17 C 100/2019

Plný text

Okresní soud ve Vsetíně - pobočka ve Valašském Meziříčí rozhodl samosoudkyní Mgr Šárkou Zemanovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalovaným: 1. celé jméno žalované , datum narození bytem adresa žalovaného a žalované 2. celé jméno žalovaného , datum narození bytem adresa žalovaného a žalované oba žalovaní zastoupeni advokátem titul . jméno příjmení sídlem adresa o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví

I. Řízení o zřízení věcných břemen inženýrských sítí se zastavuje.

II. Žalovaná 1 vstupuje do řízení v rozsahu nároku uplatňovaných doposud vůči žalovanému

2.

III. Ve vztahu mezi žalobkyní a žalovaným 2 nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení.

IV. Podílové spoluvlastnictví žalobkyně a žalované 1) k pozemku p. [číslo] zapsanému na [list vlastnictví] pro obec a k.ú. [obec] u [stát. instituce], [stát. instituce] se zrušuje.

V. Pozemek p. [číslo] zapsaný na [list vlastnictví] pro obec a k.ú. [obec] u [stát. instituce], [stát. instituce] se přikazuje do výlučného vlastnictví žalobkyně.

VI. Žalovaná 1) je povinna zaplatit žalobkyni k rukám právního zástupce žalobkyně do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku náhradu nákladů řízení ve výši 56 859,80 Kč.

VII. Žalovaná 1) je povinna zaplatit České republice do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku na účet Okresního soudu ve Vsetíně náhradu nákladů státu ve výši 4 680 Kč.

VIII. Žalované 1) bude po právní moci tohoto výroku vrácen soudní poplatek ve výši 4 000 Kč.

1. Žalobkyně se žalobou podanou dne 6. 5. 2019 domáhala proti žalovaným zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví k pozemku p. [číslo] v obci a k.ú. [obec]. Navrhovala, aby pozemek byl přikázán do jejího výlučného vlastnictví oproti povinnosti zaplatit na vypořádání spoluvlastnictví ostatním spoluvlastníkům 8 000 Kč.

2. Žalovaní nejprve navrhovali reálné dělení nemovitosti. Po prvním jednání navrhli, aby pozemek byl přikázán do vlastnictví žalobkyně, avšak žádali, aby soud zřídil věcná břemena inženýrských sítí - vodovodního, kanalizačního a energetického vedení ve prospěch pozemků p. [číslo] st. [anonymizováno]. Pro případ, že soud věcná břemena nezřídí, navrhovali, aby vypořádací podíl byl navýšen o náhradu na zbudování nových inženýrských sítí přes pozemek p. [číslo].

3. Po vypracování znaleckého posudku žalobkyně navrhla, aby soud rozhodl o její povinnosti zaplatit žalovaným na vypořádacím podílu částku 50 000 Kč.

4. U jednání dne 18. 12. 2020 vzali žalovaní žalobu o zřízení věcných břemen zpět. Žalobkyně navrhla procesní nástupnictví nároku žalovaného 2 na žalovanou 1, ve vztahu k žalovanému 2 se žalobkyně vzdala práva na náhradu nákladů řízení a žalovaný 2 se rovněž vzdal práva na náhradu nákladů řízení. Zároveň žalovaná 1 vyjádřila souhlas k rozdělení spoluvlastnictví navrženému žalobkyní. K dohodě o vypořádání podílového spoluvlastnictví nedošlo, když účastníci řízení se nedohodli na nákladech vzniklých v řízení.

