17 C 35/2022

Plný text

Okresní soud ve Vsetíně - pobočka ve Valašském Meziříčí rozhodl samosoudkyní Mgr. Šárkou Zemanovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení částky 13.991,49 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku jistinu ve výši 13.489,87 Kč spolu s úrokem ve výši 23,99 % p.a. z částky 13.489,87 Kč od 22.4.2022 do zaplacení a spolu s úrokem z prodlení ve výši 10 % p.a. z částky 13.489,87 Kč od 22.4.2022 do zaplacení.

II. Řízení se co do jistiny ve výši 501,63 Kč, úroku z prodlení ve výši 440,83 Kč a úroku ve výši 1.057,55 Kč zastavuje.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku náhradu nákladů řízení v částce 3.420 Kč k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se žalobou podanou dne 21.3.2022 domáhala po žalované zaplacení částek uvedených ve výroku I a II tohoto rozsudku. Žalobkyně tvrdí, že společnost [právnická osoba], její právní předchůdkyně (dále jen„ banka“), uzavřela dne 4. 2. 2004 s žalovanou smlouvu o úvěru ke kreditní kartě, na základě níž byla žalované vydána [anonymizována dvě slova] [příjmení] kreditní karta a poskytnut ke kreditní kartě úvěr ve výši 49.000 Kč, který byla žalovaná povinna splácet povinnou měsíční splátkou stanovenou obchodními podmínkami, což však nečinila, proto banka ke dni 7. 9. 2019 úvěr zesplatnila. K datu zesplatnění dlužila žalovaná jistinu ve výši 24.084,96 Kč, kterou byla povinna zaplatit spolu s úrokem ve výši dle sazebníku banky, tj. ve výši 23,99 % p.a. Po postoupení pohledávky žalovaná žalobkyni uhradila splátky v částkách po 2.000 Kč, a to ve dnech 6.4.2021 (z toho žalobkyně ponížila úrok), 20.4.2021 (z toho žalobkyně ponížila úrok), 24.5.2021 (z toho žalobkyně ponížila úrok o 1.429,72 Kč a ve zbytku úrok z prodlení), 9.6.2021 (z toho žalobkyně ponížila úrok o 253,28 Kč a ve zbytku úrok z prodlení), 21.7.2021 (z toho žalobkyně ponížila jistinu o 1.006,09 Kč, úrok o 664,86 Kč a ve zbytku úrok z prodlení), 16.8.2021 (z toho žalobkyně ponížila jistinu o 1.441,21 Kč, úrok o 394,39 Kč a ve zbytku úrok z prodlení), 17.9.2021 (z toho žalobkyně ponížila jistinu o 1.335,21 Kč, úrok o 455,09 Kč a ve zbytku úrok z prodlení), 20.10.2021 (z toho žalobkyně ponížila jistinu o 1.376,71 Kč, úrok o 439,92 Kč a ve zbytku úrok z prodlení), 22.11.2021 (z toho žalobkyně ponížila jistinu o 1.419,01 Kč, úrok o 410,06 Kč a ve zbytku úrok z prodlení), 22.11.2021 (z toho žalobkyně ponížila jistinu o 2.000 Kč), 27.12.2021 (z toho žalobkyně ponížila jistinu o 1.495,24 Kč, úrok o 356,26 Kč a ve zbytku úrok z prodlení) a 21.4.2022 (z toho žalobkyně ponížila jistinu o 501,63 Kč, úrok o 1.057 a ve zbytku úrok z prodlení). K datu podání žaloby žalovaná dlužila na jistině částku ve výši 13.991,49 Kč.

2. Žalovaná potvrdila, že v roce 2004 obdržela od společnosti [právnická osoba] kreditní kartu s limitem 20.000 Kč, která byla později postupně navýšena na 49.000 Kč. Obchodní podmínky a sazebník neobdržela, byť uvedené možná podepisovala při žádosti o kartu. V roce 2020 nesplácela řádně splátky, neví však, zda žalovaný zůstatek skutečně dluží, když přestala mít přístup k výpisům z účtu. V listopadu 2019 se pokoušela sjednat splátky, v lednu 2020 byla vyzvána k okamžité úhradě dluhu ve výši 24.090 Kč. Dne 16.11.2020 byla informována o postoupení pohledávky žalobkyni, následně se dohodla na splátkách v částkách 2.000 Kč měsíčně, která hradila v rozsahu a termínech tvrzených žalobkyní. S ohledem na rozsah provedených splátek i s přihlédnutí k ustanovení § 1932 o.z. by měly být splátky použity na úhradu jistiny. Žalovaná namítá s odkazem na nález Ústavního soudu ze dne 3.11.2020 sp.zn. IV. ÚS 702/20, že v roce 2004 nebyla přezkoumávána její úvěruschopnost, pouze dodala výplatní pásky za dva nebo tři měsíce.

