17 C 177/2025

Plný text

Okresní soud ve Vsetíně - pobočka ve Valašském Meziříčí rozhodl samosoudkyní Mgr. Šárkou Zemanovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o 62.172,01 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku částku 14.600 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 14.600 Kč za dobu od 2.8.2025 do zaplacení.

II. Žaloba, aby žalovaný byl povinen zaplatit žalobkyni částku 47.572,01 Kč, úrok z prodlení ve výši 2428,45 Kč, úrok ve výši 1.232,33 Kč, úrok z prodlení z částky 26.001,49 Kč od 21.2.2025 do 1.8.2025 ve výši 14,75 % ročně, úrok z prodlení z částky 26.001,49 Kč od 2.8.2025 do zaplacení ve výši 3,25 % ročně, úrok z prodlení z částky 11.401,49 Kč od 2.8.2025 do zaplacení ve výši 11,5 % ročně, úrok 8 % ročně z částky 13.332,46 Kč od 21.2.2025 do zaplacení, úrok z prodlení ve výši 2.469,57 Kč, úrok ve výši 1278,47 Kč, úrok 8 % ročně z částky 11.655,84 Kč od 21.2.2025 do zaplacení, se zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se žalobou domáhá proti žalovanému zaplacení nároků vyplývajících ze smluv o úvěru č. , hodnota, uzavřené dne 5.12.2022 a č. , hodnota, uzavřené dne 19.4.2023, a to mezi , právnická osoba, ., právním předchůdcem žalobkyně (dále jen věřitel), a žalovaným. Tvrdí, že věřitel žalovanému poskytl částky ve výši celkem 35.000 Kč. Žalovaný se zavázal poskytnuté částky spolu s úrokem a poplatky vrátit ve splátkách. Splátky řádně nehradil. K zjišťování úvěruschopnosti žalovaného žalobkyně tvrdí, že věřitel vycházel z informací žalovaného při poskytnutí úvěru o jeho majetkových a rodinných poměrech, z předložených dokladů k majetkovým poměrům a nahlédnutím do registrů NRKI, BRKI, SOLUS a insolvenčního rejstříku.

2. Žalovaný se k věci nevyjádřil.

3. Ze smlouvy o úvěru č. , hodnota, soud zjistil, že věřitel uzavřel dne 5.12.2022 s žalovaným, spotřebitelem, smlouvu o úvěru částky 20.000 Kč. Žalovaný se zavázal jistinu spolu s úrokem ve výši 8 % p.a., poplatkem za poskytnutí úvěru v částce 9.800 Kč, za zpracování smlouvy ve výši 2.770 Kč a za službu splácení ve výši 3.600 Kč uhradit ve 14 měsíčních splátkách po 2.656 Kč. Téhož dne věřitel žalovanému částku 20.000 Kč vyplatil.

4. Žalovaný o sobě v žádosti o úvěr dne 5.12.2022 uvedl, že je svobodný, nemá vyživovací povinnosti, bydlí v nájmu. Uvedl, že má výdaje na bydlení ve výši 3.000 Kč měsíčně, srážky ze mzdy/výživné v částce 4.500 Kč měsíčně, hradí splátky částkou 4.000 Kč měsíčně, má další výdaje v částce 4.250 Kč měsíčně. Je zaměstnán od srpna 2022 na dobu do 31.12.2022 s příjmem 24.587 Kč čistého měsíčně (uvedené žalobkyně doložila pracovní smlouvou a výplatními páskami). Prohlásil, že proti němu není vedeno exekuční ani insolvenční řízení. Má dluhy u poskytovatelů úvěrů ve výši celkem 40.000 Kč. (zjištěno z žádosti)

5. Ze smlouvy o úvěru č. , hodnota, soud zjistil, že věřitel uzavřel dne 19.4.2023 s žalovaným, spotřebitelem, smlouvu o úvěru částky 15.000 Kč. Žalovaný se zavázal jistinu spolu s úrokem ve výši 8 % p.a., poplatkem za poskytnutí úvěru v částce 7.350 Kč, za zpracování úvěru ve výši 2.077 Kč a za službu splácení ve výši 2.700 uhradit ve 14 měsíčních splátkách po 1.992 Kč. Téhož dne věřitel žalovanému částku 15.000 Kč vyplatil.

