17 C 184/2018

Plný text

Okresní soud ve Vsetíně - pobočka ve Valašském Meziříčí rozhodl samosoudkyní Mgr. Šárkou Zemanovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 43.327,56 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku částku 43.327,56 Kč, úrok 14,9 % ročně z částky 39.435,22 Kč od 17.8.2010 do zaplacení, úrok z prodlení ve výši 7,75 % ročně z částky 40.935,22 KČ od 17.8.2010 do zaplacení.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku náhradu nákladů řízení v částce 3.816 Kč k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobou doručenou soudu dne 21. 5. 2018 se žalobkyně vůči žalovanému domáhá zaplacení částek uvedených ve výroku I. Tvrdí, že dne 8. 4. 2009 její právní předchůdkyně, [právnická osoba] (dále„ banka“), a žalovaný uzavřeli smlouvu o úvěru [číslo] na základě které byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 44.000 Kč a současně zřízen úvěrový účet č. [bankovní účet], na kterém byla evidována pohledávka za žalovaným. Žalovaný se zavázal vrátit poskytnuté finanční prostředky a úrok ve výši 14,90 % ročně 71 splátkami po 937 Kč vždy k 20. dni v měsíci s první splátkou ke dni 20. 5. 2009. Žalovaný poslední splátku uhradil dne 16. 4. 2010. Pohledávka byla postoupena žalobkyni ke dni 16. 8. 2010, téhož dne byl úvěr zesplatněn a žalovaný byl vyzván k zaplacení dlužné částky. Žalovaná částka sestává z jistiny ve výši 39.435,22 Kč, splatných úroků ve výši 2.392,34 Kč a poplatků ve výši 1.500 Kč (za 3 výzvy k zaplacení) a z příslušenství.

2. Žalovaný namítl promlčení.

3. Dle § 115a o.s.ř. bylo o věci rozhodováno bez nařízení jednání.

4. Ze smlouvy o úvěru [číslo] Úvěrových podmínek bylo zjištěno, že dne 8. 4. 2009 byla uzavřena mezi bankou jako věřitelem a žalovaným jako dlužníkem smlouva o poskytnutí úvěru ve výši 44.000 Kč za úrok 14,9 % p.a. Žalovaný se zavázal úvěr spolu poplatky, mj. ve výši po 500 Kč za zaslání upomínky při neprovedení splátky úvěru, hradit 71 splátkami po 937 Kč vždy k 20. dni v měsíci s první splátkou splatnou ke dni 20. 5. 2009. Pro případ prodlení se splátkami bylo dohodnuto právo banky úvěr zesplatnit.

5. Z oznámení ze dne 8. 9. 2010, ze smlouvy o postoupení a z podacího archu bylo zjištěno, že pohledávka za žalovaným byla postoupena žalobkyni. Žalovanému byla oznámena okamžitá splatnost úvěru ke dni 16. 8. 2010 a bylo mu oznámeno, že došlo k postoupení pohledávky.

6. Z výpisu z účtu číslo [bankovní účet] bylo zjištěno, že žalovaný k datu zesplatnění dlužil bance jistinu ve výši 39.435,22 Kč, úroky ve výši 2.392,34 Kč a poplatky ve výši 1.540 Kč 7. Z rozhodčího nálezu a usnesení soudního exekutora bylo zjištěno, že dne 21. 1. 2011 bylo zahájeno rozhodčí řízení ve věci žalobkyně proti žalovanému mj. o nyní žalované nároky žalobkyně ze smlouvy o úvěru [číslo]. Dne 2. 6. 2011 byl vydán JUDr. [jméno] [příjmení] žalobě vyhovující rozhodčí nález sp.zn. [anonymizováno] [číslo], který nabyl právní moci dne 15. 7. 2011 a vykonatelnosti dne 19. 7. 2011. Na základě rozhodčího nálezu bylo zahájeno v lednu 2012 exekuční řízení, které bylo zastaveno usnesením ze dne 2. 5. 2018, č.j. 120 EX 42464/11-66 z důvodu neplatnosti rozhodčí doložky.

8. Podle § 3028 odst. 3 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. To nebrání ujednání stran, že se tato jejich práva a povinnosti budou řídit tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti.

9. Vzhledem k datu uzavření smlouvy se práva a povinnosti z ní vzniklé posuzují podle zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, ve znění účinném do 31.12.2013 (dále obč. zák.) a zákona č. 513/1991 Sb. (dále jen obch. zák.).

10. Podle § 497 obch. zák. se smlouvou o úvěru věřitel zavazuje, že na požádání dlužníka poskytne v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a dlužník se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

11. Podle § 502 obch. zák. je dlužník od doby poskytnutí peněžních prostředků povinen platit z nich úroky ve sjednané výši, jinak v nejvyšší přípustné výši stanovené zákonem nebo na základě zákona.

12. Podle § 369 odst. 1 obch. zák. je-li dlužník v prodlení se splněním peněžitého závazku nebo jeho části a není smluvena sazba úroků z prodlení, je dlužník povinen platit z nezaplacené částky úroky z prodlení určené ve smlouvě, jinak určené předpisy práva občanského.

13. Podle § 517 obč. zák. dlužník, který svůj dluh řádně a včas nesplní, je v prodlení. Jde-li o prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění úroky z prodlení.

14. Podle §§ 524 a 526 odst. 1 obč. zák. věřitel může svou pohledávku i bez souhlasu dlužníka postoupit písemnou smlouvou jinému. S postoupenou pohledávkou přechází i její příslušenství a všechna práva s ní spojená. Postoupení pohledávky je povinen postupitel bez zbytečného odkladu oznámit dlužníkovi. Dokud postoupení pohledávky není oznámeno dlužníkovi nebo dokud postupník postoupení pohledávky dlužníkovi neprokáže, zprostí se dlužník závazku plněním postupiteli.

