17 C 125/2023

Plný text

Okresní soud ve Vsetíně - pobočka ve Valašském Meziříčí rozhodl samosoudkyní Mgr. Šárkou Zemanovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Jméno žalované , narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované o zaplacení 21.292,96 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci tohoto rozsudkučástku 21.292,96 Kč,úrok ve výši 14.116,15 Kč,úrok z prodlení ve výši 34.005,24 Kč,úrok 21,9 % ročně z částky 19.992,96 Kč od 23.3.2023 do zaplacení,úrok z prodlení z částky 21.292.96 Kč od 23.3.2023 do 12.10.2023 ve výši 14 % ročně,úrok z prodlení z částky 21.292.96 Kč od 13.10.2023 do zaplacení s ročním úrokem z prodlení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou, zvýšené o sedm procentních bodů, přičemž v každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka, je výše úroků z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené Českou národní bankou a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku náklady řízení ve výši 2.304 Kč k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobou doručenou soudu dne 21. 7. 2023 se žalobkyně vůči žalované domáhá zaplacení částek uvedených ve výroku I. Tvrdí, že dne 15. 10. 2007 její právní předchůdkyně, , právnická osoba, . (dále „banka“), a žalovaná uzavřely smlouvu o osobní kreditní kartě reg. č. , hodnota, , v souladu se kterou byl žalované poskytnut úvěr ke kreditní kartě do sjednané výše úvěrového limitu 20.000 Kč a kreditní karta. Úvěr byl veden na účtu ke kreditní kartě č. , č. účtu, . Poskytnutý úvěr byla žalovaná oprávněna čerpat průběžně prostřednictvím kreditní karty, přičemž se zavázala nepřekročit poskytnutý úvěrový limit a splácet úvěr spolu s úroky ve výši stanovené a oznámené bankou v pravidelných měsíčních splátkách ve výši stanovené ve výpisech z účtu. Žalovaná však splátky řádně nehradila, proto banka využila práva daného smluvními podmínky a úvěr ke dni 5.3.2009 zesplatnila. Smlouvou o postoupení ze dne 14.12.2015 byla pohledávka z žalované smlouvy postoupena žalobkyni. Žalovaná po postoupení uhradila částky 5x425 Kč, a to ve dnech 1.12.2022, 2.1.2023, 19.1.2023, 27.2.2023, 22.3.2023. Žalovaná částka sestává z jistiny ve výši 19.992,96 Kč, poplatků ve výši 1.300 Kč a z příslušenství - úrok a úrok z úvěru byl kapitalizován za období od 15.4.2018 do 22.3.2023.

2. Žalovaná namítla promlčení. Poukazovala také na to, že v době sjednání úvěru jí bylo teprve 19 let, jejím jediným příjmem byly sociální dávky, měla jednu vyživovací povinnost a nebyla tedy schopna úvěr (který si vzala pro své rodiče, kteří jí ho nespláceli) splácet. Rovněž namítala, že splátky měly být použity nejprve na zaplacení nákladů na exekuci, pak na jistinu a pak na příslušenství.

3. Ze smlouvy o osobní kreditní kartě a z obchodních podmínek bylo zjištěno, že dne 15.10.2007 byla uzavřena mezi bankou jako věřitelem a žalovanou smlouva o poskytnutí kreditní karty a úvěru do limitu ve výši 20.000 Kč za úrok ve výši 21,9 % p.a. (zjištěno ze smlouvy o kreditní kartě, z podmínek k osobním kreditním kartám a z oznámení banky o úrokových sazbách). Žalovaná se zavázala úvěr spolu s poplatky a úrokem hradit měsíčními splátkami ve výši stanovené smlouvou a oznamované výpisy z účtu. Pro případ prodlení se splátkami bylo dohodnuto právo banky úvěr zesplatnit.

4. Výpisy z účtu bylo zjištěno, že žalovaná úvěr čerpala, splátky úvěru nehradila řádně a včas.

5. Z odstoupení ze smlouvy bylo zjištěno, že v důsledku prodlení žalované s úhradou splátek, banka úvěr ke dni 5.3.2009 zesplatnila.