5. Dle § 96 o.s.ř. soud řízení o zrušení věcných břemen inženýrských sítí zastavil.

6. Dle § 107a o.s.ř. bylo rozhodnuto o procesním nástupnictvím žalované 1 na místo žalovaného 2, když z rozsudku zdejšího soudu č.j. 14 C 47/2020-23 ze dne 26. 8. 2020 a ze smlouvy o vypořádání vzájemných majetkových vztahů a společného bydlení pro dobu po rozvodu uzavřené mezi žalovanými 1 a 2 bylo zjištěno, že žalovaní 1 a 2 uzavřeli výše uvedenou smlouvu dne 17. 6. 2020, ve které se mimo jiné dohodli, že do výlučného vlastnictví žalované 1 připadne spoluvlastnický podíl ideální ½ pozemku p. [číslo] v k.ú. a obci [obec]. Manželství žalovaných, uzavřené dne 30. 8. 2008, pak bylo rozvedeno rozsudkem ze dne 26. 8. 2020, č.j. 14 C 47/2020-23, který nabyl právní moci dne 31. 8. 2020.

7. O náhradě nákladů řízení mezi žalovaným 2 a žalobkyní bylo rozhodnuto v souladu s vůlí účastníků řízení.

8. Z výpisu z katastru nemovitostí bylo zjištěno, že pozemek p. [číslo] v k.ú. a obci [obec] je zapsán na [list vlastnictví]. Jedná se o zahradu o výměře 265 m2. V katastru nemovitostí jsou uvedeny jako spoluvlastníce žalobkyně a žalovaná 1, každá s podílem ideální ½ pozemku. Žalobkyně nabyla pozemek od svého dědečka [jméno] [příjmení] darovací smlouvou uzavřenou dne 28. 1. 2008, kterou také získala objekt bydlení [adresa] na st. [anonymizováno] a stavební parcelu [číslo] o výměře 139 m2 (zjištěno z darovací smlouvy ze dne 30. 1. 2008). Žalovaná 1 nabyla druhou polovinu sporného pozemku kupní smlouvou uzavřenou dne 22. 4. 2015 od [jméno] [příjmení] (zjištěno z kupní smlouvy).

9. Shodným tvrzením účastnic řízení a z kopie katastrální mapy bylo zjištěno, že pozemek p. [číslo] tvoří zahradu rodinného domu [adresa], přičemž pozemek p. [číslo] obklopuje pozemek p.č. st. [anonymizováno], na kterém rodinný dům [adresa] stojí, ze všech stran. Pozemek p. [číslo] je ve tvaru čtyřúhelníku, přičemž ze tří stran sousedí s pozemky ve vlastnictví žalované 1 (zjištěno z [list vlastnictví] pro obec a k.ú. [obec] a z katastrální mapy).

10. Žalobkyně vyslechnuta jako účastnice řízení vypověděla, že v domě [adresa] bydlela od svých šesti do 23 let, a to spolu s dědečkem [jméno] [příjmení], který se o ni po smrti její matky staral. O pozemek p. [číslo] se stará žalobkyně i žalovaná. V rodinném domě [adresa] bydlí i nadále [příjmení] [příjmení], kterého žalobkyně navštěvovala prakticky denně. Žalobkyni byl nabízen odkup druhé poloviny pozemku paní [příjmení]. Protože však tehdy neměla peníze na vyplacení, podíl nekoupila.

11. Žalovaná 1 vypověděla, že byť byly s žalobkyní vychovávány jako sestry, jejich vztahy jsou špatné. Její otec, dědeček žalobkyně, žalobkyni preferoval. Žalovaná 1 bydlela se svou matkou, do domu [adresa] jezdívaly, někdy v něm bydlely. Nyní v domě bydlí [příjmení] [příjmení].

12. Ve věci byl proveden znalecký posudek [titul] [celé jméno znalce], [anonymizováno], znalcem z oboru ekonomika, odvětví ceny a odhady nemovitostí. Pozemek p. [číslo] popsal znalec jako pozemek nepravidelného tvaru, svažitý, orientovaný na severovýchod, nacházející se kolem rodinného domu [adresa], se kterým je užíván ve funkčním celku. Na pozemku se nachází venkovní úpravy, zpevněné plochy, oplocení. Jsou na něm trvalé porosty. Znalec vyhodnotil slabé a silné stránky nemovitosti, provedl komparativní metodu ocenění sporného pozemku s pozemky obdobnými v dané lokalitě a odhadl tržní cenu nemovitosti na částku 100 000 Kč. Dle jeho odborného názoru není rozdělení pozemku p. [číslo] možné a účelné. Poukazoval na velmi malou výměru, pro zahradu rodinného domu podstandardní.

