňuje si paušální výdaje 60 %. Jeho čistý výdělek je každý měsíc jiný, v průměru 25 000 Kč až 30 000 Kč měsíčně. Po odečtení nákladů na rodinný dům, ošacení, stravu, výživné pro nezletilou [jméno] a dopravu zůstává žalovanému částka v rozmezí 5 000 Kč až 10 000 Kč. Motorová vozidla žalovaný vlastní dlouhodobě, jedná se o starší vozidla, vozidlo [značka automobilu] je v současnosti z důvodu jeho poruchy nepojízdné. Žalovaný nabídl žalobkyni, že jí převede do vlastnictví motorové vozidlo [] [], žalobkyně odmítla, žalovaný tak vozidlo prodal a výtěžek je připraven použít na vypořádání s žalobkyní týkající se SJM.
3. Žalobkyně ve svých dalších podáních ze dne 5. 1. 2023 a dne 10. 1. 2023 uvedla, že poměry k nezletilé [jméno] byly upraveny tak, jak uvedl žalovaný, žalovaný zaplatil výživné na nezletilou [jméno] i za měsíce září až listopad 2022. Pokud žalobkyně uváděla, že žalovaný je zaměstnancem společnosti [právnická osoba], vycházela z formuláře pro Úřad práce na poskytnutí porodného. Žalovaný je členem motorkářského seskupení [anonymizována dvě slova] [příjmení] [příjmení] [jméno] [příjmení] ([anonymizováno]), kde jistě platí členský příspěvek. V době trvání manželství měl jízdy na závodním okruhu v [obec], kdy jen motorkářská kombinéza šitá na míru s airbagy stála 90 000 Kč. V roce 2022 byl žalovaný v létě na rodinné dovolené v Itálii a dalších dvou dovolených s milenkou [jméno] [příjmení] a několika prodloužených víkendech, jeho příjmy jsou tak jistě jiné, než uvádí. Jezdí pracovat do Německa na dobu cca 10 dnů a zřejmě i v tuzemsku vykonává činnost, kterou nezdaňuje. Žalobkyně neodmítla nabídku žalovaného bydlet v domě ve vlastnictví žalovaného v [obec]. Nyní žije u matky v [obec], protože se musela vypořádat s nastalou nečekanou situací, je to dočasné řešení, nadále bude bydlet v místě trvalého bydliště. Rodinný dům náležející žalovanému tento dostal darem od svého otce [jméno] [celé jméno žalovaného], babička žalovaného zde užívá byt o rozloze 2+1 na základě věcného břemene a podílí se na nákladech, babička žalovaného jí dává najevo, že je v domě nežádoucí. Od okamžiku podání žaloby žalobkyně poskytuje své matce měsíčně částku 5 000 Kč na nájem, energie, vodu, internet. Za náklady na benzin do auta, které si půjčuje od matky, platí měsíčně 2 000 Kč. S nezletilou navštěvuje Lesní školku s nákladem 1 200 Kč měsíčně, plavání s ní činí 800 Kč měsíčně a cvičení s dětmi 600 Kč měsíčně. Strava, ošacení a další náklady činí cca 5 000 Kč měsíčně.
4. Žalovaný ve svém podání ze dne 4. 1. 2023 uvedl, že náklady na bydlení v rodinném domě činí průměrně 8 000 Kč měsíčně, za vodné, stočné a koncesionářské poplatky hradí žalovaný celkem 455 Kč měsíčně a za internet 498 Kč měsíčně. Náklady na topení palivovým dřevem činily v roce 2022 celkem 44 540 Kč. Za dodávku elektřiny hradí žalovaný zálohu 3 440 Kč měsíčně. Žalovaný dále upřesnil, že v roce 2022 měl průměrný čistý příjem 22 000 Kč, po odečtení nákladů na rodinný dům a povinnosti platit výživné pro nezletilou [jméno] zůstává žalovanému 8 000 Kč měsíčně, z nichž si hradí stravu, ošacení, dopravu.