6. Ze smlouvy o postoupení bylo zjištěno, že pohledávka za žalovanou byla postoupena žalobkyni smlouvou ze dne 14.12.2015.

7. Z výpisů z účtu bylo zjištěno, že žalovaná k datu zesplatnění dlužila bance jistinu ve výši 19.992,96 Kč a poplatky ve výši 1.300 Kč.

8. Z rozhodčího nálezu a z usnesení soudního exekutora bylo zjištěno, že dne 2. 10. 2009 bylo zahájeno rozhodčí řízení ve věci banky proti žalované mj. o nyní žalované nároky žalobkyně. Dne 30. 12. 2009 byl vydán , jméno FO, žalobě vyhovující rozhodčí nález sp.zn. , Anonymizováno, , který nabyl právní moci dne 3. 3. 2010 a vykonatelnosti dne 8. 3. 2010. Na základě rozhodčího nálezu bylo zahájeno 24.6.2010 exekuční řízení, které bylo zastaveno usnesením č.j. , Anonymizováno, ze dne 7. 6. 2023 z důvodu neplatnosti rozhodčí doložky. Usnesení nabylo právní moci dne 29.6.2023.

9. Žalobkyně dne 23.6.2023 zaslala žalované předžalobní výzvu (zjištěno z výzvy).

10. Podle § 3028 odst. 3 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. To nebrání ujednání stran, že se tato jejich práva a povinnosti budou řídit tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti.

11. Vzhledem k datu uzavření smlouvy se práva a povinnosti z ní vzniklé posuzují podle zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, ve znění účinném do 31.12.2013 (dále obč. zák.) a zákona č. 513/1991 Sb. , ve znění účinném do 31.12.2013 (dále jen obch. zák.).

12. Podle § 497 obch. zák. se smlouvou o úvěru věřitel zavazuje, že na požádání dlužníka poskytne v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a dlužník se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

13. Podle § 502 obch. zák. je dlužník od doby poskytnutí peněžních prostředků povinen platit z nich úroky ve sjednané výši, jinak v nejvyšší přípustné výši stanovené zákonem nebo na základě zákona.

14. Podle § 330 odst. 2 obch. zák. při plnění peněžitého závazku se započte placení nejprve na úroky a potom na jistinu, neurčí-li dlužník jinak.

15. Podle § 369 odst. 1 obch. zák. je-li dlužník v prodlení se splněním peněžitého závazku nebo jeho části a není smluvena sazba úroků z prodlení, je dlužník povinen platit z nezaplacené částky úroky z prodlení určené ve smlouvě, jinak určené předpisy práva občanského.

16. Podle § 517 obč. zák. dlužník, který svůj dluh řádně a včas nesplní, je v prodlení. Jde-li o prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění úroky z prodlení.

17. Podle § 4 zákona č. 321/2001 Sb., o některých podmínkách sjednávání spotřebitelského úvěru, ve znění účinném do 31.12.2010, smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, musí být uzavřena písemně. Jedno vyhotovení smlouvy musí obdržet spotřebitel. Smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, musí obsahovat také a) stanovení roční procentní sazby nákladů na spotřebitelský úvěr způsobem uvedeným v příloze tohoto zákona, b) stanovení podmínek, za kterých může být roční procentní sazba nákladů na spotřebitelský úvěr upravena a které nesmí být závislé pouze na vůli věřitele, c) stanovení maximální výše spotřebitelského úvěru, stanovení výše jednotlivých splátek, jejich počtu a přesného časového rozvržení, d) stanovení jednotlivých plateb, včetně těch, které jsou uvedeny v § 2 písm. a) bodech 1 až 5, budou-li placeny spolu se spotřebitelským úvěrem; pokud jednotlivé platby nelze přesně stanovit, musí být uveden způsob jejich výpočtu, e) závazek věřitele informovat spotřebitele v průběhu plnění smlouvy o všech změnách roční procentní sazby nákladů na spotřebitelský úvěr, f) u smluv, ve kterých se sjednává koupě najaté věci, výši spotřebitelského úvěru, g) ustanovení o právu na splacení spotřebitelského úvěru před stanovenou lhůtou (§ 11), h) podmínky, za kterých lze předčasně ukončit smluvní vztah, i) způsob placení.

