17 C 138/2021

Plný text

Okresní soud ve Vsetíně - pobočka ve Valašském Meziříčí rozhodl samosoudkyní Mgr. Šárkou Zemanovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 7.766 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku částku 6.171 Kč, úrok z prodlení ve výši 417 Kč, úrok ve výši 156 Kč, úrok z prodlení z částky 6.171 Kč od 22.6.2019 do 30.6.2019 ve výši 8,75% p.a., úrok z prodlení z částky 6.171 Kč od 1.7.2019 do 30.6.2020 ve výši 9,00% p.a., úrok z prodlení z částky 6.171 Kč od 1.7.2020 do 30.6.2021 ve výši 7,25% p.a., úrok z prodlení z částky 6.171 Kč od 1.7.2021 do 31.12.2021 ve výši 7,5 % p.a., úrok z prodlení z částky 6.171 Kč od 1.1.2022 do 20.1.2022 ve výši 10,75 % p.a. a od 21.1.2022 do zaplacení s ročním úrokem z prodlení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou, zvýšené o sedm procentních bodů, přičemž v každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka, je výše úroků z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené Českou národní bankou a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí a úrok 20,36 % ročně z částky 6.171 Kč od 22.6.2019 do zaplacení.

II. Žaloba, aby žalovaný byl povinen zaplatit žalobkyni 1.595 Kč s úrokem z prodlení v zákonné výši z částky 1.595 Kč od 22.6.2019 do zaplacení, se zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 894 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně tvrdí, že mezi společností [právnická osoba] a žalovaným byla dne 8.6.2005 uzavřena smlouva o úvěru [číslo] Smluvní stranou na straně věřitele se následně od 30.9.2010 stala společnost [právnická osoba] (dříve pod názvem [anonymizováno] [příjmení] [příjmení], a. (dále jen„ banka“), a to na základě vkladu části podniku společnosti [právnická osoba], do společnosti [právnická osoba], která následně zanikla vnitrostátní fúzí sloučením právě se společností [právnická osoba] [příjmení] poskytla žalovanému úvěr ve výši 14.498 Kč z úvěrového účtu č. [bankovní účet]. Žalovaný se zavázal hradit bance úroky z poskytnutého úvěru ve výši 20,36% p.a. [příjmení] po prodlení žalovaného využila svého práva sjednaného v čl. 183 písm. c) VOP a smlouvy a úvěr ke dni 20.4.2006 zesplatnila. Žalobkyně, na kterou byla pohledávka za žalovaným postoupena, se domáhá dosud nesplacené jistiny ve výši 6.171 Kč, poplatků a smluvní pokuty ve výši ve výši 20 % z celkové částky všech splátek splatných po dni prohlášení úvěru za splatný (s odkazem na jejich sjednání ve smlouvě a sazebníku) ve výši 1.595 Kč a příslušenství uvedeného ve výrocích I a II tohoto rozsudku.

2. Žalovaný se k věci nevyjádřil.

3. Za splnění předpokladů dle ustanovení § 115a o. s. ř. rozhodoval soud o věci bez nařízení jednání.

4. Ze smlouvy o úvěru [číslo] soud zjistil, že tato byla uzavřena dne 8. 6. 2005 mezi žalovaným jako dlužníkem, spotřebitelem a [právnická osoba] jako věřitelem. Obsahem smlouvy je závazek banky poskytnout žalovanému úvěr ve výši 14.498 Kč a závazek žalovaného splatit úvěr včetně sazby nákladů na úvěr ve výši 23,5 % ročně, smluvních pokut a bankovních poplatků (obojí ve smlouvě blíže nespecifikováno) splátkami ve výši 1.595 Kč měsíčně. Smlouva odkazuje na obchodní podmínky a sazebník, ze kterých soud zjistil, že tyto opravňují žalobkyni úvěr zesplatnit v případě prodlení žalovaného s úhradou splátek a účtovat smluvní pokuty. Sazebník a podmínky nejsou podepsány.

5. Z dalších listin předložených žalobkyní soud zjistil, že požadovaný úvěr byl žalovanému vyplacen. Banka s poukazem na prodlení žalovaného s úhradou splátek od úvěru odstoupila, úvěr zesplatnila a vyzvala žalovaného k úhradě jistiny ve výši 6.327 Kč, smluvní pokuty ve výši 1.595 Kč, úroku z prodlení ve výši 417 Kč. Zároveň uvedla, že neeviduje nesplacené poplatky (dopis banky ze dne 20.4.2006). Pohledávka za žalovaným byla postoupena smlouvou ze dne 18.6.2019, což bylo žalovanému oznámeno.

6. Podle § 3028 odst. 3 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. To nebrání ujednání stran, že se tato jejich práva a povinnosti budou řídit tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti.

7. Vzhledem k datu uzavření smlouvy se práva a povinnosti z ní vzniklé posuzují podle zákona č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku, ve znění účinném do 31.12.2013 (dále obch. zák.) a podle zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, ve znění účinném do 31.12.2013 (dále obč. zák.).