13. Z dopisu bylo zjištěno, že žalobkyně dne 17. 12. 2018 navrhla žalované 1 zřízení služebnosti stezky a cesty ve prospěch pozemku p. [číslo] st. [anonymizováno] přes pozemek p. [číslo]. Žalovaná 1 dopisem ze dne 14. 2. 2019 požádala o zřízení služebnosti inženýrských sítí, souhlas s výkopovými pracemi, zřízení věcného břemene a zřízení předkupního práva, kterými podmínila zřízení služebnosti stezky a cesty ve prospěch žalobkyně. Žalobkyně uvedla, že preferuje dohodu, V případě, že k dohodě nedojde, podá žalobu o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví p. [číslo]. Žalovaná 1 v reakci na uvedené navrhla dohodu o reálném rozdělení pozemku p. [číslo].

14. Výpisem z účtu bylo zjištěno, že žalobkyně měla na svém účtu ke dni 31. 10. 2020 částku 51 859,28 Kč.

15. Podle § 1140 odst. 1 o.z. nikdo nemůže být nucen ve spoluvlastnictví setrvat.

16. Podle § 1143 o.z. nedohodnou-li se spoluvlastníci o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne o něm na návrh některého ze spoluvlastníků soud. Rozhodne-li soud o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne zároveň o způsobu vypořádání spoluvlastníků.

17. Podle § 1144 o.z. je-li to možné, rozhodne soud o rozdělení společné věci; věc ale nemůže rozdělit, snížila-li by se tím podstatně její hodnota. Rozdělení věci však nebrání nemožnost rozdělit věc na díly odpovídající přesně podílům spoluvlastníků, vyrovná-li se rozdíl v penězích.

18. Podle § 1147 o.z. není-li rozdělení společné věci dobře možné, přikáže ji soud za přiměřenou náhradu jednomu nebo více spoluvlastníkům. Nechce-li věc žádný ze spoluvlastníků, nařídí soud prodej věci ve veřejné dražbě; v odůvodněném případě může soud rozhodnout, že věc bude dražena jen mezi spoluvlastníky.

19. Jak vyplývá z ustanovení § 1140 odst. 1 o.z. nikdo nemůže být nucen ve spoluvlastnictví setrvat. Způsob rozdělení spoluvlastnictví soudním rozhodnutím, nedojde-li k dohodě spoluvlastníků o rozdělení spoluvlastnictví, je stanoven v ustanovení § 1144 a následujících o.z. Přednostním způsobem rozdělení je reálné dělení. Ne vždy je reálné rozdělení možné, s čímž ostatně ustanovení § 1144 o.z. počítá. Soud vyhodnotil, že pozemek p. [číslo] není reálně dělitelný s ohledem na jeho výměru a tvar, neboť se jedná o pozemek malý, do kterého nadto zasahuje pozemek další, na kterém stojí rodinný dům. Ve smyslu § 1147 o.z. soud přistoupil k přikázání pozemku do výlučného vlastnictví žalobkyně, když tato s tímto způsobem vypořádání souhlasí, nadto je schopna a ochotna vyplatit žalovanou 1, která o sporný pozemek zájem nemá.

20. Vypořádací podíl byl stanoven v souladu se znaleckým posudkem, tedy ve výši 50 000 Kč Lhůta k jeho vyplacení byla stanovena dle § 160 o.s.ř.

21. Nárok na výplatu vypořádacího podílu vzniká až rozhodnutím soudu. Nelze vůči němu tudíž provádět započítání jakýchkoliv jiných částek, byť případně souvisejících se spoluvlastnictvím.