6. Žalovaný o sobě v žádosti o úvěr dne 19.4.2023 uvedl, že je svobodný, nemá vyživovací povinnosti, bydlí v nájmu. Uvedl, že má výdaje na bydlení ve výši 3.500 Kč měsíčně, hradí splátky částkou 6.656 Kč měsíčně, má další výdaje v částce 4.860 Kč měsíčně. Srážky ze mzdy/výživné nevyplnil. Je zaměstnán od ledna 2023 s příjmem 19.331 Kč čistého měsíčně (uvedené žalobkyně doložila pracovní smlouvou a výplatními páskami). Prohlásil, že proti němu není vedeno exekuční ani insolvenční řízení. Má dluhy u poskytovatelů úvěrů ve výši celkem 24.000 Kč a u věřitele v částce 26.284 Kč. (zjištěno z žádosti) Podle pracovní smlouvy bylo místo výkonu práce žalovaného v , adresa, , podle žádosti bydlel ve , adresa, .

7. Žalobkyně doložila NRKI report datovaný dnem 11.11.2025, podle kterého měl žalovaný od 9.10.2022 úvěr v částce 35.000 Kč s povinností splátek ve výši 4.171 Kč měsíčně, bez evidovaných dlužných splátek, dále úvěry čerpané v letech 2013 až 2016, splacené v roce 2021, u kterých měl ve vícero případech pozdní úhradu splátek. V říjnu 2022 mu byl odmítnut úvěr. V srpnu, září i říjnu 2022 byl až v tříměsíčním zpoždění s úhradou kontokorentního úvěru. K 31.10.2022 splácel žalovaný zůstatek úvěru ve výši 494.566 Kč splátkami po 4.791 Kč, v srpnu 2022 byl v prodlení 70 dnů s úhradou tří splátek, v říjnu 2022 s úhradou jedné splátky o 10 dnů.

8. Podle přehledu plateb žalovaný na pohledávku ze smlouvy ze dne 5.12.2022 uhradil celkem 16.900 Kč a na pohledávku ze smlouvy ze dne 19.4.2023 celkem 3.500 Kč.

9. Pohledávky za žalovaným byly postoupeny žalobkyni postupní smlouvou uzavřenou 12.3.2025. Postoupení bylo žalovanému oznámeno. (zjištěno ze smlouvy o postoupení, z oznámení).

10. Žalovaný byl vyzván k úhradě žalovaných částek ve lhůtě do 1.8.2025. (zjištěno z výzvy a podacího lístku).

11. Podle § 86 odst. 1 a 2, věta prvá zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, (dále jen ZoSÚ) poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru důkladně posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě informací nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených k povaze, délce, výši a rizikovosti úvěru pro spotřebitele, získaných z relevantních vnitřních nebo vnějších zdrojů, včetně spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje schopnost spotřebitele plnit povinnosti sjednané ve smlouvě, zejména splácet sjednané splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů a dalších údajů o finanční a ekonomické situaci spotřebitele, jako jsou údaje o jeho majetku a závazcích a o způsobu plnění dosavadních dluhů.

12. Podle § 87 odst. 1 ZoSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

13. Podle § 1879 o.z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

14. Podle § 1968 věty prvé o.z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení.

15. Podle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

16. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. výše úroků z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o osm procentních bodů.

17. Zákon č. 257/2016 Sb. ukládá, v souladu se směrnicí 2008/48/ES, věřitelům sjednávajícím úvěr se spotřebitelem nad rámec povinností vyplývajících z ustanovení občanského zákoníku řadu povinností s cílem zajistit spotřebiteli jasné a srozumitelné informace a rady o právech a povinnostech vyplývajících ze zamýšlené smlouvy o spotřebitelském úvěru ještě předtím, než bude smlouva uzavřena (§75 an, § 90 an.), zajišťuje i jeho ochranu po uzavření smlouvy (§§ 110, § 117 an. § 122). Z jednotlivých ustanovení zákona č. 257/2016 Sb. je patrné, že jeho účelem je ochrana spotřebitele před jeho nadměrným (neúnosným) zadlužováním (viz. i b. 26 preambule směrnice). Stejnému cíli odpovídá i ustanovení § 86 ZoSÚ.

18. Ustanovení § 86 ZoSÚ ani čl. 8 odst. 1 směrnice 2008/48/ES nespecifikují okruh informací, které by měl věřitel získat ani rozsah ověření informací. V každém jednotlivém případě uvažované smlouvy o spotřebitelském úvěru je tak věřitel jako osoba v oboru orientovaná povinen vyhodnotit, které informace jsou zapotřebí pro zjištění, zda bude po zamýšlenou dobu trvání úvěrového vztahu spotřebitel schopen úvěr splácet či nikoli.

