17 C 167/2021

Plný text

Okresní soud ve Vsetíně - pobočka ve Valašském Meziříčí rozhodl samosoudkyní Mgr. Šárkou Zemanovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 8.140 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku částku 4.940 Kč, úrok z prodlení ve výši 1.327 Kč, úrok ve výši 3.910,10 Kč, úrok z prodlení z částky 4.940 Kč od 16.1.2021 do zaplacení ve výši 8,05 % ročně, úrok 23,72 % ročně z částky 4.940 Kč od 16.1.2021 do zaplacení.

II. Žaloba, aby žalovaný byl povinen zaplatit žalobkyni částku 3.200 Kč, úrok ve výši 1.120,68 Kč, úrok z prodlení ve výši 380,33 Kč, úrok z prodlení z částky 1.328,68 Kč od 16.1.2021 do zaplacení ve výši 8,05 % ročně, úrok 23,72 % ročně z částky 1.328,68 Kč od 16.1.2021 do zaplacení, se zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku náhradu nákladů řízení v částce 328 Kč k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se domáhá proti žalovanému zaplacení nároků vyplývajících ze smlouvy o zápůjčce uzavřené dne 5.8.2016 mezi [právnická osoba], právním předchůdcem žalobkyně (dále jen„ věřitel“), a žalovaným. Tvrdí, že věřitel žalovanému poskytl částku 8.000 Kč. Žalovaný se zavázal částku spolu s úrokem ve výši 23,72 % ročně, odměnou za zpracování půjčky ve výši 1.600 Kč a odměnou za inkaso splátek v hotovosti ve výši 3.200 Kč vrátit v 58 týdenních splátkách po 240 Kč. Žalobkyně se domáhá neuhrazené jistiny ve výši 6.268,68 Kč, poplatků ve výši 1.871,32 Kč a dalšího příslušenství uvedeného ve výroku I a III tohoto rozsudku, přičemž kapitalizovaných úroků a úrok z prodlení se domáhá z jistiny ve výši 6.268,68 Kč za dobu od 16.9.2017 do 15.1.2021.

2. Žalovaný se k věci nevyjádřil.

3. V souladu s ustanovením § 115a o.s.ř. bylo o věci rozhodnuto bez nařízení jednání.

4. Ze smlouvy o půjčce, z žádosti (karta zákazníka soud zjistil:

5. Dne 5.8.2016 uzavřel věřitel s žalovaným smlouvu o zápůjčce částky 8.000 Kč. Žalovaný se zavázal půjčku s úrokem ve výši ve výši 23,72 % ročně, odměnou za zpracování půjčky ve výši 1.600 Kč a odměnou za inkaso splátek v hotovosti ve výši 3.200 Kč vrátit v 58 týdenních splátkách po 240 Kč, počínaje první splátkou splatnou týden po uzavření smlouvy. Dne 5.8.2016 žalovaný vyplnil žádost o půjčku, ve které vedle svých osobních údajů uvedl svůj příjem (15.000 Kč), výdaje (4.500 Kč na bydlení a 3.500 Kč na domácnost), předložil pracovní smlouvu, výplatní pásky, nájemní smlouvu, občanský průkaz, uvedl, že není v exekuci, nemá jiné závazky, je svobodný, bydlí sám, nemá vyživovací povinnosti. Téhož dne věřitel žalovanému částku 8.000 Kč vyplatil.

6. Pohledávka za žalovaným byla postoupena žalobkyni postupní smlouvou uzavřenou 15. 1. 2021. Postoupení bylo žalovanému oznámeno. (zjištěno ze smlouvy o postoupení, z oznámení)

7. Podle § 2390 o.z. přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.

8. Podle § 2392 odst. 1 věty prvé o.z. při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky.

9. Podle § 1879 o.z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

10. Podle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

11. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. výše úroků z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o osm procentních bodů.

12. Podle § 1802 o.z. mají-li být plněny úroky a není-li jejich výše ujednána, platí dlužník úroky ve výši stanovené právním předpisem. Nejsou-li úroky takto stanoveny, platí dlužník obvyklé úroky požadované za úvěry, které poskytují banky v místě bydliště nebo sídla dlužníka v době uzavření smlouvy.

