17 C 34/2024

Plný text

Okresní soud ve Vsetíně - pobočka ve Valašském Meziříčí rozhodl samosoudkyní Mgr. Šárkou Zemanovou ve věci žalobkyně: Anonymizováno IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/1 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 proti žalované: Jméno zainteresované osoby 0/0 , narozená Datum narození zainteresované osoby 0/0 bytem Adresa zainteresované osoby 0/0 o zaplacení 61.989,17 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku částku 25.769 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 25.769 Kč od 4.12.2023 do zaplacení.

II. Žaloba, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobkyni částku 36.220,17 Kč s úrokem z prodlení z částky 36.220,17 Kč od 4.12.2023 do zaplacení ve výši 15 % ročně, se zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se po žalované domáhá zaplacení částky 61.989,17 s příslušenstvím. Žalobkyně tvrdí, že s žalovanou prostřednictvím prostředků komunikace na dálku uzavřela dne 3.10.2022 smlouva o úvěru č. , hodnota, , na jejímž základě žalované poskytla částku 65.000 Kč. Žalovaná se zavázala jistinu a úrok uhradit ve splátkách ve výši 2.812 Kč měsíčně. Žalovaná se se splátkou splatnou dne 15.5.2023 dostala do prodlení a přes upomínky splátku neuhradila, proto žalobkyně přistoupila dle V. 5.5. smlouvy k zesplatnění úvěru a domáhá se zesplatněné jistiny. K prověřování úvěruschopnosti žalované u smlouvy č. , hodnota, a také u smlouvy č. , hodnota, , na jejíž refinancování byl zčásti úvěr č. , hodnota, poskytnut, žalobkyně tvrdí, že vycházela z informací žalované při poskytnutí úvěrů, z výpisu z insolvenčního rejstříku, z dokladu o existenci účtu žalované, z dokladů o příjmech, z centrální evidence exekucí, ze své interní databáze, z rejstříku SOLUS, AML a AML/CFT, REPI, z údajů v občanském průkazu a z výpisu z databáze neplatných dokladů.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.

3. Za splnění podmínek § 115a o.s.ř. rozhodl soud o věci bez nařízení jednání.

4. Ze smlouvy č. , hodnota, bylo zjištěno, že tato byla uzavřena dne 3.10.2022 mezi žalobkyní jako úvěrující a žalovanou jako dlužnicí, spotřebitelkou. Žalobkyně se zavázala poskytnout žalované úvěr ve výši 65.000 Kč, kdy částka 31.297 Kč bude vyplacena ve prospěch žalobkyně za účelem úplné úhrady předchozího závazku žalované ze smlouvy č. , hodnota, ze dne 21.9.2022, částka 21.453 Kč bude vyplacena na účet žalované do 5 pracovních dnů a částka ve výši 12.250 Kč bude započtena na administrativní náklady žalobkyně. Zápůjční úroková sazba je roční ve výši 24,46 % ročně, RPSN 39,97 %. V bodě 4.9. smlouvy se žalovaná zavázala splatit žalobkyni úrok v celkové výši 59.488 Kč. V bodě 5.1. smlouvy je sjednána výše jednotlivé splátky 1.729 Kč měsíčně a splatnost k 15. dni v měsíci, počínaje první splátkou splatnou 15.10.2022. V bodě 5.3. jsou uvedeny nároky žalobkyně v případě prodlení žalované se splátkami, a to: právo na úhradu účelně vynaložených nákladů, které vznikly v souvislosti s prodlením spotřebitele, právo na úroky z prodlení ve výši stanovené právním předpisem upravujícím úroky z prodlení, právo na smluvní pokutu ve výši 50 % zůstatku jistiny. Pod bodem 5.5. smlouvy je uvedeno, že pokud ze strany žalované ani po dvou upomínkách nedojde k úhradě, je žalobkyně oprávněna zesplatit jistinu úvěru, veškerá příslušenství, upomínky a požadovat smluvní pokutu dle bodu 5.3 smlouvy.

