17 C 178/2021

Plný text

Okresní soud ve obec - pobočka ve obec rozhodl samosoudkyní Mgr. Šárkou Zemanovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 19.428,98 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku částku ve výši 12.443,98 Kč s úrokem z prodlení ve výši 2.318,14 Kč, s úrokem ve výši 3.419,11 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 11.394,91 Kč od 17. 11. 2017 do zaplacení, s úrokem ve výši 20,50 % ročně z částky 11.394,91 Kč od 17. 11. 2017 do zaplacení.

II. Žaloba, aby žalovaný byl povinen zaplatit žalobkyni částku 6.985 Kč, se zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se domáhá proti žalovanému zaplacení nároků vyplývajících ze smlouvy o zápůjčce uzavřené dne 27.7.2015 mezi [právnická osoba], právním předchůdcem žalobkyně (dále jen„ věřitel“), a žalovaným. Tvrdí, že věřitel žalovanému poskytl částku 14.000 Kč. Žalovaný se zavázal částku spolu s úrokem ve výši 20,5 % ročně, odměnou za zpracování půjčky ve výši 2.877 Kč a odměnou za inkaso splátek v hotovosti ve výši 6.985 Kč vrátit v 60 týdenních splátkách po 429 Kč. Žalobkyně tvrdí, že žalovaný na zápůjčce zaplatil pouze 6.276,02 Kč a domáhá se neuhrazené jistiny ve výši 11.394,91 Kč, poplatků ve výši 8.034,07 Kč a dalšího příslušenství uvedeného ve výroku I a II tohoto rozsudku, přičemž kapitalizovaných úroků a úroků z prodlení se domáhá z jistiny ve výši 11.394,91 Kč za dobu od 19.9.2016 (úrok) / 18.12.2015 (úrok z prodlení) do 16.11.2017. Žalobkyně se domáhala proti žalovanému i zaplacení nároků vyplývajících ze smlouvy o zápůjčce uzavřené dne 7.12.2014 s tvrzením, že žalovaný přestal hradit dohodnuté splátky od 28.7.2015. Žalobu ohledně posledně uvedené zápůjčky vzala zpět. O zpětvzetí bylo rozhodnuto dne 29.6.2021.

2. Žalovaný se k věci nevyjádřil.

3. V souladu s ustanovením § 115a o.s.ř. bylo o věci rozhodnuto bez nařízení jednání.

4. Ze smlouvy o zápůjčce a z karty zákazníka soud zjistil: Dne 27.7.2015 uzavřel věřitel s žalovaným smlouvu o zápůjčce částky 14.000 Kč. Žalovaný se zavázal zápůjčku s úrokem ve výši ve výši 20,5 % ročně, odměnou za zpracování půjčky ve výši 2.877 Kč a odměnou za inkaso splátek v hotovosti ve výši 6.985 Kč vrátit v 60 týdenních splátkách po 429 Kč, počínaje první splátkou splatnou týden po uzavření smlouvy. Dne 27.7.2015 žalovaný vyplnil žádost o půjčku, ve které vedle svých osobních údajů uvedl svůj příjem (18.000 Kč), výdaje (3.800 Kč na bydlení a 4.000 Kč na domácnost, 1.400 na stávající splátky, 300 Kč na telefon), předložil pracovní smlouvu, výplatní pásky, nájemní smlouvu, občanský průkaz, uvedl, že není v exekuci, nemá jiné závazky než zmíněnou splátku, nemá vyživovací povinnosti. Téhož dne věřitel žalovanému částku 14.000 Kč vyplatil.

5. Pohledávka za žalovaným byla postoupena žalobkyni postupní smlouvou uzavřenou 16. 11. 2017. Postoupení bylo žalovanému oznámeno. (zjištěno ze smlouvy o postoupení, z oznámení)

6. Podle § 2390 o.z. přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.

7. Podle § 2392 odst. 1 věty prvé o.z. při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky.

8. Podle § 9 odst. 1,3 zák. č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném do 30.11.2016, věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná. Spotřebitel poskytne věřiteli na jeho žádost úplné, přesné a pravdivé údaje nezbytné pro posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr.

9. Podle § 1879 o.z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

10. Podle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

11. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. výše úroků z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o osm procentních bodů.

12. Podle § 1802 o.z. mají-li být plněny úroky a není-li jejich výše ujednána, platí dlužník úroky ve výši stanovené právním předpisem. Nejsou-li úroky takto stanoveny, platí dlužník obvyklé úroky požadované za úvěry, které poskytují banky v místě bydliště nebo sídla dlužníka v době uzavření smlouvy.