18. Podle § 6 zákona č. 321/2001 Sb., o některých podmínkách sjednávání spotřebitelského úvěru, ve znění účinném do 31.12.2010, nesplňuje-li smlouva o poskytnutí spotřebitelského úvěru náležitosti uvedené v § 4, pokládá se spotřebitelský úvěr za úvěr úročený ve výši diskontní sazby platné v době uzavření smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, uveřejněné pro příslušné období Českou národní bankou; ujednání o jiných platbách na spotřebitelský úvěr se stávají neplatnými, to vše s účinností ode dne, kdy spotřebitel tuto skutečnost uplatní u věřitele.

19. Podle §§ 524 a 526 odst. 1 obč. zák. věřitel může svou pohledávku i bez souhlasu dlužníka postoupit písemnou smlouvou jinému. S postoupenou pohledávkou přechází i její příslušenství a všechna práva s ní spojená. Postoupení pohledávky je povinen postupitel bez zbytečného odkladu oznámit dlužníkovi. Dokud postoupení pohledávky není oznámeno dlužníkovi nebo dokud postupník postoupení pohledávky dlužníkovi neprokáže, zprostí se dlužník závazku plněním postupiteli.

20. Podle § 387 odst. 1 obch. zák. právo se promlčí uplynutím promlčecí doby stanovené zákonem.

21. Podle § 397 obch. zák. nestanoví-li zákon pro jednotlivá práva jinak, činí promlčecí doba čtyři roky.

22. Podle § 402 obch. zák. promlčecí doba přestává běžet, když věřitel za účelem uspokojení nebo určení svého práva učiní jakýkoliv právní úkon, který se považuje podle předpisu upravujícího soudní řízení za jeho zahájení nebo za uplatnění práva v již zahájeném řízení.

23. Podle § 403 odst. 1 obch. zák. promlčecí doba přestává běžet, jestliže věřitel zahájí na základě platné rozhodčí smlouvy rozhodčí řízení způsobem stanoveným v rozhodčí smlouvě nebo v pravidlech, jimiž se rozhodčí řízení řídí.

24. Podle § 408 odst. 1 obch. zák. bez ohledu na jiná ustanovení tohoto zákona skončí promlčecí doba nejpozději po uplynutí 10 let ode dne, kdy počala poprvé běžet. Do lhůty podle věty první se nezapočítává doba, po kterou se vede mediace podle zákona o mediaci. Námitku promlčení však nelze uplatnit v soudním nebo rozhodčím řízení, jež bylo zahájeno před uplynutím této lhůty. Bylo-li právo pravomocně přiznáno v soudním nebo rozhodčím řízení později než tři měsíce před uplynutím promlčecí doby nebo po jejím uplynutí, lze rozhodnutí soudně vykonat, jestliže řízení o jeho výkonu bylo zahájeno do tří měsíců ode dne, kdy mohlo být zahájeno.

25. Podle nařízení vlády č. 142/1994 Sb., ve znění účinném do 30.6.2010, výše úroků z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou, zvýšené o sedm procentních bodů. V každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka, je výše úroků z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené Českou národní bankou a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí.

26. Na základě výše uvedených listinných důkazů soud dospěl k závěru, že mezi bankou a žalovanou byla řádně uzavřena smlouva o úvěru ve smyslu § 497 obch. zák. Smlouva o úvěru obsahovala náležitosti kladené na ni obchodním zákoníkem i zákonem č. 321/2001 Sb., o některých podmínkách sjednávání spotřebitelského úvěru, ve znění účinném do 31.12.2010.

27. Směrnice 2008/48/ES zavazující členské státy implementovat do národního zákonodárství ustanovení chránící spotřebitele prověřováním úvěruschopnosti před uzavřením smlouvy o úvěru v době uzavření smlouvy o kreditní kartě neplatila. České právo k datu uzavření sporné smlouvy neukládalo věřiteli prověřit úvěruschopnost dlužníka.