22. S ohledem na aktuální stanovisko žalované 1 i s ohledem na skutečnost, že o pozemek měla zájem pouze žalobkyně, tento pozemek nelze reálně rozdělit, žalobkyně je vlastnicí stavby, která se nachází uprostřed sporného pozemku, a navíc je schopna žalovanou vyplatit, je logickým a z hlediska zákonné posloupnosti způsobů vypořádání i jediným řešením přikázání pozemku žalobkyni a je tudíž nadbytečné provádět dokazování k tvrzením o udržování a užívání sporné nemovitosti i o možnosti žalobkyně koupit podíl v minulosti.

23. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 a 3 o.s.ř. a § 148 o.s.ř. Žalobě žalobkyně bylo v plném rozsahu vyhověno. Žalobkyně už v žalobě navrhovala, aby pozemek byl přikázán do jejího vlastnictví. S žalovanou se pokoušela o uvedeném dohodnout už před podáním žaloby. Jakmile žalobkyně zjistila, jaká je dle znaleckého posudku cena za vypořádací podíl, uvedenému žalobu opravila. Oproti tomu žalovaná 1 teprve po prvním jednání ve věci souhlasila s přikázáním věci žalobkyni a až u posledního jednání upustila od svého návrhu na zřízení věcných břemen a přistoupila na vypořádací podíl navrhovaný žalobkyní, když do té doby žádala, aby pokud nebudou zřízena jí navrhovaná věcná břemena, bylo při stanovení výše vypořádacího podílu přihlédnuto k výši nákladů, které na jejich zřízení bude mít. Z uvedeného vyplývá, že všechny náklady řízení vznikly z důvodu procesního postoje žalované 1 a v době před změnou jejího procesního postoje. Je tak spravedlivým, aby žalovaná 1 nesla náklady, které vznikly státu v tomto řízení a také, aby nesla náklady vzniklé žalobkyni. V tomto směru soud poukazuje také na stanovisko Nejvyššího soudu k rozhodování o nákladech řízení ve věcech zrušení a vypořádání spoluvlastnictví, které je vyjádřeno např. v jeho usnesení sp. zn. 22 Cdo 21/2018 ze dne 27. 3. 2018. Rozhodnutí o nákladech řízení je v souladu s nálezem Ústavního soudu I ÚS 262/2020 ze dne 10. 11. 2020. Soud v tomto směru odkazuje zejména na body 42 až 44 nálezu. Jak bylo vysvětleno výše, kvůli přístupu žalované 1 vznikaly v řízení náklady. Nadto žalovaná 1 nejednala konstruktivně, když přesto, že byla žalobkyně upozorněna před zahájením řízení a vzniku nákladů řízení, že bude podávat žalobu o vypořádání podílového spoluvlastnictví, tak až poté, co vznikly všechny náklady řízení, přestala směšovat vypořádání podílového spoluvlastnictví ke spornému pozemku se svými vlastními nároky s vypořádáním podílového spoluvlastnictví jako takovým přímo nesouvisejícími.

24. Náklady státu představují náklady na znalecký posudek. Ze zálohy složené žalobkyní bylo zaplaceno na znalecký posudek 5 000 Kč, 4 680 Kč jsou náklady státu, které je povinna z výše uvedených důvodů zaplatit žalovaná 1.