5. Žalobkyně v řízení vypověděla, že pobírá rodičovský příspěvek 9 500 Kč a manžel jí přispívá na výživné dcery 6 000 Kč měsíčně, to pro ni není dostatečné k zajištění pronájmu. Pobývá u matky, ta je v důchodě, ona platí matce 5 000 Kč za bydlení a dalších 2 000 Kč měsíčně za benzín, jelikož si půjčuje její auto. S dcerou navštěvuje plavání, kdy tříměsíční cyklus stojí 2 500 Kč a cvičení s dětmi, kdy tříměsíční cyklus stojí 1 600 Kč a jednou týdně s ní navštěvuje lesní školku, kde platí 300 Kč za dopoledne. Na ošacení nezletilé vynakládá průměrně částku 1 000 Kč měsíčně. Výživné 6 000 Kč na nezletilou vynakládá na její potřeby, do toho se rozpočte to plavání, cvičení, lesní školka a výdaje na auto, nezletilá má i pediatra v [obec]. Žalovaný nad rámec výživného koupil nezletilé nějaké oblečení. Ona nevlastní hodnotnější majetek a nemá žádné úspory ani dluhy, se zdravotním stavem nemá zvýšené výdaje. Žalovaný dělá práci, kde je placen na ruku, jednou za dva měsíce vyjíždí za prací do Německa. Podle ní nejsou jeho příjmy 22 000 Kč měsíčně, ale 22 000 Kč týdně. Není schopna uvést výdaje žalovaného, ale účastní se různých motorkářských akcí, loni byl na čtrnáctidenní dovolené s motorkáři, potom na dvanáctidenní dovolené s rodinou v Itálii, poté na pětidenní dovolené s milenkou na skútrech na Slovensku a v září na týdenní dovolené s milenkou letecky v Řecku. Když bydlela s manželem, náklady na bydlení byly průměrně 6 000 Kč měsíčně. Žalovaný z peněz, které vydělal ještě v Belgii, zateplil dům a udělal z něj nízkoenergetický dům. V domě bydlí babička žalovaného, která mu na náklady přispívala jednou polovinou.
6. Žalovaný v řízení vypověděl, že své příjmy za rok 2022 soudu doložil a pokud odečte náklady na provoz životnosti, náklady na dům a energie, zbývá mu 250 000 Kč za rok, tedy průměrně 20 000 Kč až 25 000 Kč měsíčně. Náklady na dům má asi 8 000 Kč měsíčně, na dceru platí 6 000 Kč měsíčně a zbývá mu 8 000 Kč měsíčně na jídlo a provozní věci. Všechen majetek nabyl v období, kdy žil z úspor z doby, kdy pracoval v Belgii. Kromě doložených příjmů nemá žádné další příjmy na ruku, do Německa nejezdí pracovat. Paušál z příjmů 60 % nevyužije, jeho výdaje jsou asi 40 až 45 % z příjmů. V řízení o výchově a výživě dcery uvedl orientačně příjem 25 000 Kč až 30 000 Kč, ale to ještě nebyl ukončený rok a když dal faktury dohromady, dopočetl se k tomu číslu. Babička se podílí na energiích v domě částkou 500 Kč a on jí zase platí telefon 270 Kč. Babička mu to vynahrazuje tím, že mu třeba uvaří, vaří mu spíše o víkendech, a to i pro dceru. Nad rámec výživného pro nezletilou [jméno] nic neplatí, ale podílí se na nákupu sezónního oblečení. Má dva skútry, jednu motorku a jedno [značka automobilu], s provozem těch vozidel nemá žádné výdaje. Má spíše známost než přítelkyni, ve společné domácnosti spolu nežijí. V souvislosti s jeho zájmy má výdaje na motorky, má jednu zbraň, která je součástí společného jmění manželů, a dalších šest zbraní, které nabyl před svatbou, ty jsou bez nákladů, poslední rok a půl nebyl na střelnici, kde tenkrát prostřílel 400 Kč. Jinak nemá významnější majetek. Z doby podnikání v Belgii má úspory v řádech desetitisíců. Nemá zvýšené výdaje v souvislosti se zdravotním stavem. Loni byl na dovolené na motorkách s náklady 11 000 Kč, v případě dovolené v Řecku nešly náklady za ním, byl na horách na Slovensku za 5 000 Kč a dovolená v Itálii stála 27 000 Kč, vzal na to peníze ještě z pozůstatku z podnikání a na rozdíl od žalobkyně si každý měsíc odkládá na neočekávané výdaje. Motorkářské srazy má 4 do roka, vždy na dvě noci, náklady na dopravu jsou asi 2 500 Kč za víkend, náklady na noclehy nejdou za ním.