13. Podle § 580 odst. 1 o.z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

14. Podle § 588 o.z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

15. Podle § 574 o.z. na právní jednání je třeba spíše hledět jako na platné než jako na neplatné.

16. Podle § 576 o.z. týká-li se důvod neplatnosti jen takové části právního jednání, kterou lze od jeho ostatního obsahu oddělit, je neplatnou jen tato část, lze-li předpokládat, že by k právnímu jednání došlo i bez neplatné části, rozpoznala-li by strana neplatnost včas.

17. Sjednání poplatku za hotovostní inkaso ve vyšší 3.200 Kč soud vyhodnotil jako neplatné a v této výši žalobu zamítl. Z databáze časových řad ARAD České národní banky bylo zjištěno, že sazba nových úvěrů na spotřebu pro domácnosti s fixací na 1 rok až 5 let v měsíci srupnu 2016 činila 10,9 % p.a. Výše inkasního poplatku se dle předpisu splátek odvíjí od výše poskytnutých peněžních prostředků a nikoliv od inkasních nákladů. Zjevně je poplatek vyžadován v plné výši, i pokud dlužník déledobě neplatí a v souladu se smlouvou vznikl věřiteli nárok na zesplatnění, čímž by odpadly, pokud by fakticky existovaly, náklady s inkasem.

18. Podle judikatury Nejvyššího soudu vyjádřené např. v rozsudku ze dne 15. 12. 2004, sp. zn. 21 Cdo 1484/2004:„ V souladu s dobrými mravy při sjednávání úroků při peněžité půjčce je takové jednání věřitele, který se při peněžité půjčce "spokojí" - bez ohledu na to, v jaké situaci se nachází dlužník - s přiměřenou výší úplaty (odměny) za užívání půjčené jistiny a který tedy své volné peněžité prostředky hodlá "zhodnotit" běžným (obvyklým) způsobem rovněž v případě, že dlužník uzavírá smlouvu o půjčce v situaci pro něj obtížné. Nelze totiž přehlédnout, že dlužník uzavírá smlouvu o půjčce a dohodu o úrocích z půjčené částky často právě z důvodu své tíživé finanční situace; neodpovídá obecně uznávaným pravidlům chování a vzájemným vztahům mezi lidmi a mravním principům společenského řádu, aby dlužník i v takové situaci poskytoval (musel poskytovat) věřiteli nepřiměřené nebo dokonce "lichvářské" úroky. Dovolací soud proto dospěl k závěru, že nepřiměřenou a tedy odporující dobrým mravům je zpravidla taková výše úroků sjednaná ve smyslu ustanovení § 658 odst.1 obč. zák., která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček.“ 19. S přihlédnutím k výše uvedenému a ke skutečnosti, že dalším nákladem na úvěr jsou za dobu 58 týdnů úroky ve výši 1.120 Kč, poplatek za uzavření ve výši 1.600 Kč a poplatek za správu úvěru ve výši 3.200 Kč, vyhodnocuje soud poplatek za hotovostní inkaso jako právní jednání zakládají významnou a nepřiměřenou nerovnováhu v právech a povinnostech stran v neprospěch žalovaného – spotřebitele, zjevně se příčící dobrým mravům, tedy jednání absolutně neplatné podle § 588 o. z. Ani případná rizikovost úvěru nemůže odůvodnit poskytování finančních prostředků za výrazně odlišných podmínek než v bankovním sektoru.

20. Žalobkyně postupní smlouvou a oznámením o postoupení prokázala, že pohledávka za žalovaným na ni byla postoupena. Smlouvou o zápůjčce a žádostí žalobkyně prokázala uzavření smlouvy o zápůjčce, poskytnutí částky 8.000 Kč žalovanému, sjednání úroku ve výši 23,72 % p.a. a dohodu o administrativním poplatku ve výši 1.500 Kč. S ohledem na tvrzení žalobkyně o úhradách žalovaného a neplatnost ujednání o poplatku za hotovostní inkaso má žalobkyně právo jen na jistinu a příslušenství uvedené ve výroku I. Úroky z prodlení z dosud nezaplacené jistiny byly přiznány v souladu s ustanovením § 1970 o.z. ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

21. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná v rozsahu 61%, neúspěšná v 39 %, nárok na náhradu nákladů řízení v rozsahu 22 %. Její náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 8.140 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč.

22. Lhůty k plnění odpovídají § 160 o.s.ř.