17 C 17/2021

Plný text

Okresní soud ve Vsetíně - pobočka ve Valašském Meziříčí rozhodl samosoudkyní Mgr. Šárkou Zemanovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 51.140 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku částku 41.320 Kč s úrokem z prodlení ve výši 2.554,86 Kč, s úrokem z prodlení z částky 29.230 Kč od 21.5.2020 do zaplacení ve výši 10 % ročně a s úrokem 10,31 % ročně z částky 26.000 Kč od 21.5.2020 do zaplacení.

II. Žaloba, aby žalovaný byl povinen zaplatit žalobkyni částku 9.820 Kč, se zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku náhradu nákladů řízení ve výši 13.075 Kč k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se domáhá po žalovaném zaplacení částek uvedených ve výrocích I a II tohoto rozsudku. Tvrdí, že mezi jejím právním předchůdcem, společností [právnická osoba] (dále jen„ věřitel“), a žalovaným byla uzavřena dne 1.7.2018 smlouva o úvěru, na základě které byla žalovanému poskytnuta částka 26.000 Kč, kterou se spolu s poplatkem a úrokem v celkové výši 22.360 Kč zavázal zaplatit ve splátkách. V důsledku prodlení žalovaného věřitel úvěr ke dni 1.9.2019 zesplatnil. Žalobkyně požaduje po žalovaném zaplacení neuhrazené jistiny ve výši 26.000 Kč, úroku za sjednanou dobu poskytnutí úvěru ve výši 3.230 Kč, úhrady za poskytnutí úvěru a uzavření smlouvy ve výši 4.420 Kč, úhrady za administrativní činnost a vyhodnocení úvěrového případu ve výši 2.990 Kč, smluvní pokuty ve výši 14.500 Kč za prodlení s úhradou splátek, zákonného úroku z prodlení vyčísleného od prodlení do 20.5.2020 ve výši 2.554,86 Kč, úroků z úvěru ve výši 10,31% p.a. z dlužné jistiny ve výši 26.000 Kč od 21.5.2020 do zaplacení, úroků z prodlení ve výši 10% p.a. z částky ve výši 29.230 Kč, sestávající se z dlužné jistiny úvěru ve výši 26.000 Kč a úroku za sjednanou dobu poskytnutí úvěru ve výši 3.230 Kč, od 21.5.2020 do zaplacení. K úvěruschopnosti tvrdí, že se věřitel žalovaného dotazoval na jeho poměry a vycházel z jím předložených dokladů.

2. Žalovaný se k věci nevyjádřil.

3. Ze smlouvy o úvěru bylo zjištěno, že dne 1.7.2018 věřitel a žalovaný, jako spotřebitel, podepsali smlouvu o úvěru částky 26.000 Kč, kterou věřitel žalovanému téhož dne předal. Žalovaný se zavázal jistinu s úrokem ve výši 7.280 Kč, poplatkem za správu úvěru ve výši 5.720 Kč a za hotovostní inkaso splátek ve výši 8.320 Kč vrátit v 14 splátkách po 3.380 Kč měsíčně splatných k prvnímu dni v měsíci, počínaje první splátkou splatnou k 1.8.2018. Byl také dohodnut poplatek ve prospěch věřitele ve výši 1.040 Kč se splatností při podpisu smlouvy. Bylo dohodnuto, že v prvních šesti měsících se splátkami hradí pouze poplatky a úrok. Vedle výše uvedené kapitalizované výše sjednané na dobu 14 měsíců bylo u úroků dohodnuto:„ Zápůjční úroková sazba činí v období, kdy dle předpisu splátek jsou splátkami hrazeny pouze úroky, poplatek za správu úvěru a poplatek za hotovostní výběr splátek 54 % ročně, v přelomové splátce, ve které je hrazen zbývající část úroků, poplatků za správu úvěru a za hotovostní výběr splátek a část poskytnuté jistiny, činí zápůjční úroková sazba 12 % ročně a v období, kdy dle předpisu splátek je hrazena splátkami již pouze poskytnutá jistina, činí zápůjční úroková sazba 0 % ročně.“ Smlouvou byly dohodnuty pro případ prodlení smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z částky, ohledně níž je dlužník v prodlení, přičemž souhrn pokut nesmí přesáhnout součin čísla 0,5 a poskytnuté jistiny, a zesplatnění pro případ, že dlužník, který je v prodlení více než 30 dnů ani přes výzvu věřitele dluh neuhradí. Při zesplatnění nebo ke dni splatnosti poslední splátky bylo dohodnuto, že dosud splatné úroky přirůstají k jistině.

4. Z žádosti o úvěr a poukázky bylo zjištěno, že žalovaný o sobě před uzavřením smlouvy uvedl, že je svobodný, zaměstnaný na dobu neurčitou s příjmem 17.793 Kč měsíčně čistého. Žije s další výdělečnou osobou, za bydlení hradí celkem 4.700 Kč, za stravu 4.000 Kč. Položky splátky úvěru, ostatní výdaje, jiné příjmy, počet vyživovaných osob v domácnosti nevyplnil. Doložil výplatní pásky, pracovní smlouvu a nájemní smlouvu, které potvrzují vyplněné údaje.