15. Podle § 387 odst. 1 obch. zák. právo se promlčí uplynutím promlčecí doby stanovené zákonem.

16. Podle § 397 obch. zák. nestanoví-li zákon pro jednotlivá práva jinak, činí promlčecí doba čtyři roky.

17. Podle § 402 obch. zák. promlčecí doba přestává běžet, když věřitel za účelem uspokojení nebo určení svého práva učiní jakýkoliv právní úkon, který se považuje podle předpisu upravujícího soudní řízení za jeho zahájení nebo za uplatnění práva v již zahájeném řízení.

18. Podle § 403 odst. 1 obch. zák. promlčecí doba přestává běžet, jestliže věřitel zahájí na základě platné rozhodčí smlouvy rozhodčí řízení způsobem stanoveným v rozhodčí smlouvě nebo v pravidlech, jimiž se rozhodčí řízení řídí.

19. Podle § 408 odst. 1 obch. zák. bez ohledu na jiná ustanovení tohoto zákona skončí promlčecí doba nejpozději po uplynutí 10 let ode dne, kdy počala poprvé běžet. Do lhůty podle věty první se nezapočítává doba, po kterou se vede mediace podle zákona o mediaci. Námitku promlčení však nelze uplatnit v soudním nebo rozhodčím řízení, jež bylo zahájeno před uplynutím této lhůty. Bylo-li právo pravomocně přiznáno v soudním nebo rozhodčím řízení později než tři měsíce před uplynutím promlčecí doby nebo po jejím uplynutí, lze rozhodnutí soudně vykonat, jestliže řízení o jeho výkonu bylo zahájeno do tří měsíců ode dne, kdy mohlo být zahájeno.

20. Na základě výše uvedených skutečností soud dospěl k závěru, že mezi bankou a žalovaným byla řádně uzavřena smlouva o úvěru ve smyslu § 497 obch. zák. Protože žalovaný nehradil dohodnuté splátky, žalobkyně, na kterou byla pohledávka postoupena, využila svého práva vyplývajícího z obchodních podmínek, kterými byl žalovaný vázán, a žádala zaplacení celé dlužné částky včetně sjednaných úroků a poplatků. Protože pohledávka byla postoupena v souladu s § 524 obč. zák., dospěl soud k závěru o aktivní legitimaci žalobkyně k vedení sporu.

21. Úvěr byl zesplatněn 16.8.2010. Žalobkyně nárok uplatnila v rozhodčím řízení dne 21.1.2011 a na základě vydaného rozhodčího nálezu ze dne 2.6.2011 bylo zahájeno v lednu 2012 exekuční řízení, které bylo zastaveno usnesením ze dne 2. 5. 2018. Už dne 21. 5. 2018 bylo zahájeno řízení u soudu. Okresní soud odkazuje na judikaturu Nejvyššího soudu, a to usnesení ze dne 11. 5. 2011 sp.zn. 31 Cdo 1945/2010 (které dovodilo neplatnost rozhodčích doložek bez přímého označení rozhodce), rozsudek ze dne 1. 6. 2016 sp.zn. 23 ICdo 19/2015 (v němž je uvedeno, že k stavění běhu promlčecí doby dochází i tehdy, je-li rozhodčí řízení zahájeno na základě neplatné rozhodčí doložky), usnesení ze dne 30. 9. 2015 sp.zn. 23 Cdo 4460/2014 (podle něhož nejde o překážku věci rozhodnuté, jestliže o stejné věci, týkající se stejného předmětu řízení a týchž osob, bylo již rozhodnuto rozhodčím nálezem vydaným rozhodcem, jenž neměl k vydání takového rozhodčího nálezu pravomoc).

22. Soud odkazuje na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 12. 10. 2017 sp.zn. 33 Cdo 5258/2016 a usnesení ze dne 27. 12. 2017 sp.zn. 33 Cdo 3717/2017, z nichž vyplývá, že podá-li věřitel žalobu u soudu bez zbytečného odkladu poté, co byla exekuce pravomocně zastavena, nedochází k promlčení nároku, který podle hmotného práva nadále existuje, a že k stavění promlčecí doby lze v novém řízení u obecného soudu přihlédnout jen tehdy, pokud věřitel novou žalobu k obecnému soudu nepodá bez zbytečného odkladu.

23. V dané věci došlo ke stavění promlčecí doby zahájením rozhodčího řízení (když rozhodčí řízení bylo zahájeno před 11. 5. 2011, tedy přede dnem vydání sjednocujícího usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 31 Cdo 1945/2010, které dovodilo neplatnost rozhodčích doložek bez přímého označení rozhodce), a to až do právní moci usnesení o zastavení exekučního řízení, neboť žalobkyně podala žalobu k obecnému soudu bez zbytečného odkladu.

24. Námitka promlčení tak není důvodná. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozsudku, tedy vyhověl žalobě jak co do žalované částky, tak i co do úroku z prodlení z této částky uplatněného v souladu s § 517 odst. 2 obč. zák.

25. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř., tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 3.816 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1.638 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 43.327,56 Kč sestávající z částky 500 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci (převzetí zastoupení, výzva, žaloba) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1.800 Kč ve výši 378 Kč.

26. Žaloba byla podána ve smyslu § 14b a.t. formulářově, když z úřední činnosti je soudu známo, že žalobkyně opakované podává obdobné žaloby.

27. Lhůty k plnění byly stanoveny dle § 160 o.s.ř.