5. Ke smlouvě o úvěru byla účastníky řízení téhož dne jako úvěr sjednána služba „Podpora“, která zahrnuje možnost odkladu tří splátek úvěru ročně vždy o jeden kalendářní měsíc po řádném termínu splatnosti, možnost přerušení splácení na dobu až devíti měsíců v případě nezaviněného úrazu, závažného onemocnění nebo hospitalizace a možnost přerušení splácení na dobu až devíti měsíců nad rámec v případě nezaviněné ztráty zaměstnání. Služby Podpora jsou zpoplatněny částkami 1.083 Kč měsíčně, které se žalovaná zavázala hradit současně se splátkou úvěru. (zjištěno z citované smlouvy)

6. Žalovaná o sobě v žádosti o úvěr č. , hodnota, uvedla, že je svobodná, nemá vyživovací povinnosti, má příjem ze zaměstnání u , právnická osoba, ve výši 27.767 Kč měsíčně, za bydlení na adrese ve , adresa, platí 3.000 Kč měsíčně, nemá pravidelné finanční závazky ani jednorázové závazky (mikro úvěry).

7. V rámci posouzení úvěruschopnosti žalované předložila žalobkyně u smlouvy č. , hodnota, fotokopii občanského průkazu, výsledek vyhledávání žalované v centrální evidenci exekucí (bez záznamů), výpis z insolvenčního rejstříku ze dne 3.10.2022, registrů SOLUS, REPI (vše bez záznamů), výpis zaměstnavatele žalované z obchodního rejstříku, výplatní pásky žalované za měsíce červen až srpen 2022, podle kterých měla žalovaná tvrzený čistý příjem.

8. Z potvrzení o platbě bylo zjištěno, že částka 21.453 Kč byla vyplacena žalované v souladu se smlouvou, částka 31.297 Kč byla převedena na úhradu smlouvy č. , hodnota, .

9. Ze smluv o úvěru č. , hodnota, a „Podpoře“ bylo zjištěno, že smlouvy byly uzavřeny dne 21.9.2022 mezi žalobkyní jako úvěrující a žalovanou jako dlužnicí, spotřebitelkou. Žalobkyně se zavázala poskytnout žalované úvěr ve výši 24.000 Kč na její účet, za poplatek ve výši 6.000 Kč, s úrokem 23,81 % p.a., přičemž žalovaná měla uvedené splácet spolu s poplatky za podporu 72 měsíčními splátkami po 1.298 Kč. Žalovaná o svých poměrech prohlásila totéž co u smlouvy č. , hodnota, . Žalobkyně k prověřování úvěruschopnosti doložila tytéž doklady, vyjma výpisů z výše uvedených rejstříků, které jsou datovány i dnem uzavření starší ze smluv o úvěru.

10. Podle částečného výpisu z účtu žalované, na který jí následně byly zasílány úvěry, za měsíc červenec 2022 měla žalovaná v tomto měsíci příjmy ve výši 44.989 Kč, výdaje 45.072 Kč, na konci i začátku měsíce měla záporný zůstatek na účtu.

11. Z potvrzení o platbě bylo zjištěno, že částka 24.000 Kč byla žalované dne 22.9.2022 vyplacena.

12. Z upomínek a dopisu bylo zjištěno, že žalobkyně žalovanou o platby upomínala a následně úvěr a služby zesplatnila, přičemž vyzvala žalovanou k úhradě žalované částky do 3.12.2023. Oznámení o zesplatnění bylo podáno na poštu dne 21.10.2023. (zjištěno ze zesplatnění a podacího lístku)

13. Podle § 2395 o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

14. Podle § 1813 o. z. se má za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem.

15. Podle § 86 odst. 1 a 2 věta prvá zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen ZosÚ) poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.

16. Podle § 87 odst. 1 ZosÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

17. Podle § 580 odst. 1 o. z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

18. Podle § 588 odst. 1 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

19. Podle § 6 odst. 1, 2 o.z. každý má povinnost jednat v právním styku poctivě. Nikdo nesmí těžit ze svého nepoctivého nebo protiprávního činu. Nikdo nesmí těžit ani z protiprávního stavu, který vyvolal nebo nad kterým má kontrolu.

20. Podle § 1 ZosÚ tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropské unie1), zároveň navazuje na přímo použitelný předpis Evropské unie a upravuje a) činnost některých osob oprávněných poskytovat a zprostředkovávat spotřebitelský úvěr, včetně činnosti těchto osob v zahraničí, b) práva a povinnosti při poskytování a zprostředkování spotřebitelského úvěru a c) působnost správních orgánů v oblasti poskytování a zprostředkovávání spotřebitelského úvěru.

21. Podle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

22. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. výše úroků z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o osm procentních bodů.