5. Pohledávka za žalovaným byla postoupena žalobkyni smlouvou ze dne 24.6.2020. Žalovanému bylo věřitelem oznámeno postoupení. (zjištěno ze smlouvy o postoupení a z oznámení)

6. Z transakční historie bylo zjištěno, že žalovaný uhradil na úvěru celkem 11.720 Kč, z toho naposledy uhradil 30.10.2018 500 Kč.

7. Podle § 2395 o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

8. Podle § 2392 odst. 1, věty prvé o.z. při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky.

9. Podle § 1802 o.z. mají-li být plněny úroky a není-li jejich výše ujednána, platí dlužník úroky ve výši stanovené právním předpisem. Nejsou-li úroky takto stanoveny, platí dlužník obvyklé úroky požadované za úvěry, které poskytují banky v místě bydliště nebo sídla dlužníka v době uzavření smlouvy.

10. Podle § 580 odst. 1 o.z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

11. Podle § 588 o.z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

12. Podle § 574 o.z. na právní jednání je třeba spíše hledět jako na platné než jako na neplatné.

13. Podle § 576 o.z. týká-li se důvod neplatnosti jen takové části právního jednání, kterou lze od jeho ostatního obsahu oddělit, je neplatnou jen tato část, lze-li předpokládat, že by k právnímu jednání došlo i bez neplatné části, rozpoznala-li by strana neplatnost včas.

14. Podle § 1813 věta prvá o.z. má se za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele.

15. Podle § 1815 o.z. K nepřiměřenému ujednání se nepřihlíží, ledaže se jej spotřebitel dovolá.

16. Podle § 2048 věty první občanského zákoníku, ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak si výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda.

17. Podle § 3, odst. 2, písm. e) zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném do 23. 4.2020 (dále jen„ ZosÚ“), pro účely tohoto zákona se rozumí celkovou výší spotřebitelského úvěru souhrn všech částek, jež jsou dány spotřebiteli k dispozici.

18. Podle § 122 ZosÚ: (1) Věřitel může pro případ prodlení spotřebitele s plněním dluhu vyplývajícího ze smlouvy o spotřebitelském úvěru sjednat pouze a) právo na náhradu účelně vynaložených nákladů, které mu vznikly v souvislosti s prodlením spotřebitele; pokud byla ujednána náhrada vyšší, považuje se v této části za smluvní pokutu, b) úroky z prodlení, jejichž výše nesmí přesáhnout výši stanovenou právním předpisem upravujícím úroky z prodlení, nebo c) smluvní pokutu. (2) Uplatněná smluvní pokuta nesmí přesáhnout 0,1 % denně z částky, ohledně níž je spotřebitel v prodlení, je-li spotřebitel v prodlení s plněním povinnosti peněžité povahy. Omezení podle věty první se neuplatní na souhrn smluvních pokut uplatněných do okamžiku, kdy se úvěr stane v důsledku prodlení spotřebitele splatným, pokud je tento souhrn pokut v kalendářním roce, v němž nebo v jehož části byl spotřebitel v prodlení s plněním povinnosti peněžité povahy, nižší než 3.000 Kč a pokud výše smluvních pokut zahrnutých v tomto souhrnu uplatněných ve vztahu k prodlení s každou jednotlivou splátkou spotřebitelského úvěru činí nejvýše 500 Kč (3) Souhrn výše všech uplatněných smluvních pokut nesmí přesáhnout součin čísla 0,5 a celkové výše spotřebitelského úvěru, nejvýše však 200.000 Kč.

19. Podle § 588 odst. 1 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

20. Žalobkyně shora prokázala postoupení pohledávky, uzavření smlouvy o úvěru, poskytnutí úvěru a sjednání smluvní pokuty za prodlení. Má tedy nárok na zaplacení poskytnuté jistiny ve výši 26.000 Kč. Ve smyslu § 122 odst. 3 ZosÚ a shodného znění smlouvy jí vzniklo také právo na smluvní pokuty za prodlení v celkové výši 13.000 Kč. Požadavek na další smluvní pokutu ve výši 1.500 Kč odporuje zákonu i smluvnímu ujednání a byl jako nedůvodný zamítnut.

21. Sjednání poplatku za hotovostní inkaso ve vyšší 8.320 Kč soud vyhodnotil jako neplatné a v této výši žalobu také zamítl. Z databáze časových řad ARAD České národní banky bylo zjištěno, že sazba nových úvěrů na spotřebu pro domácnosti s fixací na 1 rok až 5 let v měsíci červenci 2018 činila 10,45 % p.a. Výše inkasního poplatku se dle předpisu splátek odvíjí od výše poskytnutých peněžních prostředků a nikoliv od inkasních nákladů. Zjevně je poplatek vyžadován v plné výši, i pokud dlužník déledobě neplatí a v souladu se smlouvou vznikl věřiteli nárok na zesplatnění, čímž by odpadly, pokud by fakticky existovaly, náklady s inkasem.

