17 C 15/2021

Plný text

Okresní soud ve Vsetíně - pobočka ve Valašském Meziříčí rozhodl samosoudkyní Mgr. Šárkou Zemanovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovaným: 1. celé jméno žalované , datum narození bytem adresa žalované 2. celé jméno žalovaného , datum narození bytem adresa žalovaného o zaplacení 111.219,61 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná 1 je povinna zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku částku 111.218,58 Kč, úrok z prodlení z částky 14.150 Kč od 16.10.2017 do zaplacení ve výši 8,05 % p.a., úrok z prodlení z částky 14.150 Kč od 16.11.2017 do zaplacení ve výši 8,05 % p.a., úrok z prodlení z částky 14.150 Kč od 16.12.2017 do zaplacení ve výši 8,05 % p.a., úrok z prodlení z částky 14.150 Kč od 16.1.2018 do zaplacení ve výši 8,5 % p.a., úrok z prodlení z částky 14.150 Kč od 16.2.2018 do zaplacení ve výši 8,5 % p.a., úrok z prodlení z částky 13.648,71 Kč od 16.3.2018 do zaplacení ve výši 8,5 % p.a., úrok z prodlení z částky 6.983,57 Kč od 28.7.2018 do zaplacení ve výši 9 % p.a., úrok z prodlení z částky 1.946,3 Kč od 3.7.2019 do zaplacení ve výši 10 % p.a., úrok z prodlení z částky 17.890 Kč od 12.7.2018 do zaplacení ve výši 9 % p.a.

II. Žalovaná 1 je povinna zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku náhradu nákladů řízení v částce 25.793,40 Kč k rukám právního zástupce žalobkyně.

III. Řízení se co do částky 1,03 Kč s úrokem z prodlení z částky 0,6 Kč od 3.7.2019 do zaplacení ve výši 10 % p.a. a s úrokem z prodlení z částky 0,43 Kč od 28.7.2018 do zaplacení ve výši 9 % p.a. zastavuje.

IV. Žaloba, aby žalovaný 2 byl povinen zaplatit žalobkyni částky uvedené ve výroku I tohoto rozsudku společně a nerozdílně s žalovanou 1, se zamítá.

V. Ve vztahu mezi žalovaným 2 a žalobkyní nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se žalobou podanou dne 14. 10. 2020 domáhá proti žalovaným zaplacení částek uvedených ve výroku tohoto rozsudku. Žalobkyně tvrdí, že s žalovanou 1 uzavřela dne 15. 4. 2016 nájemní smlouvu, na základě které jí byla přenechána k užívání bytová jednotka [číslo] nacházející se v domě [adresa] na ulici [ulice] v [obec]. Protože na straně nájemce po celou dobu trvání nájemního vztahu vystupoval vedle žalované 1 také žalovaný 2 jako zmocněnec žalované 1 a současně jako spoluuživatel bytu, který opakovaně při komunikaci uznával existenci veškerých dluhů, činí žalobkyně z opatrnosti odpovědným k úhradě žalovaných pohledávek oba žalované společně a nerozdílně. Žalobkyně tvrdí, že nájem trval do 18. 1. 2018, avšak byt byl žalovanými užíván až do 28. března 2018, proto se po žalovaných domáhá dosud dluhu na nájemném ve výši 5 krát 11 950 Kč za měsíce srpen až prosinec 2017, ve výši 2 krát 12 249 Kč za měsíce leden až únor 2018, dále záloh za služby ve výši 2 200 Kč od 1. 8. 2017 do 28. 2. 2018, zálohy a nedoplatku nájemného za březen 2018 v celkové částce 13 648,71 Kč, dluhu na nedoplatcích za služby dle vyúčtování za rok 2017 ve výši 6 948 Kč, za rok 2018 ve výši 1 946,30 Kč, nákladů vynaložených na výmalbu a úklid bytu po skončení nájmu ve výši 17 890 Kč, tedy celkové částky 139 518,71 Kč, na kterou co do nejstarších částek započetla kauci složenou žalovanými ve výši 27 900 Kč. Domáhá se tedy proti žalovaným částky 111 219,60 Kč s příslušenstvím.

2. Žalovaní se k věci nevyjádřili.