13. Podle § 580 odst. 1 o.z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

14. Podle § 588 o.z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

15. Podle § 574 o.z. na právní jednání je třeba spíše hledět jako na platné než jako na neplatné.

16. Podle § 576 o.z. týká-li se důvod neplatnosti jen takové části právního jednání, kterou lze od jeho ostatního obsahu oddělit, je neplatnou jen tato část, lze-li předpokládat, že by k právnímu jednání došlo i bez neplatné části, rozpoznala-li by strana neplatnost včas.

17. Sjednání poplatku za hotovostní inkaso ve vyšší 6.985 Kč soud vyhodnotil jako neplatné a v této výši žalobu zamítl. Z databáze časových řad ARAD České národní banky bylo zjištěno, že sazba nových úvěrů na spotřebu pro domácnosti s fixací na 1 rok až 5 let v měsíci červenci 2015 činila 12,25 % p.a. Výše inkasního poplatku se dle předpisu splátek odvíjí od výše poskytnutých peněžních prostředků a nikoliv od inkasních nákladů. Zjevně je poplatek vyžadován v plné výši, i pokud dlužník déledobě neplatí a v souladu se smlouvou vznikl věřiteli nárok na zesplatnění, čímž by odpadly, pokud by fakticky existovaly, náklady s inkasem.

18. Podle judikatury Nejvyššího soudu vyjádřené např. v rozsudku ze dne 15. 12. 2004, sp. zn. 21 Cdo 1484/2004:„ V souladu s dobrými mravy při sjednávání úroků při peněžité půjčce je takové jednání věřitele, který se při peněžité půjčce "spokojí" - bez ohledu na to, v jaké situaci se nachází dlužník - s přiměřenou výší úplaty (odměny) za užívání půjčené jistiny a který tedy své volné peněžité prostředky hodlá "zhodnotit" běžným (obvyklým) způsobem rovněž v případě, že dlužník uzavírá smlouvu o půjčce v situaci pro něj obtížné. Nelze totiž přehlédnout, že dlužník uzavírá smlouvu o půjčce a dohodu o úrocích z půjčené částky často právě z důvodu své tíživé finanční situace; neodpovídá obecně uznávaným pravidlům chování a vzájemným vztahům mezi lidmi a mravním principům společenského řádu, aby dlužník i v takové situaci poskytoval (musel poskytovat) věřiteli nepřiměřené nebo dokonce "lichvářské" úroky. Dovolací soud proto dospěl k závěru, že nepřiměřenou a tedy odporující dobrým mravům je zpravidla taková výše úroků sjednaná ve smyslu ustanovení § 658 odst.1 obč. zák., která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček.“ 19. S přihlédnutím k výše uvedenému a ke skutečnosti, že dalším nákladem na úvěr jsou za dobu 60 týdnů úroky ve výši 1.843 Kč, poplatek za uzavření ve výši 2.877 Kč, vyhodnocuje soud poplatek za hotovostní inkaso jako právní jednání zakládají významnou a nepřiměřenou nerovnováhu v právech a povinnostech stran v neprospěch žalovaného – spotřebitele, zjevně se příčící dobrým mravům, tedy jednání absolutně neplatné podle § 588 o. z. Ani případná rizikovost úvěru nemůže odůvodnit poskytování finančních prostředků za výrazně odlišných podmínek než v bankovním sektoru.

20. Žalobkyně postupní smlouvou a oznámením o postoupení prokázala, že pohledávka za žalovaným na ni byla postoupena. Smlouvou o zápůjčce a žádostí žalobkyně prokázala uzavření smlouvy o zápůjčce, poskytnutí částky 8.000 Kč žalovanému, sjednání úroku ve výši 23,72 % p.a. a dohodu o administrativním poplatku ve výši 1.500 Kč. Zákaznickou kartou žalobkyně prokázala prověřování úvěruschopnosti žalovaného. S ohledem na tvrzení žalobkyně o úhradách žalovaného a neplatnost ujednání o poplatku za hotovostní inkaso má žalobkyně právo jen na jistinu a příslušenství uvedené ve výroku I. Úroky z prodlení z dosud nezaplacené jistiny byly přiznány v souladu s ustanovením § 1970 o.z. ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

21. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 a § 146 odst. 2 o. s. ř. Z původně žalované částky ve výši 24.766 Kč je žalobkyně úspěšná co do částky 12.443,98 Kč, ve zbytku je neúspěšná nebo zavinila zastavení řízení. Protože žádný z účastníků není procesně úspěšnější, nebyla jim náhrada nákladů přiznána.

22. Lhůty k plnění odpovídají § 160 o.s.ř.