7. Soud ve věci provedl následující listinné důkazy, z nichž zjistil: -) z oddacího listu (č.l. 4), že žalobkyně a žalovaný uzavřeli manželství dne [datum] v [obec]; -) z rodného listu [jméno] [celé jméno žalobkyně] (č.l. 5), že žalobkyně a žalovaný jsou rodiči nezletilé [jméno] [celé jméno žalobkyně], narozené dne [datum]; -) z listiny„ Oznámení o změně výše dávky státní sociální podpory“ (č.l. 6 až 7), že rodičovský příspěvek žalobkyně činí od 1. 4. 2021 částku 9 500 Kč měsíčně; -) z faktury (č.l. 14, 16), že dne 17. 11. 2022 byla nezletilé [jméno] vystavena faktura na pravidelné pohybové aktivity v přírodě pro rodiče s dětmi na částku 2 500 Kč, není uvedeno, za jaké období; -) z listiny„ Oznámení o vstupu do paušálního režimu od zdaňovacího období (kalendářního roku) 2022“ (č.l. 30), že žalovaný učinil toto oznámení 10. 1. 2022; -) ze složenky SIPO (č.l. 31), že žalovaný platí za koncesionářské poplatky a vodné a stočné částku 455 Kč; -) z listiny„ Vyúčtování, daňový doklad“ (č.l. 32), že žalovaný platí [právnická osoba] [právnická osoba] částku 497,99 Kč za internet; -) z listin„ dodací list“ ze dne 17. 10. 2022 a 8. 12. 2022 (č.l. 33), že žalovaný zaplatil dne 17. 10. 2022 částku 14 900 Kč za palivové dřevo a dne 8. 12. 2022 částku 20 700 Kč za palivové dřevo; -) z listiny„ Daňový doklad – faktura“ (č.l. 34) a z příjmového pokladního dokladu 18. 3. 2022 (č.l. 34 verte), že žalovaný zaplatil dne 18. 3. 2022 další částku 8 940 Kč za palivové dřevo; -) z vyúčtování společnosti [právnická osoba] (č.l. 35), že výše záloh žalovaného na elektřinu činí 3 440 Kč měsíčně; -) z rozsudku Okresního soudu ve [obec], pobočka ve [obec] č.j. 52 Nc 4794/2022-18 ze dne 30. 11. 2022 (č.l. 36), že soud schválil dohodu rodičů, na základě které byla nezletilá [jméno] svěřena do péče žalobkyně a žalovaný se zavázal platit na výživu nezletilé [jméno] částku 6 000 Kč měsíčně od 1. 12. 2022 vždy k 1. dni každého kalendářního měsíce předem. Z odůvodnění tohoto rozsudku se podává, že matka je rodičovské dovolené, pobírá rodičovský příspěvek 9 500 Kč měsíčně. S dcerou bydlí přechodně u své matky v [obec], přispívá jí na bydlení a stravu částkou 5 000 Kč. Otec má jednu vyživovací povinnost, jako OSVČ uvedl příjem 25 000 Kč až 30 000 Kč měsíčně, je plátcem paušální daně ve výši 6 000 Kč. Bydlí ve vlastním rodinném domě s náklady 6 000 Kč, je na něho registrováno jedno motorové vozidlo. Nezletilá [jméno] je zdravá, je v celodenní péči matky, jednou týdně na dopoledne chodí do lesní školky. Žalobkyně a žalovaný se dohodli, že mimořádné výdaje jako sezónní oblečení, sportovní vybavení, aktivity dcery budou hradit jednou polovinou. Otec měl zaplaceno výživné za září až listopad 2022; -) z darovací smlouvy ze dne 18. 2. 