3. Ve věci bylo rozhodováno za splnění předpokladu dle § 115a o.s.ř. bez jednání.

4. Z nájemní smlouvy bylo zjištěno, že dne 15. 4. 2016 byla mezi žalobkyní jako pronajímatelkou a žalovanou 1 jako nájemkyní uzavřena nájemní smlouva k bytu [číslo] na adrese [adresa žalované] (dále jen„ byt“). Smlouva byla uzavřena na dobu od 18. dubna 2016 do 17. dubna 2017 s automatickou prolongací, pokud bude nájemce pokračovat v užívání nájmu po dobu tří měsíců ode dne, kdy sjednaná doba nájmu uplyne a pronajímatel jej nevyzve k vyklizení na dalších 12 měsíců (článek II.). Bylo dohodnuto nájemné ve výši 11 950 Kč měsíčně, zálohy za služby ve výši 2 000 Kč měsíčně, obojí splatné vždy do 15. dne běžného kalendářního měsíce, s právem pronajímatele každoročně provést úpravu výše nájemného i záloh na služby v návaznosti na roční míru inflace za předchozí kalendářní rok dle údajů Českého statistického úřadu, a to vždy s účinností od 1. ledna příslušného kalendářního roku o tento inflační nárůst v porovnání s průměrem měsíčního nájemného za předchozí rok s povinností nájemce zaplatit vzniklý rozdíl za předchozí období při splatnosti nájemného splatného k prvnímu měsíci následujícím po oznámení změn a s povinnosti pronajímatele oznamovat zvýšení nejméně dva týdny před splatností nahlášených změn. Bylo dohodnuto i oprávnění pronajímatele zvýšit zálohy za služby v případě zvýšení cen těchto služeb u dodavatelů nebo změn cenových či k věci se vztahujících obecně s povinností pronajímatele oznámit výši změn dva týdny předem (článek III). Žalovaná 1 se zavázala složit kauci ve výši 27 900 Kč jako jistotu k zajištění peněžních závazků vzniklých za trvání nájemního vztahu (článek IV). Vyúčtování záloh za služby se pronajímatel zavázal zasílat žalované 1 do 15. 5. následujícího kalendářního roku s povinností nájemkyně v případě nedoplatku zaplatit jej do 14 dnů ode dne vystavení (článek V). Smlouva obsahuje právo nájemce užívat byt spolu s dalšími osobami (VI). Smlouva je namísto žalované 1 podepsaná žalovaným 2. Stejný podpis je pak obsažen v příloze č. 2 ke smlouvě, označené Výše dohodnutého nájemného a dohodnutých záloh na služby.

5. Z dopisu bylo zjištěno, že dne 8. 2. 2018 oznámila žalobkyně žalované 1 navýšení nájemného o 2,5 % na částku 12 249 Kč s účinností od 1. 1. 2018 s povinností hradit navýšené nájemné od února 2018 včetně.

6. Z výpovědi bylo zjištěno, že dne 5. ledna 2018 dala žalobkyně žalované 1 výpověď z nájmu bytu z důvodu neplacení nájemného a úhrad za plnění poskytovaná s užíváním bytu po dobu delší než tři měsíce. Zároveň je ve výpovědi uvedeno, že výpověď je dána bez výpovědní doby a že žalovaná 1 je povinna byt vyklidit do 31. 1. 2018.

7. Z e-mailové komunikace bylo zjištěno, že dne 29. 4. 2019 se žalovaná 1 dotazovala žalobkyně, jaká částka jí zbývá uhradit. Zároveň uvedla, že žalovaný 2 s ní žil, byt, který byl napsaný na její jméno, neplatil, přičemž o tom, že není placeno, nevěděla.

8. Dne 17. května 2019 doručila žalobkyně žalované 1 vyúčtování energií a služeb za rok 2018.

9. Dne 30. 7. 2019 se žalovaný 2 dotazoval žalobkyně na vyčíslení dlužné částky vzniklé z pronájmu bytu [číslo]. Uvedl, že by rád dluh žalované 1 převzal.

10. Ze zápisu o předání a převzetí nemovitosti bylo zjištěno, že dne 18. května 2016 si žalobkyně převzala od žalované 1 byt. Listina je podepsána žalovaným 2.

11. V emailu ze dne 10. 1. 2018 sděluje žalovaný 2 žalobkyni, že veškeré dlužné částky z nájmu uhradí, jakmile to bude možné. Uvádí, že není schopen se vyznat v přehledech a má zato, že dluží jen za tři nájmy.

12. Z vyúčtování energií a služeb za rok 2018 bylo zjištěno, že žalobkyně neeviduje žádnou platbu záloh za rok 2018. Spotřebu energií a služeb eviduje ve výši 8 334,37 Kč. Žalovanou 1 vyzvala k úhradě nedoplatku do 18. 6. 2019.

13. Z vyúčtování za rok 2017 bylo zjištěno, že žalobkyně eviduje úhradu záloh ve výši 2 000 Kč za měsíce leden až červen 2017. Za měsíc červenec 2017 eviduje úhradu záloh ve výši 200 Kč, náklady na spotřebu energií a služeb vyčíslila ve výši 32 183,57 Kč. Žalovanou 1 vyzvala k úhradě částky do 14. července 2018. Vyúčtování za rok 2017 i 2018 obsahuje specifikaci jednotlivých služeb a spotřeb energií.

14. Ze zápisu o předání a převzetí bylo zjištěno, že žalovaná 1 a zástupce žalobkyně podepsali zápis o tom, že žalovaná 1 předává žalobkyni byt s příslušenstvím. V zápise jsou uvedeno, že byt není nevymalován.

15. Z faktur bylo zjištěno, že žalobkyně zaplatila za úklid bytu v dubnu 2018 částku 2 500 Kč a za výmalbu bytu v květnu 2018 částku 12 285 Kč (zjištěno i z výpisu z účtu). Dne 27. 6. 2018 vystavila žalobkyně žalované 1 fakturu na úhradu částky 14 785 Kč za výmalbu a úklid navýšenou o DPH ve výši 21 %, tedy na úhradu částky 17 890 Kč, a to do data 11. 7. 2018.

