17 C 26/2022

Plný text

Okresní soud ve Vsetíně - pobočka ve Valašském Meziříčí rozhodl samosoudkyní Mgr. Šárkou Zemanovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 2.000 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba, aby žalovaný byl povinen zaplatit žalobkyni částku 2.000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % p.a. z částky 2.000 Kč od 14.10.2021 do zaplacení, se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Žalobkyně se vůči žalovanému domáhá smluvní pokuty ve výši 2.000 Kč vyúčtované za porušení povinnosti vrátit router a vyrovnat závazky ze smlouvy o poskytování telekomunikačních služeb uzavřené účastníky řízení dne 9.5.2014. Žalovaný se k věci nevyjádřil. V souladu s § 115a o. s. ř. bylo o věci rozhodnuto bez nařízení jednání. Z listin předložených žalobkyní bylo zjištěno: Žalobkyně jako poskytovatel a žalovaný jako uživatel a spotřebitel uzavřeli dne 9.5.2014 smlouvu o poskytování telekomunikačních služeb, ve které se dohodli na poskytování internetu a zapůjčení routeru žalovanému. Ve smlouvě se dohodli, že žalovaný bude platit za službu částku ve výši 250 Kč bez DPH měsíčně. Pro případ jakéhokoli prodlení delšího 7 dnů se účastníci dohodli na právu poskytovatele na smluvní pokutu ve výši 10.000 Kč. Router byl žalovanému téhož dne dodán. Žalobkyně vystavila žalovanému faktury na úhradu telekomunikační služeb za období od července do září 2021 se splatností do 15.7.2021. Žalobkyně dne 30.8.2021 od smlouvy o poskytování telekomunikačních služeb pro prodlení žalovaného s úhradou faktury odstoupila a vyzvala žalovaného k platbě smluvní pokuty ve výši 8.000 Kč. Nárok na smluvní pokutu není důvodný. Úprava spotřebitelských smluv má svůj původ v právu Evropské unie, přičemž národní úpravu je nutné v co největším rozsahu interpretovat ve vazbě na znění a účel směrnice Evropské unie tak, aby bylo dosaženo účelu vyjádřenému směrnicí. Nezbytnost ochrany spotřebitele je dána nerovným postavením ve vztahu spotřebitel – podnikatel (profesionál), kdy vnitrostátní soud musí posuzovat zneužívající či zakázaný charakter určité smluvní klauzule z úřední povinnosti. Základ vnitrostátní právní úpravy ochrany spotřebitele představuje ustanovení § 1810 a následující občanského zákoníku, která jsou recepcí šesti směrnic Evropských společenství do právního řádu České republiky, mimo jiné i směrnice Rady 93/13 EHS ze dne 5. 4. 1993, o nepřiměřených podmínkách ve spotřebitelských smlouvách. Oproti příloze směrnice (bod 1, písm. e) přílohy směrnice) ustanovení § 1814 o. z. mezi demonstrativně vyjmenovaná nepřípustná ujednání (zneužívající klauzule) výslovně nezahrnuje požadavek na spotřebiteli, který neplní svůj závazek, aby platil nepřiměřeně vysoké odškodné. Smluvní ujednání odporující nejen § 1813 o. z., ale i směrnici Rady 93/13 EHS je ujednáním, ke kterému se dle § 1814 o. z. nepřihlíží. Mezi ujednání týkající se placení odškodného spotřebitelem, který neplní svůj závazek, se řadí smluvní úrok z prodlení, smluvní pokuta a rovněž poplatky za upomínku. Jestliže si účastníci řízení sjednali smluvní pokutu ve výši 10.000 Kč, přičemž žalovaný platil za služby poskytované žalobkyní částku ve výši 250 Kč bez DPH měsíčně a cena zařízení, jež nebylo vráceno a za jehož nevrácení je pokuta požadována, se pohybuje, jak je soudu z úřední činnosti známo, v rozsahu do 500 Kč, je smluvní pokuta ve výši 10.000 Kč sankcí, která několikanásobně převyšuje cenu nesplněné povinnosti. Judikatura soudů přitom považuje i u podnikatelů za nemravnou už smluvní pokutu 2,5 násobně převyšující cenu nesplněné povinnosti (viz např. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 29. srpna 2013, sp. zn. 33 Cdo 131/2012 nebo rozhodnutí ze dne 14. 2. 2014, sp. zn. 26 Cdo 203/2014). Ujednání o smluvní pokutě ve výši 10.000 Kč je s ohledem na uvedené dle § 1815 o. z. zdánlivým ujednáním, ke kterému nelze přihlížet. Nicotné ujednání moderovat nelze. Úspěšný ve věci byl žalovaný, kterému náklady v řízení nevznikly (§ 142 odst. 1 o.s.ř.)