28. Protože žalovaná nehradila dohodnuté splátky, banka využila svého práva vyplývajícího z obchodních podmínek, kterými byla žalovaná vázána, a žádala zaplacení celé dlužné částky včetně sjednaných úroků a poplatků. Žalobkyně výše uvedenými listinami prokázala uzavření smlouvy o úvěru, vznik nároku na zesplatnění, řádné uplatnění zesplatnění a také poskytnutí úvěru, prodlení žalované s jeho splácením a výši dosud nesplacené jistiny, poplatků a úroku. Protože pohledávka byla postoupena v souladu s § 524 obč. zák. a žalobkyně prokázala postoupení pohledávky, dospěl soud k závěru o aktivní legitimaci žalobkyně k vedení sporu.

29. Úvěr byl zesplatněn 5.3.2009. Banka nárok uplatnila v rozhodčím řízení dne 2.10.2009 a na základě vydaného rozhodčího nálezu ze dne 30.12.2009 bylo zahájeno v červnu 2010 exekuční řízení, které bylo zastaveno usnesením ze dne 7. 6. 2023, které nabylo právní moci 29.6.2023. Dne 21. 7. 2023 bylo zahájeno řízení u soudu. Okresní soud odkazuje na judikaturu Nejvyššího soudu, a to usnesení ze dne 11. 5. 2011 sp.zn. 31 Cdo 1945/2010 (které dovodilo neplatnost rozhodčích doložek bez přímého označení rozhodce), rozsudek ze dne 1. 6. 2016 sp.zn. 23 ICdo 19/2015 (v němž je uvedeno, že k stavění běhu promlčecí doby dochází i tehdy, je-li rozhodčí řízení zahájeno na základě neplatné rozhodčí doložky), usnesení ze dne 30. 9. 2015 sp.zn. 23 Cdo 4460/2014 (podle něhož nejde o překážku věci rozhodnuté, jestliže o stejné věci, týkající se stejného předmětu řízení a týchž osob, bylo již rozhodnuto rozhodčím nálezem vydaným rozhodcem, jenž neměl k vydání takového rozhodčího nálezu pravomoc).

30. Soud odkazuje na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 12. 10. 2017 sp.zn. 33 Cdo 5258/2016 a usnesení ze dne 27. 12. 2017 sp.zn. 33 Cdo 3717/2017, z nichž vyplývá, že podá-li věřitel žalobu u soudu bez zbytečného odkladu poté, co byla exekuce pravomocně zastavena, nedochází k promlčení nároku, který podle hmotného práva nadále existuje, a že k stavění promlčecí doby lze v novém řízení u obecného soudu přihlédnout jen tehdy, pokud věřitel novou žalobu k obecnému soudu nepodá bez zbytečného odkladu.

31. V dané věci došlo ke stavění promlčecí doby zahájením rozhodčího řízení (když rozhodčí řízení i exekuční řízení byla zahájena přede dnem vydání sjednocujícího usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 31 Cdo 1945/2010 ze dne 11. května 2011, které dovodilo neplatnost rozhodčích doložek bez přímého označení rozhodce), promlčecí lhůta neběžela až do právní moci usnesení o zastavení exekučního řízení a následně neběží dosud, neboť žalobkyně podala žalobu v posuzované věci bez zbytečného odkladu.

32. Námitka promlčení tak není důvodná. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozsudku, tedy vyhověl žalobě jak co do žalované částky, tak i co do úroku z prodlení z této částky uplatněného v souladu s § 517 odst. 2 obč. zák. ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 142/1994 Sb.

33. S ohledem na ustanovení § 330 odst. 2 obch. zák. není důvodná ani námitka žalované ve věci úhrady dluhu.

34. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 852 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) (žalobkyně podává žaloby o zaplacení úvěru, a to i těch pohledávek, o kterých dříve rozhodl rozhodce, opakovaně a formulářově, mění jen údaje o základních parametrech úvěru) sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci (převzetí zastoupení, výzva, žaloba) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 %. Za podání ze dne 4.9.2023 nebyla náhrada přiznána, neboť žalobkyně měla a mohla všechna podstatná tvrzení uvést v žalobě, další podání se tak nejeví jako účelné.

35. Lhůty k plnění byly stanoveny dle § 160 o.s.ř.