22. Podle judikatury Nejvyššího soudu vyjádřené např. v rozsudku ze dne 15. 12. 2004, sp. zn. 21 Cdo 1484/2004:„ V souladu s dobrými mravy při sjednávání úroků při peněžité půjčce je takové jednání věřitele, který se při peněžité půjčce "spokojí" - bez ohledu na to, v jaké situaci se nachází dlužník - s přiměřenou výší úplaty (odměny) za užívání půjčené jistiny a který tedy své volné peněžité prostředky hodlá "zhodnotit" běžným (obvyklým) způsobem rovněž v případě, že dlužník uzavírá smlouvu o půjčce v situaci pro něj obtížné. Nelze totiž přehlédnout, že dlužník uzavírá smlouvu o půjčce a dohodu o úrocích z půjčené částky často právě z důvodu své tíživé finanční situace; neodpovídá obecně uznávaným pravidlům chování a vzájemným vztahům mezi lidmi a mravním principům společenského řádu, aby dlužník i v takové situaci poskytoval (musel poskytovat) věřiteli nepřiměřené nebo dokonce "lichvářské" úroky. Dovolací soud proto dospěl k závěru, že nepřiměřenou a tedy odporující dobrým mravům je zpravidla taková výše úroků sjednaná ve smyslu ustanovení § 658 odst.1 obč. zák., která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček.“ 23. S přihlédnutím k výše uvedenému a ke skutečnosti, že dalším nákladem na úvěr jsou za dobu 14 měsíců úroky ve výši 7.280 Kč, poplatek za uzavření ve výši 1.040 a poplatek za správu úvěru ve výši 5.720 Kč, vyhodnocuje soud poplatek za hotovostní inkaso jako ujednání zakládají významnou a nepřiměřenou nerovnováhu v právech a povinnostech stran v neprospěch žalovaného – spotřebitele, zjevně se příčící dobrým mravům, tedy jednání absolutně neplatné podle § 588 o. z. Ani případná rizikovost úvěru nemůže odůvodnit poskytování finančních prostředků za výrazně odlišných podmínek než v bankovním sektoru.

24. V rozsahu neplatně sjednané částky poplatku za hotovostní inkaso byly zamítnuty požadavky žalobkyně na poplatky ve výši 4.420 Kč a 2.990 Kč a co do částky 910 Kč na část platně sjednané smluvní pokuty (dle § 1932 a § 1933 o.z.).

25. Úroky z prodlení byly přiznány v souladu s §§ 1968 a 1970 o.z. ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

26. Žalobkyně také prokázala sjednání úroků na dobu 14 měsíců v částce 7.280 Kč, tj. nárok na dosud žalovaným neuhrazených 3.230 Kč na úroku a nárok na úrok 10,31 % ročně od 21.5.2020, když smlouvou o úvěru byly platně a určitě sjednány úroky pouze za 14 měsíců, zatímco za dobu následující lze ze smlouvy dovodit, že má dojít k úročení, ale není postaveno najisto, v jaké výši se má úročit, pro případ, že dosud závazky ze smlouvy o úvěru splněním nezanikly. Žalobkyní požadovaná částka úroků odpovídá ustanovení § 1802 o.z.

27. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o.s.ř. Žalobkyně je úspěšná v 83,3 % (přihlížeje k příslušenství kapitalizovanému ke dni vydání rozhodnutí), neúspěšná v 16,6 %, má tak nárok na 66,7 % svých nákladů. Její náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 2.396 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle §§ 6, 7, 11 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 51.140 Kč sestávající z částky 3.180 Kč za každý ze čtyř úkonů právní služby (převzetí zastoupení, předžalobní výzva, žaloba, účast u jednání) včetně čtyř paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 a. t. Za podání ze dne 22. 2. 2021, ve kterém žalobkyně vyslovila pouze nesouhlas s projednáním věci bez jednání, byl přiznán jen režijní paušál, nikoli odměna. Tímto podáním byla poskytnuta právní služba ve smyslu § 13 a.t., nejednalo se však o právní službu dle § 11 odst. 1,2 či 3 a.t., za kterou by vznikal nárok na odměnu. V tomto směru soud odkazuje i na rozhodnutí Ústavního soudu sp.zn. IV. ÚS 15/99 ze dne 31. března 1999, podle kterého:„ Poskytnutí právní služby mimo rámec vymezený ustanovením § 11 vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), nezakládá sice nárok na odměnu, je však důvodem pro poskytnutí náhrady hotových výdajů ve smyslu již citovaného ustanovení § 13 odst. 1 vyhlášky.“, a na stanovisko Nejvyššího soudu vyjádřené v rozhodnutí pod sp.zn. 22 Cdo 1176/2015. Za podání ze dne 2.3.2021 nebyly náklady přiznány, když podání bylo vyhodnoceno jako neúčelné, neboť žalobkyně měla a mohla tvrzení podstatná ve věci uvést už v žalobě. K nákladům na právní zastoupení ve výši 14.220 Kč byla připočtena daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky ve výši 2.986 Kč 66,7 % z částky 19.602 Kč pak činí 13.075 Kč.

28. Lhůty k plnění odpovídají § 160 o.s.ř.