3. Žalobkyně v rozsahu uvedeném ve výroku II žalobu pro zaplacení částky 2.000 Kč žalovanou dne 21.4.2022 vzala zpět. Soud dle § 96 o.s.ř. řízení co do zpětvzaté části zastavil.

4. Z žádosti o [anonymizováno] kreditní kartu MasterCard soud zjistil, že dne 4.2.2004 podepsala žalovaná žádost adresovanou bance o kreditní kartu MasterCard. Na žádosti vyplnila, že má průměrný čistý příjem ze zaměstnání u [anonymizováno] [obec] spol. s r.o. ve výši 13.500 Kč, pracovní poměr je uzavřen na dobu neurčitou, je vdaná, vlastní rodinný dům, má dvě děti. Byla dohodnuta splátka úvěru ve výši 5 % aktuálního zůstatku, poplatky za vedení, výpisy z účtu a platby u obchodníků ve výši 0 Kč, poplatek ve výši 3 %, minimálně 70 Kč za výběr hotovosti, pojištění kreditních závazků za pojistné ve výši 0,49 % z aktuálního zůstatku měsíčně, úrok z úvěru ve výši 26,4 % ročně, avšak při plném splacení do 51 dnů 0 %. Žalovaná v žádosti potvrdila, že obdržela a souhlasí se Sazebníkem a Obchodními podmínkami pro držitele [anonymizováno] kreditních karet.

5. Ze sazebníku pro držitele [anonymizováno] kreditních karet platného od 1. 1. 2014 bylo zjištěno, že úroková sazba u [anonymizována dvě slova] kreditní karty činí 23,99 % p.a., minimální splátka úvěru činí 3,2 %, minimálně 200 Kč. V sazebníku jsou uvedeny i další poplatky, mj. poplatek za vydání karty, za překročení kreditního limitu a za zasílání výpisu z účtu.

6. Z obchodních podmínek [právnická osoba] pro držitele [anonymizováno] kreditních karet (č.l. 50) bylo zjištěno, že tyto jsou účinné od 1. 5. 2005. Je v nich uvedeno, že pokud banka schválí žádost o vydání kreditní karty, bude o tom žadatel informován dopisem zaslaným s kartou. Schválením dochází k uzavření smlouvy. Podmínky odkazují na Sazebník karet, na možnost banky měnit poplatky, úroky i podmínky smlouvy po uveřejnění a po oznámení změny ve výpisu z kartového účtu. Dle podmínek má banka právo rozhodovat o způsobu a pořadí účtování plateb, a to zejména v pořadí nezaplacená DPH, úroky, poplatky, výběry v hotovosti, kartové operace Smlouva upravuje i právo obou stran okamžitě zrušit kartový účet s povinností okamžitého splacení zůstatku.

7. Z dopisu označeného jako okamžitá splatnost ke kreditní kartě (č.l. 11) bylo zjištěno, že dne 9.9.2019 [právnická osoba] sděluje žalované, že přestože byla několikrát upomínána k platbě splátek, splátky neuhradila, a proto banka prohlašuje všechny závazky z výše uvedené smlouvy o úvěru za okamžitě splatné ke dni 7. 9. 2019 a vyzývá žalovanou k úhradě částky 29.084,96 Kč. Dopis byl téhož dne předán poště k doručení žalované (č.l. 14).

8. Ze smluv o postoupení pohledávek (přílohy k žalobě), z oznámení o postoupení a z podacího archu bylo zjištěno, že [právnická osoba] dne 7. 7. 2020 postoupila pohledávku za žalovanou z výše uvedené smlouvy [anonymizováno] [právnická osoba], která dne 8. 7. 2020 pohledávku postoupila žalobkyni. Postoupení byla žalované oznámena (č.l. 4 a č.l. 13, č.l. 6 a č.l. 18).