23. Ustanovení § 1 je transpozicí směrnice 2008/48/ES. Česká republika se zavázala implementovat směrnici do národního práva a soudy či jiné instituce jsou povinny aplikovat transponované normy evropského práva eurokonformně, tedy v souladu se zněním a účelem směrnice, přičemž jsou také vázány judikaturou Soudního dvora Evropské unie. Závaznost judikatury Soudního dvora byla vyjádřena v rozsudcích ve věci C-453/00 , Anonymizováno, a ve věci 283/81 , Anonymizováno, . Zásada nepřímého účinku evropského práva byla vyjádřena např. v rozhodnutí Soudního dvora ve věci 14/83 , jméno FO, . Pravidlo výkladu norem českého práva v souladu s ustanovením a cíli směrnice EU a s přihlédnutím k judikatuře Soudního dvora je vyjádřeno mj. v rozsudku Nejvyššího správní soudu ze dne 1. 4. 2015, čj. 1 As 30/2015-39.

24. Zákon č. 257/2016 Sb. ukládá věřitelům sjednávajícím úvěr se spotřebitelem nad rámec povinností vyplývajících z ustanovení občanského zákoníku řadu povinností s cílem zajistit spotřebiteli jasné a srozumitelné informace a rady o právech a povinnostech vyplývajících ze zamýšlené smlouvy o spotřebitelském úvěru ještě předtím, než bude smlouva uzavřena (§75 an, § 90 an.), zajišťuje i jeho ochranu po uzavření smlouvy (§ § 110, § 117 an. § 122). Z jednotlivých ustanovení zák. č. 257/2016 Sb. je patrné, že jeho účelem je ochrana spotřebitele před jeho nadměrným (neúnosným) zadlužováním (viz. i b. 26 preambule směrnice). Stejnému cíli odpovídá i ustanovení § 86 ZosÚ.

25. Ustanovení § 86 ZosÚ ani čl. 8 odst. 1 směrnice 2008/48/ES nespecifikují okruh informací, které by měl věřitel získat ani rozsah ověření informací. V každém jednotlivém případě uvažované smlouvy o spotřebitelském úvěru je tak věřitel jako osoba v oboru orientovaná povinen vyhodnotit, které informace jsou zapotřebí pro zjištění, zda bude po zamýšlenou dobu trvání úvěrového vztahu spotřebitel schopen úvěr splácet či nikoli.

26. K okruhu informací potřebných k ověření úvěruschopnosti spotřebitele se vyjadřoval Soudní dvůr v rozsudku ze dne 18. 12. 2014 ve věci C-449/13, , Anonymizováno, proti , jméno FO, a další, ve kterém dovodil, že věřitel má prostor pro uvážení při určování, zda informace, které má k dispozici, stačí k doložení úvěruschopnosti spotřebitele, či nikoli, a zda je má ověřit pomocí jiných údajů. „… poskytovatel úvěru musí zaprvé v každém jednotlivém případě s přihlédnutím k jeho konkrétním okolnostem zvážit, zda se jedná o příslušné informace a zda jsou tyto informace dostatečné pro posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. V tomto ohledu se dostatečnost uvedených informací může lišit podle okolností, za nichž dojde k uzavření úvěrové smlouvy, podle osobní situace spotřebitele nebo podle částky úvěru uvedené v této smlouvě. Toto posouzení lze provést s pomocí dokladů o finanční situaci spotřebitele, ale nelze vyloučit možnost, aby poskytovatel úvěru zohlednil případné dříve získané znalosti o finanční situaci zájemce o úvěr. Avšak pouhá ničím nepodložená prohlášení spotřebitele nemohou být sama o sobě kvalifikována jako dostatečná, nejsou-li podepřena žádnými doklady. Zadruhé – aniž je dotčena druhá věta čl. 8 odst. 1 směrnice 2008/48, podle které mohou členské státy ve svých právních předpisech zachovat požadavek, aby poskytovatel úvěru vyhledal údaje v databázi – směrnice 2008/48 neukládá poskytovatelům úvěru povinnost provádět systematicky kontrolu pravdivosti informací poskytnutých spotřebitelem. V závislosti na okolnostech každého jednotlivého případu se poskytovatel úvěru může buď spokojit s informacemi, které mu poskytne spotřebitel, anebo může dospět k názoru, že je nezbytné, aby tyto informace byly potvrzeny pomocí dalších údajů.“27. Ústavní soud ČR se v nálezu sp.zn.

III. ÚS 4129/18 ze dne

26. února 2019 vyjádřil, že: „…poskytovatel úvěru, kdy dlužník je v postavení spotřebitele, má jednoznačnou povinnost prověřit spotřebitelovu schopnost plánovaný úvěr splatit.