25. Žalobkyně měla v řízení následující náklady: - soudní poplatek 7 000 Kč, - záloha na znalecký posudek 5 000 Kč - režijní paušál za 9 úkonů právní služby dle §§ 11 a 13 vyhlášky č. 177/1996 Sb. (dále jen „a.t.“), 9 krát 300 Kč, a to za převzetí a přípravu zastoupení, výzvu k plnění, žalobu, podání ve věci samé ze dne 26. 9. 2019, účast u jednání, které přesáhlo 2 hodiny (§ 11 odst.1, písm. g) a.t.), vyjádření k žalobě na zřízení věcného břemene ze dne 5. 6. 2020, podání ve věci samé ze dne 23. 10. 2020 a účast u jednání dne 17. 12. 2020. Z hlediska nákladů řízení nebyl jako účelný vyhodnocen výdaj na písemné podání ze dne 23. 9. 2019, když jednak si mohla žalobkyně ještě před podáním žaloby zjistit, zda je spoluvlastnický podíl ve společném jmění žalované 1 a žalovaného 2, jednak mohla spojit podání ze dne 23. i 26. 9. 2019 v jedno. - za právní úkony vzniklé do 11. 3. 2020 včetně jednání z uvedeného dne náleží dále odměna ve výši 4x 3 100 Kč, vyjma výzvy k plnění a podání ze dne 26. 9. 2019, za které byla přiznána poloviční odměna, když výzva k plnění byla jednoduchou výzvou dle § 11, odst. 2, písm. h) a.t. (chybí právní rozbor věci) a podání ze dne 26. 9. 2019 (i pokud by bylo spojeno s podáním z 23. 9. 2019) se blíží svým charakterem právním úkonům vyjmenovaným od § 11 odst. 2 a.t., za které náleží odměna v poloviční výši. Odměna u právních úkonů, které se týkaly vypořádání podílového spoluvlastnictví, byla stanovena v souladu s §§ 7,8 odst. 5 a.t. z tarifní hodnoty ve výši 50.000 Kč. Za podání ze dne 5. 6. 2020 - vyjádření k žalobě o zřízení věcného břemene byla přiznána odměna ve výši 2 500 Kč dle § 7 a § 9 odst. 3 písm. c) a.t. (z tarifní hodnoty ve výši 35.000 Kč - § 9 odst. 3 písm. c) a.t.) (za zastavení řízení je v plném rozsahu dle § 146 odst. 2, věty prvé o.s.ř. procesně odpovědná žalovaná 1). Za písemné podání ve věci samé - sdělení procesního stanoviska ze dne 23. 10. 2020, byla přiznána odměna ve výši 1 550 Kč. Žalobkyně se v tomto podání vyjadřovala k oběma žalobám, avšak z hlediska nákladů řízení bylo vyjádření k věcnému břemeni zjevně neúčelné, když se v něm jen opakuje to, co bylo uváděno v podání ze dne 5. 6. 2020. Pokud jde o vypořádání podílového spoluvlastnictví tak tento úkon, ve kterém se žalobkyně vyjadřuje pouze ke skutečnostem, zda má, či nemá námitky ke znaleckému posudku a v jaké výši navrhuje vypořádací podíl, se blíží podáním stanoveným v § 11 odst. 2 a.t., za které náleží polovina odměny. Za účast u jednání dne 17. 12. 2020 pak náleží žalobkyni odměna ve výši 3 100 Kč, když u tohoto jednání už byla projednávána pouze žaloba o vypořádání podílového spoluvlastnictví, neboť žalovaná ještě před přednesem žaloby o zřízení věcného břemene vzala tuto žalobu zpět. -V souvislosti s účastí u jednání náleží žalobkyni také náhrada za promeškaný čas za 29 půl hodin po 100 Kč dle § 14 a.t. - a náhrada cestovních výdajů v souvislosti s cestou k oběma jednáním z [obec] do [obec] a zpět při celkové délce trasy 1384 km, průměrné spotřebě 6,8 litrů na 100 km benzínu natural, ceně 32 Kč, náhradě za užití vozidla 4,20 Kč/km, poslední dva údaje dle vyhlášky č.358/2019 Sb., tj. cestovné ve výši 8 824,20 Kč. - DPH z nákladů na právní zastoupení, tedy z částky 37 074,20 Kč, tj. ve výši 7 785,60 Kč. Náklady žalobkyně celkem představují částku 56 859,80 Kč.

26. Lhůta k plnění byla i u nákladů řízení stanovena dle § 160 o.s.ř.