9. Z výpisů z účtu kreditní karty (č.l. 23 a přílohy k žalobě) bylo zjištěno, že žalované byla vydána karta [číslo], tuto kartu začala od roku 2004 používat. Ve výpisech z účtu bylo mj. v každém měsíci uvedeno, jaký je kreditní limit, hotovostní limit, aktuální zůstatek, výše úrokové sazby, benefity, datum splatnosti, minimální splátka úvěru, zúčtování poplatků, splátek, úroků, čerpání úvěru, poukaz na aktuální Sazebník a podmínky. V roce 2004 činil kreditní limit 25.000 Kč, od roku 2005 35.000 Kč, od roku 2007 49.000 Kč. Žalovaná v roce 2019 přestala hradit splátky úvěru. Spolu s úroky, s úroky z prodlení a poplatky banka evidovala konečný zůstatek nesplaceného úvěru k datu 7. 9. 2019 ve výši 29.084,96 Kč.

10. Z historie transakcí k výpisu z účtu žalované (č.l. 39) bylo zjištěno, že u splátek zaplacených žalobkyni žalovaná uvedla pouze variabilní symbol.

11. Podle § 3028 odst. 3 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o.z.), není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. To nebrání ujednání stran, že se tato jejich práva a povinnosti budou řídit tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti.

12. Vzhledem k datu uzavření smlouvy o úvěru se práva a povinnosti z ní vzniklé posuzují podle zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, ve znění účinném do 31.12.2013 (dále obč. zák.) a zákona č. 513/1991 Sb. (dále jen obch. zák.).

13. Podle § 497 obch. zák. se smlouvou o úvěru věřitel zavazuje, že na požádání dlužníka poskytne v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a dlužník se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

14. Podle § 502 obch. zák. je dlužník od doby poskytnutí peněžních prostředků povinen platit z nich úroky ve sjednané výši, jinak v nejvyšší přípustné výši stanovené zákonem nebo na základě zákona.

15. Podle § 330 odst. 2 obch. zák. při plnění peněžitého závazku se započte placení nejprve na úroky a potom na jistinu, neurčí-li dlužník jinak.

16. Podle § 340 odst. 1, 2 obch. zák. dlužník je povinen závazek splnit v době stanovené ve smlouvě. Není-li doba plnění ve smlouvě určena, je věřitel oprávněn požadovat plnění závazku ihned po uzavření smlouvy a dlužník je povinen závazek splnit bez zbytečného odkladu po té, kdy byl věřitelem o plnění požádán.

17. Podle § 369 odst. 1 obch. zák. je-li dlužník v prodlení se splněním peněžitého závazku nebo jeho části a není smluvena sazba úroků z prodlení, je dlužník povinen platit z nezaplacené částky úroky z prodlení určené ve smlouvě, jinak určené předpisy práva občanského.

18. Podle § 517 obč. zák. dlužník, který svůj dluh řádně a včas nesplní, je v prodlení. Jde-li o prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění úroky z prodlení.

19. Podle §§ 524 a 526 odst. 1 obč. zák. věřitel může svou pohledávku i bez souhlasu dlužníka postoupit písemnou smlouvou jinému. S postoupenou pohledávkou přechází i její příslušenství a všechna práva s ní spojená. Postoupení pohledávky je povinen postupitel bez zbytečného odkladu oznámit dlužníkovi. Dokud postoupení pohledávky není oznámeno dlužníkovi nebo dokud postupník postoupení pohledávky dlužníkovi neprokáže, zprostí se dlužník závazku plněním postupiteli.

20. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. výše úroků z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o osm procentních bodů.

21. Podle § 3 odst. 1 obč. zák. výkon práv a povinností vyplývajících z občanskoprávních vztahů nesmí bez právního důvodu zasahovat do práv a oprávněných zájmů jiných a nesmí být v rozporu s dobrými mravy.

22. Podle § 23 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru, právní vztahy týkající se spotřebitelského úvěru vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se řídí dosavadními právními předpisy. Ustanovení § 7 odst. 1 až 3, § 12, 13 a § 16 odst. 2 věta druhá a § 16 odst. 3 se použijí i na právní vztahy vzniklé ze smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, uzavřené na dobu neurčitou přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.