2008 (č.l. 39 až 41), že žalovaný se na jejím základě stal vlastníkem budovy [adresa] na pozemku parc. [číslo] pozemků parc. [číslo] [částka], jemuž tyto nemovité věci daroval jeho otec [jméno] [celé jméno žalovaného]. Ve smlouvě je uvedeno, že k darovaným nemovitostem má věcné břemeno k bytu v budově [adresa] a věcné břemeno užívání ke všem darovaným nemovitostem paní [jméno] [celé jméno žalobkyně]; -) ze zprávy o hospodaření [anonymizována dvě slova] [příjmení] [příjmení] [jméno] [příjmení] [jméno], z.s. za rok 2021 (č.l. 42), že tento spolek byl k 31. 12. 2021 tvořen celkem 26 členy, kteří přispívali svými členskými příspěvky na činnost tohoto spolku, jedná se o jediný zdroj příjmů tohoto spolku. Členské příspěvky za rok 2021 činily 62 900 Kč; -) z fotografií vozidel soud zjistil, že na nich jsou zachyceny černý motocykl, stříbrný motocykl, modrobílý motocykl, bílý motocykl, bílé vozidlo s nákladovým prostorem a černé vozidlo; -) z listin„ Potvrzení o zdanitelných příjmech ze závislé činnosti, srážených zálohách na daň z těchto příjmů a daňovém zvýhodnění za období od 1. 1. 2021 až 31. 12. 2021“ (č.l. 45), že příjem žalovaného u plátce [jméno] [příjmení] za rok 2021 činil 60 000 Kč a u plátce [právnická osoba] rovněž 60 000 Kč; -) z listin„ Potvrzení o zdanitelných příjmech ze závislé činnosti, srážených zálohách na daň z těchto příjmů a daňovém zvýhodnění za období od 1. 1. 2020 až 31. 12. 2020“ (č.l. 46), že příjem žalovaného u plátce [právnická osoba] za rok 2022 činil 59 800 Kč a u plátce [jméno] [příjmení] 50 000 Kč; -) z přehledu faktur vystavených žalovaným za rok 2022 (č.l. 47), že žalovaný v roce 2022 vystavil faktury za celkovou částku 481 010 Kč.
8. Soud neprovedl výslech svědkyně [jméno] [příjmení], neboť žalobkyně tento výslech navrhovala k prokázání skutečnosti, že dne 6. 8. 2022 jí žalovaný oznámil, že má rok a půl trvající vztah s milenkou, což nebylo pro rozhodnutí o výživném rozhodující a žalovaný navíc navázání mimomanželského vztahu nezpochybňoval a žalobkyně na provedení tohoto důkazu ani netrvala.
9. Podle § 697 odst. 1 o.z.:„ Manželé mají vzájemnou vyživovací povinnost v rozsahu, který oběma zajišťuje zásadně stejnou hmotnou a kulturní úroveň. Vyživovací povinnost mezi manžely předchází vyživovací povinnosti dítěte i rodičů.“ 10. Podle § 697 odst. 2 o.z.:„ Pro vyživovací povinnost mezi manžely jinak platí obecná ustanovení o výživném.“ 11. Podle § 913 odst. 1 o.z.:„ Pro určení rozsahu výživného jsou rozhodné odůvodněné potřeby oprávněného a jeho majetkové poměry, jakož i schopnosti, možnosti a majetkové poměry povinného.“ 12. Soud po provedení shora uvedených důkazů, které vyhodnotil jednotlivě i v jejich vzájemných souvislostech, dospěl k závěru, že hmotná a kulturní úroveň žalobkyně a žalovaného, jejichž manželství stále trvá, není shodná a tuto je třeba dorovnat prostřednictvím výživného.