16. Z předžalobní výzvy a z emailové komunikace bylo zjištěno, že dne 1. 3. 2018 doručila žalobkyně žalované 1 předžalobní výzvu k úhradě žalované částky.

17. Z výpisu z centrální evidence obyvatel bylo zjištěno, že žalovaná 1 má od 25. 5. 2016 hlášeno trvalé bydliště na adrese [adresa žalované].

18. Z výpisu z katastru nemovitostí bylo zjištěno, že žalobkyně je vlastníkem bytu [číslo] v domě [adresa] v [obec].

19. Podle § 2201 o.z. nájemní smlouvou se pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné.

20. Podle § 2257 odst. 2 o.z. nájemce provádí a hradí pouze běžnou údržbu a drobné opravy související s užíváním bytu.

21. Podle § 2293 odst. 1 o.z. nájemce odevzdá byt ve stavu, v jakém jej převzal, nehledě na běžné opotřebení při běžném užívání a na vady, které je povinen odstranit pronajímatel.

22. Podle § 2295 o.z. pronajímatel má právo na náhradu ve výši ujednaného nájemného, neodevzdá-li nájemce byt pronajímateli v den skončení nájmu až do dne, kdy nájemce pronajímateli byt skutečně odevzdá.

23. Podle § 2053 o.z. uzná-li někdo svůj dluh co do důvodu i výše prohlášením učiněným v písemné formě, má se za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá.

24. Co do částky 1,03 Kč vzala žalobkyně žalobu zpět. Soud o zpětvzetí rozhodl dle § 96 o.s.ř. tak, jak je uvedeno ve výroku III. tohoto rozsudku.

25. Žalobkyni se smlouvou o nájmu, e-mailovou komunikací a také výpisem z centrální evidence obyvatel podařilo prokázat, že s žalovanou 1 uzavřela nájemní smlouvu dne 15. 4. 2016. Zároveň se jí také podařilo prokázat výši nájemného, jeho splatnost, výši záloh, splatnost těchto záloh, výši nedoplatku na vyúčtování za roky 2017 i 2018 a rovněž jejich splatnost. Proto soud rozhodl v souladu s § 2295 a § 2201 o.z. tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku, když žalobkyně rovněž prokázala, že byt byl žalovanou užíván až do 28. 3. 2018, tedy až do tohoto data byla žalovaná 1 povinna platit nájemné a služby v dohodnuté výši.

26. Žalobkyně také prokázala, že žalovaná 1 neodevzdala byt v obvyklém stavu, kvůli čemuž vznikly žalobkyni výdaje v rozsahu 17 890 Kč. Prokázala, že žalovanou 1 vyzvala k úhradě této částky do data 11. 7. 2018 Tyto výdaje byl žalovaná 1 povinna dle § 2293 o.z. zaplatit ve lhůtě stanovené žalobkyní.

27. Podle § 1958 odst. 2 o.z. neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.

28. Podle § 1968 věty prvé o.z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení.

29. Podle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

30. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. výše úroků z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o osm procentních bodů.

31. Úroky z prodlení z žalovaných částek byly přiznány dle § 1970 o.z. ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., a to vždy ode dne následujícího po splatnosti jednotlivých částek, tak jak byly zjištěny z důkazů citovaných výše, když požadavek žalobkyně těmto zjištěním odpovídá.

32. Žalobkyni se sice podařilo v řízení prokázat, že žalovaný 2 rovněž byt užíval. Při existenci nájemní smlouvy je to však nájemce, nikoli osoby, které s ním byt užívají, kdo je povinen hradit nájemné a úhrady spojené s užíváním bytu. Pro nedostatek pasivní legitimace musela být žaloba vůči žalovanému 2 zamítnuta. I pokud by dluh žalovaný 2 uznal, představuje uznání pouze vyvratitelnou domněnku o existenci a výši dluhu. Tato domněnka však byla důkazy uvedenými výše vyvrácena. Nadto v řízení bylo prokázáno, že listiny, které má žalobkyně za uznání ve skutečnosti uznáním nejsou, neboť z korespondence mezi žalobkyní a žalovaným 2 nevyplývá, že by žalovaný 2 uznal konkrétní závazek vůči žalobkyni. Pouze uvádí, že byt užíval a že by za jeho užívání měl zaplatit.

33. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř., tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení až na nepatrnou část úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení vůči žalované 1 v plné výši. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 4.449 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle §§ 6 odst. 1, 7, § 11 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) sestávající z částky 3x5. 100 Kč za každý ze tří úkonů právní služby ve věci (převzetí, žaloba, předžalobní výzva) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 2 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 %.

34. Ve vztahu mezi žalovaným 2 a žalobkyní je plně úspěšný žalovaný 2, kterému v řízení žádné náklady nevznikly.

35. Lhůty k plnění byly stanoveny dle § 160 o.s.ř.