28. Žalobkyně povinnost uloženou § 86 ZosÚ u smlouvy č. , hodnota, ani u smlouvy č. , hodnota, nesplnila, neboť vůbec nezjišťovala jiné pravidelné výdaje žalované než výdaje na bydlení a platby závazků. Nedotazovala se mj. na výdaje na dojíždění do zaměstnání, které se nachází mimo bydliště žalované. Neověřovala obvyklé výdaje na bydlení. U novější ze smluv o úvěru se nepozastavila nad potřebou žalované během krátké doby úvěr navýšit.

29. Pokud by žalobkyně přistupovala k uzavření smluv tak, jak jí ukládá § 86 ZosÚ, musela by u žadatelů o úvěr, u kterých je jejich příjem nižší nebo srovnatelný jako jejich výdaje, vyhodnotit, že dle § 86 odst. 1 věty druhé ZosÚ není oprávněna úvěr poskytnout.

30. Žalobkyně porušením povinnosti ověřit úvěruschopnost žalované porušila její právo na ochranu před uzavíráním spotřebitelských smluv, které ho nadměrně zadlužují. Porušením povinnosti uložené § 86 ZosÚ žalobkyně zároveň porušila veřejný pořádek; v daném případě ochranu společnosti před nadměrným zadlužováním domácností. Přesto žalobkyně smlouvy o úvěru uzavřela s vědomím zajištění svého závazku smluvními sankcemi a poplatky. Právě na takováto jednání cílí § 86 ZosÚ, který odpovědnost za splnění podmínek úvěruschopnosti žadatele o úvěr přenesl na poskytovatele úvěru. Jestliže porušením povinnosti žalobkyně byly uzavřeny smlouvy o úvěru a smlouvy o doplňujících službách k úvěru, je v souladu s cíli zákona i směrnicí vyhodnotit takto uzavřené smlouvy jako právní jednání uzavřená v rozporu se zákonem a veřejným pořádkem, tedy právní jednání ve smyslu § 580 a 588 o.z. a § 87 ZosÚ absolutně neplatná.

31. Protože bylo prokázáno, že i smlouva č. , hodnota, je absolutně neplatná, bylo ji třeba vypořádat ve smyslu § 87 odst. 1 ZosÚ, tj. žalovaná byla povinna žalobkyni vrátit pouze poskytnutých 24.000 Kč (poskytnutí bylo prokázáno výpisem z účtu), nikoli ve smlouvě č. , hodnota, uvedených 31.297 Kč. Ve smyslu § 6 o.z. nemůže žalobkyně těžit ze svého nepoctivého jednání - v daném případě nelze za jistinu u smlouvy č. , hodnota, považovat částku vyplacenou v rozporu s pravidly § 87 odst. 1 ZosÚ na neplatně uzavřené smlouvě o úvěru č. , hodnota, . U smlouvy číslo , hodnota, žalobkyně prokázala poskytnutí hotovosti žalované ve výši 21.453 Kč a částky 24.000 Kč na úhradu úvěru č. , hodnota, (čímž byly závazky ze smlouvy č. , hodnota, zcela vyrovnány). Poplatek za poskytnutí smlouvy, jakkoli označený, není jistinou. Ve smyslu § 87 ZosÚ měla žalobkyně ze smlouvy č. , hodnota, právo na zaplacení částky 21.453 Kč + 24.000 Kč. Protože žalovaná dle tvrzení žalobkyně uhradila splátky splatné do 15.4.2023, tedy 7x2.812 Kč (19.684 Kč) má žalobkyně dle § 87 ZosÚ právo na vrácení částky ve výši 25.769 Kč. Ve zbylém rozsahu, vyjma úroků z prodlení z částky 25.769 Kč, nárok pro neplatnost obou smluv o úvěru a smluv doplňkových důvodný není.

32. Úroky z prodlení byly přiznány v souladu s § 1970 o.z. ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Žalobkyně vyzvala žalovanou k platbě žalované částky ve lhůtě do 3.12.2023. Jestliže od poskytnutí jistiny uběhla doba více než jednoho roku a ve výzvě k zaplacení žalované částky byla žalované poskytnuta lhůta k zaplacení delší než jeden měsíc, jedná se zjevně o přiměřenou lhůtu pro spotřebitele pro vrácení jistiny z neplatné smlouvy.

33. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 2 o.s.ř. - úspěšnější žalované náklady v řízení nevznikly.