13. Soud přitom v souladu s § 154 občanského soudního řádu vycházel ze stavu v době vyhlášení rozsudku, zajímaly jej tak poměry účastníků v době jeho rozhodnutí, nikoli potencionální nižší náklady žalobkyně na bydlení za situace, kdy by žila v rodinném domě žalovaného v [obec], na což bylo poukazováno ze strany žalovaného. Žalobkyni lze těžko nutit, aby této možnosti bydlení využila, zejména opustila-li společné bydliště účastníků poté, co jí žalovaný oznámil, že navázal mimomanželský vztah, což bylo zjištěno z výpovědi žalobkyně a sám žalovaný jej připouští.
14. Z listinných důkazů, zejména oznámení o změně výše dávky státní sociální podpory a výpovědi žalobkyně bylo zjištěno, že příjmy žalobkyně nyní představují rodičovský příspěvek ve výši 9 500 Kč měsíčně. K rukám žalobkyně je žalovaným dále placeno výživné na nezletilou [jméno] ve výši 6 000 Kč měsíčně, nicméně tato částka je žalobkyní spotřebovávána na potřeby nezletilé [jméno]. Žalobkyně vypověděla, že z této částky hradí mimo jiné i jí zmiňované náklady na lesní školku, plavání a cvičení s dětmi a dále z ní pokrývá náklady na benzin, neboť s nezletilou musí dojíždět na tyto aktivity i k pediatrovi. Žalobkyně má podle vlastní výpovědi výdaje 5 000 Kč měsíčně na bydlení, kdy aktuálně bydlí v rodinném domě své matky, jíž uvedenou částku předává v hotovosti. Žalobkyně nemá žádný majetek vyšší hodnoty ani žádné úspory. Žalobkyni tak z jejích příjmů zbývá měsíčně částka 4 500 Kč měsíčně na stravu a další její potřeby, tedy poměrně nízká částka.
15. Žalovaný podniká jako osoba samostatně výdělečně činná. Žalovaný vypověděl, že jeho příjmy za rok 2022 soudu písemně doložil, po odečtení nákladů mu měsíčně zbývá 20 000 Kč až 25 000 Kč, jeho náklady na podnikání jsou 40 až 45 % příjmů. Podle přehledu faktur vystavených žalovaným v roce 2022 činil souhrn jím vystavených faktur 481 010 Kč. Na jeden měsíc tak připadá částka 40 084 Kč. Po odečtení výdajů 40 % až 45 % příjmů tak žalovanému zbývá částka okolo 22 000 Kč až 24 000 Kč. Tato částka spadá do žalovaným uváděné výše příjmů 20 000 Kč až 25 000 Kč. Toto rozpětí je sice nižší, než rozpětí, které žalovaný uváděl jako svůj příjem v řízení o výchově a výživě nezletilé [jméno], nicméně žalovaný to vysvětloval tím, že orientačně odhadl své příjmy na 25 000 Kč až 30 000 Kč, ale bylo to ještě v průběhu roku a poté, když dal dohromady faktury, dopočetl se k uváděnému průměrnému čistému příjmu 20 000 Kč až 25 000 Kč měsíčně, žalovaný tedy toto vysvětlil. Žalovaný zároveň popřel, že by měl jiné než vykázané příjmy a žalobkyně ohledně této skutečnosti neunesla důkazní břemeno, když ani po poučení podle § 118a odst. 3 o.s.ř. neoznačila žádné důkazy k prokázání svých tvrzení. Soud tedy vycházel z výše čistých příjmů žalovaného 22 000 Kč až 24 000 Kč měsíčně, průměrně 23 000 Kč měsíčně, jak bylo doloženo přehledem vystavených faktur žalovaného za rok 2022 a jeho výpovědí ve vztahu k výši jeho nákladů spojených s podnikáním.