23. Na základě provedených důkazů soud dospěl k závěru, že žalobkyně postupními smlouvami a oznámeními o postoupení prokázala svou aktivní legitimaci, žádostí o kreditní kartu a shodným tvrzením účastníků řízení (č.l. 1 a č.l. 34) uzavření úvěrové smlouvy, výpisy z účtu a shodným tvrzením účastníků řízení (č.l. 1 a č.l. 34) poskytnutí úvěru s úvěrovým limitem, který byl od roku 2007 navýšen na 49.000 Kč. Protože žalovaná porušila smluvní podmínky, banka v souladu se smlouvou úvěr zesplatnila a žalované vznikla povinnost vrátit bance, a po postoupení pohledávky žalobkyni, poskytnuté plnění včetně sjednaných úroků z úvěru. Výše zůstatku úvěru byla prokázána výpisy z účtu. Výše úroku byla prokázána žádostí o úvěr a sazebníkem banky. Žalobkyně soudu předložila podmínky ke kartovému účtu platné až od roku 2005 a od roku 2011, nikoli k datu uzavření smlouvy. Nebylo tak prokázáno tvrzení žalobkyně, že bylo dohodnuto zúčtovaní plateb. Způsob rozúčtování, kdy žalobkyně v některých případech použila splátku žalované nejprve na úroky a úroky z prodlení, je však v souladu s ustanovením § 330 odst. 2 obch. zák. Ustanovení § 1932 o.z. se z důvodů uvedených pod body 11 a 12 odůvodnění tohoto rozsudku na nyní projednávaný případ nevztahuje. Žalovaná netvrdí a z předložených listin nevyplývá, že by u platby splátek zvolila jiné než zákonné pořadí. Úroky z prodlení z přiznané jistiny byly přiznány v souladu s § 517 obč. zák. ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

24. V době uzavření smlouvy, ani v době navyšování úvěrového limitu, neměla banka právní povinnost prověřovat úvěruschopnost žalované (byť prověřování v rámci předcházení obchodním rizikům zjevně, jak vyplývá z žádosti o úvěru i tvrzení žalované, učinila), neboť smlouva byla uzavřena a limity navýšeny před účinností právní úpravy tuto povinnost stanovující v § 9 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru, a následně v § 86 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru.

25. Závěry nálezu Ústavního soudu sp. zn. IV. ÚS 702/20 s ohledem na specifické skutkové okolnosti (omyl o významu„ doložení platu,“ významně nepříznivý zdravotní stav a další osobní okolnosti u stěžovatelky (mj. úvěr čerpal jiný ze spoludlužníků) jako jedné ze spoludlužníků, možnost uspokojení pohledávky věřitele u dalšího ze spoludlužníků) nejsou pro nyní posuzovanou věc přiléhavé. Žalovaná žádné specifické okolnosti, ze kterých by bylo možno usuzovat na rozpor uzavření smlouvy o úvěru s dobrými mravy, netvrdí, ostatně žalovaná, jak vyplývá i z jejího tvrzení a z výpisů z účtů byla schopna svým závazkům v době uzavření smlouvy o úvěru, i následujících 15 let, dostát.

26. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 a § 146 odst. 2, věty prvé zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná a nezavinila částečné zastavení řízení, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 3.420 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1.000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 13.991,49 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci (převzetí žaloby, předžalobní upomínka (č.l. 8), žaloba) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a náhrady za zpětvzetí - odměny ve výši 500 Kč (z tarifní hodnoty – jistiny ve výši 501,63 Kč) a paušální náhrady výdajů ve výši 300 Kč (dle § 6 odst. 1, § 7 odst. 1, § 11 odst. 2 a § 13 a.t.); a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 2.000 Kč ve výši 420 Kč.

27. Žaloba byla podána na ustáleném vzoru, když z úřední činnosti je soudu známo, že žalobkyně obdobné žaloby uplatňuje opakovaně, mění jen údaje o částkách, datech a jméně (ostatně viz i rozsah postoupených pohledávek patrný z výše uvedené smlouvy o postoupení), nadto jediným akcionářem žalobkyně je [anonymizováno] [právnická osoba], která v nyní projednávané věci od banky pohledávku odkoupila a která pohledávky postoupené [právnická osoba] uplatňuje jen u zdejšího soudu v řádu desítek žalob ročně.

28. Právní úkon zpětvzetí žaloby je svým charakterem úkonem popsaným v § 11 odst. 2 vyhl. č. 177/1996 Sb., za které přísluší odměna ve výši jedné poloviny. Zpětvzetí žaloby, byť je jeho důsledkem (částečné) ukončení sporu, představuje jednoduché oznámení o zpětvzetí shrnující pouze skutkové okolnosti důvodu zpětvzetí. Takovýto právní úkon je srovnatelný s jednoduchou výzvou k plnění, případně s odvoláním proti rozhodnutí, pokud nejde o rozhodnutí ve věci samé, za které rovněž náleží odměna v poloviční výši.

29. Lhůty k plnění byly stanoveny dle § 160 o.s.ř.