8. Podle ustanovení § 497 obch. zák. se smlouvou o úvěru věřitel zavazuje, že na požádání dlužníka poskytne v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a dlužník se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

9. Podle ustanovení § 502 obch. zák. je dlužník od doby poskytnutí peněžních prostředků povinen platit z nich úroky ve sjednané výši, jinak v nejvyšší přípustné výši stanovené zákonem nebo na základě zákona.

10. Podle ustanovení § 369 odst. 1 věty prvé obch. zák. je-li dlužník v prodlení se splněním peněžitého závazku nebo jeho části a není smluvena sazba úroků z prodlení, je dlužník povinen platit z nezaplacené částky úroky z prodlení určené ve smlouvě, jinak určené předpisy práva občanského.

11. Na základě výše uvedených skutečností soud dospěl k závěru, že mezi bankou a žalovaným byla řádně uzavřena smlouva o úvěru ve smyslu § 497 obch. zák. Na základě této smlouvy poskytla banka žalovanému úvěr. Žalovaný se zavázal poskytnuté prostředky hradit splátkami stanovenými úvěrovou smlouvou, a to včetně sjednaného smluvního úroku z úvěru a poplatků. Své povinnosti vyplývající ze smlouvy však řádně neplnil. Proto banka využila svého práva vyplývajícího z obchodních podmínek, kterými byl žalovaný dle předmětné smlouvy vázán, a úvěr zesplatnila. Žalovanému tak vznikla povinnost vrátit žalobkyni, na kterou byla pohledávka postoupena, poskytnutou a dosud nevrácenou jistinu ve výši 6.171 včetně sjednaných úroků z úvěru.

12. Úroky z prodlení byly přiznány v souladu s ustanovením § 517 obč. zák. podle kterého dlužník, který svůj dluh řádně a včas nesplní, je v prodlení. Jde-li o prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění úroky z prodlení. Žalobkyní požadovaná výše úroků odpovídá ustanovení § 1 nařízení vlády č. 142/1994 Sb., ve znění účinném do 30.6.2010, podle kterého výše úroků z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou, zvýšené o sedm procentních bodů. V každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka, je výše úroků z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené Českou národní bankou a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí.

13. Podle § 262 odst. 4 poslední věta obch. zák. smluvní strana, která není podnikatelem, nese odpovědnost za porušení povinností z těchto vztahů podle občanského zákoníku a na její společné závazky se použijí ustanovení občanského zákoníku.

14. Podle § 544 odst. 1 a 2 obč. zák. sjednají-li strany pro případ porušení smluvní povinnosti smluvní pokutu, je účastník, který tuto povinnost poruší, zavázán pokutu zaplatit, i když oprávněnému účastníku porušením povinnosti nevznikne škoda. Smluvní pokutu lze sjednat jen písemně a v ujednání musí být určena výše pokuty nebo stanoven způsob jejího určení.

15. Podle § 3 odst. 1 a § 39 obč. zák. výkon práv a povinností vyplývajících z občanskoprávních vztahů nesmí bez právního důvodu zasahovat do práv a oprávněných zájmů jiných a nesmí být v rozporu s dobrými mravy. Neplatný je právní úkon, který svým obsahem nebo účelem odporuje zákonu nebo jej obchází anebo se příčí dobrým mravům.

16. Nárok na smluvní pokutu s příslušenstvím byl shledán protiprávním. Z listin banky má soud za prokázáno, že částka 1.595 Kč je čistě nárokem na smluvní pokutu, když poplatky byly uhrazeny. Podle nálezu Ústavního soudu ČR sp.zn. I.ÚS 3512/11 ze dne 11. 11. 2013, kterým jsou soud i účastníci vázáni (čl. 89 Ústavy):„ … v rámci spotřebitelských smluv ujednání zakládající smluvní pokutu (podobně jako rozhodčí doložka) zásadně nemohou být součástí tzv. všeobecných obchodních podmínek, nýbrž toliko spotřebitelské smlouvy samotné (listiny, na niž spotřebitel připojuje svůj podpis). Výjimku představují specifické případy, kdy se z povahy věci uplatňuje specifický režim (např. smlouva o přepravě osob s ohledem na § 3 vyhlášky č. 175/2000 Sb., o přepravním řádu pro veřejnou drážní a silniční osobní dopravu, apod.).“ 17. Ujednání o smluvní pokutě je obsaženo v sazebníku, na který smlouva odkazuje, nikoli v textu smlouvy samotné. Sazebník a obchodní podmínky nejsou podepsány. Z postavení právního předchůdce žalobkyně je zřejmé, že se jedná o podnikatele, z postavení žalovaného při uzavírání smlouvy, že se jedná o spotřebitele. Z důvodu citovaných z nálezu Ústavního soudu je ujednání o smluvní pokutě neplatné pro rozpor s § 3 občanského zákoníku.

18. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení z 80 % úspěšná a 20 % neúspěšná, nárok na 60 % náhrady nákladů řízení. Její náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 9 odst. 2, § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 5.000 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč. Žaloba byla podána na ustáleném vzoru, když z úřední činnosti je soudu známo, že žalobkyně obdobné žaloby uplatňuje opakovaně, mění jen údaje o částkách, datech a jméně.

19. Lhůty k plnění byly stanoveny dle § 160 o.s.ř.