16. Výdaje žalovaného na bydlení činí kolem 8 000 Kč měsíčně, což žalovaný nejen vypověděl, ale i doložil listinnými důkazy o platbách vodného a stočného a koncesionářských poplatků v částce 455 Kč měsíčně, internetu v částce 498 Kč měsíčně, nákladů na dřevo na topení v předchozím roce v částce 44 540 Kč, zálohy na elektřinu 3 440 Kč měsíčně. Ve vztahu k těmto výdajům je třeba uvést, že žalovaný nese náklady na bydlení i za svou babičku, která bydlí v přízemí jeho domu a která mu na bydlení přispívá pouze částkou 500 Kč měsíčně. Ač babička žalovaného je osobou staršího věku, nelze pominout, že žalovaný nemá ke své babičce na rozdíl od žalobkyně vyživovací povinnost a náklady na bydlení žalovaného okolo 8 000 Kč měsíčně tak nelze pro účely rozhodnutí o výživném brát v úvahu v celém rozsahu, a to ani se zřetelem k tomu, že babička žalovaného žalovanému podle jeho výpovědi na oplátku o víkendech vaří, neboť výživné pro žalobkyni má nepochybně přednost před tím, aby žalovaný hradil bydlení své babičce. Žalovaný dále ze svých příjmů platí výživné 6 000 Kč na nezletilou [jméno], nad rámec výživného jí zakoupil i sezónní oblečení, z rozsudku Okresního soudu ve [obec], pobočka ve [obec] č.j. 52 Nc 4794/2022-18 ze dne 30. 11. 2022 bylo zjištěno, že žalobkyně a žalovaný se dohodli, že mimořádné výdaje jako sezónní oblečení, sportovní vybavení, aktivity dcery budou hradit jednou polovinou, ač aktivity nezletilé aktuálně žalobkyně pokrývá z výživného.
17. O vyšší hmotné a kulturní úrovni žalovaného oproti žalobkyni svědčí to, že tomuto zbývají prostředky i na jeho zájmy. Žalovaný vlastní osobní automobil a několik motocyklů a ač obžalovaný uváděl, že s vlastnictvím jeho vozidel nemá žádné výdaje, je nepochybné, že za všechna svá vozidla musí platit minimálně zákonné pojištění odpovědnosti z provozu vozidel. Dále sám vypověděl, že jezdí 4 x ročně na motorkářské srazy, kdy každý z těchto srazů je spojen s náklady na dopravu 2 500 Kč, tedy jedná se o částku 10 000 Kč ročně. Ze zprávy o hospodaření [anonymizována dvě slova] [příjmení] [příjmení] [jméno] [příjmení] [jméno], z.z. bylo zjištěno, že žalovaný platí členské příspěvky kolem 2 400 Kč ročně, což odpovídá i skutkovým tvrzení žalovaného. Žalovaný také vypověděl, že si ze svých příjmů ještě odkládá každý měsíc určitou částku, a má úspory v řádu desetitisíců ještě z dob, kdy pracoval v Belgii, z nichž v loňském roce hradil dovolené. Kromě motorových vozidel vlastní celkem 7 zbraní, z nichž jedna spadá do společného jmění manželů. V této souvislosti soud dodává, že pro účely stanovení výživného manželky není rozhodující jen majetek nabytý v době trvání manželství, ale celkové majetkové poměry povinného manžela, kterou jsou nepochybně lepší, než majetkové poměry žalobkyně.
18. S ohledem na shora uvedené skutečnosti je tak zjevné, že hmotná a kulturní úroveň žalobkyně a žalovaného je odlišná a je třeba ji dorovnat prostřednictvím výživného, nikoli však v rozsahu požadovaném žalobkyni. Soud tedy výrokem I. tohoto rozsudku stanovil žalovanému platit žalobkyni výživné manželky ve výši 3 000 Kč měsíčně, přičemž tato částka podle názoru soudu vyrovná úroveň obou účastníků a odpovídá i schopnostem, možnostem a majetkovým poměrům žalovaného, a to i s přihlédnutím k výživnému, které platí na nezletilou [jméno], i současným potřebám žalobkyně, která žije u své matky. Splatnost výživného soud stanovil v souladu s § 921 odst. 1 o.z. k 1. dni v měsíci předem počínaje dnem podání žaloby, tj. dnem 26. 10. 2022.