19. K okruhu informací potřebných k ověření úvěruschopnosti spotřebitele se vyjadřoval Soudní dvůr EU v rozsudku ze dne 18. 12. 2014 ve věci C-449/13, , Anonymizováno, proti , jméno FO, a další, ve kterém dovodil, že věřitel má prostor pro uvážení při určování, zda informace, které má k dispozici, stačí k doložení úvěruschopnosti spotřebitele, či nikoli, a zda je má ověřit pomocí jiných údajů. „… poskytovatel úvěru musí zaprvé v každém jednotlivém případě s přihlédnutím k jeho konkrétním okolnostem zvážit, zda se jedná o příslušné informace a zda jsou tyto informace dostatečné pro posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. V tomto ohledu se dostatečnost uvedených informací může lišit podle okolností, za nichž dojde k uzavření úvěrové smlouvy, podle osobní situace spotřebitele nebo podle částky úvěru uvedené v této smlouvě. Toto posouzení lze provést s pomocí dokladů o finanční situaci spotřebitele, ale nelze vyloučit možnost, aby poskytovatel úvěru zohlednil případné dříve získané znalosti o finanční situaci zájemce o úvěr. Avšak pouhá ničím nepodložená prohlášení spotřebitele nemohou být sama o sobě kvalifikována jako dostatečná, nejsou-li podepřena žádnými doklady. Zadruhé – aniž je dotčena druhá věta čl. 8 odst. 1 směrnice 2008/48, podle které mohou členské státy ve svých právních předpisech zachovat požadavek, aby poskytovatel úvěru vyhledal údaje v databázi – směrnice 2008/48 neukládá poskytovatelům úvěru povinnost provádět systematicky kontrolu pravdivosti informací poskytnutých spotřebitelem. V závislosti na okolnostech každého jednotlivého případu se poskytovatel úvěru může buď spokojit s informacemi, které mu poskytne spotřebitel, anebo může dospět k názoru, že je nezbytné, aby tyto informace byly potvrzeny pomocí dalších údajů.“20. K obdobným závěrům dospěl i Nejvyšší soud v rozsudcích ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018 a ze dne 9. 2. 2023, sp. zn. 33 Cdo 2981/2022.

21. Věřitel povinnost uloženou § 86 ZoSÚ ani u jedné ze smluv o úvěru nesplnil, neboť dostatečným způsobem nezjišťoval výdaje žalovaného. Neověřoval tvrzené výdaje na bydlení, když částka 3.000 Kč se jeví jako neúměrně nízkou na bydlení v nájmu. Pokud si věřitel skutečně vyžádal informace z registru dlužníků, pak by mu bylo zřejmé, že žalovaný nesplácel své dluhy v dohodnutých termínech a v prodlení s úhradami byl i v době, kdy mu věřitel poskytl první z úvěrů a také by mu bylo zřejmé, že žalovaný je povinen k vyšším nežli uváděným splátkám.

22. Pokud by věřitel přistupoval k uzavření smlouvy tak, jak mu ukládá § 86 ZoSÚ, musel by u žadatelů o úvěr, u kterých je jejich příjem nižší nebo srovnatelný jako jejich výdaje, vyhodnotit, že dle § 86 odst. 1 věty druhé ZoSÚ není oprávněn úvěr poskytnout.

23. Ve smyslu § 87 ZoSÚ má žalobkyně, která prokázala poskytnutí hotovosti a svou aktivní legitimaci, právo jen na vrácení dosud neuhrazené jistiny, tedy na částku ve výši 3.100 Kč u prvně uzavřené smlouvy a v případě druhé na částku ve výši 11.500 Kč. Ve zbylém rozsahu, vyjma úroků z prodlení, nárok pro neplatnost smluv o úvěru důvodný není. Úroky z prodlení z přiznané jistiny byly přiznány v souladu s § 87 ZoSÚ a § 1970 o.z. ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Žalobkyně žalovaného vyzvala k zaplacení do 1.8.2025 dopisem podaným dne 17.7.2025. Lhůta k platbě se jeví jako přiměřená, když žalovaný si existence a výše svých závazků vůči věřiteli musel být vědoma už od data poskytnutí částek. Ostatně žalovaný uvedené nezpochybňuje. S ohledem na neplatnost smluv o úvěru nemohl soud přihlížet k splatnosti sjednané účastníky v těchto smlouvách.

24. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 2 o.s.ř. - úspěšnější je žalovaný, kterému náklady v řízení nevznikly.