19. Protože se žalobkyně podanou žalobou domáhala výživného manželky ve výši 6 000 Kč měsíčně a soud podané žalobě vyhověl co do výživného 3 000 Kč měsíčně, výrokem II. tohoto rozsudku žalobu ohledně výživného ve výši 3 000 Kč měsíčně zamítl.
20. Soud zároveň ve výroku III. tohoto rozsudku vyčíslil dlužné výživné náležející žalobkyni za dobu od podání žaloby, tj. od 26. 10. 2022 do 28. 2. 2023, neboť v době vyhlášení rozsudku se stalo splatným i výživné za měsíc únor 2023 stanovené výrokem I. tohoto rozsudku. Poměrná část výživného za měsíc říjen 2022 činí 580 Kč (tj. 3 000 Kč: 31 dnů v měsíci říjnu x 6 dnů od 26. 10. 2022 do 31. 12. 2022), výživné za měsíce listopad 2022 až únor 2023 činí 12 000 Kč (tj. 3 000 x 4 měsíce), celkové dlužné výživné tak činí 12 580 Kč. Soud tak výrokem III. tohoto rozsudku uložil žalovanému zaplatit žalobkyni toto dlužné výživné ve výši 12 580 Kč spolu s dalším výživným, jehož splatnost by nastala před právní mocí rozsudku, do 3 dnů od právní moci rozsudku.
21. Při rozhodování o náhradě nákladů řízení, postupoval soud podle § 142 odst. 2 o.s.ř., tedy podle kritéria úspěchu ve věci. Úspěch a neúspěch žalobkyně a žalovaného byl v daném případě stejný, proto soud výrokem IV. tohoto rozsudku rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
22. Výrokem V. tohoto rozsudku soud uložil žalovanému zaplatit na soudním poplatku částku 1 800 Kč. Žalobkyně totiž byla podle § 11 odst. 2 písm. c) zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích od poplatku ze zákona osvobozena. Podle § 2 odst. 3 věty první zákona č. 549/1991 Sb.:„ Je-li navrhovatel v řízení od poplatku osvobozen a soud jeho návrhu vyhověl, zaplatí podle výsledku řízení poplatek nebo jeho odpovídající část žalovaný, nemá-li proti navrhovateli právo na náhradu nákladů řízení nebo není-li též od poplatku osvobozen.“ Soud žalobě žalobkyně zčásti vyhověl, žalovaný nemá proti žalobkyni právo na náhradu nákladů řízení a nebyl od soudního poplatku osvobozen, za této situace vznikla povinnost zaplatit soudní poplatek žalovanému, ovšem pouze v rozsahu toho, co bylo žalobkyni rozhodnutím soudu přiznáno, tedy nikoli v rozsahu toho, co uplatnila podanou žalobou. Žalobkyni bylo výrokem I. tohoto rozsudku přiznáno výživné manželky ve výši 3 000 Kč měsíčně. Podle § 6 odst. 3 zákona č. 549/1991 Sb. platí:„ Jde-li o opětující se peněžité plnění, je základem procentního poplatku cena odpovídající součtu všech opětujících se plnění. Jde-li o peněžité plnění na dobu neurčitou, včetně plnění požadovaného do okamžiku zaplacení jiného peněžitého plnění, na dobu života nebo na dobu delší než 5 let, je základem poplatku pětinásobek ceny ročního plnění.“ Pětinásobek ročního plnění přiznaného žalobkyni 3 000 Kč měsíčně činí 180 000 Kč. Soudní poplatek podle položky 7 písm. b) sazebníku poplatků činí 1% z této částky, nejvýše 15 000 Kč, v daném případě tak soudní poplatek činí 1 800 Kč, tj. 1 % z částky 180 000 Kč. Z těchto důvodů tak soud výrokem V. tohoto rozsudku uložil žalovanému zaplatit soudní poplatek ve výši 1 800 Kč na účet Okresního soudu ve Vsetíně.
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.